Agresivní štěne

Teriér zbožňuje držení za krkem.
Prsty fuč za 3 2 1
:-)
Trénujete, jo? Místo, sedni, lehni, hledej, čekej, hledej... úplně živě to vidím..
Se mu vyloženě líbí, jak jste VY agresivní, co čekáte, že bude debull? Je to chytrý teriér. Ať vás pokouše, třeba se pak vzbudíte.

Myslím, že během tréninku mu jasně ukazujeme, kdo je tady pánem.

Co si pod tímhle mám představit ?

Přece jen, my jsme ti, kdo mu dává povely, zakazuje atp. a

prostudujte si F.Šusta : Trénink je rozhovor....

vyjma FUJ u žraní hnusů, žádný zákazový povel u štěněte NEPOTŘEBUJETE

staré pravidlo - neříkejte mu co dělat nemá, ale jen to co dělat má a u toho buďte laskavě DŮSLEDNÍ nic víc není třeba...

Rikej co ma delat :)

...tak na to si vzdy vzpomenu, kdyz stojim v satne a prendavam domaci kalhoty za venkovni...
Pes kolem oblejza, mruci a ja mu misto "ticho" uz x let rikam - bez radsi ven, nandej si obojek a cekej u vrat...

Držíme se doporučených rad: vstupujeme do dveří první, po přivolání ke mně uděláme třeba ještě krok dva dozadu, snažíme se, aby zůstal u nohy, dokud neřekneme volno apod. Alespoň takto nám bylo řečeno, že tímto ukazujeme, kdo tady "velí".

Možná máte pravdu, že jsme mu dávali moc markrů "FUJ". Když se podívám zpětně, je pravda, že z toho mohl být už přepadlý (možná zmatený). Nevím, zda je to příčina jeho "agrese", ale určitě si na to musíme dát pozor a omezit. Na druhou stranu ho ale taky dost chválíme a často si s ním hrajeme. Není to jen o tréninku. Každopádně děkuji za nový pohled na věc. :)

No, nemám sice zkušenost přímo s JRT, ale s teriéry jo, a oni jsou prostě dost svéhlaví. A pokud na ně půjdete nějakým tlakem, tak tím ničeho nedocílíte. Já to vidím třeba u svojí feny, ona bere jako nátlak v podstatě jakoukoli fyzickou manipulaci a v tom případě se sekne a už s ní nikdo nehne. Přijde mi to, jakoby bylo pod její úroveň pracovat s někým, kdo ji do něčeho tlačí - ona se tak u toho tváří . A tou fyzickou manipulací myslím třeba to, když chcete po psovi aby si sednul a zatlačíte mu na zadek - v té chvíli už se mi fena blokne, u nás tudy cesta nevede. Ona sice není agresivní, protože to je absolutně v rozporu s její povahou, nevrčí, neožene se, ale prostě s vámi přestane spolupracovat. Takže se musí najít jiný způsob, větší motivace, aby to udělat chtěla a nemuselo se jí fyzicky pomáhat...Řešila jsem to zrovna tenhle týden na obranách, kde mi s přehledem předváděla to, že povel "lehni" v životě neslyšela (dělali jsme to tam poprvé). Prostě tvrdohlavá, ví moc dobře, co se po ní chce, ale nechce to udělat - špatná motivace. Jakmile zjistila, že jakmile si lehne, tak ji za odměnu vyšlu kousnout, tak sebou flákala o zem ve vteřině .

Omlouvám se, to jsem se zase nějak rozepsala. Chtěla jsem tím říct, že bych toho psa do ničeho nenutila pod tlakem - nechce se mazlit, no tak ho nebudu mazlit. A nebo najdu takovou motivaci, aby se mazlit chtěl. Jako jasně, jsou věci, přes které vlak nejede - jakože třeba venku nic žrát nebude. Ale to jde udělat tak, aby vám to pes chtěl dát, ideálně naučit "dej" nebo "pusť" a odměňovat něčím mnohem lepším, lákavým. Na to rvaní z huby pozor, ono někomu to zabere, ale v některých případech se tím pes akorát naučí rychle polknout to, co má v hubě, abyste mu to nestihli vzít...

Mě jen tak napadlo (třeba to tak vůbec není), jestli ten pes není právě pořád do něčeho fyzicky tlačen, tahán, nebo jak to mám říct (a to klidně i nevědomě) a už to vygradovala tak, že i když si ho jdete jen pohladit, tak on čeká zase nějaký ten fyzický nátlak a předem se brání?

Když si ho chceme pohladit, couvá před námi..jakoby se bál. Ale vrtí ocasem.

Z tohohle to na mě třeba působí tak, že ten pes je zmatenej a vůbec neví, co od vás má v tu chvíli čekat.

sežeňte si toho Šustu...

... to co pise "lupus4" je "babska" rada k nezaplaceni.... - nerikat co delat nema, ale co delat ma.
Mozna se to zda jako banalita, ale kdyz se nad sebou zamyslite, urcite pochopite, ze to dava smysl...

Drzim palce.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
... to co pise "lupus4" je "babska" rada k nezaplaceni.... - nerikat co delat nema, ale co delat ma.
Mozna se to zda jako banalita, ale kdyz se nad sebou zamyslite, urcite pochopite, ze to dava smysl...

Drzim palce.

Souhlasím. Ale jde taky o to, že nejdřív toho psa taky musí naučit, co dělat má. Respektive aby dělal to, co se po něm chce, aby chápal, co se po něm chce. Aby té "řeči" rozuměl...

Protože pokud mu budou říkat, co má dělat, ale ten pes vůbec nebude vědět, co to znamená, nebo nebude mít motivaci (důvod) to dělat, tak to bude prd platný..


Ale tu knihu od Šusty určitě schvaluji, zrovna tam je mimo jiné vysvětlené dobře to, že pes naší řeči nerozumí, a že se to musí naučit. Pokud si dobře pamatuju

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tím vodítkem u štěněte radši neškubejte, pokud má obojek. Ve vývoji tyhle vlivy na krční páteř můžou zanechat následky.

Jinak tedy původně čistě ultra pracovně vypsychlí (to nemyslím špatně) psi typu JRT a BOC jsou často průšvih, když nechytíte zrovna něco klidnějšího, popř. jste nešli čistě po pohodovějších liniích v chovkách. Ale snad se objeví impact a něco poradí.

