Poslouchají vaši psi "všechny"? A jak řešit hloupé řeči když ne?

No to jsem měla s minulým psem, znamenalo to, že s ním nikdo jiný nikam nechodil, takže nemohl nikomu utéct, no a na ty řeči co říct, to je asi fuk, já říkala Já s ním pracuju, tak mě poslouchá, vy na něj kašlete, tak on kašle na vás.

Zrzavci napsal(a):
U nás nikdo v rodině blbý připomínky nemá,takže řešit nemusím. Psi poslouchají nás s manželem oba zhruba stejně - mně trošku víc, ale manžel se jim taky věnuje. Ne tolik jako já, ale věnuje. Asi bych těm kritikům navrhla, ať tedy vyrazí se mnou ven a uvidí, jak pes funguje. A to, že nefunguje jim, je o tom, že nejsou jejich páníček/panička. nevím, proč by měli moji psi poslouchat příbuzenstvo. Na jednoho z nich se můžu spolehnout i v tomhle případě, zbytek , který nemáme od štěněte ne se stoprocentní jistotou a taky to po nich nechci a nevyžaduju. vyžadovala jsem to jen u svého prvního ohaře, protože to s ním chodívala ven i moje stará mamka, tak jsem je oba v tomhle směru vyučila, jak fungovat a on byl zlatej, nicméně i tohle bylo nutno naučit - obě strany, protože s mámou musel fungovat jinak, než s námi.
Užívejte si to, že máte se psem supr vztah a na kecy se vybodněte.

Já se na jednu stranu nedivím, ono taky záleží jak to kdo podá a poslouchat kecy jak je tvůj pes nevychovaný hovado a ty jsi de..l, co si ani neumí vychovat psa, není fakt nic příjemného. Jsou prostě lidi, kteří z toho, že je pes neposlechne, mají dost ujímání a vybijou si to na majiteli.

assil napsal(a):
Já se na jednu stranu nedivím, ono taky záleží jak to kdo podá a poslouchat kecy jak je tvůj pes nevychovaný hovado a ty jsi de..l, co si ani neumí vychovat psa, není fakt nic příjemného. Jsou prostě lidi, kteří z toho, že je pes neposlechne, mají dost ujímání a vybijou si to na majiteli.

No jo, když já jsem taková, že bych si to líbit nenechala, kdyby na mě takhle někdo nastoupil......... asi už by si to příště rozmyslel, bez rozdílu,kdo by to byl.

Archoun napsal(a):
Zdravím, jak jsou na tom vaši psi s posloucháním ostatních členů rodiny, nebo vzdálenějších příbuzných, se kterými jsou v kontaktu opravdu často ? .. Mám půlroční štěně, výhradně s ním pracuju jen já (ať už na cvičáku, nebo v "normálním" provozu). Řekla bych, že na to, že je to docela tvrdohlavý štěně, tak mě poslouchá docela slušně. I venku v lese, kde je ve svém živlu přijde na zavolání. Za mě je vše v pohodě, co se týká psa, máme super vztah a občas se přistihnu s myšlenkou jak jsem pyšná sama na sebe, že jsem tu malou hyperaktivní "hluchou" piraňu dokázala něco naučit Všechno to ale pak pokazí zbytek rodiny, ať už přítel, nebo ostatní. Nikoho z nich neposlechne nikdy. Několikrát jim utekl a dělal si co chtěl. Mě to přijde docela normální, když s ním pracuju jen já, tak přece nebude poslouchat všechny. Ale oni si to představují asi tak, že já vše "odřu" a pes pak bude vyskakovat jak oni pískají. Takže neustále poslouchám jak mám nevychovaného psa, že je hloupý, že s ním vůbec nepracuju a nic jsem ho nenaučila, že jsem si ho vlastně neměla ani pořizovat. Občas mě to mrzí, když vím, jak moc spolu pracujeme a na něj slyším jen samá negativa a na každé návštěvě je to hlavní téma. Už nevím jak se bránit. Ignorace nejde, jedou to samé pořád dokola. Jak reagujete vy na blbé připomínky vaší rodiny na vašeho psa?

Nemám psa, ale 40 let se pohybuji kolem koní. A když mi dobře přiježděný kůň nefunguje, vím, že je chyba ve mně. U psů je to podobné, nebo ne?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nemám psa, ale 40 let se pohybuji kolem koní. A když mi dobře přiježděný kůň nefunguje, vím, že je chyba ve mně. U psů je to podobné, nebo ne?

No je, ale to víte Vy, to vím já, ví to asi i zadavatelka, ale nevědí to ty chrapouni, co mají debilitní kecy. JInak by je totiž neměli, kdyby to věděli. Tak nezbývá buď se ohradit - a to bych udělala já, velmi tvrdě a nebo se nad to povznést a to já neumím. A zadavatelka asi taky ne, páč jí to vadí. A nedivím se jí.

assil napsal(a):
Já se na jednu stranu nedivím, ono taky záleží jak to kdo podá a poslouchat kecy jak je tvůj pes nevychovaný hovado a ty jsi de..l, co si ani neumí vychovat psa, není fakt nic příjemného. Jsou prostě lidi, kteří z toho, že je pes neposlechne, mají dost ujímání a vybijou si to na majiteli.

No fšak jo, já taky zadavatelku chápu, bych je utloukla. Min. argumentama .

Poslouchají vaši psi "všechny"?

Ano.
Dospělý, vycvičený pes
poslechl všechny i děti z rodiny.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nemám psa, ale 40 let se pohybuji kolem koní. A když mi dobře přiježděný kůň nefunguje, vím, že je chyba ve mně. U psů je to podobné, nebo ne?

Já to tedy vůbec podobně nevidím, kůň co spolupracuje jen s jedním člověkem je spíše výjimka, zatímco u psů je to přece normální a přirozené. Já vůbec nevím, proč by měl pes poslouchat někoho jiného než páníčka, pokud to z nějakého důvodu potřebuji ( venčení), musím naučit.

Tak je to štěně. V hlavince udrží jen fakt silné podněty. Člověk, který s ním cvičí denně, je jasný. A pokud ostatní pouze něco vyžadují, ale nepřipraví k tomu správné podmínky, nejsou důslední a nebo to sdělují nesrozumitelným způsobem, případně své požadavky neprocvičují, tak nejsou prostě v tuhle chvíli důležití.

Až bude pes starší, bude to lepší, jak píše rapotacka11. Psa máte předpokládám doma půlku doby, co je vůbec na světě, je-li v domácnosti více členů, tak má pes těch podnětů mnoho, a musí se je naučit taky zpracovávat. A až si ti lidé s ním stráví v součtu tolik času, kolik vy, a začnou být pro psa trochu čitelní a předvídatelní, budou pro psa také hodni pozornosti.

