Pes a kocour

rapotacka11 napsal(a):
Nedělala bych to.

A důvod?

MartinaB napsal(a):
A důvod?

Hlášky rapotačky je třeba brát s rezervou
Nevidím důvod, proč by nemohl SBT být doma s kočkou, zvlášť, když ta kočka je tam první a pes přijde jako štěně. Dokonce si myslím, že jsou tu uživatelé, kteří mají bulla i kočku.
Počkejte, až se ozvou povolanější.

Myslím to vážně.
Já bych to nedělala. Toť vše.

Pardon, přehlédla jsem se,
(stává se mi to nějak často, asi to není jen očima ... )
fakt jsem myslela AST.
Tak nevím, možná ...

Mám stafíka, jako štěně přišel ke třem kočkám co už jsem měla doma. Má je rád, ale i tak je to složitější, než třeba s labíkem, kterého jsem měla před ním, nebo bišonem kterého jsme měli v rodině. Ti přijali kočky vždy bez problémů. Můj stafbulík je velkej lovec, žárlivec. Když je přetažený, nebo se úplně necítí, tak to hlídám. Už se stalo, že vyjel, ale neublížil a poslechne. Příchod nové kočky k němu bych zvažovala, i když třeba u rodičů jiné kočky přijal, ale je to hodně o tom, jak to vezme kočka, pokud se nebojí a zvolí, že nejlepší obrana je útok, myšleno jít se rovnou pomazlit, tak dobrý a dál ho nezajímají. Pokud stafíka pořídíte, tak je potřeba počítat se vším, jsou to torpéda a rozhodně nenechat štěndo šikanovat kočku. Ten můj to taky zkoušel a byl by schopnej do kočky štípat jak magor. Občas, když vidím na FB na stafbulech videa, jak nechají štěně šikanovat kočku a přijde jim to roztomilé, tak mi je úzko. Neviděla bych v tom problém, pokud si to správně nastavíte, štěndo vezme kočku za svou, ale i tak to nemusí být bez stresu.

Takhle - samozřejmě, že to nemusí vyjít, tu jistotu nebudete mít nikdy a u žádnýho psa. A potenciál zabít kočku má i standardní jezevčík, asi tak.
Výchova je nutná a pokud pes nebude zrovna milovník všeho živého, může se naučit, že domácí kočky se nechávají na pokoji.
Pokud vím, tak megí má kocoura a fenu bulla

"Takhle - samozřejmě, že to nemusí vyjít, tu jistotu nebudete mít nikdy a u žádnýho psa. A potenciál zabít kočku má i standardní jezevčík, asi tak."

pravděpodobnost mírového soužití bude různá dle plemen (a samo dle jednotlivce)
dovolím si tvrdit, že tu jistotu jsem měla s HW a mám i s pastevcem, jakmile jedince včlení do smečky, tak je jisto, že bude mírovo. Neexistuje např. nebezpečí, že psa vzbudí pohyb a on puzen loveckým pudem půjde ulovit, zabít....

Naše buli stájové kočky nežere, jo snažit se je rozdovádět a dorážet na ně bude, ale zakusnout ne...možná štípnout
Holka má kocoura a toho se dokonce buli "bojí" , a když si ho pořídila bylo jí cca 3 roky, ale už kočky znala ze stáje, prostě on je tam kocour doma a může na ní zkoušet ty svoje přepadovky a s ní to ani nehne...to mu jde raději vylízat misku.
Jak si to od mala nastavíte, tak to budete mít.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Takhle - samozřejmě, že to nemusí vyjít, tu jistotu nebudete mít nikdy a u žádnýho psa. A potenciál zabít kočku má i standardní jezevčík, asi tak."

pravděpodobnost mírového soužití bude různá dle plemen (a samo dle jednotlivce)
dovolím si tvrdit, že tu jistotu jsem měla s HW a mám i s pastevcem, jakmile jedince včlení do smečky, tak je jisto, že bude mírovo. Neexistuje např. nebezpečí, že psa vzbudí pohyb a on puzen loveckým pudem půjde ulovit, zabít....

