Prosim o radu. Mame dva sourozence z utulku, jsou to krizenci holka a kluk. Holka je o neco vetsi a kluk mensi
Jsou situace,kdy najednou se rvou az se trhaji... Trva to chvilku,rveme je od sebe, pak treba jeste dvakrat po sobe jdou a potom uz spi. Pak se chovaji normalne jak kdyby nic a i spi vedle sebe
Jsme z toho s pritelem oba smutni, protoze ja mela uz driv dva pejsky z utulku a nikdy se mi tohle nestalo. Znama rikala,ze bojuji o misto ve smečce a mam je nechat,ze se pry nedorvou do krve,ale ja videla jak už jsou pomale na krev. .nechceme ani jednoho dat pryc, chceme je mit oba dva, jen nevime co s tim. Je jim zhruba 4 mesice, jsou zachraneni z cikanske osady na slovensku.
Za kazdou radu budu rada 🙏
Uživatel s deaktivovaným účtem

já bych zkusila tu v nadpise zmíněnou výchovu a výcvik
Uživatel s deaktivovaným účtem

Mě docela šokuje, že je necháte se prát do krve. Ten, kdo vám to poradil, byl asi dost ujetej.
Já třeba zkušenost se dvěma psi moc nemám. Asi bych si naivně taky myslela, že si ta štěňata "jen" drsně hrajou a nepovažovala bych to za rvačku. Takže se ptám zda je normální, že štěňata perou tak, že by to mohlo být pro ně nebezpečné a jestli běžně se koriguje ta jejich rvačka zvenčí, tedy lidmi?
No a ješět mě zajímá, zda se fena se psem takhle vyrůstající spolu odmalička můžou třeba v dospělosti nesnášet, jak to mají někdy feny?
Kdyby vyrůstali v té osadě na Slovensku, ostatní psi by je porovnali.
Vzít si dva vrstevníky v dobré víře, že si budou spolu hrát bývá často průšvih, u sourozenců to prý platí dvojnásob, možná napíše někdo, kdo sourozence měl..
Já bych to nenechávala zajít až do divoké rvačky, oddělila bych je, okřikla, nastolila pořádek.
Když se rvou malá štěňata ještě u mámy, fena často zasáhne a a stěnda zpacifikuje , když má pocit že je to příliš.
Jsou jim čtyři měsíce, učila bych je slušnýmu chování.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Máme doma dva bráchy, už mají něco přes dva roky. Jedinou radu, kterou vám můžu dát je ta, že si musíte uvědomit, že vy jste vůdce smečky, vy určujete pravidla, vy vychováváte, vy dovolíte, co se může dít a potom by to mělo být v pohodě. Naši bráchové by si také občas poměřovali pindíky, ale my jim to prostě nedovolíme, už v zárodku musí být jasno, že se musí poslouchat. Milujeme je, ale tím, že bychom je nechali růst jak dříví v lese, bychom jim akorát ublížili.
Během roku bychom jim chtěli ještě přivézt do smečky 3 mladšího skoro bráchu a ukočírovat 3 střelený a rozjívený barzoje to už bude adrenalin, ale myslím si, že s výše uvedenými pravidly se vše zvládne.
No já jsem teda upřímně nikdy v životě neviděla se tak strašně prát malá štěňata, dokud jsem je nezačala vozit z osad na Slovensku. Ti psi jsou deprivovaní, chybí jim všechno, počínaje žrádlem, přes hračky a pozorností člověka konče. Už tříměsíční štěňata jsou na vážno schopní se u plné misky dobít na život a na smrt, protože jsou naučení se zabít za každej kousek jídla, co v osadě najdou...
Já osobně bych jedno štěně darovala (nebo vrátila - dle domluvy s útulkem) a když už bych chtěla mermomocí dalšího, tak po roce až dvou věku prvního. Až bude vychovanej a dožene všechno, co mu kdy chybělo.
A nebo je tím vším musíte být schopni zahltit tak, aby nepociťovali deficit...
Pokud je teda moje domněnka správná. Zadavatelka se ještě jaksi nevyjádřila PROČ se perou.
Dobry den, no kolikrat je to z nicehoz nic, treba pri vitani atd.
My je rozdělit nechceme, takze spis zkusime radu vis a urcime jim mantinely my. Jsou to kluk a holka a z toho jsou nunanci spolu, spinkaji, pusinkuji se.
Chceme zkusit i cvicak, ze by nam pomohli. Ale nenechavame je rvat do krve to fakt ne.
