Honí zvěř

peggyna napsal(a):
Omlouvám se, že se ti sem vtírnu, ale mám stejný problém. Mám ročního RR. Stopovačku bych moc nedoporučovala, protože ten náš vychcánek na ní poslouchá jak hodinky a když je nemá,tak to samo ví a tradá pryč. Teď chodíme na stopovačce,ptž u nás je zvěře kupa a nechci mít problémy, že by ji honil. Pak se,ale bojím,co bude po zimě až ho z tý stopovačky vypustím. Ještě jednou se ti Misho omlouvám,ale ráda si taky počkám na odpovědi.

To je v pohode, neomlouvej se. Snad nam nekdo poradi.

misha napsal(a):
To je v pohode, neomlouvej se. Snad nam nekdo poradi.

:-( neporadim, taky se pridam... mam 11 mes. cubinu a pokud zver neuvidim driv jak ona a nezakazu ji to, tak za ni meteli presne taky tak, dokud ji neprestane videt. Prijde vzdycky poslusne zpatky, ale v rozbehu uz nemam sanci ji korigovat... : Je taky jak smyslu zbavena, ...neslysim, ...nevidim...Tak ji radeji uz pak nevolam, zkazila bych privolani... Na cvicak chodime, privolani vsechno zvlada i ze hry , jen ty zajici me stvou.

misha napsal(a):
Ahoj, vim, ze se toto tema hodne objevovalo na nemoderovane diskuzi a take jsem si prispevky precetla, ale presto prosim jeste tady o radu.
Mam krizence JRT x foxterier, 1 rok a 8 mesicu. Chodili jsme s ni na zakladni vycvik a pak take na vycvik pro pokrocile, ktery jsme na zimu prerusili. Pred zimou se nam stavalo, ze kdyz utekla treba za srnou a mi zavolali ke mne, tak pribehla, moc jsme ji pochvalili a meli radost, ze ji odvolame od zvere. Ale nekdy cca od ledna, jakmile nestihneme rict "nesmis" dokud zver jen sleduje, tak uz pak na nic nereaguje. Honi treba zajice, pritom vydava zvuky jakoby knuceni a je uplne mimo, na nase volani nereaguje. Pokud zver ztrati z dohledu tak prijde. Ale nejhorsi bylo, kdyz jsme s ni byli na zasnezenem poli, nestihli jsme ji vcas okriknout a ona se vydala za srnou, to byla pryc asi 10 min., zkratka za ni po poli pelasila, protoze ji porad videla, my jsme sli zpatky na chalupu a ona za nami pak pomalu dobihala. To jsme teda nevydrzeli a nekolikrat jsme ji placli a hodne vynadali a asi pul hodiny jsme si ji nevsimali. Take se nam v posledni dobe stalo, ze dvakrat prebehla za pejskem pres silnici, pritom ji ucime, ze pred silnici musi cekat. Na nemoderovane diskuzi se casto radi stopovacka a povel lehni, chtela bych se zeptat, jestli se muze stejne tak pouzivat napr. povel sedni. A pak by me taky zajimalo, jak ji mame dat najevo, ze udelala neco spatneho, kdyz ji nemuzeme placnout, kdyz k nam pribehne. Myslite, ze ji mame treba pripnout hned na voditko a ukoncit prochazku? Nebo jak ji potrestat? Ja jsem ji doted pokazde pripla na voditko a cvicila s ni poradne chuzi u nohy, vetsinou az domu. Predem moc dekuji za vase rady!!!!