Tohle je bohužel obecně rozšířený omyl, který plemeni JRT vyrábí pošahaní flekatí rádoby raslové, vydávaní za čistokrevné.

JRT je úplný opak - přátelský a poměrně lehce ovladatelný pes. Jasně, je to teriér, takže sklony k tvrdohlavosti má, občas se v dospělosti moc nemusí kule s kulema, ale jinak jsou to povětšinou naprosto pohodoví psi.

Pomelo123 napsal(a):
Zdravím, máme doma 5 měsíčního čistokrevného psa JRT.

Bylo to přítulné štěňátko, vybrali jsme si prý největšího mazlíka. Před cca měsícem začal být vůči nám trochu agresivní. Když má náladu, nechá se drbat a přitulí se. Ale čím dál častěji se stává, že začne vrčet, anebo na nás rovnou cení zuby a začne škaredě kousat. Jasně ukazuje, že takhle teda ne. Přitom si k nám sám častokrát přilehne. Nebo si lehne na záda, že chce drbat a za chvíli po nás začne vyjíždět. Když si ho chceme pohladit, couvá před námi..jakoby se bál. Ale vrtí ocasem. Nejdříve jsme mysleli, že je to přezubováním, že možná nemá náladu. Ale přijde nám, že to graduje a nechceme nic zanedbat. Vůbec netušíme, čím to je. Nikdy jsme mu fyzicky nijak neublížili. Ale je pravda, že když nám venku začal něco žrát ze země a nereagoval na povel, vytáhli jsme mu to z tlamy. Někdy, když vyváděl a nešel zastavit jsme ho rukou lehce kousli v zátylku. Nebo občas lehce škubneme vodítkem, když chce něco sežrat a nereaguje na povel fuj. Ale opravdu nic hrozného. Trénujeme s ním, fyzické aktivity má také dost.

Nemá někdo podobnou zkušenost?

Jedná se o temperamentní rasu, nechce si tím třeba jen vydobýt dominantní pozici? Pokud ano, jak to včas zamezit? Myslím, že během tréninku mu jasně ukazujeme, kdo je tady pánem.

Kromě toho, ho cca 3x týdně na hodinu půjčujeme tchýni. Nemůže být třeba i tohle ten problém? Přece jen, my jsme ti, kdo mu dává povely, zakazuje atp. a najednou vidí, že je tady člověk, který ho jen venčí a dává mu pamlsky...

Budeme rádi, za jakoukoliv radu. :)

Mě by teda primárně zajímala čistokrevnost toho štěněte - ze které chovatelské stanice pejsek je? A co říká chovatel na to, co se děje?

Pokud se k vám pes chová takto, je chyba primárně na vaší straně - ke psovi se chováte nesrozumitelně a zmateně a on neví, co od vás čekat a jak se v různých situacích chovat. Teriéři mají obecně rádi jasné vedení.

Já ze svojí praxe bohužel vidím zásadní problém v tom, že k němu přistupujete jako k nějakému agresorovi a psovi, který chce všem dominantně velet a tím už jste jednou nohou v průseru. Uvědomte si, že je pes odrazem svého pána a co do něj vložíte, to vám bude vracet. A pokud do něj vkládáte nesmyslnou buzeraci a vlastní agresivitu, tak to dostanete zpátky.

No a co se týče rad.. Najděte si někoho zkušeného a řešte to osobně. Určitě je super zmiňovaný František Šusta. Dělá teď i hodně webinářů, to by Vám mohlo pomoct v náhledu na jiný způsob výchovy. Teriéři na pozitivku obecně reagují velmi dobře a vy nutně potřebujete právě tu buzeraci psa vyměnit za motivaci.

Pomelo123 napsal(a):
Držíme se doporučených rad: vstupujeme do dveří první, po přivolání ke mně uděláme třeba ještě krok dva dozadu, snažíme se, aby zůstal u nohy, dokud neřekneme volno apod. Alespoň takto nám bylo řečeno, že tímto ukazujeme, kdo tady "velí".

Možná máte pravdu, že jsme mu dávali moc markrů "FUJ". Když se podívám zpětně, je pravda, že z toho mohl být už přepadlý (možná zmatený). Nevím, zda je to příčina jeho "agrese", ale určitě si na to musíme dát pozor a omezit. Na druhou stranu ho ale taky dost chválíme a často si s ním hrajeme. Není to jen o tréninku. Každopádně děkuji za nový pohled na věc. :)

A tohle vám řekl kdo? Nemusíte odpovídat, držte se rad tady - jsou dobré. Opravdu. Ze života.

Děkuji za dosavadní rady. Naprosto souhlasím, že je chyba na naší straně. Tohle si uvědomujeme, proto tady píšu. Jen jsme nevěděli kde. Je to náš první pejsek. Snažili jsme se přípravu nepodcenit. Věděli jsme, že to nebude snadné, ale dost se některé názory na výchovu liší. A je mi jasné, že to co platilo ve výcviku u nějaké rasy, u té naší to může být trochu jinak. Každopádně jsme na rady s výchovou přímo JRT nenarazili. Pokud něco je, můžete klidně doporučit. :) Někdo radí, kousnout lehce v zátylku, někdo to považuje už pomalu za týrání apod. Přístupy jsou různé a pokud je člověk dělá správně, věřím, že mohou vybrané fungovat. Ale chceme jít rozhodně tou pozitivní cestou.

Knížku od Šusty si přečteme. Děkujeme za doporučení. :)

Zatím si odnášíme to, že musíme více omezit zákaz a ukázat co může. Dává to smysl. Jako zákaz jsme používali všeobecně jedno slovo FUJ a mysleli jsme si, že tomu rozumí. FUJ = dělám něco špatně. To asi chápe, ale mnohdy zřejmě neví co dělá špatně. Z toho však vyplývá pro nás další otázka, jak správně pejska motivovat? Uvedu aktuální příklad: kouše stromeček, řeknu fuj, nereaguje, zavolám si ho, přiběhne, odměním, dám mu volno, kouše stromeček, zavolám si ho, odměním pamlskem a hraju si s ním (nebo mu dám hračku), přestaneme si hrát, znovu kouše stromeček a takto bychom to mohli dělat celý den.

impact napsal(a):
Tohle je bohužel obecně rozšířený omyl, který plemeni JRT vyrábí pošahaní flekatí rádoby raslové, vydávaní za čistokrevné.

