Re: Re: Re: Re: Coudy Black
Zdravím všechny, tak dnes se mi stalo něco, co mě dost zarazilo. mám 6měsíčního pejska, zlatou šeliti. Už se to tady rešilo, zda jsou šeltie bázlivé, či nikoliv. Ale teď k problému. Včera jsme byli na návštěvě u tety, pesan byl u nich poprvé, viděl je jednou když byl štěně a to si asi tězko bude pamatovat. bylo nás tam asi 10 lidí, pesan nejdřív nervózně pobíhal, pak když jsme si sedli ke stolu, tak si lehnul a byl hodný. Problém nastal, když na něj teta promluvila, začal štěkat, tak jsem ho uklidnila a v pohodě, pak se trochu osmělil a jelikož teta seděla vedle mě, tak přišel za mnou, a teta si ho chtěla pohladit a on ji no říct kousnul, by bylo asi špatné slovo, spíš štípnul do ruky, nechtěl, aby na něj sahala. tak jsem ho okřikla, řekla fuj. Dnes jsem byla u přítele a byli u něj neteře na návštěvě, chtěli si ho pohladit a situace se opakovala, opět je štípnul do ruky. Mám pocit, že se bojí, přitom od malička jsem ho dostatečně socializovala, hodili jsem hodně mezi lidi a do teď problém nebyl. Nikdy mu nikdo nic špatného neprovedl. Nevím, chtěla jsem s ním chodit na výstavy, ale takto si neumím představit, jak ho rozhodčí bude posuzovat. Budu vděčná za každou radu, díky.
Odpovědět... | Autor: kalamityjane (mína) | Vloženo: 26.12.2007 19:41:55
Dovolila jsem si zkopírovat cizí dotaz.
Mám podobný problém. Moje sheltie (7 měsíců) začala poslední dobou štěkat na návštěvy. Okřiknu ji a pošlu na místo. Když ji potom přivolám, začne znovu. To se opakuje několikrát. Třeba 3x 4x . Když příjdeme mi k někomu chová se klidně.
Jednou se mi ohnal po synovci, ikdyž je na něj zvyklý a normálně si hrají(nejsem si vědoma, že by mu synovec nějak ublížil). Psa jsem pokárala a poslala na místo.
Stejně jako tazatelka výše se domnívám, že to dělá ze strachu.
Poradíte mi, prosím, co dál?
muchomurka
napsal(a):
Re: Re: Re: Re: Coudy Black
Zdravím všechny, tak dnes se mi stalo něco, co mě dost zarazilo. mám 6měsíčního pejska, zlatou šeliti. Už se to tady rešilo, zda jsou šeltie bázlivé, či nikoliv. Ale teď k problému. Včera jsme byli na návštěvě u tety, pesan byl u nich poprvé, viděl je jednou když byl štěně a to si asi tězko bude pamatovat. bylo nás tam asi 10 lidí, pesan nejdřív nervózně pobíhal, pak když jsme si sedli ke stolu, tak si lehnul a byl hodný. Problém nastal, když na něj teta promluvila, začal štěkat, tak jsem ho uklidnila a v pohodě, pak se trochu osmělil a jelikož teta seděla vedle mě, tak přišel za mnou, a teta si ho chtěla pohladit a on ji no říct kousnul, by bylo asi špatné slovo, spíš štípnul do ruky, nechtěl, aby na něj sahala. tak jsem ho okřikla, řekla fuj. Dnes jsem byla u přítele a byli u něj neteře na návštěvě, chtěli si ho pohladit a situace se opakovala, opět je štípnul do ruky. Mám pocit, že se bojí, přitom od malička jsem ho dostatečně socializovala, hodili jsem hodně mezi lidi a do teď problém nebyl. Nikdy mu nikdo nic špatného neprovedl. Nevím, chtěla jsem s ním chodit na výstavy, ale takto si neumím představit, jak ho rozhodčí bude posuzovat. Budu vděčná za každou radu, díky.
Odpovědět... | Autor: kalamityjane (mína) | Vloženo: 26.12.2007 19:41:55
Dovolila jsem si zkopírovat cizí dotaz.
Mám podobný problém. Moje sheltie (7 měsíců) začala poslední dobou štěkat na návštěvy. Okřiknu ji a pošlu na místo. Když ji potom přivolám, začne znovu. To se opakuje několikrát. Třeba 3x 4x . Když příjdeme mi k někomu chová se klidně.