Já jsem odpůrcem stopovačky. Tu uznávám až jako poslední řešení s tím, že člověk musí být smířen s tím, že je to celoživotní zátěž na krku. A pokud by se podařilo ji časem odstranit bez porušení ovladatelnosti psa se stopovačkou na krku - tím lépe. Každopádně, pokud se rozhodnete pro stopovačku, vyhledejte si za pomoci vyhledavače ve článcích ten článek, který pojednává o přivolání na stopovací šňůře. Je v něm rozepsán postup, jak se ji "zbavit", ale je to proces opravdu na několik měsíců, ne-li let.
Co se týče samotného prohánění zvěře, vynechám přednášku, jak je to škodlivé pro tu zvěř, jen na to chci upozornit, a samozřejmě také pro psa z toho důvodu, že jakmile zjistí, že se nic neděje, bude se to stupňovat a čas jeho "nepřítomnosti" prodlužovat a může to skončit tragickou nehodou. Tedy to chce opravdu striktně řešit, nebo v nejhorším případě nepouštět tam, kde vím, že psa nepřivolám.
Pokud nedokážete VŽDY ihned zareagovat přivoláním nebo zákazem tak, aby to pes vnímal, musíte zvolit něco jiného. Stejně jako ti, jejichž pes nereaguje na zákaz či přivolání vůbec.
Jako nejschůdnější, pokud nedokážete psa vždy přivolat, vidím opravdu 100% naučené "daun" - okamžité zalehnutí ve směru vyběhnutí ke zvěři. Musí být zalehnutí, tedy ne v sedě, a to také nemůže být jakékoliv zalehnutí. Musí opravdu být učeno a prováděno tak, že pes na tento povel okamžitě!!! v jakékoliv situaci a na jakémkoliv místě lehne (celým tělem), doslova sebou buchne o zem, s krkem a hlavou položenou! mezi předními tlapami. Poté vyčká příchodu svého majitele (celou dobu tak leží!), který ho pochválí!!! a připne, pokračuje dál v chůzi, aby ho po několika minutách zase pustil.
Opravdu je nutné v nácviku, to zn.že nejdříve na klidných místech, poté na rušných a v neposlední řadě při vyběhnutí za nějakým psem, procvičí okamžité a přesné (výše popsáno) zalehnutí na jeden povel. Takto se musí směrovat výcvik, který bude trvat tak dlouho, jak často (či málo často) ho budete procvičovat, jaká rušivá místa budete volit, jak DŮSLEDNÍ!!! budete a jak chápavého psa máte. Upozorňuji bohužel, že tento cvik není možné "učit v rukavičkách" (jistě chápete jak to myslím), ať máte svého psa rádi sebevíc. A právě protože ho máte rádi, to cvičte co nejpřesněji a nejdůsledněji. Po celou dobu nácviku NESMÍTE se pokusit vyzkoušet cvik v praxi, dokud si opravdu nebudete jisti, že to jinde 100% funguje, jinak si celý nácvik zkazíte=svou práci zmaříte.
Procvičujte to nejdříve vedle nohy na vodítku, poté vedle nohy na volno, poté na dlouhém vodítku kdekoliv kolem vás, poté na volno ve vaši blízkosti a nakonec na volno do vzdálenosti asi 30 m od vás. Vždy, od počátku trvejte na tom, aby pes ulehl jak jsem psala přesně a ihned, doslova sebou plácl, a aby to bylo ve směru pohybu, v jakém se pohyboval. Trénujte a procvičujte, trénujte a procvičujte. A pak teprve nastane den "D" - prověření vaši píle v praxi... Hodně štěstí, trpělivosti a odhodlání!
PS: Tam, kde očekáváte zvěř, trvejte na pohybu psa kolem vás do vzdálenosti max.15 (lépe 10) !

eva nohelova napsal(a):
Já jsem odpůrcem stopovačky. Tu uznávám až jako poslední řešení s tím, že člověk musí být smířen s tím, že je to celoživotní zátěž na krku. A pokud by se podařilo ji časem odstranit bez porušení ovladatelnosti psa se stopovačkou na krku - tím lépe. Každopádně, pokud se rozhodnete pro stopovačku, vyhledejte si za pomoci vyhledavače ve článcích ten článek, který pojednává o přivolání na stopovací šňůře. Je v něm rozepsán postup, jak se ji "zbavit", ale je to proces opravdu na několik měsíců, ne-li let.
Co se týče samotného prohánění zvěře, vynechám přednášku, jak je to škodlivé pro tu zvěř, jen na to chci upozornit, a samozřejmě také pro psa z toho důvodu, že jakmile zjistí, že se nic neděje, bude se to stupňovat a čas jeho "nepřítomnosti" prodlužovat a může to skončit tragickou nehodou. Tedy to chce opravdu striktně řešit, nebo v nejhorším případě nepouštět tam, kde vím, že psa nepřivolám.
Pokud nedokážete VŽDY ihned zareagovat přivoláním nebo zákazem tak, aby to pes vnímal, musíte zvolit něco jiného. Stejně jako ti, jejichž pes nereaguje na zákaz či přivolání vůbec.
Jako nejschůdnější, pokud nedokážete psa vždy přivolat, vidím opravdu 100% naučené "daun" - okamžité zalehnutí ve směru vyběhnutí ke zvěři. Musí být zalehnutí, tedy ne v sedě, a to také nemůže být jakékoliv zalehnutí. Musí opravdu být učeno a prováděno tak, že pes na tento povel okamžitě!!! v jakékoliv situaci a na jakémkoliv místě lehne (celým tělem), doslova sebou buchne o zem, s krkem a hlavou položenou! mezi předními tlapami. Poté vyčká příchodu svého majitele (celou dobu tak leží!), který ho pochválí!!! a připne, pokračuje dál v chůzi, aby ho po několika minutách zase pustil.
Opravdu je nutné v nácviku, to zn.že nejdříve na klidných místech, poté na rušných a v neposlední řadě při vyběhnutí za nějakým psem, procvičí okamžité a přesné (výše popsáno) zalehnutí na jeden povel. Takto se musí směrovat výcvik, který bude trvat tak dlouho, jak často (či málo často) ho budete procvičovat, jaká rušivá místa budete volit, jak DŮSLEDNÍ!!! budete a jak chápavého psa máte. Upozorňuji bohužel, že tento cvik není možné "učit v rukavičkách" (jistě chápete jak to myslím), ať máte svého psa rádi sebevíc. A právě protože ho máte rádi, to cvičte co nejpřesněji a nejdůsledněji. Po celou dobu nácviku NESMÍTE se pokusit vyzkoušet cvik v praxi, dokud si opravdu nebudete jisti, že to jinde 100% funguje, jinak si celý nácvik zkazíte=svou práci zmaříte.
Procvičujte to nejdříve vedle nohy na vodítku, poté vedle nohy na volno, poté na dlouhém vodítku kdekoliv kolem vás, poté na volno ve vaši blízkosti a nakonec na volno do vzdálenosti asi 30 m od vás. Vždy, od počátku trvejte na tom, aby pes ulehl jak jsem psala přesně a ihned, doslova sebou plácl, a aby to bylo ve směru pohybu, v jakém se pohyboval. Trénujte a procvičujte, trénujte a procvičujte. A pak teprve nastane den "D" - prověření vaši píle v praxi... Hodně štěstí, trpělivosti a odhodlání!
PS: Tam, kde očekáváte zvěř, trvejte na pohybu psa kolem vás do vzdálenosti max.15 (lépe 10) !

