Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.19.139
Dobrý den,
prosím o pomoc s výchovou 13-ti měsíčního psa sheltie. Když jsem si psa brala, tak vůbec nejevil známky bázlivosti (chovatel vypadal solidně a jeho psi byli velmi přátelští a kontaktní), ale hned při 1. procházce se bál všech lidí. Od té doby se to stále zhoršuje - od lidí se nenechá pohladit ani po delší době (třeba když k nám přijel děda, tak se hned utíkal schovat a ani po týdnu s ním nevydržel v jedné místnosti), potom začal štěkat a vrčet na muže, a teď už štěká úplně na všechny, co se k němu jen přiblíží. V půl roce jsem s ní začala chodit na výcvik agility, ale je hrozně pomalý a občas vůbec nevnímá a utíká. Povely plní jen s pamlskem a neochotně a pomalu. Hračky ho nikdy moc nezajímali, poslední dobou si už občas začne hrát s uzlíkem, ale to jen doma.
Vážně už si s ním nevím rady, čím víc se snažím ho zvykat na lidi (jdeme ven na ulici, a tam mu dávám pamlsky když je v klidu, když tam chodí lidi, ale neutěšuju ho) tím je to s ním horší. Bojím se ho pustit z vodítka, protože i přesto, že povely umí, tak když by se tam objevil cizí lidi, tak by utekl. Mám pocit, že mě ani nemá rád, protože když přijdu domů, tak se nejde ani přivítat a úplně mě ignoruje. Občas mi sice dojde trpělivost, ale nikdy jsem ho neuhodila, jen jsem si ho třeba přitáhla, aby vnímal.
Moc bych prosila o jakoukoliv radu, aby alespoň neutíkal s hrůzou v očích a neštěkal, kdykoliv uvidí někoho cizího.
Děkuji J.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.64.182
a nemůže mít nějaký zdravotní problém? Třeba je hluchý nebo špatně vidí... občas to nejde moc poznat a je třeba vyšetření. Já bych to zkusila konzultovat s vetem no... protože to určitě není normální stav
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.101.77
Nechci být protivná, ale to vypadá, že pes na vás nemá vůbec žádnou vazbu, cítí se sám, neobrací se k vám o pomoc ani nečeká od vás nějakou reakci, která by mu dala najevo co se děje, respektive, že se neděje nic divného......jen zcela vyjímečně může být chyba ve psovi..
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.19.70
Ujala jsem se asi 2letého pejska, který pocházel z nesocializované smečky, asi nikdy nebyl venku ze dvora, neznal žádné lidi, dopravní prostředky, prostě nic. Dala jsem mu asi 2 týdny aby si přivykl na mě, aby se nechal pohladit, dát na vodítko, do tašky, aniž by se klepal strachy, a pak už jsem ho brala všude s sebou. Jezdili jsme autobusem do města do práce, chodili mezi lidmi, v hustém provozu a to všechno bez jakýchkoliv odměn, povzbuzování, utěšování...Já prostě šla a on musel za mnou, někdy to vypadalo krutě, snažil se vyvlíknout a utéct, ale po pár týdnech okolí naprosto ignoroval a soustředil se jen na mě. Sice se ho nikdo cizí nesmí dotknout, to propadá panice, ale jinak je schopný lidi tolerovat, návštěvy mu nevadí, jen o pozornost nikoho cizího nestojí. Psů si taky nevšímá, ale nesmí se k němu příliš přibližovat, stejně jako lidi. Ale já s ním necvičím, takže mi to nevadí a nenutím ho aby se k někomu choval přátelsky, naučil se každého ignorovat a to mi vyhovuje.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.197.182
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nechci být protivná, ale to vypadá, že pes na vás nemá vůbec žádnou vazbu, cítí se sám, neobrací se k vám o pomoc ani nečeká od vás nějakou reakci, která by mu dala najevo co se děje, respektive, že se neděje nic divného......jen zcela vyjímečně může být chyba ve psovi..
Naprostý souhlas.
