Pes je majetnicky

Dle vašich předchozích diskuzí tohle řešíte už pár měsíců, a vzhledem k tomu, že se to nejspíš nelepší, tak bych možná zkusila vyhledat odborníka, který vám pomůže. Protože takhle se ta situace bude jen zhoršovat. Pes už zřejmě ví, že má navrch.

Jako základ bych viděla perfektní přivolání. Psa nehonit, nechytat, nikdy - i kdyby za sebou měl tahat šňůru i doma, tak si pomoct tím a prostě dosáhnout svého, dokončit přivolání, vždy.

Další věc je naučit psa měnit jednu věc za druhou tak, aby on sám chtěl, aby vám on sám věci nosil, protože to pro něj bude výhodné. Mě se osvědčily dvě stejné hračky, dva balonky nebo dva uzlíky, no a pomocí toho psa naučit, že jakmile mi dá jednu hračku, tak já mu obratem hodím tu druhou, stejnou. Případně se o tu druhou potaháme (u vás nevím jak s tím taháním) a pak mu jí vítězně nechám.

Pokud je víc na žrádlo, tak měnit za nějakou super mlsku, kterou jen tak nedostává. Ale určitě psa nehonit, on už ví, že ho nedohoníte a zřejmě si z toho udělala super zábavu.

1. problém ak môj pes vezme niečo čo vie že nemôže, tak začne utekať a nechce mi to priniesť a chce aby sok ho naháňal a niekedy je to problém, keďže mame veľký dvor

No nekeke, tak vy taky hrajete na honěnou....nejoblíbenější hra mojí čuby. Naštěstí od té doby, co máme další štěně už se nemusím zapojovat tak často, protože se holky honí spolu.

No ale teď vážně....to přece nemyslíte vážně, že tak má vypadat odevzdání věci, takhle...tím naháněním ho akorát tak utvrzujete v tom, aby bral další věci, že bude bžunda, že ho páníček bude zase honit.

No a s tím , že někdy začne vrčet a cenit zuby?? No bodejď by nezačal, když mu berete JEHO KOŘIST.

To, že někdy dá a někdy nedá...to znám, moje fena pustila všechno na požádání, krom věcí, které ukradla, s tím se snažila zdekovat, nejlépe pod stůl a když jsem jí to chtěla vzít, tak nejenže vrčela, a cenila, ale i naznačila kousnutí, podržela mi ruku opatrně v tlamě...........to se stalo pouze jednou, protože víckrát jsem podobnou situaci nedopustila.
Za mě je základ nedávat na jevo, že on má v tlamě ten svatej grál, co po něm baží i páneček....
Když chci, aby mi pes odevzdal to něco, co má v tlamě a nechce se toho vzdát, tak dělám, že je mi ta věc naprosto ukradená, otočím se a jdu si pro NĚCO ZAJÍMAVĚJŠÍHO co mohu za jeho poklad vyměnit.

No a mezi tím pokud vím, že pes je potvora zlodějská, tak všechny pro něj nebezpečné věci a věci, co nechci, aby mi bral a nechci je ale nonstop hlídat, uklízím z dosahu psa a se psem trénuju aportíky, přivolání a hlavně ty výměny,
ale to opakuju to, co vlastně popsala Marcela výše.

To, co popisuje juhaj, tak s tím bych byla opatrná.....naprosto souhlasím s tím, že nikdy neukážu psu, že se ho bojím, že před ním couvnu, protože si vrknul a já si nadělám do kalhot, stáhnu ocas a řeknu "promiň kámo, jsi silnější, tak si to nech"
Ale zároveň já osobně bych do toho nešla "agresivně".
Když vylágoš, tak typu "no to si děláš srandu, tak ty něco ukradneš, nechceš mi to dát a ještě na mě budeš mít hubu....si myslíš, že se tě bojim, nebojim" a sáhnu psovi do tlamajzny i kdybych mu tu věc měla z tý huby vypáčit.
Ale to si dovolím já s mým psem, kterého znám dobře a kde si troufám říct, že mám nějakou autoritu, kterou jsem si vybudovala jako klidný a milující páneček.
Už jsem bohužel viděla i pěkně pokousané majitele, ale kupodivu spíš od psů typu čivava, než medvěd medvědovič.

No jako popravdě ale vždyť se chová úplně logicky.

