Bernie -postižený berský salašnický pes

Přidejte téma Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

9.6.2011 17:30
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.24.35

Dobrý den, nevíte někdo, jak dopadl Bernie? Sledovala jsem tu jeho příběh a tak bych se ráda dozvěděla, jak (a jesli) žije a jak se se svým postižením vyrovnal.

Neregistrovaný uživatel

9.6.2011 19:42
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.140.123

- mám pocit , že jsem někde četla , že už není . . .

Neregistrovaný uživatel

9.6.2011 21:11
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.91.212

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
- mám pocit , že jsem někde četla , že už není . . .

ano pote co tri vete rekli ze to nejde operovat a nasel se ctvrtej, kterej by to experimentalne udelal a vybralo se spousta prachu od lidi, co si to odtrhli od huby, po nekolika operacich to uz neslo. Vazne dobre odvedena prace aspon ten pes mohl trpet o dalsi mesice vic!

Neregistrovaný uživatel

9.6.2011 21:14
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.124.90

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ano pote co tri vete rekli ze to nejde operovat a nasel se ctvrtej, kterej by to experimentalne udelal a vybralo se spousta prachu od lidi, co si to odtrhli od huby, po nekolika operacich to uz neslo. Vazne dobre odvedena prace aspon ten pes mohl trpet o dalsi mesice vic!

To snad byla volba těch lidí,odtrhávat od huby si nemuseli

Neregistrovaný uživatel

9.6.2011 21:23
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.19.251

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To snad byla volba těch lidí,odtrhávat od huby si nemuseli

Je moc zlé,když se přijde o kamaráda,ale kde je hranice utrpení?????????????????Kdy rozhodnout to skončit?Mě to brzo čeká u 2,už teˇd z toho nespím,člověk se snaží do poslední chvíle to nějak natáhnout,aby tu byli s námi,ale kde je hranice? Kde pro ně a kde pro nás?Asi u každého někde jinde,ale oni to neumí říci.Neodsuzujme majitele,těžko je každému,říci to slovo TEĎ....která chvíle je ta správná???????????

Neregistrovaný uživatel

9.6.2011 22:04
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.31.194

Byla to hloupost od samého začátku, toho psa zachraňovat. Myslím, že jsou jiní, kteří mají po vyléčení reálnou šanci na normální život, na ty ráda přidám, ale tenhle ji neměl. Majitelka ho měla nechat odejít důstojně hned a ne na něm zkoušet všechno možné i nemožné a zbytečně prodlužovat jeho trápení

Neregistrovaný uživatel

9.6.2011 22:21
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.19.251

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Byla to hloupost od samého začátku, toho psa zachraňovat. Myslím, že jsou jiní, kteří mají po vyléčení reálnou šanci na normální život, na ty ráda přidám, ale tenhle ji neměl. Majitelka ho měla nechat odejít důstojně hned a ne na něm zkoušet všechno možné i nemožné a zbytečně prodlužovat jeho trápení

Neregistrovaný uživatel

9.6.2011 22:22
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.19.251

Neregistrovaný uživatel napsal(a):

Neregistrovaný uživatel

10.6.2011 09:41
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.216.111

Neregistrovaný uživatel napsal(a):