Ja by som sa opýtala, či je vôbec žiadúce, aby poslúchal pes kde koho? Si viete predstaviť strážneho psa prípadne policajného, ktorý by poslúchol aj zlodeja- "že do búdy, alebo ľahni atď nech ja môžem v kľude "šmejdiť"?. Pokiaľ viem dokonca sa to aj učí, že pes má poslúchať iba niekoho. A na blbé kecy by som zareagovala predvedením, že mňa poslúcha. Iste v bežnej domácnosti pes poslúcha viac menej všetkých - no je podstatné mať dohodnuté rovnaké povely, gestá atď. A aj tak si pes nakoniec vyberie niekoho koho poslúcha najviac - a pozor nie vždy je to ten človek, ktorý sa mu venuje najviac!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak je to štěně. V hlavince udrží jen fakt silné podněty. Člověk, který s ním cvičí denně, je jasný. A pokud ostatní pouze něco vyžadují, ale nepřipraví k tomu správné podmínky, nejsou důslední a nebo to sdělují nesrozumitelným způsobem, případně své požadavky neprocvičují, tak nejsou prostě v tuhle chvíli důležití.

Až bude pes starší, bude to lepší, jak píše rapotacka11. Psa máte předpokládám doma půlku doby, co je vůbec na světě, je-li v domácnosti více členů, tak má pes těch podnětů mnoho, a musí se je naučit taky zpracovávat. A až si ti lidé s ním stráví v součtu tolik času, kolik vy, a začnou být pro psa trochu čitelní a předvídatelní, budou pro psa také hodni pozornosti.

To není jistý, podle mě je to pes od psa, můj minulý pes poslechl jen mě, nikoho jiného ani na obyčejný sedni. Současný pes poslechne všechny, i děti, a myslím, že by poslechl i úplně cizí lidi, to jsem teda nezkoušela, ale nedivila bych se.

assil napsal(a):
To není jistý, podle mě je to pes od psa, můj minulý pes poslechl jen mě, nikoho jiného ani na obyčejný sedni. Současný pes poslechne všechny, i děti, a myslím, že by poslechl i úplně cizí lidi, to jsem teda nezkoušela, ale nedivila bych se.

Záleží rozhodně i na výchově. Zda psa člověk vede k tomu, aby poslouchal i další členy domácnosti a nebo ne. Samozřejmě odhlédám od kočkopsů made in Japan a vlkopsů jiných divností, o kterých nic nevím.

Ale normální NO nebo kolie nebo teriér by tohle mohli úplně standardně zvládnout. Ale tak jak víte, jsem lajka, třeba mám tohle vidění světa nějak zúžené.

Díky všem za reakce. Jen bych ještě uvedla, že mě nevadí to, že pes poslouchá jen mě, ale vadí mi ty řeči ostatních okolo. Snahy společného venčení a ukazování na co pes poslouchá jsou úplně marné. Příklad - ukazuju jim, jak přijde, zavolám vesele ke mně (občas u toho dělám trošku šaška, když psa něco v okolí víc zajímá, ale snažím se být zajímavější než to okolo) a pes přiběhne. Na to to zkusí oni a suše řeknou "pocem" a pes samozřejmě nic. Když jim říkám, že na žádný pocem neslyší, ale používáme ke mně a ať jsou trošku veselejší. Tak mi řeknou že nebudou pro psa dělat šaška a má slyšet na všechno a je to hloupej pes. A tak je to se vším, furt povely typu "uklidni se, buď hodnej, todle nedělej, proč to děláš", pes samozřejmě neví která bije a už je zase za d.bila. Vím, že asi s rodinou nic nezmůžu, jen jsem se možná trošku chtěla vypovídat jak naštvaná už jsem. S pejskem si to užíváme, ale každá rodinná návštěva je pěknej tělocvik mých nervů. Jen bych dodala, že psy mají rádi, nejsou to žádní nesnášenlivci psů a na hlídání se nabízeli sami, že si užijí štěňátko.

Archoun napsal(a):
Díky všem za reakce. Jen bych ještě uvedla, že mě nevadí to, že pes poslouchá jen mě, ale vadí mi ty řeči ostatních okolo. Snahy společného venčení a ukazování na co pes poslouchá jsou úplně marné. Příklad - ukazuju jim, jak přijde, zavolám vesele ke mně (občas u toho dělám trošku šaška, když psa něco v okolí víc zajímá, ale snažím se být zajímavější než to okolo) a pes přiběhne. Na to to zkusí oni a suše řeknou "pocem" a pes samozřejmě nic. Když jim říkám, že na žádný pocem neslyší, ale používáme ke mně a ať jsou trošku veselejší. Tak mi řeknou že nebudou pro psa dělat šaška a má slyšet na všechno a je to hloupej pes. A tak je to se vším, furt povely typu "uklidni se, buď hodnej, todle nedělej, proč to děláš", pes samozřejmě neví která bije a už je zase za d.bila. Vím, že asi s rodinou nic nezmůžu, jen jsem se možná trošku chtěla vypovídat jak naštvaná už jsem. S pejskem si to užíváme, ale každá rodinná návštěva je pěknej tělocvik mých nervů. Jen bych dodala, že psy mají rádi, nejsou to žádní nesnášenlivci psů a na hlídání se nabízeli sami, že si užijí štěňátko.

Vím, že asi s rodinou nic nezmůžu, jen jsem se možná trošku chtěla vypovídat jak naštvaná už jsem.

No fšak jo,kdo jinej, než pejskař pochopí. ještě máte šanci jim naznačit, že když číňanovi, kterej se učí česky a zatím zná jen "Dáme si pivo" řeknou "Zachlastáme", tak taky nebude vědět, která bije a bude za blbečkouna.
Já vím, že je to asi těžký se od toho odprostit, ale je evidentně nepředěláte, tak ať si halt škubnou a nejpodstatnější je, že pesa funguje Vám a je vám spolu dobře.

Nebudu tady zmiňovat nějakou poslušnost doma, my moc nepovelujeme, psi jsou naučení spíš na nějaké stereotypy, ustálené akce a reakce. Pyrenejka, kdy bude ležet na gauči a já jí zavolám k sobě, tak záleží na tom, jestli to zavolání bude konstruktivní a to vyhodnotí ona. Určitě nesleze, když jí přivolám jen tak z plezíru.
A naopak třeba afgánskej chrt, samostatná jednotka si klidně hrál v obýváku s mojí tříletou dcerou na cvičák...než jí došly piškoty.

Venku na prochajdě tam už záleží pes od psa...vycvičenou ovčandu brali ven i babi s dědou a i jí mohli pouštět na volno, chrta by si nikdo vypustit nelajznul, pyrenejku si nelajznu pustit ani já a naopak berňák bude poslouchat každého...berbeři, tak tam by nějaké vypuštění někým jiným zavánělo průserem.

