Necháte hladit svoje psy od cizích lidí?

Eirlys napsal(a):
Zdravím,

jak to máte když si cizí lidi chtějí pohladit vaše psiska? Necháte je když se slušně zeptají? A když sami začnou sahat na psa reagujete nějak? A jak? Taky vás to tak štve, když vám cizí lidi sahají na psa?

Mám 8 měsíčního výrostka - dobrmáně a zrovna velice intenzivně pracujeme na tom, aby ignoroval cizí lidi a psy hlavně když je bez vodítka, pomáhám si teď stopovačkou. Je to hroznej zvědavec a nejradši by všechny poskákal, děti, psy, cyklisty, koloběžkaře... Teda samozřejmě ho nenechám - proto to cvičíme a už dost slušně dokážeme jít na vycházku celou dobu na "volno" (tedy se stopkou - nejedná se mi o přivolání ale aby uměl projít okolo ostatních bez toho aby měl potřebu s němi navázat kontakt) bez toho aby za cizími chodil, konečně je tedy začíná ignorovat. A úplně mě dokáže vytočit, když okolojdoucí svévolně psa začnou lákat a navazovat kontakt, chtějí ho pohladit (bez toho aby mě třeba vůbec pozdravili nedej bože se zeptali) atd.. Pak jsou samozřejmě hrozně dotčení že na ně pes skočí, protože třeba nestihnu zareagovat - kromě toho, že jsou pak zašpinění nebo je praští hlavou jak se k němu shýbají, tak mi ještě kazí to, aby ignoroval kolemjdoucí, takže je to pro mě velice nežádoucí.

Jak prosím tedy slušně říkáte kolemjdoucím, aby vám nesahali na psa? Vždy na mě koukají všichni jak na hroznýho tyrana když ho pak táhnu abych zamezila tomu kontaktu, asi jsem si přišla spíš jen postěžovat, protože mě to hrozně vytáčí, že psa inzenzivně něco učím a lidi mi to kazí!!!! Tak mě zajímá, jestli někdo prožívá stejné trable. Bydlím v Praze, tak je pro mě klíčové, aby to uměl, jinak bych ho nemohla nikdy pustit z vodítka protože lidi jsou všude v parku, v lese, na louce.

Mně se to nestává, a když náhodou jo, tak říkám, Ne, kouše!

Měla jsem sluníčkové psy a sama se s lidma často bavím, takže by mě nikdy nenapadlo, zakazovat lidem je hladit. Asi se mi ani nestalo, že by je hladil někdo bez dovolení, přeci jen byli velcí(samojed a berňák) takže lidi, i děti se ptali. Vlastně asi není procházka, teď už jen se samíkem, kdy by si ho nechtěl někdo pohladit.

lesnížínka napsal(a):
Měla jsem sluníčkové psy a sama se s lidma často bavím, takže by mě nikdy nenapadlo, zakazovat lidem je hladit. Asi se mi ani nestalo, že by je hladil někdo bez dovolení, přeci jen byli velcí(samojed a berňák) takže lidi, i děti se ptali. Vlastně asi není procházka, teď už jen se samíkem, kdy by si ho nechtěl někdo pohladit.

No já ji nenechávám hladit, protože sama o to nestojí, nemá to ráda.

eli22 napsal(a):
No já ji nenechávám hladit, protože sama o to nestojí, nemá to ráda.

Tak to je ale jiná situace, beru to jen z pohledu, že pes o kontakt stojí, těžko by si někdo vzal na triko nutit psa do kontaktu, když lidi nemusí, bojí se apod.

Nevadilo by mi to, ale ony se moc nenechají. Vikina jim nevěří a uhýbá, ale ona nemá moc ráda hlazení na hlavě obecně.
Pinčová zas nemívá čas se s cizíma lidma zastavovat, nepostojí.

Můj pes o pohlazení stojí.
Od dětí, od žen. Od chlapů si drží odstup.
Dnes si ho hladili starší manželé, kteří
přišli devítiletýho čívu, tak jsme si
o nich - o psech povídali .

Nechavam pokud se slusne optaji predem.

