Terka555
XXX.XXX.192.155
Dobrý den,
máme doma fenku kříženec NO 8 let a poridili jsme stěně fenu 2.5 měsíců stafbul, seznámili jsme se na neutrální půdě, vše proběhlo v pořádku. Po 10 dnech společného soužití mám obavy, z jejich chování. Starší fena žárlí je to fixak, pozornost rozdělujeme rovnoměrně. Starší fena od štěněte socializovaná ve školce, cvičák atd. s žádným psem žádný problém nikdy, jen když si hraje tak štěká, takto se projevuje už od mala, když se jí stěně schová pod stůl a dorazí na ni ona štěká, ale stěně se jí boji, teď možná už méně. Jde mi o to že stěně na ni moc nedoráží, spíš se ho snažíme zabavit, když už jo nechá si starší fena okusovani a skákání chvíli líbit pak zavrci a stěně se stáhne. Vím že si to mají v říkat mezi sebou vše ale, když stěně chytí rapl a běhá po bytě jak šílenec, starší fena se ho snaží chytit, štěká a hlavou ji tlačí k zemi ať se uklidní, když už je to moc zakrocime.
Stěně samozřejmě vyděšeně, nechceme aby se stěně feny balo a pak to vedlo k nějaké agresi že strany štěněte až bude větší. Jelikož je to stafbul ani nechci domyslet následky. Někdy starší fena má hračku lehne si na zem a kouše si ji stěně přiběhne s hračkou v puse a kouše si vedle ní svoji hračku, jen se jí dotkne tak starší fena vrci. Okriknu ji ze ji nic nedělá a je klid, někdy leží starší fena v pelechu a mala udělá rychly pohyb kousek od ní, třeba skok na hracku a starsi vrci.. Při společném krmení stěně doji rychleji a sape se do misky starší feny, nechala jsem je a starší fena zavvrcela vycenila zuby ale nekousla, jen kousne na prázdno do vzduchu třeba a stěně poposlo o kousek a čekalo až dozere pak si olizou misky. Někdy si spolu lehnou i do pelechu, pretahuji se o hračku, fena sice vrci ale nic neudělá, dnes se stalo to že jsem jim naplnila Konga každý dobrotama, koukám na ně a malá mi vystřelila kouknout se co má starší fena nestihla jsem chytit, ta začala hrozně vrcet a pak zase kousla do vzduchu, poprvé mi ale stěně na fenu zavrčelo zpátky. VAŠE NAZORY zda mám okrikovat fenu když vrci neoprávněně a krotit to štěkání na ni aby se stěně nebálo psů, ale necchi ji furt okrikovat, aby si nemyslela že je furt trestana, od doby když je tu stěně., nebo hůře aby později si později to nevyridili.. Dekuji
XXX.XXX.195.92
Zmatenej majitel - zmatení psi..
To byl pěknej nesmysl, pořídit si do bytu fenu k feně, když se absolutně nevyznáte v mezipsí komunikaci a neumíte se smečkou zacházet.
Proč jí štěně leze do misky? Proč jí štěně bere hračky? Jak můžete okřikovat fenu, když vrčí neoprávněně - ona ve svých očích totiž vrčí zcela oprávněně. A když budete trestat fenu za vrčení, což je naprosto běžný mezipsí komunikační kanál, tak dost možná vrčet přestane a začne rovnou kousat.
Imho to, že si mají něco vyřídit mezi sebou, je ve Vašem případě tak trochu nesmysl. Štěně neví, jak se pořádně chovak k feně, fena neví, jak slušně korigovat štěně a majitel neví, jak je to naučit. Noooooo, cesta do peklíčka.
Zkuste začít třeba tím, že si na FB najdete stránky ZAOBZOR - František Šusta. Pořádá teď hodně webinářů, tak se přihlaste na všechny a zkuste načerpat něco od něj.
