Neregistrovaný uživatel

Mám takový problém, mám 8 měsíční trikolorní fenku šeltie. Je poslušná, hodná, ale hrozně bázlivá. Nejdříve jsem si myslela, že jsem na ni moc přísná, ale později jsem se od jiných chovatelů dozvěděla, že její chovatel chová šeltičky i kolie a prasečích chlívkách a žádnou socializaci nemají. Chci s ní běhat agility, ale mám strach, že to nezvládne. Doma nebo tak se chová naprosto v pořádku a je v pohodě, ale na výstavách apod je to šílený. Mohli by jste mi poradit, jak se k ní chovat a co s tím, aby se to zlepšilo. Moc díky.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám takový problém, mám 8 měsíční trikolorní fenku šeltie. Je poslušná, hodná, ale hrozně bázlivá. Nejdříve jsem si myslela, že jsem na ni moc přísná, ale později jsem se od jiných chovatelů dozvěděla, že její chovatel chová šeltičky i kolie a prasečích chlívkách a žádnou socializaci nemají. Chci s ní běhat agility, ale mám strach, že to nezvládne. Doma nebo tak se chová naprosto v pořádku a je v pohodě, ale na výstavách apod je to šílený. Mohli by jste mi poradit, jak se k ní chovat a co s tím, aby se to zlepšilo. Moc díky.
Mám taky šeltii,naštěstí z výborné CHS,kde proběhla základní socializace, a jelikož jsem o tomto byla informována v štěněčím věku jsem s ním všude možně chodila ,aby si na všechno zvykl.také jsme od 4 měsíců jezdili pravidelně mhd,chodili na cvičák.Můžu poradit jen dělat totéž a zárověn ,aby psík ve vás cítil oporu,naprosto vám důvěřoval,tozn. zamezit neg.zážitkům.I.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám takový problém, mám 8 měsíční trikolorní fenku šeltie. Je poslušná, hodná, ale hrozně bázlivá. Nejdříve jsem si myslela, že jsem na ni moc přísná, ale později jsem se od jiných chovatelů dozvěděla, že její chovatel chová šeltičky i kolie a prasečích chlívkách a žádnou socializaci nemají. Chci s ní běhat agility, ale mám strach, že to nezvládne. Doma nebo tak se chová naprosto v pořádku a je v pohodě, ale na výstavách apod je to šílený. Mohli by jste mi poradit, jak se k ní chovat a co s tím, aby se to zlepšilo. Moc díky.
Vyhledávejte postupně stále rušnější situace. Hlavně jí nelitujte a neutěšujte, radši jí skepticky řekněte třeba "ty troubo, co jančíš...". Musí z Vás cítit klid a rozvážnost a zvládnete to. Hlavně zvykat na vše a nevyhýbat se rušivým vlivům.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám takový problém, mám 8 měsíční trikolorní fenku šeltie. Je poslušná, hodná, ale hrozně bázlivá. Nejdříve jsem si myslela, že jsem na ni moc přísná, ale později jsem se od jiných chovatelů dozvěděla, že její chovatel chová šeltičky i kolie a prasečích chlívkách a žádnou socializaci nemají. Chci s ní běhat agility, ale mám strach, že to nezvládne. Doma nebo tak se chová naprosto v pořádku a je v pohodě, ale na výstavách apod je to šílený. Mohli by jste mi poradit, jak se k ní chovat a co s tím, aby se to zlepšilo. Moc díky.
já mám taky 10-ti měsíčního Hovawarta a ten se taky bojí...docela dost...stačí aby něco bouchlo(třeba knížka spadla na zem)a ona stahuje ocas...my nevíme co s tím...u nás má lásky bych řekla až přebytek a vživotě sem ji neuhodila tak aby zakňučela nebo něco...fakt to nechápu..ona už to má od malička..bojí se kočárků,kol,bruslí,hloučku lidí...prostě všeho,co vydává nějáký hluk...naštěstí se nebojí psů,ale někdy na ně reaguje agresivně..ale myslím,že se snaží si pouze zjednat respekt...sem z toho ppoměrně zoufalá...a také nevím co s tím mám dělat...:0(
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
já mám taky 10-ti měsíčního Hovawarta a ten se taky bojí...docela dost...stačí aby něco bouchlo(třeba knížka spadla na zem)a ona stahuje ocas...my nevíme co s tím...u nás má lásky bych řekla až přebytek a vživotě sem ji neuhodila tak aby zakňučela nebo něco...fakt to nechápu..ona už to má od malička..bojí se kočárků,kol,bruslí,hloučku lidí...prostě všeho,co vydává nějáký hluk...naštěstí se nebojí psů,ale někdy na ně reaguje agresivně..ale myslím,že se snaží si pouze zjednat respekt...sem z toho ppoměrně zoufalá...a také nevím co s tím mám dělat...:0(
Trénovat, trénovat a ještě jednou trénovat. Zdravím. Snažte se s tím něco dělat a hned se nevzdávejte, vysledky se můhou dostavit až po delší době (řádově klidně rok i víc, zlepšení je vždy pomalé a postupné).