Balmi
napsal(a):
Dobry den, no kolikrat je to z nicehoz nic, treba pri vitani atd.
My je rozdělit nechceme, takze spis zkusime radu vis a urcime jim mantinely my. Jsou to kluk a holka a z toho jsou nunanci spolu, spinkaji, pusinkuji se.
Chceme zkusit i cvicak, ze by nam pomohli. Ale nenechavame je rvat do krve to fakt ne.
Ale tohle přece není zničehonic... Oni důvod mají - porvou se o pozornost, protože tu prakticky neměli, dokud nedošli k vám domů.
Tak je prostě po příchodu domů nevítejte. Vlažně je pozdravte a ignorujte je, dokud se neuklidní největší emoce. Stejně si přehnaným vítáním zaděláváte akorát tak na separačku.
Pacifikování poté, co bitka už začne, nemá absolutně žádný výchovný smysl. Najděte si situace, kdy to mezi nima bouchne a předcházejte jim. Dělejte je tak, aby se neměli o co poprat.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Pozor, slova nepejskaře:
Když abyste mohla efektivně zakročit v jejich půtkách, chce to mít pozorovací talent a nejlépe zasáhnout ještě než se do sebe pustí. Ještě ve fázi, kdy se ovládají, oba, a mají šanci to vědomě přerušit.
Když je necháte se do sebe pustit a trháte je od sebe až potom, efekt bude mizerný.
Buď musíte vychytat spouštěč a odstranit ho a nebo budete muset vychytat okamžiky, kdy jim to začíná v hlavě rotovat a zarazit to ve fázi myšlenky, aneb jak se tu říká "blbého čumění".
Resp. jak jsem se tu naučila, místo blbého čumění nebo rvaní říct psům, co mají dělat jiného. Udělat jim návod, jak se mají zachovat, když jim začne stoupat adrenalin. Uklidit se na pelech, dojít si pro hračku, vyběhnout ven, nevím jaké máte možnosti. Také to závisí na povaze a temperamentu psů.
Pokud mermomocně potřebujete oba psy doma (já bych redukovala) a neumíte vyčíst, proč nebo za jakých příležitostí se rvou, potřebujete oko nezávislého znalce. Sežeňte někoho, kdo to odpozoruje. A pomůže vám sestavit ten návod pro konfliktní situace.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Balmi
napsal(a):
Mame je asi tri tydny a zatim se provali jen parkrat, ale nenechavame to zajit daleko, hned je pacifikujeme, aby to nedelali a ja teda jsem na ne dost prisna aby poznali,ze ja jsem pan a ne oni.
necháváte to zajít daleko
i půl vteřinový konflikt je, v tomto případě, daleko
tak se jen učí rvát se
naprostý základ je vybudovat poslušnost = naučit povely
nechť se s nimi dá domluvit a nechť se jim dá říci, co mají dělat
a taky jim to říkat
ty zaujmeš zde místo a ty tady místo....
a v tomto okamžiku ty stůj a ty pojď ke mně...
a tak podobně
naučit rituály = stejné chování ve stejných, opakovaných, situacích
např. : odchod ven = Mánička si sedne na kolečko na podlaze, Pepík na křížek
nasadím obojek a vodítko nejdřív Máničce, pak Pepíkovi a v nějakém pořadí vycházíme ven. Samozřejmě odměňuji, nejsem dominátor ale psovod (dominantní)
dominátor a dominantní prosím neznamená totéž!
totéž při příchodu člověka domů
atd.atd.
samozřejmě štěňatům dát pravidelný režim a dostatečné zaměstnání
protože : kdo si hraje, nezlobí!
a říká se tomu výchova a výcvik
"Takže se ptám zda je normální, že štěňata perou tak, že by to mohlo být pro ně nebezpečné a jestli běžně se koriguje ta jejich rvačka zvenčí, tedy lidmi?"
nevím, nakolik je to "normální", neboli běžné, ale určitě se stává
viděla jsem rvačku bráchů mého pastevce, při odběru, a to bylo echt natvrdo a chovatelka je musela rozhánět
a myslím, že tohle naučilo, přímo vtisklo, mému drobečkovi, onu preventivní agresi na cokoliv
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Pozor, slova nepejskaře:
Když abyste mohla efektivně zakročit v jejich půtkách, chce to mít pozorovací talent a nejlépe zasáhnout ještě než se do sebe pustí. Ještě ve fázi, kdy se ovládají, oba, a mají šanci to vědomě přerušit.
