Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.157.83
Mám dilema. S manželem, který je absolutní nepejskař se stěhujeme do bytu a s námi jde samozřejmě i naše fenka velkého plemene ( cca 35 - 40 kg ). Máme ještě půlroční miminko. Fenka do té doby žila venku. Manžel po mě chce, abych kývla na jeho podmínku a tou je, že fenka bude jenom tam, kde nejsou koberce - kuchyň, velká koupelna a chodba. Do obýváku, dětského pokoje a malé ložničky ji nechce. Přijde mi to uhozené na hlavu, jsem zvyklá např. dělat něco v jednom pokoji, pes leží v rohu místnosti se mnou, pak se přesunout jinam a pes ( pokud má chuť ) mě zase následuje. I když vím, že nebude problém ji naučit neviditelné hranice i při otevřených dveřích, přijde mi to jako hrozná izolace. Manžel to prý omlouvá hygienou kvůli malému ( to, že jen v přiměřené špíně se mu utvoří imunita, to nechce slyšet...). Máte to ještě někdo podobně, že pes může jenom někam, nebo jsem já ta přecitlivělá?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.24.43
My to měli tak, že pes byl všude kde byli my. Sám vyhledával malého a vydržel ležet hodiny u postýlky. Pokud spal venku na zahradě v kočárku tak zase byl u něj. Nikdy nebyli problémy pokud malej začal lézt. Pravda byl takovej občas umolousovanější ale byly to krásný časy. Vyrůstal se dvěmi NO. No a má vnoučata vyrůstají se dvěmi KAO. To samé pořád jsou s nimi a psi je i hledají. To víte ale my jsme všichni v rodině blázni do psů tak nám to nepřijde divné, že pes žije s námi pospolu. Děti venku na písku a psi u nich když už jich mají dost tak se někam zašijí a je klid. Ale s manželem, který je nepejskař to asi bude těžké.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.140.192
Pro klid v rodině bych manželovi vyhověla :), ono se to časem vyvrbí. U nás nejdříve nesměli pesani do patra, další stupeň byl, že nesmí do postele (ložnice jsou v patře), ale děti si je tam pouštěli, uhlídat to nešlo, tak mohou všude. Faktem ale je, že koberce nemáme.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.64.182
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám dilema. S manželem, který je absolutní nepejskař se stěhujeme do bytu a s námi jde samozřejmě i naše fenka velkého plemene ( cca 35 - 40 kg ). Máme ještě půlroční miminko. Fenka do té doby žila venku. Manžel po mě chce, abych kývla na jeho podmínku a tou je, že fenka bude jenom tam, kde nejsou koberce - kuchyň, velká koupelna a chodba. Do obýváku, dětského pokoje a malé ložničky ji nechce. Přijde mi to uhozené na hlavu, jsem zvyklá např. dělat něco v jednom pokoji, pes leží v rohu místnosti se mnou, pak se přesunout jinam a pes ( pokud má chuť ) mě zase následuje. I když vím, že nebude problém ji naučit neviditelné hranice i při otevřených dveřích, přijde mi to jako hrozná izolace. Manžel to prý omlouvá hygienou kvůli malému ( to, že jen v přiměřené špíně se mu utvoří imunita, to nechce slyšet...). Máte to ještě někdo podobně, že pes může jenom někam, nebo jsem já ta přecitlivělá?
Mě osobně by vadil ten obývák, to bych zkusila usmlouvat. Jinak mě taky pesani nesmí do ložnice. Proč taky, v ložnicic jen spím a k tomu je nepotřebuju, ani oni mě. Vše ostatní dělám v kuchyni, koupelně nebo obýváku a tam smí. Když jsem bydlela u rodičů, nesměl pes do patra, kde byly ložnice, ale tam to vadilo víc, protože jsem tam měla i počítač a trávila tam dost času i přes den. Teď mám počítač v obýváku a ložnici vyloženě jen na spaní a vyhovuje mi to tak mnohem víc.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.204.183
Náš pes může všude, ale je jasné, že až bude mimčo, tak až poleze, koupí se nový koberec a pes do toho jednoho pokoje nebude moct. Nechci, aby dítě mělo na ručičkách psí chlupy....
Zkuste se domluvit na kompromisu. Do ložnice by přece mohl jít, ne? Vždyť vás např.. může upozornit, že se mimču něco nelíbí apod.....
