Ceskoslovensky vlcak

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda máte někdo zkušenost s touto rasou? Zvažuji že bych si ho do budoucna chtěla pořídit z některé chovné stanice. Vím, že je velmi náročný na výchovu a potřebuje dostatek pohybu, chtěla bych se nejdřív o všem informovat, před tím než bych si ho pořídila. Vlastím kočku a malého psa, tak by mě také zajímalo jestli by se v dospělosti s nima snesl?

známá má psa čsv , vychovala již několik NO takže to se psy celkem umí ale když ho u ní vidím tak bych ho fakt nechtěla ,je sice nádherný ale dost nezvládnutelný ,nikdo k ní nemůže na návštěvu aniž by psa nezavřela , bojí se ho i její vlastní rodina, několikrát vystartoval i na ní , je to hezký pes ale nemusím mít všechno

Domácí kočku velmi pravděpodobně snese, u psa bych raději volila opačné pohlaví. Vychovat NO a ČSV je opravdu rozdíl, ale tak dramatické, aby se ho musela bát vlastní rodina, to tedy fakt obvykle nebývá. Spojte se s několika chovkama, zajeďte se podívat třeba do Jevišovic na tábor a pak se rozhodněte.
ČSV je skvělý pes, ale rozhodně ne pro každého a zcela realisticky počítejte ve srovnání s běžnými plemeny s určitými omezeními, které vám život s ním může přinést.

Ještě poznámka k tomu pohybu - fenky mi přijdou trochu aktivnější, ale dospělí samci čsv jsou podle mého názoru docela povaleči - pokud jim dáte možnost sportovat, budou s vámi rádi makat celý den, ale pokud zrovna nemáte čas, kůlničku vám z bytu pravděpodobně neudělají a ten den prostě prospí (alespoň ten můj).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
známá má psa čsv , vychovala již několik NO takže to se psy celkem umí ale když ho u ní vidím tak bych ho fakt nechtěla ,je sice nádherný ale dost nezvládnutelný ,nikdo k ní nemůže na návštěvu aniž by psa nezavřela , bojí se ho i její vlastní rodina, několikrát vystartoval i na ní , je to hezký pes ale nemusím mít všechno

To bude asi právě ten problém, že to buzerovala jako si lidi zvyknout buzerovat NO. Moje čuba je vysloveně vítací, pes a fena ČSV mého známého také a dá se říct, že jsou v pohodě všichni, které znám - asi tak 20, kteří žijí se svými majiteli doma, věnují se jiným než cvičákovským aktivitám. Jsou naprosto v pohodě, ovladatelní, nejsou bázliví ani agresivní. Naopak kotcoví čsv vedení cvičákovsky mají většinou nějaké výchovné problémy. ČSV je pes, který jedná čistě účelově. Když ho přesvědčích o účelu, máš spolehlivého, chytrého a dokonalého parťka.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
známá má psa čsv , vychovala již několik NO takže to se psy celkem umí ale když ho u ní vidím tak bych ho fakt nechtěla ,je sice nádherný ale dost nezvládnutelný ,nikdo k ní nemůže na návštěvu aniž by psa nezavřela , bojí se ho i její vlastní rodina, několikrát vystartoval i na ní , je to hezký pes ale nemusím mít všechno

..a to bude asi to. To, že má někdo zkušenosti s NO ještě neznamená, že dobře vychová i ČSV.
Jani

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To bude asi právě ten problém, že to buzerovala jako si lidi zvyknout buzerovat NO. Moje čuba je vysloveně vítací, pes a fena ČSV mého známého také a dá se říct, že jsou v pohodě všichni, které znám - asi tak 20, kteří žijí se svými majiteli doma, věnují se jiným než cvičákovským aktivitám. Jsou naprosto v pohodě, ovladatelní, nejsou bázliví ani agresivní. Naopak kotcoví čsv vedení cvičákovsky mají většinou nějaké výchovné problémy. ČSV je pes, který jedná čistě účelově. Když ho přesvědčích o účelu, máš spolehlivého, chytrého a dokonalého parťka.

Přesně tak. Mám zcela stejný názor.
Také mám ČSV, 2,5 letou fenku. Velmi aktivní. Zcela souhlasím s názorem ostatních majitelů ČSV, kteří zde doporučují navštívit majitele a chovatele těchto psů.
Nepíšete odkud jste..My bydlíme na Kokořínsku. Pokud máte čas a chuť, navštivte nás:-)
email: yzengrin@email.cz
Ráda Vám napíši/řeknu více o tomto plemeni.