Neregistrovaný uživatel

10.6.2011 10:17
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.187.70

Jsem bývalá majitelka Bernieho:
Bernie už není, byl uspán na Vánoce 2010, kdy začal mít bolesti způsobené pravděpodobně komplikacemi po těch operacích. Ano, dnes lituju, že jsem ho operovat nechala, ale ono se to zvenčí hezky hodnotí, když toho psa doma nemáte a nevidíte tu chuť žít. Kdyby se na něj peníze nevybraly a nemohlo se to pokusně operovat, přesto by žil do doby, než by měl bolesti ...operace mu možná jen uškodila, taky jsem až potom zjistila, že pan doktor jaksi neuměl číst v RTG i když tvrdil, že je to OK a se psem se cvičilo, bylo to jen trápení, protože ta kost tam nikdy nesedla, dokonce tam chyběla pravděpodobně(dle snímků které sám vyhotovil) i dírka v ramenní kosti, kam přijde ten výběžek, takže natáhnout nemohla jít...dnes je mi to líto, ale je to s odstupem času. Když jsem ho nechávala uspat, měl asi 30kg, v operované noze měl za poslední 3 měsíce otevřené rány- jakési píštěle, které se plnily tekutinou s krví a díky nimž kůže nepřirostla, pravděpodobně to mohlo být způsobeno ponechanými šrouby v kosti(dle slov jiného veta,který ty snímky i celý stav potom hodnotil a který mimochodem je ortoped a ten "pokus" viděl jako že by "mohl snad vyjít". Mám ještě fotku, jak to vypadalo naposledy, člověk viděl ten kloub, živý maso, nemohla jsem mu to fáčovat, vše otrhal...ano, bohužel musím uznat, že díky tomuhle trpěl, ale zpočátku to vypadalo slibně...mimochodem, jeho operace stála cca 15tis., nás to stálo všechno dalších asi 5-7tis. a to nepočítám to kilo masa denně. Nikdo nikoho nenutil aby na něho přispíval, samotnou mě překvapilo, že se tolik vybralo...jak bych postupovala dnes u takhle beznadějnýho případu? Asi bych to nechala přírodě a věřte, že díky přírodě by tu ještě dnes možná byl Kromě toho to nebyly jen tyhle nervy, kdy jsem kolikrát nespala a vymýšlela, jak bych mu mohla pomoct, když jsem cítila konec! Byla to ta kvanta zničených věcí, výchova toho psa a všechno okolo, proježděných peněz na veteriny, telefony, maily...to vše okolo, potom ještě jedna velká nepříjemnost, ke které se nechci vracet...div, že jsem neskončila na práškách a pak tu nějaký chytrák, co viděl jen peníze a vše zvenku napíše, že jsem "obrala" lidi, co si trhali od huby...nikdo nikoho nenutil, ten kritik zřejmě nepřispěl, takže jeho se to trhání od huby netýká a může mu být tudíž jedno ne? Nechť investuje do jiných, které považuje za vyléčitelné a lépe investované prachy.
Jinak díky všem, kdo Berniemu fandili, moc to tenkrát pomáhalo, i když ve fázi, kdy jsem měla nervy na pochodu a nabízela jsem ho opakovaně, to možná vypadalo jinak.

Neregistrovaný uživatel

10.6.2011 10:31
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.101.77

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem bývalá majitelka Bernieho:
Bernie už není, byl uspán na Vánoce 2010, kdy začal mít bolesti způsobené pravděpodobně komplikacemi po těch operacích. Ano, dnes lituju, že jsem ho operovat nechala, ale ono se to zvenčí hezky hodnotí, když toho psa doma nemáte a nevidíte tu chuť žít. Kdyby se na něj peníze nevybraly a nemohlo se to pokusně operovat, přesto by žil do doby, než by měl bolesti ...operace mu možná jen uškodila, taky jsem až potom zjistila, že pan doktor jaksi neuměl číst v RTG i když tvrdil, že je to OK a se psem se cvičilo, bylo to jen trápení, protože ta kost tam nikdy nesedla, dokonce tam chyběla pravděpodobně(dle snímků které sám vyhotovil) i dírka v ramenní kosti, kam přijde ten výběžek, takže natáhnout nemohla jít...dnes je mi to líto, ale je to s odstupem času. Když jsem ho nechávala uspat, měl asi 30kg, v operované noze měl za poslední 3 měsíce otevřené rány- jakési píštěle, které se plnily tekutinou s krví a díky nimž kůže nepřirostla, pravděpodobně to mohlo být způsobeno ponechanými šrouby v kosti(dle slov jiného veta,který ty snímky i celý stav potom hodnotil a který mimochodem je ortoped a ten "pokus" viděl jako že by "mohl snad vyjít". Mám ještě fotku, jak to vypadalo naposledy, člověk viděl ten kloub, živý maso, nemohla jsem mu to fáčovat, vše otrhal...ano, bohužel musím uznat, že díky tomuhle trpěl, ale zpočátku to vypadalo slibně...mimochodem, jeho operace stála cca 15tis., nás to stálo všechno dalších asi 5-7tis. a to nepočítám to kilo masa denně. Nikdo nikoho nenutil aby na něho přispíval, samotnou mě překvapilo, že se tolik vybralo...jak bych postupovala dnes u takhle beznadějnýho případu? Asi bych to nechala přírodě a věřte, že díky přírodě by tu ještě dnes možná byl Kromě toho to nebyly jen tyhle nervy, kdy jsem kolikrát nespala a vymýšlela, jak bych mu mohla pomoct, když jsem cítila konec! Byla to ta kvanta zničených věcí, výchova toho psa a všechno okolo, proježděných peněz na veteriny, telefony, maily...to vše okolo, potom ještě jedna velká nepříjemnost, ke které se nechci vracet...div, že jsem neskončila na práškách a pak tu nějaký chytrák, co viděl jen peníze a vše zvenku napíše, že jsem "obrala" lidi, co si trhali od huby...nikdo nikoho nenutil, ten kritik zřejmě nepřispěl, takže jeho se to trhání od huby netýká a může mu být tudíž jedno ne? Nechť investuje do jiných, které považuje za vyléčitelné a lépe investované prachy.
Jinak díky všem, kdo Berniemu fandili, moc to tenkrát pomáhalo, i když ve fázi, kdy jsem měla nervy na pochodu a nabízela jsem ho opakovaně, to možná vypadalo jinak.

