Mám letos 4 letého křížence - tzv. skoro RR a skoro staffa. Psa jsem nechávala kastrovat po jeho prvním roce života a je to pro nás ze všech stran asi lepší, snad i pro psa doufám - jinak ač s poměrně slušnou poslušností byl schopen za fenou proskakovat oknem - zavřeným. Má spoustu psích kamarádů, pes žije se mnou v bytě, denně se mnou jezdí k rodičům ke koním, kde mám ještě staršího psa GR. Má taky výborného fakt kamaráda, mladého NO, s kterým si maximálně rozumějí, vydrží si hrát hodiny a hodiny, jsou spolu prakticky denně. Ani retriever, ani ovčák nikdy neměli potřebu psa nějak oňuchávat, olizovat, nebo zkoušet nakrývat. Nicméně cca 14 dní zpátky došlo ke změně. Retriever se k němu chová vyloženě jako k háravé feně, neustále se pokouší o jakési předehry, očuchává, olizuje, zkouší na mého psa naskakovat, ten je takový ňouma, že v podstatě štěkne nebo hrkne, až je toho příliš. U NO kámoše toto chování není tak markantní, avšak změna se objevuje i tady, i on psa očuchává s větším zájmem a pokouší se ho obskočit.
Můj dotaz zní, jak a co se mohlo u psa v poslední době změnit a jak to změnit zpátky..?
Díky, Jana
No, s vetem to klidně prokonzultuju, nicméně nemyslím si, že by toto mělo znamenat nějaký vážnější zdravotní problém...myslím si, že zřejmě tím, že je kastrát psům asi jinak voní...
Jsem schopna psa okřiknout a okamžitě toho nechá, ale jakmile není pod dozorem, soustavně se o něco pokouší...mám obavy halvně o staršího retrievra, aby z toho chudáka starouše nekleplo, své krycí roky už má za sebou...:)