Ahoj! Tak jste mě ubezpečili, že dva psi jsou lepší než jeden nejen pro mě, ale i pro sebe navzájem, super 
!
Máme labradora, tříletého psa. Druhého pejska plánuju na příští léto, tzn., že by Samovi byly čtyři. Už jsem rozhodnutá, že to bude fena. Sam je docela dominantní, ale nemám strach, že by se nesrovnali v domácnosti. Spíš se bojím, že by se stali "smečkou" se vším všudy a tím pádem i s větší neohrožeností a já bych měla problém ustát případné setkání s cizími psy. Myslíte, že s fenou je toto riziko menší? Co dělat, aby se od Sama nenaučila vyjíždět na jiné psy?
A druhá věc: diskuze tady (a zejména Laila
) mě přivedla na holandského ovčáka. Myslím, že je to přesně pes, jakého bych chtěla - pracovitý, vyrovnaný, ochotný ke spolupráci, sportovně založený a schopný ohlídat v případě potřeby dům, mě i Sama
. Ale mému příteli se nelíbí, nemá rád žíhané psy a preferuje bílého švýcarského ovčáka. Mně se zase tolik nelíbí bílí psi, ale o to mi zas tak nejde. Spíš se bojím toho, jak se píše, že švýcaři jsou jako plemeno dost povahově nevyrovnaní a mohou být i bázliví nebo naopak agresivní. Co vy na to? Máte někdo s těmito dvěma plemeny zkušenost? Pokud jsou moje obavy oprávněné, podpořte mě prosím argumenty, abych měla jak přesvědčit přítele, že vzhled psa není tak důležitý jako povaha a předurčení plemene k nějaké činnosti.
Já bych se psem chtěla cvičit, nemám nějaké velké soutěžní ambice, ale pokud by nám to šlo a bavilo nás to, proč ne. Líbil by se mi hlavně výcvik záchranářský. Jinak ho chci především jako psa rodinného a sportovního - zaujal mě canicross a skijöring, ale náš labrouš pro to nemá to správné pochopení ... Které ze jmenovaných dvou plemen se tedy podle vás pro mě spíš hodí? A je fena dobrá volba?
Díky za rady! marcha
marcha
napsal(a):
Ahoj! Tak jste mě ubezpečili, že dva psi jsou lepší než jeden nejen pro mě, ale i pro sebe navzájem, super !
Máme labradora, tříletého psa. Druhého pejska plánuju na příští léto, tzn., že by Samovi byly čtyři. Už jsem rozhodnutá, že to bude fena. Sam je docela dominantní, ale nemám strach, že by se nesrovnali v domácnosti. Spíš se bojím, že by se stali "smečkou" se vším všudy a tím pádem i s větší neohrožeností a já bych měla problém ustát případné setkání s cizími psy. Myslíte, že s fenou je toto riziko menší? Co dělat, aby se od Sama nenaučila vyjíždět na jiné psy?
A druhá věc: diskuze tady (a zejména Laila) mě přivedla na holandského ovčáka. Myslím, že je to přesně pes, jakého bych chtěla - pracovitý, vyrovnaný, ochotný ke spolupráci, sportovně založený a schopný ohlídat v případě potřeby dům, mě i Sama. Ale mému příteli se nelíbí, nemá rád žíhané psy a preferuje bílého švýcarského ovčáka. Mně se zase tolik nelíbí bílí psi, ale o to mi zas tak nejde. Spíš se bojím toho, jak se píše, že švýcaři jsou jako plemeno dost povahově nevyrovnaní a mohou být i bázliví nebo naopak agresivní. Co vy na to? Máte někdo s těmito dvěma plemeny zkušenost? Pokud jsou moje obavy oprávněné, podpořte mě prosím argumenty, abych měla jak přesvědčit přítele, že vzhled psa není tak důležitý jako povaha a předurčení plemene k nějaké činnosti.
Já bych se psem chtěla cvičit, nemám nějaké velké soutěžní ambice, ale pokud by nám to šlo a bavilo nás to, proč ne. Líbil by se mi hlavně výcvik záchranářský. Jinak ho chci především jako psa rodinného a sportovního - zaujal mě canicross a skijöring, ale náš labrouš pro to nemá to správné pochopení ... Které ze jmenovaných dvou plemen se tedy podle vás pro mě spíš hodí? A je fena dobrá volba?
