Pejsek vydrží štěkat devět hodin v kuse

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
12.10.2007 13:54

Ahoj, mám problém.. teda spíš kamarádka, které to pomáhám řešit. Má devítiměsíčního křížence špice a jezevčíka... Pejsek je moc krásnej, milej, trošičku mu hrabe, ale jinak je moc fajn, šíleně (až přehnaně) vítá a je pro každou blbost. Od malička byl pořád s někym a nestalo se, že by byl sám... Teď se ale od kamarádky z pracovních důvodů odstěhoval přítel, kterej si ho původně s sebou bral do práce a kamarádka je v maturitnim ročníku a pejska najednou začali nechávat doma samotnýho. Psovi se to samozřejmě nelíbí a štěká jak pominutejod paniččina odchodu do příchodu ze školy, tedy devět hodin v kuse.Opravdu štěká pořád. Kamarádka bydlí v bytovce, takže už si na ně sousedé stěžovali a hrozí jí vystěhování. Ze začátku psa řezala, teď s nim už radši zůstává doma, ale to před maturitou není řešení. Na mojí radu si psa nevšímá, čeká za dveřma, až přestane štěkat, ale ona ještě ani nezavře dveře a už pes šílí. Zkusily jsme mu dát tlumící homeopatika, dostal čtyři tabletky a byl ještě horší, aktivnější, kamarádka mu pouští nahlas rádio i televizi, ale pes se může prostě zbláznit. Kamarádka mu ve stavu nejvyššího zoufalství dala dyazepam na uklidnění, pes spal hodinu a pak zase (dle svědectví sousedů) začal šílet. Vzhledem k tomu, že její rodiče bydlí ve městě vzdáleném asi 170 km odtud a táta má alergii, nemůžou si psa nechat. Vím, že to je vina zanedbané výchovy, ale nikdy je nenapadlo, že by se tohle mohlo dít, do té doby s ním nebyly problémy. Napadlo mě ho jedině někomu darovat, jinak opravdu nevim. Musí se to vyřešit hned, jinak přijdou o střechu nad hlavou. Poradíte, co s tím? Dík, Terka

12.10.2007 14:09

hekate napsal(a):
Ahoj, mám problém.. teda spíš kamarádka, které to pomáhám řešit. Má devítiměsíčního křížence špice a jezevčíka... Pejsek je moc krásnej, milej, trošičku mu hrabe, ale jinak je moc fajn, šíleně (až přehnaně) vítá a je pro každou blbost. Od malička byl pořád s někym a nestalo se, že by byl sám... Teď se ale od kamarádky z pracovních důvodů odstěhoval přítel, kterej si ho původně s sebou bral do práce a kamarádka je v maturitnim ročníku a pejska najednou začali nechávat doma samotnýho. Psovi se to samozřejmě nelíbí a štěká jak pominutejod paniččina odchodu do příchodu ze školy, tedy devět hodin v kuse.Opravdu štěká pořád. Kamarádka bydlí v bytovce, takže už si na ně sousedé stěžovali a hrozí jí vystěhování. Ze začátku psa řezala, teď s nim už radši zůstává doma, ale to před maturitou není řešení. Na mojí radu si psa nevšímá, čeká za dveřma, až přestane štěkat, ale ona ještě ani nezavře dveře a už pes šílí. Zkusily jsme mu dát tlumící homeopatika, dostal čtyři tabletky a byl ještě horší, aktivnější, kamarádka mu pouští nahlas rádio i televizi, ale pes se může prostě zbláznit. Kamarádka mu ve stavu nejvyššího zoufalství dala dyazepam na uklidnění, pes spal hodinu a pak zase (dle svědectví sousedů) začal šílet. Vzhledem k tomu, že její rodiče bydlí ve městě vzdáleném asi 170 km odtud a táta má alergii, nemůžou si psa nechat. Vím, že to je vina zanedbané výchovy, ale nikdy je nenapadlo, že by se tohle mohlo dít, do té doby s ním nebyly problémy. Napadlo mě ho jedině někomu darovat, jinak opravdu nevim. Musí se to vyřešit hned, jinak přijdou o střechu nad hlavou. Poradíte, co s tím? Dík, Terka

Zkuste ještě antištěkací obojek. Nevím přesně jak funguje, ale pejskovi by se štěkání mělo znepříjemnit.