XXX.XXX.148.5
Myslím, že všechno děláte celkem OK, jediný problém je, držet štěně když dojí od její misky, stejně tak od hraček, věcí na kousání. Já jsem od mala učila psy(ale byla to štěnda stejně stará) že každý má svoje. Když si pak začali sami misky měnit a kontrolovat navzájem...bylo to po jejich vzájemné domluvě Píšete, že fena na štěně štěká a ono je pak vyděšené. Ač nevím, co mu fena říká je to normáoní psí komunikace a štěndo si zvyká, zvykne...samo musí tu ,,řeč" ovládat. Tady platí, že pes který štěká nekouše Kdyby ho chtěla kousnout, zavrčí a rafne, případně ani vrčet nebude. Jakmile začne na štěně vrčet, musí štěndo vyklidit pole, ať už to udělá samo, nebo mu to zprvu ukážete sama. Nenechat fenu, aby musela přejít do útoku. Mám mírumilovného psa, ale když se mu třeba štěndo pověsilo za krk(cizí malý rozjívenec ) tak třeba i vrknul, ale to je jen, že ho usměrní, dá mu najevo, že tohle se nedělá, nikdy se mi nestalo, že by psa kousnul(natož štěndo) Takže takové to jednoduché vrk, berte jen jako upozornění feny, že tohle ne a reagujte. Řekla bych, že zatím to zvládá i ona celkem dobře.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Souhlasím s impact.
Vynechte okřikování - to je v podstatě jen bezzubá agrese a výraz toho, že "nevím co mám dělat". To si to pak psi budou muset vyřešit sam... Místo toho dávejte jasné a známé pokyny/povely, jejichž vykonání zajistíte. Musíte ale vědět, proč to děláte, jinak tomu nebudou věřit ani ti psi.
Starší fena by podle mýho potřebovala drobnou nápovědu, co není třeba řešit. Například pokud štěně lítá jako magor a feně se to nelíbí, možná ji nenapadlo, že by mohla / měla odejít na svoje místo, kde ji štěně nebude rušit (to zařídíte).
Štěně by zase potřebovalo nápovědu, že prudit fenu není dobrej nápad, že se má radši místo toho věnovat zábavě s vámi.
A tak dále.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Tak já si teda rozhodně nemyslím, že je vše ok....už z toho pohledu, že mám doma psího důchodce a štěně.
Lézt do misky...neexistuje a je jedno jestli se jedná o štěně a nebo dospělé psy. Moji pesani se můžou jít kouknout druhému psu do misky v momentě, kdy druhý pes od své misky odejde.
Takže já krmím od jaktěživa každého psa v jiném rohu místnosti a než moje malá pochopila, že nemůže lézt psu do misky, když ještě jí, tak jsem stála mezi...neokřikovala, ale tělem blokovala štěně, aby se tam nedostalo.
To lítání po bytě...tak to máme taky...ale pes má několik míst, kam ví, že si může zalézt a že tam mu feňule lítat nebude.
Obecně klidně nechám psa na mladou zavrčet....je to jeho sdělení, že se mu něco nelíbí, že tohle je moc.....spíš naopak musím korigovat fenu, protože tý to přijde jako prča "no konečně se ten kliďas nějak projevil" takže kolem něj skáče, jakože vrčí, jakože chňape...hraje si, ale psa to vytáčí, takže v tu chvíli okamžitě převádím feninu pozornost na sebe.
Fena má podstatně víc temperamentu než pes, takže je na mě, abych jí zaměstnala, odpohybovala, aby si ten temperament nevybíjela na tom mém důchodci.
Nejsem žádná hysterka, co by řešila každé vrknutí nebo když si psi něco vysvětlujou, ale vocamcaď pocamcaď rvát se mi nebudou a rozhodně je nenechám, aby si všechno řešili po svém.
A je toho ještě spoustu....
U vás mi přijde, že je korigována pouze starší fena, která je označována za žárlivku a vám připadá, že reaguje neadekvátně a štěně si defakto může dělat co chce, protože z vašeho pohledu vlastně nic špatnýho nedělá.