Ale s tímhle nejde poradit online, chtělo by to nějakého odborníka naživo, kdo by vám vysvětlil, co všechno děláte špatně a jak to napravit.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.139.221
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nechci být protivná, ale to vypadá, že pes na vás nemá vůbec žádnou vazbu, cítí se sám, neobrací se k vám o pomoc ani nečeká od vás nějakou reakci, která by mu dala najevo co se děje, respektive, že se neděje nic divného......jen zcela vyjímečně může být chyba ve psovi..
Taky si myslím, vazba je opravdu základ obzvlášť u bázlivého psa. Nechci střílet ale od boku...chodili jste na agility, ptala jste se třeba instruktorů, kde si myslí, že je Váš problém, nebo rozebírali jste to nějak?
Pejska máte od toho půlroku?
Jinak to, že se nechoval u chovatele nijak bázlivě nic znamenat nemusí, stačilo aby měl hafan jen "domácí" socializaci, aneb nevystrčil čumák od chovatele. Následně špatné vedení od páníčka....pak je zaděláno.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.19.139
Chápu, taky mám pocit, že ke mně nemá žádný vztah. Když nemám pamlsky, tak jsem mu úplně ukradená, ale vůbec nevím jak to změnit, navštívili jsme už 3 cvičáky a na 2 z nich byl ještě v pohodě a vůbec neštěkal , jen se bál těch lidí a ještě nám tam řekli, že máme krásný vztah, a jak přišla puberta, tak přestal vnímat i ty pamlsky,na tom třetím my neporadili vůbec nic, tam to byli rady tipu vyškupat za obojek ... ale za 1. na šeltii se mi to zdá drsné a za 2. já mu můžu držet tlamu jak chci, a stejně řvát nepřestane.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.93.16
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Chápu, taky mám pocit, že ke mně nemá žádný vztah. Když nemám pamlsky, tak jsem mu úplně ukradená, ale vůbec nevím jak to změnit, navštívili jsme už 3 cvičáky a na 2 z nich byl ještě v pohodě a vůbec neštěkal , jen se bál těch lidí a ještě nám tam řekli, že máme krásný vztah, a jak přišla puberta, tak přestal vnímat i ty pamlsky,na tom třetím my neporadili vůbec nic, tam to byli rady tipu vyškupat za obojek ... ale za 1. na šeltii se mi to zdá drsné a za 2. já mu můžu držet tlamu jak chci, a stejně řvát nepřestane.
Už....jsem si opravdu řekla, ře s tím končím...a skončila jsem...ale to co popiusujete...i když VÁM psa vycvičím...budu to zase JÁ koho bude poslouchat....
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.156.34
Můžete napsat z kama zhruba jste? Šeltičky jsou citlivé, jestliže jste si ji přitáhla k sobě, případně držela za čumák,pošramotila jste vztah mezi vámi.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.135.99
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Chápu, taky mám pocit, že ke mně nemá žádný vztah. Když nemám pamlsky, tak jsem mu úplně ukradená, ale vůbec nevím jak to změnit, navštívili jsme už 3 cvičáky a na 2 z nich byl ještě v pohodě a vůbec neštěkal , jen se bál těch lidí a ještě nám tam řekli, že máme krásný vztah, a jak přišla puberta, tak přestal vnímat i ty pamlsky,na tom třetím my neporadili vůbec nic, tam to byli rady tipu vyškupat za obojek ... ale za 1. na šeltii se mi to zdá drsné a za 2. já mu můžu držet tlamu jak chci, a stejně řvát nepřestane.
Podle vašeho popisu to ale fungovat opravdu nemůže ani náhodou. Odkud jste? Náprava není zase až tak složitá.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.19.139
Jsem ze Dvora Králové. To myslíte, že tím, že jsem ho chytla za čumák nebo s ním škubla vodítkem jsem si s ní zkazila vztah? Co přibližně mám tedy dělat abych to nezhoršovala?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.156.34
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jsem ze Dvora Králové. To myslíte, že tím, že jsem ho chytla za čumák nebo s ním škubla vodítkem jsem si s ní zkazila vztah? Co přibližně mám tedy dělat abych to nezhoršovala?