Jako jasně, myslela jsem jistotu předem, ještě před pořízením.
Když už je máte doma, tak to je jiná

Já jsem vždy zastávala názor, že na kočku si zvykne kterýkoliv pes, když spolu budou od mláďat. Nebo alespoň v kombinaci štěně+ starší kočka . No a chyba lávky 😔, zrovna já jsem přitáhla štěně ( kříženec retrívra) ke dvěma tříletým kočkám a ani po dvou letech ve společné domácnosti to není úplně růžové soužití.
Jako jsem si jistá, že by fena kočky nezakousla, ale nebudou určitě spát v jednom pelíšku. Občas hrají na honěnou, občas nas*aná kočka načůrá feně do pelechu, žrádlo pro kočky musí být za barikádou.... No mohlo to být horší, ale doufala jsem právě, že budou kamarádky.

K nám přišla šestiletá labradorka, která kočky nenáviděla
a zabíjela.
Dostala jsem ji z toho.

Byly to nervy, důslednost, hlídání, zas nervy, doma hádky.
Kočky jsme v noci sbírali na ulici=svoje 2 kočky, které
se cítily právem ohrožené a jak věděly, že je na dvoře,
prchaly daleko pryč.
A nakonec se opravdu spřátelily.
Stálo mě to hromadu času.
Čubina jim byla oporou, vyháněla cizí kocoury.
Takže to jde, ale ne každý ...
Občas tu čtu: doma dobrý, ale na dvoře kočku honí
No, co to je?!
.

rapotacka11 napsal(a):
K nám přišla šestiletá labradorka, která kočky nenáviděla
a zabíjela.
Dostala jsem ji z toho.

Byly to nervy, důslednost, hlídání, zas nervy, doma hádky.
Kočky jsme v noci sbírali na ulici=svoje 2 kočky, které
se cítily právem ohrožené a jak věděly, že je na dvoře,
prchaly daleko pryč.
A nakonec se opravdu spřátelily.
Stálo mě to hromadu času.
Čubina jim byla oporou, vyháněla cizí kocoury.
Takže to jde, ale ne každý ...
Občas tu čtu: doma dobrý, ale na dvoře kočku honí
No, co to je?!
.

To byl přesně náš pes. Kočky s ním spaly v pelechu, v kuchyni v klidu.
Ale na dvoře je prohnal, kočky zalezly pod auto tam se nevešel a bylo.
nebo vyskočily na plot či jinam nahoru kam za nimi nemohl. A večer zas mír.
Už všichni tři řádí za duhovým mostem.............obě kočky (máma a syn) se dožily 23 let. Pes 13.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Občas tu čtu: doma dobrý, ale na dvoře kočku honí
No, co to je?!
To je docela častá věc. Taky to mám doma. I když teď už jak stárne ho to baví míň a míň, ale jako mlaďoch...
Doma se kočky chodí o něj otírat a venku si to holt pořešila každá po svém.

Assil, Gaelle - tak ale není to takový to hravý honění? Ta naše banda občas pořádá zahradou dostihy. V začátcích sžívání jsem se hodně bála, teď jsem se naučila, že prostě blbnou, leckdy to vyprovokuje právě kocour, kterej je pak Blažej, že ho ti dva magoří honí a nakonec vyběhne na plot, na strom a strouhá jim mrkev, případně, zajede pod to auto a tam tancuje vítězne čardáš a běhá pod podvozkem a zlobí je.

Mám jezevčíky. A měla jsem kočku. Dožila se s jezevčíkama 22 let. První byla doma malá fenka křížence, pak přitáhnul syn kotě z ulice. Vycházely holky spolu v pohodě. Pak fenka umřela a přišlo štěně jezevčíka, za pár let další štěně jezevčíka, za pár let další štěně jezevčíka, za pár let dospělá fena jezevčíka z útulku. Všechny se měly dohromady rády, s kočkou chrněly na jednom polštáři. Až když přišel 6ti letej pes jezevčík od myslivce. To už jsem musela kočku oddělovat. Když se pes doma otrkal a šel po kočce, přidala se k němu útulkačka slovenská lidožravka. Dostali oba do kožichu. Ale Máce v tý době bylo už 20 let a pořád jenom spinkala. Tak přes den spinkala zavřená v ložnici, aby na ní pes nemohl, odpo jsem to ohlídala. Když Máca odešla, už jsem další kočku nepořídila.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Zrzavci napsal(a):
Assil, Gaelle - tak ale není to takový to hravý honění? Ta naše banda občas pořádá zahradou dostihy. V začátcích sžívání jsem se hodně bála, teď jsem se naučila, že prostě blbnou, leckdy to vyprovokuje právě kocour, kterej je pak Blažej, že ho ti dva magoří honí a nakonec vyběhne na plot, na strom a strouhá jim mrkev, případně, zajede pod to auto a tam tancuje vítězne čardáš a běhá pod podvozkem a zlobí je.