Ale chyba asi byla, že ho odmalinka nezvykala na možnou nepřítomnost 9 hodin najednou je pro něj pochopitelně strašný šok. Stále se to ještě dá napravit, postupně nechávat pesana třeba na 5-10 minut samotného, dát mu na zabavení nějakou kousací kost a odejít naprosto nenápadně (s pejskem se bouřlivě neloučit, neupozorňovat na svůj odchod). Pak se vrátit (návrat musí být ve chvíli, kdy pejsek neštěká), pejska v klidu přivítat a za chvilku třeba zase odejít a takto ty intervaly prodlužovat - účelem je naučit psa, že páníček se 100% vrátí a návrat bude velmi příjemný v podobě pamlsku, podrbání na bříšku atd. V žádném případě ale pejska po návratu nemlátit ani jinak netrestat, tím se to ještě horší. A ani se nevracet, když pes zuřivě štěká (to se mu to pak spojí s tím, že když štěká, tak panička přijde). Také není dobré pejska třeba zavírat jen na chodbě, lepší je, pokud má k dispozici větší prostor v bytě, jinak ho i to může stresovat a způsobovat štěkání....držím palce, ať to dopadne!

12.10.2007 14:16

hekate napsal(a):
Ahoj, mám problém.. teda spíš kamarádka, které to pomáhám řešit. Má devítiměsíčního křížence špice a jezevčíka... Pejsek je moc krásnej, milej, trošičku mu hrabe, ale jinak je moc fajn, šíleně (až přehnaně) vítá a je pro každou blbost. Od malička byl pořád s někym a nestalo se, že by byl sám... Teď se ale od kamarádky z pracovních důvodů odstěhoval přítel, kterej si ho původně s sebou bral do práce a kamarádka je v maturitnim ročníku a pejska najednou začali nechávat doma samotnýho. Psovi se to samozřejmě nelíbí a štěká jak pominutejod paniččina odchodu do příchodu ze školy, tedy devět hodin v kuse.Opravdu štěká pořád. Kamarádka bydlí v bytovce, takže už si na ně sousedé stěžovali a hrozí jí vystěhování. Ze začátku psa řezala, teď s nim už radši zůstává doma, ale to před maturitou není řešení. Na mojí radu si psa nevšímá, čeká za dveřma, až přestane štěkat, ale ona ještě ani nezavře dveře a už pes šílí. Zkusily jsme mu dát tlumící homeopatika, dostal čtyři tabletky a byl ještě horší, aktivnější, kamarádka mu pouští nahlas rádio i televizi, ale pes se může prostě zbláznit. Kamarádka mu ve stavu nejvyššího zoufalství dala dyazepam na uklidnění, pes spal hodinu a pak zase (dle svědectví sousedů) začal šílet. Vzhledem k tomu, že její rodiče bydlí ve městě vzdáleném asi 170 km odtud a táta má alergii, nemůžou si psa nechat. Vím, že to je vina zanedbané výchovy, ale nikdy je nenapadlo, že by se tohle mohlo dít, do té doby s ním nebyly problémy. Napadlo mě ho jedině někomu darovat, jinak opravdu nevim. Musí se to vyřešit hned, jinak přijdou o střechu nad hlavou. Poradíte, co s tím? Dík, Terka

K tomu "ze začátku psa řezala" a k diazepamu nemám slov, to doufám snad tak ani pravda není, že by Vaše kamarádka takhle trestala pejska který trpí tím, že nebyl zvykaný na nepřítomnost a že kamarádka nepřemýšlela co by s pejskem bylo, "kdyby". Pes je závazek a zodpovědnost, ale to omílám stokrát řečené.
Dovolím si tedy reagovat na problém, přestože nejsem vůbec zkušená pejskařka.... Největší problém asi je, že "musí se to vyřešit hned" - náprava takové věci asi nepůjde hned, pokud mi ostatní dají za pravdu, to znamená učit pejska na nepřítomnost tak, tak se učí malá štěňátka. Nelze pejska dočasně umístit u někoho, kdo s ním přes den může být - teď mě napadá například vlídná starší paní z domu, která by možná přítomnost peska do příchodu kamarádky ze školy přivítala... nebo někdo jiný?
Zkusit dát pejskovi co nejvíc hraček - někdo sice radí uklízet je do krabice, ale mně se osvědčily klacíky na ohryzávání, pamlsková koule, plyšáci, oblíbená hračka schovaná v papírové krabičce...zkusit toho vymyslet co nejvíc, a odejít na pár minut abych zjistila jak pejsek bude reagovat...
No a samozřejmostí je, pejska co nejvíc před odchodem vybláznit, vyběhat, vyblbnout.
Za jiných okolností by mě napadl psí kamarád, ale pro situaci Vaší kamarádky a hlavně pro Vaši kamarádku rozhodně ne.

