Pejsek pro dcerku

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zapomněla jsem napsat, že můžete navrhovat i jiná plemena. Katka

Jestli můžeme navrhovat i jiná plemena, tak byste měla napsat nějaké požadavky, které na psa máte. Určitě budete chtít jen "omezenou velikost", jde o to jakou. Zda například kavalír je pro vás už moc velký, zda chcete jedině krátkosrstého nebo může mít i trošku delší srst (viz kavalíř),...
Já bych uvažovala trochu i tak, že další pejsek je opět na 10 let (když se nestane nedej bože zase něco nečekaného ). Takže bych uvažovala o pesanovi o trochu větším. Přeci jen vaše dcera bude za chvíli už slečna, takže většího pejska fyzicky zvládne a bude jí možná i milejší. Ale třeba se pletu a má ráda naopak taková tintítka , ale to musíte vědět vy. Tak nám napovězte, jaké pejsky můžeme navrhovat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jestli můžeme navrhovat i jiná plemena, tak byste měla napsat nějaké požadavky, které na psa máte. Určitě budete chtít jen "omezenou velikost", jde o to jakou. Zda například kavalír je pro vás už moc velký, zda chcete jedině krátkosrstého nebo může mít i trošku delší srst (viz kavalíř),...
Já bych uvažovala trochu i tak, že další pejsek je opět na 10 let (když se nestane nedej bože zase něco nečekaného ). Takže bych uvažovala o pesanovi o trochu větším. Přeci jen vaše dcera bude za chvíli už slečna, takže většího pejska fyzicky zvládne a bude jí možná i milejší. Ale třeba se pletu a má ráda naopak taková tintítka , ale to musíte vědět vy. Tak nám napovězte, jaké pejsky můžeme navrhovat.

Dcera opravdu malé pejsky zbožňuje (velcí psi se jí také líbí), ale myslím, že do velikosti toho kavalíra by to šlo. Pejsek by měl být hlavně lehce cvičitelný, já osobně bych preferovala krátkosrstého, ale do 10cm délky bych to taky zkousla. Jorkšíra jsme měli ostříhaného. Hlavně ne nic s ,,lovecký pudem" jako například bígl, nechci, aby utíkal. Jinak je to asi tak všechno, kdyžtak se zeptejte, kdybych na něco zapomněla. Katka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jestli můžeme navrhovat i jiná plemena, tak byste měla napsat nějaké požadavky, které na psa máte. Určitě budete chtít jen "omezenou velikost", jde o to jakou. Zda například kavalír je pro vás už moc velký, zda chcete jedině krátkosrstého nebo může mít i trošku delší srst (viz kavalíř),...
Já bych uvažovala trochu i tak, že další pejsek je opět na 10 let (když se nestane nedej bože zase něco nečekaného ). Takže bych uvažovala o pesanovi o trochu větším. Přeci jen vaše dcera bude za chvíli už slečna, takže většího pejska fyzicky zvládne a bude jí možná i milejší. Ale třeba se pletu a má ráda naopak taková tintítka , ale to musíte vědět vy. Tak nám napovězte, jaké pejsky můžeme navrhovat.

Taky jsem se sem chodila radit -- mám 9 ti letého synka a nakonec to vyhrál kavalír. Je to super štěndo. Máme ho 14 dní a kluk k němu hrozně přilnul. Měli jsme strach, jestli nebude žárlit, že se už veškerá pozornost rodičů nesoustřeďuje jen na něj, ale je to skvělé. kavalírek je fakt bavič, děsně se s ním nasmějeme. Navíc je to hrozně společenský pejsek a je to na něm vidět už nyní. Doma se netrápí, je tu šťastný, ale venku je taky šťastný. Prostě aspoň jukněte na některé jejich stránky.
Všude píšou, že je ideální jak k dětem, tak i ke starým lidem.
Hodně štěstíčka a hlavně ať jsou oba zdraví - jak dceruška, tak štěndo.
Ina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Taky jsem se sem chodila radit -- mám 9 ti letého synka a nakonec to vyhrál kavalír. Je to super štěndo. Máme ho 14 dní a kluk k němu hrozně přilnul. Měli jsme strach, jestli nebude žárlit, že se už veškerá pozornost rodičů nesoustřeďuje jen na něj, ale je to skvělé. kavalírek je fakt bavič, děsně se s ním nasmějeme. Navíc je to hrozně společenský pejsek a je to na něm vidět už nyní. Doma se netrápí, je tu šťastný, ale venku je taky šťastný. Prostě aspoň jukněte na některé jejich stránky.
Všude píšou, že je ideální jak k dětem, tak i ke starým lidem.
Hodně štěstíčka a hlavně ať jsou oba zdraví - jak dceruška, tak štěndo.
Ina