Když si jdu vzít něco, co už předem vím, že si brát nesmím, ba co víc, že je velmi pravěpodobné, že to po mně bude někdo chtít vrátit zpátky, ale já to přesto moc moc moc moc chci, tak to čapnu a utíkám jen se za mnou práší a vracet to rozhodně neplánuju.

Že se takový věci nedělaj a je to hodně necivilizovaný přístup, to už je jiná.

Nejsem žádnej odborník, ale s Larou fungujem tak, že se domluvíme.
Hele, já tě nebudu honit ani ti to rvát z tlamy, ale když mi to tady takhle hezky odevzdáš, dostaneš tohle (libovolný cosi, co pes miluje) a ještě k tomu (když to situace dovolí a není to nic nebezpečného), tak třeba vlastně nakonec za dobrý chování i to, cos tady teď tak pracně loupila. Dáme tomu nějakou úroveň a nebudem se tady navzájem honit jak primitivové kvůli plesnivýmu rohlíku...
Nicméně absolutně netuším, jak se takováhle dohoda učí psa, který zřejmě nemá zájem na tom s vámi uzavírat nějaký kompromisy. Spíš mi přijde, že je to celý už postavený na tom, jakou komunikaci si ten člověk a pes nastavili úplně na začátku.

Co Vám pes pořád bere, že je nepřípustné, aby to chvíli měl a pak to buď někde pohodil nebo přišel vyměnit?

Fiona.Praha napsal(a):
Co Vám pes pořád bere, že je nepřípustné, aby to chvíli měl a pak to buď někde pohodil nebo přišel vyměnit?

V předchozích diskuzích paní píše, že jí pes sežral houbičku na nádobí, že žere kameny... Takže si myslím, že problém je v tom, že pokud mu věc nesebere, tak hrozí, že ji sežere...

košík.....

marcelaamax napsal(a):
V předchozích diskuzích paní píše, že jí pes sežral houbičku na nádobí, že žere kameny... Takže si myslím, že problém je v tom, že pokud mu věc nesebere, tak hrozí, že ji sežere...

To přece není možné, aby tazatelka byla takové jelito.
To bude Troll k rozhýbání diskuse.

Já souhlasím s tím, co píše Atheira. Pes se chová logicky a předvídatelně - život ho zřejmě naučil, že jakmile by vám tu vzácnost vydal, definitivně o ni přijde.
Vždy jsem se snažila tohle chování ve fenách neposilovat, snažila jsem se, aby si nezafixovaly, že já jsem ten, co bere, ale naopak ten, co dává. Cokoliv mi po dobrém vydaly, vyměnila jsem jim za něco lepšího, ideálně hodně smradlavého - sušené plíce, střívko apod.
Pokud jsem zjistila, že jejich nález není závadný, v klidu jsem jim ho vrátila. Pokud to bylo něco, co jsem při nejlepší vůli vrátit nemohla, dostaly za to odškodné, viz výše.
Myslím, že se mi docela slušně povedlo odbourat hysterické bránění nalezených věcí.
Už se mi párkrát stalo, že se fena zastavila před nějakým jedlým nálezem v trávě a tázavě se na mě podívala - jakože, co mi za to dáš, když to neseberu?
Slovo "fuj" u nich funguje jako kliknutí - automaticky očekávají pamlsek. Trošku jednu z nich podezírám, že občas předstírá nález čehosi v trávě, aby si vysloužila něco z pamlskovníku
Stoprocentní to není. Ale nejsou díky tomu posedlé rychlým polykáním čehokoliv a nestává se mi, že by přede mnou prchaly s nálezem v tlamě.