Já ho zatím teda neplánuju
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.150.5
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám dilema. S manželem, který je absolutní nepejskař se stěhujeme do bytu a s námi jde samozřejmě i naše fenka velkého plemene ( cca 35 - 40 kg ). Máme ještě půlroční miminko. Fenka do té doby žila venku. Manžel po mě chce, abych kývla na jeho podmínku a tou je, že fenka bude jenom tam, kde nejsou koberce - kuchyň, velká koupelna a chodba. Do obýváku, dětského pokoje a malé ložničky ji nechce. Přijde mi to uhozené na hlavu, jsem zvyklá např. dělat něco v jednom pokoji, pes leží v rohu místnosti se mnou, pak se přesunout jinam a pes ( pokud má chuť ) mě zase následuje. I když vím, že nebude problém ji naučit neviditelné hranice i při otevřených dveřích, přijde mi to jako hrozná izolace. Manžel to prý omlouvá hygienou kvůli malému ( to, že jen v přiměřené špíně se mu utvoří imunita, to nechce slyšet...). Máte to ještě někdo podobně, že pes může jenom někam, nebo jsem já ta přecitlivělá?
U nás to tak dříve bylo zavedeno a pes(14let) se do dnes dovoluje(smutným pohledem,podáním packy do vzduchu, atd...) jestli může přes práh. Takže doporučuju to toho psa naučit a pak ho můžete nechat běhat všude po bytě. On se Vás pak sám po nejaké době začne dovolovat jestli může do další místnosti nebo ne. A když budete potřebovat, aby za vámi nešel tak jenom odmítnete jeho žádost slovem "nesmíš" a pes se uvelebí za práh nebo odejde jinam.
Je to super pro nás i pro něj. On se nemusí pořád zvedat(třeba když zametam). Já ho nemusím 100x vyhazovat, aby mi nefuněl do obličeje, když jím na nízkém stole v obýváku.
Elis
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.101.77
Já si neumím představit, že bych takhle psa separovala. Všichni naši psi se o děti vzorně starali a hlídali je. Ale to je můj pocit, chápu i vašeho manžela jako nepejskaře duší tělem, takže vám asi nic jiného nezbývá.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.123.239
Moje kamarádka má miminko a RR - pes je s malou všude, pečlivě se o ni stará a hlídá ji a malá je zdravá jak buk. Ona trocha špíny neuškodí, naopak - děti žijící ve "sterilitě" trpí často alergiemi a jsou nemocné, protože je skolí první bacil, kterého potkají.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.106.200
Tam ke dítě leze bych psa chlupatit nenechala... dyk to trvá pouhý rok, a vyndavat miminku s pusinky večně psí chlupy ..... naše chlupatice do děckýho a do ložnice nesmí, aspoň někde chci mít trochu čisto, stejně se zdržujem v obýváku, ale tam je plovoučka a často se tam zametá (a navíc chlupy se usadí vždy někde v rohu, zatímco na koberci přilnou). Takže jen kvůli chlupům, když dítko chodí tak je to už v pohodě, ale plazit se v chlupech bych chudinku nenechala, i já občas mám nějaký ten chlup v puse a není to vůbec příjemné a to si jen lehnu na gauč kde pes občas spí..