Navíc máte dvě feny a mě ten popis zavání nutně průšvihem....vaše malá nebude štěnětem věčně a až se jednoho dne holky oprabdu chytnou, tak abyste nebrečeli.
Terka555
XXX.XXX.192.155
Samozřejmě koriguji i štěně, že když už vidím že malá k ní běží a starší fena si leží s hračkou a vrci na stěně, tak malou vezmu a jednou rukou si hraju s tou a druhou s tou.
Okrikovat neoprávněne jsem myslela v momentě kdy starší fena leží a štěně je od ní na metr leží si dělá si to svoje a starší feny si nevšima a ona malou vrci.
V tom lítání po bytě, fena má spoustu míst kam si zalezt aby měla klid, problém je v tom že ona chce běhat s ní a pak jak píšu vrácení, stekot a pritisknuti na zem.
Jsme v baráku ne v bytě a druhou fenu jsme volili protože psa nechceme a víme že naše fena je obklopena v okruhu přátel pouze fenami a vychází spolu všechny s jednou jsou velice často i u nás doma, dělí se o hračky vše ok a když jsou na pár dní u nás leží spolu v pelechu a venku lítají na zahradě, tak proto.
XXX.XXX.195.92
Tak moje základní smečka jsou třeba feny, co vycházejí se vším a přesto jsem novýho stafbula volila psa. Už jen proto, abych minimalizovala právě rizika, která plynou toho nasíracího štěněcího a pubertálního období. Takže stafbul je pes - naprosto splachovací, co si zvykl, že u nás doma velí feny a nemusela jsem riskovat to, že si v dospělosti budou mezi sebou něco ujasňovat.
Ještě před tím, než se mi SBT narodil (feny měly v té době 6, 9 a 11 let) jsem měla nabídky i na fenky SBT a z rozumu jsem odmítla. Protože si prostě nebudu zbytečně zakládat na problém. Oni ti SBT nemusí být v dospělosti totiž úplně v klidu ke stejnýmu pohlaví...
Což je ve Vašem případě teď jedno. Ale třeba to jednou pomůže někomu dalšímu, co se bude rozmýšlet.
XXX.XXX.195.92
Okrikovat neoprávněne jsem myslela v momentě kdy starší fena leží a štěně je od ní na metr leží si dělá si to svoje a starší feny si nevšima a ona malou vrci.
Stará fena ale vrčí oprávněně - nechce, aby se na ni štěně případně lepilo. A je jedno, že se Vám metr zdá dost. Jí ne.. A má nárok na to, aby měla nějakou svoji komfortní zonu klidu, kde ji střelenec nebude prudit. A neokřikujte ji, že něco dělá špatně, ale (jak už padlo nahoře) řekněte jí, co má dělat dobře - třeba odejít.
V tom lítání po bytě, fena má spoustu míst kam si zalezt aby měla klid, problém je v tom že ona chce běhat s ní a pak jak píšu vrácení, stekot a pritisknuti na zem.
To, že má místa, kam si může zalézt neznamená, že chápe, že má odejít a štěně neprudit v jeho blázinci. Nezakazujte - nechci, abys za ním běhala a tiskla ho zemi. Zase jí místo říkání "nemáš dělat", řekněte "máš dělat" - odejít pryč.
A mezi náma - to štěně taky nemusí lítat raplem po baráku. Na to má procházky a blbnutí venku. Doma se má chovat klidně. A ne riskovat, že si urazí hlavu o nohu od stolu. Takže ten nežádoucí ohňostroj energie převeďte třeba na nějaké cvičení - do klidu. Třeba na čmuchací kobereček - klidné soustředění.