Když je necháte se do sebe pustit a trháte je od sebe až potom, efekt bude mizerný.
Buď musíte vychytat spouštěč a odstranit ho a nebo budete muset vychytat okamžiky, kdy jim to začíná v hlavě rotovat a zarazit to ve fázi myšlenky, aneb jak se tu říká "blbého čumění".
Resp. jak jsem se tu naučila, místo blbého čumění nebo rvaní říct psům, co mají dělat jiného. Udělat jim návod, jak se mají zachovat, když jim začne stoupat adrenalin. Uklidit se na pelech, dojít si pro hračku, vyběhnout ven, nevím jaké máte možnosti. Také to závisí na povaze a temperamentu psů.
Pokud mermomocně potřebujete oba psy doma (já bych redukovala) a neumíte vyčíst, proč nebo za jakých příležitostí se rvou, potřebujete oko nezávislého znalce. Sežeňte někoho, kdo to odpozoruje. A pomůže vám sestavit ten návod pro konfliktní situace.
Dekuji🙏 no ja uz mela drive vice pejsku z utulku a z mnozirny, tak taky s nima byla prace,ale povedlo se.
Uz jsme nasli nekolik lidi co se tomu venuji a zkusim je kontaktovat o pomoc.
My pozorujeme,ze fenecka vyzaduje pozornost jen pro sebe,takze to vyvolava ona.
Jinak se maji radi, nunaji se, spi spolu a treba se pusinkuji.
Zkusime to vychytat.
Dekuji za radu 🙏
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
necháváte to zajít daleko
i půl vteřinový konflikt je, v tomto případě, daleko
tak se jen učí rvát se
naprostý základ je vybudovat poslušnost = naučit povely
nechť se s nimi dá domluvit a nechť se jim dá říci, co mají dělat
a taky jim to říkat
ty zaujmeš zde místo a ty tady místo....
a v tomto okamžiku ty stůj a ty pojď ke mně...
a tak podobně
naučit rituály = stejné chování ve stejných, opakovaných, situacích
např. : odchod ven = Mánička si sedne na kolečko na podlaze, Pepík na křížek
nasadím obojek a vodítko nejdřív Máničce, pak Pepíkovi a v nějakém pořadí vycházíme ven. Samozřejmě odměňuji, nejsem dominátor ale psovod (dominantní)
dominátor a dominantní prosím neznamená totéž!
totéž při příchodu člověka domů
atd.atd.
samozřejmě štěňatům dát pravidelný režim a dostatečné zaměstnání
protože : kdo si hraje, nezlobí!
a říká se tomu výchova a výcvik
"Takže se ptám zda je normální, že štěňata perou tak, že by to mohlo být pro ně nebezpečné a jestli běžně se koriguje ta jejich rvačka zvenčí, tedy lidmi?"
nevím, nakolik je to "normální", neboli běžné, ale určitě se stává
viděla jsem rvačku bráchů mého pastevce, při odběru, a to bylo echt natvrdo a chovatelka je musela rozhánět
a myslím, že tohle naučilo, přímo vtisklo, mému drobečkovi, onu preventivní agresi na cokoliv
Dobre dekuji🙏 ono kdo vi co si v osade zazili.
Nic mene je ucime hned od zacatku povely a navyky, uz i jich fost umi, takze jsou chytri. Prijdou na zavolani, cekaji nez nasadime ksiry atd. Takze uz neco malo se naucili.
Uvidime jak to půjde dal, budeme zkouset pana Desenskeho.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Balmi
napsal(a):
Dobre dekuji🙏 ono kdo vi co si v osade zazili.
Nic mene je ucime hned od zacatku povely a navyky, uz i jich fost umi, takze jsou chytri. Prijdou na zavolani, cekaji nez nasadime ksiry atd. Takze uz neco malo se naucili.
Uvidime jak to půjde dal, budeme zkouset pana Desenskeho.
Tak to se připravte, že vás určitě "moc pochválí", že sem taháte psy ze Slovenska
JanaJanaJanaJana

XXX.XXX.27.178
ójé...s Vaším přístupem budou z dvou sourozenců nakonec štěňata :(
Najděte co nejdříve odbornou pomoc a začněte s výchovou - HNED.