Já jsem se chtěla zeptat ohledně povelu daun.Mám 8 měsíčního maďara a začala jsem s ním cvik nedávno zkoušet.Nejdřív tak,že jsem ho doma posadila,dala zůstaň a na délku pokoje daun.To se naučil za chvilku.Potom jsem zkoušela daunovat třeba v chůzi doma,ve hře s naším druhým psem a podobně.Taky pochopil.Ale venku ne a ne.Když jsme venku,dám povel,přiběhne ke mně a daunuje.Co s tím?Má mi ho někdo přidržet na stopovačce a já mám dávat povel? Jak mu mám prostě vysvětlit,že to znamená okamžitě a ne třeba po 2 krocích?

irenaa napsal(a):
Já jsem se chtěla zeptat ohledně povelu daun.Mám 8 měsíčního maďara a začala jsem s ním cvik nedávno zkoušet.Nejdřív tak,že jsem ho doma posadila,dala zůstaň a na délku pokoje daun.To se naučil za chvilku.Potom jsem zkoušela daunovat třeba v chůzi doma,ve hře s naším druhým psem a podobně.Taky pochopil.Ale venku ne a ne.Když jsme venku,dám povel,přiběhne ke mně a daunuje.Co s tím?Má mi ho někdo přidržet na stopovačce a já mám dávat povel? Jak mu mám prostě vysvětlit,že to znamená okamžitě a ne třeba po 2 krocích?

Vraťe se zase kousek na začátek. Tzn. učte ho daunování va vaši blízkosti a na dlouhém vodítku. Pokud to bude ok, využijte dlouhé vodítko. Pak volno, ale daunujte blízko sebe. Teprve poté využívejte daunování na větší vzdálenost. Tedy rada - prodlužujte vzdálenost - využijte daunování pozvolna. Daunování opravdu nesmí být klasické "lehni", ale bleskurychlé zalehnutí do "daun". ...Jako voják v boji při útoku granátem (hoooodně obrazně řečeno...)

