Lilyboc
XXX.XXX.30.130
Dobrý den,
mám skoro roční fenku border kolie. Je velmi šikovná. Přivolání trénujeme od miminka a za normálních okolností jí dokáži odvolat od lidí, psů, hraček i jídla. Dokonce jsme zvládli odbourat pasení aut. Jako správná borderka je velmi chytrá a učenlivá a troufnu si říct, že poslouchá velmi dobře (s přihlédnutím na to, že prochází svou pubertální fází), ale problém nastává v lese. Jakmile se na procházce dostaneme do lesa, její čumák jde k zemi a jako bych já ani neexistovala. Včera jsme šli do lesa, před námi vyběhly srnky a ona se mohla zbláznit. Samozřejmě chápu, že každý pes má nějaký lovecký pud, ale očekávala bych, že tak inteligentní pes jako boc se dokáže ovládnout a reagovat na povely. Jakmile ale chytí stopu, není nic, co by jí zabránilo jít po ní. Nezajímají ji pamlsky žádné hodnoty ani hračky. Můžu ze sebe dělat sebevětšího vola, ale ona prostě nereaguje. Dřív v lese chodila na volno, ale teď už můžeme jenom na stopovačce, což je upřímně trochu otrava. Nikdy se mi nestalo, že by utekla a nevrátila se, ale i tak mám o ní strach. Se psy sice zkušenosti mám, ale nikdy jsem neměla jednoho s tak silně vyvinutým loveckým pudem. Přesně kvůli loveckému pudu jsem si nikdy nepořídila maďarského ohaře i přes to, že je zbožňuji. Známá má na svého psa el. obojek a při jedné procházce mi ho půjčila, abych viděla, jak by na něj feňule reagovala. Za celou procházku jsem použila jenom 2x zvukový signál a fenka okamžitě přestala čuchat a letěla ke mně a od té doby si mě hlídala. Nelíbí se mi ale představa borderky na elektrikáči, s jejich vynikající spoluprací s člověkem mi to přijde zbytečné. Navíc je stále mladá a nevím, jestli toto chování mohu připisovat pubertě. Mám ale o fenku strach, že se zaběhne někam dál a zastřelí ji myslivec nebo přejede auto. Už jsem z toho dost zoufalá. Jsme zapsaní na kurz přivolávačských her, ale ten začne až na jaře příštího roku. Máte nějaký tip jak na psa se silně vyvinutým loveckým pudem? Budu ráda za jakoukoliv radu.
Děkuji
Uživatel s deaktivovaným účtem
Tipuji si, že to pubertou není a samo to neodezní :)
Pokud nechcete jít cestou elektriky (což chápu, neb u ní hrozí psychické potíže psa, narušení vztahu, případně že se pes naučí utíkat i přes to), budete muset zamakat na přivolání. Stopovačka je k tomu dobrý nástroj, i když protivný.
Pejsek v tomhle věku už se musí učit, že přivolání není volitelný povel, nýbrž povinný. Neexistuje nějaké lákání, čekání, jestli se psovi chce nebo ne. Prostě povel, vteřinka na zpracování informace, vykonání povelu, pochvala. Pokud nejde na povel sám, jde přitažen plynule až k páníčkovi. A tam pochválen.
Někteří psi u zvěře lépe zvládají povel k zastavení, než přivolání. Mně dobře fungovalo naučit klid u zvěře, ale já mám mix ohaře, tak to je asi dost jiný myšlení. Než jsem řešila nějaké povely, učila jsem psa, že vidíme srnku, zastavíme se, kocháme se, povídáme si o něčem pěkném a klidném... a když je pes uklidněn, můžeme vykročit vpřed.
Pomáhá také potkávat zvěř co nejčastěji. Ideální doba k potkání zvěře je před východem slunce.
Rozhodně nenechte psa utíkat. To, že se zatím vždycky vrátil, neznamená, že se vrátí i příště nebo že cestou nepotká auto, myslivce, agresivního psa...