Máte před sebou dlouhou cestu, páč zastavit neřízenou střelu typu SBT nemusí být taková legranda. Vím - mám to doma. My jsme se s fenama taaaaak dlouho snažily naučit stafbula, že NEMŮŽE přiletět ze dvora a skokem přistát na posteli, kde všechny malý rozsedne, až jsme se nakonec naučily všechny uskakovat.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Terka555
napsal(a):
Samozřejmě koriguji i štěně, že když už vidím že malá k ní běží a starší fena si leží s hračkou a vrci na stěně, tak malou vezmu a jednou rukou si hraju s tou a druhou s tou.
Okrikovat neoprávněne jsem myslela v momentě kdy starší fena leží a štěně je od ní na metr leží si dělá si to svoje a starší feny si nevšima a ona malou vrci.
V tom lítání po bytě, fena má spoustu míst kam si zalezt aby měla klid, problém je v tom že ona chce běhat s ní a pak jak píšu vrácení, stekot a pritisknuti na zem.
Jsme v baráku ne v bytě a druhou fenu jsme volili protože psa nechceme a víme že naše fena je obklopena v okruhu přátel pouze fenami a vychází spolu všechny s jednou jsou velice často i u nás doma, dělí se o hračky vše ok a když jsou na pár dní u nás leží spolu v pelechu a venku lítají na zahradě, tak proto.
Já teda žádnej expert nejsem, takže spíš než rady tady píšu, jak to doma dělám já...
Okrikovat neoprávněne jsem myslela v momentě kdy starší fena leží a štěně je od ní na metr leží si dělá si to svoje a starší feny si nevšima a ona malou vrci.
Můj pes je odjaktěživa vrčivka, tak se taky někdy stane, že když leží na gauči a fena jde jen okolo, tak preventivně vrčí...aby fenu nenapadlo na něj skočit....já teda neokříkuju, spíš vysvětluju .."Mimíšku, nebruč, Ginuš jde jen okolo, nic ti dělat nebude"
V tom lítání po bytě, fena má spoustu míst kam si zalezt aby měla klid, problém je v tom že ona chce běhat s ní a pak jak píšu vrácení, stekot a pritisknuti na zem.
No tak to máme podobně....můj důchodce se teda zapojuje občas a většinou to dopadlo tak, že fena na psa skákala a podobně a on si takhle hrát nechtěl....tak pokud se zapojují oba psi dělám ze sebe kořist...mám něco v ruce a psi mě honí, tudíž nejsou soupeři, ale spojenci...pak se otočím a honím zase já je....v tu chvíli jsou oni tým a spolupracují na tom, aby mi sebrali plyšáka....
Popř. si teda hraju se psy na střídačku.
Ono s malým štěnětem je to těžký...je jak pytel blech, do všeho jde po hlavě, ještě nefunguje v režimu na který jsme byli zvyklí......
Terka555
XXX.XXX.192.155
Děkuji za rady, z každé si vezmu něco.
Ve mě je problém že hned vidím to nejhorší co by se mohlo stát a přitom ani není jisté jakou bude mít štěně povahu, rodice- nekonfliktní, poslušný, mírumilovny ke všemu a všem,také je to možná tím že jsem za těch 10 dní s piranou spala málo, tak pak vidím vše černě. A když vidíte starší fenu - hodného psa, miláčka, jak vrci a vypadá hruzostrasne, tak si říkáte že snad to holky zvládnou...
Soužití se dvěma psy je pro mě nové, tak nechci něco podcenit a sbírat i formace.
Každopádně malá STB ma v sobotu poslední očkování, do té doby ji pro jistotu držíme na zahradě.... Pak začínáme školka a později cvičák, vim jaké dokážou byt STB povahy, když majitel pochybi, ale věřím že správnou výchovou se dá lecos ovlivnit.
XXX.XXX.195.92
Tak se hlavně sama hoďte do klidu. Hodně choďte s oběma ven, na vzduch, na procházky, tam se ty nervy rozprostřou do prostoru. Stará bude moct uhnout, mladá bude mít dostatek vjemů, které ji zaměstnají.
