Tak já vám teda něco řeknu...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Když mi bylo 12 let, přinesl otec domů podvýživené štěně am. stafforda. Tehdy se o tomto plemeni veřejně moc nevědělo, žádné bestie útočí, atd....Otec se zachoval nezodpovědně, nedal pejskovi žádný výcvik, na cvičák se vykašlal a později i na výchovu, venčení, tad...takže byla výchova "bestie" na 12-ti leté holce, která vůbec nevěděla, s čím má tu čest. To byla situace...snažila jsem se a postupem času měl nedůvěřivý pes( byl od narození(prosinec) až do pěti měsíců zavřený v zabláceném kotci a krmen nekvalitními granulemi...socializace.....ale kde...) čím dál víc rád lidi, na psy - samce útočil, ale i to se později spravilo...zahrnuli jsme ho láskou, kterou pejsek potřeboval.
Když byly pejskovi 3 roky, jeli jsme na dovolenou k rodině na Slovensko. V domě, kde byl i stafford, se pohybovalo asi 6 až 8 dětí. Nikdo si moc nevšímal nejmladšího klučiny, který se choval jako spratek a psa doslova terorizoval. Upozorňovala jsem na to, že psa tahá za ocas, různě ho boxuje, bije hračkami a nakonec se fakan bavil tak, že psa kopal do hlavy. Rodiče si konečně všimli a domlouvali rodičům toho děcka. Marně. Dávala jsem teda na oba pozor a spratek se mě bál....ale jednou se stalo, co muselo...z dálky jsme viděli, jak stojí na konci chodby proti sobě dítě x bestie(?!). Všichni běželi k nim....děcko tvrdě koplo psa do hlavy a ten zaútočil...už jsem byla skoro u nich a pokusila se mezi ně vložit ruku, ať to případně odnese ta, protože pes útočil na hlavu...nestihla jsem....pes se trefil, odskočil a dítě se zapotácelo. Všichni ztuhli...nikde žádná krev. Děcko úplně v šoku. Pes stál a díval se klidně po lidech. Prohlíželi jsme dítě....pes útočil na tvář. Místo bylo trochu zarudlé a všichni jsme se dívali na otisk zubů. které byly pevně sevřeny...tak se snažil, aby neublížil. Dával dobrý pozor, aby neporanil. Dítě ani nespadlo...odhadl i náraz. Prostě to vypadalo jako kdyby dospělý dal dítěti "baňu". Výchovnou. Pes pak nejevil žádné známky agresivity, jen stál a se strachem koukal, že to asi přehnal, hlavu měl chudák úplně opuchlou, jak ho ten fakan kopnul. Dítěti nebylo nic, zarudnutí zmizelo...
Přítomní chlapi šli pro řetěz, že psa zbijí( zabijí)!!!!!!!!!!!! Za co?!!!! Využili jsme zmatku a odjeli. Na psa jsem byla hrdá, že se tak zachoval....řekněte, jak byste se v jeho situaci zachovali Vy? Někdo, koho můžete lehce zabít, Vás kope do hlavy a vylívá si na Vás vztek...odhadli byste svoji agresivitu?
Kdo byl v tomto pravdivém příběhu větší bestie? Myslíte si pořád, že všichni bojoví psi jsou stejní? Špatní...?
Pes z příběhu stále žije, je mu 11 a mně 22. Je to velký lidumil a vyhledává společnost lidí, když přijde návštěva, je ve svém živlu. Dokonce s návštěvami spí...tehdy nám dá košem. Momentálně se stará o svého špicího kamaráda a dvě malé čivavy. Všechny chrání...doufám, že rozumní lidé toto plemeno nezakáží. Až tu jednou nebude, nikdy na tohoto pejska nezapomenu.

Máte pravdu, ale těm "inteligentům" to nikdo nevysvětlí. Ten pes se zachoval přímo rytířsky, ten spratek by potřeboval dát tolik pohlavků, co se do něj vejde. Bohužel lidi ale radši potrestají nevinýho psa, co se brání a pak se diví, že ho nezvládli. O psech totiž nic nevědí.
Jen se divím, že jste nechali to dítě se psem samotný, na to jste přeci měli dohlídnout. To jste nechali dítě kopat do psa tak, že měl oteklou hlavu? Tomu jste tak trochu (spíš dost) přispěli Vy. Já svého psa nenechám s žádným dítětem samotného, vychovaných děcek je málo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Máte pravdu, ale těm "inteligentům" to nikdo nevysvětlí. Ten pes se zachoval přímo rytířsky, ten spratek by potřeboval dát tolik pohlavků, co se do něj vejde. Bohužel lidi ale radši potrestají nevinýho psa, co se brání a pak se diví, že ho nezvládli. O psech totiž nic nevědí.
Jen se divím, že jste nechali to dítě se psem samotný, na to jste přeci měli dohlídnout. To jste nechali dítě kopat do psa tak, že měl oteklou hlavu? Tomu jste tak trochu (spíš dost) přispěli Vy. Já svého psa nenechám s žádným dítětem samotného, vychovaných děcek je málo.

