
biewer jork terier s PP

Prodám Biewer teriéra - Nabízím krásná štěňátka biewer po kvalitních a zdra...
15000 Kč
Dobrý večer, ráda bych se s vámi poradila o výchově našeho štěněte biewera. Přivezli jsme si ho před třemi týdny jako čtyřměsíčního z CHS po odchodu našeho devítiletého pejska stejného plemene. Ještě máme doma jedenáctiletého. Slyší na jméno, obstojně už čůrá venku ( i když je louží i tak ještě dost), velkou potřebu ale dělá stále pouze doma. Pokud ho nechytnu při činu, nereaguji, pokud ano, vynadám mu, opakuji slova, na která cvičíme čůrání. To mě zatím tak netrápí. Ale nevím, jak ho naučit na povel přijít nebo přiběhnout. Když ho voláme, zůstane stát, případně udělá pár kroků, ale když ho chci třeba zvednout nebo dát obojek, začne couvat a někdy i odběhne. Ráda bych ho povzbudila pamlskem, ale ještě nikdy nedošel až ke mně. Začne se tvářit jako týraný pes a couvá. Ani na zahradě se ho nikdy nedovoláme, když přiběhne ten starší, on zůstane stát opodál, když se po něm natáhnu, couvne.
Jak ho to naučit?
Děkuji.
Uživatel s deaktivovaným účtem
na bázlivější štěně počkejte s povely a začněte si hlavně hrát. A pamlskovat - nezvedejte ho zbytečně - sedněte si na zem a blbněte - kutálejte si míček, tahejte se o plyšáka, prostě učte své štěně, že vaše ruce jsou to nejlepší, co kdy viděl... Až navážete vztah, kde nebude ze strany štěněte obava a nejistota, pak vše půjde líp.
Jo a pokud u nehody zvýšeným hlasem velíte stejný povel, na který má čůrat... děláte mu v hlavě binec. V tomto věku (a navíc miniplemeno, u kterého nácvik čistotnosti trvá většinou déle) venku chvalte (ale pokud je štěně bázlivka, tak velké ovace vynechte, aby se nebálo), doma vůbec nekomentujte a v klidu ukliďte...
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
na bázlivější štěně počkejte s povely a začněte si hlavně hrát. A pamlskovat - nezvedejte ho zbytečně - sedněte si na zem a blbněte - kutálejte si míček, tahejte se o plyšáka, prostě učte své štěně, že vaše ruce jsou to nejlepší, co kdy viděl... Až navážete vztah, kde nebude ze strany štěněte obava a nejistota, pak vše půjde líp.
Jo a pokud u nehody zvýšeným hlasem velíte stejný povel, na který má čůrat... děláte mu v hlavě binec. V tomto věku (a navíc miniplemeno, u kterého nácvik čistotnosti trvá většinou déle) venku chvalte (ale pokud je štěně bázlivka, tak velké ovace vynechte, aby se nebálo), doma vůbec nekomentujte a v klidu ukliďte...
Děkuji za reakci.
On není jinak vůbec bázlivý, spíš naopak, je to takové to veselé štěně, které pořád radostně mává ocáskem, zvědavě pobíhá a všechno okusuje. Žádný submisivní typ.
Ale s tím hraním na zemi, to děkuji za radu, zkusím to.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Přidala bych ještě jeden tip, u zvědavého štěněte by mohla fungovat přivolávačská hra Mravenci Roberta Zlochy: https://www.youtube.com/watch?v=rDKJsZQ4bwM
Uživatel s deaktivovaným účtem
Mám berňuchu, sice akční štěně, ale v určitých věcech takovej váhavej opatrnej střelec....po zavolání povětšinou zůstal stát a rozhodně se ke mně překotně nehrnul. Muselo to být něčím podpořeno...nejlíp zabíralo zavolat a hned začít utíkat na opačnou stranu a povzbuzovat nadšeně. Teď je mu rok a podobné tanečky už většinou nejsou potřeba, ale pokud se někam zahledí a vypadá to, že se i rozběhne, kam nechci, tak je to pořád nejjistější způsob, jak docílit toho, že okamžitě běží směrem ke mně. A to si myslím, že přivolání máme na jeho věk velmi slušné.
Byl takové to štěně, že pokud bych šla já k němu, tak je možné, že by odběhl dál. Nefungovalo ani si sednout na bobek a nadšeně volat.
A jinak bych to přivolání trénovala i doma třeba v obýváku, tam to zná, nic moc ho nerozptyluje na rozdíl od venkovního prostředí a formou hry, třeba i za použítí klikru ho naučit, co ten přivolávací povel v praxi vůbec znamená. Prostě štěnítko nejdřív musí vědět, co se po něm chce...co to vaše "ke mně" znamená.
Třeba na obojek mám speciální povel "obojek"...to používám i když psa potřebuju připnout na vodítko. Protože u velkých nadšenců a těšičů to potom vypadá tak, že pes je sice u vás, ale je jak pytel blech popřípadě nadšeně vybíhá a vrací se k vám a nasadit mu potom obojek a nebo ho pak následně připnout na vodítko, to je boj...takže učím, že tu chvilku prostě sedí....
Hlavně žádnou netrpělivost, žádnou přísnou intonaci při říkání povelu...ono i na tom pak záleží, obzvlášť pokud je štěndo trochu citlivější, tak třeba i proto si udržuje distanc. A nemám na mysli hned nějaký řvaní. Třeba mě stačí říct něco přísně a berňucha je v tu ránu zaseklej...a to to ani nemusí být určeno jemu...stačí když třeba vynadám vodítku, že se zamotalo a on už si to chudinka bere osobně, takže se hodně hlídám, protože beroušek se už poslušnej narodil, ale poslouchá jen usměvavou pohodovou paničku, co jenom chválí a to co se zrovínka úplně nepovede, no tak to nekomentuje. Můj úkol je, abych to zaonačila tak, abych to vždycky udělala tak, abych mohla pochválit.