Protitahací kšíry nebo jiné řešení?

roony napsal(a):
Ahoj všichni.

Učím už skoro 2 měsíce dospělého retrívra chůzi na vodítku + přivolání na stopovače a určitě ne bez úspěchu (ze psa, co totálně ignoroval vodítko a mě, je pes, co chodí na vodítku stále častěji správně, přivolání máme občas už i od pejsků a usměrnit se dá často symbolickým škubnutím, není to už přepírání se o život...). Co je tedy problém? Že jsem si na tom zlikvidovala záda (ono už předtím nebyla nic moc a to škubání se psem, kde nestačilo jen napovědět, mě dorazilo)... Vzdát to nechci a nemůžu, ale pokračovat mi moc nejde, už každé škubnutí je problém, co teprv situace, kdy ho musím zkorigovat silou... Musím to nějak vyřešit, něco, co mi ušetří záda před neschopenkou.... (Vyhýbat se "škubacím" situacím přitom moc nejde, nehledě na to, že to by řešení bylo dost mizerné ohledně učení psa.)

Poradíte mi třeba někdo?

Podvlíct vodítko pod slabiny znám - ale je to trochu nepraktické, když je pejsan na dlouhém vodítku, to prostě nejde... vysmekává se mu to, samozřejmě, s jeho přičiněním, navíc ho to netáhne, kam by mělo, atd. Nejde tak absolvovat třeba hodinu procházky, ač v nouzi mi to teď pomáhá.
Halti ohlávku taky mám - je super pomůcka na konkrétní situace, ale opět nemůžu používat, když jdeme potmě prostě venčit jen na vodítku a mám tedy dlouhé, 5 m nebo snad 10 m. (Ono už i na 3 m se mi stalo, že jak čuchal u země, šlápl si do ohlávky, nebylo to ok. ) Přitom korigovat potřebuju, když se rozběhne a zapomene se, nebo když potkáme příliš zajímavého psa atp., o kočičkách nemluvě (jinak už "klid" zvládá... na stále víc %, ale holt to chce čas).
Tak mě napadlo, co by udělaly "protitahací" kšíry - splnilo by to můj účel? nasadit a absolvovat tak procházku s tím, že pes bude korigovatelný jen zlehka, bez síly mých zad? Lze je použít třeba i na těch 10 m, kdy hrozí opravdu škubnutí, když se pejsan zapomene (ač zřídka), nepokazila bych mu ty slabiny (ač nepokazí-li si krk...)? Jednou jsem ho vedla na postroji, který se používá do auta na zapnutí do autopásu, a už na něm reagoval opravdu citlivě, tak jsem si říkala, že by to třeba bylo ono? Ale jen z obrázku si neumím udělat úplně představu a neviděla jsem to v reálu, nechci objednat něco, co bude mít jen úzké využití.

Byla bych ráda, kdyby se našel někdo, kdo má zkušenost, nebo aspoň už viděl nějakého psa v reálu s těmito kšíry a má představu využití.