eva nohelova napsal(a):
Já jsem odpůrcem stopovačky. Tu uznávám až jako poslední řešení s tím, že člověk musí být smířen s tím, že je to celoživotní zátěž na krku. A pokud by se podařilo ji časem odstranit bez porušení ovladatelnosti psa se stopovačkou na krku - tím lépe. Každopádně, pokud se rozhodnete pro stopovačku, vyhledejte si za pomoci vyhledavače ve článcích ten článek, který pojednává o přivolání na stopovací šňůře. Je v něm rozepsán postup, jak se ji "zbavit", ale je to proces opravdu na několik měsíců, ne-li let.
Co se týče samotného prohánění zvěře, vynechám přednášku, jak je to škodlivé pro tu zvěř, jen na to chci upozornit, a samozřejmě také pro psa z toho důvodu, že jakmile zjistí, že se nic neděje, bude se to stupňovat a čas jeho "nepřítomnosti" prodlužovat a může to skončit tragickou nehodou. Tedy to chce opravdu striktně řešit, nebo v nejhorším případě nepouštět tam, kde vím, že psa nepřivolám.
Pokud nedokážete VŽDY ihned zareagovat přivoláním nebo zákazem tak, aby to pes vnímal, musíte zvolit něco jiného. Stejně jako ti, jejichž pes nereaguje na zákaz či přivolání vůbec.
Jako nejschůdnější, pokud nedokážete psa vždy přivolat, vidím opravdu 100% naučené "daun" - okamžité zalehnutí ve směru vyběhnutí ke zvěři. Musí být zalehnutí, tedy ne v sedě, a to také nemůže být jakékoliv zalehnutí. Musí opravdu být učeno a prováděno tak, že pes na tento povel okamžitě!!! v jakékoliv situaci a na jakémkoliv místě lehne (celým tělem), doslova sebou buchne o zem, s krkem a hlavou položenou! mezi předními tlapami. Poté vyčká příchodu svého majitele (celou dobu tak leží!), který ho pochválí!!! a připne, pokračuje dál v chůzi, aby ho po několika minutách zase pustil.
Opravdu je nutné v nácviku, to zn.že nejdříve na klidných místech, poté na rušných a v neposlední řadě při vyběhnutí za nějakým psem, procvičí okamžité a přesné (výše popsáno) zalehnutí na jeden povel. Takto se musí směrovat výcvik, který bude trvat tak dlouho, jak často (či málo často) ho budete procvičovat, jaká rušivá místa budete volit, jak DŮSLEDNÍ!!! budete a jak chápavého psa máte. Upozorňuji bohužel, že tento cvik není možné "učit v rukavičkách" (jistě chápete jak to myslím), ať máte svého psa rádi sebevíc. A právě protože ho máte rádi, to cvičte co nejpřesněji a nejdůsledněji. Po celou dobu nácviku NESMÍTE se pokusit vyzkoušet cvik v praxi, dokud si opravdu nebudete jisti, že to jinde 100% funguje, jinak si celý nácvik zkazíte=svou práci zmaříte.
Procvičujte to nejdříve vedle nohy na vodítku, poté vedle nohy na volno, poté na dlouhém vodítku kdekoliv kolem vás, poté na volno ve vaši blízkosti a nakonec na volno do vzdálenosti asi 30 m od vás. Vždy, od počátku trvejte na tom, aby pes ulehl jak jsem psala přesně a ihned, doslova sebou plácl, a aby to bylo ve směru pohybu, v jakém se pohyboval. Trénujte a procvičujte, trénujte a procvičujte. A pak teprve nastane den "D" - prověření vaši píle v praxi... Hodně štěstí, trpělivosti a odhodlání!
PS: Tam, kde očekáváte zvěř, trvejte na pohybu psa kolem vás do vzdálenosti max.15 (lépe 10) !

Ahoj, ono se to pěkně řekne zadaunovat psa... Jenže moje bíglice má holé bříško a na zem by si nelehla ani za nic... A na sněhu ani nemluvím.. doma všechno v pohodě... na chodníku cokoli, ale jak je mokro nebo sníh nebo to lechtá na bříško, ani za nic...

misha napsal(a):
Ahoj, vim, ze se toto tema hodne objevovalo na nemoderovane diskuzi a take jsem si prispevky precetla, ale presto prosim jeste tady o radu.
Mam krizence JRT x foxterier, 1 rok a 8 mesicu. Chodili jsme s ni na zakladni vycvik a pak take na vycvik pro pokrocile, ktery jsme na zimu prerusili. Pred zimou se nam stavalo, ze kdyz utekla treba za srnou a mi zavolali ke mne, tak pribehla, moc jsme ji pochvalili a meli radost, ze ji odvolame od zvere. Ale nekdy cca od ledna, jakmile nestihneme rict "nesmis" dokud zver jen sleduje, tak uz pak na nic nereaguje. Honi treba zajice, pritom vydava zvuky jakoby knuceni a je uplne mimo, na nase volani nereaguje. Pokud zver ztrati z dohledu tak prijde. Ale nejhorsi bylo, kdyz jsme s ni byli na zasnezenem poli, nestihli jsme ji vcas okriknout a ona se vydala za srnou, to byla pryc asi 10 min., zkratka za ni po poli pelasila, protoze ji porad videla, my jsme sli zpatky na chalupu a ona za nami pak pomalu dobihala. To jsme teda nevydrzeli a nekolikrat jsme ji placli a hodne vynadali a asi pul hodiny jsme si ji nevsimali. Take se nam v posledni dobe stalo, ze dvakrat prebehla za pejskem pres silnici, pritom ji ucime, ze pred silnici musi cekat. Na nemoderovane diskuzi se casto radi stopovacka a povel lehni, chtela bych se zeptat, jestli se muze stejne tak pouzivat napr. povel sedni. A pak by me taky zajimalo, jak ji mame dat najevo, ze udelala neco spatneho, kdyz ji nemuzeme placnout, kdyz k nam pribehne. Myslite, ze ji mame treba pripnout hned na voditko a ukoncit prochazku? Nebo jak ji potrestat? Ja jsem ji doted pokazde pripla na voditko a cvicila s ni poradne chuzi u nohy, vetsinou az domu. Predem moc dekuji za vase rady!!!!