12.10.2007 14:23

sarulka napsal(a):
Zkuste ještě antištěkací obojek. Nevím přesně jak funguje, ale pejskovi by se štěkání mělo znepříjemnit.

Ale chyba asi byla, že ho odmalinka nezvykala na možnou nepřítomnost 9 hodin najednou je pro něj pochopitelně strašný šok. Stále se to ještě dá napravit, postupně nechávat pesana třeba na 5-10 minut samotného, dát mu na zabavení nějakou kousací kost a odejít naprosto nenápadně (s pejskem se bouřlivě neloučit, neupozorňovat na svůj odchod). Pak se vrátit (návrat musí být ve chvíli, kdy pejsek neštěká), pejska v klidu přivítat a za chvilku třeba zase odejít a takto ty intervaly prodlužovat - účelem je naučit psa, že páníček se 100% vrátí a návrat bude velmi příjemný v podobě pamlsku, podrbání na bříšku atd. V žádném případě ale pejska po návratu nemlátit ani jinak netrestat, tím se to ještě horší. A ani se nevracet, když pes zuřivě štěká (to se mu to pak spojí s tím, že když štěká, tak panička přijde). Také není dobré pejska třeba zavírat jen na chodbě, lepší je, pokud má k dispozici větší prostor v bytě, jinak ho i to může stresovat a způsobovat štěkání....držím palce, ať to dopadne!

Ahoj, děkuju moc za rady, ale pes má k dispozici celej byt a vracet se, když neštěká jde dost těžko, protože už dospěl tak daleko, že štěká už jenom proto, když jde panička na záchod. Je to prostě k nesnesení. Zkoušela ho dát i k nám, ale štěkal na zahradě taky. Ten pepřovej obojek nám poradila cvičitelka z tábora, ale vůbec nemam tušení, kde ho vzít a kolik stojí (nemaj zas tolik peněz, aby kupovali obojky za tisíce). Terka

12.10.2007 14:27

sydney napsal(a):
K tomu "ze začátku psa řezala" a k diazepamu nemám slov, to doufám snad tak ani pravda není, že by Vaše kamarádka takhle trestala pejska který trpí tím, že nebyl zvykaný na nepřítomnost a že kamarádka nepřemýšlela co by s pejskem bylo, "kdyby". Pes je závazek a zodpovědnost, ale to omílám stokrát řečené.
Dovolím si tedy reagovat na problém, přestože nejsem vůbec zkušená pejskařka.... Největší problém asi je, že "musí se to vyřešit hned" - náprava takové věci asi nepůjde hned, pokud mi ostatní dají za pravdu, to znamená učit pejska na nepřítomnost tak, tak se učí malá štěňátka. Nelze pejska dočasně umístit u někoho, kdo s ním přes den může být - teď mě napadá například vlídná starší paní z domu, která by možná přítomnost peska do příchodu kamarádky ze školy přivítala... nebo někdo jiný?
Zkusit dát pejskovi co nejvíc hraček - někdo sice radí uklízet je do krabice, ale mně se osvědčily klacíky na ohryzávání, pamlsková koule, plyšáci, oblíbená hračka schovaná v papírové krabičce...zkusit toho vymyslet co nejvíc, a odejít na pár minut abych zjistila jak pejsek bude reagovat...
No a samozřejmostí je, pejska co nejvíc před odchodem vybláznit, vyběhat, vyblbnout.
Za jiných okolností by mě napadl psí kamarád, ale pro situaci Vaší kamarádky a hlavně pro Vaši kamarádku rozhodně ne.