Dělala jste co jste mohla, máte čisté svědomí. Ono s odstupem času všechno vypadá jinak, člověk hodnotí v jiném rozpoložení....

Neregistrovaný uživatel

10.6.2011 11:30
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.169.49

Já vás chápu a myslím, že zasloužíte obdiv.Vím, co je to starat se o těžce nemocného psa a bojovat a doufat do posledního dechu.S odstupem se to jeví jinak, ale když to člověk prožívá, emoce na pochodu.A mimochodem, taky se mi stalo, že jsem padla na veta-blba, co mu šlo jen o prachy.Nakopat řiť takovému je málo...

Neregistrovaný uživatel

10.6.2011 12:30
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.187.70

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já vás chápu a myslím, že zasloužíte obdiv.Vím, co je to starat se o těžce nemocného psa a bojovat a doufat do posledního dechu.S odstupem se to jeví jinak, ale když to člověk prožívá, emoce na pochodu.A mimochodem, taky se mi stalo, že jsem padla na veta-blba, co mu šlo jen o prachy.Nakopat řiť takovému je málo...

On to myslel dobře, nemyslím si, že by byl z těch, co chtěj za každou cenu vydělat, ale jaksi si asi nepřiznal, že na to prostě nemá a když veterinář neví, jak má vypadat zdravý loketní kloub, aby ho následně mohl po operaci zhodnotit, to je potom docela špatný. Možná si myslel že ví, vím že dělal co se dalo, sháněl si různé nástroje na půjčení, aby to nekupoval, když jedna volovina jako jakési kleště stojí nějakých 5tis., platil se prakticky jen materiál a práce byla minimum, ale přesto to 3týdenní trápení s cvičením, dkyž mi řekl, že je to správně a máme natahovat a Bernie musel mít náhubek a brečel u toho, přestože jsem natahovala s citem...měla jsem za to, že jsou to fakt jen zkrácený šlachy:( 3 týdny jsem tápala a pak jsem ho raději vzala k jinému na posouzení, ten RTG ani nedělal a hned věděl na omak, že to není jak má být, podle RTG potom jen potvrdil, co si myslel- těch narkóz, toho řezání, tý krve...Bernie byl fakt bojovník, škoda, že takový pes už nikdy nebude a pokud ano, tak já bych na něj jistě nenarazila, chtěla-li bych. Ukázal mi ale jednu věc, berňáci jsou suprový psi, i když to byl takovej "hajzlík štěně", prostě kazisvět, přesto byl tak milej, na ten jeho "úsměv" se nedá zapomenout, navíc měl hodně nestandardní rozložení barev, takže prostě originál...jen je mi líto, že po jeho sourozencích fenkách můžou vzniknout další taková štěnda, ale s těma se nikdo asi piplat nebude, možná kdyby nevznikla chyba už po narození a na nic se nečekalo, tak by takové trápení nemuselo být...ale já bych u svého štěněte taky doufala, to vím jistě, takže nelze nikomu nic vyčítat, prostě byla to shoda několika hloupých náhod, že to nakonec navíc nedopadlo jak jsme všichni doufali, to je jen smutná tečka nakonec, ale myslím, že až když plakal, bylo to skutečné trápení, do té doby nebyl skleslý, hrál si a byl v pohodě, i když ho to muselo bolet, asi byl už taky zvyklý za tu dobu...usnul hned, myslím, že odešel nejrychleji jak mohl, jen to první píchnutí- ten vyčítavý pohled, proč to....nevíte někdo, jak se uspává pes? Dává se to do svalu nebo do žíly? Bernie dostal do svalu a bolelo to asi hodně, potom když spal tak do srdce tu poslední, nenašla jsem o tom nic, mám obavu, že do svalu to být nemuselo, nebo se mýlím?