když nepřivoláte, máte třeba povel čekej? pes počká , pochválím, já si věc odeberu, a podle toho co to je ho vyčiním, nebo pochválím....kameny bych neměnila a psovi vyhubovala...to se učí od štěněte odebírat, asi jste moc netrénovali....třeba odebrat žužlavou kost, ucho...o hnusy z venku se se psem musíte holt ze začátku " poprat" , z huby mu to i vyklepat a důrazně vyFujovat, pak vám to sbírat nebude a na fuj vyplivne i na dálku...no nebudu machrovat, vzdálenost je taky rozhodující, větší než malá je v ohrožení rychlého polykání, nebožka dokázala spolknout celou myš...s jedním přežvýknutím,když už jí měla ve skluzu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
když nepřivoláte, máte třeba povel čekej? pes počká , pochválím, já si věc odeberu, a podle toho co to je ho vyčiním, nebo pochválím....kameny bych neměnila a psovi vyhubovala...to se učí od štěněte odebírat, asi jste moc netrénovali....třeba odebrat žužlavou kost, ucho...o hnusy z venku se se psem musíte holt ze začátku " poprat" , z huby mu to i vyklepat a důrazně vyFujovat, pak vám to sbírat nebude a na fuj vyplivne i na dálku...no nebudu machrovat, vzdálenost je taky rozhodující, větší než malá je v ohrožení rychlého polykání, nebožka dokázala spolknout celou myš...s jedním přežvýknutím,když už jí měla ve skluzu.

Nevím nevím... nevhodným impulzivním postupem v podobným duchu jsem si psa naučila nekontrolovatelně zdrhat, když byl přistižen u nějaké skvělé pochoutky. Se žraním nesmyslů jsme měli problém až poslední rok nebo dva, kdy už nemusel nosit náhubek. Poměrně brzy se naučil, že "žeru blbost, panička přibíhá, blíží se, už je dva metry ode mě, už jen metr, a tradá, prchám rychle a daleko".

A protože byl v tu chvíli schopnej prchat hlava nehlava přes silnici a nedal se nijak zastavit, musela jsem zatnout zuby, začít se ovládat (au) a začít ho učit, že ho od pochoutek nevyženu, nevyhubuju mu, prostě nebude žádná negativní interakce. Radši jsem se snažila situacím předcházet, pilovat přivolání, pilovat "fuj" pozitivně - výměnou za něco dobrýho.

Mám pocit, že když už se pes naučil špatnýmu vzorci, negativní cestou to asi spravit nepůjde. Chce to posílit spolupráci, ovladatelnost.

Fiona.Praha napsal(a):
To přece není možné, aby tazatelka byla takové jelito.
To bude Troll k rozhýbání diskuse.

No mě zrovna tohle tak nereálný nepřijde. Mám v okolí několik lidí, kde to funguje podobně - znuděný pes na zahradě bere a ničí všechno, co mu přijde pod packy. Majitelé za ním běhají a ječí - pro psa super zábava. Pes už to má fakt zajetý a hrozná sranda pro něj. U některých z nich pak probíhá i nahánění, kdy jde každý člověk z jedné strany a psa se snaží odchytit. Případně se k němu pomalu plíží a skáčou po něm. Když ani to nevyjde, tak přichází na řadu pamlsky, volání "naaa", "pojď dobrota" a rozhazování pamlsků kolem sebe. Jenže už i to má pes prokouknuté.

Nebo podobný případ když pes uteče ven ze zahrady - nahánění, řev, a nakonec když ho konečně lapí, tak výprask a trest.. To si taky člověk říká, že to snad nemůžou mysle vážně, bohužel myslí, a ještě nadávají, jak je pes blbej, a jak mu to natřeli, když ho potrestají .

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nevím nevím... nevhodným impulzivním postupem v podobným duchu jsem si psa naučila nekontrolovatelně zdrhat, když byl přistižen u nějaké skvělé pochoutky. Se žraním nesmyslů jsme měli problém až poslední rok nebo dva, kdy už nemusel nosit náhubek. Poměrně brzy se naučil, že "žeru blbost, panička přibíhá, blíží se, už je dva metry ode mě, už jen metr, a tradá, prchám rychle a daleko".

A protože byl v tu chvíli schopnej prchat hlava nehlava přes silnici a nedal se nijak zastavit, musela jsem zatnout zuby, začít se ovládat (au) a začít ho učit, že ho od pochoutek nevyženu, nevyhubuju mu, prostě nebude žádná negativní interakce. Radši jsem se snažila situacím předcházet, pilovat přivolání, pilovat "fuj" pozitivně - výměnou za něco dobrýho.

Mám pocit, že když už se pes naučil špatnýmu vzorci, negativní cestou to asi spravit nepůjde. Chce to posílit spolupráci, ovladatelnost.