JRT je úplný opak - přátelský a poměrně lehce ovladatelný pes. Jasně, je to teriér, takže sklony k tvrdohlavosti má, občas se v dospělosti moc nemusí kule s kulema, ale jinak jsou to povětšinou naprosto pohodoví psi.

Jakmile nekdo napíše, že má čistokrevného psa, zbystřím. Zpravidla je to výraz množičů, potažmo majitelů jejich produktů. Vsadím se, že i tenhle bude mixle-pixle, tedy jak píšete - pošahaný rádoby rasl. A pak babo raď s povahou.

Pokud se mýlím,tak se zadavatelce předem omlouvám.

Pomelo123 napsal(a):
Děkuji za dosavadní rady. Naprosto souhlasím, že je chyba na naší straně. Tohle si uvědomujeme, proto tady píšu. Jen jsme nevěděli kde. Je to náš první pejsek. Snažili jsme se přípravu nepodcenit. Věděli jsme, že to nebude snadné, ale dost se některé názory na výchovu liší. A je mi jasné, že to co platilo ve výcviku u nějaké rasy, u té naší to může být trochu jinak. Každopádně jsme na rady s výchovou přímo JRT nenarazili. Pokud něco je, můžete klidně doporučit. :) Někdo radí, kousnout lehce v zátylku, někdo to považuje už pomalu za týrání apod. Přístupy jsou různé a pokud je člověk dělá správně, věřím, že mohou vybrané fungovat. Ale chceme jít rozhodně tou pozitivní cestou.

Knížku od Šusty si přečteme. Děkujeme za doporučení. :)

Zatím si odnášíme to, že musíme více omezit zákaz a ukázat co může. Dává to smysl. Jako zákaz jsme používali všeobecně jedno slovo FUJ a mysleli jsme si, že tomu rozumí. FUJ = dělám něco špatně. To asi chápe, ale mnohdy zřejmě neví co dělá špatně. Z toho však vyplývá pro nás další otázka, jak správně pejska motivovat? Uvedu aktuální příklad: kouše stromeček, řeknu fuj, nereaguje, zavolám si ho, přiběhne, odměním, dám mu volno, kouše stromeček, zavolám si ho, odměním pamlskem a hraju si s ním (nebo mu dám hračku), přestaneme si hrát, znovu kouše stromeček a takto bychom to mohli dělat celý den.

já jsem psovod líný a tyhle situace řeším prostě tak, že pes by ke stromečku neměl přístup a tím pádem by ho nemohl okusovat.


děsně chytrý, že?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jakmile nekdo napíše, že má čistokrevného psa, zbystřím. Zpravidla je to výraz množičů, potažmo majitelů jejich produktů. Vsadím se, že i tenhle bude mixle-pixle, tedy jak píšete - pošahaný rádoby rasl. A pak babo raď s povahou.

Pokud se mýlím,tak se zadavatelce předem omlouvám.

...a tak zrovna tento zadavatel/ka se mi jeví rozumně. A přijímá rady od zde zkušených. Samozřejmě "papír" snese všechno. A jinak čistokrevný nebo s PP jako synonymum beru.

Já vím, že ti správní chovatelé píší o zvířeti s PP. Ale toto jsou kupci. Já když řeknu lidem, že mám MCO (Mainku) s PP, tak obvykle neví, oč jde. Tak dodám, že je čistokrevná, z CHS a přidám vysvětlení, co to vlastně ten PP je . Nicméně stejně jako se můžete mýlit Vy, můžu se plést i já .

Pomelo123 napsal(a):
Děkuji za dosavadní rady. Naprosto souhlasím, že je chyba na naší straně. Tohle si uvědomujeme, proto tady píšu. Jen jsme nevěděli kde. Je to náš první pejsek. Snažili jsme se přípravu nepodcenit. Věděli jsme, že to nebude snadné, ale dost se některé názory na výchovu liší. A je mi jasné, že to co platilo ve výcviku u nějaké rasy, u té naší to může být trochu jinak. Každopádně jsme na rady s výchovou přímo JRT nenarazili. Pokud něco je, můžete klidně doporučit. :) Někdo radí, kousnout lehce v zátylku, někdo to považuje už pomalu za týrání apod. Přístupy jsou různé a pokud je člověk dělá správně, věřím, že mohou vybrané fungovat. Ale chceme jít rozhodně tou pozitivní cestou.

Knížku od Šusty si přečteme. Děkujeme za doporučení. :)

Zatím si odnášíme to, že musíme více omezit zákaz a ukázat co může. Dává to smysl. Jako zákaz jsme používali všeobecně jedno slovo FUJ a mysleli jsme si, že tomu rozumí. FUJ = dělám něco špatně. To asi chápe, ale mnohdy zřejmě neví co dělá špatně. Z toho však vyplývá pro nás další otázka, jak správně pejska motivovat? Uvedu aktuální příklad: kouše stromeček, řeknu fuj, nereaguje, zavolám si ho, přiběhne, odměním, dám mu volno, kouše stromeček, zavolám si ho, odměním pamlskem a hraju si s ním (nebo mu dám hračku), přestaneme si hrát, znovu kouše stromeček a takto bychom to mohli dělat celý den.

S tím zákazovým povelem je to přesně, jak píšete - neví, co dělá špatně. Má třeba přestat dýchat? :)

Nám, kteří jsme už se psem sehraní díky mnohaletému soužití, třeba zákazový povel funguje. Ale je to proto, že jsme na jedný vlně a pes chápe a rozumí daleko víc, než třeba v prvním roce soužití. Můj pes (a myslím, že to tak mají mnozí zde) například chápe "ne" jako "upusť od nápadu, který právě teď máš a chystáš se ho provést". Je to ale složité, musím dobře vědět, kdy to říct, co se mu honí hlavou, jestli bude vědět, co po něm chci, atd.
Pro začátečníky je daleko jednodušší a přínosnější se zákazovým povelům vyhýbat.

fikovnice napsal(a):
...a tak zrovna tento zadavatel/ka se mi jeví rozumně. A přijímá rady od zde zkušených. Samozřejmě "papír" snese všechno. A jinak čistokrevný nebo s PP jako synonymum beru.

