Napište mi prosím své postupy a nějaké konkrétní zkušenosti, jak jste svého psa naučili odložení "na dálku" (tím myslím - když pes běží za nějakým objektem a nechci ho přivolávat, ale chci, aby se zastavil a zalehnul a vyčkal).
Představuji si, že napřed je nutno dotáhnout k dokonalosti ve všech situacích odložení, které mu velím z blízka a poté se vzdálím, ale poté? Máte na to samostatný povel? Nějakou osvědčenou metodu?
(Umíme povel "stůj", pro účely chůze na šňůře, ale s tím by to asi souviset nemělo? jestliže tedy nechci, aby na povel "stůj" lehal a zůstal.)
Předem díky!
roony
napsal(a):
Napište mi prosím své postupy a nějaké konkrétní zkušenosti, jak jste svého psa naučili odložení "na dálku" (tím myslím - když pes běží za nějakým objektem a nechci ho přivolávat, ale chci, aby se zastavil a zalehnul a vyčkal).
Představuji si, že napřed je nutno dotáhnout k dokonalosti ve všech situacích odložení, které mu velím z blízka a poté se vzdálím, ale poté? Máte na to samostatný povel? Nějakou osvědčenou metodu?
(Umíme povel "stůj", pro účely chůze na šňůře, ale s tím by to asi souviset nemělo? jestliže tedy nechci, aby na povel "stůj" lehal a zůstal.)
Předem díky!
Já používám povel "Stop!" s tím, že se pes má na místě zastavit, sednout a sedět, dokud nedostane jiný povel - většinou dokud si pro něj nepřijdu. Učila jsem to tak, že jsem nejdřív měla psa na vodítku a šel u nohy. Na povel jsem zastavila a psa posadila (ze začátku jsem používala ještě pomocný povel "sedni"). Když pochopil, že na "stop" si má sednout, zkoušela jsem to na delším vodítku. Nejdřív metr, pak dva, tři... Na "stop" jsem cukla vodítkem a když sedl, chválila. Aby zůstal sedět, používala jsem ještě "zůstaň". Většinou jsem si k němu došla a až po pochvale dala "volno" nebo jiný povel, aby si zafixoval, že ze "stop" se samovolně nevstává a neodchází. No, a když to měl zažitý, začali jsme bez vodítka. Nejdřív na krátkou vzdálenost a když neměl jiný podnět. Až když tohle všechno funguje spolehlivě, má cenu se o to pokusit když pes někam cíleně běží. Radím neuspěchat, jinak snižujete spolehlivost toho povelu. Pokud to na volno jednou nezafunguje, vrátit se k procvičení na vodítku.
Moji oba psi to pochopili překvapivě rychle. Hlavně u labíse je to bezpečnější než přivolání, třeba když vidí psa nebo jede auto - ke psovi by se zády hned tak neotočil a než by přišel když jede auto, spíš by ho přejelo (je takový rozvážný). Takhle sedne a auto projede kolem... Boseronka má přivolání rychlé a spolehlivé, ale "stop" je nezbytné když tahá při běhání nebo na běžkách. Opravdu je to užitečný povel, ať už pes při tom sedá, nebo lehá...
marcha
napsal(a):
Já používám povel "Stop!" s tím, že se pes má na místě zastavit, sednout a sedět, dokud nedostane jiný povel - většinou dokud si pro něj nepřijdu. Učila jsem to tak, že jsem nejdřív měla psa na vodítku a šel u nohy. Na povel jsem zastavila a psa posadila (ze začátku jsem používala ještě pomocný povel "sedni"). Když pochopil, že na "stop" si má sednout, zkoušela jsem to na delším vodítku. Nejdřív metr, pak dva, tři... Na "stop" jsem cukla vodítkem a když sedl, chválila. Aby zůstal sedět, používala jsem ještě "zůstaň". Většinou jsem si k němu došla a až po pochvale dala "volno" nebo jiný povel, aby si zafixoval, že ze "stop" se samovolně nevstává a neodchází. No, a když to měl zažitý, začali jsme bez vodítka. Nejdřív na krátkou vzdálenost a když neměl jiný podnět. Až když tohle všechno funguje spolehlivě, má cenu se o to pokusit když pes někam cíleně běží. Radím neuspěchat, jinak snižujete spolehlivost toho povelu. Pokud to na volno jednou nezafunguje, vrátit se k procvičení na vodítku.