Jednou se mi ohnal po synovci, ikdyž je na něj zvyklý a normálně si hrají(nejsem si vědoma, že by mu synovec nějak ublížil). Psa jsem pokárala a poslala na místo.
Stejně jako tazatelka výše se domnívám, že to dělá ze strachu.
Poradíte mi, prosím, co dál?
Tak já mám doma šeltiáka s podobnými problémy, holt si musí člověk zvyknout že tohle není plemeno vyšlechtěné jako společenské a "půjčovací" a je fakt že k cizím lidem se chovají dost rezervovaně a k problémům tohohle typu mají trochu sklony.
Není to nevychovanost nebo nedostatečnou socializací, pejsek tak prostě dává najevo že se mu tohle příčí, pro ně tohle štípnutí je upozornění že se jim něco nelíbí, má jiný význam než to opravdové kousnutí, použití těhle štípanců je vlastně to samé jako u jiných plemen vrčení. Bohužel se tohle návštěvám špatně vysvětluje, že je pes nechtěl sežrat.....obzvlášť když jde o matku s dítětem (můj šeltiák neskutečně rád pase, ale jelikož nemá doma co, tak se s nadšením vrhá na děti návštěv a tímhle štípáním je "trestá" že mu utíkají ze stáda....je to to samé jako kdybych chtěla po loveckém psu aby si nevšímal stop zvěře v lese, takže při dětských návštěvách mám psa na vodítku)
A teď co bych poradila :
Štípání návštěv - návštěvy hned při příchodu upozornit ať pejska sami od sebe nehladí. Pak v průběhu rozdat návštěvám piškotky nebo jinou dobrotku co má pes rád a nechat je pejska nakrmit, je možné ho při tom i zběžně nenápadně pohladit,
časem by si měl zvyknout že návštěvy jsou vlastně fajn a bude mnohem přístupnější hlazení. Ale stále to musí být s mírou, na šeltii se nedá vrhnout stejně jako třeba na labradora.
Těch výstav bych se až tak nebála - můj pes taky nemá vůbec rád, když na něj někdo cizí sahá a při výstavě se přitom nechal rozhodčím v klidu prohlídnout.
Štěkání na návštěvy - doporučuji při příchodu návštěvy odvést pozornost psa, krmit ho pamlsky, dávat mu povely, nebo si s ním hrát..... Pokud by tohle nefungovalo, tak pejska nechat na vodítku dokud se neuklidní, takže se dá v případě potřeby mnohem líp ovládat než když je navolno, pokud bude štěkat tak ho chytit rukou zezhora za tlamu, nebo ho po hubičce trochu plesknout a když zmlkne tak moc chválit. Určitě to brzy pochopí co je pro něj výhodnější.
zirrael
napsal(a):
Tak já mám doma šeltiáka s podobnými problémy, holt si musí člověk zvyknout že tohle není plemeno vyšlechtěné jako společenské a "půjčovací" a je fakt že k cizím lidem se chovají dost rezervovaně a k problémům tohohle typu mají trochu sklony.
Není to nevychovanost nebo nedostatečnou socializací, pejsek tak prostě dává najevo že se mu tohle příčí, pro ně tohle štípnutí je upozornění že se jim něco nelíbí, má jiný význam než to opravdové kousnutí, použití těhle štípanců je vlastně to samé jako u jiných plemen vrčení. Bohužel se tohle návštěvám špatně vysvětluje, že je pes nechtěl sežrat.....obzvlášť když jde o matku s dítětem (můj šeltiák neskutečně rád pase, ale jelikož nemá doma co, tak se s nadšením vrhá na děti návštěv a tímhle štípáním je "trestá" že mu utíkají ze stáda....je to to samé jako kdybych chtěla po loveckém psu aby si nevšímal stop zvěře v lese, takže při dětských návštěvách mám psa na vodítku)
A teď co bych poradila :
Štípání návštěv - návštěvy hned při příchodu upozornit ať pejska sami od sebe nehladí. Pak v průběhu rozdat návštěvám piškotky nebo jinou dobrotku co má pes rád a nechat je pejska nakrmit, je možné ho při tom i zběžně nenápadně pohladit,
časem by si měl zvyknout že návštěvy jsou vlastně fajn a bude mnohem přístupnější hlazení. Ale stále to musí být s mírou, na šeltii se nedá vrhnout stejně jako třeba na labradora.
Těch výstav bych se až tak nebála - můj pes taky nemá vůbec rád, když na něj někdo cizí sahá a při výstavě se přitom nechal rozhodčím v klidu prohlídnout.