Jestli se to musí vyřešit "hned", napadá mě jedině ten protištěkací obojek.

Např.
http://eshop.scucka.com/ ?p=p_6&sName=Proti%C5%A1t%C4%9B
kac%C3%AD-obojky-d-mute

(odstraňte mezeru za com/ a za 9B)

A ať proboha zapomene za řezání a na prášky, to už by snad bylo lepší dát ho někomu jinému... Pes za to nemůže, nikdo ho nenaučil být sám, naráz 9 hodin je prostě šok, navíc špicové mají takové víc štěkací sklony... Chce to pomalu, postupně, jak je popsáno výše, to ale zabere všecko čas a nevyřeší se to hned, navíc před maturitou má kámoška spíš nervy než trpělivost a časový prostor vychovávat. Tak zainvestujte do toho obojku. Je to sice drahé, ale pes za to stojí, je to kamarádčina odpovědnost, co na sebe vzala, co nezvládla. Držím palce, ať to vyjde a obojek pomůže.

12.10.2007 14:33

roony napsal(a):
Jestli se to musí vyřešit "hned", napadá mě jedině ten protištěkací obojek.

Např.
http://eshop.scucka.com/ ?p=p_6&sName=Proti%C5%A1t%C4%9B
kac%C3%AD-obojky-d-mute

(odstraňte mezeru za com/ a za 9B)

A ať proboha zapomene za řezání a na prášky, to už by snad bylo lepší dát ho někomu jinému... Pes za to nemůže, nikdo ho nenaučil být sám, naráz 9 hodin je prostě šok, navíc špicové mají takové víc štěkací sklony... Chce to pomalu, postupně, jak je popsáno výše, to ale zabere všecko čas a nevyřeší se to hned, navíc před maturitou má kámoška spíš nervy než trpělivost a časový prostor vychovávat. Tak zainvestujte do toho obojku. Je to sice drahé, ale pes za to stojí, je to kamarádčina odpovědnost, co na sebe vzala, co nezvládla. Držím palce, ať to vyjde a obojek pomůže.

p.s.
I s tím obojkem je to samozřejmě potřeba trénovat po kouskách a neodcházet na celých 9 hodin, vystresovaný psík může štěkat, i když to bude mít nepříjemnou odezvu. Ale určitě to výchovu podpoří a věřím, že i urychlí.

12.10.2007 14:35

sydney napsal(a):
K tomu "ze začátku psa řezala" a k diazepamu nemám slov, to doufám snad tak ani pravda není, že by Vaše kamarádka takhle trestala pejska který trpí tím, že nebyl zvykaný na nepřítomnost a že kamarádka nepřemýšlela co by s pejskem bylo, "kdyby". Pes je závazek a zodpovědnost, ale to omílám stokrát řečené.
Dovolím si tedy reagovat na problém, přestože nejsem vůbec zkušená pejskařka.... Největší problém asi je, že "musí se to vyřešit hned" - náprava takové věci asi nepůjde hned, pokud mi ostatní dají za pravdu, to znamená učit pejska na nepřítomnost tak, tak se učí malá štěňátka. Nelze pejska dočasně umístit u někoho, kdo s ním přes den může být - teď mě napadá například vlídná starší paní z domu, která by možná přítomnost peska do příchodu kamarádky ze školy přivítala... nebo někdo jiný?
Zkusit dát pejskovi co nejvíc hraček - někdo sice radí uklízet je do krabice, ale mně se osvědčily klacíky na ohryzávání, pamlsková koule, plyšáci, oblíbená hračka schovaná v papírové krabičce...zkusit toho vymyslet co nejvíc, a odejít na pár minut abych zjistila jak pejsek bude reagovat...
No a samozřejmostí je, pejska co nejvíc před odchodem vybláznit, vyběhat, vyblbnout.
Za jiných okolností by mě napadl psí kamarád, ale pro situaci Vaší kamarádky a hlavně pro Vaši kamarádku rozhodně ne.