Myslím si, že trošku ano. Pejsek potřebuje získat důvěru hlavně ve vás. Pak nebude tak urputně řešit okolí.Někteří malí psi(a většinou i šeltičky) nemají rádi manipulaci.Takže se snažte být ve chvílích, kdy jste s pejskem příjemná. Nekříčet, nesahat na něj svrchu, ale hlaďte ji pod krčkem.Nehlaďte ji ale kdykoliv k vám přijde, snažte si jí i nevšímat a hrát si s ní až když jí zavelíte.Při agility ji vůbec neokřikujte, když udělá něco špatně. Pochvalte jí šikulká, nemusíte dávat pamlsek, ale nekřičte na ni.Je toho hodně, takže si zkuste najít minulé diskuze, případně na internetu rady ohledně získání důvěry a především správné výchovy psa.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.19.139
Děkuju, při agility na něj vůbec nekřičím, jen když utíká tak na něj zakřičím ke mně, ale ne nijak zle, prostě aby si vůbec uvědomil, že ho volám. Jindy se snažím na něj taky nekřičet, ale občas už mi došla trpělivost a škubla jsem vodítkem nebo tak.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.135.99
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jsem ze Dvora Králové. To myslíte, že tím, že jsem ho chytla za čumák nebo s ním škubla vodítkem jsem si s ní zkazila vztah? Co přibližně mám tedy dělat abych to nezhoršovala?
To zatraceně ano.
Bude to možná znít divně, ale prosím vás, abyste to četla bez emocí. Základ bude, že vy pejska nebudete, ani v duši, litovat, že si pejsek nebude dělat, co chce, to znamená utíkat před zdrojem strachu, ale ani oštěkávat, co uzná za vhodné. Nebude uplácen piškoty a pamlsky za naprosto normální situace, dostane řád. Určitě ne buzeraci a tvrdos ve stylu Polepšovny mazlíčků, ale bude dělat to, co vy chcete, a nic k tomu navíc. Tomu ho musíte naučit, to nepříjde samo. První věc - nechodit na flexině, nedej Bože na stahováku, ale na širším pevném, přiměřeně utaženém obojku a na vodítku nebo stopovačce, vodítko i doma. Vodítko není škubací nebo trestací nástroj, ale navigační, vysvětlující a jistící prostředek, a obojek je široký proto, aby to bylo pejskovi co nejméně nepříjemné. Za vodítko se neškube, ani za stopovačku, ale používá se k vysvětlení požadavku, např. pejsku, ke mně, vteřina reflexního oblouku a pejsek přichází, vy neděláte žádný pohyb směrem k němu, ale naopak couvnete, dřepnete si, nedíváte se mu při příchodu na hlavu, usmíváte se, ale nešaškujete, chválíte, ale neopakujete povel. Pejsek příjde, je pochválen tak, jak to má rád, ve vašem případě postupně zjistěte, jaké doteky, mazlení, má rád, to prokládejte lehce pamlsky, ale nestavte to na nich. Když nepříjde, nastupuje nápověda stopovačkou nebo vodítkem tak, aby karabina byla pod bradou psa (tah pak jde na hořejšek krku, není psovi nepříjemný a neškrtí ho). Dále je průběh stejný.
Takto postupně naučíte potřebné povely ovladatelnosti.
Nedovolte nikomu, aby vašeho psa jakkoli trestal, zapomeňte na škubání a chytání za čumák, to jsou hlouposti a rádce bych poslala do řiti. Psovi nedovolte, aby před lidmi utíkal nebo je oštěkával. Chvilku si s člověkem přátelsky povídejte, důležitá je atmosféra klidu. Pak si sednete na bobek tak, abyste měla paty u sebe, vezměte pejska, posaďte ho zády k vám tak, aby se zády opíral o vaše nohy a nemohl couvat. Člověk si sedne bokem, nedivá se na psa, a natáhne ruku tak, aby jí pejsek viděl, dlaní nahoru, a na psa sebejistě, ale pomalu sáhne a lehce ho pohladí. Když na stejném místě bude i vaše ruka, tím lépe. Vy neutěšujete, jen konstatujete něco ve stylu - vidíš, že tě nesežral..., necháte člověka odejít, pak uvolníte pejska a jde se dál.