Pokud nastane situace "hura pes, hrabnem na nej", mirnym vrcenim sdelim "bacha, kousou". Pak jim teprve vysvetlim, ze nekousou, ale mohli by a dotycny vi houby jakej pes je, aby si mohl dovolit na nej maknout bez upozorneni.

Z ceho tecu jsou matinky drepici na lavickach, ktere na dvacet metru zaveli ditku "hele pejsek, bez si ho pohladit" aniz by samy zvedly prdku.
A z ceho jsem uplne nepricetna - kdyz mi babky na sidlisti futrovaly psy pamlskama bez dovoleni s tim ze "Fifinka to stejne nezere, a tem vasim to takchutna" ...

No, jsem rada ze uz nebydlim na sidlisti :D

Fenu klidně pohladit nechám, ta si o to vyloženě říká , a jakmilě na ní někdo promluví milým tónem, tak už se z něj nespustí oči . My zas tak moc mezi cizími lidmi nejsme a když už, tak se lidi ptají. Ale hodně lidí se i feny bojí. Pak je jiná situace třeba na závodech, kde se ale tak nějak od vidění s dost lidmi známe - tam je každej drbač, a neptají se - ale to prostě proto, že znají jak mě, tak fenu.

No a psa pohladit nenechávám, nemá rád cizí lidí... Ale teda naštěstí on většinu lidí odradí vzhledem, takže lidi ani nemají tendence ho hladit. Asi krom jednoho opilce v restauraci na zahrádce, který si musel něco dokazovat - ten dostal pěkně košíkem. No akorát že pak jsem tam byla za blbce já, protože většina lidí neviděla, co tomu předcházelo, ale viděli jen jak pes vyjel na chlapa.

Ale třeba předešlý pes byl xGR, ale povahou retrívr vůbec nebyl a cizí lidi nemusel, neměl rád cizí děti, o hlazení nestál. A tam se mi stávalo často, že se na něj někdo vrhnul bez zeptání. Protože automaticky něco jako retrívr asi musí lidi milovat a nechat se nadšeně hladit...On teda neublížil, ale prostě mu to nebylo příjemné....

Zkuste dávat psovi košík, ono dost lidí odradí už jen to..

Když je štěně ve fázi, že se učí nevítat kolemjdoucí, byla bych striktnější a snažila bych se, aby to lidi nekazili.

Já to se starým psem už tolik neřeším. Má lidi rád a vyhledává příležitosti k vítání (běžně třeba na procházce bouřlivě vítá člověka, kterej jde celou dobu s námi, na chvíli se vzdálil a teď se vrací ke skupině).
Buď vidím, že zvládne projít bez vítání, nebo radši beru na vodítko. Když se někdo k psovi má, klidně psa nechám, aby přivítal, zvládá to totiž bez skákání. U dětí pochopitelně jedině poté, co se zeptají (ale klidně sama nabídnu, ať si psa pohladí, když vidím, že by byl zájem). Snažím se, aby pes neobtěžoval.

Nenechávám. Psice hlazení nemusí, někdy uhne hlavou i mně. Má to tak - "nevšímám si tě, nevšímej si mě". A když už ji někdo pohladí, tak za to něco chce. A když dotyčná nevalí pamlsek, je schopná po ruce chňapnout.

Měla jsem dvě feny malého pl. Matku a dceru.Matka se nechala ráda hladit od kohokoliv, vyloženě to vyhledávala a zvlášť malé děti. Dcera po napadení fenou ovčáka zanevřela na všechno cizí.Nevolí se až prohýbala ve hřbetě když na ni někdo sáhl.. Ale nikdy ani náznak agrese. Takže jsem mohla na příkladu chování dvou psů dětem vysvětlit jak to poznat jestli je pes ochotný ke kontaktu nebo ne.Myslím si, že by měli psi být zvyklí na to, že na ně cizí sáhne aniž by mu ukousli ruku.Jiné to bude v rodinném domku kde má pes hlídat a jiné ve městě kde pes je s cizíma vlastně v kontaktu pořád, už když vyjde z bytu a vleze do výtahu plného lidí.