Řezala ho, jak byla zoufalá - já se jí vůbec nedivim, protože bych ho seřezala na jejím místě taky. Ono to vypadá hnusně, ale když přijedete autobusem a už pod okny slyšíte, jak štěká a před vaším bytem stojí dva sousedé a řvou na vás, že vás nechaj vystěhovat, tak v tý bezmoci se jí vůbec nedivim. Každopádně jsem jí vysvětlila, že to neni řešení a ať mu neubližuje, že ho stačí ignorovat, protože jakákoliv pozornost (i negativní) ho potěší víc, než nevšímavost. Takže už ho nebije, prostě si ho nevšímá. Psa hračky absolutně nezajímaj, má tam kost z bůvolí kůže, balonky, plyšáky, ale stejně vyšiluje, dneska například kamarádce (nevim jak) skočil na okno a roztahal jí po celý kuchyni sušený houby (pár jich i sežral). Diazepam poradil veterinář (po konzultaci mu dala půlku jedný tablety) ale jak jsem řekla, hodinu spal a zase začal blbnout. Tlumící prostředky jsme zvolili jako momentální řešení, než bude víkend a kamarádka se mu bude moct věnovat a cvičit ho celý den a kdy už nebude hrozit, že bude štěkat. Jinak vlídná stařenka v dosahu není, pes by spíš utahal jí, než ona jeho, jen nevlídní sousedé. Dneska si Péťa přivstala a běhala s ním po louce od půl sedmý do půl osmý a dopadlo to tak, jak popisuju vejš.

12.10.2007 14:36

hekate napsal(a):
Ahoj, děkuju moc za rady, ale pes má k dispozici celej byt a vracet se, když neštěká jde dost těžko, protože už dospěl tak daleko, že štěká už jenom proto, když jde panička na záchod. Je to prostě k nesnesení. Zkoušela ho dát i k nám, ale štěkal na zahradě taky. Ten pepřovej obojek nám poradila cvičitelka z tábora, ale vůbec nemam tušení, kde ho vzít a kolik stojí (nemaj zas tolik peněz, aby kupovali obojky za tisíce). Terka

Teď jsem koukala, jmenuje se to obojek proti štěkání. Nejlevnější dle vyhledávače vyjde asi na 650 korun, vydává to nějaký nepříjemný zvukový signál slyšitelný pouze pro psa. Pak prý pomáhá, nechat pejskovi nějaký kousek oblečení s pachem páníčka (staré tričko), ale nevím, jestli jsou tyto rady stoprocentní.

Je opravdu nutné psa naučit samostatnosti, zatím je to ještě štěně, tak by to mohlo jít. Klidně psa zavřít do vedlejší místnosti a vracet se, až když je klid a odměnit ho. V opačném případě ho ignorovat a všímat si ho opět až se zklidní. Takhle jsem to dělala já u štěňátka od mala. Třeba jen na dvě minutky jsem si z místnosti odskočila uvařit kafe a jeho jsem tam zavřela a nechala osamotě, jinak by my taky nejraději vlezl do vany. Opravdu se ale musí postupně. Klidně, jak už někdo psal, se domluvit se sousedy, že by vzali pejska vyvenčit a dělali mu třeba chvilku společnost. Osamostatňování se musí natrénovat postupně.

Vaše kamarádka však měla s tímto počítat už když si ho pořizovala. Stejný problém máme i my u prarodičů. Mají pejska od kterého se nikdy nehnuli na krok (když ano, tak vyje a štěká), takže ho raději doma samotného nenechávají. Nevím, co budeme dělat, když už se třeba o něj oni nebudou moci starat a péči budeme muset převzít my.

12.10.2007 14:37

hekate napsal(a):
Řezala ho, jak byla zoufalá - já se jí vůbec nedivim, protože bych ho seřezala na jejím místě taky. Ono to vypadá hnusně, ale když přijedete autobusem a už pod okny slyšíte, jak štěká a před vaším bytem stojí dva sousedé a řvou na vás, že vás nechaj vystěhovat, tak v tý bezmoci se jí vůbec nedivim. Každopádně jsem jí vysvětlila, že to neni řešení a ať mu neubližuje, že ho stačí ignorovat, protože jakákoliv pozornost (i negativní) ho potěší víc, než nevšímavost. Takže už ho nebije, prostě si ho nevšímá. Psa hračky absolutně nezajímaj, má tam kost z bůvolí kůže, balonky, plyšáky, ale stejně vyšiluje, dneska například kamarádce (nevim jak) skočil na okno a roztahal jí po celý kuchyni sušený houby (pár jich i sežral). Diazepam poradil veterinář (po konzultaci mu dala půlku jedný tablety) ale jak jsem řekla, hodinu spal a zase začal blbnout. Tlumící prostředky jsme zvolili jako momentální řešení, než bude víkend a kamarádka se mu bude moct věnovat a cvičit ho celý den a kdy už nebude hrozit, že bude štěkat. Jinak vlídná stařenka v dosahu není, pes by spíš utahal jí, než ona jeho, jen nevlídní sousedé. Dneska si Péťa přivstala a běhala s ním po louce od půl sedmý do půl osmý a dopadlo to tak, jak popisuju vejš.