Já vím, že ti správní chovatelé píší o zvířeti s PP. Ale toto jsou kupci. Já když řeknu lidem, že mám MCO (Mainku) s PP, tak obvykle neví, oč jde. Tak dodám, že je čistokrevná, z CHS a přidám vysvětlení, co to vlastně ten PP je . Nicméně stejně jako se můžete mýlit Vy, můžu se plést i já .

Proti zadavatelce ani půl slova! Rozumný přístup a za něj palec nahoru.

Ať mixle nebo čistý, se psem se snaží dělat to správné, hledá rady a bere si je k srdci, to je ne často viděný úkaz 👍

Jen jsem si tak povzdechla, že tuším,jak to s tou čistokrevností bude a pokud ano, bude to pro ni rozhodně těžší. Jak psala Impact, je velký rozdíl mezi čistým raslem a těmi rádoby. A to asi hlavně v povaze.

Ano, pejsek je s PP. :) Není z množírny, na to jsme si dávali pozor. Chovatelská stanice je ověřená. A jak píše fikovnice, jsme kupci, kteří pejska pořídili jako mazlíka a na sportovní aktivity. Chystáme se na agility apod. V kruhu výstav a chovu se nepohybujeme. Ale dobré vědět, že takto je správné označení. :)

já jsem psovod líný a tyhle situace řeším prostě tak, že pes by ke stromečku neměl přístup a tím pádem by ho nemohl okusovat.

děsně chytrý, že?

Tohle možná v některých případech jde, ale určitě ne vždy. Některé věci jsme z toho důvodu například odstranili. Ale chceme pejska naučit žít s "okolním světem", a ne mu dávat barikády. S takovou by pak mohl být třeba jen v koupelně (berte to prosím s nadsázkou) a to není určitě naším cílem. Ale děkujeme, každá rada se cení. :)

No vida, a teď je na místě moje avizovaná omluva.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Proti zadavatelce ani půl slova! Rozumný přístup a za něj palec nahoru.

Ať mixle nebo čistý, se psem se snaží dělat to správné, hledá rady a bere si je k srdci, to je ne často viděný úkaz 👍

Jen jsem si tak povzdechla, že tuším,jak to s tou čistokrevností bude a pokud ano, bude to pro ni rozhodně těžší. Jak psala Impact, je velký rozdíl mezi čistým raslem a těmi rádoby. A to asi hlavně v povaze.

To ano, to s Vámi plně souhlasím!

Pomelo123 napsal(a):
Děkuji za dosavadní rady. Naprosto souhlasím, že je chyba na naší straně. Tohle si uvědomujeme, proto tady píšu. Jen jsme nevěděli kde. Je to náš první pejsek. Snažili jsme se přípravu nepodcenit. Věděli jsme, že to nebude snadné, ale dost se některé názory na výchovu liší. A je mi jasné, že to co platilo ve výcviku u nějaké rasy, u té naší to může být trochu jinak. Každopádně jsme na rady s výchovou přímo JRT nenarazili. Pokud něco je, můžete klidně doporučit. :) Někdo radí, kousnout lehce v zátylku, někdo to považuje už pomalu za týrání apod. Přístupy jsou různé a pokud je člověk dělá správně, věřím, že mohou vybrané fungovat. Ale chceme jít rozhodně tou pozitivní cestou.

Knížku od Šusty si přečteme. Děkujeme za doporučení. :)

Zatím si odnášíme to, že musíme více omezit zákaz a ukázat co může. Dává to smysl. Jako zákaz jsme používali všeobecně jedno slovo FUJ a mysleli jsme si, že tomu rozumí. FUJ = dělám něco špatně. To asi chápe, ale mnohdy zřejmě neví co dělá špatně. Z toho však vyplývá pro nás další otázka, jak správně pejska motivovat? Uvedu aktuální příklad: kouše stromeček, řeknu fuj, nereaguje, zavolám si ho, přiběhne, odměním, dám mu volno, kouše stromeček, zavolám si ho, odměním pamlskem a hraju si s ním (nebo mu dám hračku), přestaneme si hrát, znovu kouše stromeček a takto bychom to mohli dělat celý den.

Já jsem (v reakci na Bodlinku :-) ) líná oddělovat psa a stromeček (dobře, psa a cokoli), takže bych mu doma připla nějakou kratší stopovačku, a učili bychom se ignorovat stromeček. Cíem hry je nenechat štěně aby začalo s tím nechtěným chováním (= jakmile je zakouslé do stromečku, je pozdě). Jakmile by se ke stromečku přiblížilo blíž než na nějakou bezpečnou vzdálenost (máte-li skleněné ozdoby, platí dvojnásob), tak bych mu zašlápla stopovačku a blíž ho prostě nepustila (to lze provozovat i z gauče, proto ta šnůra). K tomu bychom se učili kolem stromečku chodit (aniž by si ho všímal), možná u něj časem (jako u rušivého podnětu - ztížená obtížnost) trénovat jiné povely atd.

Pomelo123 napsal(a):
Ano, pejsek je s PP. :) Není z množírny, na to jsme si dávali pozor. Chovatelská stanice je ověřená. A jak píše fikovnice, jsme kupci, kteří pejska pořídili jako mazlíka a na sportovní aktivity. Chystáme se na agility apod. V kruhu výstav a chovu se nepohybujeme. Ale dobré vědět, že takto je správné označení. :)

já jsem psovod líný a tyhle situace řeším prostě tak, že pes by ke stromečku neměl přístup a tím pádem by ho nemohl okusovat.

děsně chytrý, že?

Tohle možná v některých případech jde, ale určitě ne vždy. Některé věci jsme z toho důvodu například odstranili. Ale chceme pejska naučit žít s "okolním světem", a ne mu dávat barikády. S takovou by pak mohl být třeba jen v koupelně (berte to prosím s nadsázkou) a to není určitě naším cílem. Ale děkujeme, každá rada se cení. :)

Kéž by byl každý tak rozumný jako Vy. A když něco neví a zeptá se na odborném fóru, tak aby přijímal rady vstřícně a pokorně. Za to máte můj velký respekt!
Víte, velmi často se zde lidi něco zeptají, ale očekávají nějakou odpověď, kterou by CHTĚLI slyšet. A když dostanou odpověď jinou, tak začnou být mnohdy až agresívní!
A to přitom žijeme v době, kdy i poradenství je placená záležitost a někdy poměrně mastně...
Ať máte s Vaším pesanem co nejlepší soužití!

