hekate
napsal(a):
Ahoj, mam dvouletou fenku westíka a chtěla bych jí pořídit kamarádku (štěňátko). Chovatelka, kam chodíme trimovat, mi ale řekla, že pak budu mít dva starý psy a že je lepší třeba počkat, až budou tý mojí čtyři roky a pak pořídit štěňátko. Co si o tom myslíte? Terka
My budeme mít taky ,,dva starý psy". Ale teď si hrají, škádlí se a jsou spolu šťastné, pokud spolu budou tak v pohodě i až budou staré, budu jen ráda.
Co je špatného na tom, mít dva staré psy?
andelaskoloudova
napsal(a):
My budeme mít taky ,,dva starý psy". Ale teď si hrají, škádlí se a jsou spolu šťastné, pokud spolu budou tak v pohodě i až budou staré, budu jen ráda.
Co je špatného na tom, mít dva staré psy?
Žijte přítomností, né budoucností. Já to chápu, je to logické, až bude váš pejsek starý tak štěně by pro něj byla vzpruha a oživení, ale taky by se mohlo stát, že váš "starý" pejsek bude věkem trochu nervní, bude se bát o své postavení ve vaší rodině a štěně by přijmout nemusel. Takže já bych štěně pořídila klidně hned, budou si moci spolu vesele hrát, dovádět, bude to pro ně fajn. Já mám taky dva psy, jednomu jsou tři roky a druhému devět měsíců, jsou to nerozluční kamarádi.
marky88
napsal(a):
Žijte přítomností, né budoucností. Já to chápu, je to logické, až bude váš pejsek starý tak štěně by pro něj byla vzpruha a oživení, ale taky by se mohlo stát, že váš "starý" pejsek bude věkem trochu nervní, bude se bát o své postavení ve vaší rodině a štěně by přijmout nemusel. Takže já bych štěně pořídila klidně hned, budou si moci spolu vesele hrát, dovádět, bude to pro ně fajn. Já mám taky dva psy, jednomu jsou tři roky a druhému devět měsíců, jsou to nerozluční kamarádi.
Pořiďte si ho hned a na stáří jim pořídíte třetího. Já mám tři psy a za pár let budu mít psí domov důchodců...no a co? Mám i starouše a starej pejsek má taky svoje kouzlo
evicka
napsal(a):
Pořiďte si ho hned a na stáří jim pořídíte třetího. Já mám tři psy a za pár let budu mít psí domov důchodců...no a co? Mám i starouše a starej pejsek má taky svoje kouzlo
Měla jsem tři starý psy a smutné na tom bylo, když začali odcházet. Umřeli vždy rok po sobě a nakonec zůstal ten nejstarší sám. Pořídila jsem mu mladou (ne štěně) fenku a opravdu obživl,ale po roce umřel i on. Člověk se z toho vždycky hrozně dlouho dostává, tak jsem šla do útulku pro mladého psa, abych si od těch smutných konců pár let odpočinula. Jenže si mě tam vybral sedmiletý voříšek a šel se mnou domů. Po pár letech přibyl pejsek kamaráda, který umřel a jeho chtěli ve dvanácti utratit a tak mám
teď zase dva staříky a osmiletou fenku a užíváme si spolu přítomnost. I když už nějaké neduhy psíci mají, tak na ty konce vůbec nemyslíme a je nám spolu fajn.
atika
napsal(a):
Měla jsem tři starý psy a smutné na tom bylo, když začali odcházet. Umřeli vždy rok po sobě a nakonec zůstal ten nejstarší sám. Pořídila jsem mu mladou (ne štěně) fenku a opravdu obživl,ale po roce umřel i on. Člověk se z toho vždycky hrozně dlouho dostává, tak jsem šla do útulku pro mladého psa, abych si od těch smutných konců pár let odpočinula. Jenže si mě tam vybral sedmiletý voříšek a šel se mnou domů. Po pár letech přibyl pejsek kamaráda, který umřel a jeho chtěli ve dvanácti utratit a tak mám
teď zase dva staříky a osmiletou fenku a užíváme si spolu přítomnost. I když už nějaké neduhy psíci mají, tak na ty konce vůbec nemyslíme a je nám spolu fajn.