Dobrý den, konečně jsem našla spřízněnou duši se stejným problemem jako já. Mám skoro dvouletého flat retrievra a záda taky v čudu. Taky mám vyzkoušenou halti ohlávku, kterou nemůžu vynachválit, ale používat ji už napořad mi přijde dost kruté. Mám vyzkoušené vodítko pod slabinami nebo ještě podvléknuté pod krkem psa.
Je pravda, že když jsme mu chtěli dopřát , vedli jsme ho na dlouhém vodítku a to se nám teď vymstilo, protože miláček si myslí, že musí být první všude. Tak jsme začali používat vodítko normální délky a pes aspoň nemá takový rozběh. Škubání už nefunguje, pes má kolem 35 kg, takže je to taky dost záhul s ním škubat.
Nejhorší ze všeho je, že nám začal utíkat na procházkách, když byl puštěný navolno.
Nosím kapsy plné dobrot, odměna zafunguje jednou a pak běda, když v dálce spatří zajímavý objekt - lidi, psi, děti - musí být u toho a panička ho v tu chvíli vůbec nezajímá.
Taky přemýšlím o kšírách a taky uvítám radu. Díky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, konečně jsem našla spřízněnou duši se stejným problemem jako já. Mám skoro dvouletého flat retrievra a záda taky v čudu. Taky mám vyzkoušenou halti ohlávku, kterou nemůžu vynachválit, ale používat ji už napořad mi přijde dost kruté. Mám vyzkoušené vodítko pod slabinami nebo ještě podvléknuté pod krkem psa.
Je pravda, že když jsme mu chtěli dopřát , vedli jsme ho na dlouhém vodítku a to se nám teď vymstilo, protože miláček si myslí, že musí být první všude. Tak jsme začali používat vodítko normální délky a pes aspoň nemá takový rozběh. Škubání už nefunguje, pes má kolem 35 kg, takže je to taky dost záhul s ním škubat.
Nejhorší ze všeho je, že nám začal utíkat na procházkách, když byl puštěný navolno.
Nosím kapsy plné dobrot, odměna zafunguje jednou a pak běda, když v dálce spatří zajímavý objekt - lidi, psi, děti - musí být u toho a panička ho v tu chvíli vůbec nezajímá.
Taky přemýšlím o kšírách a taky uvítám radu. Díky.

Vy ho taky nemáte od štěněte? Já tady nechci moc dělat chytrou, neb jsem sama jen v půli cesty a do toho teď ty záda, ale na chůzi na vodítku nám docela zabrala metoda "jdeme právě optačným směrem, než kam táhneš" (pěkně se to popisuje leckde, mně se to líbí třeba tady http://www.sirius.zaluzi.cz/ - pod "Články") - jedině tím si uvědomil, co po něm chci a oč na vodítku vůbec jde, jen škubáním bych to asi nevysvětlila. Chodila jsem s ním po louce cik cak, dokud se vyloženě nevzdal a nezačal cupitat krok za mnou a sledovat, kam zahneme. Občas to s ním opakuju pořád, protože to rád zapomíná, zafunguje to vždycky spolehlivěji než jen vyškubání. Kterému se samo nevyhneme v situacích, kdy měnit směr nejde. Ta metoda ovšem vyžaduje s 30 kg psa taktéž dobrá záda... co se psem nevyžaduje aspoň normálně dobrá záda, že... ale na halti ohlávce to trénovat můžete taky, aby pochopil ten princip.

roony napsal(a):
Vy ho taky nemáte od štěněte? Já tady nechci moc dělat chytrou, neb jsem sama jen v půli cesty a do toho teď ty záda, ale na chůzi na vodítku nám docela zabrala metoda "jdeme právě optačným směrem, než kam táhneš" (pěkně se to popisuje leckde, mně se to líbí třeba tady http://www.sirius.zaluzi.cz/ - pod "Články") - jedině tím si uvědomil, co po něm chci a oč na vodítku vůbec jde, jen škubáním bych to asi nevysvětlila. Chodila jsem s ním po louce cik cak, dokud se vyloženě nevzdal a nezačal cupitat krok za mnou a sledovat, kam zahneme. Občas to s ním opakuju pořád, protože to rád zapomíná, zafunguje to vždycky spolehlivěji než jen vyškubání. Kterému se samo nevyhneme v situacích, kdy měnit směr nejde. Ta metoda ovšem vyžaduje s 30 kg psa taktéž dobrá záda... co se psem nevyžaduje aspoň normálně dobrá záda, že... ale na halti ohlávce to trénovat můžete taky, aby pochopil ten princip.

Bohužel, máme ho od štěněte, ale někde se stala chyba ........

danenkak napsal(a):
Bohužel, máme ho od štěněte, ale někde se stala chyba ........

Danenkak, nikdo není neomylný a hlavně nikdy není pozdě. Zkuste jak od začátku tu změnu směru, mělo by to zabrat, když tomu dáte čas. Nebo to aspoň bude lepší.