Koukam ze tady zavladla "kavaliri manie". Ale taky bych hlasovala pro nej. Je to supr pes.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Naší dceři loni na podzim zemřel pejsek. Byl to jorkšírek, měli se opravdu moc rádi, byli na sebe fixováni, běhali agiliti, no prostě správná dvojka. Ale pak ho zakousnul čuvač. Neustále mluví o všelijakých plemenech, chodí venčit cizí psy, ale když jí navrhnu, že si pořídíme pejska, řekne ne. Všichni moc dobře vidí jak moc by si ho přála. Je jí 13. Mluvili jsme o tom, a říkala, že by se jí líbil hnědý pražský krysařík nebo krátkosrstá čivava. Jorkšíra už prý nechce moc by jí připomínal toho původního. Co myslíte, který z nich je vhodnější pro 13.-ti letou holku jako kamarád a třeba i na to agiliti?? díky moc Katka

Jestli můžu navhnout já, tak se přimlouvám za maltezáčka - pokud dcerka měla jorka ,tak je zvyklá na to, že musí psíka denně česat - to je asi jediný problém u maltezáčka - ale jinak můžu vřele doporučit. Úžasná povaha, hravé a milé plemeno, které se velmi rychle učí a lotroviny - ty se naučí okamžitě
Sama mám 8 měsíční fenečku a už by si nekoupila jiné plemeno, okamžitě si získala celou rodinu. Opravdu je to a pokud budete chtít s pejskem sportovat, doporučuji stříhat srst. On totiž takový běh po lese se srstí až na zem není moc praktický. Hodně štěstí při výběru přeje Daniela

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Taky jsem se sem chodila radit -- mám 9 ti letého synka a nakonec to vyhrál kavalír. Je to super štěndo. Máme ho 14 dní a kluk k němu hrozně přilnul. Měli jsme strach, jestli nebude žárlit, že se už veškerá pozornost rodičů nesoustřeďuje jen na něj, ale je to skvělé. kavalírek je fakt bavič, děsně se s ním nasmějeme. Navíc je to hrozně společenský pejsek a je to na něm vidět už nyní. Doma se netrápí, je tu šťastný, ale venku je taky šťastný. Prostě aspoň jukněte na některé jejich stránky.
Všude píšou, že je ideální jak k dětem, tak i ke starým lidem.
Hodně štěstíčka a hlavně ať jsou oba zdraví - jak dceruška, tak štěndo.
Ina

Zkuste Boloňského psíka,je to od pohledu takovej "gaučák",ale rozhodně takový není (bohužel),agility by zvládl,je to antistresový pes se stále dobrou náladou.dříve používán v cirkusech,e tedy dosti učenlivý(ten náš je vážně vyjímka,neučili jsme ho nic,ale vždy se s ním dohodneme).Navíc nelína,jediná nevýhoda je jeho bílá srst.My ho máme ostříhaného na krátko (aby byl aerodynamický),ale stejnak když je sníh nebo prší musí se osušit,někdy i umýt.Přeji hodně štěstí při výběru plemene

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dcera opravdu malé pejsky zbožňuje (velcí psi se jí také líbí), ale myslím, že do velikosti toho kavalíra by to šlo. Pejsek by měl být hlavně lehce cvičitelný, já osobně bych preferovala krátkosrstého, ale do 10cm délky bych to taky zkousla. Jorkšíra jsme měli ostříhaného. Hlavně ne nic s ,,lovecký pudem" jako například bígl, nechci, aby utíkal. Jinak je to asi tak všechno, kdyžtak se zeptejte, kdybych na něco zapomněla. Katka

