Ahoj, dobrý den,
jsem pejskař začátečník a mám aktuálně čerstvě ročního psa plemene lagotto romagnolo a zajímají mne vaše zkušenosti se psy "nadrženci". Chtěla bych vědět, jak se to projevovalo u vašich psů, protože jsem začátečník a tyto projevy ještě nedokážu jistě rozeznat.
Můj pes už od cca 7 měsíce začal vnímat fenky - ovšem ne přímo jako fenky živé tvory (že by za každou běhal, naskakoval apod.), ale spíše mi připadá, že ho víc zajímá to, co po sobě fenka nechává při venčení. Tenkrát začal v trávě olizovat venčení asi po fenkách (jsou to jen úvahy samozřejmě), pak se mu chvěla čelist a já dlouho tápala o co jde, až jsem se tu na fauně dočetla, že je to nějaký typ vzrušení (bohužel už se mi teď nepodařilo to vlákno dohledat).
S tím přišlo i občasné obskakování mě. Chvíli to bylo vážně o nervy, každý den intenzivně a žádné postupy od zkušených trenérů z různých cvičáků, jak reagovat, aby toho nechal, nezabírali. Pak jsme začali více vyjíždět mimo sídliště a trochu se to zlepšilo i když mě sem tam z ničeho nic naskočí i jinde než doma, třeba na zahradě na chalupě, kde žádná fena nikdy nebyla.
Teď jsme zase trávili více času doma na sídlišti a naskakování se zhoršilo. Dneska dokonce byl opravdu na zabití po hodně dlouhé době. Otravuje, nenechá mě sednou, jakmile si sednu, začne naskakovat, když stojím, skočí na mě a čuchá mi mezi nohy (to dělá tedy taky od těch 7 měsíců průběžně v závislosti na tom naskakování). Dneska speciálně je vážně jak pošahanej, k nezastavení, třeba jen stojí a štěká na mě. Venku skoro nečůral, jen měl nos naplácnutej na zemi a jak čára šel a jakoby něco hledal. Teď už by dávno odpočíval/spal ale furt tady chodí po bytě a je děsně neklidnej. A to by dneska měl být unavenej, dopoledne kratší procházka za pejsky, takže socializace, odpoledne vycházka v lese asi hodka a půl a v rámci toho trénink s aportem, večer jsme schovávali a hledali pamlsky.
Nutno podotknout, že jsem už zkusila ledasco a nic nezabírá. V tu chvíli, kdy má toho svýho nadrženýho rapla neslyší nevidí. Na povely nereaguje vůbec, když mu pomůžu výjimečně nějak fyzicky, což jinak nedělám často, protože to není potřeba, anebo přes šňůru, leží asi tři sekundy a zase na mě začne skákat. Pamlsky v tu chvíli nechce, ani ty, které jinak miluje. Má takový úchylný pohled. Zkoušela jsem v klidu na něj mluvit, zkoušela jsem i rázně okřiknout, ani jedno nefunguje. Zkusila jsem ho uklidnit hlazením, jenže jakmile přestanu, jakoby se vrátil do toho šílenýho transu. Dneska ani nežral véču a to na něj vyšla jeho oblíbená ryba (krmim barfem). Hračky ho nezajímají.
Takže moje úvaha začátečníka je, že je nadrženej a je to bohužel jeden z těch psů, co ty feny prostě prožívaj víc. Ovšem přijde mi to šíleně přehnaný, tak raději pokládám dotazy:
Dělají nebo dělali to vaši psi a je to normální, nebo si mám dělat starosti a řešit nějakej třeba zdrav. problém?
Pokud to dělali, přejde to časem, až z té puberty vylezou anebo je nutné ho k tomu dovést?
Jak to řešit? Jak tomu psovi vysvětlit, že naskakování je nežádoucí a čuchání k zadku, nebo lépe občas má potřebu si líznout není správné chování?
Už jsme vážně zoufalá, snažím s emu věnovat jak to jde a mám pocit, že v tom šíleně zklamávám. Chodíme na cvičáky, jezdíme na psí tábory, pracujeme spolu, je to parťák do života, ale cítím, že tohle mu vůbec nějak nedokážu vysvětlit, nevím jak.
Budu ráda, za všechny rady. Předem děkuju.
Uživatel s deaktivovaným účtem

"ale spíše mi připadá, že ho víc zajímá to, co po sobě fenka nechává při venčení."
ano, to je normální
" Tenkrát začal v trávě olizovat venčení asi po fenkách (jsou to jen úvahy samozřejmě), pak se mu chvěla čelist a já dlouho tápala o co jde, až jsem se tu na fauně dočetla, že je to nějaký typ vzrušení "
ano, vzrušení přímo pohlavní
je třeba psa nenechat čuchat a valit pryč!