S tim potrestanim je to opravdu tezke - myslim, ze nejjednodussi je ji proste bez velkeho komentare priponout na voditko a vratit se domu. Potrestatni je ale v kazdem pripade spatne - to muzete udelat jen kdyz psa sami chytite - a to se stane malokdy.

Ke stopovacce - osobne si nemyslim, ze by to byl tak velky proble, ani ze by to znamenalo dozivotni chuzi na voditku. Pokud ale stopovacku zacnete pouzivat, musite ji dusledne a porad pouzivat pomerne dlouho (minimalne tak tri mesice), a pak treba i po centimetrech zkracovat (to uz samozrejme v dobe, kdy je pes na stopovacce zvykly, a chodi s ni tak, ze ji taha za sebou) - pes totiz porad neco na krku citi, vi ze tam ma provaz, a (obvykle) mu nedojde, ze za tech par centimetru, co tam nakonec zbyly, ho uz nechytite

misha napsal(a):
Ahoj, vim, ze se toto tema hodne objevovalo na nemoderovane diskuzi a take jsem si prispevky precetla, ale presto prosim jeste tady o radu.
Mam krizence JRT x foxterier, 1 rok a 8 mesicu. Chodili jsme s ni na zakladni vycvik a pak take na vycvik pro pokrocile, ktery jsme na zimu prerusili. Pred zimou se nam stavalo, ze kdyz utekla treba za srnou a mi zavolali ke mne, tak pribehla, moc jsme ji pochvalili a meli radost, ze ji odvolame od zvere. Ale nekdy cca od ledna, jakmile nestihneme rict "nesmis" dokud zver jen sleduje, tak uz pak na nic nereaguje. Honi treba zajice, pritom vydava zvuky jakoby knuceni a je uplne mimo, na nase volani nereaguje. Pokud zver ztrati z dohledu tak prijde. Ale nejhorsi bylo, kdyz jsme s ni byli na zasnezenem poli, nestihli jsme ji vcas okriknout a ona se vydala za srnou, to byla pryc asi 10 min., zkratka za ni po poli pelasila, protoze ji porad videla, my jsme sli zpatky na chalupu a ona za nami pak pomalu dobihala. To jsme teda nevydrzeli a nekolikrat jsme ji placli a hodne vynadali a asi pul hodiny jsme si ji nevsimali. Take se nam v posledni dobe stalo, ze dvakrat prebehla za pejskem pres silnici, pritom ji ucime, ze pred silnici musi cekat. Na nemoderovane diskuzi se casto radi stopovacka a povel lehni, chtela bych se zeptat, jestli se muze stejne tak pouzivat napr. povel sedni. A pak by me taky zajimalo, jak ji mame dat najevo, ze udelala neco spatneho, kdyz ji nemuzeme placnout, kdyz k nam pribehne. Myslite, ze ji mame treba pripnout hned na voditko a ukoncit prochazku? Nebo jak ji potrestat? Ja jsem ji doted pokazde pripla na voditko a cvicila s ni poradne chuzi u nohy, vetsinou az domu. Predem moc dekuji za vase rady!!!!

Budeme zkoušet teda ten "daun",uvidíme jak nám to půjde. Já ho od zvěře odvolám,ale někdy to je po 30 někdy i po 100m někdy i více-proto chodíme na stopovačce,ptž i těch 100m může stát vysílenou srnu život zápalem plic. Dnes jsem ho pouštěla ze stopovačky a zatím je v pohodě-drží se víc u mě, reaguje,když na něj zavolám, že jdeme, nepřiběhl hned na přivolání akorát když čmuchal.Samo ho chválím a pouštím jen na otevřeným prostranství a furt šmíruju,abych případnou zvěř zachytila dřív,taky mu házím klacky a hraju si s ním, aby neměl moc času koukat po okolí.Je poznat,že bez stopovačky je šťastnější.
Docela ovládáme sedni na dálku,takže s daunem by neměly být problémy.Díky za rady a držte nám palce

peggyna napsal(a):
Budeme zkoušet teda ten "daun",uvidíme jak nám to půjde. Já ho od zvěře odvolám,ale někdy to je po 30 někdy i po 100m někdy i více-proto chodíme na stopovačce,ptž i těch 100m může stát vysílenou srnu život zápalem plic. Dnes jsem ho pouštěla ze stopovačky a zatím je v pohodě-drží se víc u mě, reaguje,když na něj zavolám, že jdeme, nepřiběhl hned na přivolání akorát když čmuchal.Samo ho chválím a pouštím jen na otevřeným prostranství a furt šmíruju,abych případnou zvěř zachytila dřív,taky mu házím klacky a hraju si s ním, aby neměl moc času koukat po okolí.Je poznat,že bez stopovačky je šťastnější.
Docela ovládáme sedni na dálku,takže s daunem by neměly být problémy.Díky za rady a držte nám palce