Abyste získali lepší vztah, je to o společné činnosti, odpočinku, klidně v posteli, k možnosti, aby se o vás opřel a podobně. Ukazujte mu všechno, klidně i šminky, prostě cokoli, co má zájem zkoumat. Když venku udělá jakékoli nejisté gesto u sochy, popelnice, hned to řešte v reálném čase, vy k tomu dojděte, dotkněte se toho, třeba se o to opřete, zívněte si u toho, prostě dejte mu najevo, že je to neškodné a vy jste v pohodě. Když k tomu postupně dojce a začne to zkoumat, spolupracujte s ním, zkoumejte společně, úspěch bude, když zvedne nohu.
Co se sportu týká, necvičte, to, co mu nejde, nebaví ho, tedy mu snižuje sebevědomí. Najděte činnost, která ho baví, kde bude úspěšný a bude stoupat a lepšit se.
Změnu uvidíte dost rychle, ale celá náprava bude trvat několik měsíců.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.19.139
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To zatraceně ano.
Bude to možná znít divně, ale prosím vás, abyste to četla bez emocí. Základ bude, že vy pejska nebudete, ani v duši, litovat, že si pejsek nebude dělat, co chce, to znamená utíkat před zdrojem strachu, ale ani oštěkávat, co uzná za vhodné. Nebude uplácen piškoty a pamlsky za naprosto normální situace, dostane řád. Určitě ne buzeraci a tvrdos ve stylu Polepšovny mazlíčků, ale bude dělat to, co vy chcete, a nic k tomu navíc. Tomu ho musíte naučit, to nepříjde samo. První věc - nechodit na flexině, nedej Bože na stahováku, ale na širším pevném, přiměřeně utaženém obojku a na vodítku nebo stopovačce, vodítko i doma. Vodítko není škubací nebo trestací nástroj, ale navigační, vysvětlující a jistící prostředek, a obojek je široký proto, aby to bylo pejskovi co nejméně nepříjemné. Za vodítko se neškube, ani za stopovačku, ale používá se k vysvětlení požadavku, např. pejsku, ke mně, vteřina reflexního oblouku a pejsek přichází, vy neděláte žádný pohyb směrem k němu, ale naopak couvnete, dřepnete si, nedíváte se mu při příchodu na hlavu, usmíváte se, ale nešaškujete, chválíte, ale neopakujete povel. Pejsek příjde, je pochválen tak, jak to má rád, ve vašem případě postupně zjistěte, jaké doteky, mazlení, má rád, to prokládejte lehce pamlsky, ale nestavte to na nich. Když nepříjde, nastupuje nápověda stopovačkou nebo vodítkem tak, aby karabina byla pod bradou psa (tah pak jde na hořejšek krku, není psovi nepříjemný a neškrtí ho). Dále je průběh stejný.
Takto postupně naučíte potřebné povely ovladatelnosti.
Nedovolte nikomu, aby vašeho psa jakkoli trestal, zapomeňte na škubání a chytání za čumák, to jsou hlouposti a rádce bych poslala do řiti. Psovi nedovolte, aby před lidmi utíkal nebo je oštěkával. Chvilku si s člověkem přátelsky povídejte, důležitá je atmosféra klidu. Pak si sednete na bobek tak, abyste měla paty u sebe, vezměte pejska, posaďte ho zády k vám tak, aby se zády opíral o vaše nohy a nemohl couvat. Člověk si sedne bokem, nedivá se na psa, a natáhne ruku tak, aby jí pejsek viděl, dlaní nahoru, a na psa sebejistě, ale pomalu sáhne a lehce ho pohladí. Když na stejném místě bude i vaše ruka, tím lépe. Vy neutěšujete, jen konstatujete něco ve stylu - vidíš, že tě nesežral..., necháte člověka odejít, pak uvolníte pejska a jde se dál.
Abyste získali lepší vztah, je to o společné činnosti, odpočinku, klidně v posteli, k možnosti, aby se o vás opřel a podobně. Ukazujte mu všechno, klidně i šminky, prostě cokoli, co má zájem zkoumat. Když venku udělá jakékoli nejisté gesto u sochy, popelnice, hned to řešte v reálném čase, vy k tomu dojděte, dotkněte se toho, třeba se o to opřete, zívněte si u toho, prostě dejte mu najevo, že je to neškodné a vy jste v pohodě. Když k tomu postupně dojce a začne to zkoumat, spolupracujte s ním, zkoumejte společně, úspěch bude, když zvedne nohu.
