Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

23.4.2003 21:43
Neregistrovaný uživatel

Má někdo zkušenosti s onemocněním jater u čivavy.jednalo se o štěně zhruba dva měsíce staré u chovatele bez problémů,týden po odběru,tedy již u nových majitelů začalo mít záchvaty,upadalo do bezvědomí.V krvi byly zvýšené amylásy a veterinární závěr zněl :neprůchodnost cév,které vedou krev přes játra a následná otrava organismu.Štěně se vrátilo zpět k chovateli a po deseti dnech muselo být utraceno.Potřebovala bych vědět nakolik je toto onemocnění dědičné,jestli je možné ho poznat již v útlém věku.

Neregistrovaný uživatel

25.4.2003 11:19
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Má někdo zkušenosti s onemocněním jater u čivavy.jednalo se o štěně zhruba dva měsíce staré u chovatele bez problémů,týden po odběru,tedy již u nových majitelů začalo mít záchvaty,upadalo do bezvědomí.V krvi byly zvýšené amylásy a veterinární závěr zněl :neprůchodnost cév,které vedou krev přes játra a následná otrava organismu.Štěně se vrátilo zpět k chovateli a po deseti dnech muselo být utraceno.Potřebovala bych vědět nakolik je toto onemocnění dědičné,jestli je možné ho poznat již v útlém věku.

Vámi popisované příznaky kdy štěně bylo u chovatele bez potíží, které se vyskytly až u nového majitele, mi připadají i jako intoxikace po pozření jedu (příp. přípravku obsahujícího jedovaté látky). Neprůchodnost cév přes játra by se negativně projevila mnohem dříve (pokud by cévy byly "ucpané uplně"), neboť játra jsou poměrně velkým orgánem a jsou tedy silně krvená. V játrech probíhá nejen nutritivní krevní oběh (tedy takový, který vyživuje samotná játra), ale také oběh funkční (krev z orgánů břišní dutiny - žaludek, střeva.. - se sbírá do portální žíly - vena portae - , ta se v játrech rozpadá až na malé sinusoidy-kapiláry a opět se sbírá v silnějí cévy, aby nakonec jako jaterní žíly - venae hepaticae - vyústily do zadní duté žíly - v.cava caudalis- a ta vede tuto krev do srdce), který je důležitý. Játra mají tedy důležitou funkci detoxikační.
Neuvádíte, jakým způsobem byl získán "veterinární závěr", pro přesné stanovení příčiny obtíží a důvodu pro euthanasii je nutné provést kompletní vyšetření, neocenitelné je také (v případě úhynu nebo utracení) postmortální vyšetření (patologicko-anatomické, event. imuno-histochemické).
Jedná-li se opravdu o neprůchodnost cévy, pak bych nepředpokládala, že jde o geneticky podmíněnou vadu, ale spíše traumatologickou záležitost (tromboembolie apod.), příp. o vrozený (ne však dědičný) defekt, kdy je stěna cévy zbytnělá a postupně se ucpává (to mohou způsobit i nejrůznější škodlivé látky, které organismus vstřebává).
S pozdravem, MVC.Kovářová

Neregistrovaný uživatel

25.4.2003 19:47
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vámi popisované příznaky kdy štěně bylo u chovatele bez potíží, které se vyskytly až u nového majitele, mi připadají i jako intoxikace po pozření jedu (příp. přípravku obsahujícího jedovaté látky). Neprůchodnost cév přes játra by se negativně projevila mnohem dříve (pokud by cévy byly "ucpané uplně"), neboť játra jsou poměrně velkým orgánem a jsou tedy silně krvená. V játrech probíhá nejen nutritivní krevní oběh (tedy takový, který vyživuje samotná játra), ale také oběh funkční (krev z orgánů břišní dutiny - žaludek, střeva.. - se sbírá do portální žíly - vena portae - , ta se v játrech rozpadá až na malé sinusoidy-kapiláry a opět se sbírá v silnějí cévy, aby nakonec jako jaterní žíly - venae hepaticae - vyústily do zadní duté žíly - v.cava caudalis- a ta vede tuto krev do srdce), který je důležitý. Játra mají tedy důležitou funkci detoxikační.
Neuvádíte, jakým způsobem byl získán "veterinární závěr", pro přesné stanovení příčiny obtíží a důvodu pro euthanasii je nutné provést kompletní vyšetření, neocenitelné je také (v případě úhynu nebo utracení) postmortální vyšetření (patologicko-anatomické, event. imuno-histochemické).
Jedná-li se opravdu o neprůchodnost cévy, pak bych nepředpokládala, že jde o geneticky podmíněnou vadu, ale spíše traumatologickou záležitost (tromboembolie apod.), příp. o vrozený (ne však dědičný) defekt, kdy je stěna cévy zbytnělá a postupně se ucpává (to mohou způsobit i nejrůznější škodlivé látky, které organismus vstřebává).
S pozdravem, MVC.Kovářová

