Saluki, cena

Deniel napsal(a):
Dobrý den,
chtěl bych si pořídit toto nádherné plemeno,ale bohužel nemohu najít žádné levnější :(. jako tady jsem četl že se dá pořídit i za
12 000 kč ale já jsem kontaktoval chovatele a ten mi řekl že stojíí okolo 25 000 kč ! mohl by mi někdo poradit nebo dát odkaz kde bych mohl sehnat levnější štěně tohoto plemene ?
mockrát děkuji

Možná odrostlejší štěně, případně jiného chrta, ale vzhledem ke svým zkušenostem s chrty a primitivními plemeny celkově bych Vám doporučila se nad tím raději ještě více zamyslet.

akara napsal(a):
Možná odrostlejší štěně, případně jiného chrta, ale vzhledem ke svým zkušenostem s chrty a primitivními plemeny celkově bych Vám doporučila se nad tím raději ještě více zamyslet.

aky si myslím,že ač nevypadají tak atraktivně z chrtů bych nejraděj vipetíka.Pak grejhaunda no a snad barzoje.

debri napsal(a):
aky si myslím,že ač nevypadají tak atraktivně z chrtů bych nejraděj vipetíka.Pak grejhaunda no a snad barzoje.

Ona je to věc názoru, co komu připadá atraktivní. U mně je v první trojce barzoj, grej a azavak. A saluki a afgán až daleko za primitivními chrty z pětky a ještě třemi hromádkami hnoje.

ahojky, saluki jsem měla, dnes mám vipety. Dodnes saluki obdivuji při každém setkání, ale nikomu bez zkušeností s jiným chrtem bych toto plemeno nedoporučila. Nechová se vůbec jako pes, a to ho rozhodně nechci nijak očernit. Pokud máte zájem o podrobnější popis zkušeností, klidně se na mě obraťte.

Klidně se rozepište .
Myslím , že to bude zajímat víc lidí .

strašně nerada bych, aby to vypadalo, že toto skvostné plemeno očerňuji.
Tak to opravdu není. Mám mezi chovateli a majiteli saluk přátele, výborné lidičky, kteří jsou svým vyvoleným plemenem naprosto uchváceni a jeho klady pro ně absolutně mažou jeho nedostatky.
Řekněme, že chyba je v tomto případě ve mě. Miluji chrtí eleganci, anatomii štíhlého pevného těla, fascinující pohled na jeho pohyb. Ale očekávám prostě od psa, že se bude chovat jako pes, bude mě mít rád, vítat u dveří, aportovat míčky, hrát si s mými přáteli a jejich dětmi, a bude poslušný. A to jsem prostě u saluki nenašla. Nepíši o jednom konkrétním pejskovi, měla jsem doma dva a v kontaktu jsem dodnes s jinými. Takže ikdyž povaha je individuální a jistě se najde vyjímka, jde o povahové založení plemene.
Chceteli nádherného společníka, který vás bude elegantně doprovázet na vodítku a netečně se chovat k okolí, budete se salukou spokojeni. Ale zacházejte s ním jako s exotickým zvířetem. Obdivujte jeho inteligenci a samostatnost. Přizpůsobte se vy jemu, protože on vám se přizpůsobovat nebude.
Několik příkladů za všechny. Pro porovnání použiji třeba právě vipety, kteří jsou díky přilití teriéří krve z chrtů nejvíce psí.
Přijdete domů, vipeti sbourají dům radostí, zavalí vás na gauči a spokojeně se od vás prostě nehnou. Saluki zvedne hlavu z gauče a když si k ní přisednete, zvedne se a odejde si lehnout jinam, odkud vás bude přezíravě pozorovat. Vipet při puštění z vodítka udělá pár sprinterských koleček a přijde vás zkontrolovat či vybídnout ke hře, saluki se sbalí a šup na nejbližší kopec, rozhlédnout se po kraji. Při přivolání se k vám přiblíží, ale většinou jen tak blízko, aby jste ji nemohl hned chytit, miluje svobodu a rozhodně se dá přesvědčit spíš za dobrotku než z lásky k pánovi. Prostě člověka nepotřebuje. Vipet většinou vítá bouřlivě všechny návštěvy, i ty psí, i ty úplně cizí. Saluki je buď zvědavě pozoruje z bezpečného místa nebo dokonce uteče, rozhodně nevyhledává jejich pohlazení, nedolézá, je hrdá a nádherná. Takže jak jsem napsala, mám ráda psí povahu, a tu jsem u saluki nedokázala prostě najít.
A ještě si dovolím tu poznámku k ceně. Pro cizího člověka je cena vysoká, ale pokud proniknte mezi chovatele, rozhodně vím i o salučích štěňatech za symbolickou cenu či dokonce zadarmo. Ona totiž saluki je ideální pes pro jednoho z deseti. Ale pro mě je i nadále nejkrásnější. Jen se na ní dnes už jen dívám, obdivuji ji jako geparda v ZOO, ale na mém gauči už se nikdy neobjeví, protože po nich padl v celé rodině absolutní zákaz dalšího chrta, saluki trestali celou rodinu. Ještě že existuje vipet, plemeno po chrtovsku krásné a po psovsku příjemné

Děkuju . Krásně napsaný .

tak asi jste svou saluki neuchvátila a nemela vas ráda ..nevim tezko soudit ale to co pisete teda má do saluki daleko ...ja mam saluki dve dokonce sem jednu nemela od malička ale mam ji dva mesice ...bude jim skoro rok ...venku chodi normalne na volno (poustim je tam kde to je bezpecny) samozrejme kdyz psa zacnete nahanet tak uz ho nechytíte ...nase fena co mame od mala prijde okamzite na zavolaní ..s míčkem otravuje neustale! je jak pijavice hroznej nezmar proto jsme poridily druhou ma kazda svuj gauc a stejne se cpou na nasi sedacku a do postele ...ona vas musi mit saluki hodne rada aby poslechla atd je videt ze vas proste rada nemela neberte to osobne ale je to tak vzdyt znam mraky chovatelu saluki a jejich psi je milujou a ze si nehrajou????kdo tomu chce verit at se podiva na youtube a da saluki a uvidite kolik tam je videí s tim jak si nehrajou :D :D :D

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

http://www.youtube.com/watch?v=APhkrb_keS8&feature=share

běhají normalne volne ...pokud tady popisujete takove chovani u saluki je to spis vase neschopnost vychovat psa ...

pokud vite o steneti saluki skoro zadarmo tak mi sezente klidne si vezmu 3

přesně proto jsem to nechtěla psát sem. Bylo mi jasné, že šťastní majitelé saluk budou dotčeni, že pomlouvám jejich milované plemeno. Nezlobte se na mě, ale snažila jsem se tím spíš říct,, že ne každý majitel je pro saluki dost dobrý. Tzn. pokud chcete prostě psa, který bude poslouchat a bude důvěřivý, nepořizujte si saluki a nejděte si vhodnější plemeno. Jinak moje saluki také běhali navolno, netvrdila jsem, že ne. Bohužel občas trvalo i nějakou tu hodinu, než se pes vrátil, a ten strach o něj nepřeji nikomu. Saluki je vyjímečný a není to pes pro každého.

to se mi nestává me neutíkají ani neloví ..srnky videly uz hodne krat a kocky mají rádi behají kolem dokola stalo sem mi asi 2x ze nechtela Nasima jít jak jsem ji zacla nahanet to byl konec pak uz tuplem nesla ...ted kdyz vidim ze se ji nechce jdu k autu sednu si a otevru dvere sama si tam skoci protoze se boji ze ji ujedeme
nase ariel tu mame od malicka delala naschvaly ale pak jsem zjisitla jak na ni a zlepsilo se to me teda poslechne na 100% pritele min ale on se o to ani nesnaží a jak dlouho jste je mela?to je zase individualni u psa protoze jedna je duveriva a druha je takova opatrnejsi ...ale to znamena ze si od cizich neda sahnout na hlavu nevezme si jidlo atd ale neboji se lidi ..druha duveriva ta jde ke kazdymu a to mi spis vadi

ja kdyz sem si ji kupovala nic sem nevedela o saluki na netu se toho moc nepise vsude to same a nic moc ..knizka o nich neni kdyz mam cas prekladam si anglicky stranky o saluki tam toho pisou celkem dost a zajimave veci co u nas na netu nenajdete bohuzel

ahoj, salukiho jsem měla celý jeho život od štěňátka, dospělou fenku jsem si k němu vzala jako společnici jen na pár let. Odchovala jsem jedny štěňátka. Taky to znám, chceteli svého psa přivolat, otočíte se k němu zády a on se k vám instinktivně přidá. Fungovalo to bezvadně. Ale bohužel, mě nakonec vyhovují vipeti, protože ti prostě přijdou na hvízdnutí, sednou přede mě a čekají co budu chtít dál. Mám tři a není problém s nimi jít do lesa, do města , na dovolenou. Prostě mě chování saluk nesedlo. A proto to sem píšu. Protože ne každý má prostě představu o tom, že se musí zalíbit svému psovi, dolézat za ním, respektovat jeho přání a nálady. Saluki je úžasná, ale pro člověka, který obdivuje přirozenou psí inteligenci a krásu. Já musím mít psy, kteří mě prostě potřebují. Fakt nechci psát nic hanlivého. Ale člověk, který nemá se salukami žádné zkušenosti, může být časem šťastný ale taky pěkně nešťastný, spolu se svým psem. To se u vipeta stát nemůže. Je to jen takový polochrt.

Pro uživatelku "saluki":

To, jak popisujete tuto rasu, mi silně připomíná můj příběh s pořízením svého prvního psa - shiba inu.
Obdivovala jsem shiby mnoho let, připadaly mi krásné a majestátné, hrdé a samostatné.. doufala jsem, že si budeme rozumět (ne že bych byla jako ony, ..ale.. víte, jak to myslím). Leč - nestalo se. Taky jsem jako Vy zjistila, že potřebuju psa, který bude potřebovat mě. Shiby jsou nádherné, ale už nikdy více.
Pořídila jsem si proto druhou fenku, tentokrát plemeno brabantík, a jsem nadmíru spokojená, je to super kamarád, ultrazávislák na mně a věčně veselej a radostnej pes toužící po pohlazení a mazlení. Shiba prostě jenom je, ani o ní doma nevíme, někam se stočí, je potichounku, nepřijde za námi (jen velice výjimečně a to ještě jen když se objeví nějaká ta psí pochoutka). Mrzí mě to, neodsouvám ji, ale přijde mi, že i kdybych ji odsunula, že jí to stejně bude fuk. Mám ji hodně socializovanou a vycvičenou (v rámci možností této rasy), není agresivní jak někdy shiby bývají, znám spoustu shib, co jsou fakt rapli a nesnesou se s ostatními, nikdo je nesmí pohladit a pod.
Měli jsme v rodině víc psů, takže si troufám tvrdit, že vím, jak ke psům přistupovat, ale shiby jsou nad mé chápání. Resp. - chápu je, ale nevyhovují mi. Není přece normální, aby pes (který by měl ke svému pánovi/rodině přilnout, si odešel na 20 hodin pryč a netoužil se vrátit, navíc se tato událost stala v prosinci, bylo mínus 18 stupňů!!, přece oddaný chytrý pes toto neudělá).
Ještě máme šarpeje a ten je velice (povahově) podobný shibě, samostatná jednotka, která nás nepotřebuje. Toho si pořídil přítel - bohužel si nezjistil všechny potřebné informace (povaha šarpejů, silně pošramocený zdraví).
Aspoň že se všichni psi u nás pěkně spolu snáší a nejsou žádné konflikty.
Jak říkám - shibu a šarpeje už si nikdy nepořídíme.

burunduk napsal(a):
Pro uživatelku "saluki":

To, jak popisujete tuto rasu, mi silně připomíná můj příběh s pořízením svého prvního psa - shiba inu.
Obdivovala jsem shiby mnoho let, připadaly mi krásné a majestátné, hrdé a samostatné.. doufala jsem, že si budeme rozumět (ne že bych byla jako ony, ..ale.. víte, jak to myslím). Leč - nestalo se. Taky jsem jako Vy zjistila, že potřebuju psa, který bude potřebovat mě. Shiby jsou nádherné, ale už nikdy více.
Pořídila jsem si proto druhou fenku, tentokrát plemeno brabantík, a jsem nadmíru spokojená, je to super kamarád, ultrazávislák na mně a věčně veselej a radostnej pes toužící po pohlazení a mazlení. Shiba prostě jenom je, ani o ní doma nevíme, někam se stočí, je potichounku, nepřijde za námi (jen velice výjimečně a to ještě jen když se objeví nějaká ta psí pochoutka). Mrzí mě to, neodsouvám ji, ale přijde mi, že i kdybych ji odsunula, že jí to stejně bude fuk. Mám ji hodně socializovanou a vycvičenou (v rámci možností této rasy), není agresivní jak někdy shiby bývají, znám spoustu shib, co jsou fakt rapli a nesnesou se s ostatními, nikdo je nesmí pohladit a pod.
Měli jsme v rodině víc psů, takže si troufám tvrdit, že vím, jak ke psům přistupovat, ale shiby jsou nad mé chápání. Resp. - chápu je, ale nevyhovují mi. Není přece normální, aby pes (který by měl ke svému pánovi/rodině přilnout, si odešel na 20 hodin pryč a netoužil se vrátit, navíc se tato událost stala v prosinci, bylo mínus 18 stupňů!!, přece oddaný chytrý pes toto neudělá).
Ještě máme šarpeje a ten je velice (povahově) podobný shibě, samostatná jednotka, která nás nepotřebuje. Toho si pořídil přítel - bohužel si nezjistil všechny potřebné informace (povaha šarpejů, silně pošramocený zdraví).
Aspoň že se všichni psi u nás pěkně spolu snáší a nejsou žádné konflikty.
Jak říkám - shibu a šarpeje už si nikdy nepořídíme.

myslím, že je to i o psu, měla jsem takového sólistu maltézáčka, jak mohl, sebral se a šel sám na procházku ( 3x za 6 let ), vrátil se třeba po 4 hodinách, když to udělal prvně myslela jsem, že ho někdo ukradl, podruhé se mi ho podařilo najít v lese, stála jsem od něj asi 20 metrů, volala, pískala, ani uchem nehnul, prostě byl na vycházce, bohužel se po 3 výletu už nevrátil, našli ho nějací lidé, vzali si ho do auta, z toho auta jim na dálnici na benzice vysočil rovnou pod ostatní auta A člověk by řekl společenské plemeno závislé na člověku.

cinkalu napsal(a):
myslím, že je to i o psu, měla jsem takového sólistu maltézáčka, jak mohl, sebral se a šel sám na procházku ( 3x za 6 let ), vrátil se třeba po 4 hodinách, když to udělal prvně myslela jsem, že ho někdo ukradl, podruhé se mi ho podařilo najít v lese, stála jsem od něj asi 20 metrů, volala, pískala, ani uchem nehnul, prostě byl na vycházce, bohužel se po 3 výletu už nevrátil, našli ho nějací lidé, vzali si ho do auta, z toho auta jim na dálnici na benzice vysočil rovnou pod ostatní auta A člověk by řekl společenské plemeno závislé na člověku.

Přesně takovou solistku maltézáčku - fenku mám také, nemá problém se sama potulovat a neslyšet na zavolání, jednou jsem ji dokonce musel vyboxovávat z z tlupy naši méně oblíbené menšiny, která si na ulici přivlastnila. No ale doma je úžasná a poslušná, nějak se s ní nenudím.

saluki napsal(a):
strašně nerada bych, aby to vypadalo, že toto skvostné plemeno očerňuji.
Tak to opravdu není. Mám mezi chovateli a majiteli saluk přátele, výborné lidičky, kteří jsou svým vyvoleným plemenem naprosto uchváceni a jeho klady pro ně absolutně mažou jeho nedostatky.
Řekněme, že chyba je v tomto případě ve mě. Miluji chrtí eleganci, anatomii štíhlého pevného těla, fascinující pohled na jeho pohyb. Ale očekávám prostě od psa, že se bude chovat jako pes, bude mě mít rád, vítat u dveří, aportovat míčky, hrát si s mými přáteli a jejich dětmi, a bude poslušný. A to jsem prostě u saluki nenašla. Nepíši o jednom konkrétním pejskovi, měla jsem doma dva a v kontaktu jsem dodnes s jinými. Takže ikdyž povaha je individuální a jistě se najde vyjímka, jde o povahové založení plemene.
Chceteli nádherného společníka, který vás bude elegantně doprovázet na vodítku a netečně se chovat k okolí, budete se salukou spokojeni. Ale zacházejte s ním jako s exotickým zvířetem. Obdivujte jeho inteligenci a samostatnost. Přizpůsobte se vy jemu, protože on vám se přizpůsobovat nebude.
Několik příkladů za všechny. Pro porovnání použiji třeba právě vipety, kteří jsou díky přilití teriéří krve z chrtů nejvíce psí.
Přijdete domů, vipeti sbourají dům radostí, zavalí vás na gauči a spokojeně se od vás prostě nehnou. Saluki zvedne hlavu z gauče a když si k ní přisednete, zvedne se a odejde si lehnout jinam, odkud vás bude přezíravě pozorovat. Vipet při puštění z vodítka udělá pár sprinterských koleček a přijde vás zkontrolovat či vybídnout ke hře, saluki se sbalí a šup na nejbližší kopec, rozhlédnout se po kraji. Při přivolání se k vám přiblíží, ale většinou jen tak blízko, aby jste ji nemohl hned chytit, miluje svobodu a rozhodně se dá přesvědčit spíš za dobrotku než z lásky k pánovi. Prostě člověka nepotřebuje. Vipet většinou vítá bouřlivě všechny návštěvy, i ty psí, i ty úplně cizí. Saluki je buď zvědavě pozoruje z bezpečného místa nebo dokonce uteče, rozhodně nevyhledává jejich pohlazení, nedolézá, je hrdá a nádherná. Takže jak jsem napsala, mám ráda psí povahu, a tu jsem u saluki nedokázala prostě najít.
A ještě si dovolím tu poznámku k ceně. Pro cizího člověka je cena vysoká, ale pokud proniknte mezi chovatele, rozhodně vím i o salučích štěňatech za symbolickou cenu či dokonce zadarmo. Ona totiž saluki je ideální pes pro jednoho z deseti. Ale pro mě je i nadále nejkrásnější. Jen se na ní dnes už jen dívám, obdivuji ji jako geparda v ZOO, ale na mém gauči už se nikdy neobjeví, protože po nich padl v celé rodině absolutní zákaz dalšího chrta, saluki trestali celou rodinu. Ještě že existuje vipet, plemeno po chrtovsku krásné a po psovsku příjemné

ahojky, tak jsem poctivě přemýšlela, jestli salukám neoprávněně křivdím. A napadlo mě prohlédnout standarty na stránkách ČMKU. Ono co si budem povídat, člověk by měl vždy u plemene, které se mu líbí, ten standart ohledně povahy skouknout, je totiž stručný, ale stroze pravdivý a upozorňující na některé vyřazovací povahové nedostatky, které se u plemene objevují.

