Ahoj.
Včera mi veterinářka oznámila že moje fena ma DEMODEX CANIS.
Má s tímto někdo skušenosti, nebo setkal se s tím někdo?
Jak je to potom s chovem?
Díky mockaj :-)
Jinak máme začátky, takže jsem dostali ECTODEX a koupeme v tom, léčíme, ale veterinářka říkala že ve stěru byli um mrtví ti paraziti co to znamená? Že si s nimi můj pes poradil sám?
Dík
anuska
napsal(a):
Ahoj.
Včera mi veterinářka oznámila že moje fena ma DEMODEX CANIS.
Má s tímto někdo skušenosti, nebo setkal se s tím někdo?
Jak je to potom s chovem?
Díky mockaj :-)
Jinak máme začátky, takže jsem dostali ECTODEX a koupeme v tom, léčíme, ale veterinářka říkala že ve stěru byli um mrtví ti paraziti co to znamená? Že si s nimi můj pes poradil sám?
Dík
Mrkni tady:
http://www.thepetcenter.com/exa/dem.html
Málo info! Věk, plemeno, příznaky. Poradila vetka i něco jiného než Ectodex?
gaya
napsal(a):
Mrkni tady:
http://www.thepetcenter.com/exa/dem.html
Málo info! Věk, plemeno, příznaky. Poradila vetka i něco jiného než Ectodex?
Na věku žáleží a celkovém nálezu také, v horším případě může být pes vyřazen z chovu. U starších psů se nemoc projevuje v závislosti na celkově horší imunitě a to může být dědičné. Takže u chovného psa to může být prů..r. Ale nic není tak horké, držím palce
anuska
napsal(a):
Ahoj.
Včera mi veterinářka oznámila že moje fena ma DEMODEX CANIS.
Má s tímto někdo skušenosti, nebo setkal se s tím někdo?
Jak je to potom s chovem?
Díky mockaj :-)
Jinak máme začátky, takže jsem dostali ECTODEX a koupeme v tom, léčíme, ale veterinářka říkala že ve stěru byli um mrtví ti paraziti co to znamená? Že si s nimi můj pes poradil sám?
Dík
aha
Americký pitbullterier, rok a půl. ¨Příznaky červené skvrny svědí, fenka si je drbe až do krve. Na hlavě a krku.
Nejdřív jsem vykoupala v šamponu peroxicosi (dostane se i do chlupových folikulů) a pak potřírat tím ectodexem.
Jinak lepší krmení a vitamíny.
anuska
napsal(a):
aha
Americký pitbullterier, rok a půl. ¨Příznaky červené skvrny svědí, fenka si je drbe až do krve. Na hlavě a krku.
Nejdřív jsem vykoupala v šamponu peroxicosi (dostane se i do chlupových folikulů) a pak potřírat tím ectodexem.
Jinak lepší krmení a vitamíny.
Berte mne z rezervou, nejsem vet., ale obecně platí, že zdravý pes ve výborné kondici zpravidla demox. neonemocní a je-li starší roku, pak tam bude jiný problém. Záludnost zpočívá v tom, že je zde nutno dopátrat původ- příčinu, kterou obvykle samotní trudníci na kůži nejsou. Vždy je tam nějaká výchilka v imunitě, něco v nepořádku a odstraněním samotných viditelných parazitů se nemoc obvykle nevytratí. Ale jak píši, nejsem vet. a nemohu soudit vašeho psa. Může do být opravdu jen prvotná infekce a vyléčí se a bude klid. Držím palce....
aira
napsal(a):
Berte mne z rezervou, nejsem vet., ale obecně platí, že zdravý pes ve výborné kondici zpravidla demox. neonemocní a je-li starší roku, pak tam bude jiný problém. Záludnost zpočívá v tom, že je zde nutno dopátrat původ- příčinu, kterou obvykle samotní trudníci na kůži nejsou. Vždy je tam nějaká výchilka v imunitě, něco v nepořádku a odstraněním samotných viditelných parazitů se nemoc obvykle nevytratí. Ale jak píši, nejsem vet. a nemohu soudit vašeho psa. Může do být opravdu jen prvotná infekce a vyléčí se a bude klid. Držím palce....