A to přivolání, to se spoustě psů zhorší třeba v pubertě a ani to nemusí být kdovíjaká páníkova chyba. Zkuste metodu se stopovačkou. Já jsem si tu nedávno naříkala, jak už jsem z ní nešťastná, ale samozřejmě pokračujem, je to totiž účinné a fakt jediná možnost, jak psa naučit chodit na přivolání, jak ho ovládat i jinak než na krátkém vodítku, tak aby měl dost pohybu (bez něj lze vyžadovat poslušnost dost špatně) a současně si nedělal, co chce. Budete z toho pořádně špinavá, občas zoufalá, když se vám nepodaří na šňůru včas šlápnout a budete honit konec, ale pes se stopovačkou se aspoň chytá mnohem snadněji než pes jen tak. Máte možnost si poslušnost vynutit, což je základ, aby pes fakt poslouchal, kromě pamlsku musí taky vědět, že mu stejně nic jiného nezbude... Něco si k tomu nastudujte a věnujte tomu čas, nebo budete psa celý zbytek života vodit jen na vodítku nebo ho pouštět ve stresu... to asi stojí za to teď se trochu nepohodlně dřít?
Poznámka pro bolavá záda - pokud budete držet konec stopovačky v ruce, nikdy si neposlechnuvšího psa nezastavujte naráz jedním škubnutím. Držte ji pěkně kus od konce a nechte vždycky projet pořádný kus v dlani (takže kupte plochou nebo noste rukavice), jen brzděte. Pes se zastaví taky a záda to unesou, dokud ještě kapku fungují, je to vás značný rozdíl, přičemž pes se zastaví tak jako tak. Aspoň já jsem to pro sebe tak zjistila, no bohužel jsem na to měla přijít dřív...

A co cvičák? Tam se dobře trénuje odvolání od psů a vůbec by vám asi hodně poradili...

Tak vidíte, tak tady dělám radílka, sama potřebujíc radu, snad vám k něčemu bude

roony napsal(a):
Ahoj všichni.

Učím už skoro 2 měsíce dospělého retrívra chůzi na vodítku + přivolání na stopovače a určitě ne bez úspěchu (ze psa, co totálně ignoroval vodítko a mě, je pes, co chodí na vodítku stále častěji správně, přivolání máme občas už i od pejsků a usměrnit se dá často symbolickým škubnutím, není to už přepírání se o život...). Co je tedy problém? Že jsem si na tom zlikvidovala záda (ono už předtím nebyla nic moc a to škubání se psem, kde nestačilo jen napovědět, mě dorazilo)... Vzdát to nechci a nemůžu, ale pokračovat mi moc nejde, už každé škubnutí je problém, co teprv situace, kdy ho musím zkorigovat silou... Musím to nějak vyřešit, něco, co mi ušetří záda před neschopenkou.... (Vyhýbat se "škubacím" situacím přitom moc nejde, nehledě na to, že to by řešení bylo dost mizerné ohledně učení psa.)

Poradíte mi třeba někdo?

Podvlíct vodítko pod slabiny znám - ale je to trochu nepraktické, když je pejsan na dlouhém vodítku, to prostě nejde... vysmekává se mu to, samozřejmě, s jeho přičiněním, navíc ho to netáhne, kam by mělo, atd. Nejde tak absolvovat třeba hodinu procházky, ač v nouzi mi to teď pomáhá.
Halti ohlávku taky mám - je super pomůcka na konkrétní situace, ale opět nemůžu používat, když jdeme potmě prostě venčit jen na vodítku a mám tedy dlouhé, 5 m nebo snad 10 m. (Ono už i na 3 m se mi stalo, že jak čuchal u země, šlápl si do ohlávky, nebylo to ok. ) Přitom korigovat potřebuju, když se rozběhne a zapomene se, nebo když potkáme příliš zajímavého psa atp., o kočičkách nemluvě (jinak už "klid" zvládá... na stále víc %, ale holt to chce čas).
Tak mě napadlo, co by udělaly "protitahací" kšíry - splnilo by to můj účel? nasadit a absolvovat tak procházku s tím, že pes bude korigovatelný jen zlehka, bez síly mých zad? Lze je použít třeba i na těch 10 m, kdy hrozí opravdu škubnutí, když se pejsan zapomene (ač zřídka), nepokazila bych mu ty slabiny (ač nepokazí-li si krk...)? Jednou jsem ho vedla na postroji, který se používá do auta na zapnutí do autopásu, a už na něm reagoval opravdu citlivě, tak jsem si říkala, že by to třeba bylo ono? Ale jen z obrázku si neumím udělat úplně představu a neviděla jsem to v reálu, nechci objednat něco, co bude mít jen úzké využití.

