Kousání štěněte až za "hranou"

Cha cha, malý husky! Co jsem měla říkat s přerostlým stěnětem hovawarta, které mělo v tretím měsíci 15 kilo, kousalo okolo sebe jako krokodýl a navíc štípalo do noh!
V práci jsem vypadala, jako když mi doma manžel mlátí devtiocasou kočkou a navíc kope do noh, hlavně pod kolena. No, vydrželi jsme to, ačkoli to bylo s naší sadistkou někdy těžké. Ale teda do nohy štípe pořád, ačkoli ne tak často ( a to jsou jí už 4 roky).
Můžete zkusit převést pozornost na hračku, hadr a podobně, ale u nás to fungovalo pár vteřin, člověk byl lepší.
No a je z ní supr pes, vyrostla a byl z toho příjemný temperament a ochota spolupracovat.

juhaj napsal(a):
Cha cha, malý husky! Co jsem měla říkat s přerostlým stěnětem hovawarta, které mělo v tretím měsíci 15 kilo, kousalo okolo sebe jako krokodýl a navíc štípalo do noh!
V práci jsem vypadala, jako když mi doma manžel mlátí devtiocasou kočkou a navíc kope do noh, hlavně pod kolena. No, vydrželi jsme to, ačkoli to bylo s naší sadistkou někdy těžké. Ale teda do nohy štípe pořád, ačkoli ne tak často ( a to jsou jí už 4 roky).
Můžete zkusit převést pozornost na hračku, hadr a podobně, ale u nás to fungovalo pár vteřin, člověk byl lepší.
No a je z ní supr pes, vyrostla a byl z toho příjemný temperament a ochota spolupracovat.

Jenze kdyz spite a ze hry vam jde uprostřed noci po obličeji tak uz to neni o sramech a srande ale klidne o kuwa peknym maleru kdyz by vzal oko nos nebo ret. Takze proste prezit to u tohohle zrovna bl bost.

A jak tohle řešit? Pokud spíte se psem v jedné místnosti, tak holt štěně se nudí a chce si hrát. Ano, úrazem to skončit může, ale tak holt spíme odděleně.

Před postel ohrádku z dětské postele nebo jiný druh ohrádkového nebo pletivového oddělovače. Můžete zkusit takovou ohrádku i do dveří (pes bude spát v chodbě vně ložnice, ale bude s vámi v kontaktu, i když ne fyzicky). Zvýšit postel (podložit nohy? podložit rošt? přidat matrace?).

taky existuje "ohrádka" na čumák psa, ta proti kousání funguje na 100%

"Jsem velmi trpělivá, pokud jde o věci, ruce či nohy v průběhu dne vyslovím rázněji "NE" a snažím se jeho aktivitu přesměrovat na hračku, odměnit ho. Což prostě nejde vždycky."
tento přístup má jednu chybku
ono v podstatě bezobsažné a trestné NE
možná by bylo vhodnější štěně naučit "pusť", jako výměnu něčeho za něco lepšího, striktně po dobrém
a to hezky naučené pusť používat, když se pes chce zakousnout do člověka
a pak přijde na řadu to převedení na hru s něčím jiným
nebo odchod ven, na procházku, vychodit....

"Okřiknutí nepomáhá, schování pod deku nepomáhá, otočení už vůbec ne. Sundám ho i z postele a řeknu třeba, takhle "NE" nebo "AU" apod. Jednoduché vyjádření, protože je mi jasné, že to ještě plně neovládá. Ale on na to vůbec nereaguje."
neboli plejáda "řešení" na nic
tresty
ne, nefungují
viz výše - uč štěně, co místo toho má dělat
ne co nemá
on to je ale secsakra rozdíl

a když "nic nefunguje", pak se vrátím na začátek a opět připomenu košík, ten funguje
ale prosím, znemožnění nesprávného chování je platnou součástí výchovy, ale je třeba, opět, k tomu říct i to, co dělat má

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
taky existuje "ohrádka" na čumák psa, ta proti kousání funguje na 100%

"Jsem velmi trpělivá, pokud jde o věci, ruce či nohy v průběhu dne vyslovím rázněji "NE" a snažím se jeho aktivitu přesměrovat na hračku, odměnit ho. Což prostě nejde vždycky."
tento přístup má jednu chybku
ono v podstatě bezobsažné a trestné NE
možná by bylo vhodnější štěně naučit "pusť", jako výměnu něčeho za něco lepšího, striktně po dobrém
a to hezky naučené pusť používat, když se pes chce zakousnout do člověka
a pak přijde na řadu to převedení na hru s něčím jiným
nebo odchod ven, na procházku, vychodit....