Jani a Sofa

Mam doma take dve fenky CSV. Moje holky jsou vitaci, pratelske a k lidem. Za plotem jsou z nich ovsem cuby hlidaci. Jak si to clovek vychova, tak to ma. Ovsem nelze cloveku, ktery CSV nezna, jen plemeno vychvalovat, je treba zminit take negativa. Takze zcela realisticky bych rada uvedla, ze moje drahe CSV mi sezraly uz asi ctyri slepice, ulovily celkem dost divokych kraliku (a to dokonce i na voditku behem prochazky) a proste lov je jejich vasen, kterou lze omezit, ale ne dost dobre zarazit. Take maji moje holky sve kamarady, ale obecne se k cizim psum chovaji nesnasenlive (a u psu CSV je to obvykle take tak - s kazdym cizim psem samcem se chteji jit rvat). Vyjimkou jsou vystavy a cvicak, kde cuby pochopily ze s tolika psy najednou se poprat nemuzou a ze na techto mistech se proste musi chovat slusne.
Na klidne prochazky v lese s CSV navolno bych taky moc nesazela - bud musi mit clovek v hlave radar a vse sledovat a vcas reagovat (+ pes musi byt vyborne zvladnuty), anebo je proste lepsi mit ho na voditku.
No a v neposledni rade CSV skutecne vyzaduje poradnou socializaci a vychovu od stenete. Ne jednou za tyden do mesta, ale denne, ockovani nebo ne, pes musi videt ten ruch a mnozstvi lidi a pachu a pochopit, ze se mu nic nestane. Panicek ovsem musi pejska povzbuzovat, chvalit a byt mu oporou - ne jak jsem bohuzel take nekolikrat videla, ze panik dotahne sveho stenika CSV do mesta, ten se mu tam klepe u nohou a majitel mu nevenuje pozornost a vesele si klabosi a za chvili ho zas vlece nekam jinam. CSV se clovek musi venovat minimalne v prvnim roce zivota co se tyce socializace a vychovy skutecne hodne, s necim jako NO to naprosto nejde srovnavat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mam doma take dve fenky CSV. Moje holky jsou vitaci, pratelske a k lidem. Za plotem jsou z nich ovsem cuby hlidaci. Jak si to clovek vychova, tak to ma. Ovsem nelze cloveku, ktery CSV nezna, jen plemeno vychvalovat, je treba zminit take negativa. Takze zcela realisticky bych rada uvedla, ze moje drahe CSV mi sezraly uz asi ctyri slepice, ulovily celkem dost divokych kraliku (a to dokonce i na voditku behem prochazky) a proste lov je jejich vasen, kterou lze omezit, ale ne dost dobre zarazit. Take maji moje holky sve kamarady, ale obecne se k cizim psum chovaji nesnasenlive (a u psu CSV je to obvykle take tak - s kazdym cizim psem samcem se chteji jit rvat). Vyjimkou jsou vystavy a cvicak, kde cuby pochopily ze s tolika psy najednou se poprat nemuzou a ze na techto mistech se proste musi chovat slusne.
Na klidne prochazky v lese s CSV navolno bych taky moc nesazela - bud musi mit clovek v hlave radar a vse sledovat a vcas reagovat (+ pes musi byt vyborne zvladnuty), anebo je proste lepsi mit ho na voditku.
No a v neposledni rade CSV skutecne vyzaduje poradnou socializaci a vychovu od stenete. Ne jednou za tyden do mesta, ale denne, ockovani nebo ne, pes musi videt ten ruch a mnozstvi lidi a pachu a pochopit, ze se mu nic nestane. Panicek ovsem musi pejska povzbuzovat, chvalit a byt mu oporou - ne jak jsem bohuzel take nekolikrat videla, ze panik dotahne sveho stenika CSV do mesta, ten se mu tam klepe u nohou a majitel mu nevenuje pozornost a vesele si klabosi a za chvili ho zas vlece nekam jinam. CSV se clovek musi venovat minimalne v prvnim roce zivota co se tyce socializace a vychovy skutecne hodne, s necim jako NO to naprosto nejde srovnavat.

Tak tak. Znovu doporučuji návštěvu chovatelů i majitelů..Uvidíte různé ČSV, s různou povahou, různě zvládnuté, v různém prostředí.
Máme 95slepic..včetně malých cca týdenních kuřátek. Fenka s nimi nemá nejmenší problém - s čistým svědomím je můžu nechat spolu na dvoře. Se zvěří v lesích to už je jiná. Tak či onak..informací a zkušeností je mnoho a nejvíce se dozvíte přímo od majitelů a chovatelů. Jak se budete ptát, a bude Vám odpovídáno, budou Vám vyvstávat nové a nové dotazy.
Jani

Ahoj, mám doma psa ČSV a nevím jestli jsme pojali výcvik trochu jinak než ostatní, ale můj štěk je pohodář, říkám mu gaučové ČSV, venku je schopný běhat i hodiny strašně rád plave ale když dorazíme domů bere to jako prostředí pro odpočinek a jenom zevlí. Řekla bych že je to hodně o přístupu k tomu psovi. Umí být strašně šikovní, ale i neskutečně protivní. Taky umí být neskutečně mazlivý, ale taky se na Vás pěkně vyprdnou když máte chuť mazlit se vy. Můj malej bere spoustu věcí jako automatiku a zároveň s rozumem.Má například nonstop plnou misku s jídlem, ale jí jen když má hlad. Zato když misku plnou nemá bude s ní třískat klidně celý den a když mu do ní dám jídlo stejně ho nesní, ale má ji plnou Další takový přístup má ve výtahu. Když jdeme domů máme zvyk že ho ve výtahu drbu, pokud nemám náladu tak je protivný. Jinak je to moje zlato. Alespoň teda tak se chová můj mlaďoch