Je, je to zábava někoho honit a hlavně uprchlý kusy se maj nahnat zpátky ke stádu, nemaj si kde jen tak pobíhat , jenomže když ty kočky to tak neviděj, tak je to jedno.

aluska napsal(a):
Mám jezevčíky. A měla jsem kočku. Dožila se s jezevčíkama 22 let. První byla doma malá fenka křížence, pak přitáhnul syn kotě z ulice. Vycházely holky spolu v pohodě. Pak fenka umřela a přišlo štěně jezevčíka, za pár let další štěně jezevčíka, za pár let další štěně jezevčíka, za pár let dospělá fena jezevčíka z útulku. Všechny se měly dohromady rády, s kočkou chrněly na jednom polštáři. Až když přišel 6ti letej pes jezevčík od myslivce. To už jsem musela kočku oddělovat. Když se pes doma otrkal a šel po kočce, přidala se k němu útulkačka slovenská lidožravka. Dostali oba do kožichu. Ale Máce v tý době bylo už 20 let a pořád jenom spinkala. Tak přes den spinkala zavřená v ložnici, aby na ní pes nemohl, odpo jsem to ohlídala. Když Máca odešla, už jsem další kočku nepořídila.

Naše flekatá je taky od myslivce, když jsem doma asi po půl roce řekla slovo kočička - začla bez nadsázky běhat po zdi a ječet, udělalo se mi mdlo. Okamžitě jsem začla tím, že slovo kočička dostávalo nový význam - tedy že ona sama je kočička, aby se někdy nestalo to, že tohle slovo někdo vyřkne a ona v hysteráku někam vypálí a zároveň se začla učit být v klidu u koček. Ovšem to, že dneska může s kocourem žít není čistě jen naše zásluha, ale hodně jeho. On se rozhodl, že po čase postupnýho seznamování se přes plot a na vodítku /protože jsem se bála, že by Tali sousedům mohla toho rozkošnýho kocourka ubezdušit / u nás chce bydlet a zařídí si to. Zařídil a k mýmu překvapení jsou z nich dneska hrozný kámoši. Nedovedu si představit, jak by to ale bylo, kdyby kočka doma byla, moc bych se bála, že jí vystavím nebezpečí. Jsem moc vděčná někam,kamsi nahoru, dolů nebo bokem, nevim , že to takhle dopadlo. Musel to být nerv, aby se to ohlídalo?

assil napsal(a):
Je, je to zábava někoho honit a hlavně uprchlý kusy se maj nahnat zpátky ke stádu, nemaj si kde jen tak pobíhat , jenomže když ty kočky to tak neviděj, tak je to jedno.

No jo von má vlastně Lotrando to pastevecký zaměření ! U nás chce hlavně Mouses bejt ten honěnej, dělá výpady a provokuje je. Začal s tím ovšem i v interiéru, kde to úplně při těch bytových rozměrech, co teď máme, není ideální. Skončil pak na okně a dával jim na střídačku do držky

Zrzavci napsal(a):
Naše flekatá je taky od myslivce, když jsem doma asi po půl roce řekla slovo kočička - začla bez nadsázky běhat po zdi a ječet, udělalo se mi mdlo. Okamžitě jsem začla tím, že slovo kočička dostávalo nový význam - tedy že ona sama je kočička, aby se někdy nestalo to, že tohle slovo někdo vyřkne a ona v hysteráku někam vypálí a zároveň se začla učit být v klidu u koček. Ovšem to, že dneska může s kocourem žít není čistě jen naše zásluha, ale hodně jeho. On se rozhodl, že po čase postupnýho seznamování se přes plot a na vodítku /protože jsem se bála, že by Tali sousedům mohla toho rozkošnýho kocourka ubezdušit / u nás chce bydlet a zařídí si to. Zařídil a k mýmu překvapení jsou z nich dneska hrozný kámoši. Nedovedu si představit, jak by to ale bylo, kdyby kočka doma byla, moc bych se bála, že jí vystavím nebezpečí. Jsem moc vděčná někam,kamsi nahoru, dolů nebo bokem, nevim , že to takhle dopadlo. Musel to být nerv, aby se to ohlídalo?

