Jak efektivně naučit psa na samotu

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Konkrétní postup nemám, ale vyplatilo se mi nečekat "pár dní, až se rozkouká", ale udělat první jakoby nácvik hned první den, kdy pes přijde. Prostě dobrý den pse, tady teď budeš bydlet, koukej, co tu všechno máme, tady je tvoje místo na spaní, a teď si jdu dát sprchu, tak tu pět minut počkej.

U hysteráčka to bude asi míň minut než pět. Naplánovala bych si konkrétní rychlou činnost, kterou je třeba udělat, aby to bylo logický i pro mě. Třeba vynést koš. Přijde mi, že to pomáhá k tomu, aby pes můj odchod a příchod zařadil do kategorie normálních každodenních událostí.

Stejný nácvik by pak měli provést i mladí, až ho budou mít zase u sebe. A pokud si dáte dohromady postup, jak to budete s pejskem nacvičovat, měli by v tom pokračovat a přinejmenším v prvních dnech se na to soustředit víc, aby si oni i pes zvykli, že to je normální i u nich.

Díky.
Vlastně takhle nějak vypadala ta přirozená cesta, kterou se to u nás naučili všichni naši psi. A chovala jsem se stejně i při minulých hlídáních, jenže to byl yorkevčík většinou v tandemu s bígloidem. Bez jeho přítomnosti to zvládal jedině na zahradě, kde se dostatečně zabavil sám (má tam rozestavěné metro😂). V místnosti to sám nedává, proto chci zkusit cílený výcvik krok po kroku, ale s tím žádnou zkušenost nemám. Nepotřebovala jsem to, doposud jsem si vystačila s laskavou důsledností.

Já mám malé štěně a i když by mi první dny nedělalo problém jí brát všude sebou, učila jsem jí, že prostě odcházím a vracím se, třeba na minutu a tak. U toho žádné kecy, jen zůstaň, když se cpala ke dveřím a jemně odstrčila ode dveří. Pak už i přestala za mnou pokaždé běhat, když jsem šla ven nebo chodbu a docela si po měsíci zvykla, že zůstane třeba nějakou dobu beze mně. Ideální je, aby byla najezená a dobře utahaná.

Já obecné zásady znám, ale na tohohle tajtrdlíka to nestačí. Proto bych se chtěla pokusit nějak to s ním nacvičit.
Napadá mě, jestli to nesouvisí celkově s jeho sebevědomím. Jak ho podpořit?
Pomohlo by i cvičení poslušnosti, nebo triků, pachové práce?
Pár povelů jakž takž umí, jsou ještě nedotažené, ale baví ho to a uklidňuje.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já obecné zásady znám, ale na tohohle tajtrdlíka to nestačí. Proto bych se chtěla pokusit nějak to s ním nacvičit.
Napadá mě, jestli to nesouvisí celkově s jeho sebevědomím. Jak ho podpořit?
Pomohlo by i cvičení poslušnosti, nebo triků, pachové práce?
Pár povelů jakž takž umí, jsou ještě nedotažené, ale baví ho to a uklidňuje.

Tak rozhodně to nemůže uškodit. Jak to vlastně vypadá, že nezvádlá samotu? Já jsem třeba s naším štěnětem nyní na návštěvě u tchýňových, ale štěně spí na chodbě nebo s mužem v obyváku a já jsem s dcerou v jiném pokoji a to teda ráno to naše štěndo kvílelo, když jsem vstala, jakoby si stěžovalo. Jak vstanu, tak hned peláší za mnou, doma mě tak nepronásleduje. Tím chci říct, jestli není jen vyděšený u vás, že je bez těch svých.

Trickyvoo napsal(a):
Tak rozhodně to nemůže uškodit. Jak to vlastně vypadá, že nezvádlá samotu? Já jsem třeba s naším štěnětem nyní na návštěvě u tchýňových, ale štěně spí na chodbě nebo s mužem v obyváku a já jsem s dcerou v jiném pokoji a to teda ráno to naše štěndo kvílelo, když jsem vstala, jakoby si stěžovalo. Jak vstanu, tak hned peláší za mnou, doma mě tak nepronásleduje. Tím chci říct, jestli není jen vyděšený u vás, že je bez těch svých.