Čím víc svých nervů do toho vnesete, tím to bude horší.
XXX.XXX.148.5
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Já teda žádnej expert nejsem, takže spíš než rady tady píšu, jak to doma dělám já...
Okrikovat neoprávněne jsem myslela v momentě kdy starší fena leží a štěně je od ní na metr leží si dělá si to svoje a starší feny si nevšima a ona malou vrci.
Můj pes je odjaktěživa vrčivka, tak se taky někdy stane, že když leží na gauči a fena jde jen okolo, tak preventivně vrčí...aby fenu nenapadlo na něj skočit....já teda neokříkuju, spíš vysvětluju .."Mimíšku, nebruč, Ginuš jde jen okolo, nic ti dělat nebude"
V tom lítání po bytě, fena má spoustu míst kam si zalezt aby měla klid, problém je v tom že ona chce běhat s ní a pak jak píšu vrácení, stekot a pritisknuti na zem.
No tak to máme podobně....můj důchodce se teda zapojuje občas a většinou to dopadlo tak, že fena na psa skákala a podobně a on si takhle hrát nechtěl....tak pokud se zapojují oba psi dělám ze sebe kořist...mám něco v ruce a psi mě honí, tudíž nejsou soupeři, ale spojenci...pak se otočím a honím zase já je....v tu chvíli jsou oni tým a spolupracují na tom, aby mi sebrali plyšáka....
Popř. si teda hraju se psy na střídačku.
Ono s malým štěnětem je to těžký...je jak pytel blech, do všeho jde po hlavě, ještě nefunguje v režimu na který jsme byli zvyklí......
Teda když tě tak čtu...to je jak přes kopírák, máme naprosto stejné postupy a ,,mluvení" se psy
XXX.XXX.189.249
Mě to nedá, ale dle popisu mi teda nepřijde, že by fena byla ze štěněte nějak nadšená. Nebo se to jen zdá? Jasně, je brzy na nějaké závěry, ale zrovna u dvou fen (a ještě kde jedna je SBT) bych se docela bála, aby se to spíš nezhoršovalo.
Možná si to jen blbě představuju. Vždycky když jsem donesla domů štěně, tak starší pes z něho měl radost - a to tomu předešlému bylo dost a měl zdravotní problémy. Přesto se teda ke štěněti nechoval tak, jak popisujete vy. Spíš jsem musela štěně krotit já.
U současného psa to bylo v počátku tak ,že byl ze štěněte nadšený, ale až tak moc, že jsem se bála, že tu malou zadupe. Takže tam jsem musela hoodně korigovat psa. Ale on vyloženě štěně vyzýval ke hře, nosil ji hračky, olizoval ji... Nechtěl od ní mít pokoj, nevrčel na ní. Později se to docela uklidnilo - psa jsem naučila si se štěndem hrát vleže, což bylo úplně ideální. Pes prostě ležel, štěně hopsalo kolem něho a když štěně vypálilo úplně někam pryč, chytlo rapl, tak pes prostě dostal "čekej", aby štěně nepřerazil. To byly takové ty začátky, než se to sžilo. Pak už i štěně bylo hbitější a bylo to lepší. Nakonec jsem potom naopak musela korigovat štěně, protože to psa kousalo jehličkama a ten si to nechal líbit, i do krve. Takže jsem musela zasahovat já.
Jinak ale souhlasím s tím, co bylo řečeno výše - vy se hoďte do klidu, dospělé feně hlavně dejte prostor, kam se může schovat a kam za ní štěně prostě nepoleze, no a štěně zase trochu kočírujte, aby fenu přehnaně neotravovalo. Fakt bych dávala pozor na to, aby nedocházelo k situacím, kdy se štěně feny bojí. Ale ono strašně záleží na té situaci. Něco jiného je to, pokud štěně jehličkama dospěláka kouše, a ten se prostě ozve, že už je to moc - to je v pořádku, ale úplně v pořádku už mi nepřijde to, že fena štěně chytí a tlačí ho k zemi, tak daleko bych to zajít nenechala. Ale třeba to není tak hrozné, jak to z popisu vypadá.