Udělejte ze psa závisláka na sobě. Krmte ho jen vy, hrajte si s ním jen vy, cvičte si ho sami, hoďte s ním ven. Pes Vám musí důvěřovat, aby se se strachem dalo něco dělat. A to v prvé řadě znamená, že by se psem měl pracovat pouze ten člověk, kterému pes bezmezně věří. Bez dobrého vztahu mezi psem a psovodem není nikdy nic.
A že se pes bojí? právě proto vzhůru ven. Do ulic, do MHD, do vlaků, autobusů, auta, na vycházky (a nezapomeňte na cvičák). Základem všeho je chovat se klidně, to už tu padlo.
příklad chyby - pes se bojí hole. Vidíte jít důchodce o holi a automaticky chlácholíte psa, nebo znervózníte, začnete se chovat jinak... pes z Vás zkrátka pozná, že se bude dít něco, čeho se bojí. Nesmíte mu to dát najevo, to je základ. Jděte jako by nic. Pokud se pejsek bude snažit utíkat, okřikněte ho. Berte ven oblíbené hračky, spoustu pamlsků. Když psa zabavíte hrou, nebude si bábky o holi tolik všímat. Rozdováděte ho, hrajte si s ním, jakýkoli posun k lepšímu odměňte.
Naopak strach a pokud o útěk slovně kárejte¨, ale nikdy netrestejte!! Neutěšujte. Nic se přece neděje, tak co.
Důležité je, aby psovi nezůstávaly jen špatné zážitky. Každou procházku zakončete něčím příjemným, nečím, za co ho můžete odměnit.
Důležité je naučit psa alespoň základní poslušnost. Pes, který není v klidu stoprocentně poslušný, je holá katastrofa, když se vyleká. Pamatujte, čím větší strach, tím menší poslušnost. Individuální kurzy bych v tomto raději vynechala, na klasickém cvičišti je totiž spousta lidí a psů, na kterých můžete antibázlivost trénovat.
Psa voďte ze zásady na vodítku a hlavně na vhodném obojku. Obojek by měl být takový, aby ho pes nemohl sundat za ŽÁDNÉ situace, ani když nabere zpátečku. To znamená klasický obojek zapnutý těsně za ušima (ne u všech plemen to půjde a nesmí skrtit) nebo stahovací obojek. Dnes se tuším vyrábí i stahovací kožený obojek, kombinace těchto dvou variant. Oka i úchyty musí být za každou cenu svařované, jinak mohou pod náporem psa prasknout (i u malého). Je možnost použít postroj, ale pak vám bude pes pravděpodobně strašně "tahat" a naučíte ho další zbytečný zlozvyk. Stahovacího obojku se nebojte, ale nepoužívejte ostnatý. Vodítko je nejlepší (a zároveň nejdražší) pravé kožené. Ale nikdy nespálí ruce, když pes náhle zatáhne.
Opravdu choďte co nejvíce mezi lidi. Psa nenechávejte někde uvázaného. Berte ho na krátký čas i do budov, klidně i hospod a podobně. Prostě všude.
Pokud je pes agresivní nebo bojácný na psy, šup s ním na cvičiště. Ale ne tam, kde mají psy většinu času v kotcích. Projevy agrese na psa káráme, projevy přátelství odměňujeme. Pozor na vhodný výběr psa ke skamarádění, ne každý dospělý pes toleruje "nevychovance". Dodržujte zásadu buď s košem na volno všichni, nebo ani jeden. Mohli by si vyrazit zuby. Nenechávejte vašeho psa útočit na druhé. Vy jste vůdce smečky a vy rozhodujete. Agresi vyvolanou pouze vašim psem důsledně trestejte (míra záleží na vašem psu a jeho povaze)
Pokud se pes bojí lidí, zvažte možnost nechat ho krmit od cizích lidí na vycházkách. Pouze jídlem od Vás!!! A nenechte to nikdy přerůst do loudění.