Co se sportu týká, necvičte, to, co mu nejde, nebaví ho, tedy mu snižuje sebevědomí. Najděte činnost, která ho baví, kde bude úspěšný a bude stoupat a lepšit se.
Změnu uvidíte dost rychle, ale celá náprava bude trvat několik měsíců.
Jen mám dotaz, jak mu mám zabránit, aby štěkal na ty lidi - když jsem podle rad držela čumák (což už dělat nebudu) k ničemu to nevedlo a vrčel stejně , když jsem uplácela pamlsky, tak si ho buď ani nevzal, nebo ho snědl a štěkal dál, upoutat jeho pozornost jinam se mi taky nepovedlo.
Jsem zvědavá, jak to půjde cvičit téměř bez pamlsků, když je do teď dostávaů téměř za vše (mj. cvičili s klikrem: klik->pamlsek).
Každopádně děkuju za všechny informace
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.213.74
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To zatraceně ano.
Bude to možná znít divně, ale prosím vás, abyste to četla bez emocí. Základ bude, že vy pejska nebudete, ani v duši, litovat, že si pejsek nebude dělat, co chce, to znamená utíkat před zdrojem strachu, ale ani oštěkávat, co uzná za vhodné. Nebude uplácen piškoty a pamlsky za naprosto normální situace, dostane řád. Určitě ne buzeraci a tvrdos ve stylu Polepšovny mazlíčků, ale bude dělat to, co vy chcete, a nic k tomu navíc. Tomu ho musíte naučit, to nepříjde samo. První věc - nechodit na flexině, nedej Bože na stahováku, ale na širším pevném, přiměřeně utaženém obojku a na vodítku nebo stopovačce, vodítko i doma. Vodítko není škubací nebo trestací nástroj, ale navigační, vysvětlující a jistící prostředek, a obojek je široký proto, aby to bylo pejskovi co nejméně nepříjemné. Za vodítko se neškube, ani za stopovačku, ale používá se k vysvětlení požadavku, např. pejsku, ke mně, vteřina reflexního oblouku a pejsek přichází, vy neděláte žádný pohyb směrem k němu, ale naopak couvnete, dřepnete si, nedíváte se mu při příchodu na hlavu, usmíváte se, ale nešaškujete, chválíte, ale neopakujete povel. Pejsek příjde, je pochválen tak, jak to má rád, ve vašem případě postupně zjistěte, jaké doteky, mazlení, má rád, to prokládejte lehce pamlsky, ale nestavte to na nich. Když nepříjde, nastupuje nápověda stopovačkou nebo vodítkem tak, aby karabina byla pod bradou psa (tah pak jde na hořejšek krku, není psovi nepříjemný a neškrtí ho). Dále je průběh stejný.
Takto postupně naučíte potřebné povely ovladatelnosti.
Nedovolte nikomu, aby vašeho psa jakkoli trestal, zapomeňte na škubání a chytání za čumák, to jsou hlouposti a rádce bych poslala do řiti. Psovi nedovolte, aby před lidmi utíkal nebo je oštěkával. Chvilku si s člověkem přátelsky povídejte, důležitá je atmosféra klidu. Pak si sednete na bobek tak, abyste měla paty u sebe, vezměte pejska, posaďte ho zády k vám tak, aby se zády opíral o vaše nohy a nemohl couvat. Člověk si sedne bokem, nedivá se na psa, a natáhne ruku tak, aby jí pejsek viděl, dlaní nahoru, a na psa sebejistě, ale pomalu sáhne a lehce ho pohladí. Když na stejném místě bude i vaše ruka, tím lépe. Vy neutěšujete, jen konstatujete něco ve stylu - vidíš, že tě nesežral..., necháte člověka odejít, pak uvolníte pejska a jde se dál.