Uživatel s deaktivovaným účtem
Já s maďarem v zádech :-) radím to prostě odpracovat na té stopovačce. Mně se osvědčilo dělat nácvik intenzivně a v jednotlivých prostředích (s ohledem na různé druhy zvěře a četnost jejich výskytu). U ohaře je výhoda, že se jeho lovecké projevy dají poměrně snadno kultivovat (při dostatečném nasazení vůdce, samozřejmě), a zejména že zvěř vystavuje - což Vám dá k dobru trochu času. Tuhle výhodu s borderou bohužel nemáte, takže o to lepší musíte být pozorovatel. Optimální je vidět zvěř první a mít náskok nad psem, rozmyšlený postup, dobré načasování jednotlivých kroků...
Ještě bych měla dva nápady - pokud přivoláváte slovně, zkuste zvukový signál (u ohařů jsou to typicky dva krátké hvizdy na píšťalku). Tím spíš, že dobře reagovala na zvukový podnět z EO. Sardullah tu onehdy psala o vyoperovaném pískátku z hračky - to se mi zdá jako prima námět na upoutání pozornosti.
A navíc bych na Vašem místě zvážila, zda by nebylo pro tu Vaši borderku snazší ji stopnout (u ohařů se většinou daunuje, ale Vám by mohlo stačit “stůj”/“sedni”/“lehni”). Pro některé psy je to jednodušší než se nechat odvolat, protože se k tomu “dráždivému podnětu” nemusí otáčet zády.
XXX.XXX.110.191
Rozhodně nenechte psa utíkat. To, že se zatím vždycky vrátil, neznamená, že se vrátí i příště nebo že cestou nepotká auto, myslivce, agresivního psa...
anebo prase, to je velkej strašák u nás.
Mám stejně vášnivé lovkyně, zejména jednu. Co se týče toho zastavení x přivolání, tak u každé mi funguje něco jiného. Pro fenu pinče je v takové situaci jednodušší přivolání, protože je pro ni extrémně těžké přestat hýbat nožičkama. Druhá fena je založením spíš pozorovatel a pro tu je přijatelnější zastavit a zůstat zírat.
O elektrice jsem párkrát uvažovala, ale pokaždé zavrhla. Na pětikilovýho pinče mi to přijde jako zvrhlost, i když vím, že někteří pinčaři ji používají. Druhá fena je urputnější lovec, ale o dost větší citlivka, dostala-li někdy omylem kopanec od el. ohradníku, byla z toho mimo po celý zbytek dne.
Pokud bych si měla na jedné z nich představit EO, tak paradoxně spíše na pinčové, která je více tvrďák. Jednou jsem ji přistihla, jak šťouchá packou do probíjející ohradníkové pásky, která ležela na zemi, dostávala opakovaně rány a snažila se tu věc "zabít"
Nějaký čas mi to trvalo, ale smířila jsem se s tím, že prostě feny nebudou vždy a všude navolno. Snažím se vybírat trasy vycházek tak, aby se vždy dost vyběhaly navolno. Louky, polní cesty, okolí vody apod. bývá úplně v pohodě, některé lesoparky taky.
V lese nebo tam, kde bývá problém, dávám feně mix jezevčíka 8 m šňůru z kulaté kůže, je super, pěkně klouže, nezašmodrchává se. pokud není fena zrovna v rauši, klidně jí nechám courat po zemi. Na pinčovou šňůru ještě nemám (moje lenost), tak ta dostává v těchto případech flexinu.
Myslím si, že až tak strašné omezení to pro psy není, v lese bych je i navolno od sebe nepustila dál než je délka té šňůry. Paradoxně možná na té stopovačce má fena víc volnosti než by měla bez ní - z opatrnosti bych jí přivolávala dřív a častěji.
Beru to tak, že v lese je doma zvěř a ani nelovící pes by ji neměl rušit šmejděním v porostu a houští.
Co se týče těch přivolávačských her, určitě jsou super a taky jsem o nich uvažovala, jen je prostě možné, že nežádoucí lov nevyřeší. To jsem slyšela přímo od cvičitelky, která tyhle kurzy dělá - u rozlovených psů jsou přivolávačské hry bez záruky. Ale určitě to není zbytečnost a bude to přínos.