Strach ze zvuků: navozujte hlukové situace. Doma mlaťte věcmi a dveřma, venku tleskejte apod. Pokud se pes bojí holí, klidně si vypůjčte berle a choďte s nimi doma, pak třeba po zahradě... zvykne si. Nebo naučte psa, že klacek se chytá a kouše - přestane se bát nápřahu a klacků v rukou, lopat.. Udělejte z toho hru. Pak pozor na děti na ulicích. Je to vaše zodpovědnost.
Pro M_ishu: pokud se pes takto projevuje od malička, měla jsi zkusit poradu s nějakým výcvikářem. Už se s tím dalo mnoho udělat. Mladý pes se učí snáze.
FL
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Trénovat, trénovat a ještě jednou trénovat. Zdravím. Snažte se s tím něco dělat a hned se nevzdávejte, vysledky se můhou dostavit až po delší době (řádově klidně rok i víc, zlepšení je vždy pomalé a postupné).
Udělejte ze psa závisláka na sobě. Krmte ho jen vy, hrajte si s ním jen vy, cvičte si ho sami, hoďte s ním ven. Pes Vám musí důvěřovat, aby se se strachem dalo něco dělat. A to v prvé řadě znamená, že by se psem měl pracovat pouze ten člověk, kterému pes bezmezně věří. Bez dobrého vztahu mezi psem a psovodem není nikdy nic.
A že se pes bojí? právě proto vzhůru ven. Do ulic, do MHD, do vlaků, autobusů, auta, na vycházky (a nezapomeňte na cvičák). Základem všeho je chovat se klidně, to už tu padlo.
příklad chyby - pes se bojí hole. Vidíte jít důchodce o holi a automaticky chlácholíte psa, nebo znervózníte, začnete se chovat jinak... pes z Vás zkrátka pozná, že se bude dít něco, čeho se bojí. Nesmíte mu to dát najevo, to je základ. Jděte jako by nic. Pokud se pejsek bude snažit utíkat, okřikněte ho. Berte ven oblíbené hračky, spoustu pamlsků. Když psa zabavíte hrou, nebude si bábky o holi tolik všímat. Rozdováděte ho, hrajte si s ním, jakýkoli posun k lepšímu odměňte.
Naopak strach a pokud o útěk slovně kárejte¨, ale nikdy netrestejte!! Neutěšujte. Nic se přece neděje, tak co.
Důležité je, aby psovi nezůstávaly jen špatné zážitky. Každou procházku zakončete něčím příjemným, nečím, za co ho můžete odměnit.
Důležité je naučit psa alespoň základní poslušnost. Pes, který není v klidu stoprocentně poslušný, je holá katastrofa, když se vyleká. Pamatujte, čím větší strach, tím menší poslušnost. Individuální kurzy bych v tomto raději vynechala, na klasickém cvičišti je totiž spousta lidí a psů, na kterých můžete antibázlivost trénovat.
Psa voďte ze zásady na vodítku a hlavně na vhodném obojku. Obojek by měl být takový, aby ho pes nemohl sundat za ŽÁDNÉ situace, ani když nabere zpátečku. To znamená klasický obojek zapnutý těsně za ušima (ne u všech plemen to půjde a nesmí skrtit) nebo stahovací obojek. Dnes se tuším vyrábí i stahovací kožený obojek, kombinace těchto dvou variant. Oka i úchyty musí být za každou cenu svařované, jinak mohou pod náporem psa prasknout (i u malého). Je možnost použít postroj, ale pak vám bude pes pravděpodobně strašně "tahat" a naučíte ho další zbytečný zlozvyk. Stahovacího obojku se nebojte, ale nepoužívejte ostnatý. Vodítko je nejlepší (a zároveň nejdražší) pravé kožené. Ale nikdy nespálí ruce, když pes náhle zatáhne.