Neregistrovaný uživatel

10.6.2011 13:22
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.12.250

Já jsem vyděla psa uspávat několikrát a vždy to bylo do žíly, pak do srdce. Vždy to bylo v klidu a pes netrpěl. Ono jde o to, že aplikace do žíli má rychlejší účinek. Jinak když jsem potřeboval ve své práci uspat prase (či prasnice) úspávací látku jsem píchala do svalu, nezdálo se že by zvíře nějak trpělo. Ale nevím jaká látka se používá k uspání psa před eutanazií.

Neregistrovaný uživatel

10.6.2011 13:24
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.11.162

už si to moc nepamatuju je to 10 let, ale do žíly dostal tu uspávací a potom tu finální a fatální, ale nemyslím, že by byla do srdce, řekla bych že znova do žíly.

Neregistrovaný uživatel

10.6.2011 13:33
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.38.252

Možností je víc: narkóza do svalu (štípe to trochu) a potom T61 do srdce, nebo narkóza do žíly a T61 do srdce, nebo obojí do žíly, nebo T61 rovnou do žíly, nebo thiopental do žíly.

Neregistrovaný uživatel

10.6.2011 17:06
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.72.246

nevím uspávala sem několik psů ale žádný nikdy nic do srdce nedostal ,dostali něco jako narkozu do svalu ,usínali jako při běžných operacích pak mu doktor nadzvedl víčko a řekl ještě přidáme ,srdíčko se zastavilo a byl konec ,klidný ,tichý a brzbolestný , to co tu popisujete sem nikdy neviděla a to sem tam byla už pětkrát.

Neregistrovaný uživatel

11.6.2011 08:34
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.27.170

Když jsme asi před 2 lety nechávali uspat naši fenku, dostala uspávací injekci do žíly a až spala dostala také do žíly tu druhou. Nic necítila, prostě usnula.

Neregistrovaný uživatel

11.6.2011 15:25
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.95.5

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Byla to hloupost od samého začátku, toho psa zachraňovat. Myslím, že jsou jiní, kteří mají po vyléčení reálnou šanci na normální život, na ty ráda přidám, ale tenhle ji neměl. Majitelka ho měla nechat odejít důstojně hned a ne na něm zkoušet všechno možné i nemožné a zbytečně prodlužovat jeho trápení

Hloupost je komentovat něco, u čeho jste nebyla. Myslíte si, že je jednoduché zabít psa, který vás prosí o to, aby mohl žít? Jestli pro vás ano, nemám slov!

Neregistrovaný uživatel

12.6.2011 22:06
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.31.194

Ne, myslím, že to není jednoduché, myslím, že každé zvíře chce pudově žít, ale od toho je tu člověk, aby měl rozum a udělal to nejtěžší rozhodnutí. Pokud vím, že ten pes prožije zbytek života v bolestech, tak musím překonat svoje emoce a sobeckost a prostě ho toho trápení zbavit.
Vždycky říkám, že musíme být vděční za to, že když už nemůžeme ulehčit odchod ze života svým lidským nejbližším, kteří už nemají šanci, měli bychom být vděční za to, že to můžeme udělat aspoň pro své psí přátele.