Tak to já zas mám asi štěstí, ale můj pes je absolutní nelovec. Chodíme běhat to hustě zazvěřeného lesa a pokud něco vidí, obvykle se jen podívá na mě, já mu řeknu "zapomeň" a on v klidu kluše dál. Vystartoval za zvěří snad 3x za mlada když mu srnka nebo zajíc vysloveně vyrazili před čumákem, ale třeba zrovna dneska ráno naprosto ignoroval dva zajíce co si nás všimli a odhopkali až když jsme od nich byli 5 metrů. Nevystartuje ani když jiní psi za něčím vyrazí, naopak má tendenci je za to po návratu sejmout. Stejně tak ignoruje, kočky, slepice a další havěť.
Díky tomu může být v lese celý den i noc na volno. Protože v přírodě trávíme opravdu hodně času, beru to jako kladné vyvážení toho, že naopak ve městě a v dosahu jiných samců musí být na vodítku, neboť se má tendence rvát.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mam doma take dve fenky CSV. Moje holky jsou vitaci, pratelske a k lidem. Za plotem jsou z nich ovsem cuby hlidaci. Jak si to clovek vychova, tak to ma. Ovsem nelze cloveku, ktery CSV nezna, jen plemeno vychvalovat, je treba zminit take negativa. Takze zcela realisticky bych rada uvedla, ze moje drahe CSV mi sezraly uz asi ctyri slepice, ulovily celkem dost divokych kraliku (a to dokonce i na voditku behem prochazky) a proste lov je jejich vasen, kterou lze omezit, ale ne dost dobre zarazit. Take maji moje holky sve kamarady, ale obecne se k cizim psum chovaji nesnasenlive (a u psu CSV je to obvykle take tak - s kazdym cizim psem samcem se chteji jit rvat). Vyjimkou jsou vystavy a cvicak, kde cuby pochopily ze s tolika psy najednou se poprat nemuzou a ze na techto mistech se proste musi chovat slusne.
Na klidne prochazky v lese s CSV navolno bych taky moc nesazela - bud musi mit clovek v hlave radar a vse sledovat a vcas reagovat (+ pes musi byt vyborne zvladnuty), anebo je proste lepsi mit ho na voditku.
No a v neposledni rade CSV skutecne vyzaduje poradnou socializaci a vychovu od stenete. Ne jednou za tyden do mesta, ale denne, ockovani nebo ne, pes musi videt ten ruch a mnozstvi lidi a pachu a pochopit, ze se mu nic nestane. Panicek ovsem musi pejska povzbuzovat, chvalit a byt mu oporou - ne jak jsem bohuzel take nekolikrat videla, ze panik dotahne sveho stenika CSV do mesta, ten se mu tam klepe u nohou a majitel mu nevenuje pozornost a vesele si klabosi a za chvili ho zas vlece nekam jinam. CSV se clovek musi venovat minimalne v prvnim roce zivota co se tyce socializace a vychovy skutecne hodne, s necim jako NO to naprosto nejde srovnavat.

konečně se tady objevují lidé, kteří o ČSV informují objektivně, a upozorňují na specifika plemene, se kterými musí nový majitel počítat, a podle toho se rozhodnout, jestli je schopen vytvořit pro ČSV podmínky, a akceptovat jeho povahu. Proběhla tady o čévéčkách spousta diskuzí, ale vždycky to byla jenom směs polopravd a vychvalování, takže běžný zájemce měl pocit, že si koupí kuličku, co bude později běhat navolno mezi srnkama, bude si hrát na výběhu s pejskama, a na cvičáku zbourá figuranta (potom co předvede ukázkovou poslušnost). Pak se tito psi dostanou k lidem, kteří vůbec netuší do čeho jdou, pes skončí bůhví jak, a dělají tak celýmu plemeni spatnou pověst

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
známá má psa čsv , vychovala již několik NO takže to se psy celkem umí ale když ho u ní vidím tak bych ho fakt nechtěla ,je sice nádherný ale dost nezvládnutelný ,nikdo k ní nemůže na návštěvu aniž by psa nezavřela , bojí se ho i její vlastní rodina, několikrát vystartoval i na ní , je to hezký pes ale nemusím mít všechno

hehe tak proč si ho pořídila když ho neumí vychovat :-) bude se to jen zhoršovat když nezmění přístup ...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
hehe tak proč si ho pořídila když ho neumí vychovat :-) bude se to jen zhoršovat když nezmění přístup ...

možná si ho pořídila proto, že se jí nedostalo pravdivých informací, a myslela si že to bude stejný jako NO, akorát ve vlčím kožíšku

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
konečně se tady objevují lidé, kteří o ČSV informují objektivně, a upozorňují na specifika plemene, se kterými musí nový majitel počítat, a podle toho se rozhodnout, jestli je schopen vytvořit pro ČSV podmínky, a akceptovat jeho povahu. Proběhla tady o čévéčkách spousta diskuzí, ale vždycky to byla jenom směs polopravd a vychvalování, takže běžný zájemce měl pocit, že si koupí kuličku, co bude později běhat navolno mezi srnkama, bude si hrát na výběhu s pejskama, a na cvičáku zbourá figuranta (potom co předvede ukázkovou poslušnost). Pak se tito psi dostanou k lidem, kteří vůbec netuší do čeho jdou, pes skončí bůhví jak, a dělají tak celýmu plemeni spatnou pověst