Uživatel s deaktivovaným účtem
"Mě to nedá, ale dle popisu mi teda nepřijde, že by fena byla ze štěněte nějak nadšená. Nebo se to jen zdá?"
on ten popis je takový, že jsou možné obě varianty (jako ze strany ovčandy)
důležité je, jak reaguje štěně, pokud se ovčandě jednou postaví, tak může být hodně zle
Uživatel s deaktivovaným účtem
Tak to my když jsme přivezli Ginu, tak si jí pes pořádně očuchal a tím to tak nějak skončilo. Sice účel to splnilo, protože pes už jen neležel a nekňoural...neměl čas musel hlídat, jestli se k němu ta bílá koule nepřiblíží....vrčel na ní, i když k němu čuchala....ale tak to dělal i Sárině......já jsem říkala, ona je prostě prťavá a on tak nějak neví co s tím a je fakt, že zajímat ho začala, když povyrostla a dneska byste je měli vidět...Gina ho pusinkuje.....ňufe mu uši.....ale na druhou stranu se po ní v klidu ožene, když na něj doráží a on nemá náladu...nekousne jí, ale taky cvakne do vzduchu. No a pak záleží na tom, jak se zachová Gina, buď mu dá pusu, olízne ho jakože "tak se nečeti, já už budu hodná" a nebo začne provokovat......
Prostě poberťačku musíme občas korigovat.....resp. když už je to na můj vkus moc, tak je sprdnu oba na jednu hromadu, když spravedlnout, tak pro všechny.
Když jsem měla ovčandu, tak si příbuzná pořídila štěně americkýho kokra a to teda po zahradě taky běhat nesmělo, jak popoběhlo, tak ho fena okamžitě zastavovala tím, že ho opatrně chytila za hlavu....nevrčela, nebyla agresivní, ale prostě tady se běhat nebude a fertig....dělala mu to i když byl větší, on se teda naučil po zahradě neběhat, ale když se zapomněl........venku při společném venčení mu to nedělala.
Pokud jsme chtěli, aby si štěndo zaběhalo, tak jsem si musela vzít ovčandu k sobě a pod povelem jí tam držet.
Já si třeba říkám, jestli je to u zadavatelky opravdu taková hrůza, jestli jen nepřehání...na druhou stranu to může být ještě větší průšvih než popisuje....
Myslím, že je trochu škoda, že štěně do teď nechodilo ven...protože venku by třeba ta situace byla jiná, než když jsou pesani zavřený doma a na zahradě.....za prvé pro štěně je tam tolik věcí na zkoumání, za druhé jsou na neutrální půdě, nemají si co hlídat......no myslím, že by to bylo ku prospěchu.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Připojím se.
Potřebuju na sebe navyknout psy, co mám doma, a štěně od dcery. Všechno jsou to psi samci, starouš je kastrovaný. Když jsme toho 2měsíčního drobka převáželi, stavili jsme se na chvíli doma a nechali psy seznámit. Starouš čuchnul a šel si zalézt k sobě, má už rád svůj klid. Tam problémy v budoucnu ani nečekám. Zato bígloid byl nadšením bez sebe a málem prcka radostí zvalchoval, tam jsem to musela hodně korigovat, aby mu nechtěně neublížil.
Jenže teď kvůli koroně se vídáme minimálně, od té doby se kluci (bígloid a štěně) viděli jen jednou na výletě, cca 2h, a to probíhalo tak, že jsme je nechali kontrolovaně očichat a byli naprosto v pohodě. Ale překvapilo mě, že ze strany bígloida nebyl žádný zájem o hru, prostě dal přednost čmuchání a na štěně prděl, i když mu chvílemi "skákalo po hlavě" (to je nadsázka ). Prostě prcek ho marně vybízel ke hře...