Moji oba psi to pochopili překvapivě rychle. Hlavně u labíse je to bezpečnější než přivolání, třeba když vidí psa nebo jede auto - ke psovi by se zády hned tak neotočil a než by přišel když jede auto, spíš by ho přejelo (je takový rozvážný). Takhle sedne a auto projede kolem... Boseronka má přivolání rychlé a spolehlivé, ale "stop" je nezbytné když tahá při běhání nebo na běžkách. Opravdu je to užitečný povel, ať už pes při tom sedá, nebo lehá...
Já jsem to učila z odložení za pochodu do lehni. Resp. lehni zustaň - a já ho vlastně předešla. Pokud možno nikdy ho z tohodle nepřivolávejte. Vždy se pro něj vraťte. No a když mu přestalo dělat takovéhle odložení problemy, tak jsme začali trénovat na vodítku ve chvíli kdy nešel u nohy, ale byl kousek přede mnou, pak větší kousek atd. ...
Ale bohužel mám vášnovýho lovce a asi malou trpělivost a prostě lovecký pud jsme nezvládli. Ale jak píše Marča - také ho snáz zvládnu tak, že ho takhle zastavím ( a nebo obyčejným stůj - pes si nelehá - to máme naučený taky z tahání. Na kole) než, abych ho donutila se otočit a jít ke mně, takhle se aspon může dívat ... parchant jeden. Ještě ho zastavím když se rozběhne "podle očí". Ale když se vydá podle "nosu" - to prostě nevidí, neslyší. V tomhle má nade mnou hold navrch
ale já taky nejsem žádný "výcvikář", já měla vždy psa jen jako partáka a dokonalost jsem po něm nikdy nevyžadovala - ale asi jsem měla, no ...
cernokneznik
napsal(a):
Já jsem to učila z odložení za pochodu do lehni. Resp. lehni zustaň - a já ho vlastně předešla. Pokud možno nikdy ho z tohodle nepřivolávejte. Vždy se pro něj vraťte. No a když mu přestalo dělat takovéhle odložení problemy, tak jsme začali trénovat na vodítku ve chvíli kdy nešel u nohy, ale byl kousek přede mnou, pak větší kousek atd. ...
Ale bohužel mám vášnovýho lovce a asi malou trpělivost a prostě lovecký pud jsme nezvládli. Ale jak píše Marča - také ho snáz zvládnu tak, že ho takhle zastavím ( a nebo obyčejným stůj - pes si nelehá - to máme naučený taky z tahání. Na kole) než, abych ho donutila se otočit a jít ke mně, takhle se aspon může dívat ... parchant jeden. Ještě ho zastavím když se rozběhne "podle očí". Ale když se vydá podle "nosu" - to prostě nevidí, neslyší. V tomhle má nade mnou hold navrch
ale já taky nejsem žádný "výcvikář", já měla vždy psa jen jako partáka a dokonalost jsem po něm nikdy nevyžadovala - ale asi jsem měla, no ...
Já používám povel, ,,čekej,, Stůj,, nebo v kombinaci s ,,lehni,, nebo ,,sedni,,
Pes na ně dobře reaguje. Používám to hojně...třeba na vycházce, když běží na volno předemnou a blíží se k silnici - dostane povel ,,čekej,, - a čeká, než jej dojdu a připnu, nebo převedu přes silnici. Je to jednodušší, než jej volat zpět...to obvykle trvá déle..než aby mě prostě počkal Nebo se taky stává, že když dostane povel ,,zpět,, tak se vrací..a já mu jdu naproti...takže psa odchytnu někde na půl cesty.