Nenechávám. Lara není typ na hlazení. Když se jí někdo líbí, její ideální představa je, že budou vedle sebe hopsat, tančit a cítit, že jsou na stejný vlně. Běžně mi stříhá ušima a hází pohledy po takových těch veselých huličích.

Když se jí někdo nelíbí - naprostá většina žen ve středním a důchodovém věku (ty by samozřejmě hladil nejradši), tak už z dálky kouká jako: tě kousnu, bábo, jestli si tu ručku šmátralku nenecháš, kde je.

Klasický hlazení vlastně projde jenom mně.

..nechávala velké psy pokud se jim to líbilo a byla jsem o to pozadana....minuly a nynější psi jsou ve své podstatě profesionalní mazliči - canisterapeuti....

"Pak jsou samozřejmě hrozně dotčení že na ně pes skočí, protože třeba nestihnu zareagovat - kromě toho, že jsou pak zašpinění nebo je praští hlavou jak se k němu shýbají, tak mi ještě kazí to, aby ignoroval kolemjdoucí, takže je to pro mě velice nežádoucí."

to nekazí ti kolemjdoucí ale psovod, ten má psa vést tak, aby k fyzickému kontaktu nemohlo dojít....v této fázi výcviku
ten zájem o kontakt s cizím lze při řízeném výcviku využít jako odměnu

"těžko by si někdo vzal na triko nutit psa do kontaktu, když lidi nemusí"
HW to měl jako cvik
je opravdu bezpečné, když pes dotyk někoho cizího bere jako Nic se neděje.....

Pyrenejáka pohladit nechám (a každý se předem zeptá), pokud s tím souhlasí, což není vždy

je opravdu bezpečné, když pes dotyk někoho cizího bere jako Nic se neděje.....

Ale jo, tak tohle by i můj pes zvládnul, prostě bych ho podržela a pohlazení by snesl, ale bylo by mu to opravdu dost nepříjemné a proto nevidím jediný důvod, proč bych to měla dělat. Nemá to rád a tak zajistím, aby se mu to nedělo.

Něco úplně jiného jsou náhodné dotyky v MHD, vlaku, v davu lidí... To neřeší. Ale nemá rád když o něho někdo projevuje zájem a šmatlá po něm. Jak jsem psala o tom chlapovi na zahrádce, tak tam to vyloženě bylo tak, že chlap ho vytáčel delší dobu a trochu jsme se spolu hádali, když jsem mu nemohla vysvětlit, že si ho pohladit nemůže... Stejně to zkusil.

Ale pak jsme třeba potkali paní, která se rozplývala nad psem, že tyhle psy miluje, že má doma podobné a jestli ho může pomazlit. Tady jsem i na psovi viděla, že se mu paní líbila. Měl košík, paní jsem upozornila, jak to s cizími lidmi má, ale že tady v tom případě to vypadá ok a dovolila jsem jí to. Pes byl rád. Ale to byla spíše výjimka. Kdybych na něm viděla, že o to nestojí, tak ho pohladit prostě nenechám.

"prostě bych ho podržela a pohlazení by snesl, ale bylo by mu to opravdu dost nepříjemné"

ale jádro pudla je v tom psa nemuset držet a aby mu to nebylo "dost nepříjemné"....což je pozitivum pro toho psa

a pak ta radost, kterou to pohlazení přinášelo malým dětem....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"prostě bych ho podržela a pohlazení by snesl, ale bylo by mu to opravdu dost nepříjemné"

ale jádro pudla je v tom psa nemuset držet a aby mu to nebylo "dost nepříjemné"....což je pozitivum pro toho psa

a pak ta radost, kterou to pohlazení přinášelo malým dětem....

ale jádro pudla je v tom psa nemuset držet a aby mu to nebylo "dost nepříjemné"....což je pozitivum pro toho psa

No jo, ale to záleží na povaze psa. Pokud prostě nemá rád cizí lidi, tak já nevidím jediný důvod proč ho učit se nechávat hladit? Navíc teda to, aby mu to bylo příjemné už vůbec nevím, jak bych udělala . On se od cizích koupit nenechá. Je mezi lidmi úplně v klidu, pokud ho nechtějí hladit a to mi tak nějak stačí..Tohle fakt nehrotím - nemá to rád a tak to dělat nebudeme. Ale naštěstí to řešit ani nemusím, protože jeho si jen tak někdo dobrovolně bez zeptání pohladit fakt nejde.

nechávám psa hladit - neb díky své velikosti přitahuje zájem okolí a navíc má lidi rád a hlazení si užívá. Jen všechny upozorňuji, že budou oflusáni, ocintáni... A domnívám se, že u "městského psa" je bezpečnější, že mu lidi nevadí a náhodné pohlazení neřeší.