To byl, vlítnul na ní 3x, naštěstí Máca jenom ležela a nikam neutíkala, Psa jsem odervala a dostal vylágoš. Pak už byla zavřená v tý ložnici. Nechtěla jsme to riskovat, i když odpo byl klid, i když jsem šla k sousedce na kafe a Máca zavřená nebyla. Možná by jí už pokoj dal, ale rozhodla se ve 22ti letech nás opustit. No a já kočičí nejsem, takže další koča nebude.

aluska napsal(a):
To byl, vlítnul na ní 3x, naštěstí Máca jenom ležela a nikam neutíkala, Psa jsem odervala a dostal vylágoš. Pak už byla zavřená v tý ložnici. Nechtěla jsme to riskovat, i když odpo byl klid, i když jsem šla k sousedce na kafe a Máca zavřená nebyla. Možná by jí už pokoj dal, ale rozhodla se ve 22ti letech nás opustit. No a já kočičí nejsem, takže další koča nebude.

Dovedu si představit, že jste mu to zadara nedala, roztrhla bych ho vejpůl , abych byla upřímná. Já vím, že ta to ten pes nemůže, ale co je doma a navíc slabší, to hájím . Já kočky ráda, jsou jiný, s tou psí duší se doplňujou a tuten smraďošek, co se k nám nastěhoval je fakt boží. Taková hodně velká osobnost zvířecí.

Zrzavci napsal(a):
No jo von má vlastně Lotrando to pastevecký zaměření ! U nás chce hlavně Mouses bejt ten honěnej, dělá výpady a provokuje je. Začal s tím ovšem i v interiéru, kde to úplně při těch bytových rozměrech, co teď máme, není ideální. Skončil pak na okně a dával jim na střídačku do držky

No právě, máš štěstí, že tvýmu kocourovi se to líbí, moje z toho nadšený nebyly. Kočka velmi brzy zjistila, že když neběží, ale jde, tak se nic neděje, takže po dvoře jen chodí, kocour se naučil víc po vejškách a připlížit se. Ale nový kotě bych fakt neriskovala, i když jinak by už asi dávno nový bylo doma.

Myslíš, že by malý kotě rasil? :-/
Mouses je prostě máčovka, která neskutečně zapadla. Já nevím, jak by to Tali měla s další kočkou. Vlastně vím, co kecám, tuhle jsme na jednu narazili u chalupy u nádraží a já do ní musela vjet jak do hodin!! do Tali, ne do kočky.

Zrzavci napsal(a):
Myslíš, že by malý kotě rasil? :-/
Mouses je prostě máčovka, která neskutečně zapadla. Já nevím, jak by to Tali měla s další kočkou. Vlastně vím, co kecám, tuhle jsme na jednu narazili u chalupy u nádraží a já do ní musela vjet jak do hodin!! do Tali, ne do kočky.

Asi nerasil, ale určitě honil a pravděpodobnost, že narazím na kotě, kterýmu by se to líbilo, se mi zdá hodně malá.
Jo, venku cizí kočky, to je taky lákadlo, někdy loni viděl kočku zaběhnout do skruže u silnice a od tý doby tam pokaždý kouká, jestli tam náhodou není.

My jsme měli taky zábavu s cizím kocourem, takový zrzavý váleček to byl. Každý den ve stejný čas na nás čekal na stejném místě a provokoval mi ohaříka. On “domácí” (rodinné) kočky snášel dobře, ale cizí by býval klidně prohnal, kdyby byly ochotné utíkat. Tenhle kocour byl ale opravdu velký provokatér, přesně věděl, jak dlouhé bylo vodítko. Jenže jednou jsem si vzala flexinu, a s tím ten malý zlomyslník teda vůbec nepočítal. 😬 Já byla po noční, v režimu autopilot, takže jsem s tím počítala zhruba stejně jako ten kocour. Ani jsem se nenadála, a pes vyletěl za tím kocourem, který na něj několik let (!) každodenně dělal dlouhý nos. No, krve by se ve mně nedořezal. Už jsem se viděla, jak vysvětluji sousedům zakousnutou kočku. Naštěstí se ho ohařík ani nedotkl, jen ho držel v šachu u plotu. Bylo vidět, že se tím vyloženě baví. Od té doby jsme kocoura vídali jen ve zhruba dvoumetrové výšce, na sloupku od plotu. 😂

assil napsal(a):
Asi nerasil, ale určitě honil a pravděpodobnost, že narazím na kotě, kterýmu by se to líbilo, se mi zdá hodně malá.
Jo, venku cizí kočky, to je taky lákadlo, někdy loni viděl kočku zaběhnout do skruže u silnice a od tý doby tam pokaždý kouká, jestli tam náhodou není.