Štěkání na návštěvy - doporučuji při příchodu návštěvy odvést pozornost psa, krmit ho pamlsky, dávat mu povely, nebo si s ním hrát..... Pokud by tohle nefungovalo, tak pejska nechat na vodítku dokud se neuklidní, takže se dá v případě potřeby mnohem líp ovládat než když je navolno, pokud bude štěkat tak ho chytit rukou zezhora za tlamu, nebo ho po hubičce trochu plesknout a když zmlkne tak moc chválit. Určitě to brzy pochopí co je pro něj výhodnější.
Na to s tím piškotem zkouším, ale on si od každého neveme. Jinak návštěvě říkám atˇse s ním pokusí skamarádit přez hračku. Ale někdy jsou ti lidi trošku hrrrr. Musím domluvit ještě jim.
Povely jsem taky zkoušela. Jakmile docvičíme, já pochválím a dám volno opět se "rozeřve". Nevím jestli už to i nebude vynucování pozornosti.
muchomurka
napsal(a):
Na to s tím piškotem zkouším, ale on si od každého neveme. Jinak návštěvě říkám atˇse s ním pokusí skamarádit přez hračku. Ale někdy jsou ti lidi trošku hrrrr. Musím domluvit ještě jim.
Povely jsem taky zkoušela. Jakmile docvičíme, já pochválím a dám volno opět se "rozeřve". Nevím jestli už to i nebude vynucování pozornosti.
Dobrý den, souhlasím se články nahoře. Taky jsem měla podobné problémy. Byla jsem blbá a nechala si pořídit první šeltičku od "zkušenějšího" a dopadlo to tak, že jsem si přivezla domů naprosto divoké zvíře od kterého jsme byli všichni pokousaní a poškrábaní (štěně mělo 7týdnů!!!!). Později jsem se dozvěla že je to u tohodle chovatele naprosto normální. Fenka odmítala chodit po stejném chodníku po kterém šli cizí lidé, to přebíhala přes silnici a tam čekala než lidé přejdou. Byl to s ní tvrdý oříšek, už jsem i několikrát přemýšlela o požádání o pomoc pana Eichlera, ale zvládly jsme to. Lidi nemá moc ráda do dneška, kdy jsou jí tři roky. Nikdy jsem jí ale nenutila hlazení od návštěvy, max. jsem návštěvě dala pamlsky, které jí po dobu návštěvy dávaly, ale pokud se nechtěla nechat pohladit sama, nenutila jsem ji, právě naopak, je to její rozhodnutí a my by jsme měli brát na vědomí specifické vlastnosti plemene. Naopak jí spíše pomáhalo, když si ji lidi naprosto nevšímali a onaměla čas si je okoukat a zhodnotit jejich chování a pak si i sama přijde pro pohlazení atakové lidi kteří se ji nevnucují pak miluje a s radostí je vítá a mazlí se s nimi. Moc jí taky pomohla druhá šeltička, která lidi zbožňuje a cizím lidem skáče i do náruče. To je jen pár informací o mojí špatně social. šeltičce.Já bych na toho vašeho v žádném případě netlačila, je to jehp svobodná vůle se nechat pohladit a pokud nechce, tak mu to nenutit a věřte, že se Vám to později vrátí. Max. nechte na stole návštěvě i misku s pamlsky a KDYŽ SI ŠELTIČKA SAMA BEZ ZAVOLÁNÍ přijde k návtěvě, dostane od nich dobrotku a konec, později, až to bude brát jako samozřejmost a lidi bude už znát, připojila bych i krátké pohlazení.