"Okřiknutí nepomáhá, schování pod deku nepomáhá, otočení už vůbec ne. Sundám ho i z postele a řeknu třeba, takhle "NE" nebo "AU" apod. Jednoduché vyjádření, protože je mi jasné, že to ještě plně neovládá. Ale on na to vůbec nereaguje."
neboli plejáda "řešení" na nic
tresty
ne, nefungují
viz výše - uč štěně, co místo toho má dělat
ne co nemá
on to je ale secsakra rozdíl

a když "nic nefunguje", pak se vrátím na začátek a opět připomenu košík, ten funguje
ale prosím, znemožnění nesprávného chování je platnou součástí výchovy, ale je třeba, opět, k tomu říct i to, co dělat má

Blbost dávat ani ne tříměsíčnímu štěněti košík. A za další je blbost říkat psu "pusť" když nic nedrží. Na to je daleko lepší ten zákazový povel "ne".

i na tohle funguje moje oblíbená metoda zavřených dveří.

KayneNika napsal(a):
Ahoj všem,
máme doma téměř 10ti týdenní štěndo Huskyho "pes" . Je to typický štěndo, okusuje co může, je to střela a zároveň stále velký spáč. I v rámci svého plemene je velmi učenlivý a základní povely začíná zvládat.
Jediné s čím opravdu mám větší problém je kousání. Jsem zvyklá na okusování štěnat "ruce, nohy" apod. Ale ten náš, jde za hranu přijatelného stisku a hlavně jde i po obličeji.

Jsem velmi trpělivá, pokud jde o věci, ruce či nohy v průběhu dne vyslovím rázněji "NE" a snažím se jeho aktivitu přesměrovat na hračku, odměnit ho. Což prostě nejde vždycky.

Ale, pokud ležíme "máme nízkou postel", tak samosebou v rámci hry začne kousat do obličeje. A opravdu hrubě. Okřiknutí nepomáhá, schování pod deku nepomáhá, otočení už vůbec ne. Sundám ho i z postele a řeknu třeba, takhle "NE" nebo "AU" apod. Jednoduché vyjádření, protože je mi jasné, že to ještě plně neovládá. Ale on na to vůbec nereaguje.
A kdyby aspoň jen při usínání. Ale on začne kdykoliv může v průběhu dne a kolikrát i v noci nebo v brzkém ránu "viz. 4h ráno", to nejsem nejtrpělivější a nejvlídnější.

Co s tím?
Trestat dle mého nemá nějak význam, vím, že je to v rámci hry, ale to opravdu bolí. Na jednotlivé povely nebo nesouhlasné "citloslovce" nereaguje. Odejít úplně nelze, kor při usínání. Do druhé místnosti ho dát nelze kňučí a snaží se na nás doškrábat a ani mu nechci odpírat v noci náš kontakt nebo sdílený prostor.
Četla jsem všelijaké diskuze apod., ale nikde nic o obličeji nebo o našich projevech. Nemyslím si, že útočí, prostě si chce hrát a je mi jasné, že to je i v rámci nějakého "štěněčího období", ale zároveň to musím korigovat.

Vím, je dotaz jako xy dalších, ale snad někdo ochotný poradí něco, co jsem nevyzkoušela.

Díky, Nika s Kaynem

Pokud vás začne kousat nějak moc, tak mu rázně řekněte "ne" a zabraňte mu vás kousnout, třeba tak, že ho přidržíte. Pak mu můžete odkutálet míček, aby se za ním rozeběhl. Nebo mu vražte hračku do papule a přetahujte se s ním. Při usínání mu holt musíte zabránit, mechanicky, aby vás ohrazával. Jak bylo už řečeno, zábranu do dveří, nebo dveře zavřít, aby se prostě na vás nedostal.....

Huskyjanina napsal(a):
Blbost dávat ani ne tříměsíčnímu štěněti košík. A za další je blbost říkat psu "pusť" když nic nedrží. Na to je daleko lepší ten zákazový povel "ne".

tak nejak.
10ti tydenni stene bude spat v kosiku, aby si nad ranem neukouslo kus nosu od panicky

" A za další je blbost říkat psu "pusť" když nic nedrží. Na to je daleko lepší ten zákazový povel "ne"

zcela blbina a elementární neznalost

pusť trénuji samozřejmě když něco drží
a naučené pusť přenáším do situace kousání a povel vydávám před eventuálním zákusem...PŘED
takové základy to jsou......