Opravdu choďte co nejvíce mezi lidi. Psa nenechávejte někde uvázaného. Berte ho na krátký čas i do budov, klidně i hospod a podobně. Prostě všude.
Pokud je pes agresivní nebo bojácný na psy, šup s ním na cvičiště. Ale ne tam, kde mají psy většinu času v kotcích. Projevy agrese na psa káráme, projevy přátelství odměňujeme. Pozor na vhodný výběr psa ke skamarádění, ne každý dospělý pes toleruje "nevychovance". Dodržujte zásadu buď s košem na volno všichni, nebo ani jeden. Mohli by si vyrazit zuby. Nenechávejte vašeho psa útočit na druhé. Vy jste vůdce smečky a vy rozhodujete. Agresi vyvolanou pouze vašim psem důsledně trestejte (míra záleží na vašem psu a jeho povaze)
Pokud se pes bojí lidí, zvažte možnost nechat ho krmit od cizích lidí na vycházkách. Pouze jídlem od Vás!!! A nenechte to nikdy přerůst do loudění.
Strach ze zvuků: navozujte hlukové situace. Doma mlaťte věcmi a dveřma, venku tleskejte apod. Pokud se pes bojí holí, klidně si vypůjčte berle a choďte s nimi doma, pak třeba po zahradě... zvykne si. Nebo naučte psa, že klacek se chytá a kouše - přestane se bát nápřahu a klacků v rukou, lopat.. Udělejte z toho hru. Pak pozor na děti na ulicích. Je to vaše zodpovědnost.
Pro M_ishu: pokud se pes takto projevuje od malička, měla jsi zkusit poradu s nějakým výcvikářem. Už se s tím dalo mnoho udělat. Mladý pes se učí snáze.
FL
Tohleto je samozřejmě obecná rada, ale nejlépe by bylo pracovat s někým, kdo má zkušenosti, přímo. Po internetu se těžko konkrétně radí, pokud nevidím chování psa "naživo".
Důležité je to nevzdat, jinak se budete vy i pes minimálně 10 let trápit.
S tou šeltií se na agility vůbec nerozpakujte. Měla jste jít už dávno. Může Vám to velmi pomoci. Pes se bude těšit na cvičení a tudíž ven mezi lidi.
FL
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
já mám taky 10-ti měsíčního Hovawarta a ten se taky bojí...docela dost...stačí aby něco bouchlo(třeba knížka spadla na zem)a ona stahuje ocas...my nevíme co s tím...u nás má lásky bych řekla až přebytek a vživotě sem ji neuhodila tak aby zakňučela nebo něco...fakt to nechápu..ona už to má od malička..bojí se kočárků,kol,bruslí,hloučku lidí...prostě všeho,co vydává nějáký hluk...naštěstí se nebojí psů,ale někdy na ně reaguje agresivně..ale myslím,že se snaží si pouze zjednat respekt...sem z toho ppoměrně zoufalá...a také nevím co s tím mám dělat...:0(
Včera jsme byli s mým pejskem na vycházce, u jednoho domku se otevřela vrata a z nich vyběhl kokršpaněl. Začal kolem mého psa naprosto zběsile lítat a bláznit. Můj pes se polekal, stáhnul ocas a začal tahat na vodítku. Malinko jsem s vodítkem škubla a trochu zvýšeným hlasem jsem řekla "Co blázníš??!" Pes se okamžitě probral z amoku a zklidnil se. Opravdu asi pomohlo to, že jsem nezpanikařila já, nevzala ho do náruče nebo nezačala nějak tišit. Asi opravdu ode mne čekal nějakou "morální podporu", a nečekanou situaci zvládnul nakonec skvěle.
K nám na agility chodí jedna šeltie, která byla pro bázlivou povahu dokonce vyřazena z chovu (v agility je sice vynikající, ale od nikoho se nenechá ani pohladit), a kdysi si šeltii pořídila spolužačka, a ta byla hrozně moc bázlivá. Asi tu nedůvěru mají tak trochu v povaze. Na druhou stranu jsem ale znala jednoho kluka se šeltií, která byla kamarádem všech dětí v širokém okolí.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Včera jsme byli s mým pejskem na vycházce, u jednoho domku se otevřela vrata a z nich vyběhl kokršpaněl. Začal kolem mého psa naprosto zběsile lítat a bláznit. Můj pes se polekal, stáhnul ocas a začal tahat na vodítku. Malinko jsem s vodítkem škubla a trochu zvýšeným hlasem jsem řekla "Co blázníš??!" Pes se okamžitě probral z amoku a zklidnil se. Opravdu asi pomohlo to, že jsem nezpanikařila já, nevzala ho do náruče nebo nezačala nějak tišit. Asi opravdu ode mne čekal nějakou "morální podporu", a nečekanou situaci zvládnul nakonec skvěle.