Děkuju moc,mohlo by to bejt řešení. Já jí to navrhnu a třeba jí i na to půjčim, bylo by blbý, kdyby musela denně čtyři hodiny dojíždět...

12.10.2007 14:46

hekate napsal(a):
Děkuju moc,mohlo by to bejt řešení. Já jí to navrhnu a třeba jí i na to půjčim, bylo by blbý, kdyby musela denně čtyři hodiny dojíždět...

nechci rýpat, oceňuju že chcete kamarádce a vlastně i psovi pomoct.....ale jen taková technická, co bude dělat Vaše kamarádka až jí jednou bude brečet a brečet miminko a nebude chtít přestat? Až bude několik nocí nevyspaná a unavená a zoufalá? Taky ho seřeže? To že slyší psa už z ulice a nadávají jí sousedi, je pořád jen její vina, ne jeho.

12.10.2007 14:52

hekate napsal(a):
Řezala ho, jak byla zoufalá - já se jí vůbec nedivim, protože bych ho seřezala na jejím místě taky. Ono to vypadá hnusně, ale když přijedete autobusem a už pod okny slyšíte, jak štěká a před vaším bytem stojí dva sousedé a řvou na vás, že vás nechaj vystěhovat, tak v tý bezmoci se jí vůbec nedivim. Každopádně jsem jí vysvětlila, že to neni řešení a ať mu neubližuje, že ho stačí ignorovat, protože jakákoliv pozornost (i negativní) ho potěší víc, než nevšímavost. Takže už ho nebije, prostě si ho nevšímá. Psa hračky absolutně nezajímaj, má tam kost z bůvolí kůže, balonky, plyšáky, ale stejně vyšiluje, dneska například kamarádce (nevim jak) skočil na okno a roztahal jí po celý kuchyni sušený houby (pár jich i sežral). Diazepam poradil veterinář (po konzultaci mu dala půlku jedný tablety) ale jak jsem řekla, hodinu spal a zase začal blbnout. Tlumící prostředky jsme zvolili jako momentální řešení, než bude víkend a kamarádka se mu bude moct věnovat a cvičit ho celý den a kdy už nebude hrozit, že bude štěkat. Jinak vlídná stařenka v dosahu není, pes by spíš utahal jí, než ona jeho, jen nevlídní sousedé. Dneska si Péťa přivstala a běhala s ním po louce od půl sedmý do půl osmý a dopadlo to tak, jak popisuju vejš.

Myslím, že se asi ani přes ten víkend moc nevyřeší. Možná by stálo za to zazvonit na dveře nerudného souseda, darovat mu lahev vína a poprosit ho do začátků o spolupráci, určitě mu bude milejší společnost psího kamaráda než celodenní štěkání. Zkusit se to určitě může

My jsme naši fenku (teď jí jsou 4 měsíce) celkem zvykali asi 1,5 měsíce. Nejprve opravdu po chviličkách, pak po čtvrt, půlhodinkách a nyní jsme na 6 hodinách bez dozoru a bez venčení a vydrží neštěkat i nečůrat. Máme ještě sice jednu fenku, takže úplně sama doma také není, ale psům jde především o lidskou společnost a od té se musí naučit odpoutat. Nyní prakticky celé dopoledne prospí.

12.10.2007 14:53

sydney napsal(a):
nechci rýpat, oceňuju že chcete kamarádce a vlastně i psovi pomoct.....ale jen taková technická, co bude dělat Vaše kamarádka až jí jednou bude brečet a brečet miminko a nebude chtít přestat? Až bude několik nocí nevyspaná a unavená a zoufalá? Taky ho seřeže? To že slyší psa už z ulice a nadávají jí sousedi, je pořád jen její vina, ne jeho.