Tak jen pro zajímavost:
SALUKI
Rezervovaný k cizím osobám, ale není nervózní ani agresivní. Důstojný, inteligentní a nezávislý.
WHIPPET
Ideální společník. Vysoce přizpůsobivý v domácím a sportovním prostředí. Jemný, přítulný, vyrovnaný.
SCHIBA-INU
věrný, učenlivý, rozumný, velmi pozorný
MALTÉZSKÝ PSÍK
živý, oddaný, velmi učenlivý a velmi inteligentní


Pokud by to někoho zajímalo, je to k nakouknutí tady: http://www.cmku.cz/index2.php?plemena_skupiny=vse
Možná se nad svým plemenem pobavíte nebo zamyslíte.

projela jsem všechny chrty, protože v současné době se pohybuji převážně mezi nimi, a je to někdy přísné, ale trefné.
AFGÁNSKÝ CHRT
Pro toto plemeno je typický východní, respektive orientální výraz. Afgánský chrt se dívá na člověka a jakoby "skrze něho". Důstojná a zdrženlivá, s určitou vášnivou nespoutaností.
ANGLICKÝ CHRT - GREYHOUND
Mimořádně vitální a vytrvalý. Povaha inteligentní, jemná, oddaná a vyrovnaná.
AZAVAK
Živý, pozorný, zachovává si odstup, vůči cizím je rezervovaný, někdy dokonce nepřístupný, ale k lidem, které je k sobě ochoten připustit, umí být něžný a láskyplný
BARZOJ
ve všedním životě ukazuje barzoj klidnou a vyrovnanou povahu. Při pohledu na zvěř se rychle vzruší. Má ostrý zrak a vidí velice daleko. Jeho reakce jsou prudké.
DEERHOUND
Stavba těla vyvolává dojem jedinečné kombinace rychlosti, síly a především vytrvalosti, která je nezbytná k uštvání jelena; nicméně se stále zůstává zachována ušlechtilá důstojnost. Laskavý a přátelský. Poslušný a učenlivý, protože je dychtivý vyhovět. Povolný a vždy v dobré náladě, nikdy není podezřívavý, agresivní, ani nervózní. Projevuje se s důstojným klidem.
IRSKÝ VLKODAV
„Doma mírný jako ovečka, při lovu odvážný jako lev.“
ITALSKÝ CHRTÍK
živý, něžný, poslušný.
MAĎARSKÝ CHRT
Neúnavný, vytrvalý, rychlý, otužilý, odolný. Vynikající na dostizích. Na mnohých tratích je rychlejší než greyhound. Je zdrženlivý, ale ne bázlivý. Je chytrý, inteligentní a věrný. Je ostražitý, jeho instinkt, s kterým chrání osoby stejně jako dům, je výrazný, což ale nevede k agresivitě nebo náchylnosti ke kousání.
POLSKÝ CHRT
Polský chrt je sebevědomý, sebejistý, zdrženlivý a odvážný. Při pronásledování je rychlý, velmi šikovný a vytrvalý. V akci reaguje rychle a vznětlivě.
SLOUGHI
Ačkoliv je vznešený a hrdý, je svému pánovi velice oddán a v případě potřeby ho brání. Lovecký instinkt ho předurčuje k vytrvalým výkonům, přesto umí ocenit domácí pohodlí.
ŠPANÉLSKÝ GALGO
Klidná a spíše rezervované povaha. Při lovu se však projeví jeho průbojnost a živost.

pokud jde o uteky za srnkama tak je spousty psu poslusnych a jak zavětří srnku zmiznou .... to není jen u saluk.naše saluki se takhle vubec nechovají jak popisujete jsou strašně vlezlý furt se chtějí chtějí aby je někdo hladil ..jedna naše chodí skoro bez vodítka dávám jí ho jen když jdeme přes silnici ...asi je to u kazdyho psa jiny a nejde podle me o plemeno zrovna jste bud narazila na zvlastni saluki nebo nevedela jak na ní to jí právě musíte ukazat ze ona vas potrebuje ne vy jí !nebudes poslouchat?ok nebudes mit vyhody ...zadny hraní ..zadny dobroty navíc atd ...musíte jí dát pocit ze se jí bejt hodná vyplatí ..saluki dela vzdy neco za něco ...musíte jí oblafnout tím že to vlastne dela sama pro sebe a ne pro vas ...a opravdu to zabralo.saluki jsou desne chytry ..rychle a snadno se učí pokud chce

s tím naprosto souhlasím, jenže já nechci psa přesvědčovat, že mě potřebuje, já chci aby tuhle závislost měl vrozenou, a v tom byl celý problém.

a ještě pro zadavatele: omluva, že jsme téma odvedli jinam. Kontaktujte mě případně na mém emailu, dám vám kontakt na některé chovatele, kde je cena štěněte při slušném jednání a vzájemných sympatiích "raději napsáno" mírnější.

i kdyz si myslite ze znate psi velmi dobre zapomente na vse kdyz se jedna o saluki.ma pozoruhodné inteligenci a rozumové schopnosti které nelze měřit jako obvykle v poslušnosti soudu "mentality.Saluki se rozhodne, zda spolupráce s vámi je v jeho nejlepším zájmu.Nejhorší chybou je myslet si ze Saluki jsou stejné jako ostatní psi..opravdu nejsou.saluki je plemeno samo o sobe.má téměř lidskou inteligenci.mají zvláštní potřeby ale když vás milují je to navždy.Saluki je inteligentní a intuitivní, citlivý pes známý pro jeho lhostejnost k cizím lidem a jeho schopnost vazby s rodinou.Saluki je jako kaviár chuť, vychutnají jen znalci. Každý z nich je jednoznačně odlišný. Saluki jsou jako bramborové lupínky - je těžké se zastavit u jedné. - Výňatek z Saluki tajemství: novému majiteli Průvodce Život Úspěšně se saluki Cherie Fehrman.

Vítejte na mé stránce Saluki v angličtině! Čtěte dále o této velmi zvláštní chrt plemeno "psa loveckého pouště", že i dnes v arabských zemích, stále loví jak tomu bylo po tisíce let. Saluki může běžet bez námahy pro mnoho mílí v Na rozdíl greyhoundů a vipetů, kteří jsou rychle vyčerpány, protože jsou jen sprinteři.
Ke své rodině, je Saluki velmi věrná a milující. Milují pozornost stejně jako každý jiný pes. Jsou velmi inteligentní a mají skvělé osobnosti.Elegantní a krásná Saluki je obvykle klidný doma, ale venku je aktivní a potřebuje vážnou cvičení. Tento pes je velmi jednoduché. Protože jeho nezávislého charakteru, školení ho má trpělivost a smysl pro humor. On je oddaný své rodině, ale není obvykle zahřát na cizím lidem.

Povaha: Saluki je vynikající společník se svou rodinou. Saluki byl nejen vyšlechtil beduínský jako lovec po tisíce let, ale jako krásné, elegantní, inteligentní a věrný kamarád. Saluki může být docela citlivý a stát se citově spojené s jejich vlastníky. Saluki je velmi jemná s dětmi a může být přítel s nehynoucí věrnost. Celkově Saluki je milující, elegantní, inteligentní a věrný pes, který může být právě pro vás, pokud máte čas a odhodlání potřebný k vlastnictví tohoto nádherného plemene psa.vysoce inteligentní, Bohužel, jsou také velmi nezávislá, takže tato inteligence může často pracovat proti vám
Tendenci být rezervovaný k cizím lidem a často si vybere jednu "vlastníkem" v domácnosti, proto není dobré plemeno pro osoby s nízkým sebevědomím. Nezávislý a inteligentní, s rychlostí a vytrvalostí. Jsou to vynikající hosté domu, klidná, vyhrazené, a které mají pouze jednu vrstvu pomoci vyrovnat se s pouštním vedru, chybí jim mastnou nátěru, který vytvoří obvyklé "psí pach". Oni shodili velmi málo a udělat krásný přírůstek do rodiny. Jako mít trochu poplatku u vás doma!

Na Váš příspěvek jsem narazila náhodou, ale nestačím koukat.
Plemeno saluki znám a chovám dlouhá léta a to co o nich vy píšete nevypovídá nic o nich samích, ale svědčí jenom o tom, že pro ně pobyt ve vaší domácnosti musel být opravdu hrozným zážitkem.
Saluka je milující tvor, ale také velice hrdý. Pokud vám tak silně projevuje lhostejnost, je to jenom proto, že si její náklonost ale vůbec nezasloužíte. Lituji saluki které se vám dostali do rukou.
Věřím že máte ráda psi, ale jenom demonstrujete problém s chovem saluki. Není to pes pro každého. Nestačí chtít atraktivní doplněk a někoho kdo by vás poslouchal.
Jedná se o velice citlivého, něžného a milujícího tvora. Na svou rodinu nedá dopustit, miluje děti, přátele rodiny považuje za své přátele. Moji psi jsou mi neustále na blízku, srdečně mě vítají kdykoliv se vracím domů, venku běhají na volvo a na zavolání přijdou.
V mnoha ohledech je to více kůň než pes a většina lidí prostě "není hodna.."
Mě váš příspěvek sice nadzvedl ze židle, protože vím že je to nesmysl, co píšete, vy ale děláte salukám dobrou službu. určitě lepší než ti, kteří se ji snaží propagovat.
Bylo by totiž ideální aby saluka zůstala málopočetným plemenem v rukách opravdových milovníků plemene.

saluka napsal(a):
Na Váš příspěvek jsem narazila náhodou, ale nestačím koukat.
Plemeno saluki znám a chovám dlouhá léta a to co o nich vy píšete nevypovídá nic o nich samích, ale svědčí jenom o tom, že pro ně pobyt ve vaší domácnosti musel být opravdu hrozným zážitkem.
Saluka je milující tvor, ale také velice hrdý. Pokud vám tak silně projevuje lhostejnost, je to jenom proto, že si její náklonost ale vůbec nezasloužíte. Lituji saluki které se vám dostali do rukou.
Věřím že máte ráda psi, ale jenom demonstrujete problém s chovem saluki. Není to pes pro každého. Nestačí chtít atraktivní doplněk a někoho kdo by vás poslouchal.
Jedná se o velice citlivého, něžného a milujícího tvora. Na svou rodinu nedá dopustit, miluje děti, přátele rodiny považuje za své přátele. Moji psi jsou mi neustále na blízku, srdečně mě vítají kdykoliv se vracím domů, venku běhají na volvo a na zavolání přijdou.
V mnoha ohledech je to více kůň než pes a většina lidí prostě "není hodna.."
Mě váš příspěvek sice nadzvedl ze židle, protože vím že je to nesmysl, co píšete, vy ale děláte salukám dobrou službu. určitě lepší než ti, kteří se ji snaží propagovat.
Bylo by totiž ideální aby saluka zůstala málopočetným plemenem v rukách opravdových milovníků plemene.

Ahoj, kromě toho, že si na základě příspěvků myslíte, že se u mě saluki měli špatně, a že to, co píši, je nesmysl, se vším ostatním naprosto souhlasím. Píšeme vlastně to stejné. Saluki není pro každého, nechová se jako pes, je hrdá a je třeba ji pochopit a respektovat. Málokterý člověk však chce se svým psem vytvořit vztah v takovém pořadí. Proto já osobně začátečníky na základě vlastních zkušeností odrazuji od pořízení si jako prvního chrta právě saluki.
A ještě si dovolím přidat, že hodně je chování všech psů a kupodivu i saluk ovlivněno prostředím. Velkoměstské jsou podstatně lépe ovladatelné a těsněji přimknuté k člověku, než ty venkovské.
Jinak toto téma již pro zadavatele s odstupem času nemá pravděpodobně žádný význam, takže asi není třeba v něm pokračovat.

To je moc dobře, že jste takto svou saluki popsala. Přesně, jak píšete, neosloví toto plemeno každého a je velice důležité vědět, že i takto se může chovat. Proto někoho toto chování naprosto uchvátí a jiného odradí. Je důležité vědět, co od psa očekáváme. Jestliže chceme pejska jako naprosto oddaného a poslušného společníka, nebudeme volit saluki. Jestliže chceme, aby nás pes "neotravoval" volíme saluki. Osobně mne toto plemeno naprosto uchvátilo právě svou povahou a jiným přístupem k člověku. Je jasné, že i každá jednotlivá povaha tohoto plemene má své rozdíly, ale "psí kašpárek" to opravdu nebude. Moc děkuji za váš příspěvek a všem, kdo hledají pro sebe toho správného pejska přeji, aby ho našli.

Aby nas pes " neotravoval " volíme saluki :) :)

saluki napsal(a):
Ahoj, kromě toho, že si na základě příspěvků myslíte, že se u mě saluki měli špatně, a že to, co píši, je nesmysl, se vším ostatním naprosto souhlasím. Píšeme vlastně to stejné. Saluki není pro každého, nechová se jako pes, je hrdá a je třeba ji pochopit a respektovat. Málokterý člověk však chce se svým psem vytvořit vztah v takovém pořadí. Proto já osobně začátečníky na základě vlastních zkušeností odrazuji od pořízení si jako prvního chrta právě saluki.
A ještě si dovolím přidat, že hodně je chování všech psů a kupodivu i saluk ovlivněno prostředím. Velkoměstské jsou podstatně lépe ovladatelné a těsněji přimknuté k člověku, než ty venkovské.
Jinak toto téma již pro zadavatele s odstupem času nemá pravděpodobně žádný význam, takže asi není třeba v něm pokračovat.

Mě se moc líbila vaše definice saluki, v mnoha věcech mám s vámi stejný pohled na psa. A moc se mi líbí, že uživatel "rumburk" je tu i po těch letech! - ráda bych totiž s vámi probrala něco, co jsem vám chtěla vytknout, ale řekla jsem si, že už sem stejně nepřijdete diskutovat. Ale vy ano - jste tu
A můžete říci více. Protože ohledně vaší první reakce na uživ. "saluki" se mi nelíbilo, že jste soudila povahu psa podle toho, že máte dva jedince a jim ji TEPRVE ROK - nelze soudit povahu ročního štěněte... Toto jsem Vám chtěla vytknout a zároveň bych se tedy chtěla zeptat - jak je to dnes? Stále jsou vaše saluki takový "alík" poslušný? Ta moje totiž ne :-D a jako roční byla taky poslušná a prostě jiná...

Každopádně s čím tedy nesouhlasím s uživatelem "saluki" - to vítání! Já mám tři psy, z toho jedna je saluki, budou jí dva roky, a ta vítá, že to ví celá ulice! Když je na zahradě, pověsí se na branku a zpívá a zpívá je to krása, přijde mi, že z psů radost projevuje nejvíce spontánně a to i v případě, že jsem byla pryč je 10 minut.
A lidi? Lidi miluje! Musím jí mít po vsi na vodítko, protože každého zběsile vítá a taky skáče

Dále přivolání a volno - souhlas - okamžitě vyběhne na obzor ať je jakkoli daleko, přijde na zavolání jen někdy - na první prakticky nikdy. Ale přijde vesele a přijde až k noze. ale jistě, někdy volám déle, aby se mi objevila. Pořád je to ta naše divoká saluka. A jako štěně poslouchala samozřejmě lépe.

A co se týče soužití v domácnosti - tak je ráda, když si k ní přisedneme na gauč nebo na postel. Nebo přijde ona k nám. Na gauč nepřijde, ale to si myslím, že je spíše tím, že se ráda roztahuje a když tam sedíme my, nechce se mačkat.

Mám jí moc ráda, a musím souhlasit, že není pro každého a že se také stále učím s ní vycházet. Těžko nese, když ji kárám a to mě mrzí. Naši ostatní dva si to tolik neberou. Ale saluka se sebere a odejde na hodinu někam pryč.

Podle toho, jak uživatel"saluki" žila s těmi svými, tak si myslím, že my máme asi lepší vztah. ale je pravda, že nám jistě dost pomohlo, že vyrostla s obyčejnými psy - má lepší přivolání a lepší chování než saluki, které jsem dosud stihla poznat. A celkově samotářské saluki se mi zdají rozumnější, než když jich má člověk víc - to prý už není můžné je přivolat...

rumburk napsal(a):
Aby nas pes " neotravoval " volíme saluki :) :)

Je pravda, že saluki neotravuje! Paní to řekla možná příliš drsně, ale prakticky je to tak. Např. naše bordera do nás neustále strká, že chce drbat, nebo po nás šplhá - opět chce drbat, nebo sedíte u kafe a ona vám drcne do ruky - chce drbat toto rozhodně saluka nedělá a věřím tomu, že žádná.
A druhý náš pejsek zase neustále otravuje s něčím v hubě a chce to házet - kňourá, nebo do nás strká a nebo štěká. A to si taky neumím představit, že by ta naše salučí dámička se k tomuto snížila

kykyna napsal(a):
Je pravda, že saluki neotravuje! Paní to řekla možná příliš drsně, ale prakticky je to tak. Např. naše bordera do nás neustále strká, že chce drbat, nebo po nás šplhá - opět chce drbat, nebo sedíte u kafe a ona vám drcne do ruky - chce drbat toto rozhodně saluka nedělá a věřím tomu, že žádná.
A druhý náš pejsek zase neustále otravuje s něčím v hubě a chce to házet - kňourá, nebo do nás strká a nebo štěká. A to si taky neumím představit, že by ta naše salučí dámička se k tomuto snížila

Není to jen výsada saluk. Takto se chová většina velkých chrtů. Mě barzoji taky "neotravují". Jejich pozornost si musím zasloužit a mě toto hrdé, ani trochu devótní chování naprosto vyhovuje. Popravdě, vlezlého psa bych opravdu doma nesnesla. Vím to, proto mám už léta jen barzoje.

Ach barzoji, to je vznešenost sama. Jsou nádherní a jejich ladná chůze, opravdoví aristokrati. Ovšem, takoví jsou chrti vůbec. Jeden krásnější druhého. A každý osobnost, jako ostatně u všech živých tvorů.

samain napsal(a):
Není to jen výsada saluk. Takto se chová většina velkých chrtů. Mě barzoji taky "neotravují". Jejich pozornost si musím zasloužit a mě toto hrdé, ani trochu devótní chování naprosto vyhovuje. Popravdě, vlezlého psa bych opravdu doma nesnesla. Vím to, proto mám už léta jen barzoje.

Ano, to máme stejné - mě ti moji "otravové" taky často pijí krev... Ale jejich klady naštěstí přebijí zápory :-D.