Evidentně nemáte o výchově psa ani páru a ještě jste si naložili pořízením dvou stejně starých štěňat - to je dvakrát tak náročné, než vychovat štěně jedno. Obvykle je lepší vzít jednoho psa, vychovat ho a pak k němu přibrat mladšího, jelikož ten starší Vám výrazně s výchovou pomůže. Dvě nedůsledně vychovaná štěňata si vytvoří vlastní smečku žijící vlastním životem bez Vašich pravidel (vím o čem mluvím, tuhle zkušenost mám osobně).
JanaJanaJanaJana
napsal(a):
ójé...s Vaším přístupem budou z dvou sourozenců nakonec štěňata :(
Najděte co nejdříve odbornou pomoc a začněte s výchovou - HNED.
Evidentně nemáte o výchově psa ani páru a ještě jste si naložili pořízením dvou stejně starých štěňat - to je dvakrát tak náročné, než vychovat štěně jedno. Obvykle je lepší vzít jednoho psa, vychovat ho a pak k němu přibrat mladšího, jelikož ten starší Vám výrazně s výchovou pomůže. Dvě nedůsledně vychovaná štěňata si vytvoří vlastní smečku žijící vlastním životem bez Vašich pravidel (vím o čem mluvím, tuhle zkušenost mám osobně).
Ja uz mela tri psy a z ruznych podminek a vychovala je,takze mam paru o vychove psu, jen jsem se s touto situaci setkala poprve,tak prosim nez zacnete utocit vědomostně zamyslete se dekuji😊
Mela jsem i problemoveho psa z útulku,ktery byl tyran a vyhozena byl z neho uzasny pes celych 10 let nez zemrel na srdicko.
Takze zkusenosti a zazitky mam jen ne s timto jednanim a o toto jednani ja se chtela radit ne o vedomostech a zkušenostech pejskare. Dekuji
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Tak to se připravte, že vás určitě "moc pochválí", že sem taháte psy ze Slovenska
To mi je jedno, je to ma vec z kama mam pejska 😊
Mamka ma fenecku ze slovenske mnozirny a taky to netusila,ze je ze slovenska, jelikoz proste nevedela co kupuje.
A i tak jsme ji vychovali i kdyz si taky holčička zazila. Starala jsem se o ni nekolik let nez jsem se odstehovala. Takze mam zkusenost i s takovou povahou.
Neresim odkud jaky pes je.
Uživatel s deaktivovaným účtem

"Uvidime jak to půjde dal, budeme zkouset pana Desenskeho."
OK
tak pokud bys došla k názoru, že dle RD to není to pravé ořechové (ona je to cesta toho dominátora), tak se podívej na knihu F. Šusty Trénink je rozhovor (+ty další), kde jsou hezky vysvětleny základní principy fungování a tréninku, takové ty bez trestů
včetně např. fungování skupiny zvířat
a pak se ještě zamyslet nad klikrem (nemohu zapomenout) a cesta k úspěch je otevřena
JanaJanaJanaJana

XXX.XXX.27.178
Balmi
napsal(a):
Ja uz mela tri psy a z ruznych podminek a vychovala je,takze mam paru o vychove psu, jen jsem se s touto situaci setkala poprve,tak prosim nez zacnete utocit vědomostně zamyslete se dekuji😊
Mela jsem i problemoveho psa z útulku,ktery byl tyran a vyhozena byl z neho uzasny pes celych 10 let nez zemrel na srdicko.
Takze zkusenosti a zazitky mam jen ne s timto jednanim a o toto jednani ja se chtela radit ne o vedomostech a zkušenostech pejskare. Dekuji
Milá zlatá, neútočím...právě že čtu a velmi vnímám, co píšete.
Úplně ta zmínka o Vaší známé, které radí, ať je necháte :)) proboha to přece ani nestojí za pozornost, takováto hloupá rada, normální člověk ji ihned vyvrátí.
A vzhledem k tomu, že se oháníte tím, kolik jste vychovala psů, ptáte se na naprosto základní a jasné věci - ten dotaz je prostě začátečnický. Nezlobte se na mně.
Základní prerekvizita je ten fakt, že Vy máte být ten, kdo udává pravidla. Mantinely se štěněti vymezují ihned po příchodu domů. Své psy pozoruji tak, jako by to dělal vedoucí pes ve smečce a ve chvíli, kdy to kráčí někam, kde to nemá být, vstupuji do toho, případně napomenu. A neustále do zblbnutí opakuji. Tohle vše jde bez jakéhokoli násilí, samozřejmě. Když odcházím, nenechávám alespoň zatím psi v jedné místnosti, aby k bitkám nemohlo docházet bez Vaší přítomnosti.