Devastuje byt, když odejdou do práce.
Paradoxně je víc v klidu u nás, velkou měrou díky našemu pohodovému psovi. Také je prakticky stále někdo doma, pracujeme z domu, ale necháváme psy v jiné místnosti, nebo na zahradě, snažila jsem se je i oddělovat, jeden na zahradě, druhý doma a naopak. Zahradu zvládá dobře, být sám v místnosti je problém, kňučí a drápe dveře. Tam je prostor cvičit přicházení a odcházení, ale ne dlouho, protože teď v zimě nemůžu nechat druhého psa moc dlouho na zahradě. Leda s ním vyslat někoho na procházku a věnovat se jen tomu mladšímu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Devastuje byt, když odejdou do práce.
Paradoxně je víc v klidu u nás, velkou měrou díky našemu pohodovému psovi. Také je prakticky stále někdo doma, pracujeme z domu, ale necháváme psy v jiné místnosti, nebo na zahradě, snažila jsem se je i oddělovat, jeden na zahradě, druhý doma a naopak. Zahradu zvládá dobře, být sám v místnosti je problém, kňučí a drápe dveře. Tam je prostor cvičit přicházení a odcházení, ale ne dlouho, protože teď v zimě nemůžu nechat druhého psa moc dlouho na zahradě. Leda s ním vyslat někoho na procházku a věnovat se jen tomu mladšímu.

Pořádně utahat taky nepomáhá? Kámoška měla bígla a ten jí doma taky demoloval byt, tak nakonec skončil na dvoře a domů si ho brala jen, když byla doma. Já mám sice už třetího psa, ale teď jsem si koupila knížku o výchově a tam paní radila zavírat psa do klece v době naší nepřítomnosti (sama bych to ale brala jako poslední možnost). Mně štěně demoluje věci, když se nudí. Tak pokud je chytrý a učenlivý, je možné, že mu jen procházky nestačí. Sama píšete, že povely ho baví a uklidńují, tak vyzkoušet těch aktivit víc. Moje štěně třeba hrozně rychle utahá, když zkoušíme nějaké hlavolamy a něco nového. Podle mě se prostě nudí, ale nejsem odborník.

paní radila zavírat psa do klece v době naší nepřítomnosti

Pes v kleci?
Nemám podmínky, nemám čokla.

rapotacka11 napsal(a):
paní radila zavírat psa do klece v době naší nepřítomnosti

Pes v kleci?
Nemám podmínky, nemám čokla.

vždycky si představím, jakou bych musela mít klícku pro pohodlné domácí zavření svého psa Pokud se tam musí postavit, otočit, položit na bok s nataženýma nohama, mít tam misku s pitím... vychází mi z toho garsonka

Ale chápu, že pro některé výjimečné jedince je to asi (snad dočasně) nutné řešení. Ale opravdu by klec neměla být standardním řešením samoty psů.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já obecné zásady znám, ale na tohohle tajtrdlíka to nestačí. Proto bych se chtěla pokusit nějak to s ním nacvičit.
Napadá mě, jestli to nesouvisí celkově s jeho sebevědomím. Jak ho podpořit?
Pomohlo by i cvičení poslušnosti, nebo triků, pachové práce?
Pár povelů jakž takž umí, jsou ještě nedotažené, ale baví ho to a uklidňuje.

Já si myslím, že nějaká "práce" by mohla pomoci, prostě cvičení, pachové práce, triky, a ukázat mu, že si může věřit, že je šikovný. Šla bych na to i hodně přes hru, tahání - pokud se rád tahá o hračky a nechávala bych ho vyhrát, a dávala mu najevo, že je dobrej, i když má pár kg . Prostě tak trochu hrát, jakože má hroznou sílu.

Jinak nechci rýpat, a chápu, že je to třeba nezbytné, jen bych se u psa s takovou povahou bála, aby se to po těch dvou měsících mimo domov, respektive bez svých páníčků, spíš nezhoršilo.

Já už takové ty o snahy o nápravu psů v rodině vzdala, nikam to nevedlo, vždycky se vše vrátilo do starých kolejí a nemělo to smysl. Ale chápu, že chcete ten čas využít, že chcete pomoci, a taky, že ty dva měsíce chcete mít doma klid . Ale to nejtěžší bude stejně na mladých, budou si muset psa na tu samotu pak naučit ve svém, a zase na druhou stranu to stěhování dobrý, že můžou začít úplně od znova, jinde...