Zdravím fanoušky chrtích plemen a prosím o info, jsou někteří majitelé saluk z Plzně a okolí? V republice prý je něco kolem 100 saluk, snad budu mít štěstí a na nějakého ve svém bydlišti narazím.
Zatím je to bída. Děkuji za info.

karamba napsal(a):
Zdravím fanoušky chrtích plemen a prosím o info, jsou někteří majitelé saluk z Plzně a okolí? V republice prý je něco kolem 100 saluk, snad budu mít štěstí a na nějakého ve svém bydlišti narazím.
Zatím je to bída. Děkuji za info.

My jsme Plzeň jih ;-).

Ahoj všem :)

ráda bych se zeptala, na pár věcí ohledně těchto fešáků :). O všeobecné povaze tu bylo napsáno hodně, ale mě by zajímalo, jak se saluki chová/chovají v bytě. Když jste doma. Osobně miluji kočky. Jejich nezávislou povahu. To, že vám dají najevo, že vám mají rády třeba jen tím, že jsou ve stejné místnosti jako vy. Ráda bych tedy věděla, zda jsou saluki podobné kočkám. Osobně mi přijde občas otravné, když někde jsem na návštěvě a návštěvy pes mi neustále nosí míč, drká do mě, abych ho hladila apod. Páníčkovi to přijde hrozně roztomilé a vtipné a pejskovi rád vyhoví. Ale přestože psy miluju, toto vlezlé chování skutečně nemusím. Ráda bych psa, který mě třeba uvídá jen tím, že ke mě přijde, nechá se pohladit a pak si zase jde po svým. Pes, který když budu chtít v klidu pít čaj mi nebude drcat do ruky, ale v klidu si lehne někam, kde se nebudeme vzájemně "otravovat" a bude třeba jen pozorovat nebo spát. Impulzivní chování psů, kteří vřeští a skáčou vždy když vidí vodítko, nebo stačí jen když se zvednete a máte je hned za zadkem mi není moc sympatické. Stejně tak venku. Ráda bych psa, který nebude jak pako chtít běhat za každým psem/člověkem apod. Nepotřebuju, aby si toho psa půl města hladilo. Když někam přijdu, stačí mi, aby si pes někam lehl třeba pod stůl a nemusím o něm vědět. Chci společníka co opravdu dělá společnost a ne psa, který bude neustále za zadkem. Já sama jsem takový "nezávislý samotář". Nemám ráda, když musím dělat něco, co mi někdo poručí. To to just neudělám. Nesnáším když se ke mě lidé moc hrnou, objímání na oslavách mi vyloženě vyvolává husí kůži.
Doufám, že jsem teď nezapůsopbila jako nějaká zapšklá krůta :D. Tak to není :) Zvířata miluj i psy.. I ty vlezlé, ale sama bych doma raději psa, který mi nebude za zadkem neustále a která nezbourá půl baráku když přijdu domů. Jsem zvyklá na vítání od kočky. Mňaučí už jen když mě slyší na chodbě. Když přijdu domu nechá se pomazlit, ale taky toho má za chvilku dost. U nikoho jiného takto nemňaučí. Nechá se pohladit i od návštěvy, ale jinak není vlezlá, ale přesto vím, že mě zbožňuje, protože chce být pokaždé ve stejné místnosti jako já. Někdo by řekl, že je to jen hloupá kočka, ale naopka. Umím přečíst její chování, znám jí a miluju jí i její povahu <3 a ráda bych podobného pejsana :) Moc všem děkuji za odpovědi :).

Saphirra napsal(a):
Ahoj všem :)

ráda bych se zeptala, na pár věcí ohledně těchto fešáků :). O všeobecné povaze tu bylo napsáno hodně, ale mě by zajímalo, jak se saluki chová/chovají v bytě. Když jste doma. Osobně miluji kočky. Jejich nezávislou povahu. To, že vám dají najevo, že vám mají rády třeba jen tím, že jsou ve stejné místnosti jako vy. Ráda bych tedy věděla, zda jsou saluki podobné kočkám. Osobně mi přijde občas otravné, když někde jsem na návštěvě a návštěvy pes mi neustále nosí míč, drká do mě, abych ho hladila apod. Páníčkovi to přijde hrozně roztomilé a vtipné a pejskovi rád vyhoví. Ale přestože psy miluju, toto vlezlé chování skutečně nemusím. Ráda bych psa, který mě třeba uvídá jen tím, že ke mě přijde, nechá se pohladit a pak si zase jde po svým. Pes, který když budu chtít v klidu pít čaj mi nebude drcat do ruky, ale v klidu si lehne někam, kde se nebudeme vzájemně "otravovat" a bude třeba jen pozorovat nebo spát. Impulzivní chování psů, kteří vřeští a skáčou vždy když vidí vodítko, nebo stačí jen když se zvednete a máte je hned za zadkem mi není moc sympatické. Stejně tak venku. Ráda bych psa, který nebude jak pako chtít běhat za každým psem/člověkem apod. Nepotřebuju, aby si toho psa půl města hladilo. Když někam přijdu, stačí mi, aby si pes někam lehl třeba pod stůl a nemusím o něm vědět. Chci společníka co opravdu dělá společnost a ne psa, který bude neustále za zadkem. Já sama jsem takový "nezávislý samotář". Nemám ráda, když musím dělat něco, co mi někdo poručí. To to just neudělám. Nesnáším když se ke mě lidé moc hrnou, objímání na oslavách mi vyloženě vyvolává husí kůži.
Doufám, že jsem teď nezapůsopbila jako nějaká zapšklá krůta :D. Tak to není :) Zvířata miluj i psy.. I ty vlezlé, ale sama bych doma raději psa, který mi nebude za zadkem neustále a která nezbourá půl baráku když přijdu domů. Jsem zvyklá na vítání od kočky. Mňaučí už jen když mě slyší na chodbě. Když přijdu domu nechá se pomazlit, ale taky toho má za chvilku dost. U nikoho jiného takto nemňaučí. Nechá se pohladit i od návštěvy, ale jinak není vlezlá, ale přesto vím, že mě zbožňuje, protože chce být pokaždé ve stejné místnosti jako já. Někdo by řekl, že je to jen hloupá kočka, ale naopka. Umím přečíst její chování, znám jí a miluju jí i její povahu <3 a ráda bych podobného pejsana :) Moc všem děkuji za odpovědi :).

Tak to jste zdá se vhodný kandidát pro "namyšlenou" saluku
Já mám dva psy plus saluku, takže mám možnost srovnání.
Co se týče toho "Páníčkovi to přijde hrozně roztomilé a vtipné a pejskovi rád vyhoví. Ale přestože psy miluju, toto vlezlé chování skutečně nemusím" - tak to já osobně bytostně nesnáším a mám opačný problém s návštěvami! ! Psi je otravujou a tak je okřiknu a návštěva na to "to je dobrý, mě to nevadí" a psa ještě poňouká. Ale MĚ to vadí! A oni mi naprosto kazí výchovu. Jestliže psa okřiknu ať neotravuje s míčem a návštěva vzápětí míč stejně vezme a hodí - a ještě mě do kytek! Takže nikdy jsem nedovedla vychovat mou fenku, aby neprudila s míčem, protože 80% lidí, co nám lezou po dvoře jsu tupci, kteří nerespektují ani když se na ně kvůli tomu rozzlobím

No abych se tedy vrátila k našim aristokratům Moje salučí holka je stará nyní asi 20 měsíců, nikdy mě nepronásleduje, neotravuje, vítá tedy bouřlivě, ale to mě těší. Lidi má velice ráda a musím s ní kvůli tomu chodit po vsi na vodítku - protože se ke každému hrne až na dvůr Ale to je podle mne otázka sicializace - když byla malá, potkala mraky lidí, mraky lidí jsme navštěvovali a všichni na ní byly milionový... Takže to bude tím. Hodně jsme chodili po vícedenních čundrech, takže jsem z princezny dělal trochu křováčka ;-) Dokonce s námi byla i v Anglii - tak se velice všem líbila
Když je u nás návštěva, saluki Airinka všechny obejde pro jedno dvě pohlazení a dál je neřeší. Nežebrá, nic. Leží opodál a kolikrát leží i úplně v domě, když jsme všichni venku.

Jen pár věví mě u ní mrzí:
1. nemá ráda jízdu autem, první půlrok zvracela, další půlrok nehorázně slintala a teď již několik měsíců je naprosto silná, ale nechce moc nastupovat, nechá se přemlouvat a v autě neustále cestuje, protože je nervózní - a tohle je prý pro saluky typické, že nesnáší jízdu autem. Což jsem vůbec netušila a možná bych ani saluku nechtěla, jezdíme autem totiž téměř obden a bylo to dlouhé trápení s ní... Ale dnes už je dobrá
2. psolušnost na bodu mrazu - sice zvládá přivolání, pár psích triků, ale v každém povelu vidíte její nechuť to pro vás udělat a u všeho musím dlouhé vteřiny přemýšlet než to teda provede... Což je problém, například, když jede auto po polňačce, já přivolám psa a on se ke mě plouží krokem a ještě prostředkem cesty... A poserte se
ALE - ještě je mladá, věřím, že to bude lepší

Taky je to trochu histerka - například se praští do packy a dokáže vřeštit deset minut jako bysme do ní kopali

Sama tohohle psa ještě poznávám a dlouho dobu budu. A je opravdu hodně kočka (které paradoxně vůbec nemám ráda ), je úplně jiná než drtivá většina psů.. Je to prostě saluki - "jsou darem od boha a znají tajemství života, vesmíru a všehomíra. Jestli nevěříte, podívejte se do jejích očí"

kykyna napsal(a):
Tak to jste zdá se vhodný kandidát pro "namyšlenou" saluku
Já mám dva psy plus saluku, takže mám možnost srovnání.
Co se týče toho "Páníčkovi to přijde hrozně roztomilé a vtipné a pejskovi rád vyhoví. Ale přestože psy miluju, toto vlezlé chování skutečně nemusím" - tak to já osobně bytostně nesnáším a mám opačný problém s návštěvami! ! Psi je otravujou a tak je okřiknu a návštěva na to "to je dobrý, mě to nevadí" a psa ještě poňouká. Ale MĚ to vadí! A oni mi naprosto kazí výchovu. Jestliže psa okřiknu ať neotravuje s míčem a návštěva vzápětí míč stejně vezme a hodí - a ještě mě do kytek! Takže nikdy jsem nedovedla vychovat mou fenku, aby neprudila s míčem, protože 80% lidí, co nám lezou po dvoře jsu tupci, kteří nerespektují ani když se na ně kvůli tomu rozzlobím

No abych se tedy vrátila k našim aristokratům Moje salučí holka je stará nyní asi 20 měsíců, nikdy mě nepronásleduje, neotravuje, vítá tedy bouřlivě, ale to mě těší. Lidi má velice ráda a musím s ní kvůli tomu chodit po vsi na vodítku - protože se ke každému hrne až na dvůr Ale to je podle mne otázka sicializace - když byla malá, potkala mraky lidí, mraky lidí jsme navštěvovali a všichni na ní byly milionový... Takže to bude tím. Hodně jsme chodili po vícedenních čundrech, takže jsem z princezny dělal trochu křováčka ;-) Dokonce s námi byla i v Anglii - tak se velice všem líbila
Když je u nás návštěva, saluki Airinka všechny obejde pro jedno dvě pohlazení a dál je neřeší. Nežebrá, nic. Leží opodál a kolikrát leží i úplně v domě, když jsme všichni venku.

Jen pár věví mě u ní mrzí:
1. nemá ráda jízdu autem, první půlrok zvracela, další půlrok nehorázně slintala a teď již několik měsíců je naprosto silná, ale nechce moc nastupovat, nechá se přemlouvat a v autě neustále cestuje, protože je nervózní - a tohle je prý pro saluky typické, že nesnáší jízdu autem. Což jsem vůbec netušila a možná bych ani saluku nechtěla, jezdíme autem totiž téměř obden a bylo to dlouhé trápení s ní... Ale dnes už je dobrá
2. psolušnost na bodu mrazu - sice zvládá přivolání, pár psích triků, ale v každém povelu vidíte její nechuť to pro vás udělat a u všeho musím dlouhé vteřiny přemýšlet než to teda provede... Což je problém, například, když jede auto po polňačce, já přivolám psa a on se ke mě plouží krokem a ještě prostředkem cesty... A poserte se
ALE - ještě je mladá, věřím, že to bude lepší

Taky je to trochu histerka - například se praští do packy a dokáže vřeštit deset minut jako bysme do ní kopali

Sama tohohle psa ještě poznávám a dlouho dobu budu. A je opravdu hodně kočka (které paradoxně vůbec nemám ráda ), je úplně jiná než drtivá většina psů.. Je to prostě saluki - "jsou darem od boha a znají tajemství života, vesmíru a všehomíra. Jestli nevěříte, podívejte se do jejích očí"

Moc děkuji za vyčerpávající odpověď :)

To otravování psů jsem napsal raději trochu mírně, abych tu nevypadala jako někdo kdo vlastně nesnáší psy :D.. Ale máme to uplně stejně. I s tím učením něčeho. Moje máma (bydlím u ní v baráku, ve svém bytě) má fenu "NO" (samozřejmě od pořízení bPP štěněte je všechno špatně včetně toho pořízení), tak jsem s iřekla OK zkusím z ní udělat alespoň trochu normálního psa. No čuba je celkem vnímavá, taková submisivka, ale sympoš psí. Má ráda všechny, ale není nijak vlezlá, když jí ohouknu ať dá pokoj s něčím dá pokoj apod. Ale co mě fakt točí, že absolutně nidko nerespektuje moje zákazy třeba co se týče krmení jí lidský jídlem (skákání a žebrání - to fakt nesnesu) nechci aby žebrala. No co myslíte, že dělají.. Ano možnost za A) je správně. Cpou jí zbytkama, co mají pro slepice a pak se diví, že pes má s*ačku. Takže sem to prostě vzdala, protože něco učit neustále dokolečka od nuly, protože je zbytek baráku pitomej včetně návštěv... Samozřejmě pokud jsem někde na návštěvě, kde mě takto pes otravuije samozřejmě o to víc na toho psa prdím :D.
Ale to bylo OT: Ad to vítání, samozřejmě mi nevadí, když mě bude pes vítat, ale i u vítání chci mít nějaké hranice a ne, že mi pes poleze až za krk :D. Pokud se bude lísat apod, nemám problém, le třeba skákání fakt ne :). Samozřejmě pořádná sociálizace jena místě a s tou taky počítám. Celkově mě nějak ani moc nebaví učit psa cirkusový kousky apod. Raději se s ním jdu projít. Stačí mi, když si bude umět sednout, příp. lehnout, zbytek se dá dotáhnout ne výcvikem, ale výchovou. To já raději :D. Pokud bych našla psa, který bude povahově podobný naší kočce, byla bych uplně nejšťastnější. Nijak vlezlá, dává najevo, že miluje "svoji rodinu" (MĚ), není přehnaně otravná, sem tam pohlazení jinak dá pokoj. A ve městě nebude mít potřebu otáčet se za kýmkoli kdo projde apod. Taková laxnost :).
Ještě mi prosím dovolte otázku :). Jak to mají s agresí? Někde jsem četla, že k cizím lidem a psům mohou být agresivní. Což mi přijde na chrta poněkud podivné.
"Což je problém, například, když jede auto po polňačce, já přivolám psa a on se ke mě plouží krokem a ještě prostředkem cesty... A poserte se..." :D :D.. to mi upřímně připomíná mě :D..

Ještě jsem se chtěla zeptat, jak moc jsou aktivní? :).. Samozřejmě pokud budou venku lítat nemám s tím problém, ale zda potřebuji zaměstnání jako třeba BOCky (což je asi blbina, když nejsou na cirkusové triky :D). Kolik hodin denně tak věnujete? :).

Saphirra napsal(a):
Moc děkuji za vyčerpávající odpověď :)

To otravování psů jsem napsal raději trochu mírně, abych tu nevypadala jako někdo kdo vlastně nesnáší psy :D.. Ale máme to uplně stejně. I s tím učením něčeho. Moje máma (bydlím u ní v baráku, ve svém bytě) má fenu "NO" (samozřejmě od pořízení bPP štěněte je všechno špatně včetně toho pořízení), tak jsem s iřekla OK zkusím z ní udělat alespoň trochu normálního psa. No čuba je celkem vnímavá, taková submisivka, ale sympoš psí. Má ráda všechny, ale není nijak vlezlá, když jí ohouknu ať dá pokoj s něčím dá pokoj apod. Ale co mě fakt točí, že absolutně nidko nerespektuje moje zákazy třeba co se týče krmení jí lidský jídlem (skákání a žebrání - to fakt nesnesu) nechci aby žebrala. No co myslíte, že dělají.. Ano možnost za A) je správně. Cpou jí zbytkama, co mají pro slepice a pak se diví, že pes má s*ačku. Takže sem to prostě vzdala, protože něco učit neustále dokolečka od nuly, protože je zbytek baráku pitomej včetně návštěv... Samozřejmě pokud jsem někde na návštěvě, kde mě takto pes otravuije samozřejmě o to víc na toho psa prdím :D.
Ale to bylo OT: Ad to vítání, samozřejmě mi nevadí, když mě bude pes vítat, ale i u vítání chci mít nějaké hranice a ne, že mi pes poleze až za krk :D. Pokud se bude lísat apod, nemám problém, le třeba skákání fakt ne :). Samozřejmě pořádná sociálizace jena místě a s tou taky počítám. Celkově mě nějak ani moc nebaví učit psa cirkusový kousky apod. Raději se s ním jdu projít. Stačí mi, když si bude umět sednout, příp. lehnout, zbytek se dá dotáhnout ne výcvikem, ale výchovou. To já raději :D. Pokud bych našla psa, který bude povahově podobný naší kočce, byla bych uplně nejšťastnější. Nijak vlezlá, dává najevo, že miluje "svoji rodinu" (MĚ), není přehnaně otravná, sem tam pohlazení jinak dá pokoj. A ve městě nebude mít potřebu otáčet se za kýmkoli kdo projde apod. Taková laxnost :).
Ještě mi prosím dovolte otázku :). Jak to mají s agresí? Někde jsem četla, že k cizím lidem a psům mohou být agresivní. Což mi přijde na chrta poněkud podivné.
"Což je problém, například, když jede auto po polňačce, já přivolám psa a on se ke mě plouží krokem a ještě prostředkem cesty... A poserte se..." :D :D.. to mi upřímně připomíná mě :D..

Ještě jsem se chtěla zeptat, jak moc jsou aktivní? :).. Samozřejmě pokud budou venku lítat nemám s tím problém, ale zda potřebuji zaměstnání jako třeba BOCky (což je asi blbina, když nejsou na cirkusové triky :D). Kolik hodin denně tak věnujete? :).