Já si myslím, že kavalír by pro vás mohl být dobrou volbou. Je to průměrně temperamentní veselý pejsek, který například na agility je "jako dělaný". Vaše dcera jakož 13letá slečna by ho vychovat určitě zvládla (měla-li úspěch s yorkem, který je teriér). Srst má teké tak akorát, v bytě jí nebude příliš, ale v zimně ho nebudete muset ven "strojit". Rozhodně bych si na vašem místě prohlédla pár stránek, kde o něm píší.
Variantou by mohl být i pinč, ale zde nedám ruku do ohně, o nich toho vím minimum. Mohu říci jen to, že vypadá jako větší krysařík, ale o povaze vám příliš nepovím.
Velikostně a vzhledově by pro vás mohl být zajímavý i papilon, ale o něm také nic nevím. Mohu jen říci, že vzhledem je to taková o fous větší čivava.
Určitě vám tu lidé dají spoustu tipů, jen si nenechte nic "vnutit", ač to tu myslíme dobře, tak mnohdy jsme poněkud zmanipulovaní svými miláčky

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Naší dceři loni na podzim zemřel pejsek. Byl to jorkšírek, měli se opravdu moc rádi, byli na sebe fixováni, běhali agiliti, no prostě správná dvojka. Ale pak ho zakousnul čuvač. Neustále mluví o všelijakých plemenech, chodí venčit cizí psy, ale když jí navrhnu, že si pořídíme pejska, řekne ne. Všichni moc dobře vidí jak moc by si ho přála. Je jí 13. Mluvili jsme o tom, a říkala, že by se jí líbil hnědý pražský krysařík nebo krátkosrstá čivava. Jorkšíra už prý nechce moc by jí připomínal toho původního. Co myslíte, který z nich je vhodnější pro 13.-ti letou holku jako kamarád a třeba i na to agiliti?? díky moc Katka

Přidám jen malou osobní zkušenost. Můj 13 letý syn cvičí agility s čivavou a mají docela úspěch. Cvičí od jeho 11 a fence bylo 10 měsíců. Loni v létě udělali zkoušku zákl. ovladatelnosti psa na 100 bodů (nejvyšší možný počet) a pilně trénují agility. První úspěchy již mají za sebou. Čivka sice není tak rychlá jako jiná plemena, ale nahrazuje to přesností, precizností, poslušností a nadšením. Je to fenka "většího" typu, váží 2,9 kg, s úplně malinkou čivkou by to asi nešlo. I tahle naše je na závodech vždy nejmenší, má kohoutkovou výšku 22 cm. Pokud máte zájem, tak na http:čivinky.wz.cz se můžete podívat. Manžel vyrobil domácí překážky a tak mohou trénovat nejen na cvičáku, ale kdykoliv na zahradě. Jsou nerozlučná dvojka, rychlost a kondici trénují denně, syn na kolečkových bruslích, nadšená čivinka s ním. Určitě by dala najít mnohá další vhodná pelemna, ale zmiňovala jste se o čivince.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Naší dceři loni na podzim zemřel pejsek. Byl to jorkšírek, měli se opravdu moc rádi, byli na sebe fixováni, běhali agiliti, no prostě správná dvojka. Ale pak ho zakousnul čuvač. Neustále mluví o všelijakých plemenech, chodí venčit cizí psy, ale když jí navrhnu, že si pořídíme pejska, řekne ne. Všichni moc dobře vidí jak moc by si ho přála. Je jí 13. Mluvili jsme o tom, a říkala, že by se jí líbil hnědý pražský krysařík nebo krátkosrstá čivava. Jorkšíra už prý nechce moc by jí připomínal toho původního. Co myslíte, který z nich je vhodnější pro 13.-ti letou holku jako kamarád a třeba i na to agiliti?? díky moc Katka

No, ja jsem psycholog, tak bych to zacala resit od te dcerky. Ztrata a setkani se smrti prvniho zvirete byva suverenne jeden z nejhorsich zazitku pro deti, ktery si casto pamatuji cely zivot.
Je jasne, ze to jeste nezpracovala.
Dala bych ji cas a prostor to resit samostatne, vzala ji jine psi sporty, vystavy, ke konim ap. Ona si bude vybirat aktivitu asi podle tech lidi, co se kolem toho motaji, treba prijde s necim, co vas samotnou prekvapi.
Rozhodne s ni souhlasim s tim, ze by to melo byt uplne jine plemeno, co nepripomina toho jorksirka a nevyvolava vzpominky a srovnavani.
Doporucovala bych neco vetsiho, co ji poskytne zase jine moznosti, napriklad retrievera a canisterapeuticky krouzek. Pokud by se tomuhle venovala nebo ji to chytlo, dalo by ji to moc pozitivniho do zivota.
Volte ale plemeno, ktere dcera fyzicky zvladne, aby to nebyl prilis velky sok po tom jorsirovi a pes s ni nezametal ulici. To by ji mohlo proti nemu spatne naladit a vzpominala by na to, jak to bylo s jorsirem pohodove.
Dana

