Uživatel s deaktivovaným účtem

Komu/čemu by to jako mělo vadit?
petr 60
napsal(a):
Nevím. Ptám se. Někteří chovatelé tvrdí, že další stěňata mohou mít zdravotní problémy.
Pravdou je, ze znám hodně opakovaných spojení, kde v druhém krytí opravdu ta štěňata nedosahovala kvality těch předchozích, a to včetně horších výsledků rtg i povah. Takže já třeba krytí neopakuju.
petr 60
napsal(a):
Nevím. Ptám se. Někteří chovatelé tvrdí, že další stěňata mohou mít zdravotní problémy.
Mohou. Stejně tak je mohou mít v prvním vrhu. Očekávat,že když první vrh vyšel skvěle,bude se to opakovat i v druhém, je naivní. Vrh může být stejný,lepší horší, stejně jako u krytí jiným psem mnohokrát se stalo, že se opakovalo krytí,protože první vrh byl bomba, a ten druhý se nějak nepovedl. Ale to není o tom, že je druhý. Jen kdyby vyšel blbě ten první,krytí by se neopakovalo,takže k druhému, třeba daleko lepšímu, vrhu už by nedošlo. To je genetika a příroda
petr 60
napsal(a):
Nevím. Ptám se. Někteří chovatelé tvrdí, že další stěňata mohou mít zdravotní problémy.
proč se divím, že se zase divím...
Někteří chovatelé tvrdí, že další stěňata mohou mít zdravotní problémy.
to chovatelé jste měl dát do uvozovek
A že mohou mít zdravotní problémy ? Jistě, zejména chováte-li na NEvyšetřených jedincích.
Prozradíte nám plemeno ?
janaa
napsal(a):
Mohou. Stejně tak je mohou mít v prvním vrhu. Očekávat,že když první vrh vyšel skvěle,bude se to opakovat i v druhém, je naivní. Vrh může být stejný,lepší horší, stejně jako u krytí jiným psem mnohokrát se stalo, že se opakovalo krytí,protože první vrh byl bomba, a ten druhý se nějak nepovedl. Ale to není o tom, že je druhý. Jen kdyby vyšel blbě ten první,krytí by se neopakovalo,takže k druhému, třeba daleko lepšímu, vrhu už by nedošlo. To je genetika a příroda
Ono asi nebude tak úplně pravda - kdysi jsem se na toto tema bavila s naší poradkyní chovu (nesmírně zkušená chovatelka, MVDr.), a ptala jsem se jí, jak je možné, že ty opakovaně krytí většinou nevýjdou - že mi to nedává logiku...
A ona mi odpověděla, že si fena vytvoří na DNA toho psa protilátky, a ty jeho dobré vlastnosti potlačí (kvůli zachování genetické variability v přírodě - ti mladší sourozenci už se neprosadí)
Toto už mi smysl dává.
Inspektor Pišišvor
napsal(a):
Ono asi nebude tak úplně pravda - kdysi jsem se na toto tema bavila s naší poradkyní chovu (nesmírně zkušená chovatelka, MVDr.), a ptala jsem se jí, jak je možné, že ty opakovaně krytí většinou nevýjdou - že mi to nedává logiku...
A ona mi odpověděla, že si fena vytvoří na DNA toho psa protilátky, a ty jeho dobré vlastnosti potlačí (kvůli zachování genetické variability v přírodě - ti mladší sourozenci už se neprosadí)
Toto už mi smysl dává.
Tak vzhledem k principu soužití psovitých šelem,kde mají štěňata stále ten samý samec a samice jako alfa pár, mi to smysl nedává. A něco jako protilátky na DNA taky ne - na jakou část - na ten, co zodpovídá za exteriér, zdraví,povahu? Śpíš se přikláním k tomu,že je to právě ta genetická variabilita, takže nikdo nikdy neví, co se nakonec vyvrbí. Koneckonců je to jako u lidí, když bude mít někdo tři děti, tak každé bude jiné - vzhledově, povahově, i tím zdravím může....
petr 60
napsal(a):
Jedná se o labradora. Jeden odchov byl pred rokem, vše OK a nemyslím znovu nakryt po dvou měsících ale když štěňata odcházejí do nových domovů tak se na nich nic nepozná pokud se nejedná o nějaký extrém ale to u psů s PP snad ani nejde.