No ale zadavatelka ještě nemá dospělého psa, tak vezmu jako příklad to nejsložitější na výchovu, co mě v životě potkalo...tvrdohlavou a umíněnou pyrenejku. Už když jsme jí měli asi dva měsíce doma, tak manžel říkal, že si myslí, že by měla reagovat alespoň na jméno a že na všechno nemám říkat "no to víš, je to pastevec"
Takže uvedu příklad.....pubertální pyrenejka měla problém s taháním na vodítku, ale po nějakém počátečním vysvětlování, že vodítko je na to, abych vedla já jí a ne ona mě, tak chodila docela obstojně. No a pak přijela na návštěvu dcera a vzali jsme psy na procházku...já vedla Jacka...starého pána, co by se od nikoho jiného vést nenechal a dcera tudíž pyrenejku...no chudák byla tím parkem vláčena sem a tam a přestože se dle mch instrukcí snažila postupovat tak, jak mě to fungovalo, tak nedosáhla ničeho.....a co bylo horší, že já pak s čubou měla ještě 2-3 dny problém.

Prostě myslím, že pes by měl fungovatse členy domácnosti alespoň tak, aby v nepřítomnosti hlavního páníčka bylo možno udělat alespoň prochajdu na vodítku a celkově aby to bylo k nějakému žití. Pokud potřebujeme nějakou psí chůvu, která se o psa stará v době, kdy jsme třeba na dovolené, tak teda by měl pes fungovat i stímto člověkem.....ale nevidím jediný důvod, proč by můj pes měl poslouchat návštěvy a je jedno jestli to jsou příbuzní a nebo kamarádi a už vůbec nevidím důvod, proč by někdo mimo domácnost měl brát psa na procházku a ještě ho pouštět z vodítka. A pokud je to člen domácnosti, tak si holt tu poslušnost venku musí zasloužit a pracovat se psem taky. Jinak může venčit výhradně na vodítku už v rámci bezpečnosti psa.
Já se spíš vždycky setkala s reakcí...no jo, on/ona poslouchá nejvíc Sardulla, to je její panička, než s nějakým fňukáním, že pes neposlechne návštěvu.

Zadavatelko jak vy to vůbec máte?? Co máte za psa a jaké jsou rodinné poměry. Přijde mi totiž fakt divný, že budu bydlet s přítelem a do mojí domácnosti budou chodit příbuzní a budou kritizovat, že je můj pes neposlouchá a jak je možný, že si ho jen tak vezmou ven a ještě vypustí z vodítka.

Protože pokud budu v pozici "paní domu" a někdo si dovolí mi něco takovýho říct, jakože ho můj pes neposlechne, tak naprosto v klidu řeknu "a proč by tě poslouchal, není to tvůj pes...panička jsem já" a pokud by měl kecy přítel, no tak buď začni makat taky a nebo máš smolíčka.

Mám dva psy, teda fenu a psa. Oběma se věnuji hlavně já - cvičení, krmení, procházky, veterina, komplet vše. Chlap je spíš přes to mazlení a hraní. Dřív nikdy psa neměl, rozmazlování by mu šlo , ale třeba mu úplně chybí důslednost, a prostě to s těma psema není ono. Pes je vyloženě typicky pes jednoho pána, tam si myslím, že bez ohledu na to, jak by se ten druhej snažil, tak on bude brát za pána prostě jen jednoho. Jako s chlapem nějak funguje, může ho vyvenčit ( i když i to chvíli trvalo, nějakou dobu s ním vůbec nechtěl jít ani ven), ale vyloženě ta poslušnost jako taková tam není. Dovolí si k němu to, co ke mně ne. A pokud jsme venku se psema oba, tak pes poslouchá mě. Fena je taky víc fixovaná na mě. Když třeba na společné procházce přítel přivolá, tak ona poslechne, ale neběží k němu ale ke mně . Na vodítku mu tahá, stačí, když dá vodítko do ruky mně a hned je vidět rozdíl..Nechce mu třeba ani moc pouštět hračky, ale to je tou jeho důsledností... Oba s nim líp fungují, když já u toho nejsem. Ale tam jde spíš o provozní poslušnost doma, případně vyvenčení na zahradě, nebo mimo zahradu, ale na vodítku. Na procházky s nima chlap sám nechodí.

A širší rodina? Tam nějak úplně ani nevidím důvod, proč by je psi měli poslouchat, nebo proč by s nimi měli fungovat stejně jako se mnou. Pokud se jedná třeba o nějaké vyvenčení, pohlídání - tak to s nimi zvládnou (teda s jedním členem), víc nepotřebuju.

Zadavatelko jak vy to vůbec máte?? Co máte za psa a jaké jsou rodinné poměry. Přijde mi totiž fakt divný, že budu bydlet s přítelem a do mojí domácnosti budou chodit příbuzní a budou kritizovat, že je můj pes neposlouchá a jak je možný, že si ho jen tak vezmou ven a ještě vypustí z vodítka.

Protože pokud budu v pozici "paní domu" a někdo si dovolí mi něco takovýho říct, jakože ho můj pes neposlechne, tak naprosto v klidu řeknu "a proč by tě poslouchal, není to tvůj pes...panička jsem já" a pokud by měl kecy přítel, no tak buď začni makat taky a nebo máš smolíčka.

Máme angl. kokršpaněla. Většinou semnou chodí do práce, ale občas se stalo, že sem musela služebně pryč - na den. Přítel pracuje s rodiči v malé firmě, když jsme si my psa pořizovali tak jim zrovna zemřel jejich. Proto nám říkali, že budou rádi, když ho budou moct tyto dny společně hlídat, že jim to pomůže se smutkem. Takže jsme nebyli proti. Ale asi po druhém hlídání tyto řeči začali. Přijeli jsme na návštěvu a hned na mě sputili, jak je neposlušný. Že ho dali ven vyčůrat a že jim utekl a nešel zavolat. To mě naštvalo a řekla jsem jim, jak si můžou dovolit jít se štěnětem na volno ve městě. Že to si nedovolím ani já, pouštím ho jen v přírodě, kde vím, že se mu nic nemůže stát. Takže když jsem musela zase služebně pryč, říkala jsem příteli ať si ho tedy vezme, ale dává pozor a nenecháva je venčit ho samotného nebo bez vodítka. No a při každé rodinné sešlosti poslouchám to samé, jak neposlouchá a je hloupý a podobně, jen proto, že ignoruje ty věci typu "buď hodný, todle nedělej, proč to děláš atd", s tím, že vždycky přidají, že je furt hodně divoký, že s ním vůbec nepracuju, že todle teda jejich šmudla nedělal atd...