"10ti tydenni stene bude spat v kosiku, aby si nad ranem neukouslo kus nosu od panicky "

a proč by v něm i spalo?
když zvládnu okřikovat, schovávat se pod peřinu, sundávat ho z postele a pod., tak ten košík stihnu nasadit také
když "nic nezabírá"

Velice složitá situace.
Tohle nemá řešení.

Huskyjanina napsal(a):
Pokud vás začne kousat nějak moc, tak mu rázně řekněte "ne" a zabraňte mu vás kousnout, třeba tak, že ho přidržíte. Pak mu můžete odkutálet míček, aby se za ním rozeběhl. Nebo mu vražte hračku do papule a přetahujte se s ním. Při usínání mu holt musíte zabránit, mechanicky, aby vás ohrazával. Jak bylo už řečeno, zábranu do dveří, nebo dveře zavřít, aby se prostě na vás nedostal.....

Já se omlouvám, ale teď jsem se fakty zasmála...ne vám, ale vzpomněla jsem si na naší Sárinu

řekněte "ne" a zabraňte mu vás kousnout,

Nelze, začne kousat ještě zuřivěji, zabránit se mi tomu nedařilo.

Nebo mu vražte hračku do papule a přetahujte se s ním.

Hračku si strč do zadele, ta mě nezajímá, já ti chci roztrhat ruku na kousky a završit to amputací nosu.

Naše Sára byla fakticky poděs, nejzuřivější, nejodhodlanější a "nejagresivnější" štěně ze všech, co jsem kdy měla, "zmetek jeden malej kousavej"(možná to zní ošklivě se takhle vyjadřovat o malém štěňátku, ale při nečekaném zákusu do lýtka, kdy cedíte krev i lidi jako já, kteří jsou na psy ťuťu ňuňu, používají vyhradně zdrobnělinky, tak to prostě mezi zuby nějakou tu nadávku procedí, když se mu z očí derou slzy z bolesti)... no a nakonec to byla nej holčička moje milovaná, nejmilovanější, nejhodnější, nejmazlinkovanější nejněžnější, zlatíčko a štěstí moje největší

Na to spaní to souhlasím...když to nejde jinak, tak mechanická zábrana.

Mi se vždy osvědčilo, když to štěně přehánělo strčit mu pysk mezi zoubky, takže vlastně přikouslo samo sebe a hned jsem nabídla hračku. Takové hrátky, jako schovávat se pod peřinu musí štěně velmi bavit a ještě ho to víc rozveselí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já se omlouvám, ale teď jsem se fakty zasmála...ne vám, ale vzpomněla jsem si na naší Sárinu

řekněte "ne" a zabraňte mu vás kousnout,

Nelze, začne kousat ještě zuřivěji, zabránit se mi tomu nedařilo.

Nebo mu vražte hračku do papule a přetahujte se s ním.

Hračku si strč do zadele, ta mě nezajímá, já ti chci roztrhat ruku na kousky a završit to amputací nosu.

Naše Sára byla fakticky poděs, nejzuřivější, nejodhodlanější a "nejagresivnější" štěně ze všech, co jsem kdy měla, "zmetek jeden malej kousavej"(možná to zní ošklivě se takhle vyjadřovat o malém štěňátku, ale při nečekaném zákusu do lýtka, kdy cedíte krev i lidi jako já, kteří jsou na psy ťuťu ňuňu, používají vyhradně zdrobnělinky, tak to prostě mezi zuby nějakou tu nadávku procedí, když se mu z očí derou slzy z bolesti)... no a nakonec to byla nej holčička moje milovaná, nejmilovanější, nejhodnější, nejmazlinkovanější nejněžnější, zlatíčko a štěstí moje největší

Na to spaní to souhlasím...když to nejde jinak, tak mechanická zábrana.

Ale jde to :) Jen člověk musí být urputnější než pes. A hlavně tím opakováním se pes naučí, co to "ne" vlastně znamená. Jen jsou lidi prostě náročný a myslí si, že všechno bude fungovat hned a jakmile to tak neni, tak si hned myslí, že to nefunguje, že je pes blbej atd. Ted to nemyslím na vás. Prostě se tomu zvířeti musí dát čas, aby to opakováním pochopilo a přitom člověk holt chytí pár šrámů.

