Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.184.196
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat na nějaké vaše zkušenosti. Mám doma 7 letou fenku malého hladkosrstého pinče je kastrovaná a na psi na ulici vyjíždí. Ale na psi, které zná již delší dobu taková není a v pohodě se s nimi snáší.Jen, když jde o jídlo tak občas vyjíždí. Do svých 5 let, se stýkala s dalším pinčem a na toho nedala dopustit, řekla bych že s pinči obecně nemá moc velký problém. V létě bych jí ráda pořídila brášku též malého hladkosrstého pinče. Myslíte že si na sebe zvyknou? Nebo máte podobné zkušenosti?
Prosím o radu.
Děkuji Dana
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.144.26
Mám fenku(jorkšírku), která neměla ráda moc cizí hafany, hlavně když k ní přiběhli rychle a chtěli si hrát.Pořídili jsme v jejích necelých 3letech retrívřici, nejdřív jsem měla výčitk (první den od nervů slintala, skrčená v rohu), bylo mi z toho mizerně. Pak se zklidnila, po cca měsíci byla již v pohodě - jen si na ní dávala pozor a byla opatrná, když kolem ní šla. Po cca 2-3měsících byla už úplně v pohodě, ale nějak si jí nevšímala..po nějaké další době si s ní už i hraje, provokuje jí, má jí ráda a na přivítanou jí chodí olíznout nos. Jak si zvykne vaše těžko říct, ale i když jsem byla z toho ze začátku špatná, tak teď jsou spolu rády a i povahově je lepší než byla.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.29.98
Ahoj... tak s tím mám taky celkem čerstvou zkušenost. K 7 leté německé ovčandě jsem si pořídila štěndo RTW.
Fenka tak do 3-4 let se psy neměla žádný problém, je dobře socializovaná (tím nemyslím, že by vaše nebyla), a když si s nimi nechtěla hrát, prostě odešla a nevšímala si jich. Měla téměř 100% poslušnost, když šel kolem pes, šla u nohy a v klidu. Čím byla starší, tím se to začalo zhoršovat. Pomalu musela být na vodítku stále, když byl poblíž cizí pes.
Nápad s jiným psem byl nemyslitelný, až do doby, kdy se v našem městě otevřela ubytovna pro nepřizpůsobivé občany.
Už první večer po příjezdu štěnda jsem si vyčítala, do čeho jsem se to pustila. Fenka by ho ani nestihla očuchat jak ho chtěla hned na férovku zakousnout. Několik dní i nocí byli oba odděleně. Klidně přiznám, že jsme pak na fenku museli použít i fyzickou sílu (vytahat za krkem a přitisknout k zemi), aby si uvědomila, kdo je v dané situaci pánem. A jestli ten pán chce mít u sebe dalšího psa, pak jí nezbyde nic jiného než se s tím smířit. Asi deset dní po příjezdu štěnda chodila fenka po zahradě s košíkem (když tam byl malej) a na noc byli odděleni.
Poté se to nějak zlomilo a teď na něj zavrčí jen občas u jídla.
přeji hodně štěstí, ono v bytě se to všechno bude jevit jinak :)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.226.2
My pořídili k devítileté labině (po smrti druhého psíka v rodině) 7 měsíčního puboše z útulku. Labinka feny vůbec nemusí a psy zpravidla preventivně "seřvala", aby ukázala kdo je pán a když dobrý, tak si s nima hrála. Ale vcelku už to byla klidná poléhavá psí dáma. Mladej se jí vřítil do života jako vichřice a stejně tak se k ní celé ty už skoro dva roky chová. Čubina ho zezačátku párkrát výchovně přehodila přes pokoj (třeba když vlít do jejího pelíšku) - ale jemu je to šumák, je splachovací. Celkově se dá říct, že ho vzala krásně a náramně při něm obživla (asi jí nic jinýho nezbylo). Vydrží spolu řádit i hodinu v kuse, začala si zase hrát s hračkama, pořád se o něco přetahujou. Když je mlaďas někdy poránu vláčnej, tak si ho madam jde probudit i sama a sama ho začne provokovat ke hře. Zhubla hezký dvě kilča, je hodně v pohybu a určitě spokojenější než kdyby byla sama. Dnes už je jí 11 let a vypadá líp než před těma dvěma roky. Jinak velikostně je psík poloviční (ale dohání to razancí).
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.184.196
Tak prďolu už máme doma první měsíc. Nakonec je to kříženec Jack a Parson Russella čili živej tvor už o malička. Ze začátku to všechno se starší fenečkou vypadalo dost marně. Jen kolem něj prošla, když spal tak ho očuchala a jinak se mu nejradši vyhábala a schovávala se před ním na místa na která on nemohl. Po pár dnech jakoby se něco zlomila a Jenny (to je ta starší) začíná vvolávat hru, ze začátku si hráli jen pár minut pak před ním prchla a když si chtě dál hrát výchovně zavrčela aby jí dal pokoj :) Že Baney (ten menší) vyvolá hru neexistovalo to Jenny vrčela a nechtěla, ale zase po nějaké době se nechala přemluvit a hrajou si i na jeho vývy ale tentokrát to vydrží klidně i hodinu. Ona mu "vykusuje blešky" na krku a on chrochtá blahem. Jediné kd se nemusí je při mazlení mojí mamkou Jenny je na ní dost fixovaná a při našem jídle kdy si Jenny hlídá stůl ale po pokrokách co udělala za ten měsíc si myslím, že i to se spraví Jennynka i celkově ožila a není už ani tak agresivní na ostatní psy. Myslím si že pořízení prcka jí hodně moc prospělo a jsem ráda, jaký stylem ožila je jako vyměněná!! Jo a to co si od něj nechává líbit je až neuvěřiteln. Kdykoli je vidím si spolu hrát vhání mi to slzy nadšení do očí. Jsem na ní opravdu moc pyšná!!!
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.213.155
Tak to se hezky čte, to je fajn, že ho bere - oni ti starší psíci fakt s mlaďochem zpravidla ožijí. Ta výše zmiňovaná labradorka (které dnes táhne na 12 a pořád s mladým řádí) před cca 9 lety stejným způsobem "omlazovala" našeho 10tiletého boxera, který už to skoro vzdával (po smrti druhého psa). Dala mu krásnej rok a půl života navíc. Prostě ve dvou se to lépe táhne Tak ať vám štěndo hezky roste.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.41.2
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tak to se hezky čte, to je fajn, že ho bere - oni ti starší psíci fakt s mlaďochem zpravidla ožijí. Ta výše zmiňovaná labradorka (které dnes táhne na 12 a pořád s mladým řádí) před cca 9 lety stejným způsobem "omlazovala" našeho 10tiletého boxera, který už to skoro vzdával (po smrti druhého psa). Dala mu krásnej rok a půl života navíc. Prostě ve dvou se to lépe táhne Tak ať vám štěndo hezky roste.
U nás přibylo taky štěně a máme víc jak 15ti letého labradora, který oslavil v březnu 15 let. Soužití v pohodě. Ale je fakt, že za svůj dlouhý život zažil přírůstky štěňat do smečky několikrát, tak už si asi zvykl