Edit.: jo a na klec nebo přepravku bych naučila - na otevřenou, přes ni přehozenou deku. Oni tihle nejistí psi mají rádi, když mají takové svoje doupátko .

marcelaamax napsal(a):
Já si myslím, že nějaká "práce" by mohla pomoci, prostě cvičení, pachové práce, triky, a ukázat mu, že si může věřit, že je šikovný. Šla bych na to i hodně přes hru, tahání - pokud se rád tahá o hračky a nechávala bych ho vyhrát, a dávala mu najevo, že je dobrej, i když má pár kg . Prostě tak trochu hrát, jakože má hroznou sílu.

Jinak nechci rýpat, a chápu, že je to třeba nezbytné, jen bych se u psa s takovou povahou bála, aby se to po těch dvou měsících mimo domov, respektive bez svých páníčků, spíš nezhoršilo.

Já už takové ty o snahy o nápravu psů v rodině vzdala, nikam to nevedlo, vždycky se vše vrátilo do starých kolejí a nemělo to smysl. Ale chápu, že chcete ten čas využít, že chcete pomoci, a taky, že ty dva měsíce chcete mít doma klid . Ale to nejtěžší bude stejně na mladých, budou si muset psa na tu samotu pak naučit ve svém, a zase na druhou stranu to stěhování dobrý, že můžou začít úplně od znova, jinde...


Edit.: jo a na klec nebo přepravku bych naučila - na otevřenou, přes ni přehozenou deku. Oni tihle nejistí psi mají rádi, když mají takové svoje doupátko .

Díky, u nás se to určitě nezhorší, už jsme ho párkrát hlídali a na podzim se hlídání protáhlo na měsíc kvůli karanténě.
On mu pobyt u nás prospívá, má staršího většího "bráchu", od kterého odkoukává, taky já jsem povahově klidná předvídatelná osoba, obecně se mnou zvířata fungují víc v klidu. Vyrostla jsem na vesnici, mezi zvířaty, získala jsem pro ně cit. Nemám kdovíjaké kynologické znalosti, proto se tady teď ptám, jak na takovou psí povahu. Intuitivně vnímám, že potřebuje klidný přístup, důslednost ve vymezení hranic, posílit sebevědomí. Z minulých zkušeností vím, že pomáhá dodržování denního režimu, cvičení. Mladší dcera s ním na zahradě nacvičovala domácí agility, máme překážky, tunel... Jde mu to a baví ho to. Chci přidat činnosti, co mu zaměstnají hlavu, ale tělo bude v klidu. On je fakt hyperaktivec, být to dítě, má ADHD jak vyšité.
Psovi včera odjeli páníčkové a už teď funguje výrazně lépe, než když tu byli. Chybí jim ten cit pro situace, sice si nechají poradit, ale neumí psa "číst" a neúmyslně ho přetáčejí.
Takže ano, bude pak potíž přenést stejný přístup k nim domů. Přesto to chci zkusit.

O naučení na přepravku, coby bezpečné doupě, jsem uvažovala, ale mohla bych tím pokazit vztah bígloida s prckem, protože je to jeho přepravka a má ji rád. Stačí, aby byla vydaná z auta a postavená dočasně na chodbě, a už "nastupuje"😁
Musela bych koupit 2 klece...

"Napadá mě, jestli to nesouvisí celkově s jeho sebevědomím. Jak ho podpořit?
Pomohlo by i cvičení poslušnosti, nebo triků, pachové práce?"

jistěže ANO

"Intuitivně vnímám, že potřebuje klidný přístup, důslednost ve vymezení hranic, posílit sebevědomí. Z minulých zkušeností vím, že pomáhá dodržování denního režimu, cvičení. Mladší dcera s ním na zahradě nacvičovala domácí agility, máme překážky, tunel... Jde mu to a baví ho to. Chci přidat činnosti, co mu zaměstnají hlavu, ale tělo bude v klidu."

rapotacka11 napsal(a):
paní radila zavírat psa do klece v době naší nepřítomnosti

Pes v kleci?
Nemám podmínky, nemám čokla.

Tak jasný, já bych nenedala psa ani do kotce. Ta klec má být asi takový kotec doma. Jak říkám, naprosto poslední možnost. Spíš si myslím, že je lepší psa utahat, fyzicky a duševně a mohlo by nastat zlepšení. Někdo pořizuje dalšího psa. Ostatně mé kámošce s bíglem to dost pomohlo, pořídila štěně, které tomu bíglovi dělalo parťáka a ještě ho vychovávalo a myslím, že ten bígl byl tak utahaný, že ho nějaké demolování už vůbec nenapadlo .

Vím, že utahání nemusí vždy zabrat.
V kleci nebude demolovat.
A řvát na celý dům?