Díky za rady! marcha
Já řešila podobný problém. Mám 4letého basenjiho, dost dominantního, nijak zvlášť pošlušného. Před rokem jsem s ním začla chodit na cvičák a začalo mě to bavit. Bohužel se s ním dál než k ZOPce (doufám, že se nám jednou podaří) nedostanu. Je to chytrý pes, ale je moc "svůj". Takže jsem začala přemýšlet o druhém psu, dost lidí radí, že když má člověk prvního psa vychovaného, jde to s druhým snadno, jenže.... když ten první není, je velké riziko, že se zlozvyky naučí od toho druhého. Dalším problémem byla jeho jedináčkovská rozmazlenost, nikdy si se psy moc nehrál, spíš se bál, aby si zachoval tvář ("machroval"). Známí mi říkali, že bude naštvaný, další říkali, že když si přiveli štěně, byl ten první pes zpočátku na štěňátko zlý. Má touha po drhém pejskovi ale byla silnější. Sepsala jsem si požadavky a vybrala stafordšírského bulteriera - fenku. Seznámení psů proběhlo na neutrální půdě před domem. Od prvního okamžiku se basenji do štěněte zamiloval, nechal si od něj líbit neustálé okusování, trpělivě si s ní hraje, spí spolu v pelíšku a mají se moc rádi. Krom "čůracích" procházek chodím ven hodně s každým zvlášť, aby se štěně naučilo poslouchat. S basenjim vyhledávám klidnější místa, kde není velká koncentrace psů, naopak štěně hodně vodím do ruchu, MHD, mezi pejsky, mezi lidi. Pokud jdeme na větší procházku dohromady, často malou přivolávám a hlídám si, aby neběhala daleko jako starší pes. Teď jí jsou 4 měsíce a zatím téměř nepotřebuje vodítko. Doufám, že se to někde nepokazí a budu mít jednoho poslušného pejska i nadále. Určitě do druhého psa jdětě, je to radost. Já s oběma psi plánuji ještě agility, coursing.
K Vašemu dotazu ohledně BŠO. Znám osobně 2 - ten první je pes, miluje svou rodinu (i s dětmi), za pána by dýchal, je vyrovnaný, ale k cizím lidem nedůvěřivý (byl u špatného chovatele, který ho pravděpodobně bil, k nynějšímu majiteli se dostal v 8 měsících). Má dobrý vztah s ostatními psy (spíš ustoupí než aby se rval, ale není to žádný trouba, když jde to tuhého umí se bránit), miluje sníh. Je to takový ocásek, všude rád chodí se svým pánem, když jsou třeba do hospody, lehne si a není o něm vědět. Druhá je fenka, dělá canisterapii a je to zlatíčko, má moc ráda svou rodinu, je mazlivá, hodná, poslušná. Pokud byste se rozhodla BŠO, dejte si práci s výběrem chovatele, štěňátka odchovávána v kruhu rodinném, vyrovnaná matka. Myslím, že BŠO ze správné CHS bude splňovat Vaše požadavky - rodinný, záchranářský výcvik, sportovní, canicross a skijöring: Slyšela jsem , že BŠO mají občas problém s obranou, pokud ses nimi ale dělá formou hry, jde to. Jinak jsou tito psi poměrně jemní, citliví a vnímaví. Já být Vámi volím BŠO. Holanský ovčák je daleko tvrdší, ale pokud se Vám líbí, myslím, že Vaše požadavky bude také splňovat, nevidím v něm ale ideál rodinného psa. Co se týče výběru pes nebo fena, myslím si, že fena stejně jako v mém případě bude lepší a vybrala bych se nějakou méně dominatní, jelikož se občas mohou prát i pes s fenou, pokud jsou hodně dominantní oba. Jsem zvědavá, jestli to ten rok vydržíte :)) Já si chtěla druhého psa kupovat na léto :))
marcha
napsal(a):
Ahoj! Tak jste mě ubezpečili, že dva psi jsou lepší než jeden nejen pro mě, ale i pro sebe navzájem, super !