Me jedine, co pri tehle dotazech napada je, ze by opravdu nemel mit psa uplne kazdy.

"Nefunguje vubec nic" a tak se budou vymyslet dalsi a dalsi rady? Proc? ´

A já si zase myslím, že psu fakt bude jedno, zda mu povelujete "ne" nebo "pust", ta slova mají význam pouze pro člověka. Pokud psa NAUČÍM, že "ne" znamená "zanech konání, pak budeš pochválen, případně dostaneš za úkol něco jiného", bude to fungovat stejně jako "pust" s významem "nezahryzávej se, pak budeš pochválen, případně dostaneš do tlamky/za úkol něco jiného". Klíčové je ale prostě v prvním sledu tomu psovi vysvětlit, co ten povel pro něj znamená. Ostatně můžu klidně zvolit povel "banán".

Pokud na štěně, které to nikdo nikdy neučil, budu výskat "ne", bude to brát jako běžný zvukový projev při báječné hře. A proto nebude reagovat, případně se ještě víc rozdovádí.

Jinak já jsem zastánce i negativního podmiňování, ale to je asi mimo hlavní proud, tak to nebudu rozvádět

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Me jedine, co pri tehle dotazech napada je, ze by opravdu nemel mit psa uplne kazdy.

"Nefunguje vubec nic" a tak se budou vymyslet dalsi a dalsi rady? Proc? ´

Mno jo, ale existuje i možnost, že se pejsek zrovna u těhle páníků bude mít báječně, jen si prostě nevědí rady s jednou konkrétní situací. (s pěti konkrétními situacemi)

Když si někdo pořídí dítě a nebude ho umět ve 3 letech naučit chodit na nočník, tak byste mu ho odebrala?

Aby se z obyčejného člověka stal dobrý páníček pro psa, musí projít ten člověk nějakým vývojem, procesem - to se bohužel ve škole neučí. Leckdo přiznává, že u prvního psa dělal mnoho chyb. Leckdo přizná, že i u třetího psa, protože každý pes byl jiná povaha. Chyby prostě dělá každý. Pes je živý přizpůsobivý organismus, na pár drobných výchovných či výcvikových chyb fakt neumře (nemluvím třeba o absenci základů, jako je přivolání, na to umřít může...). Vemte si, že v přírodě by těch psů přirozeně přežil do rozmnožení zlomek a obecně ti predátoři zpravidla umírají dlouho, v bolestech, vyčerpáním nebo hladem. Oč veselejší je, když jediný problém psíka je skoro amputovaný nos páníkův

Když si někdo pořídí dítě a nebude ho umět ve 3 letech naučit chodit na nočník, tak byste mu ho odebrala?

Ne, proč?
Teď je to tak v kurzu, frčí to, je to v cajku.
A mluvit ho naučí ve školce, v té předškolní,
samozřejmě do školy potřebuje odklad ...
Stejně je to teď se psy.

rapotacka: tak přesně, přece nemusí každý jet podle lajny. Dneska se dá individuálně. Ostatně u psů se ta individualita zdůrazňuje. Na každém druhém rohu výcvikář, ale bohužel ne každý sedne každému, někdo si se svým problémem musí poradit sám. To už na výchovu předškolních dětí je odborníků k dispozici víc, ale kdo by si nechal kecat do výchovy svého dítěte, žejo. Nehledě na to, co kdyby se to dozvěděli sousedi.

Individualni pristup je fajn. Ale zaklady jsou porad zaklady a ty jsou stejne pro vsechny psy.
A ty byly popsany uz mnohokrat a neni treba vymyslet dalsi a dalsi.

Jako ano, muzou to byt v budoucnosti ti nejlepsi panici, tak jak pisete, kazdy se nekdy ucil.