Neregistrovaný uživatel

12.6.2011 22:17
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.165.45

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ne, myslím, že to není jednoduché, myslím, že každé zvíře chce pudově žít, ale od toho je tu člověk, aby měl rozum a udělal to nejtěžší rozhodnutí. Pokud vím, že ten pes prožije zbytek života v bolestech, tak musím překonat svoje emoce a sobeckost a prostě ho toho trápení zbavit.
Vždycky říkám, že musíme být vděční za to, že když už nemůžeme ulehčit odchod ze života svým lidským nejbližším, kteří už nemají šanci, měli bychom být vděční za to, že to můžeme udělat aspoň pro své psí přátele.

Jsou zvířata, která o svůj život bojují více, než ostatní. Některá to vzdají rychle, u těch pro člověka nebývá problém urychlit jeho odchod, i přesto, že je má velmi rád. U těch velkých bojovníků je to velmi těžké, viděla jsem psa s rakovinou, neskutečně vyhublého, a dost zesláblého, který mi neustále vnucoval míček, abych mu ho hodila. Při našem odchodu si šel pro vodítko, že nás jako vždy půjde s paničkou doprovodit. Podle veterinářů a jejich prognóz už měl pes být půl roku mrtvý. Takový pes se potom uspává velmi těžko.

Neregistrovaný uživatel

12.6.2011 22:27
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.226.101

Měla jsem podobnou bojovnici s rakovinou, přes den byla stále hravá,v noci občas kňučela. Dnes uznávám, že jsem ji měla uspat mnohem dřív. Psi obvykle nedávaj bolest moc znát, ale pokud jim je byť i jen část dne blbě, neměl by to člověk moc natahovat.

Neregistrovaný uživatel

12.6.2011 22:44
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.73.3

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Měla jsem podobnou bojovnici s rakovinou, přes den byla stále hravá,v noci občas kňučela. Dnes uznávám, že jsem ji měla uspat mnohem dřív. Psi obvykle nedávaj bolest moc znát, ale pokud jim je byť i jen část dne blbě, neměl by to člověk moc natahovat.

Kdyby jste viděla kolik já prokňučím nocí, ale ráno když je mi lépe, mám zase chuť do života. Jen ten kdo psa dobře zná, může rozhodnout. Člověk stále doufá, že druhý den se třeba bude lépe, nebo se mu podaří sehnat lék, který pomůže. Uspání je nevratná záležitost. Nevím co chováte za psy, ale u našich psů velmi dobře poznám, že jim není dobře, a to máme i teriérku, která mám posunutý práh bolesti, a stejně vím, že něco není v pořádku.

Neregistrovaný uživatel

13.6.2011 11:42
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.76.70

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ne, myslím, že to není jednoduché, myslím, že každé zvíře chce pudově žít, ale od toho je tu člověk, aby měl rozum a udělal to nejtěžší rozhodnutí. Pokud vím, že ten pes prožije zbytek života v bolestech, tak musím překonat svoje emoce a sobeckost a prostě ho toho trápení zbavit.
Vždycky říkám, že musíme být vděční za to, že když už nemůžeme ulehčit odchod ze života svým lidským nejbližším, kteří už nemají šanci, měli bychom být vděční za to, že to můžeme udělat aspoň pro své psí přátele.