Lilyboc
XXX.XXX.30.130
Moc děkuji za rady. To pískátko je super nápad, určitě to zkusím. Ona na loukách a v parcích taky nemá žádný problém, většinou odběhne max tak na 10m, potom se zastaví, ohlédne se, jestli jdu a buď jde dál a nebo přiběhne ke mně sama od sebe. Povel “stůj” jsme začali učit a jde jí to celkem pěkně. Ona právě nemá až tak veliký problém se zvěří jako takovou, ale spíše s pachovými stopami. Srnky jsme jednou potkali jen pár metrů od nás a když měla tendenci za nima vyrazit, stoupla jsem na stopovačku, důrazně jsem jí to zakázala a šlo se normálně dál. Největší problém máme právě s tím, že přijdeme do lesa a ona nezvedne čumák od země. A když chytí nějakou stopu, prostě jde a nevidí, neslyší. Je pravda, že nikdy neodešla tak daleko, že bych absolutně netušila kde je, ale v šeru v lese člověk přeci jenom špatně vidí a já když jí nemám na očích, jsem z toho dost nervózní. Na tom elektrikáči se mi právě líbilo, že ten zvukový signál je tak hlasitý, že mi indikoval, kde se feňule nachází. Musím přiznat, že jsem z těch procházek v lese už dost vynervovaná, což ona určitě taky cítí a to ničemu nepomáhá. Bez mučení přiznám, že jsem se s tím ovladačem v ruce cítila mnohem lépe, i když vím, že el. není dálkové ovládání na psa. Každopádně kombinace elektrického obojku a bordery mi prostě přijde hrozně divná. Přivolávače zkusíme a uvidíme. Určitě to nemůže být na škodu. Pokud nic nepomůže, prostě se budu muset smířit s tou stopovačkou. Pro svoje nervy a její bezpečí.
Uživatel s deaktivovaným účtem
A co se těm pachovým pracem věnovat cíleně? S tím by potom šla ruku v ruce pravidla, která by tuto činnost jasně vymezovala.
Pro vizuální kontrolu si můžete pořídit i připínací světýlko nebo svítící obojek, ať máte lepší přehled o tom, kde je.
Uživatel s deaktivovaným účtem
"Největší problém máme právě s tím, že přijdeme do lesa a ona nezvedne čumák od země."
Tak na to bych právě použila tu stopovačku. Jdu do lesa, fena čumák k zemi a jde. Nechám ji jít na délku stopovačky, po chvíli dám povel k zastavení a zastavím ji. Pokud stopovačku nepovolí (zůstane stát na napnutý šňůře připravená vyrazit, až se to povolí), zatáhnu kousek zpátky, aby musela udělat půlkrok zpátky a šňůra se tím povolí. Pochválím, dám volno a jdeme dál.
Po nějaký době můžu zopakovat. Semtam pro zpestření přidat jiný povel nebo dát jiný, třeba "sedni". Tam už samozřejmě musíte být na dosah, abyste jí kdyžtak pomohla si sednout, kdyby náhodou "nevěděla, co že to má udělat".
Prostě takto učit, že povely se poslouchají i v rauši na čerstvý stopě. Odměnou za spolupráci je, že psa zbytečně neprudím, nechci po něm dlouhou řadovku nebo složitý povel. Prostě jakoby jen ověřím, že nám to poslouchá, a můžem zase jít. Klidně můžu mít ve výsledku psa v rauši na stopě, kterej na povel okamžitě zareaguje, je z něj propuštěn a pokračuje ve svým rauši na stopě - zcela podle pravidel a k oboustranné spokojenosti.
Samozřejmostí je, že takovej pes - než se to naučí - nesmí chodit mimo cestu, což lze také snadno vysvětlit tou stopovačkou (dá se tak i naučit povel "cesta"). Stejně tak pes na stopovačce by neměl jít dál, než je dosah stopovačky. Takže buďto konec šňůry do ruky anebo mít psa schopnýho držet se do těch 10 metrů a případně poslechnout, že se má přiblížit / nemá vzdalovat.
Uživatel s deaktivovaným účtem
"u rozlovených psů jsou přivolávačské hry bez záruky."
"Rozhodně nenechte psa utíkat. To, že se zatím vždycky vrátil, neznamená, že se vrátí i příště nebo že cestou nepotká auto, myslivce, agresivního psa..."
jo
a proto je velmi důležité fenku nenechat vyběhnout, nikdy
jedním každým vyběhnutím se učí vybíhat a že je to OK
"A co se těm pachovým pracem věnovat cíleně? S tím by potom šla ruku v ruce pravidla, která by tuto činnost jasně vymezovala."
ano, ano a ano