Osobně si myslím, že je to tak 50:50 prodávající chovatel a majitel. Jako stávající majitel, a snad i budoucí chovatel říkám spíš ty stinnější stránky tohoto plemene, když se na ně někdo ptá. Snažím se říkat klady, ale i zápory, specifika plemene. Říkám, v čem jsme měli problém, v čem může být problém, jak jsme to řešili a jak to dopadlo. Pro koho plemeno je a pro koho spíše není. V okamžiku, kdy mne lidé oslovili s tím, že by si po feně vzali štěně a že by se u nich mělo dobře, že mají velkou zahradu a v zápětí dodali, že vždy měli NO ale líbí se jim vlčí vzhled ČSV, v duchu si řeknu "To by velmi pravděpodobně nebyli vhodní majitelé". Když říkám, že plemeno je specifické, náročnější na výcvik i výchovu a řeknu příklad, opravdu velmi často zazní reakce typu: "Ale to dělají všechna štěňátka...". Pak je těžké lidem vysvětlit, že ČSV opravdu není NO ve vlčím kožichu. Zkrátka, říkám pozitiva i negativa..a to zvlášť lidem, kteří o ČSV opravdu uvažují. Na druhou stranu..můžete někomu říkat horem dolem, že ČSV není hlídač v pravém slova smyslu, že zahrada u baráku mu opravdu nestačí apod.., jestli jsou si jisti, že zrovna pro ně je toto plemeno to pravé...ale když dotyční nejsou soudní a mají často i dost zcestné představy a vidí spíše ten kožich než tu povahu a specifika, těžko to takovým lidem vyvrátíte. Když nechtějí poslouchat...
Z mého pohledu pak vychází čsv se špatnou pověstí díky chovatelům, kteří na ně pějí jen slávu a novopečeným majitelům, kteří chtěli doma za každou cenu "vlka" a nehleděli na povahové rysy plemene, neodpověděli sami sobě upřímně, zda jsou opravdu schopni poskytnout tomuto plemeni vše, co potřebuje. Tam bude největší chyba. A jestli si někdo myslí, že si pročte pár diskusí na iFauně apod. a pak si pojede rovnou pro štěně...To opravdu dobré není.
Proto opět doporučuji na 1.místě, navštívit majitele a chovatele. Né jednoho, ale různé.

Jen na okraj: než jsem si pořídila své čsv, objela jsem půl republiky po majitelích a chovatelích..Jeden z těchto chovatelů začínal právě historkami toho "nejtěžšího kalibru"..o okousaném nábytku, proskočených dveřích, shozené lednici apod. Takže když bude mít někdo opravdu zájem zjistit si objektivní informace o čsv (stejně jako o jakémkoliv jiném plemeni), tak si je zjistí. Jde jen o to chtít.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
možná si ho pořídila proto, že se jí nedostalo pravdivých informací, a myslela si že to bude stejný jako NO, akorát ve vlčím kožíšku

Troufám si říct, že neznám jediného chovatele či majitele čsv, který by trvdil, že čsv je stejný jako NO.
Zadejte si třeba do googlo "československý vlčák", vyjede Vám nepřeberné množství odkazů...vsadím se, že se nikde nedočtete, že čsv je jen NO ve vlčím kožichu. Ba právě naopak, narazíte na informace typu "jiný přístup při výcviku", "nesnáší klasický tvrdý výcvik", "plemeno má svá specifika"..atd.

Přesně tak, neznám chovatele, co by jen vychvalovali. většina nechce mít ze štěňat budoucí asociály a snaží se zájemce dostatečně poučit. Spíš se nový majitel moc nezajímal. Skutečně nejhorší jsou lidi, co si čsv pořídí, aby měli doma "vlka" a pak jakékoliv problémy při výchově omlouvají s tím, že to je projev vlčí krve, který nejde odnaučit, takže se o to ani nesnaží. Můj pes vyrosl v centru Prahy a troufám si tvrdit, že socializaci má ukázkovou, ale byla jsem dost nemile překvapena na bonitaci, kolik je tam bázlivých, nejspíš čistě "zahradních" psů. V tomto směru je pravda, že co bude stačit k vyrovnané povaze u NO, labradora, ohaře apod. nejspíš nebude stačit u čsv a jeho výchova je náročnější.
Pak mě taky děsí lidi jako jedeš náš soused - vidí mého psa, co chodí na volno, poslouchá apod., líbí se jim jeho vzhled. Takže teď přišel, že si ho taky pořídili do firmy. Prý 3letý čsv odněkud z kotce, majitelé na něj už nemaj čas. A prý je občas napadne, na vodítku s nimi vláčí, jakmile se zastaví, vodítko překouše a zdrá a prý jak jsem to jako udělala, že ten můj se chová tak slušně. Málem jsem omdlela. Zkusila jsem nahodit pár nápadů, bohužel na vše byla reakce "no jo, kldyž ten náš je takovej divokej, to by asi nešlo". Takže tipuji, že pes skončí do měsíce opět trvale v kotci a budeme tu mít další odstrašující případ

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Troufám si říct, že neznám jediného chovatele či majitele čsv, který by trvdil, že čsv je stejný jako NO.
Zadejte si třeba do googlo "československý vlčák", vyjede Vám nepřeberné množství odkazů...vsadím se, že se nikde nedočtete, že čsv je jen NO ve vlčím kožichu. Ba právě naopak, narazíte na informace typu "jiný přístup při výcviku", "nesnáší klasický tvrdý výcvik", "plemeno má svá specifika"..atd.

taky neznám nikoho, kdo by tvrdil, že je to totéž co NO, ale těch co říkají jak je to všechno super, jak stačí socializace, trochu jiný přístup, a pes nebude lovit, rvát se, a bude skládat všestranný zkoušky z výkonu (ohánějíc se pár zvířatama co před 20 -30 ti lety složili nějakou zk.) se bohužel najde dost - a zrovna minulá diskuze tady na fauně byla v tomhle duchu