Co se týče vítání - neskáče, ale svou radost projevuje dost srandovním vytím a točí se dokola, jako by to chtěla všem říct, že jsme doma - je to takový zpěv

K okolí je určitě spíše laxní - ale jak říkám, když jde na volno po vsi, každého vítá mohutným vrtěním ocasu a někdy chce i vyskočit na člověka.

Jinak musím říci, že denně se jí rozhodně nevěnuju. Máme domek se zahradou, psi jsou většinou venku - resp. když nejsme doma, psi mají buď otevřeno do baráku a mohou ven a nebo jsou zavření doma. Když jsme doma zavřeme je buď venku, nebo jsou venku snámi (trávíme hodně času na dvoře) a když je hnusně, válíme se všichni na divanu
Nkědy jdeme ven denně, někdy 3-4 dny nikam nejdeme. Je jí to jedno, nemá velkou potřebu, aby se jí někdo věnoval. Když jdeme na prochajdu, jdem většinou se všemy psy. Ona si lítá někde na obzoru, ostatní psi jsou spíše blíž k nám.
Dokáže vás doprovázet dlouhé kilometry a zároveň se s váma velice ráda bude tři dny válet v posteli (a to myslím doslova, člověk ji pak musí vykopat, aby se šla aspoň vyčůrat ).
Akorát bacha na vedro - ve vedru je nešťastná a ujde sotva pár km k vodě. Myslím, že chrti mají tendenci se přehřívat.

Jinak těmi triky jsem myslela opravdu jen sedni, lehni, zůstaň

A ještě k té agresi - bohužel mi opravdu před pár měsíci začala být na vodítku vostrá na psy. Zrovna pracujeme na odstranění. Nevím, co ji to napadlo, vždy byla na pejsky milá, teď přes zimu se s cizím psem neviděla a co jsme byli na pár akcích zjara, byla vostrá i na malý psy..
Ale pouze na vidítku, na volno je zlatá a buď je kamarádka nebo si nevšímá.

Páni, to jsem ráda, že to nejsou žádní přehnaní akčňáci :).. Já sama jsem takový, ne vyloženě lenoch, ale jako abych někde lítala 5x týdně na cvičáku,4x týdně na agility,5x týdně canicross apod, to fakt neeee :D.. nejraději se procházím :).. Takže pes, který mě neotravuje a je schopný se třeba 3 dny válet doma aniž by mi byl neustále za zadkem a prudil, pes který když se mnou půjde třeba do města si nikoho nevšímá mi zní jako rajská hudba :D. Akorát trošku mě mrzí ta agrese :(. Vždycky jsem myslela, že chrti jsou mírumilovní ke vemu, ale je fakt, že jsem četla hlavě o greyích. A můžu ještě jeden osobní dotaz? Samozřejmě klidně můžete do zpráv :). Máte jí s PP? :) a pokud ano, kolik Vás stála? :). Zajímalo by mne, kde se tak teď v téhle dob ceny pohybují. A kolik Vás tak stojí měsíčně? :).

Saphirra napsal(a):
Páni, to jsem ráda, že to nejsou žádní přehnaní akčňáci :).. Já sama jsem takový, ne vyloženě lenoch, ale jako abych někde lítala 5x týdně na cvičáku,4x týdně na agility,5x týdně canicross apod, to fakt neeee :D.. nejraději se procházím :).. Takže pes, který mě neotravuje a je schopný se třeba 3 dny válet doma aniž by mi byl neustále za zadkem a prudil, pes který když se mnou půjde třeba do města si nikoho nevšímá mi zní jako rajská hudba :D. Akorát trošku mě mrzí ta agrese :(. Vždycky jsem myslela, že chrti jsou mírumilovní ke vemu, ale je fakt, že jsem četla hlavě o greyích. A můžu ještě jeden osobní dotaz? Samozřejmě klidně můžete do zpráv :). Máte jí s PP? :) a pokud ano, kolik Vás stála? :). Zajímalo by mne, kde se tak teď v téhle dob ceny pohybují. A kolik Vás tak stojí měsíčně? :).

No ještě se poptejte více chovatelů, každá saluka nemusí být taková - a jak říkám nejlepší lék na konkrétně tu naši agresi je pustit jí z vodítka a v tu ránu je z ní jehňátko (ale to vždy nejde)

Mám jí s PP - prakticky jsem ani nikdy bez PP neviděla.. Pohybují se mezi 15-25 tis (dlé mých informací) Mám sportovní linii, kolik stojí exterieráci nevím.. možná v tom není rozdíl?

Ale opravdu podle jednoho psa nemůžeme soudit Ale co vím, tak i její mamka je taková...
Prakticky jí uděláte největší radost, když si vyjdete s rukama v kapsách a necháte jí lítat po obzoru... Hlavně bacha na výchovu, většinou jsou opravdu nevychované a musím říct, že lepší jsou saluky, kterých není víc pohromadě - co se týče přivolání.

Měsíčně živím 3 pejsky a vyjde to cca na 1200kč granule (10-15kg) a 250kč maso (10-13kg hovězího a drůbežího), tak jednoho pejska dostanete, když to vydělíte třema :-D Ae chce to samozřejmě zjistit si kde co a jak a proč kupovat...

Ano, je mi jasné, že podle jednoho pesana nemohu soudit všechny, ale pokud by se takto chovala většina saluk mohla bych si pískat :D.
Taky jsem si říkala, že snad ani bPP nejsou. Holt to není moderní plemeno a navíc málopočetné, tak se nedá rýžovat :) :D. A to je dobře :)
Tak to není vůbec žádná hrůza ta cena měsíčně :). Samozřejmě co se týče kvality krmení apod, už se trochu orientuji, snažím se hodně vzdělávat v oblasti kynologie a jejích odvětvích :).
Nevychované myslíte jak? :o Já samozřejmě chápu, že když je to chrt může se stát, že přivolání krachne apod a že nebude jak NO, který si bez povelu ani neuprdne, ale tuším, že tou evychovaností myslíte něco jiného :) Ovšem nevím, co přesně si pod tím představit :).

O chrtech se říká že buď běží nebo leží. Nepotřebujou dlouhý procházky, jsou to sprinteři, takže se rychle proběhnou a pak celej den ležej.

Děkuji, to je bezvadné, napíšu na mail.

Saphirra napsal(a):
Ano, je mi jasné, že podle jednoho pesana nemohu soudit všechny, ale pokud by se takto chovala většina saluk mohla bych si pískat :D.
Taky jsem si říkala, že snad ani bPP nejsou. Holt to není moderní plemeno a navíc málopočetné, tak se nedá rýžovat :) :D. A to je dobře :)
Tak to není vůbec žádná hrůza ta cena měsíčně :). Samozřejmě co se týče kvality krmení apod, už se trochu orientuji, snažím se hodně vzdělávat v oblasti kynologie a jejích odvětvích :).
Nevychované myslíte jak? :o Já samozřejmě chápu, že když je to chrt může se stát, že přivolání krachne apod a že nebude jak NO, který si bez povelu ani neuprdne, ale tuším, že tou evychovaností myslíte něco jiného :) Ovšem nevím, co přesně si pod tím představit :).

Nene - opravdu jsem myslela to přivolání a celkovou poslušnost.
jinak v těch granulých jsem se trochu sekla, je to spíš 15 - 20 kg :-D.

To Saphirra: Nezlobte se, že se ptám - ale proč vlastně chcete psa, když všechny Vámi požadované vlastnosti a chování ideálně naplňuje kočka? Ano, chrt k ní má díky svým povahovým specifikům asi nejblíže, ale pořád je to pes se vším všudy - včetně toho, že ho budete mít "za zadkem". Pes je smečkové zvíře a je pro něj přirozené být se smečkou (v našem případě s lidmi) v neustálém konktaktu. Jakou formu to "chození za zadkem" bude mít, je jen na Vás. Když budete psa od štěněcího věku vést k tomu, že na Vás nesmí skákat, lézt Vám do jídla a vyžadovat si pozornost 24/7, tak to dělat nebude - je to o výchově, ne o plemeni.

Hlavně se prosím neřiďte radami paní Kykyny, která uvádí, že se saluce zdaleka není potřeba věnovat denně. Představa, že jakémukoliv psovi - saluki nevyjímaje, postačuje poflakovat se po dvoře a jednou za 3-4 dny se krátce projít venku, je v zásadě mylná. Je to jen výmluva líného majitele, který si takto zjednodušuje život (což o to - když jsem bydlela v RD, občas jsem to dělala také.

Aby byl pes šťastný a spokojený, potřebuje každodenní aktivitu a zaměstnání, odpovídající jeho vlohám a předpokladům. V případě saluki to může být coursing, klasické dostihy, krátké sprinty, možná jí zajímal i flyball či agility.

Výchově chrta budete muset zejména v prvním roce života věnovat hodně času, být důsledná a trpělivá. Jsou to psi hodně impulsivní, hůře se soustředí, často jsou přecitlivělí, špatně reagují na jakýkoliv tlak, mají tendenci zdrhat a honit cokoliv co se hýbe... Zcela spolehlivé a pevné přivolání se u nich prakticky nedá dosáhnout, takže většina chrtů co znám, musí většinu času chodit na vodítku (rozhodně není v pořádku, aby pes "lítal někde na obzoru"). Právě proto budete pro chrta muset vymýšlet náhradní aktivity místo volného vylítání se (viz výše uvedené). Dobrou zprávou je, že chrt není vytrvalec, ale sprinter - na rozdíl od pastevců či klasických loveckých plemen mu na vybití energie stačí relativně krátká doba.

Saphirro, možná ještě jednou zvažte, co od života se psem opravdu očekáváte. Chrti jsou sice tak trochu podobné kočkám, ale kočky to nejsou a nebudou.

balisek napsal(a):
To Saphirra: Nezlobte se, že se ptám - ale proč vlastně chcete psa, když všechny Vámi požadované vlastnosti a chování ideálně naplňuje kočka? Ano, chrt k ní má díky svým povahovým specifikům asi nejblíže, ale pořád je to pes se vším všudy - včetně toho, že ho budete mít "za zadkem". Pes je smečkové zvíře a je pro něj přirozené být se smečkou (v našem případě s lidmi) v neustálém konktaktu. Jakou formu to "chození za zadkem" bude mít, je jen na Vás. Když budete psa od štěněcího věku vést k tomu, že na Vás nesmí skákat, lézt Vám do jídla a vyžadovat si pozornost 24/7, tak to dělat nebude - je to o výchově, ne o plemeni.

Hlavně se prosím neřiďte radami paní Kykyny, která uvádí, že se saluce zdaleka není potřeba věnovat denně. Představa, že jakémukoliv psovi - saluki nevyjímaje, postačuje poflakovat se po dvoře a jednou za 3-4 dny se krátce projít venku, je v zásadě mylná. Je to jen výmluva líného majitele, který si takto zjednodušuje život (což o to - když jsem bydlela v RD, občas jsem to dělala také.

Aby byl pes šťastný a spokojený, potřebuje každodenní aktivitu a zaměstnání, odpovídající jeho vlohám a předpokladům. V případě saluki to může být coursing, klasické dostihy, krátké sprinty, možná jí zajímal i flyball či agility.

Výchově chrta budete muset zejména v prvním roce života věnovat hodně času, být důsledná a trpělivá. Jsou to psi hodně impulsivní, hůře se soustředí, často jsou přecitlivělí, špatně reagují na jakýkoliv tlak, mají tendenci zdrhat a honit cokoliv co se hýbe... Zcela spolehlivé a pevné přivolání se u nich prakticky nedá dosáhnout, takže většina chrtů co znám, musí většinu času chodit na vodítku (rozhodně není v pořádku, aby pes "lítal někde na obzoru"). Právě proto budete pro chrta muset vymýšlet náhradní aktivity místo volného vylítání se (viz výše uvedené). Dobrou zprávou je, že chrt není vytrvalec, ale sprinter - na rozdíl od pastevců či klasických loveckých plemen mu na vybití energie stačí relativně krátká doba.

Saphirro, možná ještě jednou zvažte, co od života se psem opravdu očekáváte. Chrti jsou sice tak trochu podobné kočkám, ale kočky to nejsou a nebudou.

Naprosto s vámi souhlasím. Akorát bych vás chtěla vyvést z omylu - nechodíme ven jednou za 3-4 dny, to opravdu ne - jen jsem psala, že běžně se stane, že 3-4 nikam nejdeme. Ale my jsme opravdu neustále po dvoře s koňma, nebo chodíme za známými ve vsi (čemuž neříkám procházka), takže určitě se psy neválí celé dny jen po dvoře, když zrovna nejdeme na prochajdu. A neprocházíme se krátce
A já myslím, že to kde běhá je v pořádku - zavolám, zatleskám a běží ke mě, takže není problém.

Co se týče coursingu a dostihů, tak máme smůlu, na Plzeňsku nic není a co se týče 3-5ti akcí v okolí 150 km (což jsem ochotna jezdit), tak to nepovažuji za aktivitu, protože to je tak vyjímečně..


Ale rozhodně je třeba se poradit s mnohem více chovateli, to rozhodně.

To Kykyna: "Akorát bych vás chtěla vyvést z omylu - nechodíme ven jednou za 3-4 dny, to opravdu ne - jen jsem psala, že běžně se stane, že 3-4 nikam nejdeme. Ale my jsme opravdu neustále po dvoře s koňma, nebo chodíme za známými ve vsi (čemuž neříkám procházka), takže určitě se psy neválí celé dny jen po dvoře, když zrovna nejdeme na prochajdu."

V tom případě se omlouvám, vyznělo to jinak a je dobře, že jste věci uvedla na pravou míru. Nerada bych, aby vznikl dojem, že chrta stačí vypustit na dvorek nebo s ním obejít barák.

Ja jen takovy vlastni poznatek. Chrti se mi moc libi, ale... Co velice oceňuji u sve nechrti fenky je to, ze ONA si hlídá mě.Je to totiž super.Kdyz jsem sla se svym prvnim psem do lesa na houby, hledala jsem bud houby nebo psa.S posledni fenkou jdu do lesa na houby, lita si navolno nelovi a pravidelne se vraci a neustale si kontroluje kde jsme.Volat ji vubec neni treba, dela to automaticky.Divat se na takto stastneho psa, ktery miluje volny pohyb a blbne jak trestidlo, leze po stromech, skace na parezy, kdyz jsem ukazala na houbu tak si na ni sedne, protoze to ukazani prstem k zemi zna jako povel "sedni".

Bych nevymenila za psa, ktereho takrka nemuzu pustit z voditka.

Já neměla saluku, ale fenu azavaka. Je to také chrt každým coulem, ale protože vyrostla vedle vycepovaného ohaře a retrívra, měla vynikající poslušnost včetně přivolání. Dokonce se od ohaře naučila i vystavovat zvěř. Běžně chodila na volno v přírodě, neměla tendence utíkat, rozhodně byla ovladatelnější než všichni "svobodomyslní" bíglové, které znám. Hodně záleží nejen na konkrétním jedinci, ale i na okolí, které malé chrtisko obklopuje a ovlivňuje.

balisek napsal(a):
To Saphirra: Nezlobte se, že se ptám - ale proč vlastně chcete psa, když všechny Vámi požadované vlastnosti a chování ideálně naplňuje kočka? Ano, chrt k ní má díky svým povahovým specifikům asi nejblíže, ale pořád je to pes se vším všudy - včetně toho, že ho budete mít "za zadkem". Pes je smečkové zvíře a je pro něj přirozené být se smečkou (v našem případě s lidmi) v neustálém konktaktu. Jakou formu to "chození za zadkem" bude mít, je jen na Vás. Když budete psa od štěněcího věku vést k tomu, že na Vás nesmí skákat, lézt Vám do jídla a vyžadovat si pozornost 24/7, tak to dělat nebude - je to o výchově, ne o plemeni.

Hlavně se prosím neřiďte radami paní Kykyny, která uvádí, že se saluce zdaleka není potřeba věnovat denně. Představa, že jakémukoliv psovi - saluki nevyjímaje, postačuje poflakovat se po dvoře a jednou za 3-4 dny se krátce projít venku, je v zásadě mylná. Je to jen výmluva líného majitele, který si takto zjednodušuje život (což o to - když jsem bydlela v RD, občas jsem to dělala také.

Aby byl pes šťastný a spokojený, potřebuje každodenní aktivitu a zaměstnání, odpovídající jeho vlohám a předpokladům. V případě saluki to může být coursing, klasické dostihy, krátké sprinty, možná jí zajímal i flyball či agility.

Výchově chrta budete muset zejména v prvním roce života věnovat hodně času, být důsledná a trpělivá. Jsou to psi hodně impulsivní, hůře se soustředí, často jsou přecitlivělí, špatně reagují na jakýkoliv tlak, mají tendenci zdrhat a honit cokoliv co se hýbe... Zcela spolehlivé a pevné přivolání se u nich prakticky nedá dosáhnout, takže většina chrtů co znám, musí většinu času chodit na vodítku (rozhodně není v pořádku, aby pes "lítal někde na obzoru"). Právě proto budete pro chrta muset vymýšlet náhradní aktivity místo volného vylítání se (viz výše uvedené). Dobrou zprávou je, že chrt není vytrvalec, ale sprinter - na rozdíl od pastevců či klasických loveckých plemen mu na vybití energie stačí relativně krátká doba.

Saphirro, možná ještě jednou zvažte, co od života se psem opravdu očekáváte. Chrti jsou sice tak trochu podobné kočkám, ale kočky to nejsou a nebudou.

