XXX.XXX.136.64
Ahoj všem.
Mám takový problém a doufám, že mi tu někdo trochu pomůže. Mám doma dvouletého psa, ke kterému jsme si v řijnu pořídili druhého. Od prvního okamžiku jsou to kámoši žádný problém nebyl. Co mě trochu trápí je, že štěně si doma přivlastnilo úplně všechny hračky a pokud si ten starší nějakou vybere a chce si s ní hrát tak mu jí štěně vždycky sebere a pokud si s nima hraju já a každému dám jednu hračku to štěně chce stejně vždycky tu co má druhý pes. Nedokáže někdo poradit jak psům rozdělit hračky a naučit je že každý má něco? Podobné je to i s mazlením nebo vítáním to štěně prakticky toho staršího nepustí ke slovu a musím ho vždycky xkrát odstrčit než pochopí a na chvilku dá pokoj a nechá mě abych pohladila druhého psa. Myslím si že pozornosti mají oba dva stejně, ale to štěně mi občas přijde no jak mladší sourozenec co musí mít veškerou pozornost.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Takže štěněti jsou 4 měsíce? Co jsou pejskové za plemeno?
Jak na tato "příkoří" reaguje ten starší?
XXX.XXX.136.64
Štěněti je 5 měsíců už skoro 6. Co se týká hraček tak to mi přijde, že to moc neprožívá už před tím si jich doma moc nevšímal čas od času si nějakou vytáhl polikvidoval ji a to bylo všechno. co se týká toho mazlení a vítání tam vidím, že z toho nadšený není, ale je v klidu, žádný projev agrese nebo útoky prostě stojí opodál a počká si až vyřídím štěně.
XXX.XXX.189.249
A zkoušela jste dvě stejné hračky? Já teda psům hračky nijak nedělím. Prostě mají společné hračky a kdo si ji vezme, tak si hraje, nebo se o ní přetahujou a hrají si spolu... Jediné kdy dávám každému jednu hračku je když jim naplním kongy (a i tak si to potom třeba prohodí). A nebo prostě pokud si jeden pes vezmu sám od sebe třeba nějakou hračku, kterou si hlodá, a druhý pes má v úmyslu mu jí vzít, tak psovi řeknu, ať si najde jinou hračku, že tuhle teď ne . Ale to štěně to musíte naučit. Ve chvíli kdy půjde vzít druhému psovi hračku, tak bych mu prostě nabídla jinou hračku, akčně. Nepustila bych ho za druhým psem.
No a venku když nechci aby blbli spolu, tak hodím každému jendoho pullera,balonek (to znamená každý má stejnou hračku) a lítá každý s jedním. Ale zase opět - tohle jsem musela naučit - a u nás se to moooc hodí, protože to je super způsob, jak zabránit nebo kočírovat jejich jinak drsné hry. Pokud mají oba něco v hubě, tak spolu prostě "jen" lítají
K tomu mazlení - já určuju, koho budu mazlit a určitě to nenechám určovat štěně. Teďka třeba v případě dvou dospělých psů, tak když jdu k jendomu a začnu ho nějak víc "ňuňat" a mluvit na něho atd. , tak většinou přijde i druhý pes a cpe mi hlavu do rukou. Ale u toho i olizuje třeba druhého psa a není to, že by ho odstrkoval, prostě se chce jen přidat. Ale pokud je to vyloženě tak, že vás nenechá pohladit druhého psa, no tak to bych řešila. Možná bych zkusila si vzít každého psa z jendé strany a hladit oba současně. Jo a učila bych taky dávat pamlsky, postupně jeden pes, druhej pes, já to dělám po oslovení jménem.
A vítání - vždycky od štěňat učím, že začnu vítat až potom, co se uklidní a mají všechny 4 nohy na zemi, pak není problém. A pokud to problém je, tak bych učila tak ,že si psa na vítání zavolám. Nejdřív jednoho, pak druhého.
Kolik je štěněti? Asi bych ho hlavně začala učit "čekej" nebo "zůstaň" a určitě ještě "místo", protože to vám dost z těch problémů vyřeší. Hodně bych procvičovala i jména, oslovení - aby pochopil, že někdy se to týká jeho a někdy druhého psa. No a určitě ještě sebeovládání učit.