Trošku nadsazené,ne?Ten spratek už musel být v pubertě a mít na nohou kopačky když psovi hned otekla hlava.Těch slabších míst je tam víc.Chce to víc trénovat sloh.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Trošku nadsazené,ne?Ten spratek už musel být v pubertě a mít na nohou kopačky když psovi hned otekla hlava.Těch slabších míst je tam víc.Chce to víc trénovat sloh.

Nikdy jsem nezkoušela kopat do psa, až měl oteklou hlavu. Proto také nevím, jak velké dítě může takového psa zranit, aby měl výše popisovaná zranění. Z vlastní zkušenosti ale vím, že malé děti mají dost velkou sílu. Jako 3 leté dítě jsem měla několikrát od ostatních dětí rozbitou hlavu do krve, že to bylo na šití. Hlava staforda je asi "trvanlivější" než moje, ale přesto věřím, že je to reálné. Už ale jen způsob chování tohoto dítěte je zarážející, a hlavně zodpovědnost toho, kdo na něj měl dohlížet, je nulová.
Když někdo neumí zacházet s nožem, pořeže se, v horším případě ublíží někomu jinému. Stejné je to u psa, také může být nebezpečný v rukou toho, kdo nezná "návod k použití" a nebo jej nechce znát.
Zuzka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Trošku nadsazené,ne?Ten spratek už musel být v pubertě a mít na nohou kopačky když psovi hned otekla hlava.Těch slabších míst je tam víc.Chce to víc trénovat sloh.

Ale jako dobrá ilustrace toho, že řada pejskařů nesnáší děti to stačí, ne? osobně mi spíš jde mráz po zádech z tohohle přístupu dítě=nepřítel. A dítě nevychovávají jen rodiče, ale měli by i lidi, kteří se dívají na jeho špatné počínání a nezakročí z pohodlnosti nebo zbabělosti. Asi se teď na mne sesype frigidní kohorta zdejších agresorů a začne mi nadávat do debilů a ať si zkusím vychovávat cizí děti a já musím uvést, že to dělám kdykoliv a kdekoliv, kde děti dělají neplechu a ještě se mi nestalo, že pokud to dítěti podám vhodným přístupem, případně informuji o lumpárnách dítěte rodiče, že bych nepochodil. Je to všechno o komunikaci, přátelé.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ale jako dobrá ilustrace toho, že řada pejskařů nesnáší děti to stačí, ne? osobně mi spíš jde mráz po zádech z tohohle přístupu dítě=nepřítel. A dítě nevychovávají jen rodiče, ale měli by i lidi, kteří se dívají na jeho špatné počínání a nezakročí z pohodlnosti nebo zbabělosti. Asi se teď na mne sesype frigidní kohorta zdejších agresorů a začne mi nadávat do debilů a ať si zkusím vychovávat cizí děti a já musím uvést, že to dělám kdykoliv a kdekoliv, kde děti dělají neplechu a ještě se mi nestalo, že pokud to dítěti podám vhodným přístupem, případně informuji o lumpárnách dítěte rodiče, že bych nepochodil. Je to všechno o komunikaci, přátelé.