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
taky neznám nikoho, kdo by tvrdil, že je to totéž co NO, ale těch co říkají jak je to všechno super, jak stačí socializace, trochu jiný přístup, a pes nebude lovit, rvát se, a bude skládat všestranný zkoušky z výkonu (ohánějíc se pár zvířatama co před 20 -30 ti lety složili nějakou zk.) se bohužel najde dost - a zrovna minulá diskuze tady na fauně byla v tomhle duchu

Aha. O této diskusi nevím, nečetla jsem ji. Osobně znám poměrně dost čsv, každý je jiný. Pravdou je, že mnoho z nich, nemá zkoušky, natož nějaké vyšší zkoušky. Nicméně i dnes se najdou zvířata, která mají několik zkoušek a to i vyšších..nikoliv jen zvířata před 20-30lety (pokud šlo vůbec o čsv a ne o první generace tohoto plemene..vzhledem k tomu, jak dlouho tu s námi jsou) ČSV není vyložený pracant, dříč. Nebude povel opakovat 100x když v něm nevidí nějaký účel. ČSV musí daná činnost vždy bavit, člověk jej musí umět motivovat. Což se snadno píše, ale v reálu už to tak snadné mnohdy nebývá. Každé z těch zvířat co znám, je jiné. A povahově se dost liší i např. dcera s matkou (např. co se vztahu k domácím zvířatům týče)...takže bych si já sama nikdy netroufla tvrdit, že štěně od mé feny nebude lovit slepice jen proto, že má fena je neloví. Taková záruka neexistuje. Hodně záleží na povaze zvířete..
Nikdy není dobré říkat jen to dobré, nebo jen to špatné. Nic není černobílé. Osobně jako budoucí chovatel mám největší "vítr" z výběru vhodných majitelů. Do lidí nevidíte..a člověk je pak často překvapen. Znám to od stávajících chovatelů čsv.
Pokud bych však uvažovala o psovi, nebo jakémkoliv jiném zvířeti, určitě bych se neřídila jen názory diskutujích v nějaké diskusi. Sháněla bych informace všude a hlavně bych se snažila seznámit s co nejvíce jedinci vybraného zvířete (již přes půl roku si takto sháním informace o ovcích, a nebylo to jinak ani před vlastním pořízením mé stávající fenky ČSV)..Zkrátka, jak jsem psala v předchozím příspěvku..je to tak 50:50 zájem a objektivita majitele/chovatele a zájem a upřímnost vůči sobě samému na straně zájemce/potenciálního majitele.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mam doma take dve fenky CSV. Moje holky jsou vitaci, pratelske a k lidem. Za plotem jsou z nich ovsem cuby hlidaci. Jak si to clovek vychova, tak to ma. Ovsem nelze cloveku, ktery CSV nezna, jen plemeno vychvalovat, je treba zminit take negativa. Takze zcela realisticky bych rada uvedla, ze moje drahe CSV mi sezraly uz asi ctyri slepice, ulovily celkem dost divokych kraliku (a to dokonce i na voditku behem prochazky) a proste lov je jejich vasen, kterou lze omezit, ale ne dost dobre zarazit. Take maji moje holky sve kamarady, ale obecne se k cizim psum chovaji nesnasenlive (a u psu CSV je to obvykle take tak - s kazdym cizim psem samcem se chteji jit rvat). Vyjimkou jsou vystavy a cvicak, kde cuby pochopily ze s tolika psy najednou se poprat nemuzou a ze na techto mistech se proste musi chovat slusne.
Na klidne prochazky v lese s CSV navolno bych taky moc nesazela - bud musi mit clovek v hlave radar a vse sledovat a vcas reagovat (+ pes musi byt vyborne zvladnuty), anebo je proste lepsi mit ho na voditku.
No a v neposledni rade CSV skutecne vyzaduje poradnou socializaci a vychovu od stenete. Ne jednou za tyden do mesta, ale denne, ockovani nebo ne, pes musi videt ten ruch a mnozstvi lidi a pachu a pochopit, ze se mu nic nestane. Panicek ovsem musi pejska povzbuzovat, chvalit a byt mu oporou - ne jak jsem bohuzel take nekolikrat videla, ze panik dotahne sveho stenika CSV do mesta, ten se mu tam klepe u nohou a majitel mu nevenuje pozornost a vesele si klabosi a za chvili ho zas vlece nekam jinam. CSV se clovek musi venovat minimalne v prvnim roce zivota co se tyce socializace a vychovy skutecne hodne, s necim jako NO to naprosto nejde srovnavat.

Na ty klidné procházky v lese bych vsázela, pokud majitel zvládne přivolání a bude důsledný. Vztah k jiným psům je také součástí socializace a výchovy.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
konečně se tady objevují lidé, kteří o ČSV informují objektivně, a upozorňují na specifika plemene, se kterými musí nový majitel počítat, a podle toho se rozhodnout, jestli je schopen vytvořit pro ČSV podmínky, a akceptovat jeho povahu. Proběhla tady o čévéčkách spousta diskuzí, ale vždycky to byla jenom směs polopravd a vychvalování, takže běžný zájemce měl pocit, že si koupí kuličku, co bude později běhat navolno mezi srnkama, bude si hrát na výběhu s pejskama, a na cvičáku zbourá figuranta (potom co předvede ukázkovou poslušnost). Pak se tito psi dostanou k lidem, kteří vůbec netuší do čeho jdou, pes skončí bůhví jak, a dělají tak celýmu plemeni spatnou pověst