Abyste získali lepší vztah, je to o společné činnosti, odpočinku, klidně v posteli, k možnosti, aby se o vás opřel a podobně. Ukazujte mu všechno, klidně i šminky, prostě cokoli, co má zájem zkoumat. Když venku udělá jakékoli nejisté gesto u sochy, popelnice, hned to řešte v reálném čase, vy k tomu dojděte, dotkněte se toho, třeba se o to opřete, zívněte si u toho, prostě dejte mu najevo, že je to neškodné a vy jste v pohodě. Když k tomu postupně dojce a začne to zkoumat, spolupracujte s ním, zkoumejte společně, úspěch bude, když zvedne nohu.
Co se sportu týká, necvičte, to, co mu nejde, nebaví ho, tedy mu snižuje sebevědomí. Najděte činnost, která ho baví, kde bude úspěšný a bude stoupat a lepšit se.
Změnu uvidíte dost rychle, ale celá náprava bude trvat několik měsíců.
S radama rozhodně souhlasím. Jen z vlastní zkušenosti - nenutila bych psa k fyzickému kontaktu s lidma, pouze ať neřeší jejich blízkost. Aspoň prozatím.
Pamlsky bych dávala, ale musí je chtít a to opravdu. Ne aby je bral jen tak aby se neřeklo.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.135.99
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jen mám dotaz, jak mu mám zabránit, aby štěkal na ty lidi - když jsem podle rad držela čumák (což už dělat nebudu) k ničemu to nevedlo a vrčel stejně , když jsem uplácela pamlsky, tak si ho buď ani nevzal, nebo ho snědl a štěkal dál, upoutat jeho pozornost jinam se mi taky nepovedlo.
Jsem zvědavá, jak to půjde cvičit téměř bez pamlsků, když je do teď dostávaů téměř za vše (mj. cvičili s klikrem: klik->pamlsek).
Každopádně děkuju za všechny informace
Jdete na to od konce. A zapomeňte na slovo cvičit, vy necvičíte nic, vy vychováváte svého pejska. V těch dvou slovech a rozdílu jejich významu je toho schovaného dost. Vy mu nemáte zabránit, aby na ty lidi štěkal, vy máte odstranit důvod, proč to dělá, tedy strach z těch lidí. I to štěkání se dá, ale to není na návod po netu, stejně je tu napsaný jen ten nejzákladnější základ. V postupu není nic násilního, žádné tresty nebo škubání nebo něco takového, ale nedá se popsat tak, abych si byla jistá srpávností provedení. Jak je uvedeno, je to o ovladatelnosti a o získání důvěry, že on to nemusí řešit, proto je tam o tom, že pes bude dělat to, co on má a vy chcete a pak nemůže dělat to, co vy nechcete.
Ke kontaktu s lidmi bych ho vlídně nutila, protože dokud si nesáhne za svůj strach, nemá šanci pochopit, že k němu nemá žádý důvod. Pamlsky bych mu moc nedávala, protože vystresovaný pes o ně nemá zájem nebo je bere jako odměnu za svou stávající činnost, tedy štěkání, jak psala zadavatelka. Krmení je dobrá věc, ale mělo by se použít trošku jinak.
Velmi důležitá je nějaká úspěšná činnost, ve které bude růst a s tím mu bude růst i sebevědomí. V kombinaci s odstraněním strachu a nastolením klidu a pohody a řádu ho to za nějakou dobu sruvná. Zrovna u takovéhleho pejska, i tohoto plemene, byla změna velká, ze zdrhající a řvoucí šmouhy je pes vítací, na klín lezoucí a pozornost vyžadující.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.41.2
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jdete na to od konce. A zapomeňte na slovo cvičit, vy necvičíte nic, vy vychováváte svého pejska. V těch dvou slovech a rozdílu jejich významu je toho schovaného dost. Vy mu nemáte zabránit, aby na ty lidi štěkal, vy máte odstranit důvod, proč to dělá, tedy strach z těch lidí. I to štěkání se dá, ale to není na návod po netu, stejně je tu napsaný jen ten nejzákladnější základ. V postupu není nic násilního, žádné tresty nebo škubání nebo něco takového, ale nedá se popsat tak, abych si byla jistá srpávností provedení. Jak je uvedeno, je to o ovladatelnosti a o získání důvěry, že on to nemusí řešit, proto je tam o tom, že pes bude dělat to, co on má a vy chcete a pak nemůže dělat to, co vy nechcete.