Třeba to zrovna klapne a pes si zvykne.

rapotacka11 napsal(a):
Vím, že utahání nemusí vždy zabrat.
V kleci nebude demolovat.
A řvát na celý dům?

Třeba to zrovna klapne a pes si zvykne.

Já o využití přepravky nebo klece uvažuji spíš jako o domácí "boudě" a chráněném místě, jde se pes bude cítit víc v bezpečí. Rozhodně bych ho tam nezavirala.

Tak jsme se včera přesunuli od mamky k nám domů, kde už to pejsek zná, a je naprosto v pohodě. Zatím je nechávám s bígloidem spolu v obýváku a mám tady 2 pohodové psy, kteří neřeší vůbec nic. Odcházíme a přicházíme dle libosti a žádné drama se nekoná.

Vypadá to, že si pejsek vytvořil 2 alternativní režimy a u nás se chová jinak, než doma...
V tom případě ale nemám šanci nic moc změnit, protože s návratem do "původní smečky" zase sklouzne do starých kolejí.🤔

Leda, že by pomohla ta změna bytu...

nebo si ho nechat...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
nebo si ho nechat...

Máme ještě starouška, sice už to s ním jde z kopce, ale chvíli s námi snad ještě pobude.
A mladým by se stýskalo, je to jejich miláček a tak trochu chlupaté miminko, což bude zřejmě jádro pudla...

Pokud není na klec zvyklý, tak to asi neklapne. Já měla šest štěnat v kleci /doma/ a jak ubývala, tak i to poslední bylo v kleci v pohodě. A doposud je (3 měsíce). Je doma navolno, ale pokud jsme v práci je v kleci, protože je tam zvyklý od malička, je tam prostě zvyklý. Klec je velká do čtvrt pokoje (místo stolu a židlí - 3 měsíce už jíme ve stoje ). Ale pokud na klec zvyklý není, nedávala bych ho tam. A možná bych si ho opravdu nechala, je vidět, že mu to tam vyhovuje u vás víc.

irmo, nauč ho odcházecí a přicházecí rituál. A k tomu je velice dobře, že je u tebe v pohodě. Pak bude mít ten rituál spojený s tou pohodou, o to líp.
Prostě něco jako podrbat za levým uchem, dát pusu na čumáček, dát jenu konkrétní hračku/věc (která bude jen pro tuto příležitost), říct "jdu do práce" a odejít. Za chvilku návrat s "už jsem doma" + třeba nějaký mlsík....

a poctivě to dělat celou dobu

tohle udělat můžeš
a naučit mladé
pak už to bude na nich....

eli22 napsal(a):
Pokud není na klec zvyklý, tak to asi neklapne. Já měla šest štěnat v kleci /doma/ a jak ubývala, tak i to poslední bylo v kleci v pohodě. A doposud je (3 měsíce). Je doma navolno, ale pokud jsme v práci je v kleci, protože je tam zvyklý od malička, je tam prostě zvyklý. Klec je velká do čtvrt pokoje (místo stolu a židlí - 3 měsíce už jíme ve stoje ). Ale pokud na klec zvyklý není, nedávala bych ho tam. A možná bych si ho opravdu nechala, je vidět, že mu to tam vyhovuje u vás víc.

Nene, jejich štěně, jejich závazky. Maximálně střídavou péči 😇

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
irmo, nauč ho odcházecí a přicházecí rituál. A k tomu je velice dobře, že je u tebe v pohodě. Pak bude mít ten rituál spojený s tou pohodou, o to líp.
Prostě něco jako podrbat za levým uchem, dát pusu na čumáček, dát jenu konkrétní hračku/věc (která bude jen pro tuto příležitost), říct "jdu do práce" a odejít. Za chvilku návrat s "už jsem doma" + třeba nějaký mlsík....

a poctivě to dělat celou dobu

tohle udělat můžeš
a naučit mladé
pak už to bude na nich....

Díky za nápad. Já chci od zítřka na část dne přesouvat bígloida do jiné místnosti ke starouškovi, aby mladej zůstával v pokoji i sám bez opory "většího bráchy"

Tak zkusím vymyslet něco udržitelného, co by pak mohli používat i mladí. Hračku mu nechat nemůžu, rozebírá je a žere. Přežívá jenom kong, který mu s sebou nesbalili. I když ten bych mohla koupit a nechat ho pak pro bígloida, taky by ho to bavilo.