Neregistrovaný uživatel

selticky
napsal(a):
Dobrý den, souhlasím se články nahoře. Taky jsem měla podobné problémy. Byla jsem blbá a nechala si pořídit první šeltičku od "zkušenějšího" a dopadlo to tak, že jsem si přivezla domů naprosto divoké zvíře od kterého jsme byli všichni pokousaní a poškrábaní (štěně mělo 7týdnů!!!!). Později jsem se dozvěla že je to u tohodle chovatele naprosto normální. Fenka odmítala chodit po stejném chodníku po kterém šli cizí lidé, to přebíhala přes silnici a tam čekala než lidé přejdou. Byl to s ní tvrdý oříšek, už jsem i několikrát přemýšlela o požádání o pomoc pana Eichlera, ale zvládly jsme to. Lidi nemá moc ráda do dneška, kdy jsou jí tři roky. Nikdy jsem jí ale nenutila hlazení od návštěvy, max. jsem návštěvě dala pamlsky, které jí po dobu návštěvy dávaly, ale pokud se nechtěla nechat pohladit sama, nenutila jsem ji, právě naopak, je to její rozhodnutí a my by jsme měli brát na vědomí specifické vlastnosti plemene. Naopak jí spíše pomáhalo, když si ji lidi naprosto nevšímali a onaměla čas si je okoukat a zhodnotit jejich chování a pak si i sama přijde pro pohlazení atakové lidi kteří se ji nevnucují pak miluje a s radostí je vítá a mazlí se s nimi. Moc jí taky pomohla druhá šeltička, která lidi zbožňuje a cizím lidem skáče i do náruče. To je jen pár informací o mojí špatně social. šeltičce.Já bych na toho vašeho v žádném případě netlačila, je to jehp svobodná vůle se nechat pohladit a pokud nechce, tak mu to nenutit a věřte, že se Vám to později vrátí. Max. nechte na stole návštěvě i misku s pamlsky a KDYŽ SI ŠELTIČKA SAMA BEZ ZAVOLÁNÍ přijde k návtěvě, dostane od nich dobrotku a konec, později, až to bude brát jako samozřejmost a lidi bude už znát, připojila bych i krátké pohlazení.
Vodím Bebiznu od jejích sedmi měsíců do práce (pracuju ve Zverimexu), kam chodí hodně lidí a do dneska se nenechá od cizích pohladit. Brala jsem si jí ke druhému psovi - veselé staré pitbule, která lidi naprosto zbožňuje a Beska přesto k lidem nejde. Mám jí z malé, sympatické chovatelské stanice, chovatelka je přátelská, štěňata byla doma. Poznámka k výstavám: rozhodně se nenechte odradit, když se výstava nepovede - na první výstavu jsme šly, když byl Besce rok, nenechala na sebe šáhnout, nepostavila se, nenechala se prohmatat, dostaly jsme VD, v listopadu se už prohmatat na stole nechala.
selticky
napsal(a):
Dobrý den, souhlasím se články nahoře. Taky jsem měla podobné problémy. Byla jsem blbá a nechala si pořídit první šeltičku od "zkušenějšího" a dopadlo to tak, že jsem si přivezla domů naprosto divoké zvíře od kterého jsme byli všichni pokousaní a poškrábaní (štěně mělo 7týdnů!!!!). Později jsem se dozvěla že je to u tohodle chovatele naprosto normální. Fenka odmítala chodit po stejném chodníku po kterém šli cizí lidé, to přebíhala přes silnici a tam čekala než lidé přejdou. Byl to s ní tvrdý oříšek, už jsem i několikrát přemýšlela o požádání o pomoc pana Eichlera, ale zvládly jsme to. Lidi nemá moc ráda do dneška, kdy jsou jí tři roky. Nikdy jsem jí ale nenutila hlazení od návštěvy, max. jsem návštěvě dala pamlsky, které jí po dobu návštěvy dávaly, ale pokud se nechtěla nechat pohladit sama, nenutila jsem ji, právě naopak, je to její rozhodnutí a my by jsme měli brát na vědomí specifické vlastnosti plemene. Naopak jí spíše pomáhalo, když si ji lidi naprosto nevšímali a onaměla čas si je okoukat a zhodnotit jejich chování a pak si i sama přijde pro pohlazení atakové lidi kteří se ji nevnucují pak miluje a s radostí je vítá a mazlí se s nimi. Moc jí taky pomohla druhá šeltička, která lidi zbožňuje a cizím lidem skáče i do náruče. To je jen pár informací o mojí špatně social. šeltičce.Já bych na toho vašeho v žádném případě netlačila, je to jehp svobodná vůle se nechat pohladit a pokud nechce, tak mu to nenutit a věřte, že se Vám to později vrátí. Max. nechte na stole návštěvě i misku s pamlsky a KDYŽ SI ŠELTIČKA SAMA BEZ ZAVOLÁNÍ přijde k návtěvě, dostane od nich dobrotku a konec, později, až to bude brát jako samozřejmost a lidi bude už znát, připojila bych i krátké pohlazení.