JJ, já si to u psa takhle taky zavařila. Když sebral někde nějaký hnus, tak jsem prostě naběhla a hnus mu z huby vypáčila. Výsledek to mělo akorát takový, že pes sice neutíkal, za to se hnus naučil bleskurychle polknout, a to klidně při plnění povelu "ke mně". Takže jsem to začala měnit za ty největší dobroty, a když teď někde nějaký hnus najde, tak stačí říct "fuj" a pes si přiběhne pro odměnu.

Jo a ještě k tomu jednání, který nám přijde naprosto mimo...

Mám teď v okolí takový případ, ze kterýho je mi fakt špatně a trochu se bojím, jak to tam dopadne.

Bazliva čuba, velká, vyjela po dítěti (návštěvě) , díky bohu to dopadlo dobře a nic vážného se nestalo. Fena za plotem dělá bu bu bu a řve, ale jakmile by šel někdo dovnitř, tak uteče. No a majitele nenapadlo nic lepšího než to, že si řekli, že to co předvádí za tím plotem souvisí s tím, že je agresivní na lidi a s tím, že vyjela po tom dítěti. A tak se rozhodli, že ji to natrou tak, že pokaždé když bude řvát na lidi za plotem, tak dostane pecku od EO. Opravu "super" řešení u bazliveho psa. Místo toho, aby ho naučili, že lidi jsou fajn, tak ho budou učit, že lidi způsobují bolest. Nehledě na to, že ta fena je prostě bazliva a vystrašená i bez toho. Jako no koment. Přesně ti lidi, kterým EO vůbec nepatří do ruky.

Jako myšlenkové pochody: pes mi někoho napadne, že strachu, a tak mu začnou dávat rány EO pokaždé, když přijde do kontaktu s člověkem a myslím si, že tím to vyřeším, zlepsim?

@marcelaamax

no některý psi jsou fakty chudáci...

Jenže to, co my vidíme jako naprosté nepochopení psa a nulová empatie, tak to takový majitel vidí jako nevychovanost, agresivitu za kterou navíc může pes sám a dotyčný má jako promovaný kynolog samozřejmě nějaké super řešení, kterým psa srovná do latě.
člověku se pak tak max může svírat srdce nad tím, co ten pes po psychické stránce prožívá, protože pralticky, mimo nějaké domluvy a vysvětlování , nemáme na to žádné páky.
A co si budem...to můžete vysvětlovat, když dotyčný majitel ví všechno nejlíp.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
@marcelaamax

no některý psi jsou fakty chudáci...

Jenže to, co my vidíme jako naprosté nepochopení psa a nulová empatie, tak to takový majitel vidí jako nevychovanost, agresivitu za kterou navíc může pes sám a dotyčný má jako promovaný kynolog samozřejmě nějaké super řešení, kterým psa srovná do latě.
člověku se pak tak max může svírat srdce nad tím, co ten pes po psychické stránce prožívá, protože pralticky, mimo nějaké domluvy a vysvětlování , nemáme na to žádné páky.
A co si budem...to můžete vysvětlovat, když dotyčný majitel ví všechno nejlíp.

Moc krásně napsáno, píšete mi z duše. Některým majitelům bych se strašnou chutí dala okusit jejich vlastní meducínu...to samé je běžně vidět u koní.
Já vidím koně ve stresu, netušícího, která bije, kterej nerozumí požadavkům a zoufale touží leda tak po klidu. Dotyčnej cvičitel vidí zmetka, kterej má problém s respektem a usiluje o dominanci.
Kůň opravdu nikdy netouží převzít nad člověkem velení, nemá k tomu důvod. Jediný, po čem touží - nemít s některejma lidma nic společnýho.

Terven napsal(a):
Moc krásně napsáno, píšete mi z duše. Některým majitelům bych se strašnou chutí dala okusit jejich vlastní meducínu...to samé je běžně vidět u koní.
Já vidím koně ve stresu, netušícího, která bije, kterej nerozumí požadavkům a zoufale touží leda tak po klidu. Dotyčnej cvičitel vidí zmetka, kterej má problém s respektem a usiluje o dominanci.
Kůň opravdu nikdy netouží převzít nad člověkem velení, nemá k tomu důvod. Jediný, po čem touží - nemít s některejma lidma nic společnýho.

