Omlouvám se za nadpis, ale nevím jak to správně nazvat.
Zajímal by mě Váš názor na situaci v naší smečce...
Náš 12 letý německý ovčák je zatím v celkem dobré kondici. Je aktivní, žere všechno. Bohužel ho kdysi někdo otrávil a je vůbec zázrak, že přežil. Tím pádem má slabší játra. Prostě nikdy nikdo neví kdy se mu může přitížit. Ještě před rokem kdy jsme si ho brali byl skoro zdravotně na umření.
Dost mu taky pomohl Charon, štěně Hw které jsme si pořídili. Brit mu dělal vychovatele a teď jsou to supr kamarádi. Oba si spolu hrají a prostě mají se moc rádi.
Dostávám se k samotné otázce: Co bude až Briteček umře?
Jeho stav se může vždycky zhoršit a taky tu může být ještě rok dva třeba víc (což bych si moc přála).
Jde tu o to, že Char je ještě mlaďoch a kamaráda bych řekla, že potřebuje.. navíc je na něj zvyknutý.
Máte někdo zkušenosti s takovým to problémem? Jak jste to řešili? Moc se bojím, že Char Britovu smrt jentak nepřejde a bude mu moc smutno.. jako ostatně nám všem.
Přemýšleli jsme o starším nebo dospělám pesanovi z útulku. Samozřejmě bychom pečlivě vybírali.
Je smutné nad tím přemýšlet, ale žádný pejsek tu nebude věčně a takhle bych to chtěla ulehčit alespoň Charovi.
Budu vděčná za názory nebo zkušenosti.
Zatím jen doufám, že Brit vydrží se svým nynějším stavem co nejdéle.
charon
napsal(a):
Omlouvám se za nadpis, ale nevím jak to správně nazvat.
Zajímal by mě Váš názor na situaci v naší smečce...
Náš 12 letý německý ovčák je zatím v celkem dobré kondici. Je aktivní, žere všechno. Bohužel ho kdysi někdo otrávil a je vůbec zázrak, že přežil. Tím pádem má slabší játra. Prostě nikdy nikdo neví kdy se mu může přitížit. Ještě před rokem kdy jsme si ho brali byl skoro zdravotně na umření.
Dost mu taky pomohl Charon, štěně Hw které jsme si pořídili. Brit mu dělal vychovatele a teď jsou to supr kamarádi. Oba si spolu hrají a prostě mají se moc rádi.
Dostávám se k samotné otázce: Co bude až Briteček umře?
Jeho stav se může vždycky zhoršit a taky tu může být ještě rok dva třeba víc (což bych si moc přála).
Jde tu o to, že Char je ještě mlaďoch a kamaráda bych řekla, že potřebuje.. navíc je na něj zvyknutý.
Máte někdo zkušenosti s takovým to problémem? Jak jste to řešili? Moc se bojím, že Char Britovu smrt jentak nepřejde a bude mu moc smutno.. jako ostatně nám všem.
Přemýšleli jsme o starším nebo dospělám pesanovi z útulku. Samozřejmě bychom pečlivě vybírali.
Je smutné nad tím přemýšlet, ale žádný pejsek tu nebude věčně a takhle bych to chtěla ulehčit alespoň Charovi.
Budu vděčná za názory nebo zkušenosti.
Zatím jen doufám, že Brit vydrží se svým nynějším stavem co nejdéle.
Poridte si mladeho psa, treba i mensiho. Protoze co bude za par let az vam umre ten novy starsi pes? Idealni by bylo, kdyby byli s Charonem stejne stari. Tak si hodne vyhraji a Brita nechaji v klidu dozit, az se mu pritizi. Ja bych to resila takhle.
charon
napsal(a):
Omlouvám se za nadpis, ale nevím jak to správně nazvat.
Zajímal by mě Váš názor na situaci v naší smečce...
Náš 12 letý německý ovčák je zatím v celkem dobré kondici. Je aktivní, žere všechno. Bohužel ho kdysi někdo otrávil a je vůbec zázrak, že přežil. Tím pádem má slabší játra. Prostě nikdy nikdo neví kdy se mu může přitížit. Ještě před rokem kdy jsme si ho brali byl skoro zdravotně na umření.
Dost mu taky pomohl Charon, štěně Hw které jsme si pořídili. Brit mu dělal vychovatele a teď jsou to supr kamarádi. Oba si spolu hrají a prostě mají se moc rádi.
Dostávám se k samotné otázce: Co bude až Briteček umře?