No muselo by se vzít kotě odrostlý a na psy zvyklý ,nějakýho sebevědomýho spratka, jako máme my by třeba v útulku měli

Ešátor, jak měl tehdá ty malý zajíčky na zahradě v levandulích, který hlídal, tak pak roky a roky chodil prvně po příjezdu na chalupu kounout, jestli tam zase nějaký nevyrašili náhodou. Ani jednou nevynechal. Rumíček má tyhle sklony taky

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
My jsme měli taky zábavu s cizím kocourem, takový zrzavý váleček to byl. Každý den ve stejný čas na nás čekal na stejném místě a provokoval mi ohaříka. On “domácí” (rodinné) kočky snášel dobře, ale cizí by býval klidně prohnal, kdyby byly ochotné utíkat. Tenhle kocour byl ale opravdu velký provokatér, přesně věděl, jak dlouhé bylo vodítko. Jenže jednou jsem si vzala flexinu, a s tím ten malý zlomyslník teda vůbec nepočítal. 😬 Já byla po noční, v režimu autopilot, takže jsem s tím počítala zhruba stejně jako ten kocour. Ani jsem se nenadála, a pes vyletěl za tím kocourem, který na něj několik let (!) každodenně dělal dlouhý nos. No, krve by se ve mně nedořezal. Už jsem se viděla, jak vysvětluji sousedům zakousnutou kočku. Naštěstí se ho ohařík ani nedotkl, jen ho držel v šachu u plotu. Bylo vidět, že se tím vyloženě baví. Od té doby jsme kocoura vídali jen ve zhruba dvoumetrové výšce, na sloupku od plotu. 😂

Váleček.... jehehééé, nějak jsem si do tý kocouří postavy vpasovala Marka Erbena, který celoživotně touhle přezdívkou ze starýho seriálu trpí
Výrazně mi to zlepšilo náladu :D

No joooo vižlík, když je normální a není veden jako kočkovrah a jest vychován, tak to má povětšinou takhle. Bubrdle teda měla na kočky spadýno, ale protože ona všechno dělala pro mě, tak se s tím taky nakonec nějak popasovala. Nicméně kotě bych asi domů nedonesla, to zas ne, páč prostě zažitý to měla.

Zrzavci napsal(a):
Dovedu si představit, že jste mu to zadara nedala, roztrhla bych ho vejpůl , abych byla upřímná. Já vím, že ta to ten pes nemůže, ale co je doma a navíc slabší, to hájím . Já kočky ráda, jsou jiný, s tou psí duší se doplňujou a tuten smraďošek, co se k nám nastěhoval je fakt boží. Taková hodně velká osobnost zvířecí.

On ten pes po myslivcovi byl týranej, tak přetrhout vejpůl jsem ho zase nechtěla, bylo mi ho líto....Mladší kočka by se asi tak snadno nedala. Kóču přinesl domů z ulice syn. Je fakt že mi spala 20 let na polštáři u hlavy, když si na ní vzpomenu, tak brečím, ale nejsou můj šálek kávy

GAELLE napsal(a):
To byl přesně náš pes. Kočky s ním spaly v pelechu, v kuchyni v klidu.
Ale na dvoře je prohnal, kočky zalezly pod auto tam se nevešel a bylo.
nebo vyskočily na plot či jinam nahoru kam za nimi nemohl. A večer zas mír.
Už všichni tři řádí za duhovým mostem.............obě kočky (máma a syn) se dožily 23 let. Pes 13.

OT: by mš zajímalo jestli si pes myslí, že je kočka(je tak pěkně smotanej) , nebo kočky si myslí, že jsou psi (jsou ve smečce)

aluska napsal(a):
On ten pes po myslivcovi byl týranej, tak přetrhout vejpůl jsem ho zase nechtěla, bylo mi ho líto....Mladší kočka by se asi tak snadno nedala. Kóču přinesl domů z ulice syn. Je fakt že mi spala 20 let na polštáři u hlavy, když si na ní vzpomenu, tak brečím, ale nejsou můj šálek kávy

Já se poctivě přiznám, že v ten moment bych asi moc nepřemýšlela a vjela do něj jak do hodin. Taková ta prvotní reakce - pochopitelně nevím, zda dobře nebo špatně, ale znám se. Stejně jako zakročím, když to Mouses směrem k ohaříkům přehání, protože on je pako magorský.
Já jsem ráda, že si nás Mouses našel, protože i kvůli silnici bych se asi bála pořizovat programově kočku, on to - stejně jako další věci , zařídil sám, takže nemusím řešit.