Čekala jsem podobný příspěvek :). A asi jsem blbě napsala ten můj předchozí. Samozřejmě kočíčí povaha je fajn, ale jsou věci, které psa nenahradí. Psy miluju a opravdu nejsem člověk, co by si něco pořídil a pak na to zvíře prděl. Kočku mám a přestože jí miluju, prostě jí něco chybí. Nemohu jí vzít s sebou na procházku, nemohu si s ní pohrát jako se psem. Kočka je fajn kamarád, ale nemůže být všude se mnou. Ano prudí mě, když mi nějaký pes neustále nosí míček, skáče po mě apod. ale pořád to neznamená, že nemám ráda psy. Ráda hodím svému psovi (až nějaký bude) míček, zaměstnám mu hlavu, budu s ním trajdat venku. Rozhodně nemám takovou představu, že bych měla psa, pustila ho na zahradu a tím to hasne. Sama tohle odsuzuji. Moje matka má čubu "NO", kterou má jen na zahradě a kašle na ní. Stejně jako celý zbytek baráku. Přestože to není můj pes a už několikrát jsem se zařekla, že ze sebe nebudu dělat blbce, abych se snažila toho psa nějak vychovat a oni pak stejně půjdou, vysmějou se mi, že ze sebe akorát dělám chytrou a ještě budou tu čubu nabádat ke špatnému chování. Ale nikdy to nevydržím a stejně si jí pak beru ven. Takže nebojte se, psí oddanost znám. Čubinu můžu nechat běhat na volno, není třeba jí volat, hlídat, ona hlídá mě. Když jí přivezli jako malé štěně 2 měsíční a nechali ji loni v lednu venku v bhoudě, vstávala sem v noci co 2 hodiny, abych jí šla rozbouchávat led v misce, trošku jí v kotci rozhýbat aby se zahřála a kontrolovat, že nemrzne. (Nemohla jsem si jí vzít dovnitř, matka určila, že v bytě ten pes nebude, co mi zbývalo, než se s ní pár noci schovat do chodby a spát s ní na zemi, když sem nechtěla, aby byla v té zimě. Naštěstí byla venkovní odchov, takže to dala bez újmy a očividně jí zima nebyla, ale copak já jí vidím do hlavy? Věnovala a věnují se jí, je to na ní vidět, je parádní. Miluje všechno a všechny, jenže bohužel z jejich strany jsou stále chyby a naschvály, které všechnu mojí práci pokládají do kopru. Ale stejně pokaždé, když jdu ven tu feňuli beru s sebou, aby se vylítala, pohrála si s ostatníma, zacvičila.. Ale přesto všechno si neumím představit, že takhle velkého psa mám v bytě a neustále za zadkem. Zastávám myšlenku, že v bytě může být každý pes, pokud se mu majitel dobře věnuje. Opravdu nemám názor, že velký pes v bytě = chudák. Ale samotnou mě znervozňuje, když má kočka roupy a přechází po bytě a neví co by. Jasně, jdu a pohraju si s ní, ona pak jde spát, ale dělá to jednou za čas. Hrajeme si pravidelně, ale občas má více energie a to pak neví co by. Ale při představě, že přijdu domů z rocházky a pes mi poleze na klín, když budu potřebovat třeba zrovna něco dělat a nosit balon, mě jímá hrůza. Ano, je to o výchovbě, ale když vím, že bych raději psa s trošku kočičích chováním, ale stále rysy psa, protože bych nechtěla psa, který má v povaze závislost na majiteli odstrkovat, pořídila bych si právě psa, který naopak závislý není :). Snad jsem to popsala trošku srozumitelně, ač jsem psala páteé přes deváté, ale opravdu jsem asi původní příspěvek na psala zle a byl špatně pochopen :).

Lexaurin napsal(a):
Bych nevymenila za psa, ktereho takrka nemuzu pustit z voditka.

My vodítko skoro nepoužíváme

kykyna napsal(a):
My vodítko skoro nepoužíváme

Jenže Vy - jak jsem pochopila, bydlíte na vesnici, kde je poměrně klidno a bezpečno. Jiný je život ve městě, kde je neustálý pohyb aut, pejskařů, cyklistů, bruslařů atd. Tam si můžete dovolit pustit z vodítka pouze psa spolehlivě ovladatelného, s relativně pevným přivoláním.

Jestli se mohu vyjádřit...mám zkušenost s afgánským chrtem...ano souhlasím, že ve městě může být problém, ale ze zkušeností z našeho města je volný pohyb psů dost markantně omezen a tam, kde bylo možno se psy chodit navolno se vybudovaly cyklostezsky, na kterých je to vysloveně zakázáno, chci jen říct (a doufám, že mi alespoň někteří majitelé chrtů dají za pravdu) že chrt není žádný neovladatelný trotl, jen musí člověk počítat s jeho bleskovou reakcí na pohyb...než vůbec stačíte otevřít pusu a psa odvolat uběhne minimálně několik desítek metrů, ale třeba na psí "loučce o rozměrech 50x50m jsem neměla nejmenší problém. Chrt si užívá i prochajdy na vodítku a na víkend s ním přeci páník může vyrazit do přírody, aby se pořádně vyběhal...nebo dělat nějaký psí sport pro něj vhodný.
Doma naprosto nevtíravý společník...svoje lidi taky miluje, ale takovým tím svým trochu kočičím a rezervovaným způsobem a venku si vás taky hlídá...jen na vás prostě "nevisí očima" dělá to jakoby mimochodem...
Měla jsem i perfektně vycvičenou fenku NO ano je velmi příjemné mít psa na kterýho nepotřebujete vodítko...ale je to práce pesana vycvičit...s chrtem nemusíte povely opakovat, co se naučí umí na jedničku...ale sám vyhodnotí, zda je povel smysluplný...a zda jej tedy provede.
Za mě je chrt PAN PES a život s ním je velmi pohodový...

Chraň bůh, že bych chrty považovala za trotly. Měla jsem je téměř 20 let, miluji a obdivuji je. Jen jejich výchova a výcvik má svá specifika a limity. Kdo na to není připraven, může být nepříjemně překvapen. PS: Teď, na "starší kolena" jsem si přes 2 desetiletí s chrty pořídila snadněji motivovatelné plemeno. Přesto se za nimi vždy na ulici obdivně ohlédnu.

Dobrý den všem. Děkuju všem za váš čas, který jste byli ochotni věnovat sepsání svých postřehů a zkušeností se Salukou. Už víc než půl roku hledám rasu, která bude TO pravé ořechové pro naši rodinu, respektive pro mě. Od trpasličího či královského pudla, přes čínského naháče, dlouhosrstého jezevčíka apod. jsem se zastavila u Saluki a jsem tu. Pročítám kde co najdu, zjišťuji informace chovatelů a doufám, že se mi podaří se setkat s někým osobně. Zatím jsem to štěstí neměla a nikoho ochotného na Severní Moravě jsem nepoznala, kdo by mi toto plemeno představil osobně a popřípadě pomohl s koupí štěněte. Prosím, pokud znáte chovatele, který je ochotný víc, než jen při prodeji, pošlete mi na něj kontakt. Jsem matka dvou malých, avšak ke zvířatům slušně vychovaných dětí, pracuji z domu, takže na pejska budu mít času dost. Stavíme dům, takže místo na zahredě i na gauči mít bude a procházky či běh u kolběžky mě lákají čím dál, tím víc. Zkušenosti mám "jen" s pudly, dogou a dobrmanem, ale Saluka mě chytla a ani přes její hrdou povahu mě nepustí. Co se týče procházek bez vodítka ve městě, to bych si netroufla ani se sebelíp vycvičeným psem. Měla jsem pejska, kterého jsem odvolala i od hárající se fenky, poslouchal dokonale a přesto ho přejelo auto, když byl na procházce s otcem. Je to jen zvíře a stejně jako u dítěte nikdy nevíte, kdy mu co přeletí přes nos, zapomene se a vyběhne...

Zajděte si na výstavu.
Vždy si tam "pokecám" o tom co mě zaujme - zajímá.
S majitelem, s chovatelem.
Ani nemusíte zmiňovat, že ho chcete, jen, že se Vám líbí.
Dozvím se i případná negativa...

Se zájmem jsem si přečetla vše co bylo na tomto vlákně doposud napsáno o tomto krásném plemeni(Saluki) a jeho povaze.A právě ta jeho povaha mi připomněla mého psíka, kterého jsem měla jako svého prvního v životě zhruba před 20 lety a ačkoli v současné době chovám jiná-větší plemena, tak mi právě ten můj první navždy zůstal v srdíčku.Byl to pejsek plemene Lhasa Apso a ačkoliv s výše zmiňovanou Saluki má exterierově málo společného, tak povaha je nesmírně podobná-s naprosto shodnými aspekty chování, které jste popisovali.Je to velice hrdý a nezávislý pejsek s vytrvalým aktivním pohybovým potenciálem venku a nenucenou neobtěžující "pohodářskou" grácií doma, opravdu se mohu podepsat pod vše, o čem jste se v souvislosti s povahou Saluki zmiňovali-kromě jediné věci - přivolání bezproblémové.

rapotacka11 napsal(a):
Zajděte si na výstavu.
Vždy si tam "pokecám" o tom co mě zaujme - zajímá.
S majitelem, s chovatelem.
Ani nemusíte zmiňovat, že ho chcete, jen, že se Vám líbí.
Dozvím se i případná negativa...

Jj, výstavu mám v plánu už delší dobu, ale je jich málo, co se mi podařilo vygooglovat a když, tak na druhém konci republiky Kdyby jste o nějaké věděli, dejte sem prosím info. Většinou se píše o těch, co už proběhly a výsledky

balisek napsal(a):
Chraň bůh, že bych chrty považovala za trotly. Měla jsem je téměř 20 let, miluji a obdivuji je. Jen jejich výchova a výcvik má svá specifika a limity. Kdo na to není připraven, může být nepříjemně překvapen. PS: Teď, na "starší kolena" jsem si přes 2 desetiletí s chrty pořídila snadněji motivovatelné plemeno. Přesto se za nimi vždy na ulici obdivně ohlédnu.

Můžu se zeptat, jaké plemeno jste si ted zvolila?

Http://dogsite.cz/vystava-psu.html.

rapotacka11 napsal(a):
Http://dogsite.cz/vystava-psu.html.

děkuju!

keska napsal(a):
Můžu se zeptat, jaké plemeno jste si ted zvolila?

Teď mi dělá společnost čínský chocholetý pes - naháček. Původně jsem měla whippety a irské vlkodavy.

saluki napsal(a):
strašně nerada bych, aby to vypadalo, že toto skvostné plemeno očerňuji.
Tak to opravdu není. Mám mezi chovateli a majiteli saluk přátele, výborné lidičky, kteří jsou svým vyvoleným plemenem naprosto uchváceni a jeho klady pro ně absolutně mažou jeho nedostatky.
Řekněme, že chyba je v tomto případě ve mě. Miluji chrtí eleganci, anatomii štíhlého pevného těla, fascinující pohled na jeho pohyb. Ale očekávám prostě od psa, že se bude chovat jako pes, bude mě mít rád, vítat u dveří, aportovat míčky, hrát si s mými přáteli a jejich dětmi, a bude poslušný. A to jsem prostě u saluki nenašla. Nepíši o jednom konkrétním pejskovi, měla jsem doma dva a v kontaktu jsem dodnes s jinými. Takže ikdyž povaha je individuální a jistě se najde vyjímka, jde o povahové založení plemene.
Chceteli nádherného společníka, který vás bude elegantně doprovázet na vodítku a netečně se chovat k okolí, budete se salukou spokojeni. Ale zacházejte s ním jako s exotickým zvířetem. Obdivujte jeho inteligenci a samostatnost. Přizpůsobte se vy jemu, protože on vám se přizpůsobovat nebude.
Několik příkladů za všechny. Pro porovnání použiji třeba právě vipety, kteří jsou díky přilití teriéří krve z chrtů nejvíce psí.
Přijdete domů, vipeti sbourají dům radostí, zavalí vás na gauči a spokojeně se od vás prostě nehnou. Saluki zvedne hlavu z gauče a když si k ní přisednete, zvedne se a odejde si lehnout jinam, odkud vás bude přezíravě pozorovat. Vipet při puštění z vodítka udělá pár sprinterských koleček a přijde vás zkontrolovat či vybídnout ke hře, saluki se sbalí a šup na nejbližší kopec, rozhlédnout se po kraji. Při přivolání se k vám přiblíží, ale většinou jen tak blízko, aby jste ji nemohl hned chytit, miluje svobodu a rozhodně se dá přesvědčit spíš za dobrotku než z lásky k pánovi. Prostě člověka nepotřebuje. Vipet většinou vítá bouřlivě všechny návštěvy, i ty psí, i ty úplně cizí. Saluki je buď zvědavě pozoruje z bezpečného místa nebo dokonce uteče, rozhodně nevyhledává jejich pohlazení, nedolézá, je hrdá a nádherná. Takže jak jsem napsala, mám ráda psí povahu, a tu jsem u saluki nedokázala prostě najít.
A ještě si dovolím tu poznámku k ceně. Pro cizího člověka je cena vysoká, ale pokud proniknte mezi chovatele, rozhodně vím i o salučích štěňatech za symbolickou cenu či dokonce zadarmo. Ona totiž saluki je ideální pes pro jednoho z deseti. Ale pro mě je i nadále nejkrásnější. Jen se na ní dnes už jen dívám, obdivuji ji jako geparda v ZOO, ale na mém gauči už se nikdy neobjeví, protože po nich padl v celé rodině absolutní zákaz dalšího chrta, saluki trestali celou rodinu. Ještě že existuje vipet, plemeno po chrtovsku krásné a po psovsku příjemné

Jednu saluku jsem poznala a je to přesně jak píšete... Krásné exotické zvíře, jako šelma v zoo...
Více se podobá kočce než psovi, nemá typické psí vlastnosti, natož aby si chtěla hrát nebo něco takového.

conaf napsal(a):

Jednu saluku jsem poznala a je to přesně jak píšete... Krásné exotické zvíře, jako šelma v zoo...
Více se podobá kočce než psovi, nemá typické psí vlastnosti, natož aby si chtěla hrát nebo něco takového.

Naše saluka si ráda hraje, přítel s ní dělá vyloženě psí kusy a nejraději ze všeho se perou a honí

kykyna napsal(a):
Naše saluka si ráda hraje, přítel s ní dělá vyloženě psí kusy a nejraději ze všeho se perou a honí

Jo, třeba se s ní přetahujete a aportujete?

conaf napsal(a):
Jo, třeba se s ní přetahujete a aportujete?

Neaportuje, ale nadšeně běhá s ostatními psy - když aportují
Jinak přetahovačky jsou jasná věc a nebo třeba boj o pacičky
A hrozně ráda ji pozoruji, když si hraje sama - nadhazuje si hračku a pak jí loví Je to vážně sranda, jednou si takhle nadhezovala klacek a flákla mi ho přímo do okna

Saluki ve svém živlu
https://www.facebook.com/alsharif.h/videos/10206705483305439/.

milannn napsal(a):
Saluki ve svém živlu
https://www.facebook.com/alsharif.h/videos/10206705483305439/.

Je vidět, že se pro to narodily a nic na světě jim to nenahradí.

Https://www.youtube.com/watch?v=RHs-DJP6aQA
Tak u nás by si taky užili, jen vybrat tu správnou lokalitu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Https://www.youtube.com/watch?v=RHs-DJP6aQA
Tak u nás by si taky užili, jen vybrat tu správnou lokalitu.

Jen myslím, že u nás by se to myslivcům moc nelíbilo . Přece jen tady máme trošku jiná pravidla než v Arábii.

milannn napsal(a):
Saluki ve svém živlu
https://www.facebook.com/alsharif.h/videos/10206705483305439/.

Takovej vymakanější coursing.

milannn napsal(a):
Jen myslím, že u nás by se to myslivcům moc nelíbilo . Přece jen tady máme trošku jiná pravidla než v Arábii.

Napsala bych to trochu jinak : Majiteli honitby by se to nelíbilo, lesníci by to uvítali a myslivcům by to pomohlo. A pejsci by si to náramně užili . Nejvíc by asi řvali ochránci zvířat - takový lov by se určitě neslučoval s naším zákonem. A majitelé psů by se o ně asi klepali.

Https://www.facebook.com/Praktiky-množitelů-499091653589905/timeline/.

Jiřina13 napsal(a):
Https://www.facebook.com/Praktiky-množitelů-499091653589905/timeline/.

A co s tím?

kykyna napsal(a):
A co s tím?

Taky nechápu, proč to vytahujete.

rapotacka11 napsal(a):
Taky nechápu, proč to vytahujete.

Neřekla bych, že je špatné to vytahovat. Ale nemůžeme s tím nic dělat. Pokud jedna kráva bude na salukách práskat nePP štěňata, můžeme ji maximálně tak nechat zmlátit...
Ale to je vše..

Saluki naštěstí není módní plemeno.Opravdu minimum lidí si pořídí tak specifického psa, a když, tak s PP.Saluki opravdu nebývá běžný dárek pod stromeček dětem.Tu si jen tak někdo nepořídí.

Clayton napsal(a):
Saluki naštěstí není módní plemeno.Opravdu minimum lidí si pořídí tak specifického psa, a když, tak s PP.Saluki opravdu nebývá běžný dárek pod stromeček dětem.Tu si jen tak někdo nepořídí.

No, vzhledem k tomu, jakým stylem si lidi pořizují psa - jen proto, že se jim líbí a neřeší povahu, tak proč by ne...

Deniel napsal(a):
Dobrý den,
chtěl bych si pořídit toto nádherné plemeno,ale bohužel nemohu najít žádné levnější :(. jako tady jsem četl že se dá pořídit i za
12 000 kč ale já jsem kontaktoval chovatele a ten mi řekl že stojíí okolo 25 000 kč ! mohl by mi někdo poradit nebo dát odkaz kde bych mohl sehnat levnější štěně tohoto plemene ?
mockrát děkuji

My máme saluki dvě jedna je z jiné nemoc známe chovky za 25 tisíc a druhá z velmi známe chovky a cena je 1600 eur v přepočtu 45 tisíc. A myslím že na ceně vubec nezáleží podstata je mít svoji saluku ráda a ona Vám to s radostí oplatí.

Jak citovala jedna paní "saluka se k Vám nevrací, protože chce ona se ale, protože Vás má ráda"

No moje dcera je "odchovaná" afgánem, takže až se osamostatní a bude mít podmínky, tak chce taky chrta, jen nechce tak hodně chlupatého, takže saluka je pro ní momentálně jasná volba, kolem třiceti tisíc za štěně jsme tak nějak počítaly...já dávám ročně za "provoz svých psů" taky cca 30 tis, takže pořizovací cena štěněte mi nepřijde zas až tak důležitá...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No moje dcera je "odchovaná" afgánem, takže až se osamostatní a bude mít podmínky, tak chce taky chrta, jen nechce tak hodně chlupatého, takže saluka je pro ní momentálně jasná volba, kolem třiceti tisíc za štěně jsme tak nějak počítaly...já dávám ročně za "provoz svých psů" taky cca 30 tis, takže pořizovací cena štěněte mi nepřijde zas až tak důležitá...

Fenky jsou za pětadvacet.
Saluka je překrásná.

Aliens_II napsal(a):
Fenky jsou za pětadvacet.
Saluka je překrásná.

No na mě už je to takové křehké stvořeníčko, taková víla psího světa, ale zase je pravda, že dcera není nijak razantní a ví, že u chrta nemusí, že tam by s tím nepochodila a že vlastně stačí když se budou hóóódně milovat a hlavně ví, že psa kolem dvaceti kil bez problémů fyzicky zvládne, když na to přijde...navíc jí saluka afgána připomíná...a také to, že to není evropský chrt, ale orientálec, který také nelovil ve smečkách, takže by se povahově mohl afgánovi blížit...no už je do saluk zamilovaná asi pět let...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No na mě už je to takové křehké stvořeníčko, taková víla psího světa, ale zase je pravda, že dcera není nijak razantní a ví, že u chrta nemusí, že tam by s tím nepochodila a že vlastně stačí když se budou hóóódně milovat a hlavně ví, že psa kolem dvaceti kil bez problémů fyzicky zvládne, když na to přijde...navíc jí saluka afgána připomíná...a také to, že to není evropský chrt, ale orientálec, který také nelovil ve smečkách, takže by se povahově mohl afgánovi blížit...no už je do saluk zamilovaná asi pět let...