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, ja jsem psycholog, tak bych to zacala resit od te dcerky. Ztrata a setkani se smrti prvniho zvirete byva suverenne jeden z nejhorsich zazitku pro deti, ktery si casto pamatuji cely zivot.
Je jasne, ze to jeste nezpracovala.
Dala bych ji cas a prostor to resit samostatne, vzala ji jine psi sporty, vystavy, ke konim ap. Ona si bude vybirat aktivitu asi podle tech lidi, co se kolem toho motaji, treba prijde s necim, co vas samotnou prekvapi.
Rozhodne s ni souhlasim s tim, ze by to melo byt uplne jine plemeno, co nepripomina toho jorksirka a nevyvolava vzpominky a srovnavani.
Doporucovala bych neco vetsiho, co ji poskytne zase jine moznosti, napriklad retrievera a canisterapeuticky krouzek. Pokud by se tomuhle venovala nebo ji to chytlo, dalo by ji to moc pozitivniho do zivota.
Volte ale plemeno, ktere dcera fyzicky zvladne, aby to nebyl prilis velky sok po tom jorsirovi a pes s ni nezametal ulici. To by ji mohlo proti nemu spatne naladit a vzpominala by na to, jak to bylo s jorsirem pohodove.
Dana

Já bych hlasovala pro Papilona (Motýlka), velikost i temperament akorát, srst taky...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Naší dceři loni na podzim zemřel pejsek. Byl to jorkšírek, měli se opravdu moc rádi, byli na sebe fixováni, běhali agiliti, no prostě správná dvojka. Ale pak ho zakousnul čuvač. Neustále mluví o všelijakých plemenech, chodí venčit cizí psy, ale když jí navrhnu, že si pořídíme pejska, řekne ne. Všichni moc dobře vidí jak moc by si ho přála. Je jí 13. Mluvili jsme o tom, a říkala, že by se jí líbil hnědý pražský krysařík nebo krátkosrstá čivava. Jorkšíra už prý nechce moc by jí připomínal toho původního. Co myslíte, který z nich je vhodnější pro 13.-ti letou holku jako kamarád a třeba i na to agiliti?? díky moc Katka

Proč nevzít dcerku do nějakého útulku? Bude mít pocit, oprávněný, že dělá užitečnou věc, pomůže jednomu pejskovi a bude mít společníka. Když vyberete nějakého mladého temperamentního pejska odpovídající velikosti bude se moct agility také věnovat. Vaše dcera je jistě hodně citlivá, vědomí dobrého skutku by jí mohlo být prospěšné. Jinak bych souhlasila s tím, že to chce čas a nechat trochu na dceři,nic nelámat přes koleno. Rozhodně žádné překvapení jako vámi vybraný pejsek k narozeninám.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Proč nevzít dcerku do nějakého útulku? Bude mít pocit, oprávněný, že dělá užitečnou věc, pomůže jednomu pejskovi a bude mít společníka. Když vyberete nějakého mladého temperamentního pejska odpovídající velikosti bude se moct agility také věnovat. Vaše dcera je jistě hodně citlivá, vědomí dobrého skutku by jí mohlo být prospěšné. Jinak bych souhlasila s tím, že to chce čas a nechat trochu na dceři,nic nelámat přes koleno. Rozhodně žádné překvapení jako vámi vybraný pejsek k narozeninám.

Já bych doporučila čínského chocholate psa - labutěnku. Dělají běžně agility. Zkuste vzít dcerku na výstavu pejsků - teď je v sobotu krajská výstava v Mladé Boleslavi. Třeba ji padne nějaký do oka.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bych doporučila čínského chocholate psa - labutěnku. Dělají běžně agility. Zkuste vzít dcerku na výstavu pejsků - teď je v sobotu krajská výstava v Mladé Boleslavi. Třeba ji padne nějaký do oka.