Jak z toho můžete usoudit, že někdo nesnáší děti, když těch děcek tam bylo víc a takhle se chovalo jenom jedno. Mimochodem, byly mu čtyři roky a když takového stafforda kopne vší silou nad oko, tak mu to místo prostě oteče...to, že si ho nehlídali, byla záležitost jeho rodičů...nejdříve mi nikdo nevěřil, že do psa kope a pak, když moji rodiče upozorňovali rodiče toho dítěte, vůbec jsem se nedočkali toho, že by toho spratka někdo napomenul...to víte, vytoužené třetí dítě : konečně syn.
V patnácti jsem nebyla schopna "vychovat" cizí dítě, když toto zanedbali rodiče a já byla ta zlá, že si dovoluju mu důsledně říct, že se to nedělá.
Nepsala jsem to jako slohovku, to bych si na tom dala záležet víc, jen mě mrzí přirovnání stafford = bestie, protože si myslím, že mnohý dejmetomu jezevčík, by třeba zakročil mnohem razantněji...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak z toho můžete usoudit, že někdo nesnáší děti, když těch děcek tam bylo víc a takhle se chovalo jenom jedno. Mimochodem, byly mu čtyři roky a když takového stafforda kopne vší silou nad oko, tak mu to místo prostě oteče...to, že si ho nehlídali, byla záležitost jeho rodičů...nejdříve mi nikdo nevěřil, že do psa kope a pak, když moji rodiče upozorňovali rodiče toho dítěte, vůbec jsem se nedočkali toho, že by toho spratka někdo napomenul...to víte, vytoužené třetí dítě : konečně syn.
V patnácti jsem nebyla schopna "vychovat" cizí dítě, když toto zanedbali rodiče a já byla ta zlá, že si dovoluju mu důsledně říct, že se to nedělá.
Nepsala jsem to jako slohovku, to bych si na tom dala záležet víc, jen mě mrzí přirovnání stafford = bestie, protože si myslím, že mnohý dejmetomu jezevčík, by třeba zakročil mnohem razantněji...

A co byste řekli historce - šla jsem po ulici a na schodech seděla holčička s argentinskou dogou (holčička 4 roky). Oslovila mě - "Co čumíš?" Měla jsem sto chutí jí jít plácnout facku, ale milá argentinská doga by ze mě udělala chrastítka. Miluju děti!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak z toho můžete usoudit, že někdo nesnáší děti, když těch děcek tam bylo víc a takhle se chovalo jenom jedno. Mimochodem, byly mu čtyři roky a když takového stafforda kopne vší silou nad oko, tak mu to místo prostě oteče...to, že si ho nehlídali, byla záležitost jeho rodičů...nejdříve mi nikdo nevěřil, že do psa kope a pak, když moji rodiče upozorňovali rodiče toho dítěte, vůbec jsem se nedočkali toho, že by toho spratka někdo napomenul...to víte, vytoužené třetí dítě : konečně syn.
V patnácti jsem nebyla schopna "vychovat" cizí dítě, když toto zanedbali rodiče a já byla ta zlá, že si dovoluju mu důsledně říct, že se to nedělá.
Nepsala jsem to jako slohovku, to bych si na tom dala záležet víc, jen mě mrzí přirovnání stafford = bestie, protože si myslím, že mnohý dejmetomu jezevčík, by třeba zakročil mnohem razantněji...

A taky jsem tím chtěla říct, jaká by byla škoda toto plemeno zakázat....co třeba "zbrojní průkaz" , ne, myslím tím to, že zájemce o štěně bojového plemene by třeba prošel nějakým psychotestem, dále by byla povinnost dát takovému psovi výcvik....atd, všude jen zlyším: zakázat, zakázat....to je opravdu nejjednodušší...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A co byste řekli historce - šla jsem po ulici a na schodech seděla holčička s argentinskou dogou (holčička 4 roky). Oslovila mě - "Co čumíš?" Měla jsem sto chutí jí jít plácnout facku, ale milá argentinská doga by ze mě udělala chrastítka. Miluju děti!