Pomelo123 napsal(a):
Děkuji za dosavadní rady. Naprosto souhlasím, že je chyba na naší straně. Tohle si uvědomujeme, proto tady píšu. Jen jsme nevěděli kde. Je to náš první pejsek. Snažili jsme se přípravu nepodcenit. Věděli jsme, že to nebude snadné, ale dost se některé názory na výchovu liší. A je mi jasné, že to co platilo ve výcviku u nějaké rasy, u té naší to může být trochu jinak. Každopádně jsme na rady s výchovou přímo JRT nenarazili. Pokud něco je, můžete klidně doporučit. :) Někdo radí, kousnout lehce v zátylku, někdo to považuje už pomalu za týrání apod. Přístupy jsou různé a pokud je člověk dělá správně, věřím, že mohou vybrané fungovat. Ale chceme jít rozhodně tou pozitivní cestou.

Knížku od Šusty si přečteme. Děkujeme za doporučení. :)

Zatím si odnášíme to, že musíme více omezit zákaz a ukázat co může. Dává to smysl. Jako zákaz jsme používali všeobecně jedno slovo FUJ a mysleli jsme si, že tomu rozumí. FUJ = dělám něco špatně. To asi chápe, ale mnohdy zřejmě neví co dělá špatně. Z toho však vyplývá pro nás další otázka, jak správně pejska motivovat? Uvedu aktuální příklad: kouše stromeček, řeknu fuj, nereaguje, zavolám si ho, přiběhne, odměním, dám mu volno, kouše stromeček, zavolám si ho, odměním pamlskem a hraju si s ním (nebo mu dám hračku), přestaneme si hrát, znovu kouše stromeček a takto bychom to mohli dělat celý den.

Já jsem nějaký FUJ vůbec nepoužívala. A hlavně pro tak malý štěně. Vidíte to jasně na tom svém příkladu. To FUJ je tam přece úplně zbytečný, stačí jen převést to nežádoucí chování na chování žádoucí.

"Držíme se doporučených rad: vstupujeme do dveří první, po přivolání ke mně uděláme třeba ještě krok dva dozadu, snažíme se, aby zůstal u nohy, dokud neřekneme volno apod. Alespoň takto nám bylo řečeno, že tímto ukazujeme, kdo tady "velí"."

tohle je fakt "boží"......
Pomelo, zkus zaměnit slovo "velí" slovem " VEDE"
pak to mění obsah soužití, že........

a "markry FUJ"....dobrý

"Každopádně děkuji za nový pohled na věc. :)"
má dojem, že to chce současný pohled zcela opustit
člověk není velitel, pes není vojín
člověk a pes jsou parťáci, přičemž člověk je ten, kdo psa vede

"kouše stromeček, řeknu fuj, nereaguje, zavolám si ho, přiběhne, odměním, dám mu volno, kouše stromeček, zavolám si ho, odměním pamlskem a hraju si s ním (nebo mu dám hračku), přestaneme si hrát, znovu kouše stromeček a takto bychom to mohli dělat celý den."
- povel fuj - co na ten povel jako má dělat? A jak jste ho to naučili?
- místo stromečku mu nabídnu náhradu, třeba nějaký jeho "stromeček", jdu si s ním hrát, jdu ven, pocvičím, dám povel vylučující kousání stromku, zabráním přístupu ke stromku.......jo, naučím povel "vypadni" (vše po dobrém)
reaguji dřív, než začne stromek kousat, nenechám ho začít dělat nekaloty.....

Píšete, že pes je z ověřené chovatelské stanice - řešili jste teda tenhle problém s chovatelem? Vůbec to nemyslím nijak zle, ale oni nejspíš budou mít zkušenosti s chovem JRT a mohli by vám poradit. A já si dokonce myslím, že by vám poradit ne mohli, ale přímo měli. Třeba by se s nimi bylo možné setkat i osobně, většina chovatelů (těch dobrých) ráda uvidí svůj odchov.

Co se stromečku týče, tak já si teda taky nedokážu představit, že bych kolem stromečku dělala nějakou barikádu . Stromek je v obýváku, tedy tam, kde trávíme nejvíce času a to i s našima psema, protože jsou to členi rodiny. Vánoce taky tráví samozřejmě s námi u stromku. A jo, taky jsme to řešili, ne teda kousání stromku, ale to, že si chtěli brát ze stromu ozdoby, protože jim to připadalo jako balonky. Ale upřímně teda nedokážu říct, jak jsem je to naučila, to tak nějak za provozu prostě rychle pochopili, že to není hračka pro ně (a dost možná jsem tam použila zákazový povel "NE", ale už ho znali)... Dobrej se mi zdá nápad od Odetty, aby za sebou štěně tahalo šňůru...

další otázka, jak správně pejska motivovat

Tohle je hrozně těžká otázka, protože pro každého psa může být motivace úplně něco jiného, každý pes je jiný. Pro jednoho může být nej to, že si s ním pohrajete, nebo odměníte hračkou, pro dalšího to může být jídlo (a to ještě pro každého jiný druh jídla), pro některého bude to nej třeba podrbání nebo pohlazení, no a pro nějakého to může být třeba "jen" vaše slovní pochvala. Na tohle musíte přijít samy.

Já bych tady ještě poradila hodit se víc do klidu, jednat s ním víc vztahově, intuitivně, s empatií. Pes Vás bude respektovat, budete-li mu dobrým mentorem, který ho vede, který má vše pod kontrolou, a o kterého se může opřít, když se láme chleba. Tuhle zkušenost mu to, že ho nepustíte prvního do dveří, nemůže nahradit.

Kromě toho, ho cca 3x týdně na hodinu půjčujeme tchýni. Nemůže být třeba i tohle ten problém?