Byla bych ráda, kdyby se našel někdo, kdo má zkušenost, nebo aspoň už viděl nějakého psa v reálu s těmito kšíry a má představu využití.

Myslím že to není takový problém. Doporučuji přečíst si články o chůzi na vodítku na na www.sirius.zaluzi.cz

roony napsal(a):
Danenkak, nikdo není neomylný a hlavně nikdy není pozdě. Zkuste jak od začátku tu změnu směru, mělo by to zabrat, když tomu dáte čas. Nebo to aspoň bude lepší.

A to přivolání, to se spoustě psů zhorší třeba v pubertě a ani to nemusí být kdovíjaká páníkova chyba. Zkuste metodu se stopovačkou. Já jsem si tu nedávno naříkala, jak už jsem z ní nešťastná, ale samozřejmě pokračujem, je to totiž účinné a fakt jediná možnost, jak psa naučit chodit na přivolání, jak ho ovládat i jinak než na krátkém vodítku, tak aby měl dost pohybu (bez něj lze vyžadovat poslušnost dost špatně) a současně si nedělal, co chce. Budete z toho pořádně špinavá, občas zoufalá, když se vám nepodaří na šňůru včas šlápnout a budete honit konec, ale pes se stopovačkou se aspoň chytá mnohem snadněji než pes jen tak. Máte možnost si poslušnost vynutit, což je základ, aby pes fakt poslouchal, kromě pamlsku musí taky vědět, že mu stejně nic jiného nezbude... Něco si k tomu nastudujte a věnujte tomu čas, nebo budete psa celý zbytek života vodit jen na vodítku nebo ho pouštět ve stresu... to asi stojí za to teď se trochu nepohodlně dřít?
Poznámka pro bolavá záda - pokud budete držet konec stopovačky v ruce, nikdy si neposlechnuvšího psa nezastavujte naráz jedním škubnutím. Držte ji pěkně kus od konce a nechte vždycky projet pořádný kus v dlani (takže kupte plochou nebo noste rukavice), jen brzděte. Pes se zastaví taky a záda to unesou, dokud ještě kapku fungují, je to vás značný rozdíl, přičemž pes se zastaví tak jako tak. Aspoň já jsem to pro sebe tak zjistila, no bohužel jsem na to měla přijít dřív...

A co cvičák? Tam se dobře trénuje odvolání od psů a vůbec by vám asi hodně poradili...

Tak vidíte, tak tady dělám radílka, sama potřebujíc radu, snad vám k něčemu bude

Dobrý den,
díky za rady, ale cvičák už jsme zkoušeli cely minulý školní rok a byl to s ním takový boj, že jsem to pro letošek vzdala. Nosil dokonce v té době na krku / podle rady cvičitele / ostnatý obojek.
V těch posledních výcvikových hodinách byl jako urvaný, naskakoval tam na psy a jen vyhledával psí společnost na blbiny, prostě jsem jezdila ze cvičáku zpátky naprosto vyřízená , s rukama vytahanýma k zemi, jsem už docela v letech. A přivolání ani tam nestálo za nic.
Bohužel se mu té psí společnosti během jeho dosavadního života moc nedostává.
Asi kdyby se aspon několikrát v týdnu mohl vybláznit s kolegy, moc by to jemu i mě pomohlo, ale není mu to bohužel souzeno.
Zkusím to zase se stopovačkou a myslím, že napíšu Ježíškovi o kšíry.
Pěkný den.