veterinární závěr byl učiněn pouze podle výsledku zvýšených amyláz v krvi,to štěně bylo strašně malé a při nejlepší vuli se nám ho nepovedlo po návratu k chovateli znovu odebrat,aby se provedlo další vyšetření.Ze zprávy jsem jiný druh vyšetření nevyčetla,takže závěr byl proveden asi podle výsledků z krve.Ve chvíli,kdy štěně dostalo záchvat(to bylo zpátky u chovatele deset dní)se krev nenabírala,protože to bylo ve svátek a nebyla k dispozici laborantka.Štěně dostalo nějaké injekce,po nich se vzpamatovalo a záchvat se opakoval znovu odpoledne a to již vedlo k utracení štěněte na návrh veterináře.Štěně bylo v bezvědomí,šedé sliznice.Bylo krmeno dietou-kuře a rýže dle doporučení.Vic nevím,co k tomu ještě dodat,pokud to budete číst,dejte mi ještě vědět,druhé štěně z vrhu je naprosto v pořádku.

Neregistrovaný uživatel

28.4.2003 12:27
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
veterinární závěr byl učiněn pouze podle výsledku zvýšených amyláz v krvi,to štěně bylo strašně malé a při nejlepší vuli se nám ho nepovedlo po návratu k chovateli znovu odebrat,aby se provedlo další vyšetření.Ze zprávy jsem jiný druh vyšetření nevyčetla,takže závěr byl proveden asi podle výsledků z krve.Ve chvíli,kdy štěně dostalo záchvat(to bylo zpátky u chovatele deset dní)se krev nenabírala,protože to bylo ve svátek a nebyla k dispozici laborantka.Štěně dostalo nějaké injekce,po nich se vzpamatovalo a záchvat se opakoval znovu odpoledne a to již vedlo k utracení štěněte na návrh veterináře.Štěně bylo v bezvědomí,šedé sliznice.Bylo krmeno dietou-kuře a rýže dle doporučení.Vic nevím,co k tomu ještě dodat,pokud to budete číst,dejte mi ještě vědět,druhé štěně z vrhu je naprosto v pořádku.

Podle popisovaných příznaků (záchvat podobný epileptickému stavu, anemické sliznice...) by se rovněž mohlo jednat (s velkou pravděpodobností) o tzv. portální zkraty (tedy Vámi nazvané "ucpané cévy"), u kterých rozlišujeme dva typy: extra- a intra-hepatární, u malých jedinců se vyskytuje extrahepat. a to je pravděpodobně stav, který nastal u Vašeho štěněte. Bohužel léčbou první (a pravděpodobně i jediné) volby je chirurgický zásah, při kterém se cévy "podvazují", neboť krev proudí tam, kam nemá. Preventivní vyšetření se neprovádí (takže se vlastně "předem" nezjišťuje, zda tímto stavem zvíře není postiženo), pokud již dojde k příznakům, odpovídajícím tomuto patologickému stavu, dá se zjistit odborným speciálním vyšetřením (pomocí angiografie a monitoringu uložení, průběhu a stavu cév). Prokazatelně je toto "onemocnění" (jedná spíše o patologický stav, ne o nemoc) do určité míry dědičné.
S pozdravem, MVC.Kovářová