Bulíci tím trpí mnohonásobně více, než kdejaká jiná plemena. Navíc mám pocit, že právě u nich jsou navíc na trudníky ještě alergické reakce, aby toho nebylo málo
aira
napsal(a):
Bulíci tím trpí mnohonásobně více, než kdejaká jiná plemena. Navíc mám pocit, že právě u nich jsou navíc na trudníky ještě alergické reakce, aby toho nebylo málo
jé, pardon, bulíci trpí na dravčíky mnohon. více, to je hloupost co jsem napsala, sorry, ale mám tady hodně chytré a jednoduché popsání demo od MVDr.
Kopíruji......
Demodikóza je parazitární kožní onemocnění psů, koček, ale i dalších zvířat a člověka. Demodex canis (trudník psí) je příčinou trudníkovitosti u psů. Parazit má doutníkovitý tvar, délky asi 0,2 –0,4mm a žije ve chlupových váčcích (folikulech). Při onemocnění způsobuje jejich zánět (folikulitidu), jehož důsledkem je vypadávání chlupů v postižené oblasti. Parazit se množí přímo na hostiteli a má několik vývojových stadií (vajíčko, larva nymfa a dospělec). Celý cyklus se odehrává v chlupovém folikulu. Parazit sám o sobě neškodí (vyskytuje se asi u 30 – 60% klinicky zdravých psů). Ke vzniku kožních změn dochází pouze u pacientů geneticky predisponovaných k tomuto onemocnění (současně s přítomností parazita existuje i specifický defekt obranného systému). K přenosu parazita dochází pouze v prvních několika málo dnech po porodu a to přímým přenosem z kůže matky na kůži štěněte. Žádný jiný způsob přenosu nebyl prokázán, tzn, pacient trpící onemocněním nemůže nakazit jiné psy ani člověka. Vzhledem k tomu, že jediný možný přenos je přímo z matky na štěně, není vhodné matky – nosiče zařazovat do chovu, neboť kromě parazita přenášejí též genetickou predispozici ke vzniku onemocnění a demodikóza se tak může nadále v chovu (a u daného plemene) dále šířit.
Klinické příznaky:
Klinické příznaky jsou velmi rozmanité. Existuje několik způsobů dělení :
1. Juvenilní forma (u mladých zvířat zhruba do 2 let života) a forma adultní (u zvířat starších)
2. Forma lokalizovaná nebo generalizovaná
3. Forma skvamózní (suchá) a pustulózní.
Juvenilní forma je velmi běžná a u valné většiny případů dojde k samovyléčení. Onemocnění se nejčastěji projevuje jako lokalizovaná suchá forma (ložiskovité vypadávání chlupů), obvykle počínající v oblasti obličeje. Asi u 10 – 20% případů může dojít ke generalizaci onemocnění téměř na celé tělo. V těchto případech obvykle se jedná o formu pustulózní (dochází k sekundární invazi bakteriemi a zhnisání chlupových váčků). Tuto formu je nutno vždy léčit. Onemocnění v dospělém věku může být jak lokalizované tak generalizované a obvykle svědčí o prodělaném stresu nebo o současně probíhajícím jiném onemocnění případně nádorovém bujení. Tuto formu je nutno vždy léčit a současně provést vyšetření, která by odhalila podmiňující onemocnění.
Diagnóza:
Diagnóza je založena na klinických příznacích a zejména na přímém mikroskopickém průkazu parazita v kožním seškrabu. Diagnóza je díky průkaznosti seškrabu dosti přímočará.
Léčba:
Léčba onemocnění je závislá na formě demodikózy. Pokud je zvolena adekvátní léčba, dojde až u 99% případů k vyléčení. Parazit je však velmi odolný a i přes nejagresivnější léčbu pacient zůstává celoživotním nosičem parazita a pokud se jedná o fenu, přenáší jej dále na své potomky.