Souhlasím s již jmenovanými, jenom přidávám bišonka, moskevského toy teriéra, nebo něco z malých teriérů (cairn, norwich, norfolk, dandy dinmond, glen of imal, sealyham, český teriér). Ani nějaký pejsek z útulku není špatná volba, zvlášť, když už má slečna nějaké zkušenosti se psy. Zuzka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Souhlasím s již jmenovanými, jenom přidávám bišonka, moskevského toy teriéra, nebo něco z malých teriérů (cairn, norwich, norfolk, dandy dinmond, glen of imal, sealyham, český teriér). Ani nějaký pejsek z útulku není špatná volba, zvlášť, když už má slečna nějaké zkušenosti se psy. Zuzka

Já teda myslím, že pro takovouhle slečnu s pejskemź útulku opatrně, to musí sice vědět maminka, jak moc je dcerka "vyspělá" a jak by tedy zvládala případné problémové chování, ale já bych pro dítě byl s pejskem z útulku dost opatrný.
chvd

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já teda myslím, že pro takovouhle slečnu s pejskemź útulku opatrně, to musí sice vědět maminka, jak moc je dcerka "vyspělá" a jak by tedy zvládala případné problémové chování, ale já bych pro dítě byl s pejskem z útulku dost opatrný.
chvd

Určitě bych také doporučovala podívat se do útulku. Znám několik lidí, kteří po dochodu svého pejska to takhle udělali.Když tam přišli, smutní ze ztráty psa a viděli psy smutné ze ztráty pána, vždycky si vybrali, protože zjistitli, že se s novým psem navzájem potřebují. Vlastně tam původně ani nešli vybírat psa, ale jen tak se podívat. Ale přeskočila jikřička a už bez psa nemohli odejít. Ten vztah je pak mnohem těsnější a myslím, že by to Vaší dceři určitě pomohlo.
A ještě něco, myslím, že v moha útulcích si nemusíte psa hned brát domů. V naší blízkosti je útulek, kam chodí pubertální dívky pomáhat, psy brát na procházku atd. Co to zkusit zpočátku takhle?
Držím Vám palce.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Určitě bych také doporučovala podívat se do útulku. Znám několik lidí, kteří po dochodu svého pejska to takhle udělali.Když tam přišli, smutní ze ztráty psa a viděli psy smutné ze ztráty pána, vždycky si vybrali, protože zjistitli, že se s novým psem navzájem potřebují. Vlastně tam původně ani nešli vybírat psa, ale jen tak se podívat. Ale přeskočila jikřička a už bez psa nemohli odejít. Ten vztah je pak mnohem těsnější a myslím, že by to Vaší dceři určitě pomohlo.
A ještě něco, myslím, že v moha útulcích si nemusíte psa hned brát domů. V naší blízkosti je útulek, kam chodí pubertální dívky pomáhat, psy brát na procházku atd. Co to zkusit zpočátku takhle?
Držím Vám palce.

Taky mi to připadá jako velice dobrý nápad, mám taky dceru, třináct, fungovalo by to. A taky jsme už měli pejska z útulku - velká oddanost.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Taky mi to připadá jako velice dobrý nápad, mám taky dceru, třináct, fungovalo by to. A taky jsme už měli pejska z útulku - velká oddanost.

Pomyslete i na kratkosrstou kolii. Citlive plemeno vhodne pro dospivajici divku. Take maly knirac a spic, pokud vam nevadi ta srst.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Naší dceři loni na podzim zemřel pejsek. Byl to jorkšírek, měli se opravdu moc rádi, byli na sebe fixováni, běhali agiliti, no prostě správná dvojka. Ale pak ho zakousnul čuvač. Neustále mluví o všelijakých plemenech, chodí venčit cizí psy, ale když jí navrhnu, že si pořídíme pejska, řekne ne. Všichni moc dobře vidí jak moc by si ho přála. Je jí 13. Mluvili jsme o tom, a říkala, že by se jí líbil hnědý pražský krysařík nebo krátkosrstá čivava. Jorkšíra už prý nechce moc by jí připomínal toho původního. Co myslíte, který z nich je vhodnější pro 13.-ti letou holku jako kamarád a třeba i na to agiliti?? díky moc Katka