No, objektivne bych jeste mohla napriklad pridat, ze nase mlada fena v mladi kradla a stale se zajima o kozene veci, napriklad slohla rukavice a ukousala prsty, cizim psum prekousavala kozena voditka... Umi si otevrit lednicku a mrazak. Obe feny umi otvirat dvere a to smerem dovnitr i k sobe. V mladi jsou to psi k neutahani, muzete jit na celodenni vylet a vratite se, vy padnete, vase cevecko si hodinku schrupne a je fit a muze jit celou streku znova. (Samozrejme neplati pro stenata).
V byte je lze mit (mela jsem tak obe), ale priznejme si ze obvykle nechteji byt sami doma a nez se to nauci, tak jsou bud silne destruktivni, anebo vydavaji zvukove projevy za ktere vas sousedi nepochvali. Na toto vse je treba se pripravit - protoze tady nemluvim o jedne rozkousane ponozce za mesic. Napr. my sli jednou do kina a nase strelena cuba se nudila (ve spolecnosti dalsiho psa a kocky), tak si otevrela botnik, vytahala vsechny supliky, z nich vsechny boty vyndala, jednu snedla (krome podrazky) a u dalsich dvou tri kousku vzdy neco odkousala - jasne ze to nebyly boty ze stejneho paru.
Jindy strhla z kuchynske linky korenky, ty se rozbily a rozsypaly po podlaze a do toho strhla varnou konvici a zbytky vody z ni se vylily mezi to koreni. Kari a papriku jsem dostavala z dlazdic snad tyden...
Cevecko je velmi vynalezavy pes a jak se bude nudit, zabavi se samo - ale malokdo ma pak na to ty nervy.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na ty klidné procházky v lese bych vsázela, pokud majitel zvládne přivolání a bude důsledný. Vztah k jiným psům je také součástí socializace a výchovy.

Ano, to v zasade plati pro vsechny psy. Nicmene pokud mate CSV doma, tak vite, ze prave tyto dve veci - privolani od zvere (lovecky pud) a rvacky jsou u CSV jednemi z nejvetsich problemu a da to sakra praci je tomu odnaucit anebo to alespon potlacit. A ne vzdy se to podari, at uz je to vinou majitele nebo proste si pes neda rict.

Ale jasne, muzeme si tu zase zacit vykladat, jak jsou ti CSV miloucci a plysovi pejsci, jednoduchy na vychovu, jednim prstem zvladatelni.

Takže když bude mít někdo opravdu zájem zjistit si objektivní informace o čsv (stejně jako o jakémkoliv jiném plemeni), tak si je zjistí. Jde jen o to chtít.

No řekla bych, že naopak dost budoucích majitelů chce slyšet jen to pozitivní o jejich "vysněném pejsánkovi" a jsou hluší k těm negativům. Takže bych moc nepočítala s tím, že někdo objíždí republiku bohužel.

Jinak ta zvěř možná odnaučit jde, pokud je na zvířata pes zvyklý a v lese se pohybuje odmalička, ale pokud je pes dominantní, tak pochybuji, že mu domluvíte, aby se nepouštěl do rvačky s jiným samcem. To bych si opravdu iluze nedělala.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano, to v zasade plati pro vsechny psy. Nicmene pokud mate CSV doma, tak vite, ze prave tyto dve veci - privolani od zvere (lovecky pud) a rvacky jsou u CSV jednemi z nejvetsich problemu a da to sakra praci je tomu odnaucit anebo to alespon potlacit. A ne vzdy se to podari, at uz je to vinou majitele nebo proste si pes neda rict.

Ale jasne, muzeme si tu zase zacit vykladat, jak jsou ti CSV miloucci a plysovi pejsci, jednoduchy na vychovu, jednim prstem zvladatelni.

Jsou, když si je člověk takové udělá. Jako každý pes.

Jsou zvladatelní pro ty, kteří se jim opravdu věnují, dopřejí jim dostatek pohybu, různých aktivit, žijí s nimi a respektují jejich povahu, naučí takového psa spolupracovat. Není to jednoduchý pes ke zvládnutí, ale stojí určitě za to.
K těm chovatelům - znám jich docela dost a pro ty "objektivní" informace bych si šla určitě jinam. Od nich jsem se dozvěděla, že musím čubu od malinka dostatečně tresta (nedělám si srandu, i když to nebylo přímo od našeho chovatele), musím uričitě chodit cvičit a v zárodku tvrdě potlačovat všechny příznaky dominance, málem mi tvrdili, že nesmá spát v posteli a mám jí odebírat misku s krmením, že čsv je ideální pes pro použítí EO a že se nemusím bát to zmáčknout, protože pes má snížený práh bolesti a podobné hovadiny.
Spíš bych si vybrala možnost vyptávat se člověka, který má pohodové čsv, co a jak dělal a jak toho dosáhl.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsou, když si je člověk takové udělá. Jako každý pes.

Jsou zvladatelní pro ty, kteří se jim opravdu věnují, dopřejí jim dostatek pohybu, různých aktivit, žijí s nimi a respektují jejich povahu, naučí takového psa spolupracovat. Není to jednoduchý pes ke zvládnutí, ale stojí určitě za to.
K těm chovatelům - znám jich docela dost a pro ty "objektivní" informace bych si šla určitě jinam. Od nich jsem se dozvěděla, že musím čubu od malinka dostatečně tresta (nedělám si srandu, i když to nebylo přímo od našeho chovatele), musím uričitě chodit cvičit a v zárodku tvrdě potlačovat všechny příznaky dominance, málem mi tvrdili, že nesmá spát v posteli a mám jí odebírat misku s krmením, že čsv je ideální pes pro použítí EO a že se nemusím bát to zmáčknout, protože pes má snížený práh bolesti a podobné hovadiny.
Spíš bych si vybrala možnost vyptávat se člověka, který má pohodové čsv, co a jak dělal a jak toho dosáhl.