Moji si poslouchají ty, co s nimi bydlí, tedy mě a syna. Dále pak poslouchají lidi, kterým je svěřím, když náhodou potřebuju. Ale jsou to lidi, kteří jsou duší pejskaři, mají autoritu a samozřejmě je poslouchají jejich vlastní psi. Lidi, který k nám náhodně přijdou a neposlouchá je ani vlastní pes, můžou remcat, jak chtějí, z takových si nic nedělám.

Zrzavci napsal(a):
No je, ale to víte Vy, to vím já, ví to asi i zadavatelka, ale nevědí to ty chrapouni, co mají debilitní kecy. JInak by je totiž neměli, kdyby to věděli. Tak nezbývá buď se ohradit - a to bych udělala já, velmi tvrdě a nebo se nad to povznést a to já neumím. A zadavatelka asi taky ne, páč jí to vadí. A nedivím se jí.

Tak já jsem ta kategorie, co se povznáší.

Záleží na plemeni a povaze psa.
Jsou psi, které není jednoduché vycvičit a pokud někdo s daným psem musí manipulovat, tak buď v ohrazeném prostoru a nebo prostě na vodítku.
Pak jsou psi, kteří se pro kdekoho rozkrají jen za pohlazení a velkou pochvalu.

Osobně si myslím, že by měl pes poslouchat především svého psovoda, to jste vy. A s ostatními dodržovat základní pravidla příjemného soužití, jakože třeba na misku a lidi se neskáče, do postele se neleze. Pokud chtějí, aby je pes opravdu aspoň trochu poslouchal, měli by s ním cvičit také.

Pes není stroj a nevím, proč by měl poslouchat každého. Dokážete si představit, že by třeba třeba lovecký pes poslouchal stejně svého pána jako jiného myslivce?

Ono je to všechno i o důvěře, pocitu bezpečí a o tom, do čí smečky ten pes patří.

"Osobně si myslím, že by měl pes poslouchat především svého psovoda, to jste vy. A s ostatními dodržovat základní pravidla příjemného soužití, jakože třeba na misku a lidi se neskáče, do postele se neleze. Pokud chtějí, aby je pes opravdu aspoň trochu poslouchal, měli by s ním cvičit také."

tak si to myslím taky

Pokud ta hlídačská rodina není schopná doma nastavit pravidla a psovi je srozumitelně umožnit plnit, tak budou holt pořád prázdně mlátit pantem a myslet si, že pes je k ničemu.

No tak ať ho nehlídaj. Ať ho chodí hlídat nějaká kámoška nebo studentka k vám domů. Co už.

Můžete to vesele obrátit, a říct, že vám vašeho psa oni kazí, což je skutečnost. Že se psy neumějí pracovat a dokud se to nenaučí, nebude je poslouchat žádnej, natož rozjívenej mlaďoch. A až bude fena roční a začne brát rozum, tak tam u nich taky může začít dobře vládnout. A takže tím, že jim ji nebudete dávat hlídat, vlastně do budoucna chráníte hlavně je. Váš pes - vaše pravidla.

Archoun napsal(a):
Zadavatelko jak vy to vůbec máte?? Co máte za psa a jaké jsou rodinné poměry. Přijde mi totiž fakt divný, že budu bydlet s přítelem a do mojí domácnosti budou chodit příbuzní a budou kritizovat, že je můj pes neposlouchá a jak je možný, že si ho jen tak vezmou ven a ještě vypustí z vodítka.

Protože pokud budu v pozici "paní domu" a někdo si dovolí mi něco takovýho říct, jakože ho můj pes neposlechne, tak naprosto v klidu řeknu "a proč by tě poslouchal, není to tvůj pes...panička jsem já" a pokud by měl kecy přítel, no tak buď začni makat taky a nebo máš smolíčka.

Máme angl. kokršpaněla. Většinou semnou chodí do práce, ale občas se stalo, že sem musela služebně pryč - na den. Přítel pracuje s rodiči v malé firmě, když jsme si my psa pořizovali tak jim zrovna zemřel jejich. Proto nám říkali, že budou rádi, když ho budou moct tyto dny společně hlídat, že jim to pomůže se smutkem. Takže jsme nebyli proti. Ale asi po druhém hlídání tyto řeči začali. Přijeli jsme na návštěvu a hned na mě sputili, jak je neposlušný. Že ho dali ven vyčůrat a že jim utekl a nešel zavolat. To mě naštvalo a řekla jsem jim, jak si můžou dovolit jít se štěnětem na volno ve městě. Že to si nedovolím ani já, pouštím ho jen v přírodě, kde vím, že se mu nic nemůže stát. Takže když jsem musela zase služebně pryč, říkala jsem příteli ať si ho tedy vezme, ale dává pozor a nenecháva je venčit ho samotného nebo bez vodítka. No a při každé rodinné sešlosti poslouchám to samé, jak neposlouchá a je hloupý a podobně, jen proto, že ignoruje ty věci typu "buď hodný, todle nedělej, proč to děláš atd", s tím, že vždycky přidají, že je furt hodně divoký, že s ním vůbec nepracuju, že todle teda jejich šmudla nedělal atd...

Ono je docela šance, že časem, za pár let, se pes naučí fungovat i na ty jejich průpovídky a pak budete mít pokoj.

Přesně, Bugyrra to doplnila dobře.

Ještě bych dodala ten aspekt, že pes je vlastně mimino. Malé děti také poslouchají především maminku/tatínka nebo oba. Nemají ještě ten rozum, nechápou ještě tolik hierarchii a ve skupině lidí se učí žít. Kolikrát se stane, že roční nebo dvouleté dítě nechce z nějakého důvodu k babičce. Prostě ho děsí, nerozumí jí, blablabla. A zhruba "v tomto věku" je i teď Vás půlroční pes a tak je s ním potřeba jednat.

Ještě doplním ke svému příkladu, že nejen lovecký pes, ale co teprve strážný pes - ten by měl také poslouchat jako kde koho? Pes musí poslouchat aspoň někoho a to s pravděpodobností vyšší než 90 %, ostatní lidi záleží na okolnostech, plemeni, věku...atd.

Argumenty silné máte. Chce se to jen obrnit. A pokud Vaše argumenty nestačí, tak prostě okolí slušně vykázat do patřičných míst, pouze přítele, se kterým žijete (???) nějak namotivovat, aby se psovi aspoň pár minut denně co se týče nácviku poslušnosti věnoval, jelikož ona taková situace taky pěkně dokáže pošramotit denní chod vztahu.

Jinak OT - chytrý pes dokáže rozlišit i několik různých druhů povelů pro jeden daný cvik, ale to se samozřejmě netýká štěněte, tam to chce důslednost a jednoduchost, samozřejmě pokud tohle pravidlo Vaši blízcí nectí, tak jejich smůla :D ale to jen pro upřesnění.

