arwen
napsal(a):
Dobrý den. Chtěla bych se jen zeptat, nevíte někdo, jestli se Dizzy (kříženec ovčáka a kolie) našel? Bylo tu nedávno napsáno že se ztratil, nevíte někdo jak to s ním dopadlo?
Bohužel. Toto je zpráva z diskuse na mujpes, doufám, že se Juliána nebude zlobit za její zkopírování:
S bolestným vlčím zavytím vám,
trekaři,
oznamuji smutnou zprávu.
Kolivlk Dizzy, který se ztratil 5.11. v 7h ráno,
byl sražen autem na dálnici D5 ten den kolem 8h ráno. Byl na místě mrtev.
Bohužel jsem dnes musela "totožnost" psa potvrdit na fotkách dálniční správy, nerada jsem ho naposled viděla takhle.
Dizzy se nedožil svých tří let, v tlapách měl kolem 1300 km, 7 zkoušek služebního výcviku, závody agility stihl jen dva, v obou bylo pár vítězství. Dizzy byl ochránce i kámoš mezi lidi, pes, který byl vždy nasšen do pohybu, výcviku, honění se kolem stromů. Nejradši jsme se váleli v trávě a vzájemně se kousali, a když jsme vstali, on vypadal jako normální pes, kdežto já jako magor s vrabčím hnízdem na hlavě...
Mám jeho rodiče, mám je moc ráda, ale Dizmánek byl můj brácha. Závodil se mnou při trysku na koni, v postroji táhl jak longy tak sprinty, pro frisbee by mohl vypustit duši, pro chlápka v ringo obleku taky.
Dizzy, budeš tu chybět.
Ach jo.
Juliána
jazzinka
napsal(a):
Bohužel. Toto je zpráva z diskuse na mujpes, doufám, že se Juliána nebude zlobit za její zkopírování:
S bolestným vlčím zavytím vám,
trekaři,
oznamuji smutnou zprávu.
Kolivlk Dizzy, který se ztratil 5.11. v 7h ráno,
byl sražen autem na dálnici D5 ten den kolem 8h ráno. Byl na místě mrtev.
Bohužel jsem dnes musela "totožnost" psa potvrdit na fotkách dálniční správy, nerada jsem ho naposled viděla takhle.
Dizzy se nedožil svých tří let, v tlapách měl kolem 1300 km, 7 zkoušek služebního výcviku, závody agility stihl jen dva, v obou bylo pár vítězství. Dizzy byl ochránce i kámoš mezi lidi, pes, který byl vždy nasšen do pohybu, výcviku, honění se kolem stromů. Nejradši jsme se váleli v trávě a vzájemně se kousali, a když jsme vstali, on vypadal jako normální pes, kdežto já jako magor s vrabčím hnízdem na hlavě...
Mám jeho rodiče, mám je moc ráda, ale Dizmánek byl můj brácha. Závodil se mnou při trysku na koni, v postroji táhl jak longy tak sprinty, pro frisbee by mohl vypustit duši, pro chlápka v ringo obleku taky.
Dizzy, budeš tu chybět.
Ach jo.
Juliána
Těžko se na tohle nějak reaguje, každopádně jsem držela palce, aby se Dizzy našel a to, že to dopadlo takhle, mě (vlastně ani nevím proč) docela zasáhlo... Snad při představě, co bych v takové situaci cítila já....
Takže snad jen upřímnou soustrast....
k.ate
napsal(a):
Těžko se na tohle nějak reaguje, každopádně jsem držela palce, aby se Dizzy našel a to, že to dopadlo takhle, mě (vlastně ani nevím proč) docela zasáhlo... Snad při představě, co bych v takové situaci cítila já....
Takže snad jen upřímnou soustrast....
Každé ztracení psa je velmi, velmi nepříjemné, protože je krajně nebezpečné. Přesně chápu, co asi cítíte, když váš pejsek měl nakonec osud, jaký měl.
I já jsem se před pár měsíci ptala někde na ifauně na 2 ztracené anglické setry. Kamarádka je denně hledala v okruhu asi 20 km, 2 měsíce a trápila se, co se s nimi mohlo stát. Nakonec zjistila, že je taktéž potkal tragický osud. Shodou náhod je nakonec našel její manžel asi 250 m od domu v křoví - srazil je vlak. Ať to zní jakkoliv krutě a i když si po jejich nalezení hodně pobrečela, nakonec řekla, že je pro ni důležité vědět, jak nakonec dopadly (fenky). Že pokud by je nenašel, trápila by se tím ještě víc do konce života.
eva nohelova
napsal(a):
Každé ztracení psa je velmi, velmi nepříjemné, protože je krajně nebezpečné. Přesně chápu, co asi cítíte, když váš pejsek měl nakonec osud, jaký měl.
I já jsem se před pár měsíci ptala někde na ifauně na 2 ztracené anglické setry. Kamarádka je denně hledala v okruhu asi 20 km, 2 měsíce a trápila se, co se s nimi mohlo stát. Nakonec zjistila, že je taktéž potkal tragický osud. Shodou náhod je nakonec našel její manžel asi 250 m od domu v křoví - srazil je vlak. Ať to zní jakkoliv krutě a i když si po jejich nalezení hodně pobrečela, nakonec řekla, že je pro ni důležité vědět, jak nakonec dopadly (fenky). Že pokud by je nenašel, trápila by se tím ještě víc do konce života.
Ach jo, to je smutne, ja jsem tolik doufala, ze se nasly jak fenky, tak Dizzy. Aktualizuji a stahuji vsechny ztraty a nalezy na http://nalezenci.cz a doufam, ze to nekomu pomuze a casto si lamu hlavu, kam ti psi mizi, ze po nich nezbyde ani stopa :-((
dejavu
napsal(a):
Ach jo, to je smutne, ja jsem tolik doufala, ze se nasly jak fenky, tak Dizzy. Aktualizuji a stahuji vsechny ztraty a nalezy na http://nalezenci.cz a doufam, ze to nekomu pomuze a casto si lamu hlavu, kam ti psi mizi, ze po nich nezbyde ani stopa :-((
Až mě z toho štípe v očích, proto chci přidat něco pozitivnějšího. Loni jsme měli ztracenou naši čubinku, bylo jí 7 a půl měsíce a v panice se urvala ve městě z vodítka. Sice otetovaná a čipovaná, jenže jsme měli jistotu, že k nikomu cizímu nepřijde (je to asiat). Po týdnu bezesných nocí a probrečených dní se na telefon z vylepených letáčků ozval pán, který ji zahlédl. Hned jsme vyrazili a poblíž toho místa i našli.
A musím souhlasit, že je lepší dozvědět se, že pejsek zemřel, než pořád myslet na to, kde je.