Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.13.149
nedávno jsem diskutovala se známýma a dost lidí věří tomu, že v chovu předává více genetického potenciálu fena- nemyslím teď situaci, kdy je prokázáno, že krycí pes předává nějaké výjimečné vlastnosti.
ale stručně řečeno hodně lidí si zakládá více na feně, věří, že dává víc, co si o tom myslíte? Určitě někdo vyvrátí, že je to náhoda, jak se geny pomíchají, což chápu, ale zajímají mě zkušenosti chovatelů z praxe.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.91.109
Také si to myslím
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.80.144
Taky souhlasím s tímto, dle všech zkušeností chovatelů a i vetů Fena evidentně předává víc, než pes. Ale ono to tak obvykle je i u lidí, co tak koukám, a nemluvím jen o vzhledu, čili exteriéru
Maťa
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.216.60
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
nedávno jsem diskutovala se známýma a dost lidí věří tomu, že v chovu předává více genetického potenciálu fena- nemyslím teď situaci, kdy je prokázáno, že krycí pes předává nějaké výjimečné vlastnosti.
ale stručně řečeno hodně lidí si zakládá více na feně, věří, že dává víc, co si o tom myslíte? Určitě někdo vyvrátí, že je to náhoda, jak se geny pomíchají, což chápu, ale zajímají mě zkušenosti chovatelů z praxe.
Fena může předávat víc jen toho, kde je dědičnost vázaná na pohlaví, jako např. velikost štěňat nebo některé nemoci. Běžné věci týkající se exteriéru vázaná na pohlaví nejsou, tudíž je to půl na půl, vždy a bez diskuze. Pro neznalé, gen se skládá vždy ze dvou alel a štěně dostane do každého genu po jedné alele od každého z rodičů.
Taky fena dost ovlivňuje povahu štěňat po narození a spousta lidí si to plete s genetikou, ono je to těžký, naprostá většina chovatelů se ani neoběžuje si nastudovat alespoň základy genetiky a pak prostě jen léta papouškujou tyhle "zaručené pravdy", které nejspíš pocházejí ještě z doby před Mendelem.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.152.227
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Taky souhlasím s tímto, dle všech zkušeností chovatelů a i vetů Fena evidentně předává víc, než pes. Ale ono to tak obvykle je i u lidí, co tak koukám, a nemluvím jen o vzhledu, čili exteriéru
Maťa
Záleží na jedinci, mám fenu která své vlastnosti předává i když je kryta jakýmkoli psem-stejně jako její otec který zas předával své vlastnosti ať kryl cokoli, a mám psa na jehož potomcích je vidět více vliv feny-ale zase ja na kterých, u některých zvířat po něm vyletí jeho babička a jeí specifika, nelze to jednoznačně určit a už vůbec ne obecně. Záleží jak jsou vlastnosti upevněny dřívějším chovem a rodokmenem, obecně platí že fenu nakryji aspoň o řád lepším psem.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.185.12
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Fena může předávat víc jen toho, kde je dědičnost vázaná na pohlaví, jako např. velikost štěňat nebo některé nemoci. Běžné věci týkající se exteriéru vázaná na pohlaví nejsou, tudíž je to půl na půl, vždy a bez diskuze. Pro neznalé, gen se skládá vždy ze dvou alel a štěně dostane do každého genu po jedné alele od každého z rodičů.
Taky fena dost ovlivňuje povahu štěňat po narození a spousta lidí si to plete s genetikou, ono je to těžký, naprostá většina chovatelů se ani neoběžuje si nastudovat alespoň základy genetiky a pak prostě jen léta papouškujou tyhle "zaručené pravdy", které nejspíš pocházejí ještě z doby před Mendelem.
Není tak úplně pravda, co píšete. Dle teorie o mitochondrické dědičnosti předává fena přece jen o něco více. A to fakt není před Mendelem Tak zbytečně nenařkněte druhé, že se neobtěžují studovat základy genetiky...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.152.227
OK, z toho jsem přece nikoho nenařkla.
Dejme tomu že kryji fenu s rozrůzněným rodokmenem kde se plácalo cokoliv na cokoliv bez ohledu na linii psem z dobře upevněné linie, liniově podobnému alespoň na některého psa z rodokmenu matky. Zde spousta zvířat vykazuje jeho charakteristiky, i když vyběhnou zvířata podobná náhodně některému zvířeti z rodokmenu matky. Řečeno zjednodušeně. Pak pozoruji vliv otce více než matky a to rozhodně několikanásobně.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.216.60
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Není tak úplně pravda, co píšete. Dle teorie o mitochondrické dědičnosti předává fena přece jen o něco více. A to fakt není před Mendelem Tak zbytečně nenařkněte druhé, že se neobtěžují studovat základy genetiky...