"Argumenty silné máte. Chce se to jen obrnit. A pokud Vaše argumenty nestačí, tak prostě okolí slušně vykázat do patřičných míst, pouze přítele, se kterým žijete (???) nějak namotivovat, aby se psovi aspoň pár minut denně co se týče nácviku poslušnosti věnoval, jelikož ona taková situace taky pěkně dokáže pošramotit denní chod vztahu."

S přítelem spolu žijeme. Jak psala výše Marcelaamax, tak přítel je spíš na rozmazlování a takovej parťák na blbnutí. Občas ho pár minutek během dne trénuje (po mém trošku donucení ). Pes si za pamlsek sedne, ale jde vidět, že zkouší, co kdyby si teď nesedl, nebo co kdyby jen tak napůl a hned vyskočí pro pamlsek. Nebo když si něco někde čmajzne a chlap mu to chce vzít, tak pes už kolikrát i zamručí, ať mu to nebere. To mi ještě nikdy neudělal a to mu můžu z tlamy tahat i šunkovou kost .

Archoun napsal(a):
"Argumenty silné máte. Chce se to jen obrnit. A pokud Vaše argumenty nestačí, tak prostě okolí slušně vykázat do patřičných míst, pouze přítele, se kterým žijete (???) nějak namotivovat, aby se psovi aspoň pár minut denně co se týče nácviku poslušnosti věnoval, jelikož ona taková situace taky pěkně dokáže pošramotit denní chod vztahu."

S přítelem spolu žijeme. Jak psala výše Marcelaamax, tak přítel je spíš na rozmazlování a takovej parťák na blbnutí. Občas ho pár minutek během dne trénuje (po mém trošku donucení ). Pes si za pamlsek sedne, ale jde vidět, že zkouší, co kdyby si teď nesedl, nebo co kdyby jen tak napůl a hned vyskočí pro pamlsek. Nebo když si něco někde čmajzne a chlap mu to chce vzít, tak pes už kolikrát i zamručí, ať mu to nebere. To mi ještě nikdy neudělal a to mu můžu z tlamy tahat i šunkovou kost .

Jaký si to udělá, takový to mááá!

Archoun napsal(a):
"Argumenty silné máte. Chce se to jen obrnit. A pokud Vaše argumenty nestačí, tak prostě okolí slušně vykázat do patřičných míst, pouze přítele, se kterým žijete (???) nějak namotivovat, aby se psovi aspoň pár minut denně co se týče nácviku poslušnosti věnoval, jelikož ona taková situace taky pěkně dokáže pošramotit denní chod vztahu."

S přítelem spolu žijeme. Jak psala výše Marcelaamax, tak přítel je spíš na rozmazlování a takovej parťák na blbnutí. Občas ho pár minutek během dne trénuje (po mém trošku donucení ). Pes si za pamlsek sedne, ale jde vidět, že zkouší, co kdyby si teď nesedl, nebo co kdyby jen tak napůl a hned vyskočí pro pamlsek. Nebo když si něco někde čmajzne a chlap mu to chce vzít, tak pes už kolikrát i zamručí, ať mu to nebere. To mi ještě nikdy neudělal a to mu můžu z tlamy tahat i šunkovou kost .

No vidíte. Tak místo aby se sám snažil, tak vlastní "neschopnost" (omlouvám se, ale co se týče výcviku psa, tak určitě) omlouvá hloupostí psa.
A při tom Vám psa opravdu kazí.
Půl roku už je věk, kdy lze již žádat od psa sednutí bez pamlsku. Jestliže pes vymýšlí i s pamlskem, tak je něco špatně ve cvičiteli.
Co je důležité - pro pamlsek ho nemusí nechat skákat. To neexistuje. Pes má znát to, že se žrádlo a pamlsek bere na výzvu, s opatrností, ne že pamlsek schlamstne nebo si ho jinak uzme.
Pak se nemůžeme divit, že pes vrčí. Tohle prostě neexistuje. Myslím, že přítel se pro psa tváří nejasně a nečitelně a v tom tkví jeden ze zásadních problémů.

JanaJanaJanaJana napsal(a):
No vidíte. Tak místo aby se sám snažil, tak vlastní "neschopnost" (omlouvám se, ale co se týče výcviku psa, tak určitě) omlouvá hloupostí psa.
A při tom Vám psa opravdu kazí.
Půl roku už je věk, kdy lze již žádat od psa sednutí bez pamlsku. Jestliže pes vymýšlí i s pamlskem, tak je něco špatně ve cvičiteli.
Co je důležité - pro pamlsek ho nemusí nechat skákat. To neexistuje. Pes má znát to, že se žrádlo a pamlsek bere na výzvu, s opatrností, ne že pamlsek schlamstne nebo si ho jinak uzme.
Pak se nemůžeme divit, že pes vrčí. Tohle prostě neexistuje. Myslím, že přítel se pro psa tváří nejasně a nečitelně a v tom tkví jeden ze zásadních problémů.

Ano, kvůli tomu se i často hádáme, proto kolikrát už s ním ani cvičit nechce, že si na tom vždycky najdu něco ke kritizování, tak to dělat nebude... Myslím, že vůbec netušil jaká je to práce se psem. Když jsme se seznámili tak měl starou malou čivavu, dost agresivní psisko co pokousalo všechno co se mihlo, několikrát i mě. Ale chlap ji stále omlouval, že je malá a byl spokojený, že se drží jen u něj, ta se od něj nehla ani na metr a furt se mazlila. Tak nějak mi přijde, že to očekával i od tohodle psa, co na tom, že všechno co se mihne pokouše, ale hlavně, že se ho bude držet jak klíště a bude se jen mazlit. To samé jeho rodiče, měli něco podobného, nějakého vetšího křížence, ale povahově dost podobné. A teď mají pocit, že sež.rali šalamounovo ho.vno co se týče výcviku psa a neustále kritizují mě.

"Zdravím, jak jsou na tom vaši psi s posloucháním ostatních členů rodiny"

nemohu si stěžovat
manžel naše psy poslouchal, a našeho psa poslouchá, výborně
je velmi učenlivý

Takže nepsí, ale rozmazlovací a nedůslednej partner, kterýho mají psi spíš jako parťáka na mazlení a blbiny a který je schopen nakrmit, vyvenčit a který se nemontuje do výchovy.....to je partner na naprostou pohodu....alespoň za mě.
Nejhorší možná varianta je nepsí člověk, co absolutně nechápe jak pes funguje a jak přemýšlí a začne se vám do toho...budu slušná...montovat a přestože ho prosíte, aby tohle a tamto nedělal, že situaci ještě zhoršuje, tak si nedá říct...to je děs a běs.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Takže nepsí, ale rozmazlovací a nedůslednej partner, kterýho mají psi spíš jako parťáka na mazlení a blbiny a který je schopen nakrmit, vyvenčit a který se nemontuje do výchovy.....to je partner na naprostou pohodu....alespoň za mě.
Nejhorší možná varianta je nepsí člověk, co absolutně nechápe jak pes funguje a jak přemýšlí a začne se vám do toho...budu slušná...montovat a přestože ho prosíte, aby tohle a tamto nedělal, že situaci ještě zhoršuje, tak si nedá říct...to je děs a běs.