Jde to jednoduše neučit...ani sjme to neučili...a prostě to nějak vyplynulo. Když poběží kam nechceš, nebo půjde a potřebuješ ho zastavit...zkus to hned s povelem. Když tomu nebude rozumět...Zkus to na provázku - nebo vodítku...taky to jde naučit na ,,zůstaň,, a následovně přeučit na povel ,,stůj,, Můj pes je naučen i na Mávnutím ruky napřaženou pře sebou..Mávnu směrem k zemi - pes zastaví a zalehne. Pokud tě vidí, že, ale jde to i zavolat na něj...a jak tě zmerčí..stačí mávnout..a pes zalehne...Chce to trénink na menší vzdálenost..mi to natrénovali doma - umí tak i sedni, a vstaň - na tu ruku, je to dobré..takové plus - výcvikové U Určitého mávání vyslovuj daný povel do doby, než to udělá i bez slovního povelu.
sabina
napsal(a):
Já používám povel, ,,čekej,, Stůj,, nebo v kombinaci s ,,lehni,, nebo ,,sedni,,
Pes na ně dobře reaguje. Používám to hojně...třeba na vycházce, když běží na volno předemnou a blíží se k silnici - dostane povel ,,čekej,, - a čeká, než jej dojdu a připnu, nebo převedu přes silnici. Je to jednodušší, než jej volat zpět...to obvykle trvá déle..než aby mě prostě počkal Nebo se taky stává, že když dostane povel ,,zpět,, tak se vrací..a já mu jdu naproti...takže psa odchytnu někde na půl cesty.
Jde to jednoduše neučit...ani sjme to neučili...a prostě to nějak vyplynulo. Když poběží kam nechceš, nebo půjde a potřebuješ ho zastavit...zkus to hned s povelem. Když tomu nebude rozumět...Zkus to na provázku - nebo vodítku...taky to jde naučit na ,,zůstaň,, a následovně přeučit na povel ,,stůj,, Můj pes je naučen i na Mávnutím ruky napřaženou pře sebou..Mávnu směrem k zemi - pes zastaví a zalehne. Pokud tě vidí, že, ale jde to i zavolat na něj...a jak tě zmerčí..stačí mávnout..a pes zalehne...Chce to trénink na menší vzdálenost..mi to natrénovali doma - umí tak i sedni, a vstaň - na tu ruku, je to dobré..takové plus - výcvikové U Určitého mávání vyslovuj daný povel do doby, než to udělá i bez slovního povelu.
Myslíte, že je nějaký rozdíl mezi tím, jestli sedne nebo lehne? Kromě toho, že sedne ochotněji (zvláště před psem).
roony
napsal(a):
Myslíte, že je nějaký rozdíl mezi tím, jestli sedne nebo lehne? Kromě toho, že sedne ochotněji (zvláště před psem).
Ještě posouvám.
Na nemoderce někdo píše o povelu "daun" (který jsem v podstatě měla na mysli tím "odložením na dálku", jen mi přišla zbytečná komplikace, aby pes měl položenou i hlavu):
... vlk při lovu zalehne, nikoli zasedne - přirozenější chování v této situaci by pro psa mělo být klasické daunování..... Silnějším, než všechny ostatní povely v dané situaci je proto, že vychází z přirozeného chování vlka lovícího ve smečce. Vlci nehoní svoji kořist \"bez rozmyslu\", jednotliví členové mají různé úkoly - někteří zalehnutí číhají, až jim ji ostatní nadeženou, jiní stádo zvěře obíháním shánějí dohromady. Těchto vzorců chování užívá člověk třeba při pasení dobytka a při tom lovu. Zalehnutí při spatření kořisti je tedy psovi vrozené a Vy mu jen musíte \"vysvětlit\", že právě toto je jeho úkolem při společném \"lovu\".
Co myslíte? Je to tak? Hlavně - týká se to všech ras psů? A to, co je tedy přirozené při lovu, bude přirozené třeba při běhu za fenkou?
roony
napsal(a):
Ještě posouvám.
Na nemoderce někdo píše o povelu "daun" (který jsem v podstatě měla na mysli tím "odložením na dálku", jen mi přišla zbytečná komplikace, aby pes měl položenou i hlavu):
... vlk při lovu zalehne, nikoli zasedne - přirozenější chování v této situaci by pro psa mělo být klasické daunování..... Silnějším, než všechny ostatní povely v dané situaci je proto, že vychází z přirozeného chování vlka lovícího ve smečce. Vlci nehoní svoji kořist \"bez rozmyslu\", jednotliví členové mají různé úkoly - někteří zalehnutí číhají, až jim ji ostatní nadeženou, jiní stádo zvěře obíháním shánějí dohromady. Těchto vzorců chování užívá člověk třeba při pasení dobytka a při tom lovu. Zalehnutí při spatření kořisti je tedy psovi vrozené a Vy mu jen musíte \"vysvětlit\", že právě toto je jeho úkolem při společném \"lovu\".