K nám na agility chodí jedna šeltie, která byla pro bázlivou povahu dokonce vyřazena z chovu (v agility je sice vynikající, ale od nikoho se nenechá ani pohladit), a kdysi si šeltii pořídila spolužačka, a ta byla hrozně moc bázlivá. Asi tu nedůvěru mají tak trochu v povaze. Na druhou stranu jsem ale znala jednoho kluka se šeltií, která byla kamarádem všech dětí v širokém okolí.
Souhlavím s výše napsanými radami, jen bych to ještě podpořila Bachovou květinovou terapií nabo homeopatií.
Více o Bachovkách na http://www.holos.cz/holoscentrum/bachova_terapie.htm
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám takový problém, mám 8 měsíční trikolorní fenku šeltie. Je poslušná, hodná, ale hrozně bázlivá. Nejdříve jsem si myslela, že jsem na ni moc přísná, ale později jsem se od jiných chovatelů dozvěděla, že její chovatel chová šeltičky i kolie a prasečích chlívkách a žádnou socializaci nemají. Chci s ní běhat agility, ale mám strach, že to nezvládne. Doma nebo tak se chová naprosto v pořádku a je v pohodě, ale na výstavách apod je to šílený. Mohli by jste mi poradit, jak se k ní chovat a co s tím, aby se to zlepšilo. Moc díky.
Ahoj, mám to samé. Půlroční šeltijku špatně socializovanou. Všeho se bála, z vodítka se vyvlíkala, když projelo auto. Mám ušitý látkový polostahovák. Chodíme do města, chodíme všude, na agility je už jako doma, ať ji honí pes velký nebo malý. Pokud potkáme někoho cizího, je nedůvěřivá, ale když chvíli stojíme a povídáme, tak ji to přejde. Prostě úplně normálně ji se vším seznamovat jakoby nic, ale být všude s ní, aby ji něco nezradilo. Fakt to chce čas, ale ohromně rychle se učí, jsou hrozně chápavé. Teď už je docela v pohodě, jen uvnitř v autě se bojí. Nečekejte na nic, už jí je dost. Uvidíte, že se to spraví. H.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj, mám to samé. Půlroční šeltijku špatně socializovanou. Všeho se bála, z vodítka se vyvlíkala, když projelo auto. Mám ušitý látkový polostahovák. Chodíme do města, chodíme všude, na agility je už jako doma, ať ji honí pes velký nebo malý. Pokud potkáme někoho cizího, je nedůvěřivá, ale když chvíli stojíme a povídáme, tak ji to přejde. Prostě úplně normálně ji se vším seznamovat jakoby nic, ale být všude s ní, aby ji něco nezradilo. Fakt to chce čas, ale ohromně rychle se učí, jsou hrozně chápavé. Teď už je docela v pohodě, jen uvnitř v autě se bojí. Nečekejte na nic, už jí je dost. Uvidíte, že se to spraví. H.
Ahoj dělám trenérku agility a sama mám šeltii, takže si myslím, že ti můžu opravdu fundovaně poradit. Poslechni ty rady co už Ti lidi napsali. Opravdu nepomůže nic jiného, než brát fenku všude s sebou a chovat se, jako že se nic neděje. Na agility hodně pomůže fixovat ji na sebe, na pamlsek. Pokud chceš tak v létě děláme výcvikový tábor . Trenéra tam dělá Pepa Žák a právě s takovými psi má spoustu zkušeností. Sám má dost bázlivou borderku. Ale je hodně plno, takže jestli chceš jet ozvi se mi hodně rychle. Na mejl Libuse.Kotkova@seznam.cz . Není pravda, že by všechny šeltie byly bázlivé. Jenom ty špatně socializované a zčásti je to dáno geneticky. Možná máš štěstí, že všude okolo tebe jsou právě šeltie, které mají společného nějakého dědečka, který tento gen přenáší. Liba