"Přežívá jenom kong, který mu s sebou nesbalili. I když ten bych mohla koupit a nechat ho pak pro bígloida, taky by ho to bavilo."

to ne
bych mu ten kong dala s sebou domů, neb už bude součástí rituálu

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Přežívá jenom kong, který mu s sebou nesbalili. I když ten bych mohla koupit a nechat ho pak pro bígloida, taky by ho to bavilo."

to ne
bych mu ten kong dala s sebou domů, neb už bude součástí rituálu

On má doma svůj, jen ho zapomněli sbalit. Když koupím stejný, tak to snad fungovat bude, ne?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Díky za nápad. Já chci od zítřka na část dne přesouvat bígloida do jiné místnosti ke starouškovi, aby mladej zůstával v pokoji i sám bez opory "většího bráchy"

Tak zkusím vymyslet něco udržitelného, co by pak mohli používat i mladí. Hračku mu nechat nemůžu, rozebírá je a žere. Přežívá jenom kong, který mu s sebou nesbalili. I když ten bych mohla koupit a nechat ho pak pro bígloida, taky by ho to bavilo.

Zkuste ho naučit hru s krabicemi vycpanými papírem, ruličkami od wc papíru. Ať si cupuje celulozu a hledá bezpečné pidipamlsky. Povýšit rituál s loučením na hru "ať už vypadne a můžu si jít škubat krabice a hledat žraso". Udržitelné to je, stačí s tím začít už teď, vysvětlit pravidla hry a držím palce. On ten psí parťák dělá hrozně moc, počkala bych s přesouváním bígloida ještě chvíli, ať se strašpytlík srovná.
Navíc teď už u nás práskají petardy i přes den, stres pro spoustu psů sám o sobě. Co počkat na přesouvání kámoše až po Silvestru, ať má oporu v tomhle debilním období?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zkuste ho naučit hru s krabicemi vycpanými papírem, ruličkami od wc papíru. Ať si cupuje celulozu a hledá bezpečné pidipamlsky. Povýšit rituál s loučením na hru "ať už vypadne a můžu si jít škubat krabice a hledat žraso". Udržitelné to je, stačí s tím začít už teď, vysvětlit pravidla hry a držím palce. On ten psí parťák dělá hrozně moc, počkala bych s přesouváním bígloida ještě chvíli, ať se strašpytlík srovná.
Navíc teď už u nás práskají petardy i přes den, stres pro spoustu psů sám o sobě. Co počkat na přesouvání kámoše až po Silvestru, ať má oporu v tomhle debilním období?

Já myslela, že ho přesunu jen na část dne, třeba na dopoledne. A budu se tam v tu dobu přirozeně pohybovat já a děti. Takže spousta příchodů a odchodů...taky ten kong bych mu nemohla dát, pokud by tu byl bígloid, protože by mu ho šel zabavit a ještě by se mi kluci poškorpili.

Rachejtle tu bouchají až odpoledne, to už budou kluci zase spolu.

A krabice by ho bavily, radila jsem to mladým už před časem, ale nechtěli to realizovat, báli se, že bude žrát papíry. Koupili na mojí radu kong, aby měl bezpečnou zábavu.

Edit: Ukázalo se, že má dcera dneska cestu přes naše město, tak mu dovezla přímo jeho kong. A já jsem bedlivě pozorovala, co mezi ní a psem proběhne při příchodu a odchodu... Trochu zbytečně velké vítání, tam jim řeknu, ať uberou, ALE odcházela ve spěchu, vyzvedávali jí známí, tak v rychlosti zavolala jen "Tak ahoj" s myšlenkami u čekajících přátel a ne opouštěného psa... a pes NIC. Žádné kňučení u dveří, jako jindy, kouknul, že zmizela a šel si lehnout na místo. 😁😇

Ještě dotaz k té kleci/přepravce. Až se u nás ještě víc usadí, zkusím ho naučit, aby byl schopný vlézt dovnitř a odpočívat tam, ono se to může v budoucnu hodit. A pokud by mu chráněný prostor vyhovoval, může ji mít doma k dispozici jako vnitřní boudu.

Vadí něčemu, když to s ním zatím budu nacvičovat v bígloidově přepravce? Nechce se mi hned kupovat novou, dokud neuvidím, že to má smysl...