XXX.XXX.136.64
Doma nemáme dvě hračky co by byly stejné každá je jiná. Zkoušela jsem, že když si ten starší veme nějakou hračku tak štěněti dát jinou, nebo mu říct ne to je jeho, ale on je jak blázen prostě co má ten druhý v hubě nutně akutně potřebuje a jiná hračka v tu chvíli neexistuje. Dokonce jsme i s přítel zkoušeli, že každý si hraje s jedním psem a hračkou co buď měl nebo jsme jí vybrali na hraní. Jedno a to samé nutně potřebui to co má ten druhý a nic jiného neexistuje a v momentě kdy bych tomu druhému vybrala jinou hračku tak jsme zase zpátky u toho, že nutně potřebuje tu jedinou. No a venku mám přesně opačný problém tam zase všechny hračky co mají na ven patří tomu staršímu, jakmile hodím dva stejný balónky musí je mít oba, ale s ním se líp pracuje a venku jsem přišla na to jak docílit, aby měl každý tu svojí většinou stačí tomu staršímu hodit míček jako prvnímu a mezitím co si za nim běží hodím štěněti a je svatý klid, ale doma to prostě nefunguje. Možná je to jen moje lidská potřeba ty hračky jim dělit, ale byla bych ráda kdyby i ten starší když má náladu si v klidu mohl okusovat tu svojí hračku.
S tím mazlením jste mi velmi pomohla je pravda, že trochu válčíme s tím zavolám jednoho přiběhne druhý nebo oba tady ještě trochu zapracuji na oslovování a mělo by to být snad dobrý. Hodně mi tady i pomáhá, že po tom co štěně pomazlím si prostě vemu toho druhého a když se snaží ho vystrnadit tak štěně odstrčím a řeknu důrazné ne parkrát to ještě zkusí a pak dá pokoj a většinou si počká až zase začnu mazlit jeho. Jinak štěněti je skoro půl roku.
XXX.XXX.189.249
Nika1212
napsal(a):
Doma nemáme dvě hračky co by byly stejné každá je jiná. Zkoušela jsem, že když si ten starší veme nějakou hračku tak štěněti dát jinou, nebo mu říct ne to je jeho, ale on je jak blázen prostě co má ten druhý v hubě nutně akutně potřebuje a jiná hračka v tu chvíli neexistuje. Dokonce jsme i s přítel zkoušeli, že každý si hraje s jedním psem a hračkou co buď měl nebo jsme jí vybrali na hraní. Jedno a to samé nutně potřebui to co má ten druhý a nic jiného neexistuje a v momentě kdy bych tomu druhému vybrala jinou hračku tak jsme zase zpátky u toho, že nutně potřebuje tu jedinou. No a venku mám přesně opačný problém tam zase všechny hračky co mají na ven patří tomu staršímu, jakmile hodím dva stejný balónky musí je mít oba, ale s ním se líp pracuje a venku jsem přišla na to jak docílit, aby měl každý tu svojí většinou stačí tomu staršímu hodit míček jako prvnímu a mezitím co si za nim běží hodím štěněti a je svatý klid, ale doma to prostě nefunguje. Možná je to jen moje lidská potřeba ty hračky jim dělit, ale byla bych ráda kdyby i ten starší když má náladu si v klidu mohl okusovat tu svojí hračku.
S tím mazlením jste mi velmi pomohla je pravda, že trochu válčíme s tím zavolám jednoho přiběhne druhý nebo oba tady ještě trochu zapracuji na oslovování a mělo by to být snad dobrý. Hodně mi tady i pomáhá, že po tom co štěně pomazlím si prostě vemu toho druhého a když se snaží ho vystrnadit tak štěně odstrčím a řeknu důrazné ne parkrát to ještě zkusí a pak dá pokoj a většinou si počká až zase začnu mazlit jeho. Jinak štěněti je skoro půl roku.
Zkoušela jsem, že když si ten starší veme nějakou hračku tak štěněti dát jinou, nebo mu říct ne to je jeho, ale on je jak blázen prostě co má ten druhý v hubě nutně akutně potřebuje a jiná hračka v tu chvíli neexistuje
Jenže ono nestačí mu tu hračku jen dát, musíte si s tou hračkou aktivně hrát, udělat jí zajímavou. A že mu říkáte "ne, je jeho" je sice hezké, ale ten pes tomu nerozumí. Já jsem sice psala, že to tak dělám, ale to u dospělých psů, kteří prostě vědí, co po nich chci.
Možná mu štěně nechce vzít hračku, ale chce si s ním s tou hračkou hrát? Hrají si někdy spolu s hračkou?