Jo, za mě je to taky v pohodě a takhle mi to vyhovuje .

Já bych se ani nebála toho, jak někdo psal výše, že by ten partner psa kazil nějak jako směrem k paničce. Protože oni jsou ti psi vyčůraní, oni moc dobře vědí, co si ke komu můžou dovolit... Přesně jak psala "Zrzavci" - jaký si to udělá, takový to má...

Přítel si takhle naučil třeba fenu skákat na klín, já to úplně nesnáším. Nebo teda co na klín, ona klidně skočí na břicho, když ležíte, a jak buldozer...Teda takhle, mě nevadí fena na klíně, ale vadí mi to, když si tam skáče jak se jí zlíbí a kdy ona uzná za vhodné, a kolikrát dost nepředvídatelně . Mně to nedělá, na mě skočí jen když ji k tomu vyzvu. Ale jak si ji přítel naučil, tak na něho skáče pořád. A kolikrát už teda taky vyjekne, protože se lekne, nebo skočí tak blbě, že to zabolí...Tak mu vždycky říkám, že si ji to takhle naučil sám, ať se nediví . Tak on pak vždycky zkusí být nachviličku důsledný, že jí po tom vyskočení sundá na zem... Ale fena přijde za pět minut a znovu, "nojooo, tak co s tebou mám dělat, tak si lehni" .

Také si myslím, že to není žádná tragédie. Chlap bude prostě rozmazlovatel, ženská vychovatel, co si budeme, ono to takhle funguje i v řadě rodin s dětmi.

Myslím si, že řešení tohoto problému tkví v tom vymezit se - to provést následující:

1. vykomunikovat s partnerem, aby Vás zbytečně nezraňoval, že to, co děláte, má pro Vás smysl a proč si myslíte, že to z jeho strany nefunguje. A on by měl pochopit, že Vás nemusí chválit, ale rozhodně Vás není nutné shazovat (už jen kdyby nepřipustil vlastní chybu, ale prostě jen věk psa).

2. vysvětlit tchánovcům velmi slušně, že takhle ne. A v tom by Vám měl pomoci partner. Že dokud není pes zlý, tak je jen a jen Vaše věc, jak psa vedete a jim do toho nic není a pokud jim pes nevyhovuje, ať s ním netráví čas. Ale oni jsou ti poslední, co do toho mají co krafat. Vy pravděpodobně respektujete je, oni by měli Vás.
Pokud budete mít s partnerem děti, budou Vás taky napadat a shazovat jen proto, že to nejde podle Vašich představ? Máte jedinečnou možnost nastavit pravidla hry, dokud vlatsně ještě o nic nejde.
Říkat "ne", jde i slušně a bez emocí. A je jen na nich, jestli to "ne" umí přijmout.

Vlastně je to výborná škola života, až o něco opravdu půjde.

A uvědomte si, zakladatelko, že se Vás týká jen to, co si sama pustíte k tělu, jestli mi rozumíte. V tom je totiž Váš největší problém.

Přišel k nám domů nový člověk a můj sedmiletý pes, co neposlechl nikoho jiného než mě a občas moje dítě, a Kocourek, co nesnáší cizí lidi, začali oba během minuty poslouchat toho nového člověka, nedělají mi už v noci topení
a mě... mě neposlouchá nikdo.
Když řeknu - megý, jdeme čůrat - tak ona se podívá na někoho jiného a sedne si mu k nohám.
Nenávidím celý svět.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přišel k nám domů nový člověk a můj sedmiletý pes, co neposlechl nikoho jiného než mě a občas moje dítě, a Kocourek, co nesnáší cizí lidi, začali oba během minuty poslouchat toho nového člověka, nedělají mi už v noci topení
a mě... mě neposlouchá nikdo.
Když řeknu - megý, jdeme čůrat - tak ona se podívá na někoho jiného a sedne si mu k nohám.
Nenávidím celý svět.

Tohle je taky trénink na život.

Přijmout, že láska je bezpodmínečná a že si nevybírá....že může odejít láska lidská i psí.

Myslím, že tohle zažila, zažívá spousta pejskařů s okolím z nepejskařů. Já jeden čas nevěděla co je horší, rozházet si to u rodičů nebo skorotchýně? A s přítelem? Jo, to byly taky hádky, on měl pocit, že ho kritizuju, já zas, že by se mnou aspoň jednou mohl držet basu...Když jsem je prosila, ať na sebe nenechaj psisko skákat, vysvětlovala, proč je to důležitý a ukazovala jak. Tak to je přeci pejsek chudáček, ke mně tak to u nich bylo tady, mám povel stůj...aha tak my říkáme čekej a zůstaň. Když mi pes začal reagovat na zvěř a u našich mi zdrhnul, tak to bylo vidíš, tak tě neposlouchá ( tak to jsem samozrejmě viděla, ale ten tón...)No upřímně, jsem ráda, že se tohle stalo. Protože při odnaučování to žadná sranda nebyla a já si uvědomila, že musím všechno překopat a hlavně sebe, protože rozhodně jsem nasekala chyby. Beru to jako velkou zkušenost. Se psem máme skvělej vztah a naši, ti jsou zlatí. Milujou ho a vnímaj, respektujou nás ( krom toho, že navěky budeme jejich dětičky ), ale změnilo se to někdy v tý době, kdy jsme hodně makali a on tak nějak "vyrostl". Pro mě je někdy velká pomoc, když ho vezmou ven a i když spolu jsme rychlochodci, tak u mámy jde pomalinku u nohy. Tak snad jen....nechtít dokazovat někomu něco, podle mě je to často boj hlavně se sebou a v sobě a stojí to spoustu energie, ale mít svý hranice. A možná se domluvit, že převezmete plnou odpovědnost za výchovu? A třeba nějaký kompromis najdete?