U nás to ještě jde, v "civilizovaných psích" státech taky, na Jihu (jižní Itálie, Sicílie, Španělsko...) se často temperamentní domorodci na psa vrhali, ječeli, líbali ho, objímali... kdybych za fotky vybírala do klobouku, byla by další dovolená zdarma... a byla jsem moc ráda, že to vůbec neřešil a dokonce si to užíval.
Naštěstí všechny čtyři dosavadní "cestovací" dogy byly stejně lidumilné. U Nighta musím dávat pozor jen na psy (ne každý se mu líbí), takže stejně vždy ve střehu... ale i v davech ve městě je to vlastně pohoda.

"Jak jsem psala o tom chlapovi na zahrádce, tak tam to vyloženě bylo tak, že chlap ho vytáčel delší dobu a trochu jsme se spolu hádali, když jsem mu nemohla vysvětlit, že si ho pohladit nemůže... Stejně to zkusil".

Podobnou situaci jsem zažila na autob. nádr. na zastávce. Opilec kličkoval přes plac rovnou k nám. "nechoďte k tomu psovi" On je hodnej, já si ho pohladím, že si hodnej pejsku. A měl ji na sobě, skoro. S košíkem, na vodítku. Ale musím říct, že mě ostatní cestující nevyloučili z přepravy a zastali se.

Podobně ve vlaku : jé, máte tu pejska, můžu ho pohladit? Ne, nehlaďte ji. Ale, prosim vás, tyhle psi jsou hodný. Chňapla po ní, měla náhubek.

Záleží asi
- na Vás (zda vám to vadí, a chcete mít psa , který se kamarádit nebude chtít, bude ostražitý, hlídač ? ) - tak nenecháte
- na psovi, zda mu to vadí ,či nevadí

Já nechávám, mám mopsiky, kteří se rádi pohladí, užívají si to
Většinou s lidmi něco prohodím, tak to i vychází z té situace. Ale nevadí to mně,ani psům ...

Pokud vám to vadí, neneche

RozaTonda-mopsi napsal(a):
Záleží asi
- na Vás (zda vám to vadí, a chcete mít psa , který se kamarádit nebude chtít, bude ostražitý, hlídač ? ) - tak nenecháte
- na psovi, zda mu to vadí ,či nevadí

Já nechávám, mám mopsiky, kteří se rádi pohladí, užívají si to
Většinou s lidmi něco prohodím, tak to i vychází z té situace. Ale nevadí to mně,ani psům ...

Pokud vám to vadí, neneche

"(zda vám to vadí, a chcete mít psa , který se kamarádit nebude chtít, bude ostražitý, hlídač ? ) - tak nenecháte"

Pes dovede dobře rozlišit. Předchozí kníračka vyrostla a žila na sídlišti. Hlazení od dětí a lidí v sídlišti ( většinou pejskařů ) pro ni bylo normální.
Když se k nám u lesa na celkem opuštěném místě blížil podivný člověk, zježila se, postavila se do vodítka, neštěkala jen vrčela.....rychle otočil a zmizel.

Moje fena má s lidmi dost problém takže jsem vždy ráda když si ji někdo pohladit chce a můžeme trénovat (na výstavy). Vetšinou to nechávám na ní a úplně ji nenutím.

Nás se naštěstí vždy všichni zájemci o hlazení zeptali. A většinou dovolím, psi mají mazlení rádi a kvůli socializaci to potřebujeme. S cizíma lidma se teď potkáváme dost málo, takže jakákoliv příležitost je vítána.