Ale my jsme nevěděli, že pes prožije zbytek života v bolestech. Za prvé jako štěně bolesti neměl nebo je nedával vůbec znát, bolest je dost individuální, takže těžko zjistíte, zda psa něco bolí, když to on sám neřekne, žere, hraje si a je veselý, nepláče. Jediné bolesti způsobily ty operace a jak jsem psala, dnes bych se k tomu postavila jinak. Jestli si myslíte, že jsem sobec, je to Váš názor, možná jsem ho měla nechat sobecky utratit hned jak jsem ho dostala do ruky, ušetřila bych si spoustu peněz a nervů!
Taky nejsem pro umělý držení při životě, ale víte, máme doma kocoura s autoimunitní poruchou, navíc je hluchý- je to albín- než jsme zjistili, že ten kocour tu poruchu má, proplakal nám celou noc a následující den, pak zabraly léky, které doktoři napíchali a nevěděli zatím na co, takže stříleli od boku, byla to ATB a kortikoidy, když pak vysadili za 2 dny kortikoidy, kocour za další dny opět horečky a plakal, byl jak vyměněný, mimo, měla jsem ho nechat hned utratit, aniž bych věděla proč? Kocour dnes žije, bez léků a až na tu hluchotu je zdravý:) Jo, občas taky zvrací, to mu určitě taky není příjemný, ale vhodným výběrem krmení jsme to snížili na minimum a problémy má jen když sežere něco jinýho nebo zrovna líná.
Bernie sice měl vrozenou vadu, ale do jistého věku (bez operace možná dodnes)bolesti neměl:( V Praze ho utratit chtěli, protože "do budoucna" neměl vyhlídky, já jsem dopředu ale věděla, že ho nechám žít dokud nebude mít bolesti. Dal to na sobě znát 2dny před smrtí, vetka to nepoznala, protože měl jen změněný hlas a jinak na omak moc nereagoval, byl to takový stálý optimista, vítal ji, když přijela, hopsal a u toho zaplakal, normálně to někomu znělo jako vítání, já v tom hlase slyšela bolest, myslím, že na tohle mám dost dobrej cit, i když jsem se tomu bránila, nechala jsem to JEN 2 dny, ty 2 dny jsem doufala ve zlepšení.
Cca měsíc předtím jsem nechávala uspat kocoura s nádorem na bradě, byl jednak z útulku a jednak celý život u nás venku, doma škrábal okna a plakal, pobíhal, mohla jsem to nechat za asi 3tis. odstranit, ale šlo by to pouze s kusem čelisti, nemohl by lovit(navíc byl i rváč), navíc šance byla 50%, že se to nevrátí, ještě když usínal, otíral se mazlil, vrněl, bylo to hrozně těžký, měla jsem chuť říct, aby tu další nedostal, ale už mu to krvácelo při sebemenším otěru, nedokázal si vzít z ruky pamlsek...u něj to bylo možná pozdě a přesto hrozně těžký, měl evidentně problémy, navíc usínal strašně dlouho...pokud by mohl být pouze doma bez problémů, bylo by to jiné, u něj jsem ale věděla že domácí nikdy nebude a trpěl by víc jak při té operaci, problém by byl i jen po dobu rekonvalescence a navíc s vyhlídkou, že to může být do půl roku zpět.
A jsem takový sobec, že když nám fena zůstala ležet a nemohla vstát, že jsem objela půl republiky, abychom zjistili příčinu, přestože jsem jí mohal nechat napíchat léky za pár korun a čekat, zda to pomůže, příčinu bychom nikdy nezjistili. Sobecky jsme vyhodili asi 30tis. za vyšetření(CT, RTG, rezonance), abychom zjistili, zda nemá nádor na mozku a nebude se dalším žitím jen trápit, pokud by navíc byl neodstranitelný.
Takže s tou sobeckostí jste se u nás teda zrovna hodně spletla! Neznáte okolonosti, neznala jste psa, jen víte, že jste viděla postižený štěně, kterýmu nikdo nedával naději a proto jsem to chtěla zkusit, někdo si myslí, že jsem z něj dělala pokusnýho králíka...Váš názor, ale kdybych měla těžce nemocný dítě a věděla, že mu operace může pomoct, i když není 100%, raději bych zkusila vše, než ho nechat rovnou zabít. Tahle operace vypadala opravdu jednoduše, v jednoduchosti je krása a on byl malý štěně, který mělo ještě všechno vláčné, mlaďounké a rychle schopné regenerace...to vše hrálo pro to, abychom to zkusili, nebýt dárců, nedali bychom to, ale ne proto, že bychom tomu vůbec nevěřili, ale proto, že máme dalších X psů, kteří mohou(a bohužel letos potřebovali) drahou léčbu a Bernieho příběh, pokud jste sledovala, měl být jiný, měla stačit rehabilitace a pejsek měl potom putovat do nového domova, až by se rozchodil, že se vet seknul sakra hodně a pak už jsme se vezli do veta k vetovi, to se prostě stalo, teď už s tím nic nenadělám.

Přidejte reakci

Přidat smajlík