Máme labradora, tříletého psa. Druhého pejska plánuju na příští léto, tzn., že by Samovi byly čtyři. Už jsem rozhodnutá, že to bude fena. Sam je docela dominantní, ale nemám strach, že by se nesrovnali v domácnosti. Spíš se bojím, že by se stali "smečkou" se vším všudy a tím pádem i s větší neohrožeností a já bych měla problém ustát případné setkání s cizími psy. Myslíte, že s fenou je toto riziko menší? Co dělat, aby se od Sama nenaučila vyjíždět na jiné psy?
A druhá věc: diskuze tady (a zejména Laila) mě přivedla na holandského ovčáka. Myslím, že je to přesně pes, jakého bych chtěla - pracovitý, vyrovnaný, ochotný ke spolupráci, sportovně založený a schopný ohlídat v případě potřeby dům, mě i Sama. Ale mému příteli se nelíbí, nemá rád žíhané psy a preferuje bílého švýcarského ovčáka. Mně se zase tolik nelíbí bílí psi, ale o to mi zas tak nejde. Spíš se bojím toho, jak se píše, že švýcaři jsou jako plemeno dost povahově nevyrovnaní a mohou být i bázliví nebo naopak agresivní. Co vy na to? Máte někdo s těmito dvěma plemeny zkušenost? Pokud jsou moje obavy oprávněné, podpořte mě prosím argumenty, abych měla jak přesvědčit přítele, že vzhled psa není tak důležitý jako povaha a předurčení plemene k nějaké činnosti.
Já bych se psem chtěla cvičit, nemám nějaké velké soutěžní ambice, ale pokud by nám to šlo a bavilo nás to, proč ne. Líbil by se mi hlavně výcvik záchranářský. Jinak ho chci především jako psa rodinného a sportovního - zaujal mě canicross a skijöring, ale náš labrouš pro to nemá to správné pochopení ... Které ze jmenovaných dvou plemen se tedy podle vás pro mě spíš hodí? A je fena dobrá volba?
Díky za rady! marcha
Mam doma bileho ovcaka a je to zvire z pekla - silene bazlivy a nevyrovnany. Nikdy nemel spatnou zkusenost a bazlivost je dedicna. Mezi prislusniky tohoto plemene je bazlivcu opravdu hodne, ale kdyz se povede, je to uzasny, vsestrany, rodinny pes. Bude strezit a nebude zbytecne napadat. V porovnani s jinymi plemeny ma mnohem sirsi skalu vyrazovych prostredku a hodne se od nej muzete naucit. V porovnani s holandanem je klidnejsi. Znama ma holandany a zdaji se mi byti vice nervozni (spis jako malinaci), ale nechci generalizovat, protoze o tomhle plemeni nic moc nevim. Pokud byste se rozhodli pro svycara mam tip na stenatka, ktera budou narozena v dubnu a jsou z vyborne chovatelske stanice - odchovana v byte s detmi, mamina i otec delaji canisterapii, oba vystvane uspesni a jde o opakovane spojeni. 2 stenata z prvniho vrhu uz delaji canisterapii. Omlouvam se za tuhle reklamu, ale vzhledem k me spatne zkusenosti vim, ze u tohoto plemene je extremne dulezity vyber chovatele. Ja uz bych si vzala jedine stene od tehle chovatelky a po tehle fene. Muzu za ne obe dat ruku do ohne.
sofa
napsal(a):
Já řešila podobný problém. Mám 4letého basenjiho, dost dominantního, nijak zvlášť pošlušného. Před rokem jsem s ním začla chodit na cvičák a začalo mě to bavit. Bohužel se s ním dál než k ZOPce (doufám, že se nám jednou podaří) nedostanu. Je to chytrý pes, ale je moc "svůj". Takže jsem začala přemýšlet o druhém psu, dost lidí radí, že když má člověk prvního psa vychovaného, jde to s druhým snadno, jenže.... když ten první není, je velké riziko, že se zlozvyky naučí od toho druhého. Dalším problémem byla jeho jedináčkovská rozmazlenost, nikdy si se psy moc nehrál, spíš se bál, aby si zachoval tvář ("machroval"). Známí mi říkali, že bude naštvaný, další říkali, že když si přiveli štěně, byl ten první pes zpočátku na štěňátko zlý. Má touha po drhém pejskovi ale byla silnější. Sepsala jsem si požadavky a vybrala stafordšírského bulteriera - fenku. Seznámení psů proběhlo na neutrální půdě před domem. Od prvního okamžiku se basenji do štěněte zamiloval, nechal si od něj líbit neustálé okusování, trpělivě si s ní hraje, spí spolu v pelíšku a mají se moc rádi. Krom "čůracích" procházek chodím ven hodně s každým zvlášť, aby se štěně naučilo poslouchat. S basenjim vyhledávám klidnější místa, kde není velká koncentrace psů, naopak štěně hodně vodím do ruchu, MHD, mezi pejsky, mezi lidi. Pokud jdeme na větší procházku dohromady, často malou přivolávám a hlídám si, aby neběhala daleko jako starší pes. Teď jí jsou 4 měsíce a zatím téměř nepotřebuje vodítko. Doufám, že se to někde nepokazí a budu mít jednoho poslušného pejska i nadále. Určitě do druhého psa jdětě, je to radost. Já s oběma psi plánuji ještě agility, coursing.