RozaTonda-mopsi napsal(a):
Záleží asi
- na Vás (zda vám to vadí, a chcete mít psa , který se kamarádit nebude chtít, bude ostražitý, hlídač ? ) - tak nenecháte
- na psovi, zda mu to vadí ,či nevadí

Já nechávám, mám mopsiky, kteří se rádi pohladí, užívají si to
Většinou s lidmi něco prohodím, tak to i vychází z té situace. Ale nevadí to mně,ani psům ...

Pokud vám to vadí, neneche

Pokud vám to vadí, nenechte - a na tohle bych narazila. Pokud vám to vadí? A ptám se proč? Panička je krůta, takže co na tom, že pes je přátelský a hlazení má rád ode všech, já nechci, tak má utrum? Nezdá se vám to vůči psu sobecké a zlé?

Vzhledem k plemenu se mě laici neptají , zda můžou. Laika myslím nepejskaře, co o plemenu nic neví, nepozná že je to "ten bojovej" jen vidí vrtící se a usmívající pruhovatej "váleček" a jak na ní někdo zašišlá, je hotovo. Upřednostňuje ženy a děti, šedovlasé muže vyštěká(celkově muže a nebo divné lidi- většinou v noci je ostražitější-spíš se o sebe bojí), ale pokud na tom dotyčný trvá, nechá se pak ukecat. Má už svůj fanklub hladičů v okolí a jak je zmerčí nebo uslyší, musíme jít hladit. Nemám ráda, když mi jí ale přetáčí, ona pak divočí a štípe...na to je upozorním a většinou po prvním štípanci mi uvěří.

lesnížínka napsal(a):
Pokud vám to vadí, nenechte - a na tohle bych narazila. Pokud vám to vadí? A ptám se proč? Panička je krůta, takže co na tom, že pes je přátelský a hlazení má rád ode všech, já nechci, tak má utrum? Nezdá se vám to vůči psu sobecké a zlé?

Mně třeba přijde, že tohle je snad věc majitele. A že nestojí o to, aby mu na psa každý sahal na potkání z něj ještě nedělá sobce. Bez ohledu jestli je pes přítula nebo ne. Osobně se málokdy setkám s tím, že by se dotyčný vůbec námahal zeptat. A když je upozorněn, že cizí psi se bez zeptání nehladí, tak jsou ještě dotčení. Úplně stejně mi vadí, když mají kolemjdoucí potřebu cpát cizím psům pamlsky. Jsem krůta, protože to slušně ale důrazně odmítnu, i když pes by si ten piškot dal s chutí? Nemyslím si. Můj pes není veřejný majetek. Ostatně bych uvítala kdyby lidi své i třeba přátelské psy spíš učili, ať si ostatních lidí i psů nevšímají. Ono není příjemné řešit, že se vám každé druhé stěně velikosti poníka z okolí řítí k batoleti, které se samozřejmě takového telete lekne.

šavlozubka napsal(a):
Mně třeba přijde, že tohle je snad věc majitele. A že nestojí o to, aby mu na psa každý sahal na potkání z něj ještě nedělá sobce. Bez ohledu jestli je pes přítula nebo ne. Osobně se málokdy setkám s tím, že by se dotyčný vůbec námahal zeptat. A když je upozorněn, že cizí psi se bez zeptání nehladí, tak jsou ještě dotčení. Úplně stejně mi vadí, když mají kolemjdoucí potřebu cpát cizím psům pamlsky. Jsem krůta, protože to slušně ale důrazně odmítnu, i když pes by si ten piškot dal s chutí? Nemyslím si. Můj pes není veřejný majetek. Ostatně bych uvítala kdyby lidi své i třeba přátelské psy spíš učili, ať si ostatních lidí i psů nevšímají. Ono není příjemné řešit, že se vám každé druhé stěně velikosti poníka z okolí řítí k batoleti, které se samozřejmě takového telete lekne.