"S tím přišlo i občasné obskakování mě. Chvíli to bylo vážně o nervy, každý den intenzivně a žádné postupy od zkušených trenérů z různých cvičáků, jak reagovat, aby toho nechal, nezabírali. Pak jsme začali více vyjíždět mimo sídliště a trochu se to zlepšilo i když mě sem tam z ničeho nic naskočí i jinde než doma, třeba na zahradě na chalupě, kde žádná fena nikdy nebyla."
ono to naskakování může mít vícero významů, ale budu se držet toho, že to je projev hormonů - platí nenechat, nenechat a ještě jednou nenechat + psa zaměstnat, dát mu do těla (i mozku....dle schopnosti psa vnímat a spolupracovat)
A co ti trenéři radili?
"Teď jsme zase trávili více času doma na sídlišti a naskakování se zhoršilo. Dneska dokonce byl opravdu na zabití po hodně dlouhé době. Otravuje, nenechá mě sednou, jakmile si sednu, začne naskakovat, když stojím, skočí na mě a čuchá mi mezi nohy (to dělá tedy taky od těch 7 měsíců průběžně v závislosti na tom naskakování). Dneska speciálně je vážně jak pošahanej, k nezastavení, třeba jen stojí a štěká na mě. Venku skoro nečůral, jen měl nos naplácnutej na zemi a jak čára šel a jakoby něco hledal. Teď už by dávno odpočíval/spal ale furt tady chodí po bytě a je děsně neklidnej"
ono je teď takové období hromadného hárání
se psem bych vyjížděla mimo, není dobré ho nechat vytáčet
když si s tím neumí poradit (možná zatím)
" A to by dneska měl být unavenej, dopoledne kratší procházka za pejsky, takže socializace, odpoledne vycházka v lese asi hodka a půl a v rámci toho trénink s aportem, večer jsme schovávali a hledali pamlsky."
tohle pro mlaďocha s hormony na vzestupu, aktivního plemene, nic tak zničujícího není....
"Nutno podotknout, že jsem už zkusila ledasco a nic nezabírá. V tu chvíli, kdy má toho svýho nadrženýho rapla neslyší nevidí. Na povely nereaguje vůbec, když mu pomůžu výjimečně nějak fyzicky, což jinak nedělám často, protože to není potřeba, anebo přes šňůru, leží asi tři sekundy a zase na mě začne skákat. Pamlsky v tu chvíli nechce, ani ty, které jinak miluje. Má takový úchylný pohled. Zkoušela jsem v klidu na něj mluvit, zkoušela jsem i rázně okřiknout, ani jedno nefunguje. Zkusila jsem ho uklidnit hlazením, jenže jakmile přestanu, jakoby se vrátil do toho šílenýho transu."
nic k divení, že popsané nezabírá.....
"Dělají nebo dělali to vaši psi a je to normální, nebo si mám dělat starosti a řešit nějakej třeba zdrav. problém?"
normální to je, mohlo být i líp, ale i daleko hůř
"Pokud to dělali, přejde to časem, až z té puberty vylezou anebo je nutné ho k tomu dovést?"
skleněnou kouli nemám a na lepší zítřky nečekám....pokud nechci, aby můj pes něco dělal, tak ho aktivně vedu a učím
"Jak to řešit? Jak tomu psovi vysvětlit, že naskakování je nežádoucí a čuchání k zadku, nebo lépe občas má potřebu si líznout není správné chování?"
1. psa nenechat (u mě by měl trvale couračku, nechť s ním mohu snadno manipulovat)
2. psu pomoci ten stres vyfučet a to vhodnou a dostatečně intenzivní činností (tedy ne jen nějaké lehni ale hezky svižné x minutové cvičení, dát si venku rychlostní pochoďák a tak nějak.....)
3. psa nějakým způsobem separovat
Můj pes se začal chovat podobně: nic mě nezajímá, jen čichám přechcánky a vyhlížím fenu před garáží, pro jistotu obíhám celý den barák, kdyby náhodou zrovna byla na druhé straně - od doby, kdy ho háravka od sousedů nechala na sebe naskočit, teda nechala se nakrývat. Do té doby se choval celkem normálně, od té doby nevidím, neslyším. Nikdy, ale nikdy ho nenapadlo naskakovat na mě, ani na ostatní lidi. Jedině na rodinu sousedů, kteří měli doma dvě hárající feny JRT a jak se po nich ty fenky válely, tak jim asi bylo cítit oblečení. Bylo mu jedno, jestli je to paní nebo pán, chtěl na ně lézt.