danenkak napsal(a):
Dobrý den,
díky za rady, ale cvičák už jsme zkoušeli cely minulý školní rok a byl to s ním takový boj, že jsem to pro letošek vzdala. Nosil dokonce v té době na krku / podle rady cvičitele / ostnatý obojek.
V těch posledních výcvikových hodinách byl jako urvaný, naskakoval tam na psy a jen vyhledával psí společnost na blbiny, prostě jsem jezdila ze cvičáku zpátky naprosto vyřízená , s rukama vytahanýma k zemi, jsem už docela v letech. A přivolání ani tam nestálo za nic.
Bohužel se mu té psí společnosti během jeho dosavadního života moc nedostává.
Asi kdyby se aspon několikrát v týdnu mohl vybláznit s kolegy, moc by to jemu i mě pomohlo, ale není mu to bohužel souzeno.
Zkusím to zase se stopovačkou a myslím, že napíšu Ježíškovi o kšíry.
Pěkný den.

Naprosto chápu, že se Vám za těchto okolností na cvičák nechce, ale myslím, že není dobré to vzdávat. Bez kontaktu se psy to bude čím dál horší a Váš pes dospívá, pokud se nebude dostávat do společnosti psů, může se pak třeba začít prát... Já mám beauceronku a labradora. S fenkou je radost chodit na cvičák, je to snaživka, všechno jí baví a jde a všichni nám závidí. Zato s labísem jsem za debila, co nedokázal vychovat psa. On je tvrdohlavý, velmi soběstačný a hrdý, takže neprodá svoji důstojnost ani za pamlsek. Navíc se rád pere se psama. Taky jsem měla tendence to vzdát a chodit se na cvičák jen "předvádět" s bosinkou. Ale pak jsem Sama párkrát vzala s sebou a ačkoliv je to o nervy a o ruce, vidím, že mu to prospívá a pomaličku se lepší (jde nám hlavně o ten vztah ke psům, aby pochopil, že pes nerovná se automaticky rvačka).
Jestli to na stávajícím cvičáku nešlo, najděte takový, kde psy napřed nechají třeba 20 minut vyřádit, pohrát, a pak se teprve cvičí. Je lepší, když se mezi psama vyblbne aspoň jednou týdně, než vůbec!

roony napsal(a):
Vy ho taky nemáte od štěněte? Já tady nechci moc dělat chytrou, neb jsem sama jen v půli cesty a do toho teď ty záda, ale na chůzi na vodítku nám docela zabrala metoda "jdeme právě optačným směrem, než kam táhneš" (pěkně se to popisuje leckde, mně se to líbí třeba tady http://www.sirius.zaluzi.cz/ - pod "Články") - jedině tím si uvědomil, co po něm chci a oč na vodítku vůbec jde, jen škubáním bych to asi nevysvětlila. Chodila jsem s ním po louce cik cak, dokud se vyloženě nevzdal a nezačal cupitat krok za mnou a sledovat, kam zahneme. Občas to s ním opakuju pořád, protože to rád zapomíná, zafunguje to vždycky spolehlivěji než jen vyškubání. Kterému se samo nevyhneme v situacích, kdy měnit směr nejde. Ta metoda ovšem vyžaduje s 30 kg psa taktéž dobrá záda... co se psem nevyžaduje aspoň normálně dobrá záda, že... ale na halti ohlávce to trénovat můžete taky, aby pochopil ten princip.

Pro majitelky tahacích pejsků: Co kdyby jste s námi jely na některý z víkendových kurzů? Garantuji vám že po kurzu už budete vědět jak na to. Termíny sice zatím nejsou naplánovány, první bývá většinou v květnu, ovšem těšíme se už teď!. Informace najdete na www.sirius.zaluzi.cz
Romana Krásná - Psí škola Sírius.