Tak teď úplně nevím, jak postupovat dál. Ráda bych, aby do budoucna byli kámoši, ale nevím, jestli se to povede, když se spolu budou vídat jen občas. Navíc bígloid ostatní psy samce moc nemusí a prcek časem taky dospěje.
Jak byste postupovaly? Bígloidovi je teď 2 a 1/2 roku, štěněti 4 měsíce.
XXX.XXX.189.249
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Připojím se.
Potřebuju na sebe navyknout psy, co mám doma, a štěně od dcery. Všechno jsou to psi samci, starouš je kastrovaný. Když jsme toho 2měsíčního drobka převáželi, stavili jsme se na chvíli doma a nechali psy seznámit. Starouš čuchnul a šel si zalézt k sobě, má už rád svůj klid. Tam problémy v budoucnu ani nečekám. Zato bígloid byl nadšením bez sebe a málem prcka radostí zvalchoval, tam jsem to musela hodně korigovat, aby mu nechtěně neublížil.
Jenže teď kvůli koroně se vídáme minimálně, od té doby se kluci (bígloid a štěně) viděli jen jednou na výletě, cca 2h, a to probíhalo tak, že jsme je nechali kontrolovaně očichat a byli naprosto v pohodě. Ale překvapilo mě, že ze strany bígloida nebyl žádný zájem o hru, prostě dal přednost čmuchání a na štěně prděl, i když mu chvílemi "skákalo po hlavě" (to je nadsázka ). Prostě prcek ho marně vybízel ke hře...
Tak teď úplně nevím, jak postupovat dál. Ráda bych, aby do budoucna byli kámoši, ale nevím, jestli se to povede, když se spolu budou vídat jen občas. Navíc bígloid ostatní psy samce moc nemusí a prcek časem taky dospěje.
Jak byste postupovaly? Bígloidovi je teď 2 a 1/2 roku, štěněti 4 měsíce.
To štěně bude menšího vzrůstu, ne? Ono většinou menší psi samcům nedělají až takový problém, není to konkurence. Můj pes nesnese samce, ale ty menší ignoruje, prostě to pro něj není nic, co by musel řešit. Pamatuji si na seznámí s kamarádčiným cca 2 kg psem, možná v tu dobu co byl štěně ještě méně, který na mého psa hystericky řval a kousal ho do noh, můj pes ani nehnul brvou. Ale samozřejmě jsou i psi, kteří nesnesou ani psy malé. Případně zase někteří mohou mít tendence je lovit.
Další věc je ta, že i když pes nesnese samce, takže někdy nedělají problém ti, které patří do rodiny, zná je od štěňat a vídají se pravidelně.
Asi bych v tuhle chvíli úplně vypustila to, že může nastat nějaký problém, hodila bych se do klidu a psy nechala normálně spolu komunikovat. Jednou je vzít k vám, podruhé k dceři, pak výlet... U nás je nejlepší jít na společnou procházku, kdy si psi sebe až tak moc nevšímají, ale samozřejmě jeden o druhém vědí a pak se vrátit třeba na zahradu a to už jsou takoví uvolnění a s "návštěvou" si hrají. Ale to má taky každý pes jinak. Ze začátku bych to korigovala tak, aby štěně moc neotravovalo dospěláka ,aby ten si mohl odejít někam, kam štěně nemůže. No a dospěláka bych učila aby se ke štěněti choval něžně - mě se v tomhle hrozně hodilo naučit psa si hrát se štěnětem v leže.
Pokud ale váš pes nemusí ani menší samce a očekáváte problém, tak bych možná rovnou učila, aby se ignorovali. Takhle já to dělám při seznámení našeho psa s cizím, stejně velkým nebo větším. Prostě vím, že by to v budoucnu neklapalo, tak to nehrotím a rovnou je učím fungovat tak, že se budou tolerovat a ignorovat.
