Neregistrovaný uživatel

Ahoj, poradí mi někdo ohledně povahy bígla? Chci si koupit štěně b.,nejsem začátečník,ale přesto mám strach z jeho loveckého pudu a z toho vyplývajícího "utíkání" v případě zachycení stopy, apd. Do jaké míry se to dá ovlivnit výcvikem? Děkuji
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj, poradí mi někdo ohledně povahy bígla? Chci si koupit štěně b.,nejsem začátečník,ale přesto mám strach z jeho loveckého pudu a z toho vyplývajícího "utíkání" v případě zachycení stopy, apd. Do jaké míry se to dá ovlivnit výcvikem? Děkuji
Ahoj Katko.
Bígl je prima pes, o tom není pochyb. Je veselý a plný života, miluje lidi i ostatní psy. Samozřejmě do jaké míry, to velmi, velmi záleží na socializaci a výchově. Ale toto všechno určitě víš. Bíglíci jsou však také dost paličatí, neuvěřitelně vynalézaví a samostatní, a díky těmto vlastnostem může majitel, co do správné výchovy, selhat. Chápou rychle, ale jsou věci, co zkrátka "neradi dělají a raději si dokončí svoji oblíbenou činnost". Přesto správnou motivací (je velký mlsoun) je ho možné naučit takřka čemukoliv.
A teď co se týče ovladatelnosti v lese. Každopádně i lovecky vedený bígl, stejně jako "pouze" rodinný bígl, by měl, a dokáže být, v lese ovladatelný. Důležité je nevyhýbat se těmto místům v raném štěněčím věku a vymýšlet různé hry a rozptýlení, aby se "nezabral" do vyhledávání stop. První vycházky do lesa a polí by měly být na dlouhém vodítku, aby bylo jeho chování včas a vhodně ovlivňováno (v případě, že bude mít snahu vyběhnout za zvěří). Velmi důležité je co nejdříve (ihned, co si jej dovezete domů) začít s cvikem "přivolání". Taky jsou daleko lépe ovladatelní bíglíci, kteří jsou zvyklí být skoro pořád a skoro kdekoliv "na volno", tedy bez vodítka. Samozřejmě to vyžaduje maximální pozornost svého pána, aby nejen nedošlo k úrazu, ale také aby se předešlo jeho nevhodnému chování. O chování a samotné výchově bígla (i psů všeobecně), by se dalo psát a psát, ale abych to shrnula, jsem přesvědčena (a znám několik takových bíglíků), že je možné mít OVLADATELNÉHO bígla i v lese. Což není "potlačení" loveckých sklonů, ale pokud je pes ovladatelný, jsou s ním procházky v přírodě velmi příjemné. Pravdou je, že když opakovaně okusí, jak je příjemné sledování stopy, aniž by jsi důsledně nezasáhla, začne ho to natolik bavit, že už nikdy nebude chtít přestat.
O bíglech ve Fauně už párkrát bylo psáno, dej si do vyhledávače (v článcích) slovo bígl. Také vyšla kniha v nakladatelství DONA: "Bígl" od L.Frnčové. Případě doporučuji přímo se zkontaktovat s několika chovateli, a sama poznáš a vybereš si z jejich chování a vyprávění, "jak na bígla". Také jsem přesvědčena, že hodně záleží na genech. Tedy pokud bude po lovecky vedených rodičích - náruživých loveckých psech, "udržet" ho mimo dění lesa, nebude vůbec snadné. Pokud se Ti bígl líbí, neváhej. Jen je nutné trénovat, trénovat, trénovat a zvykat na les hned od 2 měsíců! Hlavně nepodceňuj jakékoliv sklonění hlavy k zemi a "šmejdění", a rychle od takové činosti štěně - psa odlákej. Hodně štěstí. Určitě to zvládneš!
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj Katko.
Bígl je prima pes, o tom není pochyb. Je veselý a plný života, miluje lidi i ostatní psy. Samozřejmě do jaké míry, to velmi, velmi záleží na socializaci a výchově. Ale toto všechno určitě víš. Bíglíci jsou však také dost paličatí, neuvěřitelně vynalézaví a samostatní, a díky těmto vlastnostem může majitel, co do správné výchovy, selhat. Chápou rychle, ale jsou věci, co zkrátka "neradi dělají a raději si dokončí svoji oblíbenou činnost". Přesto správnou motivací (je velký mlsoun) je ho možné naučit takřka čemukoliv.
A teď co se týče ovladatelnosti v lese. Každopádně i lovecky vedený bígl, stejně jako "pouze" rodinný bígl, by měl, a dokáže být, v lese ovladatelný. Důležité je nevyhýbat se těmto místům v raném štěněčím věku a vymýšlet různé hry a rozptýlení, aby se "nezabral" do vyhledávání stop. První vycházky do lesa a polí by měly být na dlouhém vodítku, aby bylo jeho chování včas a vhodně ovlivňováno (v případě, že bude mít snahu vyběhnout za zvěří). Velmi důležité je co nejdříve (ihned, co si jej dovezete domů) začít s cvikem "přivolání". Taky jsou daleko lépe ovladatelní bíglíci, kteří jsou zvyklí být skoro pořád a skoro kdekoliv "na volno", tedy bez vodítka. Samozřejmě to vyžaduje maximální pozornost svého pána, aby nejen nedošlo k úrazu, ale také aby se předešlo jeho nevhodnému chování. O chování a samotné výchově bígla (i psů všeobecně), by se dalo psát a psát, ale abych to shrnula, jsem přesvědčena (a znám několik takových bíglíků), že je možné mít OVLADATELNÉHO bígla i v lese. Což není "potlačení" loveckých sklonů, ale pokud je pes ovladatelný, jsou s ním procházky v přírodě velmi příjemné. Pravdou je, že když opakovaně okusí, jak je příjemné sledování stopy, aniž by jsi důsledně nezasáhla, začne ho to natolik bavit, že už nikdy nebude chtít přestat.
O bíglech ve Fauně už párkrát bylo psáno, dej si do vyhledávače (v článcích) slovo bígl. Také vyšla kniha v nakladatelství DONA: "Bígl" od L.Frnčové. Případě doporučuji přímo se zkontaktovat s několika chovateli, a sama poznáš a vybereš si z jejich chování a vyprávění, "jak na bígla". Také jsem přesvědčena, že hodně záleží na genech. Tedy pokud bude po lovecky vedených rodičích - náruživých loveckých psech, "udržet" ho mimo dění lesa, nebude vůbec snadné. Pokud se Ti bígl líbí, neváhej. Jen je nutné trénovat, trénovat, trénovat a zvykat na les hned od 2 měsíců! Hlavně nepodceňuj jakékoliv sklonění hlavy k zemi a "šmejdění", a rychle od takové činosti štěně - psa odlákej. Hodně štěstí. Určitě to zvládneš!
Milá Noro, díky za vyčerpávající odpověď.Hodně štěstí.