Dala jsem na radu výše a nechala pro dnešek psy ještě spolu. Zrovna probíhá městský ohňostroj a i na přilehlém sídlišti někdo blbne a odpaluje jednu rachejtlí za druhou (kde na to ty lidi berou???). Bígloid to ignoruje zcela a prcek chvilkami poňafává, ale žádná tragédie, čekala jsem větší problém.👍

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já myslela, že ho přesunu jen na část dne, třeba na dopoledne. A budu se tam v tu dobu přirozeně pohybovat já a děti. Takže spousta příchodů a odchodů...taky ten kong bych mu nemohla dát, pokud by tu byl bígloid, protože by mu ho šel zabavit a ještě by se mi kluci poškorpili.

Rachejtle tu bouchají až odpoledne, to už budou kluci zase spolu.

A krabice by ho bavily, radila jsem to mladým už před časem, ale nechtěli to realizovat, báli se, že bude žrát papíry. Koupili na mojí radu kong, aby měl bezpečnou zábavu.

Edit: Ukázalo se, že má dcera dneska cestu přes naše město, tak mu dovezla přímo jeho kong. A já jsem bedlivě pozorovala, co mezi ní a psem proběhne při příchodu a odchodu... Trochu zbytečně velké vítání, tam jim řeknu, ať uberou, ALE odcházela ve spěchu, vyzvedávali jí známí, tak v rychlosti zavolala jen "Tak ahoj" s myšlenkami u čekajících přátel a ne opouštěného psa... a pes NIC. Žádné kňučení u dveří, jako jindy, kouknul, že zmizela a šel si lehnout na místo. 😁😇

Já se zeptám jinak: Vycházejí pesani teda spolu velmi dobře? Mladík nikdy postaršího pána neotravuje? Ptám se vlastně jen ze zajímavosti, ptž ta moje kamarádka (co ji z vyprávění znáš), tak mají malé štěně čívy. Manželovi kamarádky zemřel otec (otec se celý život o syna nezajímal), přesto zajistili pohřeb, zajeli do jeho baráku a tam našli starou feňuli (asi jsem také psala jinde). Nejdříve, že útulek, ale kámoška řekla, že ten psí pohled nedala a že si ji prostě vezmou... No, a teď někdy mi posílala video. Ta stařenka je úžasná, skvělá, hodná, vděčná...ale na tom videu jsem poprvé zaregistrovala temné zavrčení na malou. Ona je malá rarach, furt se po staré šplhá a dotírá, tak asi není divu. Tak mě jen zajímá, jak to probíhá u vás...

fikovnice napsal(a):
Já se zeptám jinak: Vycházejí pesani teda spolu velmi dobře? Mladík nikdy postaršího pána neotravuje? Ptám se vlastně jen ze zajímavosti, ptž ta moje kamarádka (co ji z vyprávění znáš), tak mají malé štěně čívy. Manželovi kamarádky zemřel otec (otec se celý život o syna nezajímal), přesto zajistili pohřeb, zajeli do jeho baráku a tam našli starou feňuli (asi jsem také psala jinde). Nejdříve, že útulek, ale kámoška řekla, že ten psí pohled nedala a že si ji prostě vezmou... No, a teď někdy mi posílala video. Ta stařenka je úžasná, skvělá, hodná, vděčná...ale na tom videu jsem poprvé zaregistrovala temné zavrčení na malou. Ona je malá rarach, furt se po staré šplhá a dotírá, tak asi není divu. Tak mě jen zajímá, jak to probíhá u vás...

Proto má staroušek pelíšek v jiné místnosti, aby měl svůj klid. Už je mu 17 let, potřebuje víc odpočívat.
Bígloidovi je 3 a 1/2 roku, hlídanému pejskovi 1 a 1/2 roku, tam je to v pohodě a rádi si spolu pohrají.

Společně se starouškem jsou jen pod dohledem, a tam si to ošéfujeme. 😉

Feňule u kámošky by měla mít svoje klidné útočiště, kam za ní štěně nemůže.

Máte někdo nějaké nápady, co ještě s tajtrdlíkem trénovat, aby mu to pomohlo s tou separačkou?
Spolu s bígloidem už funguje bezvadně, ale samostatně je to složitější. Když je pod povelem, tak čeká a ani nemukne. Ale to není řešení při delším odchodu.

Učím ho odpočívat, učím ho sebeovládání, učíme odchody a příchody včetně rituálu. Začali jsme s klikrem, výhledově ho chci naučit na přepravku, ale to má zatím čas.
Napadá vás ještě něco?

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Proto má staroušek pelíšek v jiné místnosti, aby měl svůj klid. Už je mu 17 let, potřebuje víc odpočívat.
Bígloidovi je 3 a 1/2 roku, hlídanému pejskovi 1 a 1/2 roku, tam je to v pohodě a rádi si spolu pohrají.