Hmn k bodu 2) stres vyfučet vhodnou intenzivní činností a cvičením....nelze. U nás teda nešlo vůbec. Vůbec nedokázal udržet pozornost, vypadal jak fetka, vyklepaný, roztěkaný, koukal pořád nepřítomně někam mimo mě, přes mě, jako by mě vůbec nevnímal. Nejedl, nebral pamlsky, nic.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Zadavatelko,
hmn_ to pěkně shrnula.
Znala jsem psa, který se při pachu háravky změnil v totálního bezmozka, všechny neurony se mu přestěhovaly do kulek. Bylo jedno, zda je fena v nejlepším nebo hárání začíná či končí. Tupo, prázdno, výraz jak po lobotomii. Jeho chování bylo nenormální, nežral, nepil, nespal. Utahání a unavení psa nepomáhalo. Ve dvou letech byl vykastrován kvůli nálezu na prostatě a ulevilo se hlavně jemu. Někteří psi mají příliš vysokou hladinu hormonu a kastrace je opravdu jediným řešením.
To u ročního puberťáčka lagoťáčka snad nehrozí. Přestaňte si zoufat, máte naději, že se vše věkem srovná. Chvěje-li se psovi čelist, je čas na čokoládu, lexaurin nebo frťana pro paničku.
Co s tím? Obrňte se trpělivostí a jednejte s ním jako s postiženým tvorem. Doslova jako s jednobuněčným organismem. Základní povely, jasně a stručně. Mluvit, hladit, okřikovat je na nic, stejně nebude vnímat. Když na vás naskočí, sundat ho dolů, nezlobit se, nestresovat, jedno klidné NE a konec akce. On za to vlastně nemůže, pud mu to tak velí. Po sundání povel Místo (pokud ho zná, klidně ostřejším tónem, aby ho zavnímal), nebo psa zavřít někam, kde se zklidní. Separace, to psala vlastně Hmn_ .
Sídliště plné postupně hárajících fen musí být peklo. Pes cítí háravku na sto honů, natož když jich má poblíž spousty. Možná by nebylo od věci oslovit majitele háravek a začít cvičit přímo s nimi nějakou základní ovladatelnost. Ne když jsou feny v nej dnech, ale třeba když doháravají. Domluvit se a jít společně někam na vycházku, pes na šňůře, vy kontrolujete vzdálenost podle chování psa. Takové drobné "nechceš, musíš" cvičení, ano, je před tebou háravka, ale ty musíš na přivolání přijít. Záleží na tom, jak opravdu mimo je váš pes, některému to pomůže, jiného něco podobného ještě víc rozhodí.
Uživatel s deaktivovaným účtem

"Hmn k bodu 2) stres vyfučet vhodnou intenzivní činností a cvičením....nelze. U nás teda nešlo vůbec. Vůbec nedokázal udržet pozornost, vypadal jak fetka, vyklepaný, roztěkaný, koukal pořád nepřítomně někam mimo mě, přes mě, jako by mě vůbec nevnímal. Nejedl, nebral pamlsky, nic."
je dobré číst vše
neboli, celý citát zní :
"2. psu pomoci ten stres vyfučet a to vhodnou a dostatečně intenzivní činností (tedy ne jen nějaké lehni ale hezky svižné x minutové cvičení, dát si venku rychlostní pochoďák a tak nějak.....)"
na to žádnou pozornost ani pamlsky nepotřebuje
ale základ je nenechat čuchat!
to je jako feťáka nechat dát si dávku a pak lamentovat, že je zfetovaný.....
dovolím si zde nadnést takovou ideu, že např. psi věnující se sportovní kynologii (mají "práci") takové problémy nemívají
a ano, vnímám, že lagoťák je teprve puberťák, takže vycvičen být ještě nemůže, ale může být intenzivně cvičen
a tím intenzivně cvičen nemyslím jen při této příležitosti, ale obecně. Opět a jako vždy platí, čím více má pes vryto cvičení, poslušnost, cokoliv v normálu (bez extra rušivého vlivu hárání), tím snáze je to použitelné v tom ztíženém prostředí
bych psa naučila (minimálně učila ) povel znamenající "značka háravky = padáme pryč" - jakmile začne intenzivně čuchat pronést třeba "padáme" a okamžitě s ním na vodítku odklusat, pokud bude přijímat pamlsky tak odměnit, fajn by bylo ho zaměstnat třeba hrou (pastevec má povel "přečurat a jdeme"....a fakt funguje , většinou )
Super, díky moc za reakce. Dneska ráno jsme zjistila, že se tady háraj minimálně 4 fenky najednou a dokonce jsme jednu po cestě potkali. A tam mě napadly dvě otázky:
1. Mám ho nechat ty chcanky po fenečkách čuchat/lízat? Anebo když uvidím, že už to "hltá" tak prostě jít anebo úplně tomu předcházet a nechat teď čuchat jen k místům, kde můžou bejt značky pouze po psovi (stromy, lampy apod.)? K tomu co psal/a hmm_ má docela dobře naučený povel "pojď už" když už je zaseknutý na místě dlouho a na to reaguje tak, že to pochčije a jdeme, ale teď to teda moc dobře nefunguje...