K Vašemu dotazu ohledně BŠO. Znám osobně 2 - ten první je pes, miluje svou rodinu (i s dětmi), za pána by dýchal, je vyrovnaný, ale k cizím lidem nedůvěřivý (byl u špatného chovatele, který ho pravděpodobně bil, k nynějšímu majiteli se dostal v 8 měsících). Má dobrý vztah s ostatními psy (spíš ustoupí než aby se rval, ale není to žádný trouba, když jde to tuhého umí se bránit), miluje sníh. Je to takový ocásek, všude rád chodí se svým pánem, když jsou třeba do hospody, lehne si a není o něm vědět. Druhá je fenka, dělá canisterapii a je to zlatíčko, má moc ráda svou rodinu, je mazlivá, hodná, poslušná. Pokud byste se rozhodla BŠO, dejte si práci s výběrem chovatele, štěňátka odchovávána v kruhu rodinném, vyrovnaná matka. Myslím, že BŠO ze správné CHS bude splňovat Vaše požadavky - rodinný, záchranářský výcvik, sportovní, canicross a skijöring: Slyšela jsem , že BŠO mají občas problém s obranou, pokud ses nimi ale dělá formou hry, jde to. Jinak jsou tito psi poměrně jemní, citliví a vnímaví. Já být Vámi volím BŠO. Holanský ovčák je daleko tvrdší, ale pokud se Vám líbí, myslím, že Vaše požadavky bude také splňovat, nevidím v něm ale ideál rodinného psa. Co se týče výběru pes nebo fena, myslím si, že fena stejně jako v mém případě bude lepší a vybrala bych se nějakou méně dominatní, jelikož se občas mohou prát i pes s fenou, pokud jsou hodně dominantní oba. Jsem zvědavá, jestli to ten rok vydržíte :)) Já si chtěla druhého psa kupovat na léto :))
Díky za zkušenosti s pořizováním druhého pejska! Já samozřejmě plánuji, že budu chodit se štěnětem na "výchovné procházky" i bez rušivého vlivu staršího psa, chci ho taky občas brát do práce, aby si zvyklo i na město, lidi a dopravní prostředky (bydlíme na vsi), mám v úmyslu si vybrat spíš submisivnější fenku a dobře ji socializovat s cizími psy - to všechno mám promyšlené.
Mně se na HO líbí právě to, že je trochu tvrdší 
. Ne že bych chtěla nějakého dáviče, ale náš labís je šílený lidumil, až je mi to někdy nepříjemné. Takže myslím, že když s ním (a v kontaktu s lidmi) bude vyrůstat i štěně "ostřejšího" plemene, neměl by být problém - bude tak akorát. Jde mi o to, aby můj druhý pes byl spíše nedůvěřivý a v případě potřeby uměl zasáhnout. A to, myslím, má HO v sobě. Nebo se pletu? O ideálního rodinného psa mi tolik nejde, toho už jednoho máme 
.