Společně se starouškem jsou jen pod dohledem, a tam si to ošéfujeme. 😉

Feňule u kámošky by měla mít svoje klidné útočiště, kam za ní štěně nemůže.

Jj, taky myslím, že ta stařenka by měla mít nějaké specielně své místo, kam štěndo nebude moct... Nicméně prý spávají spolu...zamotány do sebe v jednom pelechu. Ale své vlastní útočiště třeba přes den by ta stará feňule potřebovala, však jsem jim to říkala.

Kámoši. Bígloid už mu půjčuje svůj polštářek.
První foto v noci, když jsem šla spát, druhá ráno, když jsem vstala😉

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kámoši. Bígloid už mu půjčuje svůj polštářek.
První foto v noci, když jsem šla spát, druhá ráno, když jsem vstala😉

To je dobrý!
A ten prozatímní mírný distanc.
Ta číva známých se stařenkou spí fakt namatlané na sebe...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kámoši. Bígloid už mu půjčuje svůj polštářek.
První foto v noci, když jsem šla spát, druhá ráno, když jsem vstala😉

Já se teď nechytám - kdo je vlastně ten třetí pesan?

fikovnice napsal(a):
Já se teď nechytám - kdo je vlastně ten třetí pesan?

Náš 17letý staroušek.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já myslela, že ho přesunu jen na část dne, třeba na dopoledne. A budu se tam v tu dobu přirozeně pohybovat já a děti. Takže spousta příchodů a odchodů...taky ten kong bych mu nemohla dát, pokud by tu byl bígloid, protože by mu ho šel zabavit a ještě by se mi kluci poškorpili.

Rachejtle tu bouchají až odpoledne, to už budou kluci zase spolu.

A krabice by ho bavily, radila jsem to mladým už před časem, ale nechtěli to realizovat, báli se, že bude žrát papíry. Koupili na mojí radu kong, aby měl bezpečnou zábavu.

Edit: Ukázalo se, že má dcera dneska cestu přes naše město, tak mu dovezla přímo jeho kong. A já jsem bedlivě pozorovala, co mezi ní a psem proběhne při příchodu a odchodu... Trochu zbytečně velké vítání, tam jim řeknu, ať uberou, ALE odcházela ve spěchu, vyzvedávali jí známí, tak v rychlosti zavolala jen "Tak ahoj" s myšlenkami u čekajících přátel a ne opouštěného psa... a pes NIC. Žádné kňučení u dveří, jako jindy, kouknul, že zmizela a šel si lehnout na místo. 😁😇

Já zas třeba vítání neomezuju, vítáme se rády a řádně si to užíváme. Na odchod máme rituál, rozhodím pár miniaturních pamlsků, případně jim těch minipeletek trochu dám do žinylkových mopů - jsou to takové miničuchací koberečky - a v tom případě dám každé ten její do jiné místnosti, aby to vyzobaly v klidu.
Ony ten rituál znají, vědí, že potom budou samy. Pokud někdy vyběhnu rychle a na rituál se vykašlu, protože jdu jenom s odpadem nebo pro poštu, jsou nervní a štěkají. Takže já ten rituál neflákám a ony se vlastně těší, až vypadnu, protože pak budou mít ty ňaminy
Kongy plánuju jednou pořídit, ale asi bych je nepoužívala, budou-li samy doma, aby se o ně neporvaly. Ony se teda o nic nervou, většinou ustoupí ta, pro kterou je ta věc menší priorita, ale náhoda je blbec.
Co se týče toho zvyšování sebevědomí - ten pejsek nemusí být labil od přírody, může to být výchovou. Netvrdím, že je to případ vaší dcery, ale vídám takové psy typicky v rodinách, které jsou nepejskařské, psa rozmazlujou a zároveň se v jiných situacích pokoušejí o přísnou výchovu, zejména mužská část rodiny.
Viděla jsem takhle svýho švagra umravňovat hysterickou nesocializovanou čivavu - fena je extrémně štěkavá ze strachu, ale švagr se bil v prsa, že když jí ukáže převahu, tak ztichne.
U závislý a nervní pinčový se mi osvědčily hlavně čmuchohrátky - hersenwerk. Za mě je to nedoceněná věc, spousta lidí si to chválí i během silvestrovskýho veselí.
Není to tak, že by to pes provozoval v době nepřítomnosti páníčka. Ideální je dělat to před odchodem, v rámci unavení a zklidnění. Nebo před tréninkem, kdy pes je hyperaktivní a přemotivovanej, případně jako zakončení cvičení, aby se plynule hodil do klidu.
Má to jistý pravidla, který je třeba dodržet, aby to plnilo účel. Pes musí být sám, nesmí se kolem něj motat další psi, kteří by ho znervózňovali a relaxační účinek by přišel vniveč.