Exteriér ok? Všichni mají v pořádku zuby? U nikoho se neprojevila žádná nemoc,alergie, sklon k hotspotům atd? Kolik štěňat z vrhu je zrentgenovaných? Jak jsou na tom povahově - temperament, chuť k práci,reakce na výstřel? Máte tyhle informace. Bez nich je to o ničem. A krycí pes - jsou po něm další vyhodnocená otestovaná štěňata? Nějaké nové info? Upřímně zrovna u labíků nevidím důvod krytí opakovat, něco jiného by to bylo u nadprůměrného vrhu u málopočetného plemene
Inspektor Pišišvor
napsal(a):
Ono asi nebude tak úplně pravda - kdysi jsem se na toto tema bavila s naší poradkyní chovu (nesmírně zkušená chovatelka, MVDr.), a ptala jsem se jí, jak je možné, že ty opakovaně krytí většinou nevýjdou - že mi to nedává logiku...
A ona mi odpověděla, že si fena vytvoří na DNA toho psa protilátky, a ty jeho dobré vlastnosti potlačí (kvůli zachování genetické variability v přírodě - ti mladší sourozenci už se neprosadí)
Toto už mi smysl dává.
Toto už mi smysl dává
Mě ne, proč vlci tvoří celoživotní páry ?
Opakoval jsem stejné spojení - štěňata z nich jako přes kopírák, výborná pracovně i exteriérově. Navíc fena NIKDY jiného psa ani NECHTĚLA... (za to on se nežinýroval jinde )
Z každého vrhu jsem si nechal 2 ( 1x 2,0, pak 1,1) a sourozence měli kamarádi, takže jsem je léta vídal a byli taky
Ale beru, že to tak vždy dopadnout nemusí, genetika umí překvapit
janaa
napsal(a):
Tak vzhledem k principu soužití psovitých šelem,kde mají štěňata stále ten samý samec a samice jako alfa pár, mi to smysl nedává. A něco jako protilátky na DNA taky ne - na jakou část - na ten, co zodpovídá za exteriér, zdraví,povahu? Śpíš se přikláním k tomu,že je to právě ta genetická variabilita, takže nikdo nikdy neví, co se nakonec vyvrbí. Koneckonců je to jako u lidí, když bude mít někdo tři děti, tak každé bude jiné - vzhledově, povahově, i tím zdravím může....
No právě s ohledem na to, že má alfa pár opakovaně potomky, mi to smysl dává - prosadí se jen zvířata z toho prvniho spojení, a tím že ostatní praví sourozenci nejsou tak super, tak je jejich funkce jen být "dělníkem", nezasáhnout do reprodukce, a tím se přirozeně udržuje genetická variabilita.
Ono je to v té přírodě docela vymakaný - třeba je dokazané, že divoce žijící zvířata poznají sveho blízkého příbuzného (i když spolu nežili), a pokud mají na výběr, tak dají v páření přednost nepříbuznému.
vetřelec
napsal(a):
Neznáte tzv. "specifickou kombinační schopnost" Vy nuly?!
Musela jsem si to hodit do google. A stejně to nepomohlo - vždyť se to týká plemen, odrůd apod.; není to o šlechtění v rámci jedné ustálené skupiny, ale naopak to je o míchání ustálených skupin.
Tak se táži: Co jste tím myslel(a)?
Inspektor Pišišvor
napsal(a):
No právě s ohledem na to, že má alfa pár opakovaně potomky, mi to smysl dává - prosadí se jen zvířata z toho prvniho spojení, a tím že ostatní praví sourozenci nejsou tak super, tak je jejich funkce jen být "dělníkem", nezasáhnout do reprodukce, a tím se přirozeně udržuje genetická variabilita.
Ono je to v té přírodě docela vymakaný - třeba je dokazané, že divoce žijící zvířata poznají sveho blízkého příbuzného (i když spolu nežili), a pokud mají na výběr, tak dají v páření přednost nepříbuznému.
No,jenže ono je to spíš tak,že odejdou a hledají si partnery jinde. Tím se udržuje nepříbuznost, ne tím, že další v pořadí nejsou tak "super". A koneckonců i ti "super", pokud se chtějí množit, odcházejí. Nevím, o teorii protilátek na DNA jsem neslyšela (ale jasný,nejsem odborník), každopádně za mě je to prostě o té genetické variabilitě jako takové. Už jen teď kolik známe nemocí, které se předávají z půlky matkou, z půlky otcem, a nikdo neví, jak se to zamíchá a dopadne, a kolik je jich takových, co neznáme... pak je jasné,že o opakované krytí může dopadnout prostě jakkoli
lupus4
napsal(a):
Toto už mi smysl dává
Mě ne, proč vlci tvoří celoživotní páry ?