Neporadím asi ohledně plemene, které dceři pořídit, ale spíše chci napsat, že chápu, co vaše dcera po ztrátě svého milovaného pejska zažívá. Já jsem vloni v květnu přišla nešťastnou náhodou o svoji milovanou fenku ve věku 4,5 roku, kdy tato se zadusila malým balonkem. Balonek ji zapadl do krku až za mandle a přestože byl doma manžel, okamžitě se snažil pomáhat, balonek nešel vytáhnout a fenka se zadusila. Vše trvalo neskutečně krátkou dobu a přestože byla ihned odvezena na veterinu, nedokázali jsme ji už pomoct. Byla to doslova rodinná tragédie, kdy já jsem myslela, že se z toho dlouho nevzpamatuji.Proto pozor na balonky!!! Ale píšu to hlavně kvůli tomu, že hned na druhý den jsem jako šílená obvolávala chovatelské stanice se štěňaty, a to stejného plemene, dokonce jsem chtěla i stejnou barvu, a to co nejdříve mít štěně doma. Další den jsem přes veškerý smutek několik chovatelských stanic navštívila, vybrala si štěňátko-fenečku stejného plemene, ale stejná barva k mání hned v daný okamžik nebyla a já chtěla mít štěně doma co nejdříve. Za dalších 14 dní jsme už fenečku v jejích 9 týdnech měli doma a můžu říct, že to bylo to nejlepší, co jsem mohla udělat. Těch 14 dnů, než jsme štěně přivezli domů, jsem byla jaksi úplně mimo a pořád myslela na tu mrtvou, ale jakmile jsme si přivezli štěňátko, veškerou pozornost si vynutilo štěňátko a já se mu maximálně věnovala a vychovávala, a to se mi vyplatilo. Teď už mám doma takřka roční psí slečnu, začali jsme s výstavami, všude ji bereme s sebou, teď dokonce uvažujeme o pořízení ještě jedné. Závěrem chci říct, že podvědomě pochopitelně srovnávám, ale ta první byla první a byla úplně jiná, právě tak jak jiná je tady ta druhá ( i když se jedná o stejné plemeno). Na první mi zůstaly krásné vzpomínky a já myslím, že skutečně nejlepší lék na smutek po ztrátě milovaného zvířete je pokud možno si ihned pořídit další, protože bez zvířete bude smutek daleko delší a bolestnější. Takže doporučuju skutečně navštívit např. výstavy psů a vtáhnout dceru zase jaksi "do děje", aby sama chtěla. Přeji Vám abyste vybrali dobře - já mám americkou kokršpanělku a na toto plemeno nedám dopustit, věčně dobrá nálada a pejsek pro radost!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pomyslete i na kratkosrstou kolii. Citlive plemeno vhodne pro dospivajici divku. Take maly knirac a spic, pokud vam nevadi ta srst.

Určitě bych neměla strach ze psa z útulku. 13ti leté děvče má dostatečný fyzický potenciál ke zvládnutí psa, obzvlášť menšího plemene a pokud již dělala agility, počítám, že to bylo pod nějakým vedením, tak má i zdroj informací v případě nějakých problémů. U nás na cvičáku byla věková hranice psovoda 13 let, kdy mohl samostatně docházet na výcvik se svým psem. 13-15 letí "nadšenci" zvládali služební výcvik psů leckdy lépe než "zasloužilí výcvikáři 60níci." A to se nejednalo vždy o lehce ovladatelné psy. Zuzka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Neporadím asi ohledně plemene, které dceři pořídit, ale spíše chci napsat, že chápu, co vaše dcera po ztrátě svého milovaného pejska zažívá. Já jsem vloni v květnu přišla nešťastnou náhodou o svoji milovanou fenku ve věku 4,5 roku, kdy tato se zadusila malým balonkem. Balonek ji zapadl do krku až za mandle a přestože byl doma manžel, okamžitě se snažil pomáhat, balonek nešel vytáhnout a fenka se zadusila. Vše trvalo neskutečně krátkou dobu a přestože byla ihned odvezena na veterinu, nedokázali jsme ji už pomoct. Byla to doslova rodinná tragédie, kdy já jsem myslela, že se z toho dlouho nevzpamatuji.Proto pozor na balonky!!! Ale píšu to hlavně kvůli tomu, že hned na druhý den jsem jako šílená obvolávala chovatelské stanice se štěňaty, a to stejného plemene, dokonce jsem chtěla i stejnou barvu, a to co nejdříve mít štěně doma. Další den jsem přes veškerý smutek několik chovatelských stanic navštívila, vybrala si štěňátko-fenečku stejného plemene, ale stejná barva k mání hned v daný okamžik nebyla a já chtěla mít štěně doma co nejdříve. Za dalších 14 dní jsme už fenečku v jejích 9 týdnech měli doma a můžu říct, že to bylo to nejlepší, co jsem mohla udělat. Těch 14 dnů, než jsme štěně přivezli domů, jsem byla jaksi úplně mimo a pořád myslela na tu mrtvou, ale jakmile jsme si přivezli štěňátko, veškerou pozornost si vynutilo štěňátko a já se mu maximálně věnovala a vychovávala, a to se mi vyplatilo. Teď už mám doma takřka roční psí slečnu, začali jsme s výstavami, všude ji bereme s sebou, teď dokonce uvažujeme o pořízení ještě jedné. Závěrem chci říct, že podvědomě pochopitelně srovnávám, ale ta první byla první a byla úplně jiná, právě tak jak jiná je tady ta druhá ( i když se jedná o stejné plemeno). Na první mi zůstaly krásné vzpomínky a já myslím, že skutečně nejlepší lék na smutek po ztrátě milovaného zvířete je pokud možno si ihned pořídit další, protože bez zvířete bude smutek daleko delší a bolestnější. Takže doporučuju skutečně navštívit např. výstavy psů a vtáhnout dceru zase jaksi "do děje", aby sama chtěla. Přeji Vám abyste vybrali dobře - já mám americkou kokršpanělku a na toto plemeno nedám dopustit, věčně dobrá nálada a pejsek pro radost!