Ano, ale to bude na mateřský a vzhledem k tomu, že už nebude vázaná na tohle město a tuhle školu, nebude problém dát miminko hlídat taťkovi, kterej na miminka jistě alergickej nebude.

maťa

12.10.2007 14:55
maťa

hekate napsal(a):
Ahoj, mám problém.. teda spíš kamarádka, které to pomáhám řešit. Má devítiměsíčního křížence špice a jezevčíka... Pejsek je moc krásnej, milej, trošičku mu hrabe, ale jinak je moc fajn, šíleně (až přehnaně) vítá a je pro každou blbost. Od malička byl pořád s někym a nestalo se, že by byl sám... Teď se ale od kamarádky z pracovních důvodů odstěhoval přítel, kterej si ho původně s sebou bral do práce a kamarádka je v maturitnim ročníku a pejska najednou začali nechávat doma samotnýho. Psovi se to samozřejmě nelíbí a štěká jak pominutejod paniččina odchodu do příchodu ze školy, tedy devět hodin v kuse.Opravdu štěká pořád. Kamarádka bydlí v bytovce, takže už si na ně sousedé stěžovali a hrozí jí vystěhování. Ze začátku psa řezala, teď s nim už radši zůstává doma, ale to před maturitou není řešení. Na mojí radu si psa nevšímá, čeká za dveřma, až přestane štěkat, ale ona ještě ani nezavře dveře a už pes šílí. Zkusily jsme mu dát tlumící homeopatika, dostal čtyři tabletky a byl ještě horší, aktivnější, kamarádka mu pouští nahlas rádio i televizi, ale pes se může prostě zbláznit. Kamarádka mu ve stavu nejvyššího zoufalství dala dyazepam na uklidnění, pes spal hodinu a pak zase (dle svědectví sousedů) začal šílet. Vzhledem k tomu, že její rodiče bydlí ve městě vzdáleném asi 170 km odtud a táta má alergii, nemůžou si psa nechat. Vím, že to je vina zanedbané výchovy, ale nikdy je nenapadlo, že by se tohle mohlo dít, do té doby s ním nebyly problémy. Napadlo mě ho jedině někomu darovat, jinak opravdu nevim. Musí se to vyřešit hned, jinak přijdou o střechu nad hlavou. Poradíte, co s tím? Dík, Terka

Tak chyba majitelky to určo je, ale to už teďka nezměníme! Snad se pro příště poučí dostatečně

Chuť psa seřezat znám, a takové chutě má určo každý z nás, někomu to někdy i ujede, ale opět se většina z nás poučí

Moje kříženka jezevčíka je stejný případ, o to víc, že odmala jsem s ní doma sama, ale právě proto že to znám, jsem odmala trénovala, aby byla zvyklá sama doma! Ona je fixovaná na člověka, takže u ní nepomáhalo ani to, že s ní zůstali doma moji ostatní psi, a nedej bůh, když měla zůstat úplně sama!!!

Vyje, štěká, kňučí.....

Takže trénink a trénink, nic jiného, a dneska je jí skoro rok a půl a stejně to není 100% Ovšem zlepšuje se to a věřím, že jí to jednou přejde....jinak pokud mohu, prostě ji fiknu buď sousedce, je má kamarádka, nebo mamce, ale i tak je nutný, aby prostě někdy byla sama a prostě sama je a basta. Ovšem nebydlíme v bytovce, kdyby jo, bohužel už by musela jít pryč, nebo bych jí musela zajistit hlídání

Měla jsem hodně psů, ale ona je jiná, je divná, povahově hodně zvláštní, a od toho se ty její problémy táhnou a já se učím, protože to neznám, takovouhle divnou povahu

Obojek by pomoci mohl, a nemusel, v rukách nezkušených je spíše přítěží. Buď jí na čas někomu dejte, nebo si zajistěte pro ni hlídání, existují také psí školy, kde pejska pohlídají v době nepřítomnosti majitele....a jakmile bude mít kamarádka volno, tak ihned trénovat a trénovat