Ji a přesně tak ta cubina, totálně vystresovaný zvíře, který už neví kudy kam, žádný pravidla, žádný jistoty, žádnej vztah s člověkem, a oni do ní ještě budou prat elektriku a tvrdit jaká je to s prominutím sviňa. Je mi z toho fakt smutno.

marcelaamax napsal(a):
Ji a přesně tak ta cubina, totálně vystresovaný zvíře, který už neví kudy kam, žádný pravidla, žádný jistoty, žádnej vztah s člověkem, a oni do ní ještě budou prat elektriku a tvrdit jaká je to s prominutím sviňa. Je mi z toho fakt smutno.

A pak bude ve zprávách na TV nova, že bezdůvodně pokousala majitele....a zase budou debaty o tom, jaká je pes divoká a nebezpečná šelma.

S tím nic nenaděláte. Pár baráků od nás bydlí rodina, už větší děti, rodiče vzdělání a sympatičtí. . Pořídili si fenu zlatého labradora, půl roku po tom, co jsem měla současnou fenu. Jejich první pes, přistěhovalci se z města. Přemluvili jsem je do psí školky. Byli tam 3x. Že moc násilné na psa. Říkám, pojďte se mnou na procházku, pustíme je, prolítají se. Ne, ona by utekla. Takže, pes jen na flexině, neříkám, má se jinak dobře, ale nevychovaný a zná jen dvůr a procházku okolo vsi. A diví se, když nás potkají, fena na volno prolítne kukuřici, zavolám a hned je tu. Že ta jejich by zdrhla Radši už nic nevysvětluju.Darmo se člověk rozčiluje.

Holky vy běžně v každé situaci u sebe pokaždé nosíte větší hnus než je chcíplá suchá myš?I když naší buli by stačil po té myši i chleba. Myslím si, že je přirozené v psím světě , že si přivlastním něco, co má pes v hubě, bez nároku na odměnu, že mu nedám od stolu, protože žebrá a smutně kouká, že dneska nepůjde na gauč-prostě se tam nevejde, že a.t.d. ...a že psa naučím, možná pro někoho ne pozitivně, aby to vypliv na povel Fuj- fuj je to, bez nároku na odměnu. Ona i důkladná inspekce huby, po tom, co to pes ve spěchu spolkl, se nesmí zanedbat aby z toho čoklík lehko nevyvázl...po hovnu to ale odkládám a jen nadávám.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Holky vy běžně v každé situaci u sebe pokaždé nosíte větší hnus než je chcíplá suchá myš?I když naší buli by stačil po té myši i chleba. Myslím si, že je přirozené v psím světě , že si přivlastním něco, co má pes v hubě, bez nároku na odměnu, že mu nedám od stolu, protože žebrá a smutně kouká, že dneska nepůjde na gauč-prostě se tam nevejde, že a.t.d. ...a že psa naučím, možná pro někoho ne pozitivně, aby to vypliv na povel Fuj- fuj je to, bez nároku na odměnu. Ona i důkladná inspekce huby, po tom, co to pes ve spěchu spolkl, se nesmí zanedbat aby z toho čoklík lehko nevyvázl...po hovnu to ale odkládám a jen nadávám.

Po chcíplý suchý myši se ty moje leda tak válí...žerou je pouze v čerstvým stavu a to smějí
Asi jsem divná, ale pokud kamkoliv jdu se psama, mám psí brašnu a tam ty sušený plíce jsou
Myslím si, že je přirozené v psím světě , že si přivlastním něco, co má pes v hubě, bez nároku na odměnu
to jo, ale stejně přirozené v psím světě je si tu vzácnost v hubě bránit, případně s ní zdrhat a to je to, co nechci u psů posilovat. Způsobem, jaký popisujete vy, to většinou jde dobře, pokud pes je blízko u vás a ví, že nemá jinou možnost, že vy stejně vyhrajete. Je-li o deset metrů dál, už cítí šanci, že by tu vzácnost mohl uhájit nebo rychle sežrat ...je to v podstatě o tom, že zákazové povely fungují jenom v případě, že člověk je u toho a může si jejich splnění vynutit.
Řekla bych, že po čase už to není o tom, že bych musela pokaždý mít něco lepšího. Stačí, že feny ztratí ten reflex "rychle sebrat, rychle sežrat, rychle zdrhnout" . A stačí, že pamlsky obměňuju, sem tam vezmu něco fakt hodnotnýho, třeba vařený srdíčka, žaludky, sem tam něco úplně novýho...nikdy nevědí, co přijde a pamlskovník neztrácí na zajímavosti.
Se žebráním u stolu tohle vůbec nesouvisí, to je úplně jiná situace. U stolu žebrají psi, kteří občas něco dostanou, tudíž to stále zkoušejí. Já jsem od stolu nikdy nekrmila, feny ani nenapadne žebrat. Maximálně, když krájím něco na prkýnku- to přijdou a dostanou. Ale když sednu k jídlu, už ani omylem, chci mít na jídlo klid. Na gauč smějí vždycky, chci je tam mít, smějí i do postele, taky je tam chci