Možnosti léčby:
1. U suché, lokalizované juvenilní formy dojde obvykle k samovyléčení bez jakékoli terapie. Vzhledem k tomu, že však více než 10% pacientů si vyvine formu generalizovanou je vhodné provádět léčbu i u těchto pacientů. Mnohdy stačí pouze zabránit sekundární bakteriální infekci pomocí antibakteriálních koupelí, avšak doporučujeme provést i léčbu orientovanou na likvidaci demodexe.
2. U pustulózní formy (jak lokalizované tak generalizované doporučujeme terapii jak antibakteriální (koupele, antibiotika), tak antiparazitární.
Způsoby léčby:
Existuje několik typů antiparazitik účinkujících na Demodikózu. Jako lék prvé volby se používá amitraz (Tactic, Ectodex nebo Mitaban). U tohoto přípravku je i přes jeho toxicitu vysoká bezpečnost a účinnost (nelze používat pouze u čivavy kde dochází k otravám, způsobujícím až smrt zvířete). K vyléčení dochází u více než 90% pacientů. Jako lék druhé volby (při selhání amitrazu) se používají avermectiny (mylbemicin oxim – Interceptor nebo ivermectin – Ivomec, a to ve velmi vysokých dávkách a dlouhodobě). Použití těchto přípravků má však již výraznější rizika, která mohou být i život ohrožující, zejména u určitých plemen (kolie, šeltie a některá další). Účinnost těchto látek je více než 99%.
Co lze říci závěrem? Onemocnění je léčitelné, avšak zvířata postižená klinickým onemocněním, vzhledem k trvalému nosičství parazita a nosičství genetické predispozice ke vzniku onemocnění, by neměla být zařazována do chovu a feny s generalizovanou demodikózou je nejvhodnější vykastrovat.
Autor: kontakt:
MVDr. Jan Rybníček AAVD
dermatologie, dermatohistopatologie, cytologie
Klinika Jaggy
Komárovská 5
617 00Brno
tel.: +420 545234035
fax: +420 545234406
e-mail: janrybnicek@iol.cz
www: www.jaggy.cz
aira
napsal(a):
jé, pardon, bulíci trpí na dravčíky mnohon. více, to je hloupost co jsem napsala, sorry, ale mám tady hodně chytré a jednoduché popsání demo od MVDr.
Kopíruji......
Demodikóza je parazitární kožní onemocnění psů, koček, ale i dalších zvířat a člověka. Demodex canis (trudník psí) je příčinou trudníkovitosti u psů. Parazit má doutníkovitý tvar, délky asi 0,2 –0,4mm a žije ve chlupových váčcích (folikulech). Při onemocnění způsobuje jejich zánět (folikulitidu), jehož důsledkem je vypadávání chlupů v postižené oblasti. Parazit se množí přímo na hostiteli a má několik vývojových stadií (vajíčko, larva nymfa a dospělec). Celý cyklus se odehrává v chlupovém folikulu. Parazit sám o sobě neškodí (vyskytuje se asi u 30 – 60% klinicky zdravých psů). Ke vzniku kožních změn dochází pouze u pacientů geneticky predisponovaných k tomuto onemocnění (současně s přítomností parazita existuje i specifický defekt obranného systému). K přenosu parazita dochází pouze v prvních několika málo dnech po porodu a to přímým přenosem z kůže matky na kůži štěněte. Žádný jiný způsob přenosu nebyl prokázán, tzn, pacient trpící onemocněním nemůže nakazit jiné psy ani člověka. Vzhledem k tomu, že jediný možný přenos je přímo z matky na štěně, není vhodné matky – nosiče zařazovat do chovu, neboť kromě parazita přenášejí též genetickou predispozici ke vzniku onemocnění a demodikóza se tak může nadále v chovu (a u daného plemene) dále šířit.