Co je vlastně základ u mladinkého (špatně cvičitelného) kousavého štěněte? Já měla za to, že vydržet, páč z toho vyroste (případně bude cvičitelnější), a pak taky to, co paní zkusila (tj. převod na hračku, jinou činnost...)... No ale jak víme, nejsem pejskař. To je jen to, co jsem tu vyčetla po diskusích. U staršího pejska pak lze využít povelů, které se už naučil, tj. poslat na místo, poslat pro kousací hračku, jenže tohle je malinký štěndo. Ještě nemělo ani čas se pořádně zabydlet, natož se učit nějaké povely. Za mě tady řešení "mechanická zábrana" je nej. A to je možná řešení, které se tazatelka skutečně nemusela v jiných tématech dočíst, protože tam třeba pes nehlodal lidi do obličeje v posteli

není jen jedno řešení
je to komplex opatření obecně výchova-výcvik-mechanická opatření

"U staršího pejska pak lze využít povelů, které se už naučil, tj. poslat na místo, poslat pro kousací hračku, jenže tohle je malinký štěndo. Ještě nemělo ani čas se pořádně zabydlet, natož se učit nějaké povely."

i tohle štěndo se může naučit základ pouštění jako pro něj fajn činnosti během jednoho dne. Základ. A už se s tím dá pracovat.

Pravidelny rezim a duslednost jsou ty zaklady.
To potrebuje kazde stene.

Ale tezko radit na dalku, co presne delat se stenetem na "ktere nic nefunguje" - kdyz netusite, ze bylo treba 10hodin pres den zavreny v predsini a pak jim kupodivu leze po hlave.
Pak to "NE" proste snadno nenaucite. Ale unavene stene uz ano.

A mechanicke zabrana se tady opakuje porad dokola.

možná si někdo myslel, že pravidelný režim (v noci spinkáme, přes den chodíme ven, papáš, jsi v ohrádce,...) je jasný (ale díky za připomenutí, že ne všichni majitelé psů tohle ví, uznávám!) a že zadavatel hledá něco jiného
takové štěkanátko umačkám a spí se mnou
no a přes den hrajeme na kořist a u toho se učíme a ne že hodím hračky do klece a čau
ve 4 ráno by klidně mohlo chtít ven, ale většinou pejsci vydrží do pěti, jo, v pět jsme měli vždy budíček v tomto věku
tihle malí pejskové ještě neví, že mají žízeň, že je jim horko nebo jak říct, kdyby náhodou věděli, co chcou

Taky jsme měli uhryzané štěně, pak to přešlo do štípání. Pohladit se dalo jen velmi opatrně spící, jinak smůla. Převedení na hračku byla utopie, neb fenu (doteď) nezajímá hračka, ale prsty, co jí drží.
No kolem půlroku hryzat přestala a začala místo toho oblizovat , což je taky lehce otravné, ona prostě neudrží zavřenou tlamu, když vidí, že se k ní blíží ruka. No a k tomu je to fena velmi kontaktní a tulivá.
Kolem půlroku jsme ji naučili, že při hlazení (nebo vítání) musí mít něco v tlamě- plyšáka, hadr, kost... prostě bylo vidět, že ji to uklidňuje, že může něco žmoulat.
A povel NE jsme využívali od štěněte a používáme dosud (má tři roky) k ukončení nežádoucí činnosti (rozhrábává záhon, vykousává okrasný keř, kouše polštář, honí kočku nebo se třeba chce pustit za zajícem...) - křiknu důrazné "jméno NE" a ona opravdu přestane a koukne na mě- následně si ji buď přivolám nebo odešlu na místo a pod.
Stejně tak zábranu do dveří (dětskou branku) používáme běžně.

Lidé mají různé povahy a psi také, vše drezurou neubijete. Poslední dobou z toho tady mám pocit, že je o strach napsat dotaz, neb se hned strhne od několika místních uživatelek soda, že kdo si neumí vyhledat informace, nemá na psa nárok

Huskyjanina napsal(a):
Ale jde to :) Jen člověk musí být urputnější než pes. A hlavně tím opakováním se pes naučí, co to "ne" vlastně znamená. Jen jsou lidi prostě náročný a myslí si, že všechno bude fungovat hned a jakmile to tak neni, tak si hned myslí, že to nefunguje, že je pes blbej atd. Ted to nemyslím na vás. Prostě se tomu zvířeti musí dát čas, aby to opakováním pochopilo a přitom člověk holt chytí pár šrámů.

Já si tady nebudu hrát na nějakého štěněcího guru, naopak štěněcí období je pro mě dost náročné a je prostě možný, že to se štěňaty neumím.......