Tchýni ho klidně půjčujte,
ta na něj půjde nejspíš selským rozumem
a to mu neublíží. Zabaví ho a "rozšíří mu obzory".
Neberte jim společnou radost. Jednou vám ho bude
třeba hlídat.


Někdo radí, kousnout lehce v zátylku, někdo to považuje už pomalu
za týrání apod. Přístupy jsou různé a pokud je člověk dělá správně,
věřím, že mohou vybrané fungovat.
ÁÁÁÁÁ
někdo radí do čumáku, jiný do ucha ...
Každopádně jsme na rady s výchovou přímo JRT nenarazili.
Né?
Tak to zkuste jako u NO, jako u knírače, jako u kavkazáka, prostě
jako u psa. A že štěně drbe stromek? Až mu budou 2!! roky,
nevšimne si ho.

To Odetta: Moc děkuji za skvělou a konkrétní radu, takhle to má vypadat. :)

To Fikovnice: Děkuji moc. Osobně si vážím každé cenné rady. Bohužel jsem však z pročtených diskuzí, při hledání pomoci narazila často na typické hatery, kteří místo rady udělají rejpavou poznámku a to pak možná spěje k agresi tázajícího. Jasně, nemusí to tak být vždy. Ale někteří by si měli uvědomit (nemyslím tím konkrétně Vás), že tazatel se mnohdy snaží udělat pro svého pejska to nejlepší a když mu cizí lidé začnou nadávat, jak je hrozný apod., tak ho to jednoduše naštve. Učený holt z nebe nespadl a z chyb se člověk učí. Upřímně jsem zvažovala, zda někam do diskuze psát, ale řekla jsem si, že si to nebudu brát případně osobně a "chytrolínům" nebudu reagovat. Vyplatilo se a z diskuze si něco přínosného odnáším. :)

Zpráva všem, kteří poradili: Včera jsme na něho šli celý den pozitivní cestou, ve smyslu, že jsme nic nezakazovali. Je to určitě těžší, ale budeme to tak dělat i nadále a snad to přinese ovoce. Jakmile uvidím pokrok a bude-li vás to zajímat, napíšu sem. :)

DĚKUJI a mějte hezký vánoční čas s vašimi pejsky

impact napsal(a):
Tohle je bohužel obecně rozšířený omyl, který plemeni JRT vyrábí pošahaní flekatí rádoby raslové, vydávaní za čistokrevné.

JRT je úplný opak - přátelský a poměrně lehce ovladatelný pes. Jasně, je to teriér, takže sklony k tvrdohlavosti má, občas se v dospělosti moc nemusí kule s kulema, ale jinak jsou to povětšinou naprosto pohodoví psi.

Nebudeme si nalhávat, že i u PP ze zvlášť v nedávné době v podstatě množilo bez ohledu na povahu. A že spousta (ne-li většina) majitelů viděla jen toho roztomilého šaška, co má za krkem v ideálním případě čudlík OFF. Typické téma venčení - odrostlé štěně nám doma všechno ničí, je to vzteklík. Věnujeme se mu - ráno vyčůrat a vykakat, dcera ho vezme na čtvrt hoďky ven po škole, my pak večer. Dcera si s ním doma hraje, jinak je prostě s námi. A evidentně nikdo netuší, co pes chce a potřebuje, nerozumí si. Známý si kdysi vzal tříletého "nezvladatelného" PP psa z Prahy do malého hospodářství. Šťastný vládce stodoly a přilehlých pozemků se zvířaty, vysmátý akčňák na povel. Nedávno odešel ve slušných 14ti letech, lepšího psa prý nikdy neměli. Dokonce i s kočkami se srovnal, on lovil ve stodole přes den, ony v noci. Jednou jsem ho viděla, jak na tom maká ve slámě, neskutečná akce. Šťastný pes, přes den spousta práce, v noci u majitelů v posteli. Jinak prý poslední kapka, proč se ho tenkrát majitelé zbavili, byl mrtvý džungarák, kterého vypátral po útěku...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nebudeme si nalhávat, že i u PP ze zvlášť v nedávné době v podstatě množilo bez ohledu na povahu. A že spousta (ne-li většina) majitelů viděla jen toho roztomilého šaška, co má za krkem v ideálním případě čudlík OFF. Typické téma venčení - odrostlé štěně nám doma všechno ničí, je to vzteklík. Věnujeme se mu - ráno vyčůrat a vykakat, dcera ho vezme na čtvrt hoďky ven po škole, my pak večer. Dcera si s ním doma hraje, jinak je prostě s námi. A evidentně nikdo netuší, co pes chce a potřebuje, nerozumí si. Známý si kdysi vzal tříletého "nezvladatelného" PP psa z Prahy do malého hospodářství. Šťastný vládce stodoly a přilehlých pozemků se zvířaty, vysmátý akčňák na povel. Nedávno odešel ve slušných 14ti letech, lepšího psa prý nikdy neměli. Dokonce i s kočkami se srovnal, on lovil ve stodole přes den, ony v noci. Jednou jsem ho viděla, jak na tom maká ve slámě, neskutečná akce. Šťastný pes, přes den spousta práce, v noci u majitelů v posteli. Jinak prý poslední kapka, proč se ho tenkrát majitelé zbavili, byl mrtvý džungarák, kterého vypátral po útěku...

Taky mám pocit, že spousta majitelů štěňat netuší, že tlačítko OFF nemají.

"Jinak prý poslední kapka, proč se ho tenkrát majitelé zbavili, byl mrtvý džungarák, kterého vypátral po útěku... "
Tak on jim pes najde ztraceného křečka a oni se zlobí?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Jinak prý poslední kapka, proč se ho tenkrát majitelé zbavili, byl mrtvý džungarák, kterého vypátral po útěku... "
Tak on jim pes najde ztraceného křečka a oni se zlobí?

V časech bytového zvěřince jsem měla všechny plazíky v teráriích, jediného džungaráka v kleci. Jednou jsem ho našla svlečeného z kožichu, protože jsem byla deb*l a podcenila lezecké schopnosti kočky. I tak by mě nenapadlo se Karla zbavit. Byla jsem nafraná, ale mohla jsem nafackovat akorát tak sama sobě.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
V časech bytového zvěřince jsem měla všechny plazíky v teráriích, jediného džungaráka v kleci. Jednou jsem ho našla svlečeného z kožichu, protože jsem byla deb*l a podcenila lezecké schopnosti kočky. I tak by mě nenapadlo se Karla zbavit. Byla jsem nafraná, ale mohla jsem nafackovat akorát tak sama sobě.