No, jo...., ale všecko je výchovou rodičů...a děti jsou jejich obrazem. Když argentinskou dogu drží holčička, vidět to policajt, měli by rodiče dostat mastnou pokutu!!! Taky se mi stalo, že jdu se svým psem, na vodítku, košík...a naproti sotva desetileté děcko vlečené agresivním rotweilerem....co teď...musím říct, že jsem doslova odtáhla svého psa do lesa, sundala košík, aby se kdyžtak mohl bránit a modlila se, aby se na nás ten pes vykašlal...a rodiče dítěte...žádné jsem tam neviděla.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Když mi bylo 12 let, přinesl otec domů podvýživené štěně am. stafforda. Tehdy se o tomto plemeni veřejně moc nevědělo, žádné bestie útočí, atd....Otec se zachoval nezodpovědně, nedal pejskovi žádný výcvik, na cvičák se vykašlal a později i na výchovu, venčení, tad...takže byla výchova "bestie" na 12-ti leté holce, která vůbec nevěděla, s čím má tu čest. To byla situace...snažila jsem se a postupem času měl nedůvěřivý pes( byl od narození(prosinec) až do pěti měsíců zavřený v zabláceném kotci a krmen nekvalitními granulemi...socializace.....ale kde...) čím dál víc rád lidi, na psy - samce útočil, ale i to se později spravilo...zahrnuli jsme ho láskou, kterou pejsek potřeboval.
Když byly pejskovi 3 roky, jeli jsme na dovolenou k rodině na Slovensko. V domě, kde byl i stafford, se pohybovalo asi 6 až 8 dětí. Nikdo si moc nevšímal nejmladšího klučiny, který se choval jako spratek a psa doslova terorizoval. Upozorňovala jsem na to, že psa tahá za ocas, různě ho boxuje, bije hračkami a nakonec se fakan bavil tak, že psa kopal do hlavy. Rodiče si konečně všimli a domlouvali rodičům toho děcka. Marně. Dávala jsem teda na oba pozor a spratek se mě bál....ale jednou se stalo, co muselo...z dálky jsme viděli, jak stojí na konci chodby proti sobě dítě x bestie(?!). Všichni běželi k nim....děcko tvrdě koplo psa do hlavy a ten zaútočil...už jsem byla skoro u nich a pokusila se mezi ně vložit ruku, ať to případně odnese ta, protože pes útočil na hlavu...nestihla jsem....pes se trefil, odskočil a dítě se zapotácelo. Všichni ztuhli...nikde žádná krev. Děcko úplně v šoku. Pes stál a díval se klidně po lidech. Prohlíželi jsme dítě....pes útočil na tvář. Místo bylo trochu zarudlé a všichni jsme se dívali na otisk zubů. které byly pevně sevřeny...tak se snažil, aby neublížil. Dával dobrý pozor, aby neporanil. Dítě ani nespadlo...odhadl i náraz. Prostě to vypadalo jako kdyby dospělý dal dítěti "baňu". Výchovnou. Pes pak nejevil žádné známky agresivity, jen stál a se strachem koukal, že to asi přehnal, hlavu měl chudák úplně opuchlou, jak ho ten fakan kopnul. Dítěti nebylo nic, zarudnutí zmizelo...
Přítomní chlapi šli pro řetěz, že psa zbijí( zabijí)!!!!!!!!!!!! Za co?!!!! Využili jsme zmatku a odjeli. Na psa jsem byla hrdá, že se tak zachoval....řekněte, jak byste se v jeho situaci zachovali Vy? Někdo, koho můžete lehce zabít, Vás kope do hlavy a vylívá si na Vás vztek...odhadli byste svoji agresivitu?
Kdo byl v tomto pravdivém příběhu větší bestie? Myslíte si pořád, že všichni bojoví psi jsou stejní? Špatní...?
Pes z příběhu stále žije, je mu 11 a mně 22. Je to velký lidumil a vyhledává společnost lidí, když přijde návštěva, je ve svém živlu. Dokonce s návštěvami spí...tehdy nám dá košem. Momentálně se stará o svého špicího kamaráda a dvě malé čivavy. Všechny chrání...doufám, že rozumní lidé toto plemeno nezakáží. Až tu jednou nebude, nikdy na tohoto pejska nezapomenu.

A to jste se jen tak dívali,jak vám"spratek"buší do psa?.V tom případě psa přivolám a nechám ho ležet u nohy.Podle mne je chyba na obou stranách.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A to jste se jen tak dívali,jak vám"spratek"buší do psa?.V tom případě psa přivolám a nechám ho ležet u nohy.Podle mne je chyba na obou stranách.

Není přeci důležité,co to bylo za plemeno.Tedy pokud vám jde o to,vyrovnaný pes-nevychované dítě.Takhle mi to přijde,jako propagace "zase toho plemene".

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A co byste řekli historce - šla jsem po ulici a na schodech seděla holčička s argentinskou dogou (holčička 4 roky). Oslovila mě - "Co čumíš?" Měla jsem sto chutí jí jít plácnout facku, ale milá argentinská doga by ze mě udělala chrastítka. Miluju děti!