Tady byla jen otázka toho, jestli zakazovat kontakt psu, který o něj stojí, kdežto majitelka ne. Mí psi, ač jsem si je koupila, nejsou z mého pohledu můj majetek, stejně jako není můj majetek můj muž. Pokud se bude chtít jít ,,přátelit" někam jinam, nemám žádnou možnost mu v tom zabránit. Hřešíte na to, že psu to zakázat můžete, aniž by jste brala ohled na něj. Je to sobecké

lesnížínka napsal(a):
Tady byla jen otázka toho, jestli zakazovat kontakt psu, který o něj stojí, kdežto majitelka ne. Mí psi, ač jsem si je koupila, nejsou z mého pohledu můj majetek, stejně jako není můj majetek můj muž. Pokud se bude chtít jít ,,přátelit" někam jinam, nemám žádnou možnost mu v tom zabránit. Hřešíte na to, že psu to zakázat můžete, aniž by jste brala ohled na něj. Je to sobecké

Můj pes už je dědek a o hlazení od cizích nedejbože dětí nestojí, takže ho před podobnou pozorností braním. Ale nazývat sobci majitele přátelských psů, kteří taktéž nestojí o to aby jim hladil psa každý na potkání mi prostě přijde přehnané. Třeba prostě nechtějí, aby pak pes otravoval každého na potkání. To taky není příjemné. A ano nedopreju svému psovi pamlsky od cizích a vážně se za to nestydím. Ten zvyk krmit cizí zvířata (ať už psy, ovce, koně) nechápu a navíc to může to zvire i ohrozit na zdraví či na životě. To přijde sobecké mně. Nebudu to učit ani svoje děti.

Ale tady šlo o hlazení psa, který o to STOJÍ. Nestojí o to jen panička. Nejde o pamlskování, jde o kontakt. Můj pes lidi miluje, ale nikdy neobtěžuje, nebere dětem z rukou sušenky, i když je stejně velký a už vůbec na nikoho neskáče. Pokud už k někomu přijde, jen kouká a čeká, co ten dotyčný. Samozřejmě jako štěndům jsem jim rozjívenost a skákání na lidi zakazovala, učila jsem je předsednout a čekat, třeba podat pac. Ale když o muchlování stály obě strany, nikdy bych jim to nezakazovala, protože šťastný pes byl pro mě priorita...má moc krátký život a omezení i tak až až.

lesnížínka napsal(a):
Ale tady šlo o hlazení psa, který o to STOJÍ. Nestojí o to jen panička. Nejde o pamlskování, jde o kontakt. Můj pes lidi miluje, ale nikdy neobtěžuje, nebere dětem z rukou sušenky, i když je stejně velký a už vůbec na nikoho neskáče. Pokud už k někomu přijde, jen kouká a čeká, co ten dotyčný. Samozřejmě jako štěndům jsem jim rozjívenost a skákání na lidi zakazovala, učila jsem je předsednout a čekat, třeba podat pac. Ale když o muchlování stály obě strany, nikdy bych jim to nezakazovala, protože šťastný pes byl pro mě priorita...má moc krátký život a omezení i tak až až.

No dyť to si musím vybrat psa, který ke mně sedí. Jako já.. nemám lidi moc ráda.. a můj pes.. mě furt nutí mluvit s lidmi. Jsem chudák.

Kdykoliv řeknu ahoj, dobrý den apod., můj pes hodí brzdu, i kdyby byl zrovna uprostřed startu na holuba, kolikrát si i namlel. Protože drbači jsou středobodem jeho života. Má dokonalý přehled i o těch, co se nacházejí za dveřmi hospod a obchodů, standardně buší do dveří, když jsou v chladném počasí zavřené. Zajódlovat na přivítanou a podrbat. Když se drbe, tak se venku můžu zakecat na libovolnou dobu i v řádu hodin. Ideálně s více lidmi, kteří si ty drbací povinnosti můžou rozdělit, aby jim neupadla ruka. Ano, nechávám svého psa hladit, resp. drbat mimo hlavu, ta je tabu. Cizí malé děti výjimečně s instruktáží, u nečitelných tvorů ta nedůvěra divočáka zůstává.