Jo, tohle utíkání před lidmi jsme řešili taky, úplně to samé Taky vůbec nebylo možné dostat psa na stejnou ulici jako cizího člověka a nedejbože když projelo auto, bouchly dveře nebo by cizí člověk ještě šel k nám .......to by se pes radší vodítko přetrhl než by tam zůstal
Já dostala takovéhleho naprosto nesociolizovaného půlročního psa, taky přitom od údajně velmi seriózního chovatele, hlavně že měl pejsek výstavní rodiče, ale že ho nezvládli do půl roka ani nanučit chodit na vodítku, to už nikdo neřešil
Ale zvládli jsme to, trvalo to víc jak rok, než jsme mohli opravdu bezpečně chodit po ulici, ale teď už je to super pejsek a za nic na světě bych ho nevyměnila. Naštěstí po návštěvách, co jsou známi a já se tvářím jako že v pohodě, nevyjíždí a teď už se přijde občas i nechat pohladit od lidí co zná. Nedejbože ale když k nám přijde někdo cizí nechtěný, ten ani nepřekročí práh, protože v tu ránu budě mít šeltijku zakouslou do paty
zirrael
napsal(a):
Jo, tohle utíkání před lidmi jsme řešili taky, úplně to samé Taky vůbec nebylo možné dostat psa na stejnou ulici jako cizího člověka a nedejbože když projelo auto, bouchly dveře nebo by cizí člověk ještě šel k nám .......to by se pes radší vodítko přetrhl než by tam zůstal
Já dostala takovéhleho naprosto nesociolizovaného půlročního psa, taky přitom od údajně velmi seriózního chovatele, hlavně že měl pejsek výstavní rodiče, ale že ho nezvládli do půl roka ani nanučit chodit na vodítku, to už nikdo neřešil
Ale zvládli jsme to, trvalo to víc jak rok, než jsme mohli opravdu bezpečně chodit po ulici, ale teď už je to super pejsek a za nic na světě bych ho nevyměnila. Naštěstí po návštěvách, co jsou známi a já se tvářím jako že v pohodě, nevyjíždí a teď už se přijde občas i nechat pohladit od lidí co zná. Nedejbože ale když k nám přijde někdo cizí nechtěný, ten ani nepřekročí práh, protože v tu ránu budě mít šeltijku zakouslou do paty
Holt se na ně musí pomalu, ta nedůvěřivost k lidem je holt plemenný znak většiny jedinců. Samozřejmě se najde spousta vyjimek, ale při pořízení šeltijky se musí počítat s tím, že to není půjčovací pes. Berte to z té stránky, že pejsek všechnu lásku dává vám, místo aby jí dělil mezi spoustu dalších lidí je to snad nejoddanější plemeno co znám. A ty návštěvy už to holt musí nšjak pochopit.
zirrael
napsal(a):
Holt se na ně musí pomalu, ta nedůvěřivost k lidem je holt plemenný znak většiny jedinců. Samozřejmě se najde spousta vyjimek, ale při pořízení šeltijky se musí počítat s tím, že to není půjčovací pes. Berte to z té stránky, že pejsek všechnu lásku dává vám, místo aby jí dělil mezi spoustu dalších lidí je to snad nejoddanější plemeno co znám. A ty návštěvy už to holt musí nšjak pochopit.
Ja mam podobne problemy, mam 7 měsíční šeltii. Od malička jsem se jí snažila socializovat, ale poslední dobou se bojí i toho je ten nejmenšího jorkšíra na světě. Také je nedůvěřivá k cizím lidem, i když s nimi žádné špatné zkušenosti nemá. Jednou jsem jí pustila na cvičáku z vodítka, aby si trochu pohrála s ostatními psy, a ona se mi snažila vylíst na klín. Také prosím o radu.
muchomurka
napsal(a):
Re: Re: Re: Re: Coudy Black
Zdravím všechny, tak dnes se mi stalo něco, co mě dost zarazilo. mám 6měsíčního pejska, zlatou šeliti. Už se to tady rešilo, zda jsou šeltie bázlivé, či nikoliv. Ale teď k problému. Včera jsme byli na návštěvě u tety, pesan byl u nich poprvé, viděl je jednou když byl štěně a to si asi tězko bude pamatovat. bylo nás tam asi 10 lidí, pesan nejdřív nervózně pobíhal, pak když jsme si sedli ke stolu, tak si lehnul a byl hodný. Problém nastal, když na něj teta promluvila, začal štěkat, tak jsem ho uklidnila a v pohodě, pak se trochu osmělil a jelikož teta seděla vedle mě, tak přišel za mnou, a teta si ho chtěla pohladit a on ji no říct kousnul, by bylo asi špatné slovo, spíš štípnul do ruky, nechtěl, aby na něj sahala. tak jsem ho okřikla, řekla fuj. Dnes jsem byla u přítele a byli u něj neteře na návštěvě, chtěli si ho pohladit a situace se opakovala, opět je štípnul do ruky. Mám pocit, že se bojí, přitom od malička jsem ho dostatečně socializovala, hodili jsem hodně mezi lidi a do teď problém nebyl. Nikdy mu nikdo nic špatného neprovedl. Nevím, chtěla jsem s ním chodit na výstavy, ale takto si neumím představit, jak ho rozhodčí bude posuzovat. Budu vděčná za každou radu, díky.
