Dobrý den,
potřebovala bych radu. Mám dvouletého chodského psa, základní povely zvládá, ale jediné, s čím stále bojujeme, je aport. Když mu hračku hodím, má o ni zájem a běží pro ni, ale nechce mi ji vrátit. Snažím se jej nehonit, otočím se k němu zády a čekám, až přijde sám, ale to si vždycky raději s hračkou lehne a nic jiného jej už nezajímá. Se stopovačkou jsem to zkoušela, přitáhnout jej k sobě, ale to hračku pustí a přibíhá bez ní. Začínám z toho být už trochu zoufalá. Když zkouším výměnu "míček za míček" tak to ochotně mění (ten, co má v tlamě za ten v mé ruce), ale jak mám jen jednu hračku, nastává problém a nemůžeme se pohnout z místa.
Mohli byste mi prosím poradit?
Děkuji
Udělat klasické drží,pusť. V začátku se aport nikdy neodhazuje, nejprve se vkládá do mordy, na chvilku, chvilka se po vteřinách prodlužuje. Až se to naučí,dělá se to samé,ale s tím, že pes zvedá aport ze země. Až to stoprocentně funguje, aport se pokládá (neodhazuje) pár kroků před psa a psovoda, a teprve až je tohle všechno zvládnuté, tak se může začít s odhazovaným aportem. Pokud pes není aporťák od přírody,klidně bych si ho naklikala jen pro výcvik aportu
Já jsem se v tom taky se psem plácala, trénovali jsme to jako jeden cvik vcelku, což je špatně,
a nešlo to, pes mi sice aport nosil, ale plival mi ho k nohám. Pak jsme to rozkouskovali na části, trvalo to, ale povedlo se. Učila jsem "drž" a "pusť" a úplně zvlášť "aport" jako takový, že jsem hodila aport, nechala psa vyběhnout, běhala směrem od něho, ale když přiběhl ke mně, tak jsem po něm tu hračku nechtěla odevzdat, ale naopak jsem jen pochválila a o hračku se potahala a nebo vyměnila za druhou, stejnou. Až když aport spolehlivě nosil vždycky ke mně, protože věděl, že se budeme tahat, a že mu ho nechám (nebo vyměním) a zároveň když uměl spolehlivě to "drž" a "pusť", tak teprve potom jsem to začala spojovat dohromady.
Nevím, jestli ten postup byl kynologicky správný, ale u nás fungoval .
Snažím se jej nehonit, otočím se k němu zády a čekám, až přijde sám, ale to si vždycky raději s hračkou lehne a nic jiného jej už nezajímá. Se stopovačkou jsem to zkoušela, přitáhnout jej k sobě, ale to hračku pustí a přibíhá bez ní.
Já bych v tuhle chvíli zkusila být akčnější, ne jen otočit se zády a čekat. Běžela bych od psa pryč, snažila se ho "rozhýbat", vyzývat ke hře, a klidně bych si ze začátku pomohla i tou druhou hračkou.