Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.64.250
V pondělí mi umřela moje 3 letá fenka (zlatý retriever) na pyometru. Asi je všem jasné jak je mi strašně, jak neuvěřitelně mi chybí stále okolo sebe slyším její kroky :-( Čas prý všechny rány zahojí, ale bolet to bude stále. Chtěla bych se zeptat jak jste se z takových situací dostávali a jak dlouho vám to trvalo. Všichni okolo mě mi stále radí ať pořídíme pejska nového, že ten nám pomůže vylízat se z toho nejlíp, ale já nevím vůči fenečce co mi umřela mi to přijde tak nějak nefér. Vím, že neexistuje žádný návod jak tuhle ránu překonat, ale kdyby měl někdo nějakou radu jak to zvládnout tak prosím napište.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.185.194
asi vážně toho nového psa.. řekněte si prostě, že vaše fenule by taky nechtěla abyste se trápil/a a že by ju těšilo vidět vás veselou
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.173.61
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
V pondělí mi umřela moje 3 letá fenka (zlatý retriever) na pyometru. Asi je všem jasné jak je mi strašně, jak neuvěřitelně mi chybí stále okolo sebe slyším její kroky :-( Čas prý všechny rány zahojí, ale bolet to bude stále. Chtěla bych se zeptat jak jste se z takových situací dostávali a jak dlouho vám to trvalo. Všichni okolo mě mi stále radí ať pořídíme pejska nového, že ten nám pomůže vylízat se z toho nejlíp, ale já nevím vůči fenečce co mi umřela mi to přijde tak nějak nefér. Vím, že neexistuje žádný návod jak tuhle ránu překonat, ale kdyby měl někdo nějakou radu jak to zvládnout tak prosím napište.
Vím, jak vám je, já si tím prošla loni a asi vás nepotěším, ale pořád ještě mám slzy v očích, když si na svého zlatáčka vzpomenu, a to už to bude rok. Říká se, že to chce čas, tak pořád čekám Já si ale za nedlouho pořídila nový štěnisko, tak mi zase vneslo radost do života a mám ho ráda úplně stejně, ale nezapomínám, ani to nejde. Každý to ale cítí jinak, nejde poradit...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.67.82
Já myslela, že čas to zhojí, ale zřejmě to chce dlouhý čas - já to vydržela měsíc a když jsem po každém příchodu domů otevřela dveře a rozbrečela se, tak jsem si řekla dost...
sehnala jsem nové štěňátko, stejné plemeno - což dalo hrozně telefonování anžto zrovna fenečka nikde nebyla - vypravila dospělé děti na druhý konec republiky a večer jsem vložila štěňátko mužovi do náruče...
Nezapomenu nikdy, ale při novém pejskovi se vzpomíná tak nějak jinak, už ne s takovým smutkem v duši, spíše s pěknou vzpomínkou.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.77.89
ahoj já přišla o prvního psa dva dny před prvníma narozeninama.. měl celej život před sebou a dostala ho rakovina. Nového psa jsme si přivezli tři dny po tom. Hlavně kvůli dětem. Mě Báďa chyběl strašně ještě dlouho, ale je fakt, že nové štěně to pomohlo překonat daleko líp. Člověk měl sice ze začátku tendenci srovnávat, ale to nás rychle přešlo. Ač stejné plemeno povahově, typově i vzhledově úplně jiný pes. Na prvního pejska dnes vzpomínáme s láskou (jsou to tři roky) a nového pejsa milujeme pořád stejně, ale jinak. Prostě každý pes je jiný a určitě není špatně pořídit nového. On nezaplní díru po starém, on jen pomůže překonat tu prázdnotu po prvním hafíkovi, kor když umře mladý
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.1.3
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
V pondělí mi umřela moje 3 letá fenka (zlatý retriever) na pyometru. Asi je všem jasné jak je mi strašně, jak neuvěřitelně mi chybí stále okolo sebe slyším její kroky :-( Čas prý všechny rány zahojí, ale bolet to bude stále. Chtěla bych se zeptat jak jste se z takových situací dostávali a jak dlouho vám to trvalo. Všichni okolo mě mi stále radí ať pořídíme pejska nového, že ten nám pomůže vylízat se z toho nejlíp, ale já nevím vůči fenečce co mi umřela mi to přijde tak nějak nefér. Vím, že neexistuje žádný návod jak tuhle ránu překonat, ale kdyby měl někdo nějakou radu jak to zvládnout tak prosím napište.
Máme odzkoušeno, že to nový štěník spraví nejlépe.
Měli jsme úžasného kocoura, ale bohužel odešel...už jsme kočku nechtěli..no a za 3 měsíce jsem si přinesla domů roztomilou kuličku. Prostě mě upoutala na první pohled a dneska těch koček máme už 6. Vlastně je ze mě teď spíš už kočkomil než psomil.