marcha napsal(a):
Naprosto chápu, že se Vám za těchto okolností na cvičák nechce, ale myslím, že není dobré to vzdávat. Bez kontaktu se psy to bude čím dál horší a Váš pes dospívá, pokud se nebude dostávat do společnosti psů, může se pak třeba začít prát... Já mám beauceronku a labradora. S fenkou je radost chodit na cvičák, je to snaživka, všechno jí baví a jde a všichni nám závidí. Zato s labísem jsem za debila, co nedokázal vychovat psa. On je tvrdohlavý, velmi soběstačný a hrdý, takže neprodá svoji důstojnost ani za pamlsek. Navíc se rád pere se psama. Taky jsem měla tendence to vzdát a chodit se na cvičák jen "předvádět" s bosinkou. Ale pak jsem Sama párkrát vzala s sebou a ačkoliv je to o nervy a o ruce, vidím, že mu to prospívá a pomaličku se lepší (jde nám hlavně o ten vztah ke psům, aby pochopil, že pes nerovná se automaticky rvačka).
Jestli to na stávajícím cvičáku nešlo, najděte takový, kde psy napřed nechají třeba 20 minut vyřádit, pohrát, a pak se teprve cvičí. Je lepší, když se mezi psama vyblbne aspoň jednou týdně, než vůbec!

On je ten náš pes straaašně hodný, on by si chtěl jenom hrát, o rvačče nemůže být vůbec řeč. Ale pak je neodvolatelný.
A se cvičáky - jsem z menšího města a na výběr tady je ze dvou - oba jsme vyzkoušeli - na prvním jsme to spíš prostáli a poslouchali mluvené příběhy se psy a na druhém se dělo to, co jsem popsala a ještě poslouchala ponižující řeči, že psa nezvládám, a tak a docela mi to vadilo. Pak si vyberte.

danenkak napsal(a):
On je ten náš pes straaašně hodný, on by si chtěl jenom hrát, o rvačče nemůže být vůbec řeč. Ale pak je neodvolatelný.
A se cvičáky - jsem z menšího města a na výběr tady je ze dvou - oba jsme vyzkoušeli - na prvním jsme to spíš prostáli a poslouchali mluvené příběhy se psy a na druhém se dělo to, co jsem popsala a ještě poslouchala ponižující řeči, že psa nezvládám, a tak a docela mi to vadilo. Pak si vyberte.

Já nemyslela, že by se Váš pes musel zákonitě začít rvát (i když ten můj začal taky až po pubertě). Ale i ta přílišná přízeň se líp koriguje s tréninkem. Můj labís byl v dětství taky psomil a pořád mi zdrhal za psama si hrát, odvolat nešel... Na cvičáku se to zlepšilo, trénovali jsme zrovna tyhle situace - aby byl pes ovladatelný i mezi jinými psy.
Co se cvičáku týče, tak to špatné, že máte takový mizerný výběr. Ale jestli máte poblíž větší město, možná by stálo za to se poohlédnout tam, a pokud byste našla co hledáte, klidně aspoň nějaký čas dojíždět (i když chápu, ne každý má tu možnost). Většinou jsou to právě městské cvičáky, kde se věnují všem plemenům a mají i kurzy poslušnosti pro začátečníky nebo pro problémová zvířata. Já jsem ze vsi a chodím na cvičáky dva, přičemž na jeden jezdíme do města cca 25 km. Když jsme ještě bydleli u Kladna, taky jsem dojížděla radši do Prahy, než abych chodila na cvičák hned vedle baráku, kde jsem ale byla jednou a vůbec se mi tam nelíbilo. Vůbec nás nenechali pustit psy k sobě a jen jsme museli se psama u nohy běhat dokola jako idioti, uprostřed stála "výcvikářka" a ječela, ať běháme rychleji - no jak u blbejch na dvorku. Tímhle se přeci pes ani pán nic nenaučí...

rika napsal(a):
Myslím že to není takový problém. Doporučuji přečíst si články o chůzi na vodítku na na www.sirius.zaluzi.cz