Hodně štěstí a pevných nervů

12.10.2007 14:59

hekate napsal(a):
Ano, ale to bude na mateřský a vzhledem k tomu, že už nebude vázaná na tohle město a tuhle školu, nebude problém dát miminko hlídat taťkovi, kterej na miminka jistě alergickej nebude.

no, tak abyste se nedivila:-) pokud není miminko opravdu výjimečně hodné a "spací", tak mateřská je většinou vypětí všech psychických i fyzických sil
je potřeba se hodně ovládat a myslet na to, že mimčo (pejsek) za to nemůže
Že si zaslouží to nejhezčí zacházení a že Vám to jednou vrátí
Napište, jak to s pejskem pokračuje a jestli něco pomohlo

13.10.2007 17:18

maťa napsal(a):
Tak chyba majitelky to určo je, ale to už teďka nezměníme! Snad se pro příště poučí dostatečně

Chuť psa seřezat znám, a takové chutě má určo každý z nás, někomu to někdy i ujede, ale opět se většina z nás poučí

Moje kříženka jezevčíka je stejný případ, o to víc, že odmala jsem s ní doma sama, ale právě proto že to znám, jsem odmala trénovala, aby byla zvyklá sama doma! Ona je fixovaná na člověka, takže u ní nepomáhalo ani to, že s ní zůstali doma moji ostatní psi, a nedej bůh, když měla zůstat úplně sama!!!

Vyje, štěká, kňučí.....

Takže trénink a trénink, nic jiného, a dneska je jí skoro rok a půl a stejně to není 100% Ovšem zlepšuje se to a věřím, že jí to jednou přejde....jinak pokud mohu, prostě ji fiknu buď sousedce, je má kamarádka, nebo mamce, ale i tak je nutný, aby prostě někdy byla sama a prostě sama je a basta. Ovšem nebydlíme v bytovce, kdyby jo, bohužel už by musela jít pryč, nebo bych jí musela zajistit hlídání

Měla jsem hodně psů, ale ona je jiná, je divná, povahově hodně zvláštní, a od toho se ty její problémy táhnou a já se učím, protože to neznám, takovouhle divnou povahu

Obojek by pomoci mohl, a nemusel, v rukách nezkušených je spíše přítěží. Buď jí na čas někomu dejte, nebo si zajistěte pro ni hlídání, existují také psí školy, kde pejska pohlídají v době nepřítomnosti majitele....a jakmile bude mít kamarádka volno, tak ihned trénovat a trénovat

Hodně štěstí a pevných nervů

Je to hold takovej závisláček, stejně jako vaše jezevčice. Kdyby bydleli v domku, tak to neni problém, ale takhle se to nedá zvládnout. Kamarádce už jsem dala link na ty obojky, docela jí to zaujalo a řikala, že jestli to pomůže, tak že do toho ráda zainvestuje, taky by pejska nerada dávala pryč. Akorát jsem řikala, že by to alespoň ze začátku chtělo odbornou pomoc někoho, kdo už s tím umí zacházet. Terka

13.10.2007 17:36

hekate napsal(a):
Je to hold takovej závisláček, stejně jako vaše jezevčice. Kdyby bydleli v domku, tak to neni problém, ale takhle se to nedá zvládnout. Kamarádce už jsem dala link na ty obojky, docela jí to zaujalo a řikala, že jestli to pomůže, tak že do toho ráda zainvestuje, taky by pejska nerada dávala pryč. Akorát jsem řikala, že by to alespoň ze začátku chtělo odbornou pomoc někoho, kdo už s tím umí zacházet. Terka

Ještě mě tak napadlo, nepomohlo by naučit psíka zůstat na povel několik minut a postupně i hodin v pelíšku v jiné místnosti a pak i za zavřenými dveřmi? Taky by to jistě nešlo hned, ale možná by pak snadněji přežil úplnou samotu. Prostě aby pochopil, že i když je panička doma, nemusí se mu věnovat. Pak snad ještě krmení, pokud nemá nutkání vyprázdnit se po snídani, tak mu ranní dávku předložit těsně před odchodem a doufat, že ho to jednak na chvilku zabaví a třeba i přiměje ke spánku.

Přidejte reakci

Přidat smajlík