Já bych se ještě chtěla zeptat, když jsme ji doteď učili "lehni", mame to změnit na "daun" nebo nemusíme? Jinak o vikendu jsme ji odvolali od zajíce a já dneska ráno, poté, co se rozeběhla za pejskem Ale stejně je to raubíř

misha napsal(a):
Já bych se ještě chtěla zeptat, když jsme ji doteď učili "lehni", mame to změnit na "daun" nebo nemusíme? Jinak o vikendu jsme ji odvolali od zajíce a já dneska ráno, poté, co se rozeběhla za pejskem Ale stejně je to raubíř

Jaky povel pouzijete je uplne na vas - muzete mit klidne "zidle". Jen to nekdy pri praci nebo na zkouskach muze znit zajimave. Ale zas se to aspon nesplete s povelem, ktery dava nekdo jiny svemu psovi. :-)

misha napsal(a):
Já bych se ještě chtěla zeptat, když jsme ji doteď učili "lehni", mame to změnit na "daun" nebo nemusíme? Jinak o vikendu jsme ji odvolali od zajíce a já dneska ráno, poté, co se rozeběhla za pejskem Ale stejně je to raubíř

Tak to bych prosila vysvětlení.Já to pochopila tak, že daun je něco jiného než lehni.
Daun-pes natažený, hlava mezi předními packami a pro psa se chodí tzn. něco jako odložení na dálku?
Lehni- pes leží s hlavou vzhůru. lze ho i přivolat?
Je to tak nebo nějak jinak, můžete mi to upřesnit?

peggyna napsal(a):
Tak to bych prosila vysvětlení.Já to pochopila tak, že daun je něco jiného než lehni.
Daun-pes natažený, hlava mezi předními packami a pro psa se chodí tzn. něco jako odložení na dálku?
Lehni- pes leží s hlavou vzhůru. lze ho i přivolat?
Je to tak nebo nějak jinak, můžete mi to upřesnit?

Aha... Pokud to chapete takto, je opravdu rozdil mezi "down" a "lehni". Jaky vyznam kteremu povelu priradite, je ale opravdu na vas, a jestli bude na povel "sekera" delat to, co odpovida "down", a na povel "punta" cinnost odpovidajici obvykle povelu "lehni" je opravdu na vas.

Pokud vim, je rozdil popsany v predchzim obvykle takto brany, ale osobne povel "down" nepouzivam, a pro odlozeni na dalku (nebo pro polozeni psa v pripade, kdy potrebuji zastavit nezadouci cinnost) pouzivam povel "lehni". Pokud dam psovi tento povel a pes lezi, nikdy mu nedam dalsi povel - vzdy si pro nej dojdu. Pripada mi, ze mu v tom delam mensi gulas v hlave, a jestli bude lezet s hlavou mezi packami, nebo jsetli se pri tom na mne bude divat se zdvizenou hlavou, je mi celkem jedno - dulezite je, ze se nehne z mista.

Nevim, jak je to u sluzebniho vycviku, ten nedelam. :-)

wewerushka napsal(a):
Ahoj, ono se to pěkně řekne zadaunovat psa... Jenže moje bíglice má holé bříško a na zem by si nelehla ani za nic... A na sněhu ani nemluvím.. doma všechno v pohodě... na chodníku cokoli, ale jak je mokro nebo sníh nebo to lechtá na bříško, ani za nic...

No, a tady babo raď.... Neznám bohužel už nic jiného "humánního" (nepočítám těžké donucovací metody-elektr.obojek, špalek uvázaný na ze předu na obojek, aby bouchal psa při běhu do nohou...).

orin napsal(a):
S tim potrestanim je to opravdu tezke - myslim, ze nejjednodussi je ji proste bez velkeho komentare priponout na voditko a vratit se domu. Potrestatni je ale v kazdem pripade spatne - to muzete udelat jen kdyz psa sami chytite - a to se stane malokdy.