Terven napsal(a):
Hlášky rapotačky je třeba brát s rezervou
Nevidím důvod, proč by nemohl SBT být doma s kočkou, zvlášť, když ta kočka je tam první a pes přijde jako štěně. Dokonce si myslím, že jsou tu uživatelé, kteří mají bulla i kočku.
Počkejte, až se ozvou povolanější.

Já bulla s kočkou neměla, ale měli jsme tak barzoje - vyrůstala kočkama, žrala s nimi z jedné misky (resp. oni jí lezli do misky a jí to nevadilo)..., a až jí padlo 10 měsíců, tak je všechny vyvraždila. Otočka z 0 na 100! Bulla bych si ke kočce nepořídila - krev není voda a pokud to má pes v sobě, tak to má kočka dřív nebo později spočítaný.
Je to úplně stejný, jako když má někdo bulla s jiným psem, a do roka a půl dobrý, a pak najednou bull sundá psa se kterým vyrůstal...

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Já bulla s kočkou neměla, ale měli jsme tak barzoje - vyrůstala kočkama, žrala s nimi z jedné misky (resp. oni jí lezli do misky a jí to nevadilo)..., a až jí padlo 10 měsíců, tak je všechny vyvraždila. Otočka z 0 na 100! Bulla bych si ke kočce nepořídila - krev není voda a pokud to má pes v sobě, tak to má kočka dřív nebo později spočítaný.
Je to úplně stejný, jako když má někdo bulla s jiným psem, a do roka a půl dobrý, a pak najednou bull sundá psa se kterým vyrůstal...

ty jo, to musí být drsný
Já jsem se u Tali zpočátku hrozně bála toho, že z módu - hrajeme si, přejde to módu lovení, to jsem měla hodně dlouho, tak doufám, že.... že ne

Zrzavci napsal(a):
ty jo, to musí být drsný
Já jsem se u Tali zpočátku hrozně bála toho, že z módu - hrajeme si, přejde to módu lovení, to jsem měla hodně dlouho, tak doufám, že.... že ne

Byla jsem jen u té první a tu dala úplně bez varování. Ostatní průběžně, když jí vlezly do výběhu.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Byla jsem jen u té první a tu dala úplně bez varování. Ostatní průběžně, když jí vlezly do výběhu.

Aj jaj,jaj. Já vím, že to jsou lovci , no. Ale by mě to vnitřně sežralo.

Zrzavci napsal(a):
Aj jaj,jaj. Já vím, že to jsou lovci , no. Ale by mě to vnitřně sežralo.

To víš, že mě to štvalo, ale zabránit kočkám aby do psího výběhu lezly nijak nešlo. A hlavně ty divoký kočky nemají pud sebezáchovy a klidně se psovi postaví - nevím, kdo jim nalhal, že mají 9 životů 🙄

no, a proto je to v prvé řadě o výběru plemene

a u SBT se bezproblémové soužití s ostatními zvířaty zrovna nepředpokládá

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Já bulla s kočkou neměla, ale měli jsme tak barzoje - vyrůstala kočkama, žrala s nimi z jedné misky (resp. oni jí lezli do misky a jí to nevadilo)..., a až jí padlo 10 měsíců, tak je všechny vyvraždila. Otočka z 0 na 100! Bulla bych si ke kočce nepořídila - krev není voda a pokud to má pes v sobě, tak to má kočka dřív nebo později spočítaný.
Je to úplně stejný, jako když má někdo bulla s jiným psem, a do roka a půl dobrý, a pak najednou bull sundá psa se kterým vyrůstal...

Jasný, vždyť všude dál píšu, že může to vyjít a nemusí.
Já jenom, že evidentně podle různých reakcích včetně té vaší tady, může kočky vraždit kterékoliv jiné plemeno...osobně bych se některých bála i víc než SBT a třeba kotě bych si netroufla vzít ani ke svým dvěma.
A nevím, ale úplně si nemyslím, že bull x jiný pes bude to samé jako bull x kočka. Obecně myslím, že u psů není vztah k ostatním psům totožný se vztahem k jiným zvířatům.
Příklad můj pinč - k ostatním psům nekonfliktní, jiné zvíře zabije, pokud na to bude mít vzhledem k velikosti potenciál. Takových plemen je víc.
Edit - a i opak - znám nesnášenlivé agresivní psy ve vztahu k jiným psům a doma žijou s kočkou.