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.101.35
Pokud má pes jinak dost vyžití, zvykne si a bude mít klid od lezoucího dítka. Nebo pořiďte taková ta dvířka - kovová zábrana proti dětem, pes na vás vidí a do obýváku nemůže. Osvědčilo se.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.64.4
Taky bych navrhla kompromis že ložnice a děcák ne,obývák ano.Kort když je pes větší a má mít jen kuchyň a předsíň.Ale dítě vám poleze i v kuchyni a předsíni protože nebude chtít bejt samo v děcáku když vy budete třeba vařit.Mám dvě děti a vím to.Jinak já to řešila chodítkem.Sice to dnešní doktoři nedoporučují,obě děti v něm jezdili a byli spokojený.Taky bych si dala pozor na to jak to psa budete učit že nesmí do těch pokojů,manžel jako nepejskař by mohl bejt hrubší tak ať si to pes nespojí nějak s mimčem a nežárlil na něj.Moje kamarádka měla huskyho a když se poznala se svým manželem nepejskařem a nastěhovala se k němu tak pes dost trpěl.Manžel kvůli chlupům nechtěl aby pes chodil všude a mohl bejt jen na předsíni.Pes byl zvyklej 6let se pohybovat po bytě a pak protože ho její manžel okřikoval tak prej už byl úplně nešťastnej a bez života.Kamarádka mu nakonec našla rodinu s domkem a obrovskou zahradou,jela se po pár měsících na něj podívat a pes byl jak vyměněnej.Jinak moji psi můžou všude i do děcáku,děti i psi jsou nadšený a blbnou spolu.Děti do dneška neměli žádnou nemoc,atb neznaj a jsou odolný.Je jim 9 a 5let.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.2.93
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám dilema. S manželem, který je absolutní nepejskař se stěhujeme do bytu a s námi jde samozřejmě i naše fenka velkého plemene ( cca 35 - 40 kg ). Máme ještě půlroční miminko. Fenka do té doby žila venku. Manžel po mě chce, abych kývla na jeho podmínku a tou je, že fenka bude jenom tam, kde nejsou koberce - kuchyň, velká koupelna a chodba. Do obýváku, dětského pokoje a malé ložničky ji nechce. Přijde mi to uhozené na hlavu, jsem zvyklá např. dělat něco v jednom pokoji, pes leží v rohu místnosti se mnou, pak se přesunout jinam a pes ( pokud má chuť ) mě zase následuje. I když vím, že nebude problém ji naučit neviditelné hranice i při otevřených dveřích, přijde mi to jako hrozná izolace. Manžel to prý omlouvá hygienou kvůli malému ( to, že jen v přiměřené špíně se mu utvoří imunita, to nechce slyšet...). Máte to ještě někdo podobně, že pes může jenom někam, nebo jsem já ta přecitlivělá?
Mám to stejně. Vyřešilo se to zákazem skákání na gauč a do postele (po zemi můžou psi všude) a koupí automatického vysávacího robota (iRoomba pet), který jede každý den, bordelu a špíny mám o dost míň, jen musím vždy nechat vysávat místnost, kde zrovna nejsme, např v noci kuchyň a obývák, přes den ložnici a pod. Ale jde to. A je bohužel pro nepejskaře faktem to, že i když byste gruntovala nakrásně neustále pořáds by se někde nějaký malý bordýlek, špinka, nebo chlup našel, prostě kdo má psa (jakékoliv rasy) musí s tím počítat že už nikdy u něj nebude tak čisto, aby se dalo "jíst z podlahy". Já osobně bych zapracovala kapku na manželovi a pořídila určitě toho robota + psi dolů ze sedaček, kde se robot nedostane ale pohyb pouze po zemi. Asi bych také zrušila většinu koberců a tam kde je chcete mít (např děcák) bych dala tu dvířkovou zábranu pro děti, skvěle se osvědčí i u psů (malá plemena v pohodě) většího musíte naučit, že nesmí přeskakovat.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.235.194
Koukám, že jsem asi sama, co má psa jen tam, kde nejsou koberce. Hned když byl štěně dostal zákaz chodit do pokoje a opravdu ho to ani nenapadne. My se tedy stejně nejvíc pohybujeme v kuchyni... Jinak buď leží na chodbě nebo v kuchyni. A když chce na nás vidět, lehne si na práh dveří. Nemyslím si, že by trpěl, bere to jako samozřejmost. Je to vetší plemeno, dost chlupaté a když přijdeme z venku, přece jen ho nemusím čistit tak důkladně, jako by mi chodil na sedačku :-)
Raději věnuji čas přímo psovi než úklidu po něm.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.106.200
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Koukám, že jsem asi sama, co má psa jen tam, kde nejsou koberce. Hned když byl štěně dostal zákaz chodit do pokoje a opravdu ho to ani nenapadne. My se tedy stejně nejvíc pohybujeme v kuchyni... Jinak buď leží na chodbě nebo v kuchyni. A když chce na nás vidět, lehne si na práh dveří. Nemyslím si, že by trpěl, bere to jako samozřejmost. Je to vetší plemeno, dost chlupaté a když přijdeme z venku, přece jen ho nemusím čistit tak důkladně, jako by mi chodil na sedačku :-)
Raději věnuji čas přímo psovi než úklidu po něm.
Ne nejsi sama, já si psa do pokojů nepouštím... už jsem psala. Je to kvůli chlupům a taky kvůli tomu že by dětem ničil hračky.. jak psovi vysvětlit co je jeho a co ne, kor když je to štěně. Tak je v obýváku a kuchyni, nevypadá nešťastně že by nemohl za náma do pokoje. I pes má rád svůj klid :). Jsou mu 4 měsíce a dost dobře chápe, že do pokojů nesmí
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.80.221
Já osobně si to tedy nedovedu představit, aby byl pes takto separovaný. Náš může všude a pokud zavřu dveře do ložnice, tak začne výt, štěkat a tlapou bouchat do dveří (což mu netoleruji, ale prostě to zkouší). Musí na mě prostě vidět (zákaz vstupu s otevřenými dveřmi bere v pohodě, prostě si lehne na práh a chrápe).