Opakoval jsem stejné spojení - štěňata z nich jako přes kopírák, výborná pracovně i exteriérově. Navíc fena NIKDY jiného psa ani NECHTĚLA... (za to on se nežinýroval jinde )
Z každého vrhu jsem si nechal 2 ( 1x 2,0, pak 1,1) a sourozence měli kamarádi, takže jsem je léta vídal a byli taky
Ale beru, že to tak vždy dopadnout nemusí, genetika umí překvapit
Já mám právě zkušenost jinou, a vzhledem k tomu, že u pracáků se dělají zdravotní testy, i nějaká individuální selekce na výkon (tzn. i povahu), tak bych řekla, že ta srovnání jsou i něčím hmatatelným doložitelná.
Mně je to třeba jedno - ať si každý dělá, co chce, a věří cemu chce, ale sama spojení neopakuju i když jsem třeba měla předposledně hodně výjimečný vrh, a dost to k tomu svádělo.
janaa
napsal(a):
No,jenže ono je to spíš tak,že odejdou a hledají si partnery jinde. Tím se udržuje nepříbuznost, ne tím, že další v pořadí nejsou tak "super". A koneckonců i ti "super", pokud se chtějí množit, odcházejí. Nevím, o teorii protilátek na DNA jsem neslyšela (ale jasný,nejsem odborník), každopádně za mě je to prostě o té genetické variabilitě jako takové. Už jen teď kolik známe nemocí, které se předávají z půlky matkou, z půlky otcem, a nikdo neví, jak se to zamíchá a dopadne, a kolik je jich takových, co neznáme... pak je jasné,že o opakované krytí může dopadnout prostě jakkoli
Jenomže když odejde třeba 15 pravých sourozenců, a půlka se z nich někde prosadí, tak má už v další generaci populace dost problém s příbuzenskou...
Inspektor Pišišvor
napsal(a):
No právě s ohledem na to, že má alfa pár opakovaně potomky, mi to smysl dává - prosadí se jen zvířata z toho prvniho spojení, a tím že ostatní praví sourozenci nejsou tak super, tak je jejich funkce jen být "dělníkem", nezasáhnout do reprodukce, a tím se přirozeně udržuje genetická variabilita.
Ono je to v té přírodě docela vymakaný - třeba je dokazané, že divoce žijící zvířata poznají sveho blízkého příbuzného (i když spolu nežili), a pokud mají na výběr, tak dají v páření přednost nepříbuznému.
nemáte pravdu, prosadí se postupně všichni (kteří se dožijí dospělosti) a najdou si vhodné teritorium - 1,0 opouštějí rodiče dříve...zase vše záleží na podmínkách, ,některé 0,1 pomáhají s dalším vrhem ale po dosažení dospělosti jdou dál...
že divoce žijící zvířata poznají sveho blízkého příbuzného (i když spolu nežili),
taky není 100%, v Sasku je sledována smečka žijící "ve výcvikovém armádním prostoru" a po úmrtí původní vlčice nyní tvoří a množí se pár táta s dcerou
V Sasku bylo v 2019 17 smeček, čili najít nepříbuzného by zase nebyl až takový problém...
Všechny ty kecy o alfa párech vznikly pouze na základě pozorování smeček v zajetí...
Což už je překonáno a ví se, že "smečku" tvoří pouze jedna rodina, ke které se v zimě mohou připojit i potomci z min let, protože se fakt poznají
Cizí bývá připojen jen zcela vyjímečně a obvykle ho spíš zabijí (přirozená regulace )
lupus4
napsal(a):
nemáte pravdu, prosadí se postupně všichni (kteří se dožijí dospělosti) a najdou si vhodné teritorium - 1,0 opouštějí rodiče dříve...zase vše záleží na podmínkách, ,některé 0,1 pomáhají s dalším vrhem ale po dosažení dospělosti jdou dál...