magikoira
napsal(a):
Mam doma bileho ovcaka a je to zvire z pekla - silene bazlivy a nevyrovnany. Nikdy nemel spatnou zkusenost a bazlivost je dedicna. Mezi prislusniky tohoto plemene je bazlivcu opravdu hodne, ale kdyz se povede, je to uzasny, vsestrany, rodinny pes. Bude strezit a nebude zbytecne napadat. V porovnani s jinymi plemeny ma mnohem sirsi skalu vyrazovych prostredku a hodne se od nej muzete naucit. V porovnani s holandanem je klidnejsi. Znama ma holandany a zdaji se mi byti vice nervozni (spis jako malinaci), ale nechci generalizovat, protoze o tomhle plemeni nic moc nevim. Pokud byste se rozhodli pro svycara mam tip na stenatka, ktera budou narozena v dubnu a jsou z vyborne chovatelske stanice - odchovana v byte s detmi, mamina i otec delaji canisterapii, oba vystvane uspesni a jde o opakovane spojeni. 2 stenata z prvniho vrhu uz delaji canisterapii. Omlouvam se za tuhle reklamu, ale vzhledem k me spatne zkusenosti vim, ze u tohoto plemene je extremne dulezity vyber chovatele. Ja uz bych si vzala jedine stene od tehle chovatelky a po tehle fene. Muzu za ne obe dat ruku do ohne.
Díky za tip, ale koupě bude bohužel aktuální až příští rok (musíme dostavět dům)
. Ale pokud se pro BŠO rozhodneme, určitě se ozvu, jestli byste znovu nevěděla o nějakých povahově vyrovnaných štěňátkách.
magikoira
napsal(a):
Mam doma bileho ovcaka a je to zvire z pekla - silene bazlivy a nevyrovnany. Nikdy nemel spatnou zkusenost a bazlivost je dedicna. Mezi prislusniky tohoto plemene je bazlivcu opravdu hodne, ale kdyz se povede, je to uzasny, vsestrany, rodinny pes. Bude strezit a nebude zbytecne napadat. V porovnani s jinymi plemeny ma mnohem sirsi skalu vyrazovych prostredku a hodne se od nej muzete naucit. V porovnani s holandanem je klidnejsi. Znama ma holandany a zdaji se mi byti vice nervozni (spis jako malinaci), ale nechci generalizovat, protoze o tomhle plemeni nic moc nevim. Pokud byste se rozhodli pro svycara mam tip na stenatka, ktera budou narozena v dubnu a jsou z vyborne chovatelske stanice - odchovana v byte s detmi, mamina i otec delaji canisterapii, oba vystvane uspesni a jde o opakovane spojeni. 2 stenata z prvniho vrhu uz delaji canisterapii. Omlouvam se za tuhle reklamu, ale vzhledem k me spatne zkusenosti vim, ze u tohoto plemene je extremne dulezity vyber chovatele. Ja uz bych si vzala jedine stene od tehle chovatelky a po tehle fene. Muzu za ne obe dat ruku do ohne.
Nemyslíte náhodou CHS Z klubíčka? Musím říct, že pokud bych sama chtěla BŠO, tak jedině odtud Znám chovatelku i její pejsky a jsou opravdu výborní.
magikoira
napsal(a):
Mam doma bileho ovcaka a je to zvire z pekla - silene bazlivy a nevyrovnany. Nikdy nemel spatnou zkusenost a bazlivost je dedicna. Mezi prislusniky tohoto plemene je bazlivcu opravdu hodne, ale kdyz se povede, je to uzasny, vsestrany, rodinny pes. Bude strezit a nebude zbytecne napadat. V porovnani s jinymi plemeny ma mnohem sirsi skalu vyrazovych prostredku a hodne se od nej muzete naucit. V porovnani s holandanem je klidnejsi. Znama ma holandany a zdaji se mi byti vice nervozni (spis jako malinaci), ale nechci generalizovat, protoze o tomhle plemeni nic moc nevim. Pokud byste se rozhodli pro svycara mam tip na stenatka, ktera budou narozena v dubnu a jsou z vyborne chovatelske stanice - odchovana v byte s detmi, mamina i otec delaji canisterapii, oba vystvane uspesni a jde o opakovane spojeni. 2 stenata z prvniho vrhu uz delaji canisterapii. Omlouvam se za tuhle reklamu, ale vzhledem k me spatne zkusenosti vim, ze u tohoto plemene je extremne dulezity vyber chovatele. Ja uz bych si vzala jedine stene od tehle chovatelky a po tehle fene. Muzu za ne obe dat ruku do ohne.