Klinické příznaky:
Klinické příznaky jsou velmi rozmanité. Existuje několik způsobů dělení :
1. Juvenilní forma (u mladých zvířat zhruba do 2 let života) a forma adultní (u zvířat starších)
2. Forma lokalizovaná nebo generalizovaná
3. Forma skvamózní (suchá) a pustulózní.
Juvenilní forma je velmi běžná a u valné většiny případů dojde k samovyléčení. Onemocnění se nejčastěji projevuje jako lokalizovaná suchá forma (ložiskovité vypadávání chlupů), obvykle počínající v oblasti obličeje. Asi u 10 – 20% případů může dojít ke generalizaci onemocnění téměř na celé tělo. V těchto případech obvykle se jedná o formu pustulózní (dochází k sekundární invazi bakteriemi a zhnisání chlupových váčků). Tuto formu je nutno vždy léčit. Onemocnění v dospělém věku může být jak lokalizované tak generalizované a obvykle svědčí o prodělaném stresu nebo o současně probíhajícím jiném onemocnění případně nádorovém bujení. Tuto formu je nutno vždy léčit a současně provést vyšetření, která by odhalila podmiňující onemocnění.
Diagnóza:
Diagnóza je založena na klinických příznacích a zejména na přímém mikroskopickém průkazu parazita v kožním seškrabu. Diagnóza je díky průkaznosti seškrabu dosti přímočará.
Léčba:
Léčba onemocnění je závislá na formě demodikózy. Pokud je zvolena adekvátní léčba, dojde až u 99% případů k vyléčení. Parazit je však velmi odolný a i přes nejagresivnější léčbu pacient zůstává celoživotním nosičem parazita a pokud se jedná o fenu, přenáší jej dále na své potomky.
Možnosti léčby:
1. U suché, lokalizované juvenilní formy dojde obvykle k samovyléčení bez jakékoli terapie. Vzhledem k tomu, že však více než 10% pacientů si vyvine formu generalizovanou je vhodné provádět léčbu i u těchto pacientů. Mnohdy stačí pouze zabránit sekundární bakteriální infekci pomocí antibakteriálních koupelí, avšak doporučujeme provést i léčbu orientovanou na likvidaci demodexe.
2. U pustulózní formy (jak lokalizované tak generalizované doporučujeme terapii jak antibakteriální (koupele, antibiotika), tak antiparazitární.
Způsoby léčby:
Existuje několik typů antiparazitik účinkujících na Demodikózu. Jako lék prvé volby se používá amitraz (Tactic, Ectodex nebo Mitaban). U tohoto přípravku je i přes jeho toxicitu vysoká bezpečnost a účinnost (nelze používat pouze u čivavy kde dochází k otravám, způsobujícím až smrt zvířete). K vyléčení dochází u více než 90% pacientů. Jako lék druhé volby (při selhání amitrazu) se používají avermectiny (mylbemicin oxim – Interceptor nebo ivermectin – Ivomec, a to ve velmi vysokých dávkách a dlouhodobě). Použití těchto přípravků má však již výraznější rizika, která mohou být i život ohrožující, zejména u určitých plemen (kolie, šeltie a některá další). Účinnost těchto látek je více než 99%.
Co lze říci závěrem? Onemocnění je léčitelné, avšak zvířata postižená klinickým onemocněním, vzhledem k trvalému nosičství parazita a nosičství genetické predispozice ke vzniku onemocnění, by neměla být zařazována do chovu a feny s generalizovanou demodikózou je nejvhodnější vykastrovat.
Autor: kontakt:
MVDr. Jan Rybníček AAVD
dermatologie, dermatohistopatologie, cytologie
Klinika Jaggy
Komárovská 5
617 00Brno
tel.: +420 545234035
fax: +420 545234406
e-mail: janrybnicek@iol.cz
www: www.jaggy.cz
...tenhle článek je už starší, brát trošku s rezervou.
gaya
napsal(a):
...tenhle článek je už starší, brát trošku s rezervou.
na stáří nesejde, co se léčby týče, tu provádí vet. Důležitá jsou fakta, která se týkají přenosu, dispozic a dědičnosti.....Možná by nebylo na škodu tedy porovnat ještě s jiným, demo začíná být strašákem, nemáš něco, nějaký odkaz?
anuska
napsal(a):
Ahoj.