V tom případě by mě třeba zajímalo, koho se zeptáte, jak dokázal, že se jeho samec čsv starší 3 let nepere. Osobně znám takové psy jen dva a u obou byla odpověď "prostě jsem s ním tak dlouho mlátil o zeď až to pochopil". 90% samců se prostě rve.
Stejně tak zas já třeba neodpovím, jak jsem dokázala, že mi pes neloví, nevyje a neničí (a nikdy nevyl a neničil) věci v bytě - asi jsem v tomhle měla štěstí na povahu a nebylo co odnaučovat.
Souhlasím, že podmínkou pohodového psa je dostatečná socializace blablabla, ale občas to "bude takový, jaký si ho uděláte" prostě úplně 100% neplatí. A je dobře, aby si to budoucí majitel uvědomil a počítal i s tou horší variantou.

Zdravím také mám doma fenu ČSV teď 1.7 jí bude rok. Nicméně bych se s vámi ráda podělila o nějaké mé zkušenosti s mojí Vlčandou. Já jsem druhý majitel mojí šedivky. První majitelé se čubinky vzdali v jejích 3 měsících, protože si mysleli, že bude stejně poslouchat jako jejich NO. Podtýkám ČSv nelze srovnávat s NO. A tak pro její temperament, nezvladatelnost a údajnou agresivitu ve 3 měsících jejího věku byla moje vlčice vrácená chovatelce v den kdy sem se jela kouknout na bonitaci a právě původní majitelé jí vraceli. Ač mám zkušenosti s jiným plemenem a s ČSV sem nikdy neměla zkušenost, tak i přes to jsem se rozhodla, že si ji vemu. To co na ní původní majitelé napáchali já dávala dohromady. Asi nedokázali domyslet jaké je to žít s ČSV a mysleli si že bude jako plyšáček. Manžel paní prý vyžadoval absolutní poslušnost a nesnášel jakýkoli odpor, tak už z téhle věty mi vstávaly vlasy hrůzou na hlavě. Když sem si mojí holčičku odvážela domů tak vůbec se po původní najitelce ani neotočila, ani je nehledala a po příjezdu domu se schoulila v obýváku a spala mi až do rána, v noci vůbec nekňučela, na původní páníčky si ani neudělala citovou vazbu. Nevím co teda ty lidi vedlo tedy k tomu pořídit si ČSV. Já sem chtěla počkat taky než nasbírám nějaké info, ale se mnou osud mojí holčičky pohnul, že jsem se zmínila, že bych si ji ráda vzala a i když sem přemýšlela v ten den o tom co sem řekla hodně, tak nakonec za mnou paní chovatelka přišla a dala mi do ruky vodítko i s mojí vlčandou, nikdy ji za to nebudu moct dostatečně poděkovat. Ala pak ty další měsíce s ní mi nastala práce,protže mám ještě dvě děti a 3 psy Staffordšírského Bullteriéra. ČSV vám úplně obrátí život naruby a byla sem seznámená od lidí kteří mají ČSv co mě čeká a jak zhruba dospívání bude probíhat, ale moje vlčanda je jiná, tím že majitelé se jí zřekli, tak mám toho nejvděčnějšího psa, který miluje lidi, děti a ráda si hraje i s jinými psy, ale nikdy se výcvik nesmí dělat jako u NO, protže ČSV přemýšlí jinak, mají svou hlavu a jsou hodně temperamentní také, spíš je v prvním roce důležitá výchova, socializace, nastavení hranic co pes smí a nesmí a dodržovat pravidla a to platí o celé rodině. Žiju s mojí princeznou v bytě, ale máme možnost chodit do přírody denně. Každé ČSV je jiné a soužití s ČSV má své pro a proti. Zjistila sem že pevné nastavení denního režimu je ke spokojenosti nás obou. Pokud si donesete malého prcka domů, je nutné ho hodně socializovat a nemyslet si že se pes vychová sám, protože se to zle obrátí proti vám. Kdo chce mít kamaráda a společníka a je si vědom co vše pro své ČSV bude obětovat tak pak ano ať si psíka pořídí, ale pokud si chcete pořídit ČSV jen proto že se Vám líbí vzhledem vlka, nepořizujte si ho. Ano ČSv bude na vás zkoušet co si může dovolit a to především v období puberty. feny se mohou změnit povahově po přehárání a já sem zvědavá jak ta moje holka na tom bude až mi poprvé odhárá. Psi budou na sebe machrovat a snažit si vyjasnit svoje pozice a počítejte taky s tim že fena se v dospělosti nemusí snést s cizíma fenama. Je to plemeno, které má svoje specifika. S mojí vlčandou se neustále učím novým věcem a musím být o krok napřed než ona. Defakto se jí věnuju neustále a neustále vychovávám, neustále socializuju a navykám na různé situace a vždy uvítám rady zkušených. Je to překrásné plemeno, jsou to velké osobnosti, velice inteligentní psi, ale důslednost je zkrátka velice důležitá.Moje vlčanda má taky svoje mouchy, jako kradení jídla, naučila se otevírat si dveře, nebo mi taky roztahala odpadky po bytě, rozhryzala boty, nebo když sem jí nechala o samotě klidně byla schopná mi hodit bobek do postele a ještě označkovat, nebo vylikvidovat dětem nějakou tu hračku, ale když jí nechytnu při té dané činnosti tak pak už nemá smysl ji trestat.Ale nikdy nevyjela proti mě, nebo mým dětem a smečce. Začíná se projevovat jako velmi dobrý hlídač, ale venku k lidem je milá a má je ráda, ale ve svém teritoriu si hlídá. A i když sem si ji pořídila takhle na rychlo tak rozhodně nelituju.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V tom případě by mě třeba zajímalo, koho se zeptáte, jak dokázal, že se jeho samec čsv starší 3 let nepere. Osobně znám takové psy jen dva a u obou byla odpověď "prostě jsem s ním tak dlouho mlátil o zeď až to pochopil". 90% samců se prostě rve.
Stejně tak zas já třeba neodpovím, jak jsem dokázala, že mi pes neloví, nevyje a neničí (a nikdy nevyl a neničil) věci v bytě - asi jsem v tomhle měla štěstí na povahu a nebylo co odnaučovat.
Souhlasím, že podmínkou pohodového psa je dostatečná socializace blablabla, ale občas to "bude takový, jaký si ho uděláte" prostě úplně 100% neplatí. A je dobře, aby si to budoucí majitel uvědomil a počítal i s tou horší variantou.