Bílé lotry a šikovnou cvičitelku zdraví zrzavý teriér Arnold
terri
napsal(a):
Bílé lotry a šikovnou cvičitelku zdraví zrzavý teriér Arnold
Ahojky nedá mi to abych se nepřipojila:-). Můžu se zeptat jestli pejska chcete na výcvik i s obranou nebo jen poslušnost? Připadlo mi, že spíše jste zatoužila po kalsickém sportovním výciku (stopa, poslušnost, obrana)? Tak jako asi mnoho z nás:-) po zhlédnutí vycvičených obranářů na cvičáku:-).
Osobně zmám švýcarského ovčáka s ZVV3-je no nádherné, vyrovnané, naprosto poslušné zvíře, které může všude bez vodítka. Ale slovy jeho majitelky je to fakt vyjímka, můj známý je choval několik let tak jich pár znám a to byli spíš takoví mazlíci, poštěkat za plotem a pak s návštěvou se pomuchalat ikdyž měli základy obrany. spíš jako kamarád, na stopy a obrany, canisterapii, samozřejmě canicros a tak.
O holandanech ti mi přapadají spíše jak bylo řečeno jako ti maliňáci (ty máme) ale s tou tvrdostí...to asi moc ne...je jich málo, takže uzká chovatelská základna a asi jich moc není kdo s něma cvičí....spíše výstváci a ti na tom nejsou většinou s povahami až tak dobře. Ale osobně nezmám takže to jsou jen doměnky s podobným plemenem jako chováme. Navíc mě se po stránce exteriéru líbí také více bílí , než žíhaní holandáci.
Neozve se někdo kdo má HO a BŠO aby popsal povahu plemene???Vím že HO chovali v Mercator. Ale není to moc rozšířené plemeno:-(. BŠO je mnohem více takže si půjde i lépe vybrat. M
sandy
napsal(a):
Nemyslíte náhodou CHS Z klubíčka? Musím říct, že pokud bych sama chtěla BŠO, tak jedině odtud Znám chovatelku i její pejsky a jsou opravdu výborní.
CHS Z Klubíčka znám také, kdybych si pořizovala "švýcara" - tak bych určitě chtěla štěndo z této CHS :)
m
napsal(a):
Ahojky nedá mi to abych se nepřipojila:-). Můžu se zeptat jestli pejska chcete na výcvik i s obranou nebo jen poslušnost? Připadlo mi, že spíše jste zatoužila po kalsickém sportovním výciku (stopa, poslušnost, obrana)? Tak jako asi mnoho z nás:-) po zhlédnutí vycvičených obranářů na cvičáku:-).
Osobně zmám švýcarského ovčáka s ZVV3-je no nádherné, vyrovnané, naprosto poslušné zvíře, které může všude bez vodítka. Ale slovy jeho majitelky je to fakt vyjímka, můj známý je choval několik let tak jich pár znám a to byli spíš takoví mazlíci, poštěkat za plotem a pak s návštěvou se pomuchalat ikdyž měli základy obrany. spíš jako kamarád, na stopy a obrany, canisterapii, samozřejmě canicros a tak.
O holandanech ti mi přapadají spíše jak bylo řečeno jako ti maliňáci (ty máme) ale s tou tvrdostí...to asi moc ne...je jich málo, takže uzká chovatelská základna a asi jich moc není kdo s něma cvičí....spíše výstváci a ti na tom nejsou většinou s povahami až tak dobře. Ale osobně nezmám takže to jsou jen doměnky s podobným plemenem jako chováme. Navíc mě se po stránce exteriéru líbí také více bílí , než žíhaní holandáci.
Neozve se někdo kdo má HO a BŠO aby popsal povahu plemene???Vím že HO chovali v Mercator. Ale není to moc rozšířené plemeno:-(. BŠO je mnohem více takže si půjde i lépe vybrat. M
U nás na cvičáku má HO nače cvičitelka a moc tvrdý zrovna není, spíš ho do obran musí přemlouvat . Jinak bych ho připodobnila k maliňákovi - lehčí, aktivní pes. Ve srovnání s úžasným mohutným BŠO, který tam chodí také bych měla jasno. Ale je fakt, že ten švýcar je vyjímečně podařený - ovladatelný, nadšený obranář - zatímco HO na mě působí spíš trochu podtrženě (cvičitelka si ho brala v 5 měsících), takže je to spíš srovnání 2 jedinců místo 2 plemen.
marcha
napsal(a):
Ahoj! Tak jste mě ubezpečili, že dva psi jsou lepší než jeden nejen pro mě, ale i pro sebe navzájem, super !