Moji psí lidskou společnost nevyhledavaji, ani je do ní nenutím. Bohužel, jakožto obří medvědí vzbuzují dost pozornost a tak se občas otázce na pohlazení nevyhneme, ale nedovoluju to.
Starší to prostě nemá rád, pro pohlazení si i k nám přijde jen když chce on, mladší si lidi vybírá a kdo se mu nelíbí, bez varování vyjíždí a natvrdo. Takže ho tomu zbytečně nevystavuji, chodí s košem a je černý, takže přirozeně vzbuzuje víc respektu.

Ale zase, nemám společenské psy, mám asiaty, od přírody hlídače, fakt nepotřebuji aby na ně kdokoliv matlal. Dřív když byli štěňata, v rámci socializace jsem to tak nějak tolerovala, ale teď už vím, že jim to radost nepřináší a nevystavuji je tomu zbytečně. Občas nechám pohladit děti, když se slušně zeptaji a zrovna mám na ně náladu . I proto že kluci nejsou na děti zvyklí, tak aby se trochu priucili že existují lidská štěňátka.

Tak jak jsem to přečetla, tak asi nemá cenu diskutovat o psech, kteří o pohlazení a kontakt s cizími lidmi nestojí....těm já držím cizí lidi od těla.

Když jsem si vloni pořídila Ginuš, tak ona nebyla kontaktní štěňátko, ale zároveň byla štěně, které hodně budilo pozornost a lidi se nad ní rozplývali a teda vždycky se ptali, zda si jí mohou pohladit........já říkala "jestli bude mít zájem, tak můžete"...no povětšinou jejich žvatlání ignorovala. Za celou dobu, co jí mám vyznamenala jenom asi 3 lidi svojí přízní a s těmito šťastlivkyněmi se regulérně pomazlila. Podle jakého klíče si je vybrala netuším.

Co jí teda zajímá jsou malé děti, možná tím, že je příslušnice plemene se zaměřením na dětskou chůvu. Tam naopak jsem iniciátorem já. Jakmile nějaké dítě řekne "jé mami, to je hezký pejsek" a "maminka přitaká něco ve smyslu "no to je krásnej méďa, viď??" Tak se dítěte ptám, samozřejmě při tom koukám i na maminku, jestli souhlasí "chceš si jí pohladit??"....Ginu teda držím u sebe, aby byla v klidu, většinou jí i posadím. A dělám to z jednoho prostého důvodu, abych jí naučila, že na děti se nesmí skákat. Nerada bych, aby se k ní přiřítilo děcko a ona ho samou horlivostí porazila. Navíc mám v živé paměti situaci, když jsem měla ještě ovčandu, tak jsme se na cestě míjeli s rodiči malé holčičky a jak kolem nás procházeli, tak za mými zády holčička pohladila ovčandě hřbet a bylo zle....naštěstí fena na krátkém vodítku s košem, takže se sice ohnala, ale nic se nestalo.
Prostě chci, aby Gina vnímala děti jako příjemné malé bytosti.
Zároveň bych ale chtěla říct, že dítě nepočítám mezi cizí lidi, přijde mi, že psy to vnímají jako jinej živočišnej druh. Dítě se chová jinak než dospělý, má jinou motoriku.

Myslím, že je prostě při výcviku štěněte počítat s tím, že v běžném provozu na psa budou lidi žvatlat, že se k nám přihrnou. Tomu se asi nedá zabránit.
A čím víc máte zajímavého a roztomilého psa a čím víc štěně, tak tím je to dle mého intenzivnější. Když byla Gina malá a šly jsme do města, tak to byl snad každej druhej člověk, co se nad ní rozplýval a chtěl si jí pohladit.....teď už je velká a pozornost budíme pořád, ale už na ní lidi nechodí žvatlat, spíš jak nás míjí tak prohodí "že je to krásnej pes" a maximálně někdo se třeba zeptá, co je to za plemeno. A třeba řekne Gině "ty jsi ale krasavice" a Gině je to jedno, protože zrovna kouká, co támhle kus dál zobe ten holub.....ale už se mi dlouho nestalo, že by si jí chtěl někdo jako velkou pohladit.