Prosím vás, mitrochodriální dědičnost ovlivňuje exteriér psa naprosto minimálně pokud vůbec nějak, leda nějaké náhodné mutace, jinak se dědí nezměněné, díky tomu taky mohl být výzkum mitochondrií od psa k vlku a od žen k Evě, že. Na to jak se dědí, barvy, délka srsti, výška, postavení ucha atd atd. , tedy to co nejvíce chovatelů zajímá, tam tam si vystačíme skutečně jen s geny s Mendelovskou dědičností.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.147.86
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Prosím vás, mitrochodriální dědičnost ovlivňuje exteriér psa naprosto minimálně pokud vůbec nějak, leda nějaké náhodné mutace, jinak se dědí nezměněné, díky tomu taky mohl být výzkum mitochondrií od psa k vlku a od žen k Evě, že. Na to jak se dědí, barvy, délka srsti, výška, postavení ucha atd atd. , tedy to co nejvíce chovatelů zajímá, tam tam si vystačíme skutečně jen s geny s Mendelovskou dědičností.
To je ale průšvih, že tohle chovatele zajímá nejvíc. Hledám chovatele NO, které zajímá v první řadě zdraví a hned pak povahy. Najdu někde takové, nebo už všichni zblbi do délky srsti a postavení ucha?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.112.110
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To je ale průšvih, že tohle chovatele zajímá nejvíc. Hledám chovatele NO, které zajímá v první řadě zdraví a hned pak povahy. Najdu někde takové, nebo už všichni zblbi do délky srsti a postavení ucha?
A co byste potřebovala? Mám jen jednu fenu NO, uchovněnou s PP, zdravou, hodnou, pokud pátráte po štěněti, je v plánu krytí začátkem prosince..
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.185.12
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Prosím vás, mitrochodriální dědičnost ovlivňuje exteriér psa naprosto minimálně pokud vůbec nějak, leda nějaké náhodné mutace, jinak se dědí nezměněné, díky tomu taky mohl být výzkum mitochondrií od psa k vlku a od žen k Evě, že. Na to jak se dědí, barvy, délka srsti, výška, postavení ucha atd atd. , tedy to co nejvíce chovatelů zajímá, tam tam si vystačíme skutečně jen s geny s Mendelovskou dědičností.
.....Běžnou teorií je předpokládáno, že jedinec je nositelem 50% genetického materiálů otce a stejného dílu matky. Tato teorie je skutečná do doby, hovoříme-li o přenosu genofondu jaderného, ale příroda vytvořila v přenosu genů malou přesmyčku také v podobě přenosu genetického potenciálu mitochodrického. Mitochondrická dědičnost je vázaná na tzv. „mitochondrie“, což je jedna z částí buňky, která slouží k zásobě buněčné energie ale obsahuje také část genetických informací. Mitochondriemi jsou však vybaveny pouze kompletní samičí buňky, když samčí buňky jsou považovány za buňky „holé“, které slouží pouze k přenosu genetického materiálu, který si nesou ve svém jádru.
Síla mitochondrické dědičnosti není detailně známá, nicméně je faktická, takže ze závěru vyplývá, že větší část genetického potenciálu přechází na potomstvo z matky, než z otce. Možná že právě na mitochondrické dědičnosti je závislá také „chovné síle“ fen – matek, protože kdyby tomu tak nebylo, bylo by velmi snadné, po linii kvalitních psů - otců odchovat také rodinu kvalitních fen, což ve skutečnosti tak jednoduché není. Potvrzuje to chovatelská praxe, kdy kvalitní fena nevznikne jen tím, že na chovně slabou fenu připáříme kvalitního plemeníka. Kvalita potomstva v ostatních aspektech se pravděpodobně zvýší, nicméně právě chovná kvalita se zvýší jen velmi málo, takže v následném spojení potomků chovně slabé feny nemůžeme očekávat při sebelepším spojení zázračný nárůst kvalit potomstva. Taková fena, byť po špičkovém plemeníkovi, ale velmi slabé chovné feně zpravidla v dalším chovu nedá výrazně kvalitní zvířata, z čehož jsou chovatelé často velmi rozčarování, když přeci jejich fena má velmi hezké výstavní úspěchy....