Terven napsal(a):
Jasný, vždyť všude dál píšu, že může to vyjít a nemusí.
Já jenom, že evidentně podle různých reakcích včetně té vaší tady, může kočky vraždit kterékoliv jiné plemeno...osobně bych se některých bála i víc než SBT a třeba kotě bych si netroufla vzít ani ke svým dvěma.
A nevím, ale úplně si nemyslím, že bull x jiný pes bude to samé jako bull x kočka. Obecně myslím, že u psů není vztah k ostatním psům totožný se vztahem k jiným zvířatům.
Příklad můj pinč - k ostatním psům nekonfliktní, jiné zvíře zabije, pokud na to bude mít vzhledem k velikosti potenciál. Takových plemen je víc.
Edit - a i opak - znám nesnášenlivé agresivní psy ve vztahu k jiným psům a doma žijou s kočkou.

Tak barzoj byl stejně jako ten bull staletí šlechtěný k zabíjení zvířat - tam je ten předpoklad prostě větší.
U toho vztahu bull x kočka vs. bull x pes jsem to nemyslela tak, že by to pes nerozlišil, ale že když bull v určitém věku dokáže zabít psa se kterým vyrůstal, tak s kočkou se nebude zdráhat udělat totéž, pokud je takto pudově vybavený.

Ono je to strašně o jedinci, ale u bulla je to riziko, že bude problematický ve vztahu ke zvířatům prostě větší.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
To víš, že mě to štvalo, ale zabránit kočkám aby do psího výběhu lezly nijak nešlo. A hlavně ty divoký kočky nemají pud sebezáchovy a klidně se psovi postaví - nevím, kdo jim nalhal, že mají 9 životů 🙄

No jasný, všechno bohužel ošéfovat nejde. Mouses sice není divoká kočka, ale taky má představu, že se může psovi postavit čelem. Loni jsem ho házela sousedům přes plot , když se k nám přes silnici řítili dva naprosto neovladatelní labradoři a on pojal představu, že všehomíra pán by to mohl vyřešit sám. Tak letěl, stačilo mi řešit čokle, ešče kocoura k tomu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
OT: by mš zajímalo jestli si pes myslí, že je kočka(je tak pěkně smotanej) , nebo kočky si myslí, že jsou psi (jsou ve smečce)

No tak u nás to je naprosto jasný (viz. foto).
Pan Bečka si k nám na rohožku sedl před třemi lety (čti "adoptoval nás"). V té době ještě byla naživu nebožka Hupinka, která měla ze začátku tendence ho vyhánět. Párkrát se nechal. Pak je to oba přestalo bavit. Černá Šťopka až teď v posledních pár měsících zjistila, že se ho nemusí bát a dokonce s ním vydrží ležet v pelechu. A dvě starý adoptovaný mopsle ho neřeší vůbec.
Zajímavý je, že ten kocour na dálku okamžitě odhadne, který pes je ok a který ne. Když k nám jezdí návštěvy se psy různých velikostí, tak nikdy neutíká, nechá se očuchat a když si pes moc dovoluje, vrazí mu facku a je klid. Ale běda, jakmile k nám dorazí strejda s jozefčíkem. Toho vidí na sto metrů a kocour je celý odpoledne v trapu a k baráku se nepřiblíží.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Terven napsal(a):
Takhle - samozřejmě, že to nemusí vyjít, tu jistotu nebudete mít nikdy a u žádnýho psa. A potenciál zabít kočku má i standardní jezevčík, asi tak.
Výchova je nutná a pokud pes nebude zrovna milovník všeho živého, může se naučit, že domácí kočky se nechávají na pokoji.
Pokud vím, tak megí má kocoura a fenu bulla

