Uživatel s deaktivovaným účtem

Hledám akutně někoho, kdo si vezme na dožití 14 letého křížence belgického ovčáka. Je hubený, hluchý, po mrtvičce má neurologický problém, chodí s hlavičkou trošku na stranu a zadní nožičky občas moc neposlouchají, ale žere dobře a má pořád takovou tu jiskru v očích - pár měsíců by si ještě na světě pobyl. Ovšem neseženu-li do večera nějaký domov důchodců, tak mu z toho světa budu muset pomoct, protože domů si ho fakt vzít nemůžu.
Praha a okolí.
Jsem taky pro euthanazii. K čemu bude psovi pár měsíců navíc, když je stráví vypuzen ze své smečky, v cizím prostředí, s lidmi, které nikdy neviděl a nezná? Takhle staré zvíře si bude na jakoukoliv změnu zvykat jen velmi těžko, a jeho zdravotní stav to spíš zhorší. Pokud si ho nemůžete vzít Vy, zkraťte mu to, a nepřehazujte zodpovědnost na jiné.
Lucie
Uživatel s deaktivovaným účtem

pinoha
napsal(a):
Jsem taky pro euthanazii. K čemu bude psovi pár měsíců navíc, když je stráví vypuzen ze své smečky, v cizím prostředí, s lidmi, které nikdy neviděl a nezná? Takhle staré zvíře si bude na jakoukoliv změnu zvykat jen velmi těžko, a jeho zdravotní stav to spíš zhorší. Pokud si ho nemůžete vzít Vy, zkraťte mu to, a nepřehazujte zodpovědnost na jiné.
Lucie
Slušně napsané, napsala bych to tvrději.
Mám doma fenku v podobném stavu. Nedovedu si představit, že by musela jít jinam. Bylo by to pro ní hodně tvrdé a nemyslím že by to "pobrala"... Po druhé mrtvičce je "lehce senilní", žije si svůj život tam kde ho celý prožila a kde je zvyklá a pochybuju, že by si v jejím stavu lehce zvykla jinde. Vím že se může lecos přihodit, ale také si myslím, že pro pejska bude v takovém případě euthanazie lepší.
woey
napsal(a):
Podle mě ten pes zadavatelce nepatří, jen mu hledá domov - vždyť psala, že ona si ho domů vzít nemůže...každopádně já bych asi byla taky pro utracení než ho dávat do úplně nové rodiny...
Souhlasím, také si myslím,že ten pes není její.
A také bych byla raději pro to utracení. Takhle starého psa si nikdo stejně nevezme.
Pejsek už má tolik problémů, změna prostředí pro něj je jen další přítěží... Je to smutné, ale řešila bych to stejně, jak tu již bylo zmíněno. Něco podobného jsme museli kdysi řešit u kobylky. Léčení slepoty bez výsledku, následovala změna chování k ostatním koním, začala být nebezpečná, lekala se... I fyzicky se strašně změnila, už to nebyl vůbec "ten" kůň... Mohla se umístnit jinam, ale tam by prožívala zřejmě psychicky to co u nás, s tím, že navíc tam byli i cizí lidé. S těžkým srdcem jsme se rozhodli pro konec.