esssi
napsal(a):
Všude se píše, že jsou dokonalí k dětem. Mají nějaká negativa?
Muj otec měl boxera 12 let.Byl to pes který opravdu miloval děti.Ačkoliv nikdy nechodil na cvičák dokonale zvládal poslušnost,nikdy necvičil obranu,přesto svého páníčka bránil.K ostatním psum nebyl agresivní.Pokud na něho vyprudil nějaký prcek,jen zavrčel a malého provinilce přimáčkl packou k zemi.Nikdy jej nekousl.Pokud to byl velký pes to se klidně popral.Byl to pes sebevědomý a hrdý.Nebyly s ním žádné výchovné problémy.O žádných negativech nevím.Muj otec nyní žádného psa nemá,boxeři,ale zustali jeho srdcovka.Toto je naše zkušennost s boxerem,myslím,že je to skvělý pes a skvělá volba.
jestli chceš negativa:
boxer má 25 kg. Je to sportovní, temperamentní, v prvních letech až divoký pes. Bude asi na dítě skákat, může ho poškrábat. Dítě ho nemůže vodit na vodítku samo, neudrží ho. Jak psi, tak feny se můžou prát s ostatními psy. Někteří boxeři mají tendenci dítě vychovávat - oženou se po něm, třeba i škrábnou zubama.
Na druhou stranu asi neexistuje možnost, že by boxer na dítě přímo zaútočil.To už by musel být týraný .
Jestli si psa pořídíš za účelem sportu, čili pes bude svůj temperament ventilovat jinde,bude v rodině super. Pokud mu zaměstnání nedáš a necháš ho s děckem, bude asi provokovat k divokým hrám, možná i trochu nebezpečným. Už jsem zažila několik rodin, které se boxera zbavili právě pro tu divokost - nedokázali ho zvládnout. Takže záleží, jestli se na sportovního psa cítíš.
Když jsem byla ještě mimino a bydleli jsme v paneláku, paní vedle nás měla boxera. Jako štěně jí doma prý úplně všechno zdevastoval, když jsem se narodila já, byl už starší. Ale z pozdějších společných procházek si pamatuju, že mi nikdy neublížil, a to jsem mu prý jako nerozumné dvouleté dítě dávala zabrat....no, nevim, za mě jsou boxeři fajn.
Tak já přidám osobní zkušenost. Za svůj život jsem měla postupně tři boxíky. S prvním vyrůstaly moje děti, opíraly se o něj při prvních krůčcích. Nikdy jim neublížil, občas teda "hodily záda", když si zaskotačil, dělily se s ním o rohlíky, zároveň byl miláčkem dětí ze sídliště. Když byl starší, tak najednou přestal mít rád cizí děti, myslím že mu některé v nestřeženém okamžiku něco provedlo. Ale to neznamená, ža by po nich vyjížděl, jen už je prostě nechtěl a klidil se jim z cesty. Doma k mým byl pořád stejně trpělivý. Když už měl jejich pozornosti dost, jemně je vzal za rukáv, odvedl kus dál a odešel. Ostatní už jsem neměla u dětí, to už byly velké, ale všichni mí boxeři byli věčně rozesmátí psi, klauni, připravení pořád něco dělat. V naší nepřítomnosti doma v klidu spali, ožívali s naším příchodem z práce. Na výcvik vcelku jednodušší, jen je potřeba důslednost, oni rádi "zkoušejí". Prostě pro mě je boxer vcelku ideální rodinný pes, ač nebyli cvičeni na cvičáku, jen doma pro potřeby normálního soužití, tak v okamžiku, kdy se do mě začali navážet cikáni vcelku bez váhání zakročil.
A abych nebyla neobjektivní, tak teď negativa - všichni se snažili do cca roku ničit (rozkousaná matrace, okousaná zeď, jeden sundal i tapety atd - prostě s tím je asi třeba trochu počítat. A všichni mí boxíci - samci - měli snahu se prát. Na prochajdě jsem musela mít oči na štopkách a vidět i dozadu.Ale zase když jsme našli v zimě cizího boxera a bylo třeba ho načas vzít k nám, tak pro tu dobu bylo příměří. Po odevzdání páníkům, když jsme se potkali, tak se do sebe s chutí pustili. Ale myslím že celkově jejich plusy stonásobně převažují nad mínusy. Jsou strašně společenští a co se týká práce, pokud budete chtít chodit na cvičák, tak makat taky umějí a bavčí je to.
Uživatel s deaktivovaným účtem

dalo by se říct že boxer byl můj první pes ,na něm sem vlastně coby desetiletá holka dělala svoje první kynologické pokusy ,byl úžasně trpělivý , mírumilovný ,neagresivní k lidem i ke psům , ale v případě potřeby se dovedl bránit a bránil by i nás. snadno se učí a co se naučí pamatuje si navždy, jsou to velmi dobří psi k dětem a do rodiny ,jediná jejich vada je že dost slintají, jinak nevím jak jsou na tom ted zdravotně ,já ho měla 16 let a veterináře potřeboval jen na očkování ,ale umřel už před 20 lety takže dneska to bude trošku jinak ,od té doby jsme měla ovčáky i jiné psy , nakonec jsem skončila u labradora ten mě vyhovuje nejvíc ,ale boxera stále považuji za jednoho z dobrých psů.
ilisek
napsal(a):
Co je prosím spondyloza, která se v chovu boxeru sleduje? děkuji
tibetak

XXX.XXX.14.7
Naše holky byly malý, když jsme si pořídili štěndo boxera. Mimino narozené v únoru a pejsek v květnu. Od malička se od kočárku nehnul a vyrůstali bok po boku. Odháněl kohouta, který se kolem kočáru motal, nepustil k němu nikoho cizího. Jakmile jsme malou vzala domů, už si kočátu ani nevšimnul. Opírala se o něj, když začínala chodit a byla to vážně správná dvojka. Nikdy jí neublížil i když občas hodila pěkný záda jak kolem ní probíhal. Oklepala se, vstala a zase se batolila za psem. Měl úžasnou povahu. Ano. slintají, ale můžu vám říct, že dogy slintají daleko víc. Měli jsme několik ras pejsků, ale tenhle boxeří kluk byl skvělej!