Co myslíte? Je to tak? Hlavně - týká se to všech ras psů? A to, co je tedy přirozené při lovu, bude přirozené třeba při běhu za fenkou?
To nevím, s daunováním nemám zkušenosti, nám se nejlépe osvědčilo učit přes lehni, sedni, stop. Docvičujeme "výcvikovými kameny", přiměřeně malými kamínky, který po psovi mrsknu, když se plazí dosednout (lehnout) až přede mne, nebo předstírá vrozenou hluchotu.
roony
napsal(a):
Napište mi prosím své postupy a nějaké konkrétní zkušenosti, jak jste svého psa naučili odložení "na dálku" (tím myslím - když pes běží za nějakým objektem a nechci ho přivolávat, ale chci, aby se zastavil a zalehnul a vyčkal).
Představuji si, že napřed je nutno dotáhnout k dokonalosti ve všech situacích odložení, které mu velím z blízka a poté se vzdálím, ale poté? Máte na to samostatný povel? Nějakou osvědčenou metodu?
(Umíme povel "stůj", pro účely chůze na šňůře, ale s tím by to asi souviset nemělo? jestliže tedy nechci, aby na povel "stůj" lehal a zůstal.)
Předem díky!
My jsme to dělali postupně, dokonalé lehni, potom odložení za pochodu. Pak jsme učili sedni a lehni na dálku (pes čelem ke mně) a postupně jsem se od něj vzdalovalsa, to pochopil velice rychle, protože chytá pamlsky, takže mu došlo, že nemusí až ke mně aby něco dostal. A teď děláme odložení na dálku a jde to samo.
roony
napsal(a):
Ještě posouvám.
Na nemoderce někdo píše o povelu "daun" (který jsem v podstatě měla na mysli tím "odložením na dálku", jen mi přišla zbytečná komplikace, aby pes měl položenou i hlavu):
... vlk při lovu zalehne, nikoli zasedne - přirozenější chování v této situaci by pro psa mělo být klasické daunování..... Silnějším, než všechny ostatní povely v dané situaci je proto, že vychází z přirozeného chování vlka lovícího ve smečce. Vlci nehoní svoji kořist \"bez rozmyslu\", jednotliví členové mají různé úkoly - někteří zalehnutí číhají, až jim ji ostatní nadeženou, jiní stádo zvěře obíháním shánějí dohromady. Těchto vzorců chování užívá člověk třeba při pasení dobytka a při tom lovu. Zalehnutí při spatření kořisti je tedy psovi vrozené a Vy mu jen musíte \"vysvětlit\", že právě toto je jeho úkolem při společném \"lovu\".
Co myslíte? Je to tak? Hlavně - týká se to všech ras psů? A to, co je tedy přirozené při lovu, bude přirozené třeba při běhu za fenkou?
Já myslím, že z praktického hlediska je skoro jedno, jestli sedne nebo lehne. Záleží hlavně na tom, co z toho váš pes dělá ochotněji. Třeba Sam, ten než si lehne... různě se kroutí a vzdychá... snaží se podvádět... na zadek kecne přeci jen ochotněji Obojí je pak lepší než kdyby se měl jen zastavit ve stoje, protože to podle mne nejlíp svádí ke švindlování (popocházení) a taky ze stoje pes snáz znovu vystartuje, když mu povolí nervy, než ze sedu a lehu. Z lehu mu to jde samozřejmě nejhůř, ale zase se někteří chytráci plazí...
Já používám sed hlavně kvůli tahání, ptže tam je kolikrát potřeba opravdu okamžitá reakce psa a mám pocit, že zalehnutí trvá dýl (zejména pak Samovi, viz výše). Navíc, když bych to na běžkách neubrzdila já, ze sedu pes snáz odskočí z mého dosahu
. Sed je prostě takový kompromis mezi rychlým zastavením a "stabilitou" polohy.
Myslím, že zalehávání jde lépe lovečákům, třeba ohařům, protože se to po nich po generace více chce. Jestli je fenka pro psy taky "kořist", těžko říct