Jeho stav se může vždycky zhoršit a taky tu může být ještě rok dva třeba víc (což bych si moc přála).
Jde tu o to, že Char je ještě mlaďoch a kamaráda bych řekla, že potřebuje.. navíc je na něj zvyknutý.
Máte někdo zkušenosti s takovým to problémem? Jak jste to řešili? Moc se bojím, že Char Britovu smrt jentak nepřejde a bude mu moc smutno.. jako ostatně nám všem.
Přemýšleli jsme o starším nebo dospělám pesanovi z útulku. Samozřejmě bychom pečlivě vybírali.
Je smutné nad tím přemýšlet, ale žádný pejsek tu nebude věčně a takhle bych to chtěla ulehčit alespoň Charovi.
Budu vděčná za názory nebo zkušenosti.
Zatím jen doufám, že Brit vydrží se svým nynějším stavem co nejdéle.
12 let u NO, to je pěkný, ale bohužel i zároveň průměrný věk tohoto plemene. Tedy chápu vaše obavy.
Ideální by bylo, kdyby jste si mohli pořídit ještě jednoho pejska. Klidně malého, ale já bych doporučila zase štěně - aby zapadl do smečky. S dospělým psem to může být trochu problém, ať už by byl malý, nebo velký. Navíc by u Brita mohl cítit jeho jakousi bezmocnost (díky stáří) a mohl by toho využívat (zneužívat). Pokud nemáte podmínky ke koupení 3 psa, tak vám doporučuji se připravit na situaci, až Brit odejde do psího nebíčka, tak co nejrychleji koupit druhého psa - štěně, aby Char rychle ožil a přestal smutit a přemýšlet, kde Brit je (smutnit bude totiž určitě).
Když je totiž pes zvyklý na přítomnost druhého psa a pak je najednou "sám", jen s dvounožci, dost těžko to nese. Stejně jako lidé špatně nesou (neseme) odchod našeho pejska.
eva nohelova
napsal(a):
12 let u NO, to je pěkný, ale bohužel i zároveň průměrný věk tohoto plemene. Tedy chápu vaše obavy.
Ideální by bylo, kdyby jste si mohli pořídit ještě jednoho pejska. Klidně malého, ale já bych doporučila zase štěně - aby zapadl do smečky. S dospělým psem to může být trochu problém, ať už by byl malý, nebo velký. Navíc by u Brita mohl cítit jeho jakousi bezmocnost (díky stáří) a mohl by toho využívat (zneužívat). Pokud nemáte podmínky ke koupení 3 psa, tak vám doporučuji se připravit na situaci, až Brit odejde do psího nebíčka, tak co nejrychleji koupit druhého psa - štěně, aby Char rychle ožil a přestal smutit a přemýšlet, kde Brit je (smutnit bude totiž určitě).
Když je totiž pes zvyklý na přítomnost druhého psa a pak je najednou "sám", jen s dvounožci, dost těžko to nese. Stejně jako lidé špatně nesou (neseme) odchod našeho pejska.
Charovi teď bude rok, takže je to v podstatě ještě štěně.
Máme tři psy.. jenže nás toy pudlík Dooli si s Charem řekněme vůbec nehraje a moc si ho nevšímá.
Psa z útulku bychom si vzali až po smrti Brita. Nerada nad tím přemýšlím,a el zdá se mi to jako nutnost už kvůli Charovi.
Štěně si brát nechci, protože se plně věnuji Charovi a bojím se, že další štěndo na výchovu a výcvik... řekněme, že si chci nejdříve plně vychovat Chara.
Toho psa z útulky bych vybírala pečlivě.. naštěstí mám známé co vedou útulek a tak bych nejdříve pejska venčila, seznámila ho s našimi hafany a prostě bych si ho opravdu oťukala a brala bych psa tak ve věku od 2 let, protože si ho klidně vycvičím a budu se mu věnovat, ale na štěně s dalším štěnětem si nechi troufat.. to snad někdo pochopí...
Myslela jsem, že by to Char snad zvládl... já se mu hodně věnuji, ale když vidím jak si hrají... prostě to bude hrůza...
O věku NO vím.. právě proto jsem realista a i když vidím, že teď je OK... prostě to se může změnit...
charon
napsal(a):
Charovi teď bude rok, takže je to v podstatě ještě štěně.
Máme tři psy.. jenže nás toy pudlík Dooli si s Charem řekněme vůbec nehraje a moc si ho nevšímá.