Neregistrovaný uživatel

29.4.2003 14:26
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
veterinární závěr byl učiněn pouze podle výsledku zvýšených amyláz v krvi,to štěně bylo strašně malé a při nejlepší vuli se nám ho nepovedlo po návratu k chovateli znovu odebrat,aby se provedlo další vyšetření.Ze zprávy jsem jiný druh vyšetření nevyčetla,takže závěr byl proveden asi podle výsledků z krve.Ve chvíli,kdy štěně dostalo záchvat(to bylo zpátky u chovatele deset dní)se krev nenabírala,protože to bylo ve svátek a nebyla k dispozici laborantka.Štěně dostalo nějaké injekce,po nich se vzpamatovalo a záchvat se opakoval znovu odpoledne a to již vedlo k utracení štěněte na návrh veterináře.Štěně bylo v bezvědomí,šedé sliznice.Bylo krmeno dietou-kuře a rýže dle doporučení.Vic nevím,co k tomu ještě dodat,pokud to budete číst,dejte mi ještě vědět,druhé štěně z vrhu je naprosto v pořádku.

Ještě jedno upřesnění: extrahepatární portosystémové zkraty se u malých plemen (predispozice yorkteriér, shitzu, čivava...) projeví do 1-2 let věku.
Podstatou je "zkratka", která vynechá játra -tedy krev z orgánů břišní dutiny, která obsahuje zplodiny a škodlivé látky metabolismu, není detoxikována v játrech ale obejde je a míří přes zadní dutou žílu rovnou do srdce a následně do těla zvířete - pak dochází k sepsi a úhynu, event. k výraznému zhoršení zdravotního stavu (podobná "zkratka" se fyziologicky vyskytuje jako ductus venosus ve fetálním krevním oběhu - tedy u plodu v děloze - po narození však obliteruje-zaniká).
Zjištění této vady je možné kontrastním rtg (nástřik cév), jehož provedení je však obtížné (nutné provést nastříknutí kontrastní látkou a ihned snímkovat), PSZ by měl být zachytitelný i ultrasonograficky. Podle vyšetření krve zjistíme zvýšenou hladinu nikoli amyláz, ale amoniaku! Vyšetření se však neprovádí preventivně (i když na základě žádosti by jej veterinář pravděpodobně provedl - je však nutné navštívit specialistu na hepatopatie!)
Nejúčenější terapií je opakovaný chirurg. zákrok (podvázání zkratkových cév), příznivá prognóza činí asi 80%.
Do jaké míry je vada dědičná mi není známo, proto bych raději zvažovala další krytí feny (a určitě ne stejným psem)
MVC.Kovářová

Neregistrovaný uživatel

4.5.2003 19:44
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ještě jedno upřesnění: extrahepatární portosystémové zkraty se u malých plemen (predispozice yorkteriér, shitzu, čivava...) projeví do 1-2 let věku.
Podstatou je "zkratka", která vynechá játra -tedy krev z orgánů břišní dutiny, která obsahuje zplodiny a škodlivé látky metabolismu, není detoxikována v játrech ale obejde je a míří přes zadní dutou žílu rovnou do srdce a následně do těla zvířete - pak dochází k sepsi a úhynu, event. k výraznému zhoršení zdravotního stavu (podobná "zkratka" se fyziologicky vyskytuje jako ductus venosus ve fetálním krevním oběhu - tedy u plodu v děloze - po narození však obliteruje-zaniká).
Zjištění této vady je možné kontrastním rtg (nástřik cév), jehož provedení je však obtížné (nutné provést nastříknutí kontrastní látkou a ihned snímkovat), PSZ by měl být zachytitelný i ultrasonograficky. Podle vyšetření krve zjistíme zvýšenou hladinu nikoli amyláz, ale amoniaku! Vyšetření se však neprovádí preventivně (i když na základě žádosti by jej veterinář pravděpodobně provedl - je však nutné navštívit specialistu na hepatopatie!)
Nejúčenější terapií je opakovaný chirurg. zákrok (podvázání zkratkových cév), příznivá prognóza činí asi 80%.
Do jaké míry je vada dědičná mi není známo, proto bych raději zvažovala další krytí feny (a určitě ne stejným psem)
MVC.Kovářová