Ke stopovacce - osobne si nemyslim, ze by to byl tak velky proble, ani ze by to znamenalo dozivotni chuzi na voditku. Pokud ale stopovacku zacnete pouzivat, musite ji dusledne a porad pouzivat pomerne dlouho (minimalne tak tri mesice), a pak treba i po centimetrech zkracovat (to uz samozrejme v dobe, kdy je pes na stopovacce zvykly, a chodi s ni tak, ze ji taha za sebou) - pes totiz porad neco na krku citi, vi ze tam ma provaz, a (obvykle) mu nedojde, ze za tech par centimetru, co tam nakonec zbyly, ho uz nechytite

S tím trestáním je to opravdu velmi těžké rozhodnutí. Někteří psi vědí, že neměli běžet za zvěří a pochopili by, proč dostali, ale někteří-většina se plíží po příchodu k vám, protože očekávají trest (proto se plíží, ne proto, že ví, že neměli zvěř honit...!).
Možná by tu byla malá klička, kterou by v nutném případě a potřebě () psovoda psa potrestat za honění zvěře po jeho příchodu k vám bylo možno využít.... Když pes nepřijde na přivolání a vrací se až „sám“ po hodné chvíli, a beze slova se vám ho podaří chytit, může přijít trest (ale musí být pes "odchycen" bez současného přivolávání k vám!). Pak musí následovat znovu "volno", znovu přivolání a poooochvala či i odměna za to, že přišel.
Tudy by tedy mohla vést cesta „potrestání psa“ při příchodu z lovu. Zopakuji: jít mu naproti - když přibíhá, odchytit ho, trest, volno, přivolat a pochválit+odměnit+radovat se z jeho příchodu (musíte být dobří herci).
Pořád musíte myslet na to, že pes si horko těžko dokáže dát do souvislosti pochvalu či naopak trest za něco, co bylo před více než 3 vteřinami. Aby jsme měli jakous takous jistotu a své přesvědčení o pravdivosti tohoto tvrzení, tak dejme si hranici pro tento případ třeba 7 vteřin . Tedy pochvala za to přivolání (poté) je za to přivolání, které bylo jakoby "opravné". Nikoliv za to, že „byl na lovu“.
Omlouvám se, že jsem to dnes napsala jaksi krkolomně...

orin napsal(a):
Aha... Pokud to chapete takto, je opravdu rozdil mezi "down" a "lehni". Jaky vyznam kteremu povelu priradite, je ale opravdu na vas, a jestli bude na povel "sekera" delat to, co odpovida "down", a na povel "punta" cinnost odpovidajici obvykle povelu "lehni" je opravdu na vas.

Pokud vim, je rozdil popsany v predchzim obvykle takto brany, ale osobne povel "down" nepouzivam, a pro odlozeni na dalku (nebo pro polozeni psa v pripade, kdy potrebuji zastavit nezadouci cinnost) pouzivam povel "lehni". Pokud dam psovi tento povel a pes lezi, nikdy mu nedam dalsi povel - vzdy si pro nej dojdu. Pripada mi, ze mu v tom delam mensi gulas v hlave, a jestli bude lezet s hlavou mezi packami, nebo jsetli se pri tom na mne bude divat se zdvizenou hlavou, je mi celkem jedno - dulezite je, ze se nehne z mista.

Nevim, jak je to u sluzebniho vycviku, ten nedelam. :-)

K tomu "daun" a "lehni" si dovolím oponovat a něco připsat. Stejně tak k používání povelů.
Co se týče povelů, můžete zpravidla používat jaké chcete, třeba povel "židle" místo "k noze", ovšem jen pokud nikdy nebudete dělat žádné zkoušky. U zkoušek jsou zpravidla povoleny pouze přesně dané povely pro jednotlivé cviky.
Jenže ono použití konkrétního slova s konkrétní intonací ap. má také další opodstatnění, jako například, že musí znít stroze-zákazově, nebo klidně, nebo dlouze aby psa zpomalilo, pochválilo či uklidnilo atd.. Proto se používá pro např. zákaz něco jíst zpravidla krátce povel "fuj" nikoli "nežer to", pro pochválení „tak je hodný“ a ne krátce „jo“...
A dostávám se k "daun" a "lehni". Jsou to dva rozdílné cviky! a pes je také má tak brát. "Lehni" se dá použít u nohy, při dlouhodobém odložení (když někam jdu ap.), pro odložení za pochodu.... Ze žádného dlouhodobého odložení by se neměl pes přivolávat, nebo alespoň ne většinou. Ovšem "daun", to je něco takového, co znamená "přilep se ihned k zemi, i kdyby trakaře padaly, i kdybych tě přemlouval, aby jsi za mnou na šunku přišel...". Když je "daun" pes se musí přilepit k zemi, jako by s ní srostl a nic by ho odtud nemělo dostat, dokud si pro něj jeho páníček nepřijde. Zkrátka "daun" by pro něj mělo znamenat jako to "poslední slovo", které není možné ničím překonat. Ani odběhnutím za zvěří, ani jiným povelem. Proto má mít daun takovou moc, protože lákání vyběhnout za zvěří je velmi silné, silnější, než "nějaké" lehni, u kterého se pes může převalovat z boku na bok, lelkovat, sledovat co se kolem děje, lehni daleko od pána pro psa znamená zpravidla pohodu a čekání (nemyslím změnu poloh na dálku). Daun ne...