Terven napsal(a):
Já zas třeba vítání neomezuju, vítáme se rády a řádně si to užíváme. Na odchod máme rituál, rozhodím pár miniaturních pamlsků, případně jim těch minipeletek trochu dám do žinylkových mopů - jsou to takové miničuchací koberečky - a v tom případě dám každé ten její do jiné místnosti, aby to vyzobaly v klidu.
Ony ten rituál znají, vědí, že potom budou samy. Pokud někdy vyběhnu rychle a na rituál se vykašlu, protože jdu jenom s odpadem nebo pro poštu, jsou nervní a štěkají. Takže já ten rituál neflákám a ony se vlastně těší, až vypadnu, protože pak budou mít ty ňaminy
Kongy plánuju jednou pořídit, ale asi bych je nepoužívala, budou-li samy doma, aby se o ně neporvaly. Ony se teda o nic nervou, většinou ustoupí ta, pro kterou je ta věc menší priorita, ale náhoda je blbec.
Co se týče toho zvyšování sebevědomí - ten pejsek nemusí být labil od přírody, může to být výchovou. Netvrdím, že je to případ vaší dcery, ale vídám takové psy typicky v rodinách, které jsou nepejskařské, psa rozmazlujou a zároveň se v jiných situacích pokoušejí o přísnou výchovu, zejména mužská část rodiny.
Viděla jsem takhle svýho švagra umravňovat hysterickou nesocializovanou čivavu - fena je extrémně štěkavá ze strachu, ale švagr se bil v prsa, že když jí ukáže převahu, tak ztichne.
U závislý a nervní pinčový se mi osvědčily hlavně čmuchohrátky - hersenwerk. Za mě je to nedoceněná věc, spousta lidí si to chválí i během silvestrovskýho veselí.
Není to tak, že by to pes provozoval v době nepřítomnosti páníčka. Ideální je dělat to před odchodem, v rámci unavení a zklidnění. Nebo před tréninkem, kdy pes je hyperaktivní a přemotivovanej, případně jako zakončení cvičení, aby se plynule hodil do klidu.
Má to jistý pravidla, který je třeba dodržet, aby to plnilo účel. Pes musí být sám, nesmí se kolem něj motat další psi, kteří by ho znervózňovali a relaxační účinek by přišel vniveč.

Díky za podněty.

Nevím, zda jste zaregistrovala, že nastala změna a pes u nás zůstane trvale, psala jsem to v jiném vlákně.
Každopádně i tak ho potřebuji dotvarovat do podoby, která vyhovuje našemu soužití.
Budu někdy potřebovat, aby zvládl zůstat doma i sám, třeba, když půjdu s bígloidem k veterináři. Pro tyto účely bych mu nechávala k dispozici naplněný kong, jinak ne, mohli by se kluci poškorpit. Hračky jen pod dohledem.
Čuchací aktivity jsem zahájila, máme samodomo vyrobený čuchací kobereček. Musím na to ale psy oddělovat, nejdřív jeden, pak druhý. Bígloid je čuchací přeborník 😁

Vítání omezovat, respektive koordinovat musím, v tomhle ohledu je to rozmazlený jedináček. Takže ano, přivítám, ale kontrolovaně, jinak má prcek tendenci urvat veškerou pozornost na sebe, a to vadí druhému psovi. A mě taky, chci si nejdřív sundat bundu a boty...

Labilnější povaha je od malička, převáželi jsme ho mladým od původní majitelky, tak vím, jak cestou vyšiloval. Ale dalo se to s ním zvládnout lépe, přesně ta nejednotná výchova nezkušených páníčků a "ťutiňuni štěňátko."
Já se k němu chovám jako k psovi, stejně, jako k bígloidovi, spravedlivě. Nastavila jsem mu hranice a důsledně na nich trvám, klidným tónem. Odměňuju žádoucí chování, a to nejen při cvičení, ale kdykoliv jdu kolem. Nepotřebuju mít doma cvičenou opici, ale parťáka, se kterým se dá fungovat v běžném provozu.