Já bych doporučila havanského bišonka.Nelíná jako kavalírek,je lehčí, v několika barevných kombinacích a agility také dělá s úspěchem.Navíc milují děti a věk vaší dcerky by byl ideální.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Naší dceři loni na podzim zemřel pejsek. Byl to jorkšírek, měli se opravdu moc rádi, byli na sebe fixováni, běhali agiliti, no prostě správná dvojka. Ale pak ho zakousnul čuvač. Neustále mluví o všelijakých plemenech, chodí venčit cizí psy, ale když jí navrhnu, že si pořídíme pejska, řekne ne. Všichni moc dobře vidí jak moc by si ho přála. Je jí 13. Mluvili jsme o tom, a říkala, že by se jí líbil hnědý pražský krysařík nebo krátkosrstá čivava. Jorkšíra už prý nechce moc by jí připomínal toho původního. Co myslíte, který z nich je vhodnější pro 13.-ti letou holku jako kamarád a třeba i na to agiliti?? díky moc Katka

Podivej se do rubriky vystavy a burzy, ted jsem tam pridavala asi 10 odkazu, a 3 z nich jsou psi vystavy v neblizsi dobe, treba se ti neco bude hodit.
Dana

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Naší dceři loni na podzim zemřel pejsek. Byl to jorkšírek, měli se opravdu moc rádi, byli na sebe fixováni, běhali agiliti, no prostě správná dvojka. Ale pak ho zakousnul čuvač. Neustále mluví o všelijakých plemenech, chodí venčit cizí psy, ale když jí navrhnu, že si pořídíme pejska, řekne ne. Všichni moc dobře vidí jak moc by si ho přála. Je jí 13. Mluvili jsme o tom, a říkala, že by se jí líbil hnědý pražský krysařík nebo krátkosrstá čivava. Jorkšíra už prý nechce moc by jí připomínal toho původního. Co myslíte, který z nich je vhodnější pro 13.-ti letou holku jako kamarád a třeba i na to agiliti?? díky moc Katka

napadají mě grifonci - živá čilá, ovladatelná sportovní plemena, bez loveckého pudu, čivava, krysařík (je ale dost křehký). Z trochu větších plemen - bostonek, kavalír, šeltie (na agi nejlepší z těchto menších plemen). Z ještě větších - český strakatý pes, ale třeba i fenka zlatého retrívra nebo labradora. Malý nebo střední knírač, také nějaký mírnější teriér (Pozor na lovecký pud). Výbornými sportovními pejsky jsou také papilloni (malé borderky).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já teda myslím, že pro takovouhle slečnu s pejskemź útulku opatrně, to musí sice vědět maminka, jak moc je dcerka "vyspělá" a jak by tedy zvládala případné problémové chování, ale já bych pro dítě byl s pejskem z útulku dost opatrný.
chvd

Tuším, že mi bylo 11, když jsem si kdysi brala ustrašené stvořeníčko z útulku, co na sebe nechtělo nechat máknout. Během roku se mi z něj opět podařilo vychovat nebojácného a sebevědomého pejska. A myslím, že ten pes mi dal víc, než jakékoli opečovávané štěně. Potřeboval pomoc. Díky němu jsem pochopila, jak pracovat se psem a co pes vlastně potřebuje. A také nebyl můj první. Se mnou je pořád, i když spí už přes rok na dvorku pod smrčkem. Nakonec myslím, že měl po těch všech útrapách docela hezký život. Na procházce se ode mne nikdy nevzdálil.