Řeším něco podobného, akorát můj pesan má už 55 kg... netahá, ale občas se zapomene a někam se "vydá", záda mám taky v háji, takže řeším.... Zabírá pár věcí, především neškubat rukou, ale zastavit se, zapřít a počkat, až se pes cukne sám... Dále učit chodit na prověšeném vodítku (u nohy), na piškotky, hlas, když zatáhne, ostré "ne" (musí ho umět). Když nezareaguje, jsem sprostá, chytnu ho rukou za pysk a strhnu mu hlavu tak, že se na mě musí podívat a musí mě začít vnímat. Je to tvrdší, ale funguje. Chce to naprostou důslednost, nenechat se odtáhnout ani jednou.
Taky naučit pesana stále mě sledovat a podívat se po mě, na hlas, na jméno, aby ke škubnutí či trestu ani nemuselo dojít, ale aby pes zareagoval už ve chvíli, kdy se vodítko teprv napíná.
Já mám ještě tu nevýhodu, že mlaďas po operacích 3 měsíce nevystrčil čumák z baráku (zahrady), takže jsem to nemohla naučit postupně. Ale tak to nějak postupně snad půjde.

roony napsal(a):
Ahoj všichni.

Učím už skoro 2 měsíce dospělého retrívra chůzi na vodítku + přivolání na stopovače a určitě ne bez úspěchu (ze psa, co totálně ignoroval vodítko a mě, je pes, co chodí na vodítku stále častěji správně, přivolání máme občas už i od pejsků a usměrnit se dá často symbolickým škubnutím, není to už přepírání se o život...). Co je tedy problém? Že jsem si na tom zlikvidovala záda (ono už předtím nebyla nic moc a to škubání se psem, kde nestačilo jen napovědět, mě dorazilo)... Vzdát to nechci a nemůžu, ale pokračovat mi moc nejde, už každé škubnutí je problém, co teprv situace, kdy ho musím zkorigovat silou... Musím to nějak vyřešit, něco, co mi ušetří záda před neschopenkou.... (Vyhýbat se "škubacím" situacím přitom moc nejde, nehledě na to, že to by řešení bylo dost mizerné ohledně učení psa.)

Poradíte mi třeba někdo?

Podvlíct vodítko pod slabiny znám - ale je to trochu nepraktické, když je pejsan na dlouhém vodítku, to prostě nejde... vysmekává se mu to, samozřejmě, s jeho přičiněním, navíc ho to netáhne, kam by mělo, atd. Nejde tak absolvovat třeba hodinu procházky, ač v nouzi mi to teď pomáhá.
Halti ohlávku taky mám - je super pomůcka na konkrétní situace, ale opět nemůžu používat, když jdeme potmě prostě venčit jen na vodítku a mám tedy dlouhé, 5 m nebo snad 10 m. (Ono už i na 3 m se mi stalo, že jak čuchal u země, šlápl si do ohlávky, nebylo to ok. ) Přitom korigovat potřebuju, když se rozběhne a zapomene se, nebo když potkáme příliš zajímavého psa atp., o kočičkách nemluvě (jinak už "klid" zvládá... na stále víc %, ale holt to chce čas).
Tak mě napadlo, co by udělaly "protitahací" kšíry - splnilo by to můj účel? nasadit a absolvovat tak procházku s tím, že pes bude korigovatelný jen zlehka, bez síly mých zad? Lze je použít třeba i na těch 10 m, kdy hrozí opravdu škubnutí, když se pejsan zapomene (ač zřídka), nepokazila bych mu ty slabiny (ač nepokazí-li si krk...)? Jednou jsem ho vedla na postroji, který se používá do auta na zapnutí do autopásu, a už na něm reagoval opravdu citlivě, tak jsem si říkala, že by to třeba bylo ono? Ale jen z obrázku si neumím udělat úplně představu a neviděla jsem to v reálu, nechci objednat něco, co bude mít jen úzké využití.

Byla bych ráda, kdyby se našel někdo, kdo má zkušenost, nebo aspoň už viděl nějakého psa v reálu s těmito kšíry a má představu využití.