Tak snad jí to klapne, někdy.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No na mě už je to takové křehké stvořeníčko, taková víla psího světa, ale zase je pravda, že dcera není nijak razantní a ví, že u chrta nemusí, že tam by s tím nepochodila a že vlastně stačí když se budou hóóódně milovat a hlavně ví, že psa kolem dvaceti kil bez problémů fyzicky zvládne, když na to přijde...navíc jí saluka afgána připomíná...a také to, že to není evropský chrt, ale orientálec, který také nelovil ve smečkách, takže by se povahově mohl afgánovi blížit...no už je do saluk zamilovaná asi pět let...

Perfektní! To jestli ji klapne bude nadšená.

Fiona.Praha napsal(a):
Tak snad jí to klapne, někdy.

No přeju jí to...naštěstí, tím že se psy žije celý život, tak ví co to obnáší a nehrne se do toho po hlavě, prostě až bude vědět, že je čas si pořídit vlastního psa a má na to podmínky, tak má jasno...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No přeju jí to...naštěstí, tím že se psy žije celý život, tak ví co to obnáší a nehrne se do toho po hlavě, prostě až bude vědět, že je čas si pořídit vlastního psa a má na to podmínky, tak má jasno...

To je rozumné.

balisek napsal(a):
To Saphirra: Nezlobte se, že se ptám - ale proč vlastně chcete psa, když všechny Vámi požadované vlastnosti a chování ideálně naplňuje kočka? Ano, chrt k ní má díky svým povahovým specifikům asi nejblíže, ale pořád je to pes se vším všudy - včetně toho, že ho budete mít "za zadkem". Pes je smečkové zvíře a je pro něj přirozené být se smečkou (v našem případě s lidmi) v neustálém konktaktu. Jakou formu to "chození za zadkem" bude mít, je jen na Vás. Když budete psa od štěněcího věku vést k tomu, že na Vás nesmí skákat, lézt Vám do jídla a vyžadovat si pozornost 24/7, tak to dělat nebude - je to o výchově, ne o plemeni.

Hlavně se prosím neřiďte radami paní Kykyny, která uvádí, že se saluce zdaleka není potřeba věnovat denně. Představa, že jakémukoliv psovi - saluki nevyjímaje, postačuje poflakovat se po dvoře a jednou za 3-4 dny se krátce projít venku, je v zásadě mylná. Je to jen výmluva líného majitele, který si takto zjednodušuje život (což o to - když jsem bydlela v RD, občas jsem to dělala také.

Aby byl pes šťastný a spokojený, potřebuje každodenní aktivitu a zaměstnání, odpovídající jeho vlohám a předpokladům. V případě saluki to může být coursing, klasické dostihy, krátké sprinty, možná jí zajímal i flyball či agility.

Výchově chrta budete muset zejména v prvním roce života věnovat hodně času, být důsledná a trpělivá. Jsou to psi hodně impulsivní, hůře se soustředí, často jsou přecitlivělí, špatně reagují na jakýkoliv tlak, mají tendenci zdrhat a honit cokoliv co se hýbe... Zcela spolehlivé a pevné přivolání se u nich prakticky nedá dosáhnout, takže většina chrtů co znám, musí většinu času chodit na vodítku (rozhodně není v pořádku, aby pes "lítal někde na obzoru"). Právě proto budete pro chrta muset vymýšlet náhradní aktivity místo volného vylítání se (viz výše uvedené). Dobrou zprávou je, že chrt není vytrvalec, ale sprinter - na rozdíl od pastevců či klasických loveckých plemen mu na vybití energie stačí relativně krátká doba.

Saphirro, možná ještě jednou zvažte, co od života se psem opravdu očekáváte. Chrti jsou sice tak trochu podobné kočkám, ale kočky to nejsou a nebudou.

Ano, souhlasím - je to o výchově a hlavně o přístupu, ne tolik o plemeni, i když to samozřejmě hraje také určitou úlohu... Saluki sice nemám, ale plánujeme ji pořídit. Četla jsem hodně negativních ohlasů ohledně jejich poněkud "introvertní" povahy, špatné ovladatelnosti apod., ale vzhledem k tomu, se ve volném čase zabývám převýchovou psů s problémovým chováním, tolik bych se toho nebála :D Osobně mi nejvíce sedli Pitbullové, proto uvažujeme i nad ním, na druhou stranu, vzhledem ke svému "koníčku" (nedělám to tedy pro peníze, ale čistě pro radost) si jich ještě užiju (a už také užila), tak by bylo možná fajn vyzkoušet i něco úplně nového. Další věcí je, že náprava různých typů nežádoucího chování, které se u psů často objevuje, není prakticky vůbec o tréninku a výcviku, ale o (psí) psychologii, porozumění psu jako takovému (samozřejmostí by tedy měl být správný přístup ke psu jako ke psu, nikoliv jako k člověku) apod. Nepotřebuji tedy perfektně vycvičeného psa, ale hlavně psychicky vyrovnaného a šťastného člena "smečky"... To mě přivádí k důvodu, proč si vlastně psa chci pořídit, a tím je jeho budoucí využití terapeutického psa, který mi bude pomáhat při práci s jinými psy s určitými problémy. Proto bych se ráda zeptala někoho, kdo se v těchto věcech orientuje, jestli je Saluki v těchto ohledech vhodnou volbou? Samozřejmě to může vypadat, že jdu sama proti sobě, když jsem souhlasila tady se Saphirrou, že o plemeni je to všechno zpravidla jen minimálně, ale přece jenom v ohledech i na psy, kterým by pak měla pomáhat, záleží na tom, jak na ně obecně bude působit. Každé plemeno má jakousi svou specifickou energii, která může ovlivňovat chování ostatních psů, a to je pak velmi důležité... Mám trochu obavy, že by byla méně kontaktní a tedy ne tak užitečná.. Samozřejmě psa nechci jen pro "pracovní využití" - dá-li se to tak nazvat - ale rozumíte, budu její schopnosti nadevše potřebovat, mrzelo by mě, kdybych zjistila, že si nebudeme tak rozumět jak by bylo potřeba.. Navíc harmonie ve vztahu je nezbytná také pro samotnou vyrovnanost a štěstí psa
Případně máte někdo zkušenost s jiným konkrétním plemenem, které by mohlo být jak úžasným rodinným psem, tak i tím terapeutickým pro jiné psy? Pro rehabilitaci jiných psů je potřeba ideálně pes klidné povahy, ale zároveň hravý, ale vesměs tak jako tak zbytek závisí pouze na práci člověka, aby dovedl psa k psychické rovnováze. Každopádně děkuji za rady

Dovolím si vás ale opravit, že zrovna Saluki patří mezi vytrvalé běžce, nikoliv sprintery, jak je tomu u většiny ostatních chrtů..

emmourek napsal(a):
Ano, souhlasím - je to o výchově a hlavně o přístupu, ne tolik o plemeni, i když to samozřejmě hraje také určitou úlohu... Saluki sice nemám, ale plánujeme ji pořídit. Četla jsem hodně negativních ohlasů ohledně jejich poněkud "introvertní" povahy, špatné ovladatelnosti apod., ale vzhledem k tomu, se ve volném čase zabývám převýchovou psů s problémovým chováním, tolik bych se toho nebála :D Osobně mi nejvíce sedli Pitbullové, proto uvažujeme i nad ním, na druhou stranu, vzhledem ke svému "koníčku" (nedělám to tedy pro peníze, ale čistě pro radost) si jich ještě užiju (a už také užila), tak by bylo možná fajn vyzkoušet i něco úplně nového. Další věcí je, že náprava různých typů nežádoucího chování, které se u psů často objevuje, není prakticky vůbec o tréninku a výcviku, ale o (psí) psychologii, porozumění psu jako takovému (samozřejmostí by tedy měl být správný přístup ke psu jako ke psu, nikoliv jako k člověku) apod. Nepotřebuji tedy perfektně vycvičeného psa, ale hlavně psychicky vyrovnaného a šťastného člena "smečky"... To mě přivádí k důvodu, proč si vlastně psa chci pořídit, a tím je jeho budoucí využití terapeutického psa, který mi bude pomáhat při práci s jinými psy s určitými problémy. Proto bych se ráda zeptala někoho, kdo se v těchto věcech orientuje, jestli je Saluki v těchto ohledech vhodnou volbou? Samozřejmě to může vypadat, že jdu sama proti sobě, když jsem souhlasila tady se Saphirrou, že o plemeni je to všechno zpravidla jen minimálně, ale přece jenom v ohledech i na psy, kterým by pak měla pomáhat, záleží na tom, jak na ně obecně bude působit. Každé plemeno má jakousi svou specifickou energii, která může ovlivňovat chování ostatních psů, a to je pak velmi důležité... Mám trochu obavy, že by byla méně kontaktní a tedy ne tak užitečná.. Samozřejmě psa nechci jen pro "pracovní využití" - dá-li se to tak nazvat - ale rozumíte, budu její schopnosti nadevše potřebovat, mrzelo by mě, kdybych zjistila, že si nebudeme tak rozumět jak by bylo potřeba.. Navíc harmonie ve vztahu je nezbytná také pro samotnou vyrovnanost a štěstí psa
Případně máte někdo zkušenost s jiným konkrétním plemenem, které by mohlo být jak úžasným rodinným psem, tak i tím terapeutickým pro jiné psy? Pro rehabilitaci jiných psů je potřeba ideálně pes klidné povahy, ale zároveň hravý, ale vesměs tak jako tak zbytek závisí pouze na práci člověka, aby dovedl psa k psychické rovnováze. Každopádně děkuji za rady

Pokud vám sedí nejlépe pitové, tak si pořiďte pita a ne introvertního chrta, neměla jsem přímo saluku, ale velmi rezervovaného a introvertního afgána (a řekla bych, e saluka je snad ještě rezervovanější), takže mi opravdu přijde, že pořizovat si saluku na zkoušku např. na jedenáct let je blbost.
Takže pokud netoužíte po psovi, po PANU PSOVI, který vás, pokud si to zasloužíte, bude sice milovat, ale nemusí to dávat okatě najevo, nemusí to dávat skoro vůbec najevo, který bude mít svojí hlavu a místo povelování se s ním musíte na nějakém fungování "domluvit"

píšete:
porozumění psu jako takovému (samozřejmostí by tedy měl být správný přístup ke psu jako ke psu, nikoliv jako k člověku) apod.

K chrtovi jsem nepřistupovala jako ke psu ani jako k člověku, protože chrt není ani pes ani člověk, je to chrt.
Nevím, ale z toho, že od psa očekáváte nechápu, proč chcete zkoušet pořízení saluki, myslím, že je spoustu vhodnějších plemen. Neříkám, že by to saluka nezvládla, ale je to zkouška do loterie.

Chcete rovnocenného partnera? tak si pořiďte chrta...chcete psa? tak si pořiďte psa..
To je alespoň můj názor...
Znám lidi, kterým chrtí povaha max vyhovuje (i když bysme ty naše chrťáky občas zabili ), tak je to pro nás to "pravé ořechové" a pak znám lidi, kteří si neumí představit, že by s takovým psem žili, prostě takováhle povaha psa je pro ně noční můra...takže buď ano nebo ne...nic mezitím není, žádné "vyhovuje mi to tak napůl".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pokud vám sedí nejlépe pitové, tak si pořiďte pita a ne introvertního chrta, neměla jsem přímo saluku, ale velmi rezervovaného a introvertního afgána (a řekla bych, e saluka je snad ještě rezervovanější), takže mi opravdu přijde, že pořizovat si saluku na zkoušku např. na jedenáct let je blbost.
Takže pokud netoužíte po psovi, po PANU PSOVI, který vás, pokud si to zasloužíte, bude sice milovat, ale nemusí to dávat okatě najevo, nemusí to dávat skoro vůbec najevo, který bude mít svojí hlavu a místo povelování se s ním musíte na nějakém fungování "domluvit"

píšete:
porozumění psu jako takovému (samozřejmostí by tedy měl být správný přístup ke psu jako ke psu, nikoliv jako k člověku) apod.

K chrtovi jsem nepřistupovala jako ke psu ani jako k člověku, protože chrt není ani pes ani člověk, je to chrt.
Nevím, ale z toho, že od psa očekáváte nechápu, proč chcete zkoušet pořízení saluki, myslím, že je spoustu vhodnějších plemen. Neříkám, že by to saluka nezvládla, ale je to zkouška do loterie.

Chcete rovnocenného partnera? tak si pořiďte chrta...chcete psa? tak si pořiďte psa..
To je alespoň můj názor...
Znám lidi, kterým chrtí povaha max vyhovuje (i když bysme ty naše chrťáky občas zabili ), tak je to pro nás to "pravé ořechové" a pak znám lidi, kteří si neumí představit, že by s takovým psem žili, prostě takováhle povaha psa je pro ně noční můra...takže buď ano nebo ne...nic mezitím není, žádné "vyhovuje mi to tak napůl".

Děkuji
No každopádně s tím přístupem ke psu jako ke psu to bylo v tomto případě myšleno i tak, že (jeden známý odborník na psí chování často říká něco v tomto smyslu): "Mnohem lepší, než podporovat typické vlastnosti Saluki, je podporovat u ní vlastnosti psa." Člověk tím pádem nepotlačuje vlastnosti Saluki, ale pouze podporuje její "víc psí" stránku. Podle mého názoru by to s nimi takhle mohlo fungovat.. Každopádně jestli si pořídím pitbulla, tak jako tak nejspíš sáhnu po nějakém introvertnějším (i když to samozřejmě nemohu předem s jistotou určit, třeba si padneme do oka with s úplným opakem klidného introverta, ale vzhledem k tomu, že extrovertnější psi bývají aktivnější a - i když v domě se zahradou - určitě bude muset být pes pár hodin denně sám doma... no nerada bych pak dokonce u vlastního psa řešila separační úzkost)... Chápete... No ještě se stále řadí mezi hlavní kandidáty také catahoula, nemáte náhodou někdo zkušenost třeba s tímto plemenem?

emmourek napsal(a):
Děkuji
No každopádně s tím přístupem ke psu jako ke psu to bylo v tomto případě myšleno i tak, že (jeden známý odborník na psí chování často říká něco v tomto smyslu): "Mnohem lepší, než podporovat typické vlastnosti Saluki, je podporovat u ní vlastnosti psa." Člověk tím pádem nepotlačuje vlastnosti Saluki, ale pouze podporuje její "víc psí" stránku. Podle mého názoru by to s nimi takhle mohlo fungovat.. Každopádně jestli si pořídím pitbulla, tak jako tak nejspíš sáhnu po nějakém introvertnějším (i když to samozřejmě nemohu předem s jistotou určit, třeba si padneme do oka with s úplným opakem klidného introverta, ale vzhledem k tomu, že extrovertnější psi bývají aktivnější a - i když v domě se zahradou - určitě bude muset být pes pár hodin denně sám doma... no nerada bych pak dokonce u vlastního psa řešila separační úzkost)... Chápete... No ještě se stále řadí mezi hlavní kandidáty také catahoula, nemáte náhodou někdo zkušenost třeba s tímto plemenem?

Chrta (zvláště pak saluki) nepředěláte a akorát si nějakým tlačením ke psovství zničíte společný vztah.

Catahoula není introvert ani nic klidného. Je to kupa energie, osobnost, tvrdohlavý obránce, lovec a honák. Potřebuje vedení, zaměstnání, fyzický i psychický prostor a respekt. Výborně pracuje, ale musí chtít on sám. Často bývá nevyrovnaný a nesnášenlivý ke psům. Po zkušenostech s převýchovou pár zástupců plemene jsem se do leopardích psů zamilovala. Moc by se mi jako výkonový pes líbil, ale musela bych pro něj mít lepší podmínky a možnost se věnovat jen jemu - ne práci a zbytku smečky.

emmourek napsal(a):
Děkuji
No každopádně s tím přístupem ke psu jako ke psu to bylo v tomto případě myšleno i tak, že (jeden známý odborník na psí chování často říká něco v tomto smyslu): "Mnohem lepší, než podporovat typické vlastnosti Saluki, je podporovat u ní vlastnosti psa." Člověk tím pádem nepotlačuje vlastnosti Saluki, ale pouze podporuje její "víc psí" stránku. Podle mého názoru by to s nimi takhle mohlo fungovat.. Každopádně jestli si pořídím pitbulla, tak jako tak nejspíš sáhnu po nějakém introvertnějším (i když to samozřejmě nemohu předem s jistotou určit, třeba si padneme do oka with s úplným opakem klidného introverta, ale vzhledem k tomu, že extrovertnější psi bývají aktivnější a - i když v domě se zahradou - určitě bude muset být pes pár hodin denně sám doma... no nerada bych pak dokonce u vlastního psa řešila separační úzkost)... Chápete... No ještě se stále řadí mezi hlavní kandidáty také catahoula, nemáte náhodou někdo zkušenost třeba s tímto plemenem?

Pokud nebudete mít stádo skotu, tak catahoulu určitě ne.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pokud nebudete mít stádo skotu, tak catahoulu určitě ne.

Proč by ne. Když se přestěhuje do Ruska a pořídí si je na obranu domu + na lov medvědů a prasat, tak to také leopardíci ocení.

asurwic napsal(a):
Proč by ne. Když se přestěhuje do Ruska a pořídí si je na obranu domu + na lov medvědů a prasat, tak to také leopardíci ocení.

jj, taky možnost, jako u pitbullů

emmourek napsal(a):
Děkuji
No každopádně s tím přístupem ke psu jako ke psu to bylo v tomto případě myšleno i tak, že (jeden známý odborník na psí chování často říká něco v tomto smyslu): "Mnohem lepší, než podporovat typické vlastnosti Saluki, je podporovat u ní vlastnosti psa." Člověk tím pádem nepotlačuje vlastnosti Saluki, ale pouze podporuje její "víc psí" stránku. Podle mého názoru by to s nimi takhle mohlo fungovat.. Každopádně jestli si pořídím pitbulla, tak jako tak nejspíš sáhnu po nějakém introvertnějším (i když to samozřejmě nemohu předem s jistotou určit, třeba si padneme do oka with s úplným opakem klidného introverta, ale vzhledem k tomu, že extrovertnější psi bývají aktivnější a - i když v domě se zahradou - určitě bude muset být pes pár hodin denně sám doma... no nerada bych pak dokonce u vlastního psa řešila separační úzkost)... Chápete... No ještě se stále řadí mezi hlavní kandidáty také catahoula, nemáte náhodou někdo zkušenost třeba s tímto plemenem?