eva nohelova napsal(a):

K tomu "daun" a "lehni" si dovolím oponovat a něco připsat. Stejně tak k používání povelů.
Co se týče povelů, můžete zpravidla používat jaké chcete, třeba povel "židle" místo "k noze", ovšem jen pokud nikdy nebudete dělat žádné zkoušky. U zkoušek jsou zpravidla povoleny pouze přesně dané povely pro jednotlivé cviky.
Jenže ono použití konkrétního slova s konkrétní intonací ap. má také další opodstatnění, jako například, že musí znít stroze-zákazově, nebo klidně, nebo dlouze aby psa zpomalilo, pochválilo či uklidnilo atd.. Proto se používá pro např. zákaz něco jíst zpravidla krátce povel "fuj" nikoli "nežer to", pro pochválení „tak je hodný“ a ne krátce „jo“...
A dostávám se k "daun" a "lehni". Jsou to dva rozdílné cviky! a pes je také má tak brát. "Lehni" se dá použít u nohy, při dlouhodobém odložení (když někam jdu ap.), pro odložení za pochodu.... Ze žádného dlouhodobého odložení by se neměl pes přivolávat, nebo alespoň ne většinou. Ovšem "daun", to je něco takového, co znamená "přilep se ihned k zemi, i kdyby trakaře padaly, i kdybych tě přemlouval, aby jsi za mnou na šunku přišel...". Když je "daun" pes se musí přilepit k zemi, jako by s ní srostl a nic by ho odtud nemělo dostat, dokud si pro něj jeho páníček nepřijde. Zkrátka "daun" by pro něj mělo znamenat jako to "poslední slovo", které není možné ničím překonat. Ani odběhnutím za zvěří, ani jiným povelem. Proto má mít daun takovou moc, protože lákání vyběhnout za zvěří je velmi silné, silnější, než "nějaké" lehni, u kterého se pes může převalovat z boku na bok, lelkovat, sledovat co se kolem děje, lehni daleko od pána pro psa znamená zpravidla pohodu a čekání (nemyslím změnu poloh na dálku). Daun ne...

Predpokladam, ze tento vyklad plati pro sluzebni vycvik - tedy informace o tom,z e na zkouskach jsou rpedepsane povely. Nikdy jsem neslysel o tom, ze by na loveckych zkouskach byly povely predepsane, a zazil jsem i pripad, kdy misto povelu "prines" (resp. "aport" rekla vudkyne "pluj" (slo o aport z vody), pes pochopil, o co slo, prineslo, a dostal plne bodove hodnoceni (a tahle historka prezila i nadale).

Proto rikam, ze pokud ma povel "lehni" silu vami popisovaneho "down", je jedno, jestli se jmenuje tak nebo onak. No a proto take rikam, ze v pripade meho psa nepouzivam jiny povel - "lehni" mi vzdy stacilo, psa tim polozim, a pak si pro nej dojdu. Pokud mu chci po zastaveni dat jiny povel, proste nepouziju "lehni", ale jen "stop-hvizd", nebo "sedni".

orin napsal(a):
Predpokladam, ze tento vyklad plati pro sluzebni vycvik - tedy informace o tom,z e na zkouskach jsou rpedepsane povely. Nikdy jsem neslysel o tom, ze by na loveckych zkouskach byly povely predepsane, a zazil jsem i pripad, kdy misto povelu "prines" (resp. "aport" rekla vudkyne "pluj" (slo o aport z vody), pes pochopil, o co slo, prineslo, a dostal plne bodove hodnoceni (a tahle historka prezila i nadale).

Proto rikam, ze pokud ma povel "lehni" silu vami popisovaneho "down", je jedno, jestli se jmenuje tak nebo onak. No a proto take rikam, ze v pripade meho psa nepouzivam jiny povel - "lehni" mi vzdy stacilo, psa tim polozim, a pak si pro nej dojdu. Pokud mu chci po zastaveni dat jiny povel, proste nepouziju "lehni", ale jen "stop-hvizd", nebo "sedni".

Ano, s těmi předepsanými povely mám na mysli sportovní výcvik (ZVV, SChH........). Loveckému se nevěnuji (snažím se na to ve většině přísp.upozorňovat).
S tím "daun" a "lehni" - hodně záleží na psovi a na dané situaci. Někdo si vystačí s "lehni", jiný potřebuje trochu něco jiného. Někomu stačí zašeptat "fuj je to" a jiný musí hromově zařvat "fuj".
...Ale zkuste zařvat hromově "lehni" a stejně hromově "daun". "Daun" vyzní jako jeden rázný štěk. Věřím, že je pro psa "jasnější" jeho význam.