Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Nikyy

30.11.2020 01:05
Nikyy

XXX.XXX.245.46

Dobrý den,
mam psa 4letého kříženého kokršpaněla. Dostala jsem ho já a můj táta když mi bylo 14let, samozřejmě bez dohodnutí jako dárek.. Já jsem toho názoru, že zvířata by se neměli dávat darem, ale člověk by si měl koupi zvířete pořádně rozmyslet, ale v době kdy jsme ho dostali jsem bydlela se svym tatou ve větším bytě a ten byl kvůli invalidnímu důchodu skoro pořád doma, tak jsme si ho nechali stim že to zvládneme.. Bohužel se to celé zvrtlo a nakonec můj táta zemřel a ja i pes jsme šli do péče k mé matce, kde to bylo vždycky problémový. Problém je v tom, že pes není moc klidný, což se dá chápat protože je ještě mladý,často naschvál doma očurává i když ho chodím venčit a to nejhorší, že na nás vyjíždí a několikrát nás i dost pokousal...
Ja vim že je to všechno tím že můj pes když byl malý neměl dobrou výchovu a táta mu i něco pod vlivem alkoholu udělal, ale máma nechape že je to všechno i tím že taky pije a pořád je tu hluk a hádky a on je ve stresu a chce ho dát pryč i kvůli tomu, že u nás bydlí bratr se svym malym synem a bojí se, aby mu něco neudělal. Nejradši bych i se psem odešla jenže je mi 18náct a studuju a z mé brigády by mi na nájem nevystačilo.
Ja svého psa mám moc ráda a nechci ho dát pryč, ale vím že je všem na obtíž a všichni se ho bojí a to někdy i já i když jsou momenty kdy se snim mazlim a věřim mu, ale fakt už nevim vůbec co mám dělat...
Chtěla bych později i studovat někde dál, ale takhle to spíš vidím že budu muset jít hned pracovat abych mohla odejít někam kde budu jen já a pes, protože se i bojim někoho si domu vodit, aby jim něco neudělal i když na návštěvy ostatních je hodnej, ale ja to mám už nějak všechno v sobě a bojim se.
Taky moc lituju že jsem ho dostala zrovna já a neskončil někde v nějaké dobré rodině, ale že musel skončit takhle..nenapsala jsem vše a možná to zní jakoby byl nějak úplně agresivní, což není dokud se nestane nějaká situace v které si podle mě přijde nejistý. Kdyby měl někdo aspon nějakou radu co se dá dělat byla bych moc ráda.
Děkuji.

30.11.2020 04:56
rapotacka11

XXX.XXX.232.66

Nedá se dělat nic.
Psovi se nedá věřit, hledejte nový domov
a nebude to lehké.
Někde na venkově, u starších lidí, bude venku,
nejlíp až po zimě.

(Těžko si ho někdo vezme.)
http://www.tritlapky.cz/99-proticuraci-pasy

30.11.2020 08:15
keriton

XXX.XXX.135.19

Těžká situace. Jedna možnost je převýchova pejska a vymyšlení, jak zmírnit konfliktní situace doma. Čtyřletý pes je už dospělý, není důvod, aby doma něco očůrával nebo tak. Chyby ve výchově se dají napravit, ale je to práce a nemusí to být jednoduchý.

Druhá možnost je najít mu jiný domov. Já bych se osobně klonila k tomuhle, i když to není lehký.

30.11.2020 17:15
sufle

XXX.XXX.175.105

Neteř dostala ke svým 13. narozeninám parsona. Bohužel, byl to dárek v době rozvodu rodičů (největší hovadina, co mohli udělat). Doma byla atmosféra tak hrozná, že to pejsek prostě nezvládal.
Nebyl agresivní, ale byl v hrozném stresu, počurával se a začaly se u něj projevovat i jiné poruchy chování.
Nakonec po velmi těžkém rozhodování a mém naléhání (k nám bohužel nemohl) jsme mu našli novou rodinu.
Z pejska se stalo naprosto skvělé, šťastné a pohodové zvíře.
Psi jsou velmi citliví a prostě v takové atmosféře trpí, což se může projevovat různě.
Radu pro vás moc nemám, jste v těžké situaci, za kterou nemůžete.
Jen jsem chtěla popsat moji zkušenost.
Přeji vám hodně štěstí.

neverend

30.11.2020 19:59
neverend

XXX.XXX.213.247

Pes ve špatně fungující rodině bude také špatně fungující. Také je mi to líto a přeji hodně štěstí. Zažil jsem takhle špatně fungující rodinu.😒 Rok a něco jsem to vydržel, pak jsem sbalil koně, pro psa našel nového majitele a víc o nich už nechci slyšet ani vědět. Hrozné v čem někdy musí děti vyrůstat.😒

1.12.2020 08:19
kathey

XXX.XXX.147.18

Tahle situace není tvoje vina, nedostala ses do ní svým přičiněním. Není špatné ani sobecké chtít vypadnout.

Víš, v životě bude ještě spousta chvil, kdy nebude na výběr mezi špatnou a ideální možností. Každému se občas stane, že je nucen zvolit mezi "na hovno" a "na prd". Tak to je a kdo tvrdí, že ne, tak lže především sám sobě. Máš to v hlavě srovnané, jsi rozumná, inteligentní a hodná. To, že za psa cítíš zodpovědnost ač jsi k němu přišla jak slepá k houslím je moc dobře.

Běž studovat. Nemusíš mít výčitky. Pokus se pejskovi najít jiný domov - ne, opravdu to v takové situaci není špatně. Někdy není lehké takové zvíře udat, pokus se to udělat s nejlepším vědomím.

Držím pěsti.

Přidejte reakci

Přidat smajlík