Uživatel s deaktivovaným účtem
ir.ma
Taky bych nehledala problém, kde zatím není. Nevadí, že si na procházce nehrajou, můj loveckoidní pes si taky na procházce nehraje. Když se zastavíme a je k dispozici správnej psí parťák, tak hra přichází v úvahu. Ale pokud se jde, má práci, musí čmuchat a všechno zkontrolovat.
Jinak ten můj zamlada startoval po všech psích samcích jako blázen, a přesto v tý samý době bez problémů snesl dospělýho nekastrovanýho jezevčíka samce pár týdnů v jedný domácnosti (resp. posteli).
Uživatel s deaktivovaným účtem
Já v tom problém nehledám, vím, že se štěňaty pes problém nemá. Pokud by bydleli oba u nás, tak věřím, že by se spolu bez problémů sžili. Jen nevím, jak to bude v případě řídkého kontaktu. Ještě má psa mamka, ale to je taky starší kastrát. Tam byl zpočátku problém, nechtěl bígloida-štěně přijmout, ale první návštěvu jsme to ohlídali a tu další už ho štěně dorostlo a pes mu šel z cesty sám. Ti dva se spíš tolerují, ale u plotu svorně hlídají.
Štěnisko od dcery bude v dospělosti menší, odhad je kolem těch 10kg (teď ve 4 měsících má 5kg), ale na kratších nožkách. Navíc je to povahově spíš submisivní vlezdoprdelka, tak předpokládám, že by mohl bez výhrad přijmout podřízenou pozici a k nějakým větším šarvátkám by neměl být důvod. Snad.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Já v tom problém nehledám, vím, že se štěňaty pes problém nemá. Pokud by bydleli oba u nás, tak věřím, že by se spolu bez problémů sžili. Jen nevím, jak to bude v případě řídkého kontaktu. Ještě má psa mamka, ale to je taky starší kastrát. Tam byl zpočátku problém, nechtěl bígloida-štěně přijmout, ale první návštěvu jsme to ohlídali a tu další už ho štěně dorostlo a pes mu šel z cesty sám. Ti dva se spíš tolerují, ale u plotu svorně hlídají.
Štěnisko od dcery bude v dospělosti menší, odhad je kolem těch 10kg (teď ve 4 měsících má 5kg), ale na kratších nožkách. Navíc je to povahově spíš submisivní vlezdoprdelka, tak předpokládám, že by mohl bez výhrad přijmout podřízenou pozici a k nějakým větším šarvátkám by neměl být důvod. Snad.
No s tou podřízenou pozicí to trochu vidím jako problém u nás....Sára byla generál a pes vedle ní musel šlapat jak hodinky, poslouchal jí na slovo....jak už jsem psala milion šestkrát...spokojenej podpantoflák........no a Gina je prostě hodná holka, nevím, jak jinak to nazvat.....ona se do žádné nadřízené pozice nehrne...to je samý "Jacku sem a Jacku tam a ťuťu ňuňu".....takže na jednu stranu jsem sice ráda, že mám hodnou holku a na druhou stranu, kdyby byla trochu od rány, tak by určitě spolu fungovali líp....pes mi přijde takovej ztracenej a neví......
A co se týče občasných psích návštěv, tak moje zkušenosti jsou různé...od blahosklonného ignorování až po bezbřehé nadšení.....no a k ber-berům??..neumím si představit, že by k nám přišla návštěva s velkým psem resp s fenou, mimo psů, které znají psi od štěňat, resp. pes by s hodným psem problém neměl, ale k Sáře bych si to nelajzla........s malým psem by to bylo o dost jednodušší, toho bych přinesla dovnitř já v náručí a až následně postavila mnou přineseného psa na zem.
Jako můžu úplně s klidem říct, že svoje psy jsem znala vždycky tak dobře, že jsem věděla, co si dovolit v klidu můžu, co musím hlídat a co teda nepůjde ani omylem.