Ke kontaktu s lidmi bych ho vlídně nutila, protože dokud si nesáhne za svůj strach, nemá šanci pochopit, že k němu nemá žádý důvod. Pamlsky bych mu moc nedávala, protože vystresovaný pes o ně nemá zájem nebo je bere jako odměnu za svou stávající činnost, tedy štěkání, jak psala zadavatelka. Krmení je dobrá věc, ale mělo by se použít trošku jinak.
Velmi důležitá je nějaká úspěšná činnost, ve které bude růst a s tím mu bude růst i sebevědomí. V kombinaci s odstraněním strachu a nastolením klidu a pohody a řádu ho to za nějakou dobu sruvná. Zrovna u takovéhleho pejska, i tohoto plemene, byla změna velká, ze zdrhající a řvoucí šmouhy je pes vítací, na klín lezoucí a pozornost vyžadující.
A odkud jste vy 135.99?? Děláte výcvik?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.101.77
Vztah mezi psem a vámi si musíte utvořit sama, jak tady všichni píšou, zapomeňte na slovo "výcvik", a buďte se psem jako s kamarádem. Teprve až vám začne věřit, až vás bude "brát" až vás bude vítat zkuste cvičit.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.19.139
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jdete na to od konce. A zapomeňte na slovo cvičit, vy necvičíte nic, vy vychováváte svého pejska. V těch dvou slovech a rozdílu jejich významu je toho schovaného dost. Vy mu nemáte zabránit, aby na ty lidi štěkal, vy máte odstranit důvod, proč to dělá, tedy strach z těch lidí. I to štěkání se dá, ale to není na návod po netu, stejně je tu napsaný jen ten nejzákladnější základ. V postupu není nic násilního, žádné tresty nebo škubání nebo něco takového, ale nedá se popsat tak, abych si byla jistá srpávností provedení. Jak je uvedeno, je to o ovladatelnosti a o získání důvěry, že on to nemusí řešit, proto je tam o tom, že pes bude dělat to, co on má a vy chcete a pak nemůže dělat to, co vy nechcete.
Ke kontaktu s lidmi bych ho vlídně nutila, protože dokud si nesáhne za svůj strach, nemá šanci pochopit, že k němu nemá žádý důvod. Pamlsky bych mu moc nedávala, protože vystresovaný pes o ně nemá zájem nebo je bere jako odměnu za svou stávající činnost, tedy štěkání, jak psala zadavatelka. Krmení je dobrá věc, ale mělo by se použít trošku jinak.
Velmi důležitá je nějaká úspěšná činnost, ve které bude růst a s tím mu bude růst i sebevědomí. V kombinaci s odstraněním strachu a nastolením klidu a pohody a řádu ho to za nějakou dobu sruvná. Zrovna u takovéhleho pejska, i tohoto plemene, byla změna velká, ze zdrhající a řvoucí šmouhy je pes vítací, na klín lezoucí a pozornost vyžadující.
Takže až ke mně pejsek bude mít opravdovou důvěru a bude vychovaný, tak se může změnit v takového mazlíka? Odkud jste, to bych o tom ráda věděla víc.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.240.3
pokud opravdu chcete a máte pevné nervy (a překousnete kritiku), potom se zkuste obrátit na pana Libora Macháčka http://www.sdruzenidogma.cz/ má toho hodně a tak Vás možná odmítne. Pokud se ale domluvíte a vy budete mít pevné nervy a odhodlání, pak věřím že to zvládnete, stejně jako my i ostatní účastníci jeho psí školy. jeho metody jsou podle mě "jiné", ale z vlastní zkušenosti vím, že účinné
Držím palce, všechno chce čas a hlavně klidnou hlavu. Jen ještě za sebe: nemyslím si, že cuknutí vodítkem či chycení za tlamu vám může pokazit vztah-pokud to ovšem uděláte adekvátně a ve správný čas. V nevhodou chvíli to opravdu může pokazit hodně
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.135.99
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
A odkud jste vy 135.99?? Děláte výcvik?
Ne, výcvik nedělám, jen výchovu hlavně problémových psů. Praha, Středočeský kraj. Napište na sebe kontakt, ozvu se vám.