Celé je to prostě o tom, že rozhodčí jste Vy a chování smečky také určujete Vy. To je to, co jsem napsala v prvotním příspěvku, Vaše štěňata si začínají dělat pravidla smečky bez Vás. Zamyslete se nad tím prosím.
Mám dvě feny z jednoho vrhu. Jako 4 měsíční se občas hrozně vztekle rvaly. Ale při bližším ohledání bylo vidět že je to sice hrůzostrašné, ale vše teatrální. Já jsem je občas okřikla. Ale tohle posoudíte opravdu jen vy.
Za pořízení dvou štěňat z jednoho vrhu tady dostanete sodu, stejně jako já před dvěma lety.
Je to náročný, ale já bych do toho šla znovu.
Záleží kolik času na psy máte. Já mám děti veliký, časově nenáročnou práci, takže jsem se psy opravdu hodně. Moje feny že začátku vypadaly že to nedám. Byly furt v takovém jako by napětí, jen jen po mě vystartovat. A dneska jsou to pohodari co si lehnou na záda, vystrčí břicho a usnou.
JanaJanaJanaJana

XXX.XXX.27.178
galina
napsal(a):
Mám dvě feny z jednoho vrhu. Jako 4 měsíční se občas hrozně vztekle rvaly. Ale při bližším ohledání bylo vidět že je to sice hrůzostrašné, ale vše teatrální. Já jsem je občas okřikla. Ale tohle posoudíte opravdu jen vy.
Za pořízení dvou štěňat z jednoho vrhu tady dostanete sodu, stejně jako já před dvěma lety.
Je to náročný, ale já bych do toho šla znovu.
Záleží kolik času na psy máte. Já mám děti veliký, časově nenáročnou práci, takže jsem se psy opravdu hodně. Moje feny že začátku vypadaly že to nedám. Byly furt v takovém jako by napětí, jen jen po mě vystartovat. A dneska jsou to pohodari co si lehnou na záda, vystrčí břicho a usnou.
Také bych do toho šla znovu, mít dvě štěňata je opravdu zábava :)
Ale chce to opravdu mít v hlavě srovnané, co jak budu dělat, a připravit se na opravdu tvrdou práci.
My třeba ze začátku venčili každou samostatně. Aby se navázali i na nás co se týče poslouchání, ne jen sami na sebe.
Nebo jsme cvičili každou zvlášť, ono to, že si sedne jedna i druhá, když jsou spolu, to nic neznamená.
Nebo jsme jednu někam vzali a druhou nechali doma.
Ony musí především fungovat každý samostatně s člověkem, a to chce prostě dvojnásobný čas pro výcvik, a to od prvních dnů od pořízení..
Jenže to si málokdo uvědomí, když si dvě štěňata pořídí.
Balmi
napsal(a):
Ja uz mela tri psy a z ruznych podminek a vychovala je,takze mam paru o vychove psu, jen jsem se s touto situaci setkala poprve,tak prosim nez zacnete utocit vědomostně zamyslete se dekuji😊
Mela jsem i problemoveho psa z útulku,ktery byl tyran a vyhozena byl z neho uzasny pes celych 10 let nez zemrel na srdicko.
Takze zkusenosti a zazitky mam jen ne s timto jednanim a o toto jednani ja se chtela radit ne o vedomostech a zkušenostech pejskare. Dekuji
Napsat, že se bezdůvodně poperou u vítání bohužel mluví dost proti Vašim zkušenostem.
Můj kavkazan se taky se svými sourozenci bil hodně drsně, mají to v krvi.
Pak přišel k nám domů a potkal pana Sandyho, mého ovčouna.
Sandy byl dominantní pes v pravém slova smyslu, galantní k fenám, tolerantní k štěňatům a malým psům sebevědomý a inteligentní.
Bengoše zpacifikoval velmi rychle , na agresi nereagoval agresí, dominanci vyjadřoval postojem těla, pohledem ( odvráceným), pohybem, párkrát ho zalehnul a nechal vyzuřit ( takové pevné objetí :)), párkrát ho praštil přes tlamku zuby( takový úder otevřenou tlamou, který občas uštědří dospělí psi štěňatům).
Bengoš ho miloval a respektoval až do konce Sandyho dní.
Byla to dobrá konstelace, protože tady byl jeden dospělý, rozumný a silný pes a jeden nevychovaný blbeček.
A pochopitelně jsem tady byla i já a situaci korigovala.