že divoce žijící zvířata poznají sveho blízkého příbuzného (i když spolu nežili),
taky není 100%, v Sasku je sledována smečka žijící "ve výcvikovém armádním prostoru" a po úmrtí původní vlčice nyní tvoří a množí se pár táta s dcerou
V Sasku bylo v 2019 17 smeček, čili najít nepříbuzného by zase nebyl až takový problém...
Všechny ty kecy o alfa párech vznikly pouze na základě pozorování smeček v zajetí...
Což už je překonáno a ví se, že "smečku" tvoří pouze jedna rodina, ke které se v zimě mohou připojit i potomci z min let, protože se fakt poznají
Cizí bývá připojen jen zcela vyjímečně a obvykle ho spíš zabijí (přirozená regulace )
A to u té rodinné smečky bez příměsi cizí krve nedojde k inbreedingové depresi?
petr 60
napsal(a):
testy na dědičné choroby u obou rodičú jsou v pořádku, ale co poznáte na malém štěněti, kterému nejsou ani dva měsíce?
Pokud opakovat spojení, pak nejdříve ve dvou letech toho prvního vrhu. Jen tak máte možnost vyhodnotit, jestli zrovna tato kombinace rodičů představuje přínos pro plemeno, jestli jsou dobré zdravotní výsledky, povahy a pracovní vlohy potomstva, exteriér...
Já osobně nejsem příznivcem opakování spojení. Obzvlášť u tak početného plemene jako jsou labíci mi to nedává vůbec žádný smysl. Ale rozhodnutí je na chovateli, to je samozřejmé.
Tak žádné "odchylky" nepřežijí, a je-li dobrý genetický základ, tak asi ne... navíc
je to zřejmě jen jednogenerační a již nepokračující incest
I když...2,0 z toho spojení byli "divní"( i přičiněním lidí - přikrmováním) a před lovem dávali přednost "somrování" u aut, a na to oba "dojeli" (jednoho auto přejelo a druhého vyznavači "karkulek" zastřelili pro netypické chování...)
Všechny miliardy křečků zlatých chovaných v zajetí pocházejí z JEDNOHO PÁRU, tak tam ten gen. základ musel být 1000%
Inspektor Pišišvor
napsal(a):
Ono asi nebude tak úplně pravda - kdysi jsem se na toto tema bavila s naší poradkyní chovu (nesmírně zkušená chovatelka, MVDr.), a ptala jsem se jí, jak je možné, že ty opakovaně krytí většinou nevýjdou - že mi to nedává logiku...
A ona mi odpověděla, že si fena vytvoří na DNA toho psa protilátky, a ty jeho dobré vlastnosti potlačí (kvůli zachování genetické variability v přírodě - ti mladší sourozenci už se neprosadí)
Toto už mi smysl dává.
Já vám nevím, ale zdá se mi to jako nesmysl.
Protilátky proti DNA? A co ty protilátky způsobí? Dokázala bych ještě pochopit, pokud by fena v případě nějakých takových protilátek vůbec nezabřezla - protilátky proti spermiím jsou známá věc.
Ale pokud už vzniknou embrya, tak mají půl genetické výbavy od matky, půl od otce....a že by nějaká protilátka dokázala "rozeznat" geny dobrých vlastností a upřednostnit ty špatné, to mi zní jako sci fi.
Docela by mě zajímalo, co by k tomu řekl někdo, kdo tomu opravdu rozumí.
Logičtější se mi zdá, že by se stoupajícím věkem matky mohlo být vyšší riziko chromozomálních poruch jako u lidí.
Případně jestli to není tak, jak píše janaa, že pokud vrh dopadne nic moc, tak už se spojení neopakuje, tudíž se ten potenciální super vrh už nenarodí.
A pokud je první vrh skvělý a další nic moc, je to o té statistické pravděpodobnosti.
Terven
napsal(a):
Já vám nevím, ale zdá se mi to jako nesmysl.
Protilátky proti DNA? A co ty protilátky způsobí? Dokázala bych ještě pochopit, pokud by fena v případě nějakých takových protilátek vůbec nezabřezla - protilátky proti spermiím jsou známá věc.
Ale pokud už vzniknou embrya, tak mají půl genetické výbavy od matky, půl od otce....a že by nějaká protilátka dokázala "rozeznat" geny dobrých vlastností a upřednostnit ty špatné, to mi zní jako sci fi.
Docela by mě zajímalo, co by k tomu řekl někdo, kdo tomu opravdu rozumí.