Znám takových psů asi 8 a nepere se ani jeden, a bit nebyl ani jeden z nich.
Moje čuba nevyje, neničí a nikdy to nedělala, lovit jsem jí odnaučila přes dotažené přivolání a vodítko nosím pro forma přes rameno, dávám ho jen do města, protože lidé se dnes velkých psů bojí a mají lepší pocit, když vidí, že je pes na vodítku, nedávám ho proto, že by ho potřebovala.
Myslím, že je tam velký rozdíl už od způsobu chovu, rozdíl bude ve štěněti, které vyrostlo v rodině, ne v kotci, znalo lidi, návštěvy, ne jako moje čuba, která se dostala z kotce ven, když jsme si pro ní byli a manžel byl první chlap, kterého kdy viděla. A pak v tom, jestli se člověk řídí citem a rozumem nebo přiblblými poučkami o třepání za kůži, chození ze dveří, nespaní v posteli, odebírání misky, jak si to psi mají vyřídit mezi sebou, jak se štěně má podřizovat majiteli a dospělým psům a podobnými kravinami.
Určitě to není lehco zvládnutelné plemeno, ale jsou to chytří, inteligentní psi, obratní a rychlí, společenští, komunikativní, kteří mají svou hrdost, svojí hlavu a šášulku na cvičáku až na výjimky dělat prostě nebudou. Je to něco o dost jiného než pes a to je potřeba mít stále na zřeteli. U nich si majitel důvěru musí zatraceně tvrdě vysloužit.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Znám takových psů asi 8 a nepere se ani jeden, a bit nebyl ani jeden z nich.
Moje čuba nevyje, neničí a nikdy to nedělala, lovit jsem jí odnaučila přes dotažené přivolání a vodítko nosím pro forma přes rameno, dávám ho jen do města, protože lidé se dnes velkých psů bojí a mají lepší pocit, když vidí, že je pes na vodítku, nedávám ho proto, že by ho potřebovala.
Myslím, že je tam velký rozdíl už od způsobu chovu, rozdíl bude ve štěněti, které vyrostlo v rodině, ne v kotci, znalo lidi, návštěvy, ne jako moje čuba, která se dostala z kotce ven, když jsme si pro ní byli a manžel byl první chlap, kterého kdy viděla. A pak v tom, jestli se člověk řídí citem a rozumem nebo přiblblými poučkami o třepání za kůži, chození ze dveří, nespaní v posteli, odebírání misky, jak si to psi mají vyřídit mezi sebou, jak se štěně má podřizovat majiteli a dospělým psům a podobnými kravinami.
Určitě to není lehco zvládnutelné plemeno, ale jsou to chytří, inteligentní psi, obratní a rychlí, společenští, komunikativní, kteří mají svou hrdost, svojí hlavu a šášulku na cvičáku až na výjimky dělat prostě nebudou. Je to něco o dost jiného než pes a to je potřeba mít stále na zřeteli. U nich si majitel důvěru musí zatraceně tvrdě vysloužit.

V tomhle s Vámi naprosto souhlasim. A pokud se tam ta souhra mezi ČSV a páníčkem neznám oddanějšího psa. Povahově jsou zcela odlišní od jiných plemen. Znám to u mojí vlčandy. Jdeme spolu ven na louku tam ji pustim mezi ostatní pejsky vylítat a nechám ji zbytečně jií nebuzeruju jen pokud mi zmizí za keř z dohledu tak volám, ale jinak když je čas jít domu, je krásně odvolatelná, nikdy se nesetkala s lovením takže mi neloví, ale je fakt že nevím jak ji odanučit to noční ničení věcí. Moje Máma si u ní vydobila neskutečný respekt a i když ji moje máma moce nemusí, vztah na straně mojí mámy k ní je dost rezervovaný tak moje vlčanda ji zbožňuje a poslechne ji na slovo totéž mě, ale ráda ji chodí v noci kontrolovat trošku ji i zlobí s tímhle ale je mladá.