Ještě bych doplnila, že přítel je ten hrdina, se kterým se honí, "pere", se kterým se ochutnává večeře od stolu ( ja dělám, že nevidím, jako občas u jiných věcí )myslím, že takový tajný společenství, má ve vztahu taky svý místo a potvrzuju, že to nenarušilo náš vztah a výchovu,

No jo no, co si budeme povídat, kecání do výchovy ať už psí nebo dětské, nemá nikdo rád, ikdyby na tom bylo i trochu pravdy, prostě to člověk bere jako poměrně tvrdý útok na své schopnosti a má, ať už chce nebo nechce, defenzivní postoj. On je šok porovnávat štěně nebo pubeťáka se starým hodným pejskem, kterému už jen stačilo ležet spokojeně na gaučíku, i pro majitele (proboha, co to mám doma, to nikdy nebude takové jako ten pes před tím) natož pro lidi z venku. Navíc se to u nich asi kombinuje s klasickou nevýchovou, kdy pes byl vychováván zákazovými povely (nesmíš, fuj, co děláš, zmizni, nech toho, nedělej) a protože je pes přizpůsobivé a chytré zvíře, časem si zvykl na tón hlasu a raději nezavazel. Nevím, co to jsou povahově za lidi, zda jsou schopní třeba naslouchat, ale asi bych jim pečlivě a vklidu dokola vysvětloval, že puberťák je vždycky větší pometlo než starý pes, že bude víc řádit a dělat neplechu, zapojil je víc do toho venčení, aby dávali nějaké dobrůtky za odměnu a byli pro něj zajímaví a trochu korigoval jeho chování, když budete u nich na návštěvě. Ono se to snad časem poddá a když ne, tak bude hlídat holt někdo jiný, když třeba pojedete na dovču.

molok napsal(a):
No jo no, co si budeme povídat, kecání do výchovy ať už psí nebo dětské, nemá nikdo rád, ikdyby na tom bylo i trochu pravdy, prostě to člověk bere jako poměrně tvrdý útok na své schopnosti a má, ať už chce nebo nechce, defenzivní postoj. On je šok porovnávat štěně nebo pubeťáka se starým hodným pejskem, kterému už jen stačilo ležet spokojeně na gaučíku, i pro majitele (proboha, co to mám doma, to nikdy nebude takové jako ten pes před tím) natož pro lidi z venku. Navíc se to u nich asi kombinuje s klasickou nevýchovou, kdy pes byl vychováván zákazovými povely (nesmíš, fuj, co děláš, zmizni, nech toho, nedělej) a protože je pes přizpůsobivé a chytré zvíře, časem si zvykl na tón hlasu a raději nezavazel. Nevím, co to jsou povahově za lidi, zda jsou schopní třeba naslouchat, ale asi bych jim pečlivě a vklidu dokola vysvětloval, že puberťák je vždycky větší pometlo než starý pes, že bude víc řádit a dělat neplechu, zapojil je víc do toho venčení, aby dávali nějaké dobrůtky za odměnu a byli pro něj zajímaví a trochu korigoval jeho chování, když budete u nich na návštěvě. Ono se to snad časem poddá a když ne, tak bude hlídat holt někdo jiný, když třeba pojedete na dovču.

Souhlasím s molokem a myslím si, že si to časem sedne. Můj muž taky říká "žížala neposlouchá, žížala si dělá co chce, žížala moc štěká ..... to předchozí kraťanda nedělala". Jenže porovnává roční éro s důstojnou dámou ve vyšším věku a dávno už si nepamatuje, jaká byla před těmi 14 lety. Že jí taky bouchly saze a zničeho nic lítala jako šílená, že občas prohnala kočku, že jsme nemohli bez vodítka projít kolem výběhu, kde byla zvířata. Nepamatuje si, jak sháněla do stáda jednoho sousedova koně (vnikla do ohrady, začala lítat ty svoje šílené kružnice a soused s koněm stál uprostřed výběhu a jen říkal: ty vole to jsou prdy. Hanbou jsem se tehdy mohla propadnout )
Stejně tak tchánovci - porovnávají neporovnatelné. Není to jednoduché, taky by mě ty řeči točily, ale je asi lepší to nehrotit, myslím, že si postupně na nového pejska zvyknou.

Archoun napsal(a):
Zdravím, jak jsou na tom vaši psi s posloucháním ostatních členů rodiny, nebo vzdálenějších příbuzných, se kterými jsou v kontaktu opravdu často ? .. Mám půlroční štěně, výhradně s ním pracuju jen já (ať už na cvičáku, nebo v "normálním" provozu). Řekla bych, že na to, že je to docela tvrdohlavý štěně, tak mě poslouchá docela slušně. I venku v lese, kde je ve svém živlu přijde na zavolání. Za mě je vše v pohodě, co se týká psa, máme super vztah a občas se přistihnu s myšlenkou jak jsem pyšná sama na sebe, že jsem tu malou hyperaktivní "hluchou" piraňu dokázala něco naučit Všechno to ale pak pokazí zbytek rodiny, ať už přítel, nebo ostatní. Nikoho z nich neposlechne nikdy. Několikrát jim utekl a dělal si co chtěl. Mě to přijde docela normální, když s ním pracuju jen já, tak přece nebude poslouchat všechny. Ale oni si to představují asi tak, že já vše "odřu" a pes pak bude vyskakovat jak oni pískají. Takže neustále poslouchám jak mám nevychovaného psa, že je hloupý, že s ním vůbec nepracuju a nic jsem ho nenaučila, že jsem si ho vlastně neměla ani pořizovat. Občas mě to mrzí, když vím, jak moc spolu pracujeme a na něj slyším jen samá negativa a na každé návštěvě je to hlavní téma. Už nevím jak se bránit. Ignorace nejde, jedou to samé pořád dokola. Jak reagujete vy na blbé připomínky vaší rodiny na vašeho psa?

Jak reagujete vy na blbé připomínky vaší rodiny na vašeho psa?
Chvíli oponuji a vysvětluji. Když to by to nepomohlo, řekla bych jim narovinu, že mě ten pes funguje dobře a že to prostě dělají špatně. Na kritiku jsem schopná odpovědět kritikou. Když budou argumentovat, jak předešlý super fungoval, odpovězte, že si to povíte, až tomu vašemu bude 14 let. Jinak je spoustu psů, kteří poslouchají jen jednoho pána. Tím bych také argumentovala. Řekla bych jim, že jim poradím, jak to dělám já, aby mě poslouchal. Nicméně sama touhu moc nemám, aby můj pes poslouchal někoho jiného než mě, prostě ho nemají pouštět z vodítka. Třeba tchýně si na tohle přišla sama, že mého psa prostě má pořád na vodítku. Máte psa půl roku, tak buď se to brzy spraví, nebo si časem zvyknete. Já tohle zažívala s dítětem, každý vám do toho kecá, tolik nevyžádaných rad s tím psem nedostanete, jako s dítětem. Psa přece jen nemá každý, rodičů od dětí je přece jen víc a je to teda taky peklo. Takže si to vyslechnu, někdy oponuji, někdy to přejdu a pak se tomu doma s mužem zasmějeme, někdy rovnou odpovím žertem těm rýpalům. Mám už šestiletý trénink, takže už jsem i schopná hromadu poznámek a rýpanců úplně přejít. To už tak bývá, že někteří lidi nemají soudnost a jsou přesvědčení o své šikovnosti a o tom, že to ti druzí dělají prostě blbě.....