Já bych zkusila pořídit dvě úplně stejné hračky. Psy si přidržím a hodím jednu hračku, jménem vyšlu staršího psa, aby si ji vzal a v klidu si s ní dělal co chce. Pak vezmu tu druhou stejnou hračku a začnu si hrát se štěnětem a chválit ho... A při jakémkoli náznaku, že chce vzít hračku staršímu psovi, mu to znemožním udělat ( i kdyby měl doma za sebou tahat vodítko) a opět mu nabídnu tu druhou hračku. Případně zkusit ty plnící hračky - psy do pelechů a každému dát dolovat z jedné (ale opatrně, aby nedošli ke konfliktu kvůli žrádlu, nevím jak to máte) .
Když to funguje venku, proč by to nemohlo fungovat doma?
Uživatel s deaktivovaným účtem
Tohle jsem nikdy neřešila. Mám sice jen jednoho psa, ale často jsem doma měla sestru s mladší sestřenicí. Věděla jsem, že se budou hádat, ale nikdy se nesežerou. Když si do postele natahali všechno paroží (asi 10 kousků), tak vlastně nedělali nic jiného, než že se vzájemně okrádali. A podle vrčení jsem z obýváku přesně určovala, kdo je zrovna ten aktuálně okrádaný. A střídali se poctivě. Byla to taky hra. ;) Jinak štěně, které syslí hračky apod., tak to většinou bývá normální soutěž o pozice.
XXX.XXX.189.249
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Tohle jsem nikdy neřešila. Mám sice jen jednoho psa, ale často jsem doma měla sestru s mladší sestřenicí. Věděla jsem, že se budou hádat, ale nikdy se nesežerou. Když si do postele natahali všechno paroží (asi 10 kousků), tak vlastně nedělali nic jiného, než že se vzájemně okrádali. A podle vrčení jsem z obýváku přesně určovala, kdo je zrovna ten aktuálně okrádaný. A střídali se poctivě. Byla to taky hra. ;) Jinak štěně, které syslí hračky apod., tak to většinou bývá normální soutěž o pozice.
No dobře, ale to je jednou za čas.
Tady je to jiné, že ti psi spolu budou žít pořád. A já osobně třeba bych nechtěla, aby starší pes pořád ustupoval mladsimu, a nemohl si doma ani vzít žádnou hračku.
Uživatel s deaktivovaným účtem
marcelaamax
napsal(a):
No dobře, ale to je jednou za čas.
Tady je to jiné, že ti psi spolu budou žít pořád. A já osobně třeba bych nechtěla, aby starší pes pořád ustupoval mladsimu, a nemohl si doma ani vzít žádnou hračku.
No holky měly to samé doma. Mladší od štěněte jela v módu všechno je moje. Ségra ustoupila, mrně postupně převzalo vedení. Akorát strejda jí do toho vždycky hodil vidle, to pak byla poslední v řadě. Chvilku se rozčilovala, ale dala to. Oni jsou silně smečkoví, většinou to zbytečně nehrotí, protože v přírodě potřebují hlavně přežít. A o třetinu větší chlap, který je navíc ve svém teritoriu, prostě rozhodl, že ségra je pro něj víc.
XXX.XXX.189.249
Já to chápu, ale mám na to asi jinej názor. Třeba u nás doma si fena taky nechá od psa vzít hračku - prostě si najde hračku, kterou si spokojeně hlodá, pes přijde a ona mu ji dobrovolně (ale nerada) přenechá a pak znuděně smutně kouká. Dá to, nemá s tím problém. Taky to asi zbytečně nehrotí. Ale já s tím problém mám . Mě se to nelíbí, chci stejné pravidla pro oba psy a ona psovi hračky taky nebere. Možná to beru moc "lidsky", ale asi bych si připadala, jakože je jeden pes pořád upřednostňovaný a bylo by mi druhého líto...
Něco jiného by bylo pokud by přijela psí návštěva, nebo bych nějakého psa hlídala, tam bych to tak neřešila, ale prostě u svých psů to chci mít "spravedlivě" .
XXX.XXX.147.18
Máme doma totéž. Opravdu si nemyslím, že se jedná o nějaký "boj o pozice", jelikož štěňatová to dělá od prvního dne, co se přikoulela ve 2 měsících do baráku.