Takto nějak kdysi přišli příbuzní o kanára, kterého jsem jim darovala. Měla jej hodně ráda babička a ochočila si ho. No a jak byl v kleci, tak se jednou nějak nepozorovaně do kuchyně dostal kocour a po kanárovi "jen" hrábl packou mezi šprušlemi v mřížích, než jej příbuzní objevili a odehnali. Ač kanár neměl žádné viditelné zranění, nevydejchal to.

Každý z nás u zvířat někdy něco pos....
A kdo ne, tak klídek, ono to přijde ...

rapotacka11 napsal(a):
Každý z nás u zvířat někdy něco pos....
A kdo ne, tak klídek, ono to přijde ...

Kdyby jenom u zvířat

...moje kamaradka, kdysi věkovitosti prišla o andulku, i dala ji na stůl, že bude obřad v kruhu rodinném ...nicméně v tu chvili zazvonila kamaradka, kdyz se ji pred domem vyplakala na rameni a probrala kde co, přišla do bytu a zjistila, ze andulka nikde....jen jejich pes spokojeně funěl v pelechu s malym modrym peřičkem nalepenym na ňufáku...ona je skvèla vypravěčka...když nam to pak vyprávěla, ona bulela a my rvali smichy....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
...moje kamaradka, kdysi věkovitosti prišla o andulku, i dala ji na stůl, že bude obřad v kruhu rodinném ...nicméně v tu chvili zazvonila kamaradka, kdyz se ji pred domem vyplakala na rameni a probrala kde co, přišla do bytu a zjistila, ze andulka nikde....jen jejich pes spokojeně funěl v pelechu s malym modrym peřičkem nalepenym na ňufáku...ona je skvèla vypravěčka...když nam to pak vyprávěla, ona bulela a my rvali smichy....

Nám se stala minulý týden nemilá věc. Sousedův kocour vlezl k nám na zahradu, když byli psi zrovna po snídani venku. Nechápu, že nezdrhnul, tolik stromů tam máme.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nám se stala minulý týden nemilá věc. Sousedův kocour vlezl k nám na zahradu, když byli psi zrovna po snídani venku. Nechápu, že nezdrhnul, tolik stromů tam máme.

...chudák....

náš nový kocourek udělal totéž
vlezl do zahrady ke dvěma kočkovražedkyním
ráno sousedka volá, jestli mám všechny kočky
no ne, Bertík od večera nespatřen
že ji holky zavedly pod břízu - tam v cca 5ti metrech na dvou mini větvičkách jukal Bertýno..............asi celou noc
ufff
snad si to bude pamatovat.......

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
...chudák....

No, bohužel. Od tý doby, co jakýsi kocour doškrábal psovi uši a tak tak se netrefil do oka, je pes nekompromisní, kočka je prostě nepřítel. Musíme dávat pozor na cizí kočičky, jenže manžel to teď sám moc nestíhá.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No, bohužel. Od tý doby, co jakýsi kocour doškrábal psovi uši a tak tak se netrefil do oka, je pes nekompromisní, kočka je prostě nepřítel. Musíme dávat pozor na cizí kočičky, jenže manžel to teď sám moc nestíhá.

Předchozí pes byl kočkobijec. Některé kočky jsou provokatérky a zbytečně sebevědomé. A některé kočky na to skoro doplatily. Jednou na kraji lesa padl na dvě kočky. Jedna skočila střelhbitě na strom, druhá dělala opičky se zvednutým ocasem a provokovala...až ji měl pod sebou. Uřvala jsem ho ve chvíli, kdy to kočka vzdala a přestala se bránit. Pak ještě stačila zmizet.
A jedna s ním laškovala tak dlouho až přišla o konec ocasu.
Kočka by se o sebe měla dokázat postarat sama.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No, bohužel. Od tý doby, co jakýsi kocour doškrábal psovi uši a tak tak se netrefil do oka, je pes nekompromisní, kočka je prostě nepřítel. Musíme dávat pozor na cizí kočičky, jenže manžel to teď sám moc nestíhá.

..prostě jsou to zvířata no...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
...moje kamaradka, kdysi věkovitosti prišla o andulku, i dala ji na stůl, že bude obřad v kruhu rodinném ...nicméně v tu chvili zazvonila kamaradka, kdyz se ji pred domem vyplakala na rameni a probrala kde co, přišla do bytu a zjistila, ze andulka nikde....jen jejich pes spokojeně funěl v pelechu s malym modrym peřičkem nalepenym na ňufáku...ona je skvèla vypravěčka...když nam to pak vyprávěla, ona bulela a my rvali smichy....

Neříká se tomu potravní řetězec?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Neříká se tomu potravní řetězec?

Kdysi jsem bydlívala v domě, kde v hale "ve stromoví" bývaly andulky. Zároveň tam měl pelech pes. Jednou ráno jsem se před svítáním plížila potichounku halou, abych nevzbudila ostatní obyvatele, ani svítit jsem nechtěla, boty v ruce. Když jsem šlápla na cosi měkkého, mokrého, zaječela jsem a celý dům měl budíček. Když už ten pes andulku ulovil, měl si ji pokojně sežrat, ne ji nastražit do cesty, abych na ni šlápla.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kdysi jsem bydlívala v domě, kde v hale "ve stromoví" bývaly andulky. Zároveň tam měl pelech pes. Jednou ráno jsem se před svítáním plížila potichounku halou, abych nevzbudila ostatní obyvatele, ani svítit jsem nechtěla, boty v ruce. Když jsem šlápla na cosi měkkého, mokrého, zaječela jsem a celý dům měl budíček. Když už ten pes andulku ulovil, měl si ji pokojně sežrat, ne ji nastražit do cesty, abych na ni šlápla.

Hnusnej pocit. Já takhle šlápla na myš, ulovenou, mrtvou a jestě ke všemu bosou nohou. Ta naše poyvora mi ji nechala doma na koberci v chodbičce...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Neříká se tomu potravní řetězec?