Máme labradora, tříletého psa. Druhého pejska plánuju na příští léto, tzn., že by Samovi byly čtyři. Už jsem rozhodnutá, že to bude fena. Sam je docela dominantní, ale nemám strach, že by se nesrovnali v domácnosti. Spíš se bojím, že by se stali "smečkou" se vším všudy a tím pádem i s větší neohrožeností a já bych měla problém ustát případné setkání s cizími psy. Myslíte, že s fenou je toto riziko menší? Co dělat, aby se od Sama nenaučila vyjíždět na jiné psy?
A druhá věc: diskuze tady (a zejména Laila) mě přivedla na holandského ovčáka. Myslím, že je to přesně pes, jakého bych chtěla - pracovitý, vyrovnaný, ochotný ke spolupráci, sportovně založený a schopný ohlídat v případě potřeby dům, mě i Sama. Ale mému příteli se nelíbí, nemá rád žíhané psy a preferuje bílého švýcarského ovčáka. Mně se zase tolik nelíbí bílí psi, ale o to mi zas tak nejde. Spíš se bojím toho, jak se píše, že švýcaři jsou jako plemeno dost povahově nevyrovnaní a mohou být i bázliví nebo naopak agresivní. Co vy na to? Máte někdo s těmito dvěma plemeny zkušenost? Pokud jsou moje obavy oprávněné, podpořte mě prosím argumenty, abych měla jak přesvědčit přítele, že vzhled psa není tak důležitý jako povaha a předurčení plemene k nějaké činnosti.
Já bych se psem chtěla cvičit, nemám nějaké velké soutěžní ambice, ale pokud by nám to šlo a bavilo nás to, proč ne. Líbil by se mi hlavně výcvik záchranářský. Jinak ho chci především jako psa rodinného a sportovního - zaujal mě canicross a skijöring, ale náš labrouš pro to nemá to správné pochopení ... Které ze jmenovaných dvou plemen se tedy podle vás pro mě spíš hodí? A je fena dobrá volba?
Díky za rady! marcha
Já asi nedokážu dost dobře vystihnout rozdílnost těchto dvou plemen, protože ani jedno nemám a nechovám. Přesto si troufám říci, že rozdíl je mezi nimi dost výrazný. Ono to tu vlastně zaznělo. Je to dost o tvrdosti, ale samozřejmě mluvím o "normálních" HO. Holanďani jsou hodně přirovnáváni k maliňákům, a opravdu to má hodně do sebe. Jen nejsou tak hyperaktivní. Nějaká ta nervozita tam může být, přesto jsou to v jádru silní, pracovití, celkem rázní a aktivní psi. Pokud máte chuť se psem pracovat, třeba i nějaký ten všestranný výcvik (kde je i obrana), rozhodně bych holandského ovčáka doporučila. Je však třeba opravdu hledat vhodného chovatele, vhodné štěně a mít štěstí. Pokud by jste měla i chovatelské záměry, rozhodně bych doporučovala spojit se s Lailou a HO dovezla z Holandska. Podle jejich slov, opomenu-li dopravu nevyjde skoro o nic dráž, než-li HO odtud. Přesto tímto nechci říct, že jsou zde jen špatní HO. Určitě by se zde i dobří HO našli, ale je třeba hledat. (Ale to bude i u ŠBO...). O tom, že ohlídá dům, vás i Sama, jsem skoro přesvědčená. Je to zkrátka pracovní pes. Švýcarský ovčák je především prima rodinný pes, i když se sem tam mezi nimi najde jedinec, který se hodí i pro všestrannější výcvik, vyššího stupně než-li třeba na úrovni ZM. Třeba pro canisterapii by byl vhodnější ŠBO, než-li HO. Ovšem tak či tak, vždy hodně záleží na jedinci. Stejně tedy jako ŠBO může být i slušný pracovní pes, HO může být slušný rodinný pes skvělý pro canisterapii. Tedy nelze je házet do jednoho pytle, jen jejich povahu zobecnit. Každopádně je nutné se zaměřit u obou na socializaci, ale přeci jen u ŠBO trochu ošizená socializace či špatný výběr chovatele většinou znamená učiněnou tragedii.