Tak já chovám čivavy již 14 let a zírám - o něčem takovém slyším po prvé (ani z doslechu jsem o onemocnění jater u čivavy nikdy dřív neslyšela).O fatálním onemocnění jater jsem se dověděla od kamarádky,co měla šibu-tam ty stavy trvaly déle a projevily se do 1 roku.Pes nedožil roku a půl.
Vzhledem k popisované možné terapii pochybuji,že tyto zákroky bude někdo na čivavě (a zvláště štěněti)dělat, i kdyby měl k ruce spolehlivé výsledky z diagnostiky.
Je dost obtížné uvažovat o tom,jestli toto onemocnění je dědičné nebo ne,vzhledem k tomu,že nejsou k dispozici žádné výsledky veterinárního rozboru,je to dohadování se ve světě fantazie.
Dr.T.Makowetzová,ch.s. Abonito

Neregistrovaný uživatel

5.5.2003 11:14
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak já chovám čivavy již 14 let a zírám - o něčem takovém slyším po prvé (ani z doslechu jsem o onemocnění jater u čivavy nikdy dřív neslyšela).O fatálním onemocnění jater jsem se dověděla od kamarádky,co měla šibu-tam ty stavy trvaly déle a projevily se do 1 roku.Pes nedožil roku a půl.
Vzhledem k popisované možné terapii pochybuji,že tyto zákroky bude někdo na čivavě (a zvláště štěněti)dělat, i kdyby měl k ruce spolehlivé výsledky z diagnostiky.
Je dost obtížné uvažovat o tom,jestli toto onemocnění je dědičné nebo ne,vzhledem k tomu,že nejsou k dispozici žádné výsledky veterinárního rozboru,je to dohadování se ve světě fantazie.
Dr.T.Makowetzová,ch.s. Abonito

I přes fakt, že v tomto případě nejsou dostupné bližší výsledky (resp. spíše nebyla provedena speciální vyšetření), podle popisovaných příznaků, zvýšené hladiny amoniaku i plemenné predispozice malých plemen je více než pravděpodobné, že se zde jednalo o extrahepatární portosystémový zkrat.
To, že se o tom moc neví, mne nepřekvapuje, neboť se nejdná o běžnou vadu, se kterou se setká každý chovatel malých plemen (jako je tomu např. u chybějících zubů nebo chybného skusu).
Hepatopatie však patří k závažným stavům, které nelze podceňovat a rychlost, s jakou jsou diagnostikovány a včasná terapie je pro dobrý výsledek zásadní.
Neměla jsem v úmyslu vyděsit příp. zájemce nebo chovatele čivav, bohužel je nutné počítat s tím, že "nic není nemožné".
Naštěstí veterinární medicína dosáhla v posledních letech velkého rozvoje, díky čemuž máme lepší možnosti jak pro spolehlivou diagnostiku, tak i účinnou terapii.
Co se týče operativního zásahu při PSZ, je to volba majitele, zda je ochoten investovat do operace, která nemusí přinést dobrý výsledek, nebo zda takové štěně raději nechá utratit. Vzhledem k faktu, že otázka genetického přenosu není dosud jasná, je využití zvířete s PSZ v chovu diskutabilní.
S pozdravem, MVC.Kovářová

Neregistrovaný uživatel

5.5.2003 21:38
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak já chovám čivavy již 14 let a zírám - o něčem takovém slyším po prvé (ani z doslechu jsem o onemocnění jater u čivavy nikdy dřív neslyšela).O fatálním onemocnění jater jsem se dověděla od kamarádky,co měla šibu-tam ty stavy trvaly déle a projevily se do 1 roku.Pes nedožil roku a půl.
Vzhledem k popisované možné terapii pochybuji,že tyto zákroky bude někdo na čivavě (a zvláště štěněti)dělat, i kdyby měl k ruce spolehlivé výsledky z diagnostiky.
Je dost obtížné uvažovat o tom,jestli toto onemocnění je dědičné nebo ne,vzhledem k tomu,že nejsou k dispozici žádné výsledky veterinárního rozboru,je to dohadování se ve světě fantazie.
Dr.T.Makowetzová,ch.s. Abonito

Jo,já jsem z toho taky šílela,majitelka štěněte z toho je přepadlá ještě teď.Mě by to mohlo být jedno,já na své feně nechovám,ale kuli ní jsem scháněla informace,takže díky všem a zdravím.

Přidejte reakci

Přidat smajlík