Logičtější se mi zdá, že by se stoupajícím věkem matky mohlo být vyšší riziko chromozomálních poruch jako u lidí.
Případně jestli to není tak, jak píše janaa, že pokud vrh dopadne nic moc, tak už se spojení neopakuje, tudíž se ten potenciální super vrh už nenarodí.
A pokud je první vrh skvělý a další nic moc, je to o té statistické pravděpodobnosti.
Já tu teorii s DNA nevymyslela, a ani nejsem genetický inženýr, takže to neumím potvrdit ani vyvrátit.
Nicméně to, že opakovaná spojení většinou nevýjdou asi nebude tím, že je matka o rok starší - to by ty feny v dalších vrzích po jiných psech ty feny nedávali kvalitní potomstvo.
Ty jo to je docela zajímavé, to čtu prvně, s tím DNA.
Jinak já sama mám fenu z opakovaného spojení a nevidím, že by byla nějak "horší" než fena z toho prvního spojení, tam bylo jen jedno štěně. V opakovaném spojení 4 štěňata, exteriér všichni super, zuby taky, povahu všichni typickou pro plemeno, standardní (ale nejsou to vyloženě psi pracovní, takže tohle hodnotit nemůžu). Zdravotně je na tom moje fena výborně, všechny vyšetření, které doposud máme, jsou s těmi nejlepšími možnými výsledky. Jedna sestra z vrhu to samé, ostatní dvě nevím.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Terven
napsal(a):
Já vám nevím, ale zdá se mi to jako nesmysl.
Protilátky proti DNA? A co ty protilátky způsobí? Dokázala bych ještě pochopit, pokud by fena v případě nějakých takových protilátek vůbec nezabřezla - protilátky proti spermiím jsou známá věc.
Ale pokud už vzniknou embrya, tak mají půl genetické výbavy od matky, půl od otce....a že by nějaká protilátka dokázala "rozeznat" geny dobrých vlastností a upřednostnit ty špatné, to mi zní jako sci fi.
Docela by mě zajímalo, co by k tomu řekl někdo, kdo tomu opravdu rozumí.
Logičtější se mi zdá, že by se stoupajícím věkem matky mohlo být vyšší riziko chromozomálních poruch jako u lidí.
Případně jestli to není tak, jak píše janaa, že pokud vrh dopadne nic moc, tak už se spojení neopakuje, tudíž se ten potenciální super vrh už nenarodí.
A pokud je první vrh skvělý a další nic moc, je to o té statistické pravděpodobnosti.
Protilátky přímo proti DNA asi ne (spíš reakce na antigeny), ale...Nedávno se tady na ifauně řešilo, že ženy po porodu nebo dokonce jenom gravidní nemůžou právě kvůli přítomnosti protilátek dávat plasmu.
Uživatel s deaktivovaným účtem

březost a březí děloha, tam je hromadu mechanismů, jak potlačit imunitní systém, aby tam toho vetřelce nechal. mimochodem nedokonalost toho systému u vačnatců je jedním důvodem, proč musí být vačnatci.
když tyto mechanismy selžou, tak matka nezabřezne nebo dojte k potratu, konec, šmitec.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Gina je z opakovaného spojení...po dvou letech. Dvě feny z toho prvního si nechala chovatelka. Předpokládala jsem, že opakované spojení se dělalo proto, že první bylo super. Tak ve svém vlastním zájmu teda doufám, že i toto druhé bude taky ok.
Nenapadlo by mě ve snu, že by v tom mohl být nějaký problém.
Jinak Gina povahově na mladou pyrenejku naprosto v normě...dle mého. Zuby ok. Ostatní se uvidí časem.
Uživatel s deaktivovaným účtem

mmch dělám opakované spojení u morčat (kteréžto mají placentu ještě těsnější než psi) a bez problémů. když z toho lezou dobrý mláďata, tak klidně 4x, 5x za sebou.
nevýhoda je jinde. v tom, že v další generaci je z toho obrovská hromada sourozenců.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Protilátky přímo proti DNA asi ne (spíš reakce na antigeny), ale...Nedávno se tady na ifauně řešilo, že ženy po porodu nebo dokonce jenom gravidní nemůžou právě kvůli přítomnosti protilátek dávat plasmu.
To jo, ale to jde o antierytrocytární protilátky a to bych řekla, že s tímto nijak nesouvisí.