Tak tak. Nejdřív jsem našla venku Mícu, dotáhla jsem si ji do bytu. Pak jsme se přestěhovali do baráku, Míca šla taky, otevřené okno - Míca skočila a já skoro brečela, ale za hodinu kočka na okně "otevři, jdu domů, je to tu super, krásné okolí". Chodila se mnou na houby a jezdila autem a všemu rozuměla a vůbec byla moudrá.
Přinesla jsem Megý, to už Míce byly asi tři. Míca byla na zahradě, tak jí říkám, koukej, to je tvůj nový pes, líbí se ti? Mňauík (vypadá v pohodě). Megý jsem řekla - tohle je tvůj nový domov, tady na travičce budeš čůrat a toto je m-o-j-e kočka Míca a má spoustu papání, když na ni neskočíš. A tak si k sobě čuchly a se shodly "jů, budeme si hrát"! a si hrály, až Megý kousla moc a Míca jí jednu vrazila. A bylo. Nikdy jsem je neoddělila. Za měsíc dva jsem přinesla želvu. Masožravou. Želva nikdy nekousla ani mě, ani psa, kočku. A pes i kočka pili z jejího bazénku. Jedli všichni kuře, pes a kočka spinkali v posteli.
Míce se narodila koťátka. Byla jsem si skoro jistá, že je Megý zabije. Jsou to malé kmitající se kořisti. Ale ne, když je uviděla, neměla ten pohled zakalený, jako když viděla srnu, dala uši dozadu a lehla si ke krabici. Míca ale byla úžasná, neprskala na nás a nebála se, že Megý bude ošklivá. Když jsem šla pryč, zavřela jsem tam dveře, ale jinak ne, Megý by nadávala, byla ochranitel. Na starší koťátka byla už jiná, občas to vypadalo tvrdě, ale ona ta mláďata byla zvláštní, asi se považovala za druh "megý", dohled potřebovali a Míca spoléhala, že to zařídím, to byl vždy pohled "udělej s tou bandou něco, já jdu pro večeři, se na ně nemůžu koukat". Jeden z kocourků mi zůstal, s čímž jsem nepočítala, ale on se nedal, jenže jak jsem s tím nepočítala, zůstalo mu jméno Kocourek, hodně Megý ochraňuje a spinkají v posteli.
Míca mu vysvětlila, že pes je jeho, po silnici se chodí po kraji a než mu bude rok, tak bude chodit jen nahoru ke kostelu a v sedm doma. Jednoho dne se Míca nevrátila, hledala jsem ji všude, koukala do potoka, do příkopů, v lese, po týdnech jsem si přála, abych ji našla aspoň v příkopě, to je taková zoufalost, když člověk neví, ale nakonec jsem si uvědomila, je to mé sobectví, abych ji našla, že se jí nemuselo nic stát, ale že je teď nejlepším rádcem a ochranitelem někomu jinému, kdo to potřebuje. Předchozí kočka měla také psa (fenu stafforda, kterou k nám odložili, protože byla vrah statkových zvířátek a psů) a každé další kočce psa pořídím, mám to tak, protože tak to je, jak psal pan Čapek.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No tak u nás to je naprosto jasný (viz. foto).
Pan Bečka si k nám na rohožku sedl před třemi lety (čti "adoptoval nás"). V té době ještě byla naživu nebožka Hupinka, která měla ze začátku tendence ho vyhánět. Párkrát se nechal. Pak je to oba přestalo bavit. Černá Šťopka až teď v posledních pár měsících zjistila, že se ho nemusí bát a dokonce s ním vydrží ležet v pelechu. A dvě starý adoptovaný mopsle ho neřeší vůbec.
Zajímavý je, že ten kocour na dálku okamžitě odhadne, který pes je ok a který ne. Když k nám jezdí návštěvy se psy různých velikostí, tak nikdy neutíká, nechá se očuchat a když si pes moc dovoluje, vrazí mu facku a je klid. Ale běda, jakmile k nám dorazí strejda s jozefčíkem. Toho vidí na sto metrů a kocour je celý odpoledne v trapu a k baráku se nepřiblíží.

Můj nejoblíbenější Pan Bečka! Víte, že se k Vám nastěhoval, aby to doplnil, sladil? Odstín, velikost, oblé rohy, kontrast. Navrhuji mu před jméno akad. mal.

Megí, když to tak čtu, tak mám pocit, že nám chybí kočka

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Můj nejoblíbenější Pan Bečka! Víte, že se k Vám nastěhoval, aby to doplnil, sladil? Odstín, velikost, oblé rohy, kontrast. Navrhuji mu před jméno akad. mal.

Přesně! On prostě MUSEL přijít, aby byla smečka dokonalá.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přesně! On prostě MUSEL přijít, aby byla smečka dokonalá.

A aby mě vyvedl z celoživotního hrubého omylu, že nemám ráda kočky. I když, on je vlastně mops, takže se to nepočítá.