2. Když potkáme háravku, mám ho nechat se očuchat, zjistit co to je zač (je pravda totiž, že jsme jich ještě příliš mnoho nepotkali), protože někdo mi zase říkal, že to časem může odeznít tím, že si zvykne, že to pro něj začne být denní chleba. Vy zase říkáte nenechat si čuchnout, držet se dál. Tak se přiznám, že z toho moc moudrá nejsem. :(
Uživatel s deaktivovaným účtem

e to časem může odeznít tím, že si zvykne, že to pro něj začne být denní chleba
tak na tohle bych teda nevsadila ani halir
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
e to časem může odeznít tím, že si zvykne, že to pro něj začne být denní chleba
tak na tohle bych teda nevsadila ani halir
Já taky ne. Co se sem přistěhovaly dvě JRT sousedky, tak to vlastně má u nosu 2x ročně(hárají naštěstí téměř zároveň) a za 4 roky se jeho nadrženost nezmírnila ani omylem. Sotva se drží na nohách, ale jak si myslí, že by tam háravka mohla být(puštěná venku) tak je schopný i utíkat
Jahoda145

XXX.XXX.177.124
Mě by spíš zajímalo, proč je tolik odpůrců kastrace? Pokud máte v plánu krytí a následnou prodej štěňat atd tak to ještě jakš takš chápu, ale podle mě je na světě už tolik psů (hlavně těch opuštěných nebo toulavých), že mě ani nenapadlo psa NEkastrovat. I tím že se mu poměrně dost uleví od hormonů.
Můj pes je malej kříženec, má 8 měsíců a zatím jen očichává po fenkách a třese se mu čelist, náznak obskakování měl asi 2x, ale o kastraci mluvím už od jeho 3 měsíců a jen čekám až na to "dospěje" a letím na veterinu.
Tak tedy, proč ne kastrace?
Jahoda145
napsal(a):
Mě by spíš zajímalo, proč je tolik odpůrců kastrace? Pokud máte v plánu krytí a následnou prodej štěňat atd tak to ještě jakš takš chápu, ale podle mě je na světě už tolik psů (hlavně těch opuštěných nebo toulavých), že mě ani nenapadlo psa NEkastrovat. I tím že se mu poměrně dost uleví od hormonů.
Můj pes je malej kříženec, má 8 měsíců a zatím jen očichává po fenkách a třese se mu čelist, náznak obskakování měl asi 2x, ale o kastraci mluvím už od jeho 3 měsíců a jen čekám až na to "dospěje" a letím na veterinu.
Tak tedy, proč ne kastrace?
No tak teď jste si naběhnul
Jahoda145
napsal(a):
Mě by spíš zajímalo, proč je tolik odpůrců kastrace? Pokud máte v plánu krytí a následnou prodej štěňat atd tak to ještě jakš takš chápu, ale podle mě je na světě už tolik psů (hlavně těch opuštěných nebo toulavých), že mě ani nenapadlo psa NEkastrovat. I tím že se mu poměrně dost uleví od hormonů.
Můj pes je malej kříženec, má 8 měsíců a zatím jen očichává po fenkách a třese se mu čelist, náznak obskakování měl asi 2x, ale o kastraci mluvím už od jeho 3 měsíců a jen čekám až na to "dospěje" a letím na veterinu.
Tak tedy, proč ne kastrace?
Mno, protože právě tam ta možnost uchovnění je. Respektive, je to pěknej kousek s PP, super plemeno. Já jsem bez závazků, mám prostor a čas se tomu případně věnovat a uchovnit ho. Minimálně to bylo v plánu, o kastraci jsem nepřemýšlela zatím. Možná bych to udělala později, až by byl starší a ze zdr. důvodů. Nevím teď, uvidíme jak moc to s ním ještě zamává. Pokud by byl šílenej a chudák by se několik týdnů každý rok takhle magořil, tak třeba nebude jiného východiska, ale zatím budu doufat, že se to zlepší.