Víte to úplně nechápu...na světě je XY plemen s různými vlastnostmi, myslím, že snad každý člověk si vybere...plus je možno si vzít křížence, třeba i dospělého z útulku, kde už se dá i ta povaha odhadnout, tak proč dělat se salukou "psí kusy", saluku si lidi pořizují právě pro její povahu, právě proto, jaká je, tak proč jí měnit...orientální chrt je úžasné stvoření s úžasnou naprosto specifickou povahou, trochu jinou než mají chrti, kteří lovili ve smečkách.

Jaké psí vlastnosti u ní chcete podporovat?..Vy si jí přeci pořídíte právě proto, že je jiná než ostatní psi.

Ano chrt je úžasnej v tom, že o něm doma skoro nevíte, tak trošku flegmouš, který nechce být obtěžován, pokud má o vaši pozornost zájem, tak si sám řekne, ale jakmile ho venku pustíte z vodítka, tak se váš pecivál promění v gejzír energie, která obrovskou rychlostí letí krajinou...
a je prostě šťastnej...rád si zaběhá se psy, kteří mu stačí...nejlépe zase s chrtem...
Tak opravdu nechápu, co na této dokonalosti měnit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Víte to úplně nechápu...na světě je XY plemen s různými vlastnostmi, myslím, že snad každý člověk si vybere...plus je možno si vzít křížence, třeba i dospělého z útulku, kde už se dá i ta povaha odhadnout, tak proč dělat se salukou "psí kusy", saluku si lidi pořizují právě pro její povahu, právě proto, jaká je, tak proč jí měnit...orientální chrt je úžasné stvoření s úžasnou naprosto specifickou povahou, trochu jinou než mají chrti, kteří lovili ve smečkách.

Jaké psí vlastnosti u ní chcete podporovat?..Vy si jí přeci pořídíte právě proto, že je jiná než ostatní psi.

Ano chrt je úžasnej v tom, že o něm doma skoro nevíte, tak trošku flegmouš, který nechce být obtěžován, pokud má o vaši pozornost zájem, tak si sám řekne, ale jakmile ho venku pustíte z vodítka, tak se váš pecivál promění v gejzír energie, která obrovskou rychlostí letí krajinou...
a je prostě šťastnej...rád si zaběhá se psy, kteří mu stačí...nejlépe zase s chrtem...
Tak opravdu nechápu, co na této dokonalosti měnit.

Přesně řečeno... je to o jen volbě člověka, ona bude vždy stejná...
Saluki je víceméně nejstarší dochovaný plemenný standard psa v naší kultuře. A je to celkem dlouhá doba... jelikož Persie již nějakou dobu nefunguje.))
Proč měnit dalekou historii?

/ Ač samozřejmě, individuální charakter každého psa je částečně ovlivněn jeho rodovou linií, jedinečnou osobností, prostředím a také následnou výchovou... jinak platí vše výše zmíněné /téměř/ ve všech příspěvcích... /

Buď ji chcete jaká je, nebo nikoliv...

... ale vězte, že je to umí být milující, vyrovnaný pes, na kterého nikdy nezapomenete...

Jako sorry, ale přiběhnutí na zavolání vypadá jinak.

nechapu lidi ktori clovieka odrazuji jako kdybi viedeli o tom človieku vše !
a s tou cenou to možna bide levneji v jine krajine nebo tak

...tedy sorry, ale pokud někdo očekává, že k němu jeho saluka přiběhne na zavolání, jak je navyklý od jiných 'klasických plemen', nebo že jej bude vítat po příchodu domů á la foxík, tak by si saluku nikdy pořizovat nikdy neměl - a případně ať se nediví, že jej spíš ignoruje než cokoli jiného. Jak se traduje již od dávných časů - saluka má povahu spíš kočičí, než psí. Takže může trénovat výchovu poslušnosti na kočkách a nemusí kazit toto nádherné plemeno...
Saluce - pokud ji máte vychovanou k tomu, aby běhala navolno- můžete maximálně tak oznámit, že by jste uvítali, kdyby ukončila běhání, přišla k vám a strpěla zase nadazení obojku. A pokud ji máte opravdu hodně správně vychovanou, tak po chvilce usoudí, že už se dostatečně vyběhala a že by vám tedy mohla udělat radost třeba tím, že opravdu přijde a nechá si ten oobojek nasadit...

...no že je saluka schopná si hrát i sama mám taky odzkoušené v praxi - ten můj holomek se naučil, že tenisový míček lze vzít do mordy, prásknout s ním o zem a ten se krásně rozeskáče/rozběhne a může si jej honit, aniž by byl závislý na tom, až mu jej páníček hodí. Vlastně že k tomu ani páníčka nepotřebuje - jeho bavilo to honění, na nějaký aport zvysoka kašlal.

A to pak aplikoval i na zajíce a podobně velká zvířata - prostě když se mu poštěstilo, že byl vypuštěn na louku, kde se něco takového krčilo a páníček si toho nevšiml, tak ho nadšeně honil, a pokud zajíček nedostal infartkt z toho, že byl chycen a krčí se v nějakém dolíku připraven na nejhorší, tak nad svou kořistí hrdě a pyšně čekal, až se probere z šoku a znovu rozběhne, aby se v honění mohlo pokračovat.

Že by ho mohl třebas zadávit nebo mu klasicky zlomit vaz ho nikdy ani nenapadlo (na rozdíl od jeho sestry, co to naopak vždycky, když měla možnost, zkoušela opravdu vehementně). Ale nejspíš to bylo asi i tím, že byl vychogvaný necoursingem, ale standardními závody na oválu, kde se honil střapec, a naopak věděl, že ho nesmí/nemá smysl mordovat... a to byl prosím trénovaný na vlečenou klůži ze staženého králíka, o které věděl, žekdyž ji dohoní a nebude se jí snažit zadávit, tak jí pak dostane doma na hraní a může si jí klidně i zbaštit (a pročistit si tak přírodním způsobem střeva...).

Jo a když nebyly na loude nebo na poli nikde žádní králíci, tak bral za vděk i ptáky s tím, že věděl že mu sice vždycky ulétnou nahoru, kam za nimi nemůže, ale bavilo ho je honit a lítat za nimi, dokud se před ním snažili uletět. Prostě si hrál.

sqr napsal(a):
Jo a když nebyly na loude nebo na poli nikde žádní králíci, tak bral za vděk i ptáky s tím, že věděl že mu sice vždycky ulétnou nahoru, kam za nimi nemůže, ale bavilo ho je honit a lítat za nimi, dokud se před ním snažili uletět. Prostě si hrál.

Vy jste chudák.

Trochu vám to zaplevelím. Podobného jsou schopná i jiná plemena :
jezevčík, který si pouštěl opakovaně tenisák po navigaci do říčky, skočil, doplaval si pro něj, vanesl z vody a pustil ho tam znovu.
Kníračka, která honila v lesíku kohouta. Když už chudák nemohl, nadhazovala ho nosem do vzduchu, aby ještě běhal.
A do třetice . AUO takhle honila vlaštovky nad loukou, dokud vlaštovky neodletěly s plnými zobáky nakrmit. A byla to hra i ze strany těch vlaštovek. Nalétaly proti ní a pak loping a letělo se na druhou stranu.

sqr napsal(a):
...no že je saluka schopná si hrát i sama mám taky odzkoušené v praxi - ten můj holomek se naučil, že tenisový míček lze vzít do mordy, prásknout s ním o zem a ten se krásně rozeskáče/rozběhne a může si jej honit, aniž by byl závislý na tom, až mu jej páníček hodí. Vlastně že k tomu ani páníčka nepotřebuje - jeho bavilo to honění, na nějaký aport zvysoka kašlal.

A to pak aplikoval i na zajíce a podobně velká zvířata - prostě když se mu poštěstilo, že byl vypuštěn na louku, kde se něco takového krčilo a páníček si toho nevšiml, tak ho nadšeně honil, a pokud zajíček nedostal infartkt z toho, že byl chycen a krčí se v nějakém dolíku připraven na nejhorší, tak nad svou kořistí hrdě a pyšně čekal, až se probere z šoku a znovu rozběhne, aby se v honění mohlo pokračovat.

Že by ho mohl třebas zadávit nebo mu klasicky zlomit vaz ho nikdy ani nenapadlo (na rozdíl od jeho sestry, co to naopak vždycky, když měla možnost, zkoušela opravdu vehementně). Ale nejspíš to bylo asi i tím, že byl vychogvaný necoursingem, ale standardními závody na oválu, kde se honil střapec, a naopak věděl, že ho nesmí/nemá smysl mordovat... a to byl prosím trénovaný na vlečenou klůži ze staženého králíka, o které věděl, žekdyž ji dohoní a nebude se jí snažit zadávit, tak jí pak dostane doma na hraní a může si jí klidně i zbaštit (a pročistit si tak přírodním způsobem střeva...).

Promiňte....a to se jako dělá, nechat psa, aby takhle uhonil zajíčka??? To je jako v pořádku, že necháte psa, aby honil zajíce tak dlouho, až dostane infarkt??

Tak to vám řeknu, že to je pro mě osobně pěknej hnusanec a říkám to jako bývalá majitelka chrta a kdyby můj chrt prováděl něco takovýho, tak ho rozhodně nenechám pobíhat ve volné krajině.
Ono se stane, že chrt je vypuštěn a páníček si nevšimne, že se někde něco krčí, ale asi pak páníček nebude koukat na to, jak jeho pes uhoní zajíce k smrti a nebo ho rovnou zakousne. Teda alespoň doteď jsem si myslela, že to normální páníčci nedělají.

sqr napsal(a):
...no že je saluka schopná si hrát i sama mám taky odzkoušené v praxi - ten můj holomek se naučil, že tenisový míček lze vzít do mordy, prásknout s ním o zem a ten se krásně rozeskáče/rozběhne a může si jej honit, aniž by byl závislý na tom, až mu jej páníček hodí. Vlastně že k tomu ani páníčka nepotřebuje - jeho bavilo to honění, na nějaký aport zvysoka kašlal.

A to pak aplikoval i na zajíce a podobně velká zvířata - prostě když se mu poštěstilo, že byl vypuštěn na louku, kde se něco takového krčilo a páníček si toho nevšiml, tak ho nadšeně honil, a pokud zajíček nedostal infartkt z toho, že byl chycen a krčí se v nějakém dolíku připraven na nejhorší, tak nad svou kořistí hrdě a pyšně čekal, až se probere z šoku a znovu rozběhne, aby se v honění mohlo pokračovat.

Že by ho mohl třebas zadávit nebo mu klasicky zlomit vaz ho nikdy ani nenapadlo (na rozdíl od jeho sestry, co to naopak vždycky, když měla možnost, zkoušela opravdu vehementně). Ale nejspíš to bylo asi i tím, že byl vychogvaný necoursingem, ale standardními závody na oválu, kde se honil střapec, a naopak věděl, že ho nesmí/nemá smysl mordovat... a to byl prosím trénovaný na vlečenou klůži ze staženého králíka, o které věděl, žekdyž ji dohoní a nebude se jí snažit zadávit, tak jí pak dostane doma na hraní a může si jí klidně i zbaštit (a pročistit si tak přírodním způsobem střeva...).

Doufám ze vam po nem jednou nekdo praskne. Mozna se vam pak rozsvítí jestli ma vubec co. V lese a na louce by zajice teda fakt nikdo necekal ze. Ma mit bud voditko nebo privolani. Tohle je humus a zaslouzila byste par broku do zadku.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Promiňte....a to se jako dělá, nechat psa, aby takhle uhonil zajíčka??? To je jako v pořádku, že necháte psa, aby honil zajíce tak dlouho, až dostane infarkt??

Tak to vám řeknu, že to je pro mě osobně pěknej hnusanec a říkám to jako bývalá majitelka chrta a kdyby můj chrt prováděl něco takovýho, tak ho rozhodně nenechám pobíhat ve volné krajině.
Ono se stane, že chrt je vypuštěn a páníček si nevšimne, že se někde něco krčí, ale asi pak páníček nebude koukat na to, jak jeho pes uhoní zajíce k smrti a nebo ho rovnou zakousne. Teda alespoň doteď jsem si myslela, že to normální páníčci nedělají.

Pokud si dobře pamatuji, měla jste afgánského chrta. Znám je z oválů, moderní afgáni nemají (podobně jako např. irští vlkodavové) natolik rozvinutý lovecký pud.

Chrtího "plnokrevníka" jako je greyhound, saluka, whippet apod. (zejména z dostihových linií) však od zajíce NEODVOLÁTE, ani kdybyste byla výcvikář IPO3! A pokud neumíte běhat alespoň 50 km/h, nezbývá vám nic jiného než to "koukání".

Žádný normální majitel si samozřejmě v takovém chování nelibuje a nebude k němu svého psa aktivně pobízet. Je to však přirozená vloha vypěstovaná cílenou plemenitbou napříč staletími, kterou těžko ovlivníte. Stejně jako neodnaučíte borderku pást, neodnaučíte chrta štvát drobnou zvěř.

Sama přirovnáváte chrty ke kočkám. Podařilo se vám už nějaké vysvětlit, že nemá lovit myši a ptáčky?!

Chrta nikde jinde než ve volné krajině (např. na poli) z vodítka pustit nemůžete, protože stačí letící pytlík od svačiny a méte ho pod autem. Opravdu jsou to paka, kteří když jednou vystartují za kořistí, nevidí a neslyší... Coursing ani ovál se každý den neběhá a také není za každým rohem.

Takže co?! Můžeme připnout všechny chrty doživotně na vodítko, ale já osobně takový život nepovažuji za plnohodnotný. Navíc dle mé zkušenosti naprostá většina psů trvale upoutaných na vodítko vykazuji nějakou formu poruchy chování.

Nebo si chrty nebudeme pořizovat a přestaneme je zcela chovat. Anebo se smíříme s tím, že pokud chrtovi vystartuje před čumákem zajíc, možná za to chudák zaplatí životem...

PS: Já sama jsem po whippetech zvolila jiné plemeno právě kvůli silnému a těžko ovlivnitelnému loveckému pudu.

balisek napsal(a):
Pokud si dobře pamatuji, měla jste afgánského chrta. Znám je z oválů, moderní afgáni nemají (podobně jako např. irští vlkodavové) natolik rozvinutý lovecký pud.

Chrtího "plnokrevníka" jako je greyhound, saluka, whippet apod. (zejména z dostihových linií) však od zajíce NEODVOLÁTE, ani kdybyste byla výcvikář IPO3! A pokud neumíte běhat alespoň 50 km/h, nezbývá vám nic jiného než to "koukání".

Žádný normální majitel si samozřejmě v takovém chování nelibuje a nebude k němu svého psa aktivně pobízet. Je to však přirozená vloha vypěstovaná cílenou plemenitbou napříč staletími, kterou těžko ovlivníte. Stejně jako neodnaučíte borderku pást, neodnaučíte chrta štvát drobnou zvěř.

Sama přirovnáváte chrty ke kočkám. Podařilo se vám už nějaké vysvětlit, že nemá lovit myši a ptáčky?!

Chrta nikde jinde než ve volné krajině (např. na poli) z vodítka pustit nemůžete, protože stačí letící pytlík od svačiny a méte ho pod autem. Opravdu jsou to paka, kteří když jednou vystartují za kořistí, nevidí a neslyší... Coursing ani ovál se každý den neběhá a také není za každým rohem.

Takže co?! Můžeme připnout všechny chrty doživotně na vodítko, ale já osobně takový život nepovažuji za plnohodnotný. Navíc dle mé zkušenosti naprostá většina psů trvale upoutaných na vodítko vykazuji nějakou formu poruchy chování.

Nebo si chrty nebudeme pořizovat a přestaneme je zcela chovat. Anebo se smíříme s tím, že pokud chrtovi vystartuje před čumákem zajíc, možná za to chudák zaplatí životem...

PS: Já sama jsem po whippetech zvolila jiné plemeno právě kvůli silnému a těžko ovlivnitelnému loveckému pudu.

Nemam podminky tak to proste neporizuju. A nicim se to neokeca. Kocky navolno by taky byt nemely.

balisek:
Tak ono to je jednoduché - buďto mám podmínky na volný pohyb toho psa (obrovská zahrada, coursing dráha za rohem apod.), nebo nemám - a pak nemám ani toho psa. Pes, který aktivně loví venku zvěř, musí být zajištěn tak, aby lovit nemohl.
Takže ano, takového „nevychovatelného“ psa si má pořizovat jen ten s tou hektarovou zahradou nebo s pohodlným přístupem ke dráze. Však ta plemena nevymřou, naopak, když si je bude pořizovat skutečně jen ten, kdo má podmínky, udrží se jejich vlastnosti pro další generace.
Stejně jako každý nemusí mít psa, nemusí mít každý ani chrta. Tak to prostě je.

A jsou teda i situace, kdy ani voditko moc nepomuze. Vystartoval nam zajic pred cumakem v lese a ten pitomec to napalil rovnou do stromu. Nez clovek stacil jakkoliv zareagovat bylo po zajici...

balisek napsal(a):
Pokud si dobře pamatuji, měla jste afgánského chrta. Znám je z oválů, moderní afgáni nemají (podobně jako např. irští vlkodavové) natolik rozvinutý lovecký pud.

Chrtího "plnokrevníka" jako je greyhound, saluka, whippet apod. (zejména z dostihových linií) však od zajíce NEODVOLÁTE, ani kdybyste byla výcvikář IPO3! A pokud neumíte běhat alespoň 50 km/h, nezbývá vám nic jiného než to "koukání".

Žádný normální majitel si samozřejmě v takovém chování nelibuje a nebude k němu svého psa aktivně pobízet. Je to však přirozená vloha vypěstovaná cílenou plemenitbou napříč staletími, kterou těžko ovlivníte. Stejně jako neodnaučíte borderku pást, neodnaučíte chrta štvát drobnou zvěř.

Sama přirovnáváte chrty ke kočkám. Podařilo se vám už nějaké vysvětlit, že nemá lovit myši a ptáčky?!

Chrta nikde jinde než ve volné krajině (např. na poli) z vodítka pustit nemůžete, protože stačí letící pytlík od svačiny a méte ho pod autem. Opravdu jsou to paka, kteří když jednou vystartují za kořistí, nevidí a neslyší... Coursing ani ovál se každý den neběhá a také není za každým rohem.

Takže co?! Můžeme připnout všechny chrty doživotně na vodítko, ale já osobně takový život nepovažuji za plnohodnotný. Navíc dle mé zkušenosti naprostá většina psů trvale upoutaných na vodítko vykazuji nějakou formu poruchy chování.