Archoun napsal(a):
Díky všem za reakce. Jen bych ještě uvedla, že mě nevadí to, že pes poslouchá jen mě, ale vadí mi ty řeči ostatních okolo. Snahy společného venčení a ukazování na co pes poslouchá jsou úplně marné. Příklad - ukazuju jim, jak přijde, zavolám vesele ke mně (občas u toho dělám trošku šaška, když psa něco v okolí víc zajímá, ale snažím se být zajímavější než to okolo) a pes přiběhne. Na to to zkusí oni a suše řeknou "pocem" a pes samozřejmě nic. Když jim říkám, že na žádný pocem neslyší, ale používáme ke mně a ať jsou trošku veselejší. Tak mi řeknou že nebudou pro psa dělat šaška a má slyšet na všechno a je to hloupej pes. A tak je to se vším, furt povely typu "uklidni se, buď hodnej, todle nedělej, proč to děláš", pes samozřejmě neví která bije a už je zase za d.bila. Vím, že asi s rodinou nic nezmůžu, jen jsem se možná trošku chtěla vypovídat jak naštvaná už jsem. S pejskem si to užíváme, ale každá rodinná návštěva je pěknej tělocvik mých nervů. Jen bych dodala, že psy mají rádi, nejsou to žádní nesnášenlivci psů a na hlídání se nabízeli sami, že si užijí štěňátko.

Buďte ráda, že neposlouchá každého. A z blbých řečí si nic nedělejte. Pes není loutka, aby poslouchal každého, byť je to rodina.

" To už tak bývá, že někteří lidi nemají soudnost a jsou přesvědčení o své šikovnosti a o tom, že to ti druzí dělají prostě blbě....."

já jen tak obecně, bez souvislosti
ptáte se někdy, při takové příležitosti, sami sebe, "nemají náhodou pravdu?"

Nepamatuje si, jak sháněla do stáda jednoho sousedova koně (vnikla do ohrady, začala lítat ty svoje šílené kružnice a soused s koněm stál uprostřed výběhu a jen říkal: ty vole to jsou prdy.




To by mohlo být v Humoru co léčí já si to tak hrozně živě představuju. A teda taky tu bezmoc, jak tam člověk je za Dońu Debilitu.
Za tu jsem byla včera. Vracíme se z procházky , já pyšná, jak ty ohaříci hezky šlapou - cvičili jsme hromadnou chůzi u nohy , protože jsme přicházeli ke koňským ohradám, kde je za á chci mít všechny tři pod dozorem, za bé je to ideální místo na to procvičení, protože je tam úzký průchod jen po cestě. A to tele flekatý si všimlo majitelky koní, co tam míchala zrovna krmení............ no.... hele............. .Tak vona je obecně flekatá tak trochu kráva, tak si šla dát do nosu taky něco pro býložravce, že jo. Bohužel paní od koní moc nespolupracovala, ešče jí nabídla. pak tam šli všichni vychlastat vodu, aby na koně nezbylo........ a kdyby mohli, ukliděj - hlavně bábrdle útulková i nějakej ten koblih. Víte co bylo nejftipnější, že jako jediná posléze u mně poslušně zvostala právě bábrdle, páč Rumouš, když viděl, že Flekatá se druží, šel dát pani hubičku, vochutnat ešče jednou tu vodičku... Já už s nima nikdá ven nepudu.

Zrzavci napsal(a):
Nepamatuje si, jak sháněla do stáda jednoho sousedova koně (vnikla do ohrady, začala lítat ty svoje šílené kružnice a soused s koněm stál uprostřed výběhu a jen říkal: ty vole to jsou prdy.




To by mohlo být v Humoru co léčí já si to tak hrozně živě představuju. A teda taky tu bezmoc, jak tam člověk je za Dońu Debilitu.
Za tu jsem byla včera. Vracíme se z procházky , já pyšná, jak ty ohaříci hezky šlapou - cvičili jsme hromadnou chůzi u nohy , protože jsme přicházeli ke koňským ohradám, kde je za á chci mít všechny tři pod dozorem, za bé je to ideální místo na to procvičení, protože je tam úzký průchod jen po cestě. A to tele flekatý si všimlo majitelky koní, co tam míchala zrovna krmení............ no.... hele............. .Tak vona je obecně flekatá tak trochu kráva, tak si šla dát do nosu taky něco pro býložravce, že jo. Bohužel paní od koní moc nespolupracovala, ešče jí nabídla. pak tam šli všichni vychlastat vodu, aby na koně nezbylo........ a kdyby mohli, ukliděj - hlavně bábrdle útulková i nějakej ten koblih. Víte co bylo nejftipnější, že jako jediná posléze u mně poslušně zvostala právě bábrdle, páč Rumouš, když viděl, že Flekatá se druží, šel dát pani hubičku, vochutnat ešče jednou tu vodičku... Já už s nima nikdá ven nepudu.

Božínku....podobné storky miluju...za prvé se fakt pobavím a za druhé je tak osvěžující číst, že i někdo jiný má psy a ne roboty

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
" To už tak bývá, že někteří lidi nemají soudnost a jsou přesvědčení o své šikovnosti a o tom, že to ti druzí dělají prostě blbě....."

já jen tak obecně, bez souvislosti
ptáte se někdy, při takové příležitosti, sami sebe, "nemají náhodou pravdu?"

Já bych řekla, že o tom přemýšlím skoro vždy, ale ony se ty rady dost opakují. Například, dcera chodila poměrně pozdě, pediatrička mi řekla, že to děláme dobře, že takové to oťapkávání kolem nábydku je správně, kvůli zádům, svalům, ale od starších generací jsem poslouchala, že oni vodili, že by malá měla mít chodíkto a pak prostě víte, že jejich děti mají třeba vychýlenou obratel, nebo jiné zdravotní problémy související s pohybovým aparátem, tak pak těžko jste ochotna přijmout myšlenku, že to dělali dobře, když nemáte důvod si myslet, že ano. No ale nemám to tak, že bych si vždy myslela, že to jak to dělám je jediná správná možnost. Někdy se tomu člověk směje, že to jsou blbosti, ty rady, někdy tomu nevěří a někdy se zamyslí. Prostě občas přijdou užitečné rady a člověk se musí probrat tím plevelem, aby našel zrno. No a někdy to dělám vesele blbě dál, protože mám pocit, že všem zůčastněným nebo minimálně mně to vyhovuje.