Psa z útulku bychom si vzali až po smrti Brita. Nerada nad tím přemýšlím,a el zdá se mi to jako nutnost už kvůli Charovi.
Štěně si brát nechci, protože se plně věnuji Charovi a bojím se, že další štěndo na výchovu a výcvik... řekněme, že si chci nejdříve plně vychovat Chara.
Toho psa z útulky bych vybírala pečlivě.. naštěstí mám známé co vedou útulek a tak bych nejdříve pejska venčila, seznámila ho s našimi hafany a prostě bych si ho opravdu oťukala a brala bych psa tak ve věku od 2 let, protože si ho klidně vycvičím a budu se mu věnovat, ale na štěně s dalším štěnětem si nechi troufat.. to snad někdo pochopí...
Myslela jsem, že by to Char snad zvládl... já se mu hodně věnuji, ale když vidím jak si hrají... prostě to bude hrůza...
O věku NO vím.. právě proto jsem realista a i když vidím, že teď je OK... prostě to se může změnit...
Po bližším popsání situace myslím, že nejenže k tomu přistupujete neuvěřitelně realisticky a odpovědně, ale jsem přesvědčena, že i správně.
Přeji vám hodně štěstí a nebojte se, všechno dopadne dobře, i když to bude těžké pro všechny.
charon
napsal(a):
Omlouvám se za nadpis, ale nevím jak to správně nazvat.
Zajímal by mě Váš názor na situaci v naší smečce...
Náš 12 letý německý ovčák je zatím v celkem dobré kondici. Je aktivní, žere všechno. Bohužel ho kdysi někdo otrávil a je vůbec zázrak, že přežil. Tím pádem má slabší játra. Prostě nikdy nikdo neví kdy se mu může přitížit. Ještě před rokem kdy jsme si ho brali byl skoro zdravotně na umření.
Dost mu taky pomohl Charon, štěně Hw které jsme si pořídili. Brit mu dělal vychovatele a teď jsou to supr kamarádi. Oba si spolu hrají a prostě mají se moc rádi.
Dostávám se k samotné otázce: Co bude až Briteček umře?
Jeho stav se může vždycky zhoršit a taky tu může být ještě rok dva třeba víc (což bych si moc přála).
Jde tu o to, že Char je ještě mlaďoch a kamaráda bych řekla, že potřebuje.. navíc je na něj zvyknutý.
Máte někdo zkušenosti s takovým to problémem? Jak jste to řešili? Moc se bojím, že Char Britovu smrt jentak nepřejde a bude mu moc smutno.. jako ostatně nám všem.
Přemýšleli jsme o starším nebo dospělám pesanovi z útulku. Samozřejmě bychom pečlivě vybírali.
Je smutné nad tím přemýšlet, ale žádný pejsek tu nebude věčně a takhle bych to chtěla ulehčit alespoň Charovi.
Budu vděčná za názory nebo zkušenosti.
Zatím jen doufám, že Brit vydrží se svým nynějším stavem co nejdéle.
Já bych řešila dalšího psa tak, aby byl mladší, než váš Char. Stejně staří psi se mohou prát o vůdcovství. V případě, že domů přivedete psa staršího, tak časem taky dojde k boji o dominanci, až se nově příchozí rozkouká. Příjde-li pes mladší, je reálná šance, že postavení domácího a staršího psa uzná a nebude mít potřebu s ním bojovat. Dále je nutno zvážit, že nejlepším společníkem vašeho psa by byl pes pokud možno přibližně stejné váhové kategorie, jinak vznikne při divočejších hrátkách váhový nepoměr. Na tohle totiž doplatina naše pudlice, když si s ní chtěl hrát náš labík. Úplně jí poničil páteř. Nebo to pak řešit kastrovanou fenkou, vzájemné soužití se tím nastaví samo.
charon
napsal(a):
Omlouvám se za nadpis, ale nevím jak to správně nazvat.
Zajímal by mě Váš názor na situaci v naší smečce...
Náš 12 letý německý ovčák je zatím v celkem dobré kondici. Je aktivní, žere všechno. Bohužel ho kdysi někdo otrávil a je vůbec zázrak, že přežil. Tím pádem má slabší játra. Prostě nikdy nikdo neví kdy se mu může přitížit. Ještě před rokem kdy jsme si ho brali byl skoro zdravotně na umření.
Dost mu taky pomohl Charon, štěně Hw které jsme si pořídili. Brit mu dělal vychovatele a teď jsou to supr kamarádi. Oba si spolu hrají a prostě mají se moc rádi.