Nebo si chrty nebudeme pořizovat a přestaneme je zcela chovat. Anebo se smíříme s tím, že pokud chrtovi vystartuje před čumákem zajíc, možná za to chudák zaplatí životem...

PS: Já sama jsem po whippetech zvolila jiné plemeno právě kvůli silnému a těžko ovlivnitelnému loveckému pudu.

Mě to teda taky nepřijde moc normální nechat psa štvát zvěř. Chápu, že to ten majitel nedělá schválně a nemá z toho radost, ale když vím, že mám psa, který takhle loví, tak ho musím prostě nějak zabezpečit, aby se to nestalo.

Jak už bylo psáno výše - pokud je u těchto chrtů nemožné je naučit přivolání (respektive je odvolat od zvěře), jinde než v přírodě je pustit nemůžu protože pytlík, no tak to už asi musím počítat s tím, že ten pes tedy bude na vodítku, šňůře. No a jelikož je to chrt a potřebuje běhat, tak musím mít nějaký oplocený prostor na to běhání, nebo jezdit na coursing. Vím, že coursing není každý den, nevím jak chrti, ale mě psi běhají za dlouhým "prutem", kde je na konci střapec a taky se u toho vylítají....

Prostě a jednoduše, jak už bylo řečeno, buď mám podmínky na to, tomu psovi dopřát co potřebuje i za předpokladu, že v přírodě nebude moct být volně a nebo ty podmínky nemám a tak si takového psa nepořizuji. Jak jednoduché. Fakt mi nepřijde ok pouštět psa s tím, že se musí vyběhat no a když jednou za čas uštve zvěř tak cajk, on jen potřeboval běhat a nic se s tím dělat nedá...

Mám taky psa, který loví a proto ho nemůžu pustit na volno. Takže vyběhávám právě za tím střapcem, občas coursing... no a máme velkou zahradu. A ještě jeden takový zlepšovák na běhání u kterého vím, že nehrozí že by psi řešili něco jiného - já si vezmu do ruky puller, přítel si vezme druhý a stoupneme si třeba 50, 100 metrů od sebe. No a psi běhají od jednoho ke druhému. Ale je mi jasné, že na tohle se chrt vykašle.

balisek napsal(a):
Pokud si dobře pamatuji, měla jste afgánského chrta. Znám je z oválů, moderní afgáni nemají (podobně jako např. irští vlkodavové) natolik rozvinutý lovecký pud.

Chrtího "plnokrevníka" jako je greyhound, saluka, whippet apod. (zejména z dostihových linií) však od zajíce NEODVOLÁTE, ani kdybyste byla výcvikář IPO3! A pokud neumíte běhat alespoň 50 km/h, nezbývá vám nic jiného než to "koukání".

Žádný normální majitel si samozřejmě v takovém chování nelibuje a nebude k němu svého psa aktivně pobízet. Je to však přirozená vloha vypěstovaná cílenou plemenitbou napříč staletími, kterou těžko ovlivníte. Stejně jako neodnaučíte borderku pást, neodnaučíte chrta štvát drobnou zvěř.

Sama přirovnáváte chrty ke kočkám. Podařilo se vám už nějaké vysvětlit, že nemá lovit myši a ptáčky?!

Chrta nikde jinde než ve volné krajině (např. na poli) z vodítka pustit nemůžete, protože stačí letící pytlík od svačiny a méte ho pod autem. Opravdu jsou to paka, kteří když jednou vystartují za kořistí, nevidí a neslyší... Coursing ani ovál se každý den neběhá a také není za každým rohem.

Takže co?! Můžeme připnout všechny chrty doživotně na vodítko, ale já osobně takový život nepovažuji za plnohodnotný. Navíc dle mé zkušenosti naprostá většina psů trvale upoutaných na vodítko vykazuji nějakou formu poruchy chování.

Nebo si chrty nebudeme pořizovat a přestaneme je zcela chovat. Anebo se smíříme s tím, že pokud chrtovi vystartuje před čumákem zajíc, možná za to chudák zaplatí životem...

PS: Já sama jsem po whippetech zvolila jiné plemeno právě kvůli silnému a těžko ovlivnitelnému loveckému pudu.

Ano měla jsem chrta a z žádné plnokrevné dostihové linie nebyl, takže asi jednoduchý počin...ten reflex...vystartuju za vším, co se hýbe v sobě i tak měl a nebudu tady dělat svatou, že mi nevystartoval za zajícem, který vyrazil kousek od něj z křoví...na odvolání...resp. než jsem se já vzpamatovala, tak už uběhli několik desítek metrů a chrt se neotočil na pětníku, aby se ihned na povel vrátil, ale vracel se velkým obloukem....nicméně žádný zajíc nedostal infarkt z toho, že za ním padesát metrů běží pes......navíc jsem měla jistotu, že když ho doběhne, což se i stávalo, tak je to na pár metrech a pak se vrátí, zajíci neublíží.....
Nebudu tady říkat, že se nemůže stát, že pes nezakousne zajíce, ale pokud se tak stane, tak už bych ho prostě nepouštěla, pokud bude likvidovat zajíce uhoněním, tak bych ho prostě nepouštěla...pokud mám toho "plnokrevníka" tak s ním dělám nějaký chrtí sport a vyběhat ho pouštím na oploceném pozemku.
Ono chrt nutně nepotřebuje sprintovat každý den, klidně vezme za vděk i prochajdou na vodítku....
A pokud tedy nemám pro chrta podmínky na to, abych ho nechala vyběhat, tak si ho prostě nepořizuju.

Já třeba měla kousek od baráku nepoužívanou plochou dráhu...obrovský, oplocený prostor, kde se mohl pes bezpečně proběhnout...zasprintovat si, takže kdyby ho nešlo pustit ve volné krajině, tak by ty procházky dělal na vodítku a vyběhat bych ho šla tam.
Navíc zahrada z dvorem byla dlouhá cca 50 metrů a ty sprinty jsem ho naučila dělat i tam.
Ono z mojí zkušenosti je to otázka chcilky, chrťák si zasprintuje, za chvilku toho má plný zuby a je připravenej se zase hodiny válet.

marcelaamax napsal(a):
Mě to teda taky nepřijde moc normální nechat psa štvát zvěř. Chápu, že to ten majitel nedělá schválně a nemá z toho radost, ale když vím, že mám psa, který takhle loví, tak ho musím prostě nějak zabezpečit, aby se to nestalo.

Jak už bylo psáno výše - pokud je u těchto chrtů nemožné je naučit přivolání (respektive je odvolat od zvěře), jinde než v přírodě je pustit nemůžu protože pytlík, no tak to už asi musím počítat s tím, že ten pes tedy bude na vodítku, šňůře. No a jelikož je to chrt a potřebuje běhat, tak musím mít nějaký oplocený prostor na to běhání, nebo jezdit na coursing. Vím, že coursing není každý den, nevím jak chrti, ale mě psi běhají za dlouhým "prutem", kde je na konci střapec a taky se u toho vylítají....

Prostě a jednoduše, jak už bylo řečeno, buď mám podmínky na to, tomu psovi dopřát co potřebuje i za předpokladu, že v přírodě nebude moct být volně a nebo ty podmínky nemám a tak si takového psa nepořizuji. Jak jednoduché. Fakt mi nepřijde ok pouštět psa s tím, že se musí vyběhat no a když jednou za čas uštve zvěř tak cajk, on jen potřeboval běhat a nic se s tím dělat nedá...

Mám taky psa, který loví a proto ho nemůžu pustit na volno. Takže vyběhávám právě za tím střapcem, občas coursing... no a máme velkou zahradu. A ještě jeden takový zlepšovák na běhání u kterého vím, že nehrozí že by psi řešili něco jiného - já si vezmu do ruky puller, přítel si vezme druhý a stoupneme si třeba 50, 100 metrů od sebe. No a psi běhají od jednoho ke druhému. Ale je mi jasné, že na tohle se chrt vykašle.

No tak nějak o tom to je....chrt-ne chrt, přeci psi co loví, co jsou schopni uštvat nebo přímo usmrtit zvíře, co jsou od zvěře neodvolatelní, necháme toto dělat, jen proto, že se potřebujou vyběhat??.....no to snad ne....

Mě to teda nedá a dovolím si ještě jednu poznámku....když jsem měla fenu, co nemá ráda psy, tak prostě zakouslej jorkšír sem, pochroumaná čivava tam...hlavně že se moje fena proběhla??.....přeci chudák nebude chodit doživotně na vodítku. Resp. je možné jí pustit jen někde.

Já vím, že je to blbý přirovnání, ale nevidím v tom echt rozdíl....myslím, že obecně se tady shodujeme na tom, že pes má být zabezpečený, pokud může být někomu nebezpečný...a dle mého tohle platí i u volně žijících zvířat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mě to teda nedá a dovolím si ještě jednu poznámku....když jsem měla fenu, co nemá ráda psy, tak prostě zakouslej jorkšír sem, pochroumaná čivava tam...hlavně že se moje fena proběhla??.....přeci chudák nebude chodit doživotně na vodítku. Resp. je možné jí pustit jen někde.

Já vím, že je to blbý přirovnání, ale nevidím v tom echt rozdíl....myslím, že obecně se tady shodujeme na tom, že pes má být zabezpečený, pokud může být někomu nebezpečný...a dle mého tohle platí i u volně žijících zvířat.

Souhlas. Náš pes byl to samé. Takže na volno jedině v pustině kde se psi nevyskytovali. Ve městě holt stále na vodítku.

V dnešní době covidu se již v těch karanténách trochu nudím, pročítám si, co mne zaujme a tak moc díky za zajímavou diskusi, konečně mi trochu svítá v tom běžně používaném termínu "chrtí povaha". Je až neuvěřitelné, kolik článků o chrtích plemenech to odbude jen takto zkratkovitě. Přitom chrta viděti - pomalu celý den štěstí míti. Moc jich vidět není, nikdo z kamarádů je nemá, Takže pro spoustu lidí je to naprosto neprůhledně napsáno.
Co vlastně znamená primitivní chrtí plemeno? Která to jsou?
Dočetl jsem se, že chrti nejsou cítit jako psi, je to pravda anebo jen někteří?
Kdo se vyznáte, mohli byste mi tedy zkusit seřadit ta chrtí plemena podle jejich povahy? Ani nevím jak by měly vypadat koncové body té škály - snad "klasický pes" ----- "klasický chrt"? (protože kočka, jak zde několikrát padlo to přirovnání, snad je přeci jen něco jiného).
Možná jsem to přehlédl, ale neviděl jsem tu nic o té italské miniatuře, co byste o jejích vlastnostech napsali?
A snad si správně pamatuji, že bedlington by měl mít též dost z chrta, víte o tom někdo něco?
Ještě nejsem v důchodu, ale už to není tak závratně vzdálené a pak by nějaký ten psík přicházel do úvahy a tak sbírám informace... A vůbec mě to zajímá.
Pokud budete mít chuť na oživení diskuse, tak díky a příjemný den!
Petr

Chrt....příjemný, nevtíravý společník, o kterém člověk doma ani neví.....moje zkušenost s afgánem...já pán-ty pán, nemá potřebu se pánovi zavděčit, nevisí na něm pohledem s otázkou "co mám teď dělat"....zatímco "klasickému psu" řeknu SEDNI, tak pes sedne...povel má naučenej a není důvod si nedřepnout....afgán dle toho, jak se mu to hodilo....v obýváku za piškot...jasně, jinak když dobře, tak se zeptal "a proč" a když mu to obecně přišlo jako blbost, tak se ani neobtěžoval zabývat.....jestli chcete mít představu, jak to v praxi vypadá..jděte ven, najděte si nějaký hezký kámen a řekněte mu třeba, aby se překulil...reakce bude naprosto stejná.

Bohužel z mého pohledu to přirovnání ke kočce je asi nejlepší, aby si člověk, který nemá s chrty zkušenost, mohl představit, jak to asi vypadá s chrtí povahou.

Jsem spíš kočkomil, tak by mi to asi vyhovovalo. Nemusím slepou poslušnost.
Jenže bych mám strach z těch neřízených útěků. Nechci vyvolávat nesváry a taky bych se bál o bezpečnost jiných psů i svého. Vypadá to, že i když se mi vzhledově velmi líbí, rozum říká ne.

"Ale je mi jasné, že na tohle se chrt vykašle".

Nevykašle. Vyběhávali jsme takhle vipety ( u mě jen na návštěvě ), každý na jednom konci dlouhé louky...." Kde je kůžička?" a mazal. "Páník má kůžičku" a mazal zpátky. A byli to závoďáci.

asnipetr napsal(a):
Jsem spíš kočkomil, tak by mi to asi vyhovovalo. Nemusím slepou poslušnost.
Jenže bych mám strach z těch neřízených útěků. Nechci vyvolávat nesváry a taky bych se bál o bezpečnost jiných psů i svého. Vypadá to, že i když se mi vzhledově velmi líbí, rozum říká ne.

Tak chrt určitě není pes, který se dá vypustit všude, protože loví zrakem a jakmile se něco mihne i třeba igelitový pytlík hnaný větrem, tak se zatím pustí...je to instinkt...on mu pak začne mozek přemýšlet a zjistí, že je to igeliťák, ale nejdřív běží až pak myslí.....navíc se odpíchne třista z místa a než se člověk vzpamatuje, aby ho zavolal a člověk je tvor pomalý, tak to třeba je i pár desítek metrů než se začne vracet.

Někteří chrti zvládají vypuštění v přírodě, jsou odvolatelní i od rozběhnutýho zajíce nebo má člověk oči na stopkách a musí všechno vidět dřív než chrt, aby ho odchytil.

Někteří se vyběhají na coursingu, někdo má v okolí oplocenou plochu, kde se pes může vylítat a někteří prostě stráví život na vodítku...což si myslím, že je smutné, protože většina "chrtařů" co znám nemá problém chrta "vyběhat" na větší louce...chrťák udělá pár sprintů a je splněno a může se klidně vrátit domů na gauč.
Dokonce si ani nemyslím, že by nutně musel na volno běhat denně...určitě mu z toho nehrábne......

Prostě je nutno počítat s tím, že chrt neposlechne, je nutno počítat s tím, že i chrt, který přivolání má, se neotočí na pětníku jako ovčák, že tam následuje nějaká reakční doba a pak se třeba vrací vééélkým obloukem......pokud jsem byla v krajině kde chrt vidí široko daleko, tak jsem počítala, abych kolem sebe měla tak minimálně 200 metrů na každou stranu, kde se psu nemůže nic stát...nemůže vlítnout do silnice, do cykloztezky, nemůže za zatáčkou nebo horizontem vlítnout třeba do lidí se psem.....

Prostě pokud člověk bydlí ve městě, tak si myslím, že chrtovi vůbec nebudou vadit procházky na vodítku třeba po parku, dá se s ním udělat i normální túra a třeba ten víkend ho vzít na coursing a nebo ke známým na zahradu a nechat ho proběhnout.

Dle mého má do "normálního psa" nejblíž vipet.

asnipetr napsal(a):
V dnešní době covidu se již v těch karanténách trochu nudím, pročítám si, co mne zaujme a tak moc díky za zajímavou diskusi, konečně mi trochu svítá v tom běžně používaném termínu "chrtí povaha". Je až neuvěřitelné, kolik článků o chrtích plemenech to odbude jen takto zkratkovitě. Přitom chrta viděti - pomalu celý den štěstí míti. Moc jich vidět není, nikdo z kamarádů je nemá, Takže pro spoustu lidí je to naprosto neprůhledně napsáno.
Co vlastně znamená primitivní chrtí plemeno? Která to jsou?
Dočetl jsem se, že chrti nejsou cítit jako psi, je to pravda anebo jen někteří?
Kdo se vyznáte, mohli byste mi tedy zkusit seřadit ta chrtí plemena podle jejich povahy? Ani nevím jak by měly vypadat koncové body té škály - snad "klasický pes" ----- "klasický chrt"? (protože kočka, jak zde několikrát padlo to přirovnání, snad je přeci jen něco jiného).
Možná jsem to přehlédl, ale neviděl jsem tu nic o té italské miniatuře, co byste o jejích vlastnostech napsali?
A snad si správně pamatuji, že bedlington by měl mít též dost z chrta, víte o tom někdo něco?
Ještě nejsem v důchodu, ale už to není tak závratně vzdálené a pak by nějaký ten psík přicházel do úvahy a tak sbírám informace... A vůbec mě to zajímá.
Pokud budete mít chuť na oživení diskuse, tak díky a příjemný den!
Petr

Já se domnívám, že nejsnazší pořízení bude s italským chrtíkem, protože to nikdy nebyl lovec - od pradávna je to čistě společenské plemeno. Nicméně u nich je velkým problémem zdraví, zejména epilepsie. Řekla bych, že mají trochu sklony i k určité labilitě, alespoň ti, které jsem v posledních letech potkala, se mi nezdáli úplně vyrovnaní. Ale musím uznat, že jich znám spíše jednotky než desítky, takže mám dost omezený vzorek bez vyšší vypovídací hodnoty.

Dále je z těch ovladatelnějších dlouhosrstý vipet, můj oblíbenec. Měl by být o něco ovladatelnější než “klasický” vipet, ale i ten - pokud není z dostihové linie - je dle mého názoru “víc psí než kočičí”. Měli jsme vipetku v rodině a byla skvělá, moc ráda na ni vzpomínám. Byla jedním z těch psů, co mě opravdu chytili za srdce.

Obecně je těžké to nějak naškálovat - musíte si uvědomit, že jsou to zřejmě nejstarší čistokrevní psi (důkazy o jejich existenci byly nalezeny u nejranějších civilizací), a navíc lovci, kteří štvali zvěř s tím, že ji buď sami usmrtili, anebo vyčkali na lovce, kteří zvěř usmrcovali samo (např. rituálním způsobem). Jsou to starobylá plemena, samostatní, pudoví psi, kteří si po tisíce let byli schopni zachovat vlastní integritu. To je - v hrubých obrysech - obsah pojmu primitivní plemeno (vztaženo k chrtům). Plemen chrtů je cca kolem 50, pokud se nepletu.

Co se týče bedlingtona, možná jste o nich zaslechl něco v souvislosti s lurchery? Pokud je mi známo, v jakémsi anglickém regionu je zájem o lurchery, kteří jsou kříženci vipeta a bedlington teriéra. Ale někdo to jistě upřesní, minimálně jedna zdejší diskutující bedlingtony má. :-) Já o nich mnoho nevím, jen že se s nimi pytlačilo a dělaly se s nimi psí zápasy.

Jdete se poradit ohledně zdravotního problému, prevence nemoci nebo výživy vašeho zvířete? Nově se můžete obrátit rovnou na odborníky v sekci On-line veterinář. Kvalifikovanou odpověď tam dostanete nejpozději během několika hodin. Ať jsou vaši mazlíčci zdraví a spokojení!