Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Linda000

22.3.2021 11:37
Linda000

XXX.XXX.168.149

Dnes jsem byla uspat mojí sedmnáctiletou Berušku. V noci moc plakala, pořád tlačila a nešlo jí kakat. Téměř nejedla a byla kost potazema kůži. Byla jsem s tím úplně smirena, tak proč mě to teď bolí a brecim?

22.3.2021 12:38
juhaj

XXX.XXX.164.121

Protoze to k tomu patří, už jsem to párkrát zažila a je to vždy stejné. Je mi líto Vaší ztráty, ale fenečce je už dobře a Vy jste udělala poslední dobrou věc, kterou jste pro ní mohla udělat.
Já mám lék shánět dalšího pejska, ale na ty předchozí nikdy, nikdy, nikdy nezapomenu.

22.3.2021 18:08
impact

XXX.XXX.195.92

Ono by bylo docela divný, kdybyste po sedmnácti letech soužití nebrečela. Vždyť to je kus života s psím přítelem.. To bude bolet ještě sakrblé hodně dlouho...

Podle mě s tím může být člověk smířenej jak chce, ale tohle je taková rána, že to nejde přejít jen tak..

22.3.2021 21:34
Nikouš

XXX.XXX.68.93

Já musela nechat uspat před skoro 3 roky moji nejmilovanějši fenecku. Byli jsme spolu 12 krásných let a ke konci bohužel onemocněla a měla nádory.. I když jsem věděla, že to musím udělat, tak to strašně bolelo. Do ted mám fotky, deku i obojek. Opravdu jsem nebyla nikdy víc psychicky v dupe. Asi po půl roce jsme si pořídili štěně a to trošku zamestnalo tu hlavu, aby na to nemyslela. Teď máme dva pejsanky naprosto dokonalé, ale ta moje nejlepší kamoška a láska psí mi zůstane už navždy v ❤️

Přidejte reakci

Přidat smajlík