Dostávám se k samotné otázce: Co bude až Briteček umře?
Jeho stav se může vždycky zhoršit a taky tu může být ještě rok dva třeba víc (což bych si moc přála).
Jde tu o to, že Char je ještě mlaďoch a kamaráda bych řekla, že potřebuje.. navíc je na něj zvyknutý.
Máte někdo zkušenosti s takovým to problémem? Jak jste to řešili? Moc se bojím, že Char Britovu smrt jentak nepřejde a bude mu moc smutno.. jako ostatně nám všem.
Přemýšleli jsme o starším nebo dospělám pesanovi z útulku. Samozřejmě bychom pečlivě vybírali.
Je smutné nad tím přemýšlet, ale žádný pejsek tu nebude věčně a takhle bych to chtěla ulehčit alespoň Charovi.
Budu vděčná za názory nebo zkušenosti.
Zatím jen doufám, že Brit vydrží se svým nynějším stavem co nejdéle.
Určitě souhlasím s názorem o pořízení si štěňátka, až Briťáček odejde. Myslím si, že Char po Briťákovi nejspíš převezme jeho "trůn" a hlavně mírumilovný způsob výchovy. Uvidíte, že se bude k novému přírůstku chovat velice hezky, a vy budete říkat:"no jo, celej náš Brit". A hlavně se teď netrapte a užívejte každého dne! Hodně štěstí a pac podání.
charon
napsal(a):
Charovi teď bude rok, takže je to v podstatě ještě štěně.
Máme tři psy.. jenže nás toy pudlík Dooli si s Charem řekněme vůbec nehraje a moc si ho nevšímá.
Psa z útulku bychom si vzali až po smrti Brita. Nerada nad tím přemýšlím,a el zdá se mi to jako nutnost už kvůli Charovi.
Štěně si brát nechci, protože se plně věnuji Charovi a bojím se, že další štěndo na výchovu a výcvik... řekněme, že si chci nejdříve plně vychovat Chara.
Toho psa z útulky bych vybírala pečlivě.. naštěstí mám známé co vedou útulek a tak bych nejdříve pejska venčila, seznámila ho s našimi hafany a prostě bych si ho opravdu oťukala a brala bych psa tak ve věku od 2 let, protože si ho klidně vycvičím a budu se mu věnovat, ale na štěně s dalším štěnětem si nechi troufat.. to snad někdo pochopí...
Myslela jsem, že by to Char snad zvládl... já se mu hodně věnuji, ale když vidím jak si hrají... prostě to bude hrůza...
O věku NO vím.. právě proto jsem realista a i když vidím, že teď je OK... prostě to se může změnit...
Ahoj Míšo, taky bych mě určitě napadly myšlenky, když bych viděla jak si hrát. Protože vím jaký to je cvičit taky mladýho pejska hlavně časově. Tak bych volila nějakýho 2letýho hafíka. Nějakýho temperamentního asi určitě menšího než je Chára a když je budeš seznamovat, tak podle mě uvidíš povahu. A to by rozhodlo.Povahou nějakýho veselýho střeštěnce, který mu bude Chár šéfovat. .
chibet
napsal(a):
Ahoj Míšo, taky bych mě určitě napadly myšlenky, když bych viděla jak si hrát. Protože vím jaký to je cvičit taky mladýho pejska hlavně časově. Tak bych volila nějakýho 2letýho hafíka. Nějakýho temperamentního asi určitě menšího než je Chára a když je budeš seznamovat, tak podle mě uvidíš povahu. A to by rozhodlo.Povahou nějakýho veselýho střeštěnce, který mu bude Chár šéfovat. .
Ta má čeština je fakt hrozná. Trošku si to místy vyskloňuj.
jasmat
napsal(a):
Určitě souhlasím s názorem o pořízení si štěňátka, až Briťáček odejde. Myslím si, že Char po Briťákovi nejspíš převezme jeho "trůn" a hlavně mírumilovný způsob výchovy. Uvidíte, že se bude k novému přírůstku chovat velice hezky, a vy budete říkat:"no jo, celej náš Brit". A hlavně se teď netrapte a užívejte každého dne! Hodně štěstí a pac podání.
Char moc dominatní není. Teda alespoň s Britem si nikdy nic vyjasňovat nemuseli... Brit byl vždycky vůdce a nemusel si to nijak obhajovat...
Uvidíme, uvidíme =o( (snad až za hoooodně dlouho)