Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.132.71
Ahoj, chcela by som aby ste sa podelili o skusenosti s obstaranim druheho psa. Ako to ten prvy niesol? Zazil niekto, ze by z toho bol nestastny? A co vy, nelutujete ze mate dva psy? Momentalne velmi vaham, druheho psa by som chcela, ale mam aj obavy.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.190.12
Rozhodně nelituji, k našemu prvnímu jsme pořídili nového psa aby nebyl sám na zahradě, a byl moc spokojený, vzhledem k tom, ze prvnimu psovi v te dobe byli dva roky a byl velmi hravy, tak si se stenetem velmi dobre sedl, ujasnili si pozice a hrali si jak mali kluci. Hodne omladl. Kdyz nam pak toho noveho psa po dvou letech prejelo auto, starouch byl z toho doslova nestastny, nezralm byl apaticky, takz do dvou tydnu snad mel noeho partaka, a zase bylo vse v poradku:-) Chce to jen vybrat pozorne noveho druha, jak plemeno, tak si dat i pozor na to, jak se tvari, vyjaadruje, jaky asi bude, tak abyse k sobe hodili.G
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.196.98
Mám nyní čtyři.
Původně fenka, té jsem nechala jedno štěně doma. Takže tam je velká láska. V jejich 13 a 9 letech jsem pořídila starého psa z útulku. Sžili se, ačkoliv původně feny žárlily a snažily se být u mě blíž a první. Teď přibyla další fenka neurčitého stáří a s ní po nějakou dobu i štěňata. Původní feny asi už rezignovaly... :-) Rvačky nemáme, nikdo výrazně nežárlí, nikdy není smutný. Jen příchod domů je takový hodně bouřlivý.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.132.71
dakujem. Ja mam prveho psa z utulku, som s nim velmi spokojna a chceli by sme k nemu teraz fenku, tiez z utulku. Len on je taky pritulny, mazlivy, ze si neviem predstavit, co bude robit ked nas nebude mat len pre seba :)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.196.98
S rozmazlenci může být problém. Ale pes a fena by mělo být dobré. Hlavně si pohlídejte hárání, aby ji nenakryl.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.132.71
Je kastrovany (ako skoro kazdy z utulku), aj potencialna fena je kastrovana. Zatial sa nikdy neprejavil ziarlivo, k nikomu ani pri rozdavani pamlskov. Nebojim sa ani tak konfliktu, ako skor toho ze bude nestastny.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.196.98
Tak jestli se neprojevil žárlivě na cizí, na domácí může. Uvidíš. A když to bude fenečka, tak to je přece pro pejska radost sama o sobě, ne? Samozřejmě stát se může všechno...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.30.202
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
dakujem. Ja mam prveho psa z utulku, som s nim velmi spokojna a chceli by sme k nemu teraz fenku, tiez z utulku. Len on je taky pritulny, mazlivy, ze si neviem predstavit, co bude robit ked nas nebude mat len pre seba :)
Myslím, že tady Vám většina lidí napíše, ať jdete do toho. Já Vám napíši svou osobní zkušenost. K šest a půl-leté fence, která do té doby žila jako jedináček, jsem pořídila štěně-fenku. Starší fenka, i když se dříve nikdy neprojevovala žárlivě, od prvního dne na štěně žárlila, vrčela a evidentně byla z přítomnosti druhého psa v bytě nešťastná. Velmi, opravdu velmi dlouho, snad rok, jí trvalo než se s přítomností druhé fenky smířila, ale kamarádky nebyly nikdy. Když jsem se chtěla se štěnětem pomazlit, žárlivě mě pronásledovala očima a já chodila s malou fenečkou do jiné místnosti, aby se netrápila. Pro mě to byl po psychické stránce docela horor. Přesto, že jsem starší fenku stále upřednostňovala před štěnětem, byla smutná a moje výčitky ohledně pořízení štěněte byly o to větší, že starší fenka byla velmi nemocná. Byla jsem doslova v pasti, z které nebylo úniku. Musela jsem se dívat na smutnou starší nemocnou fenku, ale štěně jsem už měla také ráda a nemohla ho dát pryč. Po roce a půl jejich soužití jsem starší fenku, která měla metastáze na plicích a dusila se, byla nucena nechat uspat. V tu chvíli ovšem nastal problém s mladší fenečkou, která už byla od malinka na starší zvyklá. Byla dlouho strašně smutná, bez nálady, z procházky utíkala domů a čichala pod dveřmi a hledala zemřelou fenku po bytě. To vše jsem musela pozorovat a bylo mně hrozně, protože stesk po té starší byl obrovský. Pořídit dalšího psa jsem vzhledem k mému věku musela zamítlnout a trvalo nám oběma dlouho než jsme se s celou situací jakž takž vyrovnaly.