Až se pro určité plemeno rozhodněte, rozhodně se tedy snažte co nejvíce zjistit o jednotlivých psech a fenách, a teprve poté vybírejte, po kom by jste štěně chtěla. Čí vlastnosti se nejvíce blíží tomu, jakého by jste sama chtěla psa.
„Jak“ na druhého psa, aby byl poslušnější a jaksi jiný, než-li ten první, tu myslím zaznělo vše potřebné.
sofa
napsal(a):
CHS Z Klubíčka znám také, kdybych si pořizovala "švýcara" - tak bych určitě chtěla štěndo z této CHS :)
Jojo "Z klubicka" jedine!
eva nohelova
napsal(a):
Já asi nedokážu dost dobře vystihnout rozdílnost těchto dvou plemen, protože ani jedno nemám a nechovám. Přesto si troufám říci, že rozdíl je mezi nimi dost výrazný. Ono to tu vlastně zaznělo. Je to dost o tvrdosti, ale samozřejmě mluvím o "normálních" HO. Holanďani jsou hodně přirovnáváni k maliňákům, a opravdu to má hodně do sebe. Jen nejsou tak hyperaktivní. Nějaká ta nervozita tam může být, přesto jsou to v jádru silní, pracovití, celkem rázní a aktivní psi. Pokud máte chuť se psem pracovat, třeba i nějaký ten všestranný výcvik (kde je i obrana), rozhodně bych holandského ovčáka doporučila. Je však třeba opravdu hledat vhodného chovatele, vhodné štěně a mít štěstí. Pokud by jste měla i chovatelské záměry, rozhodně bych doporučovala spojit se s Lailou a HO dovezla z Holandska. Podle jejich slov, opomenu-li dopravu nevyjde skoro o nic dráž, než-li HO odtud. Přesto tímto nechci říct, že jsou zde jen špatní HO. Určitě by se zde i dobří HO našli, ale je třeba hledat. (Ale to bude i u ŠBO...). O tom, že ohlídá dům, vás i Sama, jsem skoro přesvědčená. Je to zkrátka pracovní pes. Švýcarský ovčák je především prima rodinný pes, i když se sem tam mezi nimi najde jedinec, který se hodí i pro všestrannější výcvik, vyššího stupně než-li třeba na úrovni ZM. Třeba pro canisterapii by byl vhodnější ŠBO, než-li HO. Ovšem tak či tak, vždy hodně záleží na jedinci. Stejně tedy jako ŠBO může být i slušný pracovní pes, HO může být slušný rodinný pes skvělý pro canisterapii. Tedy nelze je házet do jednoho pytle, jen jejich povahu zobecnit. Každopádně je nutné se zaměřit u obou na socializaci, ale přeci jen u ŠBO trochu ošizená socializace či špatný výběr chovatele většinou znamená učiněnou tragedii.
Až se pro určité plemeno rozhodněte, rozhodně se tedy snažte co nejvíce zjistit o jednotlivých psech a fenách, a teprve poté vybírejte, po kom by jste štěně chtěla. Čí vlastnosti se nejvíce blíží tomu, jakého by jste sama chtěla psa.
„Jak“ na druhého psa, aby byl poslušnější a jaksi jiný, než-li ten první, tu myslím zaznělo vše potřebné.
Děkuji všem za názory. Z toho, co jsem se dozvěděla, mi jednoznačně vychází HO . Původně jsem uvažovala i o maliňákovi, ale děsila mě jeho pověstná hyperaktivita - pokud je HO, jak píše paní Nohelová, něco jako trošíčku klidnější maliňák, je to přesně to, co jsem chtěla! Jeden nekonečný lidumil mi stačí 
... Chtěla bych psa, který by vzbuzoval trochu respektu, byl k cizím rezervovaný (ale rozhodně ne agresivní - ale to je hlavně o socializaci, já vím) a bavilo by ho se mnou spolupracovat, běhat canicross a vůbec blbnout... a aby trošku rozpohyboval toho mýho lenivějícího labrouše (jako vlkodavka Klára na obrázku)
Diskuzi kde Laila píše o možnosti dovozu z Holandska jsem četla a docela o tom uvažuji... Už se děsně těším, snad do toho nic nevleze!
Ještě jednou díky a pište dál!