Chtěla jsem prostě říct, že dokážu pochopit lidi, co sem přijdou s problémem obecně zvaným "agresivní štěně", lidi, kteří počítali s tím, že štěně bude kousat, ale přijde jim, že to co mají doma je zuřivej malej psychopat a hlavně vyzkouší všechny rady, co jim tady lidi poradí, ale ono to nefunguje a naopak často je to kontraproduktivní, protože štěně je potom ještě víc vzteklé.
Chápu to, protože sama jsem takové štěně měla, nikdy předtím ani potom jsem neviděla tak odhodlanou zuřivost jakou oplývala naše Sára....nic nefungovalo a naopak ty pokusy třeba o to, aby kousala spíš do hračky než do mé ruky jí ještě víc rozčílily...hračky mě nezajímají, sežeru ti ruku.
Prostě když tady čtu rady, které sem píšete..píšeme...tak se fakty musím usmívat, protože si každou tu radu představím v praxi, když jsem jí zkoušela na malé Sárině.

A moje rada, jak zvládnout kousací období s takovým ďáblem?? Prostě se seberte a běžte ven, venku je spousta jiných podmětů a kousání není na pořadu dne...
No a pak snad naději, že i tenhle největší štěněcí poděs, co jsem kdy měla z toho vyrostl a byla to ta nejněžnější a nejmazlivější holka.
A že si myslím, že ta proměna z malé zuřivé bestie na nej mazlindu, se udála zcela nezávisle na mojí výchovné činnosti. Prostě z toho čubina vyrostla.....upřímně z mého pohledu z toho vyrostla všechna moje štěňata.

Já děkuji moc všem za reakce a určitě je mi jasné, že jisté jevy budou a snažím se je eliminovat. Na ifauna jsem se zaregistrovala, až s tímto dotazem. Předtím jsem různě googlila a hledala, většinou šlo o ruce, oblečení apod.

Měla jsem za to, že obličej a ruce apod. jsou různá věc, ale asi nejsou. Na vše přijdeme a věřím, že to s Kaynem zvládneme. Strašně mi pomohlo si i jen přečíst pár vtipných s nadsázkou napsaných komentářů o Vašich problémech se štěňaty a i to, kde jsou se psem nyní. :)

Díky všem!

KayneNika napsal(a):
Já děkuji moc všem za reakce a určitě je mi jasné, že jisté jevy budou a snažím se je eliminovat. Na ifauna jsem se zaregistrovala, až s tímto dotazem. Předtím jsem různě googlila a hledala, většinou šlo o ruce, oblečení apod.

Měla jsem za to, že obličej a ruce apod. jsou různá věc, ale asi nejsou. Na vše přijdeme a věřím, že to s Kaynem zvládneme. Strašně mi pomohlo si i jen přečíst pár vtipných s nadsázkou napsaných komentářů o Vašich problémech se štěňaty a i to, kde jsou se psem nyní. :)

Díky všem!

Mám na tváři jizvu, jak Peyrac...a proč??...mojí blbostí, nešikovností, pomalostí......sedím na gauči malá kavkazanda naproti mně a já si vždycky schovám obličej za deku a pak na ní vybafnu, ona pak vybafne taky, pomuchlujeme se a já se zase schovám....super hra, obě se dobře bavíme, ale co si budem, to nej jsou ty její zářící očíčka, to očekávání, to že taková blbost baví jí a je to sranda do chvíle, kdy ona vybafla dřív, vybafla mi do obličeje ve chvíli, kdy jsem vykoukla z pod deky a chtěla vybafnout na ní......co čert nechtěl, tak se jí mléčný zoubek zasekl do mé tváře, já jsem k tomu instinktivně ucukla a jen jsem cítila, jak mi ten zaseklý zoubek tu tvář rozříznul............krve jak z vola.

Chci tím říct, že když má člověk doma malého ďábla, který okamžitě po navázání očního kontaktu letí, aby vás roztrhal na cucky, kde si dáváte kurňa pozor na obličej, protože se zdá, že štěně má cíl číslo jedna ukousnout vám nos.....prostě jste jako Nick Carter "vždy ve střehu" a tak ke zraněním prakticky nedochází........a pak si hrajete se štěnětem, které vůbec nemá v úmyslu vám do toho obličeje skočit a málem skončíte na chirurgii.

KayneNika napsal(a):
Já děkuji moc všem za reakce a určitě je mi jasné, že jisté jevy budou a snažím se je eliminovat. Na ifauna jsem se zaregistrovala, až s tímto dotazem. Předtím jsem různě googlila a hledala, většinou šlo o ruce, oblečení apod.