V praxi to vypadalo tak, že si našla nějakou hračku a hrála si, jakmile viděla, že starší má něco v hubě, nebo si něco ňuchňá na zemi, okamžitě utíkala jí to sebrat. Starší jen smutně koukala, občas to rovnou vyplivla, ať si to ta můra může vzít. Přesně jak píše zadavatelka, její hračka, i kdyby byla před 3 sekundama ukradená, ztratila okamžitě význam jakmile viděla, že starší něco má.
Takže se dočasně hračky zrušily a malá se postupně učila, jak se má chovat. Stejné tendence měla i se žrádlem, a to se jí vysvětlilo během 2 dnů a bez smlouvání, prostě se do misky neleze a neexistuje jiná možnost.. Starší by jí od misky uhnula. Je hodná, ale příchod štěněte vstřebávala hrozně dlouho, byla nervózní, ztratila svůj klid ačkoliv jsme štěně hlídali, ať ji neprudí. Stačilo jen, že proběhla barákem aniž by si jí všimla a už nám tam nervózně pochodovala až nakonec chodila prosit, že chce ven, že tam s námi nebude.
Krmení mají každá v jiné místnosti, mrňavka poctivě čeká, než se donese miska starší, pak dostane svoji. Je to pažravec, takže má zblajznuto dříve, sedne si vedle mističky a čeká než starší vedle dojí. I když odejdu na opačný konec baráku, nenapadne ji překročit práh. Za odměnu dostává na vyblízání misku od starší, která tam zásadně trošku nechá :D, já to nemusím umývat nebo vyhazovat a malá to má jako odměnu za to, že opravdu poctivě čeká.
Stejně tak jsem ji učila, že prostě nesmí hračky krást. Jakmile byla schopná pobrat povel "nesmí" - což znamená, ať ani nezkouší udělat to, na co právě pomyslela, aplikovala jsem to na hračky.
Aktuálně jí je skoro 8 měsíců, starší 2,5 roku. Hračky mají jen pod dohledem, malá má pořád ty stejné kořistnické tendence, leč už ví, že nesmí. Starší si ráda hraje sama se sebou, malou holt zabavuji já. Malá velmi rychle pochopila, že starší hračky brát nesmí, ale jakmile je opustí, jen na mne hodí očkem, já řeknu, že může a šupajdí pro ni.
Vcelku pravidelně jde jedna druhou lákat na přetahování o plyšovou krysu, tak to je nechávám, ať spolu blbnou, tedy dokud se v zápalu boje nepokouší převrátit barák vzhůru nohama.
To s těma hračkama mi přijde stejné jako to, že jeden druhému nebere krmení a nebere ani hračky. Jakmile si jedna někde lehne, druhá má přísný zákaz ji jakkoliv obtěžovat (což v 99% platí na mladou :D). Ti psi nejsou pitomí a pokud se jim to správně vysvětlí, pochopí to opravdu rychle a sami od sebe to dodržují.
Samozřejmě, pokud vidím, že mladá je podezřele veselá, tak jí nemůžu jenom zakazovat prudit starší, ale jsem tam od toho, abych ji zabavila, ať už výcvik či trénink čehokoliv, nebo prdelení se s plyšákama :D Nemůžu čekat, že rozhupkanej puberťák sklapne patky a bude dělat, že tam není.
XXX.XXX.197.205
Mám 4 jezevčíky, takže jsem se vždy snažila kupovat hračky po čtyřech kouskách. Vždycky to dopadlo tak, že nejmladší tygrovaná si narvala dvě hračky do huby a na zbývající dvě si sedla :-D. Naštěstí to druhým nijak nevadilo :-D. A vždycky to udělala u čtyř stejných.
XXX.XXX.147.18
aluska
napsal(a):
Mám 4 jezevčíky, takže jsem se vždy snažila kupovat hračky po čtyřech kouskách. Vždycky to dopadlo tak, že nejmladší tygrovaná si narvala dvě hračky do huby a na zbývající dvě si sedla :-D. Naštěstí to druhým nijak nevadilo :-D. A vždycky to udělala u čtyř stejných.
Úplně to vidím :D
Mě chodila mladá zasednout starší, když jsem se jí jakkoliv věnovala -mazlení, vítání. Prostě se narvala mezi nás a zasedla ji nebo na ni prostě skočila, aby jí uhla. Teď už je o hlavu větší a pochopila - velmi, opravdu velmi nerada :D, že ani tohle dělat nesmí, takže si relativně způsobně sedne vedle a pokouší se mi alespoň kebulí vyrazit zuby.