To je tedy moje osobní zkušenost s pořízením druhého psa ke staršímu. Píši Vám to proto, abyste vše velmi pečlivě zvážila, protože když je už druhý pejsek doma a nesednou si se starším, je to docela velké psycho a je těžké druhého psa někam vracet.
Přeji Vám hodně štěstí a správné rozhodnutí.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.107.31
Před nedávnem jsem řešila úplně stejný problém. Pročítala diskuze, ptala se na názory, kladla si otázky bude smutná, bude žárlit, bude protivná či uražená atd. a dále váhala. Pak jsem to vzala z opačného konce(psího) a řekla jsem si. Mám 2letou fenku RR(takže mladou), velmi aktivní, ale poslušnou, která miluje všechny bytosti od lidí, dětí až po kočky:-) Je velmi společenská, mazlivá,ráda si hraje a pak jsem měla možnost vše si vyzkoušet na nečisto s příchodem štěněte našich sousedů a bylo rozhodnuto, rozhodla za mě:-)Dnes je to měsíc a půl od příchodu nového štěnda RR a všechno je v pohodě. Nelituji. Jen je potřeba vše dobře zvážit(povaha psa, chování k jiným psům, žárlivost, stáří atd.) a štěndo pak vybírat spíše k povaze tomu domácímu. Pak už to záleží na Vás, pesani musí respektovat jak Vás, tak i postavení ve smečce. První Vy, pak starší a nakonec mladý. Šťastné rozhodování
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.119.11
Máme psa (5let) a fenu(2roky),pes byl první a ve 3letech sme mu pořídili kamarádku,nejdřív z ní moc odvázaný nebyl,ale po pár dnech se do ní zamiloval a teď bez sebe nedaj ani ránu i když ho čuba občas mučí (je to ještě střelenec). Jinak samozřejmě na sebe občas žárlí,takže nejde si hrát s jedním,vždycky se musí přizvat i druhý jinak se tam stejně vetře a ukradne hračku nelituji toho,na psovi je vidět,že je šťastnější
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.243.142
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Máme psa (5let) a fenu(2roky),pes byl první a ve 3letech sme mu pořídili kamarádku,nejdřív z ní moc odvázaný nebyl,ale po pár dnech se do ní zamiloval a teď bez sebe nedaj ani ránu i když ho čuba občas mučí (je to ještě střelenec). Jinak samozřejmě na sebe občas žárlí,takže nejde si hrát s jedním,vždycky se musí přizvat i druhý jinak se tam stejně vetře a ukradne hračku nelituji toho,na psovi je vidět,že je šťastnější
Mám úplně stejnou zkušenost.Psovi první kamarádka tragicky odešla a za krátko jsme pořizovali další.Byl bez ní smutný a jakoby bez života.Prvních 14 dní nové štěňátko ignoroval,ale pak se to zlomilo a teď jsou nich nerozluční kámoši. Je to ale pes od psa a reakce můžou být všelijaké.My máme dvakrát po sobě jen ty dobré zkušenosti.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.64.233
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
dakujem. Ja mam prveho psa z utulku, som s nim velmi spokojna a chceli by sme k nemu teraz fenku, tiez z utulku. Len on je taky pritulny, mazlivy, ze si neviem predstavit, co bude robit ked nas nebude mat len pre seba :)
Když jsme si vezly domů fenku, veterinářka, která osvojení zprostředkovávala, radila pejsany seznámit na neutrální půdě...takže dcera doklusala s hafošem ("bojové" plemeno z útulku) na nádraží, protože jsem cestovaly vlakem a holt se na naši mazlíci očichali, chvíli jsme se prošli...vypadalo to v pohodě. Doma po holčině párkrát vyjel, dostal seřváno...ale teď už ví, že třeba kolem její misky může sbírat jen to, co vypadne ven ...docela legrace pozorovat velkého psa, jak chodí mlsně okolo a sbírá "drobky"...
Není to úplně ideální stav, protože třeba v pelíšku ti dva nikdy spolu spávat nebudou, max si lehnout zadkama k sobe ....ale menší pejsana je ta, která začne dělat hlouposti, tahat "většího bráchu" za nohu, kousat do ucha apod...neni lepsi podivaná .
Jo, a jsme moc rády, že je oba máme ...jeden pes je nuda .