Měla jsem za to, že obličej a ruce apod. jsou různá věc, ale asi nejsou. Na vše přijdeme a věřím, že to s Kaynem zvládneme. Strašně mi pomohlo si i jen přečíst pár vtipných s nadsázkou napsaných komentářů o Vašich problémech se štěňaty a i to, kde jsou se psem nyní. :)

Díky všem!

Mě taky příspěvky konkrétně Sardullah neuvěřitelně uklidňují. Mám třetí štěně a je to malý ďábel jako byla její Sára. Můj táta, který měl v životě nespočet psů, se s tímhle taky ještě nesetkal. Většina zaručených metod u mého psa způsobují ještě větší zuřivost. Celá rodina chodíme s modřinama a šrámy. Je ale zajímavé, že mého tátu nikdy nekousla. Zároveň je hrozně mazlivá. V noci člověk jde na záchod a obvykle musí dávat pozor, aby o ní nezakopl, jak peláší, aby jí člověk pohladil. Asi nejlíp zabírá vzít jí ven a nejlíp najít jiné štěně nebo psa, kterého by si Malina požužlala místo nás. Jenže málokterý majitel psa je ochoten toho svého půjčit a když už půjčí, tak i na těch psech vidím, že jim ta Malinina energie taky není až tak moc příjemná.
Týden si člověk myslí, že už dostala rozum a je to lepší a pak najednou jdu na zahradu a dokouše bolestivě celou rodinu než se mi podaří najít honem něco, co jí bude bavit víc nebo aspoň stejně. Jo a s tou procházkou to taky ze začátku nefungovalo, dokousala vodítko a ještě mě párkrát pěkně bolestivě kousla ze zadu pod koleno. Ta vaše má akorátní velikost na kousnutí do zadku. Tam to bolí míň .

Ono si člověk nevybere. Pro začátečníka je určitě lepší mít hodné štěňátko, jako byl můj Jack...žádný kousání, kam jsme ho posadili, tam jsme ho našli, poslušný, protože prostě nebyl nejostřejší pastelka v penálu a tak nevymejšlel bejkárny, ale bohužel i tohle ideální a hodné štěnítko není bez chyby, je to bojínek a tak nějak jsme se s tím prali celý život, aby pesan bez problémů fungoval, aby byl co nejvíc v pohodě. Obávám se, že to opravdu nebyl pes pro každého začátečníka.

To už si říkám, že je pro začátečníka do budoucna lepší malej ďáblík, který ale oplývá zdravým sebevědomím a pevnou nervovou soustavou a nejlépe i smyslem pro humor. Než hodný troubelínek s bojímkovskou povahou, protože tam se to může chybami v socializaci, chybami ve výchově zvrtnout a takový začátečník si vychová agresora......psa který ze strachu preventivně útočí na všechno.

Trickyvoo napsal(a):
Mě taky příspěvky konkrétně Sardullah neuvěřitelně uklidňují. Mám třetí štěně a je to malý ďábel jako byla její Sára. Můj táta, který měl v životě nespočet psů, se s tímhle taky ještě nesetkal. Většina zaručených metod u mého psa způsobují ještě větší zuřivost. Celá rodina chodíme s modřinama a šrámy. Je ale zajímavé, že mého tátu nikdy nekousla. Zároveň je hrozně mazlivá. V noci člověk jde na záchod a obvykle musí dávat pozor, aby o ní nezakopl, jak peláší, aby jí člověk pohladil. Asi nejlíp zabírá vzít jí ven a nejlíp najít jiné štěně nebo psa, kterého by si Malina požužlala místo nás. Jenže málokterý majitel psa je ochoten toho svého půjčit a když už půjčí, tak i na těch psech vidím, že jim ta Malinina energie taky není až tak moc příjemná.
Týden si člověk myslí, že už dostala rozum a je to lepší a pak najednou jdu na zahradu a dokouše bolestivě celou rodinu než se mi podaří najít honem něco, co jí bude bavit víc nebo aspoň stejně. Jo a s tou procházkou to taky ze začátku nefungovalo, dokousala vodítko a ještě mě párkrát pěkně bolestivě kousla ze zadu pod koleno. Ta vaše má akorátní velikost na kousnutí do zadku. Tam to bolí míň .

jé, já bych ráda poskytla mou Boe na kousací hru se štěkanátkem, byla by nadšená. Každý pes, který se nechá ohlodávat a ohlodává naoplátku je u nás vážen zlatem :D