Také mám přítele nepejskaře, kterému vadí chlupy (a to nemáme děti). Přikláním se ke kompromisu, aby pesan mohl do obýváku, kde člověk tráví většinu času, a ložnice a pokojík by měl zákaz (popřípadě tam dát ta dvířka).
Já osobně jsem byla vychovaná fenou ČSV od velmi útlého věku. Měli jsme skoro všude jen koberce a nikdy nebyl problém. Rodiče říkají, že jedině naše fenka byla schopná mě uhlídat Svoje budoucí děti proto o toto určitě neochudim, ať už budoucí partner bude mít jakýkoliv názor
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.227.230
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já osobně si to tedy nedovedu představit, aby byl pes takto separovaný. Náš může všude a pokud zavřu dveře do ložnice, tak začne výt, štěkat a tlapou bouchat do dveří (což mu netoleruji, ale prostě to zkouší). Musí na mě prostě vidět (zákaz vstupu s otevřenými dveřmi bere v pohodě, prostě si lehne na práh a chrápe).
Také mám přítele nepejskaře, kterému vadí chlupy (a to nemáme děti). Přikláním se ke kompromisu, aby pesan mohl do obýváku, kde člověk tráví většinu času, a ložnice a pokojík by měl zákaz (popřípadě tam dát ta dvířka).
Já osobně jsem byla vychovaná fenou ČSV od velmi útlého věku. Měli jsme skoro všude jen koberce a nikdy nebyl problém. Rodiče říkají, že jedině naše fenka byla schopná mě uhlídat Svoje budoucí děti proto o toto určitě neochudim, ať už budoucí partner bude mít jakýkoliv názor
Mě to psi taky dělají, že se dobývají do místností když jim zavřu před nosem, ale je to tím, že na to byly odmala vedení, že prostě všude můžou, tak se jim to pak jistěže nelíbí, když najednou nemůžou, je to vše o výchově, kdo to zvládne jim tohle vysvětlit, že nemůžou tak se nebudou dobývat. Ale já mám psy proto, že je mám ráda a chci aby byly se mnou, mě seten kontakt s němi líbí a nemám velké plemeno, tolik chlupů z nich zas není, takže radši častěji uklidím, než je mít jen na chodbě, to mi pak příjde zbytečný si psy pořizovat, mít je jen v předsíni a kuchyni... Do postele sice nesmí, ale mají pelišky v ložnici, prostě všude tam kde jsem já jsou i moji psi. separovat je, to je skoro jak jim koupit boudu a vídat se jen když mě se chce, tedy když vylezu ven z baráku...no to ne teda.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.213.74
Nám psi můžou všude, ale ... když jsme bydlela u rodičů, kde byl pes pouze trpěnej, tak do obýváku nesměl. Mohl pouze chodba, kuchyň a můj pokoj. Ale brzo pochopil, že přes práh nesmí a taky brzo pochopil, že když táta není doma, tak přes práh smí
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.213.19
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám dilema. S manželem, který je absolutní nepejskař se stěhujeme do bytu a s námi jde samozřejmě i naše fenka velkého plemene ( cca 35 - 40 kg ). Máme ještě půlroční miminko. Fenka do té doby žila venku. Manžel po mě chce, abych kývla na jeho podmínku a tou je, že fenka bude jenom tam, kde nejsou koberce - kuchyň, velká koupelna a chodba. Do obýváku, dětského pokoje a malé ložničky ji nechce. Přijde mi to uhozené na hlavu, jsem zvyklá např. dělat něco v jednom pokoji, pes leží v rohu místnosti se mnou, pak se přesunout jinam a pes ( pokud má chuť ) mě zase následuje. I když vím, že nebude problém ji naučit neviditelné hranice i při otevřených dveřích, přijde mi to jako hrozná izolace. Manžel to prý omlouvá hygienou kvůli malému ( to, že jen v přiměřené špíně se mu utvoří imunita, to nechce slyšet...). Máte to ještě někdo podobně, že pes může jenom někam, nebo jsem já ta přecitlivělá?