Nenosím. Mám psa, kterýmu v hlavě zazní fanfáry a nekonečný joooo pokaždé, když navrhnu: a nechceš místo toho radši hodit klacek?
Smradlavý kapsy netřeba.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Holky vy běžně v každé situaci u sebe pokaždé nosíte větší hnus než je chcíplá suchá myš?I když naší buli by stačil po té myši i chleba. Myslím si, že je přirozené v psím světě , že si přivlastním něco, co má pes v hubě, bez nároku na odměnu, že mu nedám od stolu, protože žebrá a smutně kouká, že dneska nepůjde na gauč-prostě se tam nevejde, že a.t.d. ...a že psa naučím, možná pro někoho ne pozitivně, aby to vypliv na povel Fuj- fuj je to, bez nároku na odměnu. Ona i důkladná inspekce huby, po tom, co to pes ve spěchu spolkl, se nesmí zanedbat aby z toho čoklík lehko nevyvázl...po hovnu to ale odkládám a jen nadávám.

Já s sebou nenosím nikdy nic, výjimka je cesta daleko, kdy mám vodu a svačinu, ale jinak na vycházky nic, jsem tyran. Jsem na to hrdá. Vlastně je mi tak nějak zcela jedno, co si kdo o mých metodách myslí :-)
Nosíme teda někdy míček, ale myslím, že již dávno není potřeba, je to kořist místo srny.. jenže poslední dobou je ten pes tak úžasný, že už asi nic nepotřebujeme, ale tak poletovat za míčkem může, hlavně že není závislost, mně to stačí. Někdy ji pošlu pro klacek, ona něco dotáhne.
Takže. Ani hračku s sebou někdy nevezmu, ten pes je se mnou totální chudák.
Bez legrace: výměnu a náhradní činnosti provozuji, když se učí, pak už slušné chování vyplyne ze života.
No jo, jsem zlá.
Hele ale Vy jste také zlá. Jestli my nemáme podobné psy :-)

juhaj napsal(a):
S tím nic nenaděláte. Pár baráků od nás bydlí rodina, už větší děti, rodiče vzdělání a sympatičtí. . Pořídili si fenu zlatého labradora, půl roku po tom, co jsem měla současnou fenu. Jejich první pes, přistěhovalci se z města. Přemluvili jsem je do psí školky. Byli tam 3x. Že moc násilné na psa. Říkám, pojďte se mnou na procházku, pustíme je, prolítají se. Ne, ona by utekla. Takže, pes jen na flexině, neříkám, má se jinak dobře, ale nevychovaný a zná jen dvůr a procházku okolo vsi. A diví se, když nás potkají, fena na volno prolítne kukuřici, zavolám a hned je tu. Že ta jejich by zdrhla Radši už nic nevysvětluju.Darmo se člověk rozčiluje.

To je ještě náhodou paráda, mít jen blbé vycházky, to já mám smůlu na "pejskaře", co na psa furt ječí a sem tam dostane přes hubu. Ne každých dvacet metrů, to ne, to bych jim křivdila. Jen asi 100.
Posledně kluk u nás na zahradě fackoval Jacka. To už jsem si říkala, že se mi to zdá nebo co. Jim utekl, našli ho tady a kluk tak 12 14 let mu šel nařezat, když pes konečně přiběhl? Myslím, že jsem si tehdy vyřvala hlasivky, a už těch výprasků nevídám tolik, ale spíše je to tím, že srabácky nechodím moc do civilizace, to se prostě nedá.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je ještě náhodou paráda, mít jen blbé vycházky, to já mám smůlu na "pejskaře", co na psa furt ječí a sem tam dostane přes hubu. Ne každých dvacet metrů, to ne, to bych jim křivdila. Jen asi 100.
Posledně kluk u nás na zahradě fackoval Jacka. To už jsem si říkala, že se mi to zdá nebo co. Jim utekl, našli ho tady a kluk tak 12 14 let mu šel nařezat, když pes konečně přiběhl? Myslím, že jsem si tehdy vyřvala hlasivky, a už těch výprasků nevídám tolik, ale spíše je to tím, že srabácky nechodím moc do civilizace, to se prostě nedá.