Njn, příroda. "Moje chovatelka má čičiny útulkačky, které jsou součástí smečky a každá mimina dobře vědí, co je to nafraná kočka. Ale jakmile je to venku a zdrhá to, jde i ta nej socializace do... U pipin a hlodavců se to nedá uhlídat ani doma, to je prostě něco k snědku, co se ani nebrání, ale hlavně se to hýbe.

elisak napsal(a):
Hnusnej pocit. Já takhle šlápla na myš, ulovenou, mrtvou a jestě ke všemu bosou nohou. Ta naše poyvora mi ji nechala doma na koberci v chodbičce...

No to já mám ještě horší zkušenost. Můj jediný venkovní kocour (tedy chodí ven jen na noc) jednou přitáhl kus "mechu". Samozřejmě jsem neměla brýle, tak hned jsem na něj spustila:"Co to taháš sem za bordel?" Podotýkám, že šlo o vstupní halu v paneláku, kde je na každém rohu kamera. I jala jsem se ten "mech" chytit a jít jej vyhodit ven. Jenže z mechu se vyklubala myš, samozřejmě živá. Tak jsem mírně zaječela - naštěstí kamery jak známo zaznamenávají jen obraz. A to bylo prošení:"Chytni myšičku, no honem, podívej myšička, chytni!!!" Jenže kocour to pojal jako dárek pro mě a už chtěl jít zase ven. Tak jsem jej vypustila a zůstala v té vstupní hale s tou obživlou myší. Představovala jsem si, že přijde nějaká dámička od nás z paneláku a spustí hysterák! Jenže co teď? Zašlápnout se mi jaksi ekluje, vyhodit ven - asi byla zraněná a než by chcípla, trápila by se. No, takže asi ne zrovna dobrý nápad, ale myš jsem vzala do reklamních letáků, co tam máme, a přinesla kocourovi, co je bytový. A to tedy bylo tóčo - tak skvělou hračku mu ještě panička nikdy nepřinesla... Dlužno dodat, že ji naštěstí za chvíli komplet sežral. Trochu jsem se bála následků, ale vůbec nic. I když samozřejmě netuším, jak je na tom třeba s vnitřními parazity, ale protože prosperuje velmi dobře, odčervování jsem neřešila...

Tak když jsme u těch mrtvých zvířat. Dodnes si pamatuji jak jsem byla malá, a dostala jsem malinké kotě. Měli jsme ho doma snad jen dva dny. Já ráno vstala a letěla jsem za kotětem, kotě spalo, tvrdě. Šťouchala jsem do něj prstem a nic, mluvila jsem a nic. Běžela jsem za rodičema a řekla jim, že kotě hrozně tvrdě spí a nemůžu ho vzbudit. Už z výrazu rodičů jsem viděla, že je něco špatně, samozřejmě kotě už bylo tuhé.

No a další kočku jsem našla "plavat" v polovypuštěném bazénu, kde se nejspíš naučila chodit po ledě, a když roztál, tak na to doplatila .

Celkově jsme na ty kočky vůbec neměli štěstí....Až teď poslední kočka, kterou jsem k rodičům dotáhla tajně já jako dítě (to byla taky komedie) je už stará, ale pořád v pohodě.

No a už jsem tu určitě někdy psala historku, co se odehrála v rodině nejlepší kamarádky. O Vánocích jim umřel pes. No tak z toho samozřejmě byli všichni smutní, nálada nic moc. A když se na stůl podávala štědrovečerní večere, tak kamarádka, coby fakt malé dítě, udiveně prohlásila" "A to je Kažan"?, fakt nevím, kde k tomu přišla

To kotě, to je jak z The Haunting of Hill House!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To kotě, to je jak z The Haunting of Hill House!

Tak to vůbec neznám, ale díky za typ, někdy mrknu

marcelaamax napsal(a):
Tak když jsme u těch mrtvých zvířat. Dodnes si pamatuji jak jsem byla malá, a dostala jsem malinké kotě. Měli jsme ho doma snad jen dva dny. Já ráno vstala a letěla jsem za kotětem, kotě spalo, tvrdě. Šťouchala jsem do něj prstem a nic, mluvila jsem a nic. Běžela jsem za rodičema a řekla jim, že kotě hrozně tvrdě spí a nemůžu ho vzbudit. Už z výrazu rodičů jsem viděla, že je něco špatně, samozřejmě kotě už bylo tuhé.

No a další kočku jsem našla "plavat" v polovypuštěném bazénu, kde se nejspíš naučila chodit po ledě, a když roztál, tak na to doplatila .

Celkově jsme na ty kočky vůbec neměli štěstí....Až teď poslední kočka, kterou jsem k rodičům dotáhla tajně já jako dítě (to byla taky komedie) je už stará, ale pořád v pohodě.

No a už jsem tu určitě někdy psala historku, co se odehrála v rodině nejlepší kamarádky. O Vánocích jim umřel pes. No tak z toho samozřejmě byli všichni smutní, nálada nic moc. A když se na stůl podávala štědrovečerní večere, tak kamarádka, coby fakt malé dítě, udiveně prohlásila" "A to je Kažan"?, fakt nevím, kde k tomu přišla

Tak já jako městské dítě věčně ale trávící víkendy a prázdniny na vesnici jsem si u babičky ochočila jednu slepici. Běhala za mnou jako pejsek, dostávala ode mě přednostně krmení, nechala se pohladit... No a jednou byla k obědu slepičí polévka, samozřejmě nikdo mi nic neřekl...až když jsem se po té mé kropenatce pídila, tak mi řekli pravdu a to bylo slziček!

fikovnice napsal(a):
Tak já jako městské dítě věčně ale trávící víkendy a prázdniny na vesnici jsem si u babičky ochočila jednu slepici. Běhala za mnou jako pejsek, dostávala ode mě přednostně krmení, nechala se pohladit... No a jednou byla k obědu slepičí polévka, samozřejmě nikdo mi nic neřekl...až když jsem se po té mé kropenatce pídila, tak mi řekli pravdu a to bylo slziček!

Tak já to takhle měla zase doma s králíkama. Pořád jsem je tahala ven z králíkárny, vozila jsem je v kočárku místo panenek, brala si je domů... No a pak vždycky nějaký králík zmizel, a já taky nechápala. Až o něco později jsem to pochopila.