na bazos.cz mají nějaké protitahací kšíry - asi tři druhy myslím

lucies napsal(a):
Řeším něco podobného, akorát můj pesan má už 55 kg... netahá, ale občas se zapomene a někam se "vydá", záda mám taky v háji, takže řeším.... Zabírá pár věcí, především neškubat rukou, ale zastavit se, zapřít a počkat, až se pes cukne sám... Dále učit chodit na prověšeném vodítku (u nohy), na piškotky, hlas, když zatáhne, ostré "ne" (musí ho umět). Když nezareaguje, jsem sprostá, chytnu ho rukou za pysk a strhnu mu hlavu tak, že se na mě musí podívat a musí mě začít vnímat. Je to tvrdší, ale funguje. Chce to naprostou důslednost, nenechat se odtáhnout ani jednou.
Taky naučit pesana stále mě sledovat a podívat se po mě, na hlas, na jméno, aby ke škubnutí či trestu ani nemuselo dojít, ale aby pes zareagoval už ve chvíli, kdy se vodítko teprv napíná.
Já mám ještě tu nevýhodu, že mlaďas po operacích 3 měsíce nevystrčil čumák z baráku (zahrady), takže jsem to nemohla naučit postupně. Ale tak to nějak postupně snad půjde.

Lucie, aspoň nejsem jediná, kdo řeší něco takového...
Byla jsem zvyklá, když neposlechl povel, vyškubnout, někdy i důrazně, až se posadil nebo kus odletěl (když se na mě vyloženě vyfláknul), a s tím je konec...Tak se kapku bojím, aby pejsánek brzo nenabyl dojmu, že jsem vůči němu zněvýhodněná a že při neposlechnutí nic důrazného nepřijde. Chytit za hlavu by mohla být alternativa... ale na dlouhém vodítku se to nestihne, a dlouhé vodítko potřebujem (třeba potmě nemůžu použít stopovačku, nevidím ji, že, a potmě jsou teď v zimě hned dvě procházky).
Zatím jsem ho naučila varovat před koncem vodítka na zapísknutí (přišlo mi, že často škubne ne z ignorace, ale že zapomene, na jak dlouhé šňůře je, nebo to neodhadne dobře) a jde nám to super, odstranila jsem spoustu zbytečných škubnutí a možná se to bude ještě hodit na něco jiného.

Kšíry jsem pořád nepořídila, nedopátrala jsem se, jak by ho to ne/mohlo třeba poškodit na tom dlouhém vodítku, a jestli by to vůbec fungovalo, jak potřebuju...
Jedna paní odsud mi poradila použít nějaký pás a vodítko na dogtreking, ale nemůžu najít nikoho, s kým to zkonzultovat, jak to funguje.. Obávám se, že by se mi mohlo při neuposlechnutí psa spíš naopak stát, že mě nějak strhne za záda obličejem na zem, že na to je potřeba spíš stopro poslušnost na stůj. Sice ji máme pořád lepší, ale po dvou měsících s dospělým psem zázraky nenadělám

rika napsal(a):
Myslím že to není takový problém. Doporučuji přečíst si články o chůzi na vodítku na na www.sirius.zaluzi.cz

Máte kvalitní stránky, já je v tomhle tématu sama někomu dopručila.
Já ale nemám (už) tahacího pejska, nemám vlastně problém s pejskem, je učenlivý, já mám problém se svými zády, ta učenlivá nejsou Občas se zapomene a někam vyrazí, za 2 měsíce nemůžeme být dokonalí, a já s ním už pomalu neškubnu skrze záda, tak se mi to komplikuje, potřebuju ho jít učit na vodítku do rušných míst a do provozu, ale jak, když mě každé škubnutí dělá potíž... Na to asi každá rada drahá, jedině halti...
Prý když se použije správnou metodou, tak napomůže, není to tak, že ji člověk už nesundá... Zatím to odkládám..

roony napsal(a):
Máte kvalitní stránky, já je v tomhle tématu sama někomu dopručila.
Já ale nemám (už) tahacího pejska, nemám vlastně problém s pejskem, je učenlivý, já mám problém se svými zády, ta učenlivá nejsou Občas se zapomene a někam vyrazí, za 2 měsíce nemůžeme být dokonalí, a já s ním už pomalu neškubnu skrze záda, tak se mi to komplikuje, potřebuju ho jít učit na vodítku do rušných míst a do provozu, ale jak, když mě každé škubnutí dělá potíž... Na to asi každá rada drahá, jedině halti...
Prý když se použije správnou metodou, tak napomůže, není to tak, že ji člověk už nesundá... Zatím to odkládám..

To výše bylo pro Riku