Před 2 roky mi přejeli kocourka - úžasný povahou, vzhledem..no, láska moje veliká a i dnes, když si na něj vzpomenu se mi vlívají slzy do očí. Ano, máme teď taky kočeny, ale on byl prostě ON. To člověk nikdy z paměti a ze srdce nesmaže. jen se ten žal dík novému prckovi lépe zvládá.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.64.250
Zadavatelka: děkuju všem za příspěvky asi to nové štěndo bude opravdu nejlepší popravdě už jsem se po nějakých i dívala jenom tak abych věděla co kde je.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.124.90
Štendo je opravdu nejlepší lék. Pokud se bojíte,že budete srovnávt,pořidte si stejné plemeno,ale jinou barvu,odstín,pokud zla´tanda byla spíš krémová,tak zlatou, pokud byla zlatá,tak naopak. Bolest to nezmenší,ale bude přeci jen vykompenzovaná příchodem a zážitky s novým psím par´tákem
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.37.57
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
V pondělí mi umřela moje 3 letá fenka (zlatý retriever) na pyometru. Asi je všem jasné jak je mi strašně, jak neuvěřitelně mi chybí stále okolo sebe slyším její kroky :-( Čas prý všechny rány zahojí, ale bolet to bude stále. Chtěla bych se zeptat jak jste se z takových situací dostávali a jak dlouho vám to trvalo. Všichni okolo mě mi stále radí ať pořídíme pejska nového, že ten nám pomůže vylízat se z toho nejlíp, ale já nevím vůči fenečce co mi umřela mi to přijde tak nějak nefér. Vím, že neexistuje žádný návod jak tuhle ránu překonat, ale kdyby měl někdo nějakou radu jak to zvládnout tak prosím napište.
V prosinci mi umřel přítel - čtyřnohý přítel...měla jsem ho skoro 17 - let...moc to bolelo a bolí pořád...už jsem si koně nekoupila - nechci ale myslím, že pes by to i sparvil....koupila jsem si štěně....a zase smůla....stál 10 000,- s PP a nemocnej od začátku a celej život bude...chovatelka z prestižní stanice...smlouvu nemám, PP nemám, nereaguje...ale psa miluju...asi tak nějak to přežít...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.213.155
I mě v sobotu opustil můj 16tiletý pejsek, mám doma ještě dva, ale stejně je tu najednou tak hrozně prázdno. Vůbec si nedovedu představit, že by tu nebyl žádný psík. Honem rychle nového pejska, smutnit budete ještě dlouho, ale nebude na to tolik času, prostě se musíte věnovat dalšímu psíkovi. Já to tak dělala vždycky a pomůže to (i když na toho co odešel budete myslet pořád, ale člověk prostě nemá tolik času o tom pořád přemejšlet).
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.21.79
Kupte si štěně, opravdu nemá smyl držet nějakou promlčecí lhůtu.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.101.35
Jedině nové štěně, nejlépe i jiné plemeno. Srovnávat nemá smysl, každý je jedinečný. Jméno neopakovat.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.70.116
Nám umřela fenka retrívra v šesti letech na rakovinu kostí. Bylo to hrozné a zařekla jsem se, že hodně dlouho psa nechci. Po 4 týdnech jsem úplně náhodou na internetu objevila inzerát na těžce týranou fenku, která se dostala do útulku a bylo to. Péče o ní zpočátku byla náročnější a tak nebylo moc času plakat nad ztrátou naší Lady. Máme jí už 5 let a je radost se na ní dívat, je to ten nejvděčnější pes na světě a nás hřeje pocit, že konečně vede spokojený život. Na Ladinku jsme nezapomněli a protože nám retrívr stále tak nějak chyběl, pořídili jsme si novou fenečku. Obě holky jsou super a zase zažíváme se psy krásné chvilky. Přeji Vám, ať se ze ztráty Vaší fenečky brzy vzpamatujete a znovu dáte domov některé psí dušičce. Bez nich je to opravdu smutné.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.89.4
Dobr den,mě hodně pomohlo pořízení nového miláčka.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.91.109
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
V prosinci mi umřel přítel - čtyřnohý přítel...měla jsem ho skoro 17 - let...moc to bolelo a bolí pořád...už jsem si koně nekoupila - nechci ale myslím, že pes by to i sparvil....koupila jsem si štěně....a zase smůla....stál 10 000,- s PP a nemocnej od začátku a celej život bude...chovatelka z prestižní stanice...smlouvu nemám, PP nemám, nereaguje...ale psa miluju...asi tak nějak to přežít...
No, to už jsme si přečetli v jiné diskuzi.
Jestli jste si nevšimla, tak tady opravdu někoho něco bolí a snaží se to překonat, takže si běžte plakáčkovat jinam.