No právě se bojim, že budou mít obě bolesti a nakonec mi spolu umřou... Ještě to zvážím, máme doma ovčáka, ale s ním si moc nehraje, je to pes a spíš jí jen obtěžuje. Ona už je nervák teď, i když jsem se jí snažila vychovávat jako velkýho psa do nepohody, tak k lidem je super (bojí se lidí na vozíku, to jsem trošku nevychytala), ke psům se hlásí hezky, ale všeho s mírou, když za ní přileze trošku kontaktnější zvíře (nedej bože štěně), tak vyjede, ale neublíží. Jinak perfektně poslouchá, je milá, neni moc mazlivá, spíš akční, řikam jí ,,sportovní provedení skoťáka´´ Čim to může bejt, že je takovej nekontaktní nervák? Terka
atika
napsal(a):
Měla jsem tři starý psy a smutné na tom bylo, když začali odcházet. Umřeli vždy rok po sobě a nakonec zůstal ten nejstarší sám. Pořídila jsem mu mladou (ne štěně) fenku a opravdu obživl,ale po roce umřel i on. Člověk se z toho vždycky hrozně dlouho dostává, tak jsem šla do útulku pro mladého psa, abych si od těch smutných konců pár let odpočinula. Jenže si mě tam vybral sedmiletý voříšek a šel se mnou domů. Po pár letech přibyl pejsek kamaráda, který umřel a jeho chtěli ve dvanácti utratit a tak mám
teď zase dva staříky a osmiletou fenku a užíváme si spolu přítomnost. I když už nějaké neduhy psíci mají, tak na ty konce vůbec nemyslíme a je nám spolu fajn.
Atiko, klobouk dolů - za pejsky i za krásně vyjádřený názor
Před 5 rokama jsem si k půlkulatým narozeninám přivedla z útulku hafíka, už taky nebyl nejmladší a ten věk se na něm podepisuje každým dnem - no vždyť nikdo nemládne Ale blíží se mi narozeniny tentokrát pěkně kulaté
- a je tady cukání jít opět do útulku... jenže ten můj bručoun jiné psy nemusí
, tak jsem dost na vážkách, jestli bych si z původně zamýšlené radosti nezpůsobila spíš problém - a spíš ještě tomu psovi
jirinajanickova
napsal(a):
Atiko, klobouk dolů - za pejsky i za krásně vyjádřený názor
Před 5 rokama jsem si k půlkulatým narozeninám přivedla z útulku hafíka, už taky nebyl nejmladší a ten věk se na něm podepisuje každým dnem - no vždyť nikdo nemládne Ale blíží se mi narozeniny tentokrát pěkně kulaté
- a je tady cukání jít opět do útulku... jenže ten můj bručoun jiné psy nemusí
, tak jsem dost na vážkách, jestli bych si z původně zamýšlené radosti nezpůsobila spíš problém - a spíš ještě tomu psovi
No naši dva jsou taky spíš pro sebe a cizí psíky moc nemusí, ale toho kamarádovo párkrát viděli, když s ním za námi přijel a naučili se ho nežrat a úplně jsem se divila jak k nám tak starý pejsek zapadl, nebyl jediný problém a jemu se mezi nimi vyloženě líbí. Jenom u veterináře nám už občas dávají množstevní slevy, každej už má svoje mouchy a když se to sejde a k tomu doplňky na klouby a tak, tak to stojí zato. Ale zase na nich člověk denně vidí, že je středem jejich světa, tolik vděčnosti a lásky nikdo jiný dát neumí.
Škoda, že tolik lidí i starších si bere jen štěňata a starší psíci mají mnohem míň šancí, když zrovna oni potřebují hezký domov rychle, aby si ho ještě užili. Ale když jsem si brala toho útulkáčka, tak jsem měla fenku sebou, abych viděla - naštěstí neprotestovala.