Nechte dcerku, ať si vybere sama. Nakonec je možné, že by se chtěla věnovat něčemu jinému, než jen agility. Je jí 13, brzo 14 a podobně. Třeba by chtěla za rok zkusit i obrany nebo i tu canisterapii, záchranařinu. Ukažte ji všechny možné sporty, které dělat lze. Nemyslíte náhodou jen vy, že agility by pro ni byly dobré? Co když se k tomu nechce kvůli jorkovi vracet vůbec, a proto nechce psa? Já bych jí nechala vybrat klidně něco o moc většího, než máte v úmyslu vy. Nakonec se přece o svého psa starala dobře, ne? Na velikosti psa nezáleží. Ale pamatujte, pokud větší, tak bezpodmínečně návštěva klasického cvičiště. Tam jí pomohou s tím, s čím se zatím nesetkala. Ve velikosti není problém, pokud je pes vychovaný. Chce to jen naučit psa, že když bude tahat, bude sedět na místě.

Přeji dceři, aby vždy vzpomínala jen v dobrém a neporovnávala.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
napadají mě grifonci - živá čilá, ovladatelná sportovní plemena, bez loveckého pudu, čivava, krysařík (je ale dost křehký). Z trochu větších plemen - bostonek, kavalír, šeltie (na agi nejlepší z těchto menších plemen). Z ještě větších - český strakatý pes, ale třeba i fenka zlatého retrívra nebo labradora. Malý nebo střední knírač, také nějaký mírnější teriér (Pozor na lovecký pud). Výbornými sportovními pejsky jsou také papilloni (malé borderky).

Já bych čivu nebo krysaříka pro agility neviděla dobře. Spousta z nich má luxačky. A teriéry(norwich stojí 25-30 tis.) také ne.Äle jinak je tady celá čada dobrých plemen pro vaši dceru, ale nechte vybrat hlavně ji.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bych čivu nebo krysaříka pro agility neviděla dobře. Spousta z nich má luxačky. A teriéry(norwich stojí 25-30 tis.) také ne.Äle jinak je tady celá čada dobrých plemen pro vaši dceru, ale nechte vybrat hlavně ji.

ahojky, přídám se s brabantíky a grifonky (mám dva doma a jsou to prostě boží pejsci, strašně přítulní, bez pána ani krok a pro každou "blbost", náš dokonce i kouše obrany-v rámci svých možností), jen cena je asi trochu vyšší.
Ted má na cvičáku naše 9 letá členka malou kníračku-za týden ji naučila sedni, lehni, štěkěj a přivolání, je to super dvojka, holčina je taková křehká tak ta kníračka je váhově k ní akorát.
Ale i kavalírek jak tu bylo řečeno.
Anebo i ten útulek jak bylo taky pěkně napsáno. Taky jsem měla strach k dětem. Známým umřel pejsek a mají doma dva kluky (3 a 9) a mají z útulku malého voříška-děcka s ním všude chodí a je naprosto v pohodě, takže to taky asi jde:-).
A co třeba při jejím věku i třeba klasický třeba výstavní německý ovčák? Je i na agility i na všestrannný výcvik i na canisterapii a tak. Já začínala s ovčandou ve 12 letech chodit bez předchozích zkušeností s výcvikem psů a a ted je ze mě cvok co dělá výcvikáře na cvičáku a má doma 7 psů:-).M

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Naší dceři loni na podzim zemřel pejsek. Byl to jorkšírek, měli se opravdu moc rádi, byli na sebe fixováni, běhali agiliti, no prostě správná dvojka. Ale pak ho zakousnul čuvač. Neustále mluví o všelijakých plemenech, chodí venčit cizí psy, ale když jí navrhnu, že si pořídíme pejska, řekne ne. Všichni moc dobře vidí jak moc by si ho přála. Je jí 13. Mluvili jsme o tom, a říkala, že by se jí líbil hnědý pražský krysařík nebo krátkosrstá čivava. Jorkšíra už prý nechce moc by jí připomínal toho původního. Co myslíte, který z nich je vhodnější pro 13.-ti letou holku jako kamarád a třeba i na to agiliti?? díky moc Katka

Podle naší rodiny doporučujeme papillona.Super povaha,vhodný na agility.Srst je delší,ale nemá podsadu,liná minimálně.Má super povahu.Zvládne lenošení ,túry,dovolenou,jízdu v košíku na kole.Hlídá si své území,není uštěkaný.