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.31.3
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
.....Běžnou teorií je předpokládáno, že jedinec je nositelem 50% genetického materiálů otce a stejného dílu matky. Tato teorie je skutečná do doby, hovoříme-li o přenosu genofondu jaderného, ale příroda vytvořila v přenosu genů malou přesmyčku také v podobě přenosu genetického potenciálu mitochodrického. Mitochondrická dědičnost je vázaná na tzv. „mitochondrie“, což je jedna z částí buňky, která slouží k zásobě buněčné energie ale obsahuje také část genetických informací. Mitochondriemi jsou však vybaveny pouze kompletní samičí buňky, když samčí buňky jsou považovány za buňky „holé“, které slouží pouze k přenosu genetického materiálu, který si nesou ve svém jádru.
Síla mitochondrické dědičnosti není detailně známá, nicméně je faktická, takže ze závěru vyplývá, že větší část genetického potenciálu přechází na potomstvo z matky, než z otce. Možná že právě na mitochondrické dědičnosti je závislá také „chovné síle“ fen – matek, protože kdyby tomu tak nebylo, bylo by velmi snadné, po linii kvalitních psů - otců odchovat také rodinu kvalitních fen, což ve skutečnosti tak jednoduché není. Potvrzuje to chovatelská praxe, kdy kvalitní fena nevznikne jen tím, že na chovně slabou fenu připáříme kvalitního plemeníka. Kvalita potomstva v ostatních aspektech se pravděpodobně zvýší, nicméně právě chovná kvalita se zvýší jen velmi málo, takže v následném spojení potomků chovně slabé feny nemůžeme očekávat při sebelepším spojení zázračný nárůst kvalit potomstva. Taková fena, byť po špičkovém plemeníkovi, ale velmi slabé chovné feně zpravidla v dalším chovu nedá výrazně kvalitní zvířata, z čehož jsou chovatelé často velmi rozčarování, když přeci jejich fena má velmi hezké výstavní úspěchy....
Ale tohle je logické i jadernou dědičností kde potomstvo má polovinu genů od každého rodiče, protože pak je jasné, že po podprůměrné feně a kvalitním psovi budou mít potomci polovinu genů rovněž podprůměrných, tedy žádný výrazný nástup kvality se očekávat nedá. To by se dal jedině, že by geny předával jen ten kvalitní pes a geny feny by se neprojevily. Naprosto nechápu, jak si chovatelé můžou myslet, že po podprůměrné feně a kvalitním psovi odchovají pouze naprůměrné potomstvo, to je nesmysl i podle Mendela, netřeba k tomu žádné mitochodrie. Navíc podle mojí zkušenosti většina takových chovatelů úplně zapomíná na zbytek rodiny a často nakryjí kvalitním psem, který má podprůměrné rodiče nebo sourozence a pak se diví, co se jim to narodilo. Ani v tomto případě pak ale za to nemůžou mitochondrie. Prostě bez základních genetických znalostí vůbec nepochopili, že kvalitní pes sám o sobě ještě neznamená kvalitní potomstvo.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.148.22
Naprosto nechápu, jak si chovatelé můžou myslet, že po podprůměrné feně a kvalitním psovi odchovají pouze naprůměrné potomstvo, to je nesmysl
Je to podobné, jako když si začínající chovatel myslí, že vysoká fena/pes v kombinaci s nízkým psem/fenou dají optimální kohoutkovou výšku.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.197.182
Pokud to vezmu podle nadpisu - "vliv na chov" - tak ten má nejvýraznější vždy pes. A to proto, že fen je hodně, jedna fena vyprodukuje poměrně málo štěňat, ale používaný pes má štěňat nepočítaně a pokud kromě hezkého vzhledu předává i nějakou tu zdravotní vadu, jeho vliv na chov je astronomický - v tom negativním slova smyslu.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.31.3
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Naprosto nechápu, jak si chovatelé můžou myslet, že po podprůměrné feně a kvalitním psovi odchovají pouze naprůměrné potomstvo, to je nesmysl
Je to podobné, jako když si začínající chovatel myslí, že vysoká fena/pes v kombinaci s nízkým psem/fenou dají optimální kohoutkovou výšku.
Jj, to je přesně ono, si myslí, že se jim štěńata nějak zprůměrujou když dají na sebe dva extrémy, je to prostě o tom, že naprostá většina chovatelů se ani neobtěžuje zabývat se nijak genetikou, což je teda děs.