U nas je zakazany detsky pokoj, a nove zachod vzhledem k tomu ze milacke se tam chodil mazlit ale ted ma uz 60kg a nevejde se tam. Jinak mi to prijde jako nesmysl jsou koberce zapotrebi co treba parkety plouvoucka nebo lino ktere vypada jako plovoucka mi ji mame vecer se to setre a je klid.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.160.242
máme tři velké psy a dvouleté dítě - psi můžou všude (aby taky ne, když máme garsonku) a není s tím žádný problém. Koberec máme v předsíni a půlce pokoje, holt se každý den luxuje a vytírá no. A upřímně - malá má nádherný vztah nejen k našim psům, ale k živým tvorům vůbec a psi milují ji. A za dva roky co je na světě nebyla ani jednou nemocná ... :)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.121.225
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
máme tři velké psy a dvouleté dítě - psi můžou všude (aby taky ne, když máme garsonku) a není s tím žádný problém. Koberec máme v předsíni a půlce pokoje, holt se každý den luxuje a vytírá no. A upřímně - malá má nádherný vztah nejen k našim psům, ale k živým tvorům vůbec a psi milují ji. A za dva roky co je na světě nebyla ani jednou nemocná ... :)
Je to pěkný příspěvek, jen si úpřimně nedovedu představit mít v garsonce 3 velké psy, malé dítě a ještě 2 dospělé, ta garsonka je nafukovací? :-)))
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.64.4
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
máme tři velké psy a dvouleté dítě - psi můžou všude (aby taky ne, když máme garsonku) a není s tím žádný problém. Koberec máme v předsíni a půlce pokoje, holt se každý den luxuje a vytírá no. A upřímně - malá má nádherný vztah nejen k našim psům, ale k živým tvorům vůbec a psi milují ji. A za dva roky co je na světě nebyla ani jednou nemocná ... :)
To je jak u nás,myslím s tím vztahem dítě/živý tvor.Mojí dceři když byl rok a půl tak jsme měli morče a andulku + psa.Dcera od těch 18měsíců byla neuvěřitelně něžná,morče brala opatrně a andulku když měla na vařečce(jako bydýlko) tak s ní žvatlala.O psovi ani nemluvím,když spolu řádili a náhodou mu šlápla na nohu tak ho začala hladit a říkala plomiň .Podle mě to je super socializace jak pro psa tak i pro dítě.A jak píšete nevím co to je mít nemocný děti,oba jsou odolný oproti jiným dětem ve škole a školce.A když holka chtěla aby s ní pes spal v pokojíku v posteli tak proč ne,oba byli šťastný .Dneska se holka věnuje i výstavám a výcviku,baví jí to a má koníčka.Lepší než by se někde nudila s partou a dělala blbosti.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.60.145
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
máme tři velké psy a dvouleté dítě - psi můžou všude (aby taky ne, když máme garsonku) a není s tím žádný problém. Koberec máme v předsíni a půlce pokoje, holt se každý den luxuje a vytírá no. A upřímně - malá má nádherný vztah nejen k našim psům, ale k živým tvorům vůbec a psi milují ji. A za dva roky co je na světě nebyla ani jednou nemocná ... :)
V garzonce tři pejsani a dítě?! To tam musíte být jak sardinky, ne?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.31.194
Já mám dva velké psy a půlroční mimčo a psi taky můžou všude. Starší pes si malého nevšímá, ale mladší za ním pořád chodí, občas ho oblízne a teď dokonce začal spát sám od sebe vedle postýlky. Nijak jim nebráním, myslím, že pro dítě je to určitě jenom dobře a že tím bude do budoucna hodně obohacené
Nedovedu si představit psy separovat, určitě by byli neš´tastní, kdyby viděli, jak všichni sedíme v obýváku a oni by smutně koukali z chodby. Chápu, že nechcete psy do ložnice nebo do děckého pokoje, ale přimlouvám se za ten obývák.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.160.242
K bydlení v garsonce - naše má cca 40 metrů a vejdeme se v pohodě. Psy lítají venku, doma si maximálně přelezou z jednoho místa na druhé a devadesát procent času prospí. A jinak jsme stejně převážně venku, domu se defakto chodíme jen vyspat :)
Pře tímhle bydlením jsme měli 3+1, 77 metrů a stejně jsme žili převážně v jedné místnosti ... takže pro mě změna k lepšímu, psy mám stejně pořád u sebe a nemusím uklízet tolik místností :)