Sardullah, u nás to teda zůstalo, zájemců o muchlání je pořád moc, dneska jen jeden, ale to jsme jen vyšli za branku, na včerejší prochajdě tři - to bývá tak standard A nejvíc mě zaujalo to, jak píšeš, že ji jde někdo hladit a ta kouká, kde co lítá a nezájem. U nás to bylo léta stejně, pokud byl Worka na volno, nebyla šance, to se prostě nezastavil, jedině, když byl na vodítku Když jsem ho přivolala, doběhl jak otrávený puberťák: ,,co jééé, co chcééš"? Woruško podívej, paní si tě chce pohladit, pojď pozdravit! ,,Jéžíííš...no tak dobrý den a čau, nemám čas"

lesnížínka napsal(a):
Ale tady šlo o hlazení psa, který o to STOJÍ. Nestojí o to jen panička. Nejde o pamlskování, jde o kontakt. Můj pes lidi miluje, ale nikdy neobtěžuje, nebere dětem z rukou sušenky, i když je stejně velký a už vůbec na nikoho neskáče. Pokud už k někomu přijde, jen kouká a čeká, co ten dotyčný. Samozřejmě jako štěndům jsem jim rozjívenost a skákání na lidi zakazovala, učila jsem je předsednout a čekat, třeba podat pac. Ale když o muchlování stály obě strany, nikdy bych jim to nezakazovala, protože šťastný pes byl pro mě priorita...má moc krátký život a omezení i tak až až.

Tady šlo hlavně o psa, který se učí, že celý svět nejsou jen hladiči. a to, že se někdo podívá jeho směrem, není důvod k tomu, aby přestal vnímat paničku, lehl si na záda nechal se drbat, případně vyskakovat po lidech. Ne každý ochtný drbač je ochotný po kontaktu se psem vítacím prát bundu. Předchozí fena byla vyloženě nehladící, cizích se bála. Někdy jsem ji čistě socializačně donutila to vydržet, aby měl člověk radost a pes další vjem, že lidi jsou vlastně fajn. Čím byla starší, tím méně. Prostě to neměla ráda, nevyhledávala kontakt s cízími. Aby jí někdo nemohl pohladit náhodně a za mými zády si hlídala sama a to pečlivě. teď mám novou útulkačku. Ta se lidí bojí, někdo ji hrozitánsky ublížil. Tu hladit opatrně nechávám pokaždé, když je příležitost. Krom malých dětí na ní ale každý hnedp ozná, že je v naprosté paralýze strachem, tak pohladí jednou a pak už jen vlídně hovoří. Doufám, že časem pochopí, že lidi jsu vesměs fajn stvoření. Zatím mám dojem, že lidí se tolik nebojí, ale jejich rukou jo. Zlámat ruce tomu hajzlovi, co jí řezal.

U nás to bylo léta stejně, pokud byl Worka na volno, nebyla šance, to se prostě nezastavil, jedině, když byl na vodítku

tak hlavne ze ten pes stal tolik o to pohlazeni a ne panicka

ad zadavatel -kontaktni pes se dobre navazuje na pana. prevedte jeho pozornost na sebe. je to jednodussi, nez trvat na ignoraci jinych lidi, ale nic mu za to nenabídnout.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
U nás to bylo léta stejně, pokud byl Worka na volno, nebyla šance, to se prostě nezastavil, jedině, když byl na vodítku

tak hlavne ze ten pes stal tolik o to pohlazeni a ne panicka

ad zadavatel -kontaktni pes se dobre navazuje na pana. prevedte jeho pozornost na sebe. je to jednodussi, nez trvat na ignoraci jinych lidi, ale nic mu za to nenabídnout.

To by jste ho musela znát. Pro něj je prostě to kolem vždycky na prvním místě. Ale lidi má rád, když ho chce někdo hladit, klidně ho oblízne, úplně cizí osobu, jako mladý, když někdo ten zájem projevil i nadálku, hned šlapal k němu. Ale vždycky, vždycky to bylo...pokud měl zrovna čas Ano, někdy jsem ho do kontaktu ,,nutila" když si ho chtělo nějaké dítě(nejčastěj) ale hodně i dospělí pomuchlat, tak jsem ho holt musela přivolat: Mišuňo, pojď pozdravit děti...protože prostě měl něco důležitějšího na práci