Vy to máte těžké, protože máte blbečky dva, jsou si téměř naroveň a ještě pravděpodobně deprivovaní, jak píše impact.
Takže musíte být ti pevní a vůdčí vy.
Musíte být rozhodní, srozumitelní a všímaví , dobře je pozorovat, zasáhnout třeba už když vidíte, že jeden blbě čumí :).
Já věřím, že to zvládnete , ale přizvala bych trenéra, bude vás to bavit a spoustu věcí se dozvíte a naučíte.
Dobře, že chcete situaci řešit, věřím, že psi jsou chytří, ale tohle je spíš záležitost výchovy než výcviku ( i když i ten dost pomůže).
Držím moc palce a dejte vědět, jak to jde!
Psy ze Slovenska mám ráda, ty co jsem poznala byli překvapivě povahově dobří a vyrovnaní s dobrými instinkty.
Nevím, jestli je Ruda Desenský úplně nejlepší volba, býval na lidí dost protivný, snad už se trochu zlepšil ..
V každém případě trenérů je dnes hodně, případně poradíme.
Odkud jste?
JanaJanaJanaJana
napsal(a):
Také bych do toho šla znovu, mít dvě štěňata je opravdu zábava :)
Ale chce to opravdu mít v hlavě srovnané, co jak budu dělat, a připravit se na opravdu tvrdou práci.
My třeba ze začátku venčili každou samostatně. Aby se navázali i na nás co se týče poslouchání, ne jen sami na sebe.
Nebo jsme cvičili každou zvlášť, ono to, že si sedne jedna i druhá, když jsou spolu, to nic neznamená.
Nebo jsme jednu někam vzali a druhou nechali doma.
Ony musí především fungovat každý samostatně s člověkem, a to chce prostě dvojnásobný čas pro výcvik, a to od prvních dnů od pořízení..
Jenže to si málokdo uvědomí, když si dvě štěňata pořídí.
Tak já jsem na rady pracovat s každou zvlášť nedala, prostě jste dvě a vy dvě uděláte co chci já. Něco se povedlo nad očekávání, něco moc ne. Například jejich chování k jiným psům. Mají tendenci se prát, ale zase reagují na zakazovy povel.
V případě zadavatelky bych dala pozor, aby se fena neprala s fenama a pes se psy, budou se vzájemně bránit.
Ale možná to tak vyhraněně vidím já, protože tohle se trochu mě nepodařilo.
JanaJanaJanaJana

XXX.XXX.27.178
galina
napsal(a):
Tak já jsem na rady pracovat s každou zvlášť nedala, prostě jste dvě a vy dvě uděláte co chci já. Něco se povedlo nad očekávání, něco moc ne. Například jejich chování k jiným psům. Mají tendenci se prát, ale zase reagují na zakazovy povel.
V případě zadavatelky bych dala pozor, aby se fena neprala s fenama a pes se psy, budou se vzájemně bránit.
Ale možná to tak vyhraněně vidím já, protože tohle se trochu mě nepodařilo.
Nám se právě ta práce odděleně vyplatila. Měli jsme pravidlo, že minimálně jednou s každou zvlášť ven a potrénovat. A po té vzít obě a cvičit je dohromady. Vychovali jsme naprosto bezproblémové psy fungující samostatně, spolu a i ve smečce. Dokonce byly schopné chodit samostatně u nohy bez vodítka, na ulici, prostě sledovali naše chování, hlídali si ony nás a když ulítla jedna (kočka, jiný pes), ta druhá to ustála a první se daleko lépe dala odvolat).
Ve dvou letech jsme měli dva spolehlivé a dobře socializované psy, se kterými byla radost být. Ale byla to opravdu fuška.
JanaJanaJanaJana
napsal(a):
Nám se právě ta práce odděleně vyplatila. Měli jsme pravidlo, že minimálně jednou s každou zvlášť ven a potrénovat. A po té vzít obě a cvičit je dohromady. Vychovali jsme naprosto bezproblémové psy fungující samostatně, spolu a i ve smečce. Dokonce byly schopné chodit samostatně u nohy bez vodítka, na ulici, prostě sledovali naše chování, hlídali si ony nás a když ulítla jedna (kočka, jiný pes), ta druhá to ustála a první se daleko lépe dala odvolat).
Ve dvou letech jsme měli dva spolehlivé a dobře socializované psy, se kterými byla radost být. Ale byla to opravdu fuška.
👍👍👍