Smůla to nebyla, je to jen odraz vaší hlouposti.
Pro zadavatelku- určo to chce nového kámoše!!! To je nejlepší lék. Já jich mám víc, takže se mi nestalo, že by mi odešel pes a já zůstala " sama ". A popravdě si to nedovedu představit.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.13.149
je to smutné a vím jak vám je... je to 14 dní co jsme přišli o psa. máme ještě jednoho a díky němu se nám to daří překonat... také vám radím pořidte si štěně nové, na výčitky zapoměňte! na starého psa nezapomenete, jen sama sobě pomůžete to překonat a to je dost důležité. také doma stále vzpomínáme, prohlížíme fotky a smutníme, že tu s námi není. časem druhého psa opět pořídíme, ale až to přebolí. v tuto chvíli vím, že nějaké nové štěně mi mého zemřelého psa nenahradí, proto s tím nespěcháme, ale v případě , že by nebyl druhý pes bych se oklepala z nejhoršího a šla do nového štěňátka. neznamená to, že jste ho neměla ráda, když si pořídíte hned nového, tak si to vůbec nevyčítejte
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.64.250
zadavatelka: ještě jednou děkuji všem za příspěvky. Už jsme se rozhodli pořídíme štěndo nové bez psa je tu hrozně prázdno. Fenečku budem oplakávat ještě hodně dlouho, ale nový přírůstek snad pomůže rány trošku zhojit.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.241.8
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
V pondělí mi umřela moje 3 letá fenka (zlatý retriever) na pyometru. Asi je všem jasné jak je mi strašně, jak neuvěřitelně mi chybí stále okolo sebe slyším její kroky :-( Čas prý všechny rány zahojí, ale bolet to bude stále. Chtěla bych se zeptat jak jste se z takových situací dostávali a jak dlouho vám to trvalo. Všichni okolo mě mi stále radí ať pořídíme pejska nového, že ten nám pomůže vylízat se z toho nejlíp, ale já nevím vůči fenečce co mi umřela mi to přijde tak nějak nefér. Vím, že neexistuje žádný návod jak tuhle ránu překonat, ale kdyby měl někdo nějakou radu jak to zvládnout tak prosím napište.
Mně umřel jezevčík v říjnu v jeho 16 letech na selhání srdce a i přesto, že už skoro 14 dní se mi po bytě batolí štěndo,tak na předchozího pejska vzpomínám pořád...Vesele i smutně I když jsem malé princezně úplně propadla, vzpomínám jak by to bylo fajn, kdyby řádili spolu
A útěchy typu " má se líp,nestrádá" jsou fajn, ale mně nepomáhaly a trápila sem se.
Držím palce,ať jste na tom líp a brzo nového pejska
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.208.237
29.to budou už 4 roky, co mi odešla moje srdeční fenka.Měla jsem jí 13 let a byla pořád se mnou, na vodě i u koní.Myslím na ní pořád, ale štěnisko jsme si pořídili už začátkem července a to jsme se na něj v první půlce června jeli podívat k chovateli.Měla jsem hrozný absťák po psu.Jen jsem měla podmínku, ne stejnou barvu, plemeno bylo vyloučeno, vzhledem k tomu, že předchozí holka byla mišmaš.Doporučuji co nejdřív nového pejska, nezapomenete, ale rozptýlíte se a zjistíte, že i nový člen rodiny je fajn a osobnost.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.106.46
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
V pondělí mi umřela moje 3 letá fenka (zlatý retriever) na pyometru. Asi je všem jasné jak je mi strašně, jak neuvěřitelně mi chybí stále okolo sebe slyším její kroky :-( Čas prý všechny rány zahojí, ale bolet to bude stále. Chtěla bych se zeptat jak jste se z takových situací dostávali a jak dlouho vám to trvalo. Všichni okolo mě mi stále radí ať pořídíme pejska nového, že ten nám pomůže vylízat se z toho nejlíp, ale já nevím vůči fenečce co mi umřela mi to přijde tak nějak nefér. Vím, že neexistuje žádný návod jak tuhle ránu překonat, ale kdyby měl někdo nějakou radu jak to zvládnout tak prosím napište.
ahoj mě už umřel za můj život druhej pes a bylo to jak kdybych ztratila dítě...takže vás chápu,ale nechala jsem se tak měsíc pořádně vždycky vyřvat a až jsem se trochu vzpamatovala,tak už jsem hledala zas nového psíka.až vás to přejde,ten smutek tak budete trpět podobně jako já,že ráno vymněníte v misce vodu a pak vám dojde že nemáte komu tu vodu měnit a najednou vám to docvakne a už budete brozdat v inzerátech,vymýšlet nové jméno a těšit se na malého pupíčka