Včera mi veterinářka oznámila že moje fena ma DEMODEX CANIS.
Má s tímto někdo skušenosti, nebo setkal se s tím někdo?
Jak je to potom s chovem?
Díky mockaj :-)
Jinak máme začátky, takže jsem dostali ECTODEX a koupeme v tom, léčíme, ale veterinářka říkala že ve stěru byli um mrtví ti paraziti co to znamená? Že si s nimi můj pes poradil sám?
Dík
DEMODEX CANIS je roztoč a žije na kůži psů. Pokud je pes OK, drží parazita pod kontrolou imunitní systém. Dojde-li k oslabení imunity, může se roztoč přemnožit a způsobit problémy s kůží, onemocnění se pak říká demodikóza. Tvoje fenka je ještě mladá, tak se asi jedná o juvenilní (pubertální) formu. Používá se ECTODEX, ten si dostala a měla by ses snažit o posilování imunity = zdravý životní styl, žádné nervy, dobré jídlo, přiměřené vycházky. Někteří veti ještě předepisují vitamín E, dává se taky biotin a zinek (často v jednom preparátu) a pupalka (humánní přípravek od Walmarku obsahuje pupalku společně s vitamínem E). Pozor na dávkování vitamínu E, éčko není rozpustné ve vodě a při předávkování může dojít k otravě. Naprostá většina mladých psů toto onemocnění překoná, tak se holky držte.
Dělala vetka víc seškrabů, nebo jenom jeden?
aira
napsal(a):
na stáří nesejde, co se léčby týče, tu provádí vet. Důležitá jsou fakta, která se týkají přenosu, dispozic a dědičnosti.....Možná by nebylo na škodu tedy porovnat ještě s jiným, demo začíná být strašákem, nemáš něco, nějaký odkaz?
na stáří sejde, pokud se zjistily nové skutečnosti...jiný článek jsem uvedla na začátku, odpovídá víc nynějšímu pohledu na demodikózu
anuska
napsal(a):
Ahoj.
Včera mi veterinářka oznámila že moje fena ma DEMODEX CANIS.
Má s tímto někdo skušenosti, nebo setkal se s tím někdo?
Jak je to potom s chovem?
Díky mockaj :-)
Jinak máme začátky, takže jsem dostali ECTODEX a koupeme v tom, léčíme, ale veterinářka říkala že ve stěru byli um mrtví ti paraziti co to znamená? Že si s nimi můj pes poradil sám?
Dík
Všem moc díky z odpovědi.
Ten článek so tu slečna přiložila jsem četla na internetu.
Taky jsem četla že pokud se demodikoza projeví u psa do věku dvou let, není to zase až tak vážné jako když se objeví u psa staršího.
Veterinářka mi poradila vitamíny ke krmení a chovatel od kterého ji mám změnu krmení (budeme kupovat Hills alespoň do vyléčení).
Veterinářka udělala v jeden den stary ze 4 různých míst na těle, kde jsme našli buď rozškrábaná místa nebo zarudlé fleky a všude našla parazita, ale většinou se nehýbal (pravděpodobně byl mrtvý?)
Také jsem se od veterinářky dozvěděla že demodex má na těle každý pes, ale jen u některého se to projeví, u některého nikdy (je to něco jako u lidí třeba kvasinky). Parazit zesílí pokud psovi oslabí imunita, myslím že to může být tou dlouhou a podle mě hodně mrazivou zimou. Vzhledem k tomu že pes je v bytě, takže neustálé přechody z tepla do zimy a pod. Může to být podle mě způsobeno tím.
Zatím jsem udělali první koupel v ectodexu a pak vám dám vě dět :-)) Ještě jdnou dík! :-)