No tak to měl docela kliku, že na té zahradě nebyla naše Gina. S jejím smyslem pro spravedlnost a tendencí ochraňovat slabší, by už tomu výrostkovi vysvětlila, že pejsek se nebacá.
Gina není zabiják draků jako byla Sára, takže by z toho chlapec možná vyšel bez tělesných zranění, ale myslím si, že by si do smrti pamatoval, jak na něj řvala rozlícená bílá medvědice.

Jako umím si představit, že váš řev byl taky na výši, ale ukázaná prostě platí a hošík si určitě pamatuje pohádku o Červené Karkůlce "a babičko, proč máte tak velké zuby?? to abych tě lépe mohl sežrat" a vy určitě takový tesáky jako má Ginušoida nemáte, navíc už jsem jí viděla v bububu akci a vycněný vypadají ještě větší

Atheira napsal(a):
Nenosím. Mám psa, kterýmu v hlavě zazní fanfáry a nekonečný joooo pokaždé, když navrhnu: a nechceš místo toho radši hodit klacek?
Smradlavý kapsy netřeba.

Tak jasně...o tom, co je odměna, rozhoduje pes. Mně se na házení čehokoliv vykašlou - pinčová hračky, klacky, míčky ignoruje úplně, Vikina s hračkama blbne v jistých specifických situacích, kdy má nadbytek adrenalinu. Pokud nenastala tato specifická situace, hračka má pro ni nulovou hodnotu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No tak to měl docela kliku, že na té zahradě nebyla naše Gina. S jejím smyslem pro spravedlnost a tendencí ochraňovat slabší, by už tomu výrostkovi vysvětlila, že pejsek se nebacá.
Gina není zabiják draků jako byla Sára, takže by z toho chlapec možná vyšel bez tělesných zranění, ale myslím si, že by si do smrti pamatoval, jak na něj řvala rozlícená bílá medvědice.

Jako umím si představit, že váš řev byl taky na výši, ale ukázaná prostě platí a hošík si určitě pamatuje pohádku o Červené Karkůlce "a babičko, proč máte tak velké zuby?? to abych tě lépe mohl sežrat" a vy určitě takový tesáky jako má Ginušoida nemáte, navíc už jsem jí viděla v bububu akci a vycněný vypadají ještě větší

No já už tady asi nechci bydlet :-) jenže jsem si zrovna pořídila novou podlahu, tak nic, budu na ně řvát dál.
A co to je teda ten majetnický pes? Já myslela, že pes je majetnický od přírody, a on to je nějaký jiný druh? Zajímavé!
Dybych si tohle myslela o megýně, bych ji musela tlouct snad nonstop, to je hovado teritoriální lakomý :-) zas leží na mým polštáři! Ale ne jako pes, celý pes, ale jen hlavou, přece ze sebe tvor mně rovný nebude dělat psa.

Já teda nevim....pes je tvor sobecký a i ten, co normálně nosí aportíky, venku cokoliv odevzdá, tak může narazit na "kořist", kterou dát nechce, protože je to pro něj atraktivnější než...než cokoliv.

Když si vzpomenu, jak jsem svého velmi submisivního a poslušného a troubíkovského chlapečka, který byl právě ten odevzdávač, honila po zahradě, protože milostpán našel ježka a nosil ho v tlamajzně...tam zklamalo všechno, nezbylo než opravdu nahnat psa do rohu a sebrat mu ho.

Jo máme nejatraktivnější míček-tenisák a jen venku v bytě jich leží různě zakoulených a nic moc zájem , ale prostě jí nehoním, řeknu čekej a jdu si pro něj a dávám si bacha na prsty , protože je jak smyslů zbavená, po "půl hodině" co ho má - až se nabaží mi ho i hodí k nohám, do kýble na pletí a nejraději ho pouští z mola do rybníka...mockrát už jí uplaval...