Odpovědět... | Autor: kalamityjane (mína) | Vloženo: 26.12.2007 19:41:55
Dovolila jsem si zkopírovat cizí dotaz.
Mám podobný problém. Moje sheltie (7 měsíců) začala poslední dobou štěkat na návštěvy. Okřiknu ji a pošlu na místo. Když ji potom přivolám, začne znovu. To se opakuje několikrát. Třeba 3x 4x . Když příjdeme mi k někomu chová se klidně.
Jednou se mi ohnal po synovci, ikdyž je na něj zvyklý a normálně si hrají(nejsem si vědoma, že by mu synovec nějak ublížil). Psa jsem pokárala a poslala na místo.
Stejně jako tazatelka výše se domnívám, že to dělá ze strachu.
Poradíte mi, prosím, co dál?
Zadavatelka:
Mám takový hloupý smysl pro humor. Ti co mě dobře znají si už zvykli. Napadá mě:
Jedno pozitivum ta bázlivost má. Můžeme si být jistí, že nám psa nikdo neukrade.. Protože se cizím chytit nenachá a když, tak spustí.
muchomurka
napsal(a):
Zadavatelka:
Mám takový hloupý smysl pro humor. Ti co mě dobře znají si už zvykli. Napadá mě:
Jedno pozitivum ta bázlivost má. Můžeme si být jistí, že nám psa nikdo neukrade.. Protože se cizím chytit nenachá a když, tak spustí.
No vždyt jo, vše má svoje výhody Mně zase docela vyhovuje že se nemusím bát toho, že by na mně z křoví vybafl úchylák a pes se šel místo bránění mně s ním pomazlit. To by mi zase vadilo na spoustě jiných plemen.
zirrael
napsal(a):
No vždyt jo, vše má svoje výhody Mně zase docela vyhovuje že se nemusím bát toho, že by na mně z křoví vybafl úchylák a pes se šel místo bránění mně s ním pomazlit. To by mi zase vadilo na spoustě jiných plemen.
Mě se taky na šeltiích ta jejich nedůvěřivost líbí. Mám totiž ještě novofundlanďana a to je pravý opak - jak na něj někdo promluví, běží mu olízat obličej, což někdy není zrovna vhod... I když jak to tady tak čtu, tak moje šeltie je ještě docela mazel. Cizí lidi nemusí, ale nikdy nezkusila štípnout (je jí 8 měsíců). Mezi lidmi se pohybuje od malička - ve dvou měsících se mnou byla na měsíc na táboře, takže jí nic jiného ani nezbývalo. Když ji chce někdo cizí pohladit, krčí se, když má možnost, uteče. Když někdo jen natáhne ruku (třeba lidi na cvičáku, aby si je nejdřív očichala), koukne, jestli v ruce není piškot a když není, jde pryč.
rendik
napsal(a):
Mě se taky na šeltiích ta jejich nedůvěřivost líbí. Mám totiž ještě novofundlanďana a to je pravý opak - jak na něj někdo promluví, běží mu olízat obličej, což někdy není zrovna vhod... I když jak to tady tak čtu, tak moje šeltie je ještě docela mazel. Cizí lidi nemusí, ale nikdy nezkusila štípnout (je jí 8 měsíců). Mezi lidmi se pohybuje od malička - ve dvou měsících se mnou byla na měsíc na táboře, takže jí nic jiného ani nezbývalo. Když ji chce někdo cizí pohladit, krčí se, když má možnost, uteče. Když někdo jen natáhne ruku (třeba lidi na cvičáku, aby si je nejdřív očichala), koukne, jestli v ruce není piškot a když není, jde pryč.
Ta merle fenečka Flori je nádherná. Taky přikládám jednu plesnivku :-)
A pokud máte nemazlící šeltičku, budte rádi, museli jste s tím počítat, když jste si ji pořizovali, je to prostě plemenný znak šeltie, ale dá se s tím pracovatl.