Jak se vám líbí tahle situace? Sousedovic pětiletá dvojčata a moje půlroční štěně ovčáka, které ze všeho nejvíc miluje díky socializaci u chovatelky děti. Štěně se celé natěšené tiskne ke plotu přes který na něho šahají malé pacičky. Jsem ráda, že nemám bestii. Pak se po chvilce kouknu pořádně - v jedné té ručičce je klacíček a ručička se s ním snaží trefit pejskovi do oka. Pečlivě a cílevědomě. Zasahuju snad na poslední chvíli. Od té chvíle hlídám psa před dětmi a připadám si jak blbec, když mám strach ho nechat volně na zahradě.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Když mi bylo 12 let, přinesl otec domů podvýživené štěně am. stafforda. Tehdy se o tomto plemeni veřejně moc nevědělo, žádné bestie útočí, atd....Otec se zachoval nezodpovědně, nedal pejskovi žádný výcvik, na cvičák se vykašlal a později i na výchovu, venčení, tad...takže byla výchova "bestie" na 12-ti leté holce, která vůbec nevěděla, s čím má tu čest. To byla situace...snažila jsem se a postupem času měl nedůvěřivý pes( byl od narození(prosinec) až do pěti měsíců zavřený v zabláceném kotci a krmen nekvalitními granulemi...socializace.....ale kde...) čím dál víc rád lidi, na psy - samce útočil, ale i to se později spravilo...zahrnuli jsme ho láskou, kterou pejsek potřeboval.
Když byly pejskovi 3 roky, jeli jsme na dovolenou k rodině na Slovensko. V domě, kde byl i stafford, se pohybovalo asi 6 až 8 dětí. Nikdo si moc nevšímal nejmladšího klučiny, který se choval jako spratek a psa doslova terorizoval. Upozorňovala jsem na to, že psa tahá za ocas, různě ho boxuje, bije hračkami a nakonec se fakan bavil tak, že psa kopal do hlavy. Rodiče si konečně všimli a domlouvali rodičům toho děcka. Marně. Dávala jsem teda na oba pozor a spratek se mě bál....ale jednou se stalo, co muselo...z dálky jsme viděli, jak stojí na konci chodby proti sobě dítě x bestie(?!). Všichni běželi k nim....děcko tvrdě koplo psa do hlavy a ten zaútočil...už jsem byla skoro u nich a pokusila se mezi ně vložit ruku, ať to případně odnese ta, protože pes útočil na hlavu...nestihla jsem....pes se trefil, odskočil a dítě se zapotácelo. Všichni ztuhli...nikde žádná krev. Děcko úplně v šoku. Pes stál a díval se klidně po lidech. Prohlíželi jsme dítě....pes útočil na tvář. Místo bylo trochu zarudlé a všichni jsme se dívali na otisk zubů. které byly pevně sevřeny...tak se snažil, aby neublížil. Dával dobrý pozor, aby neporanil. Dítě ani nespadlo...odhadl i náraz. Prostě to vypadalo jako kdyby dospělý dal dítěti "baňu". Výchovnou. Pes pak nejevil žádné známky agresivity, jen stál a se strachem koukal, že to asi přehnal, hlavu měl chudák úplně opuchlou, jak ho ten fakan kopnul. Dítěti nebylo nic, zarudnutí zmizelo...
Přítomní chlapi šli pro řetěz, že psa zbijí( zabijí)!!!!!!!!!!!! Za co?!!!! Využili jsme zmatku a odjeli. Na psa jsem byla hrdá, že se tak zachoval....řekněte, jak byste se v jeho situaci zachovali Vy? Někdo, koho můžete lehce zabít, Vás kope do hlavy a vylívá si na Vás vztek...odhadli byste svoji agresivitu?
Kdo byl v tomto pravdivém příběhu větší bestie? Myslíte si pořád, že všichni bojoví psi jsou stejní? Špatní...?
Pes z příběhu stále žije, je mu 11 a mně 22. Je to velký lidumil a vyhledává společnost lidí, když přijde návštěva, je ve svém živlu. Dokonce s návštěvami spí...tehdy nám dá košem. Momentálně se stará o svého špicího kamaráda a dvě malé čivavy. Všechny chrání...doufám, že rozumní lidé toto plemeno nezakáží. Až tu jednou nebude, nikdy na tohoto pejska nezapomenu.

Prijde mi to hodne nadsazene a souhlasim, ze pokud se vse sebehlo tak jak je popisovano, byla chyba na obou stranach a situaci se dalo dobre predejit.

Psi chovani by nepripustilo kopanec do hlavy az mu otece a kdyz by se tak stalo, tezko by utocil s umyslem otloukat si hlavu dal.
Pokud je pes tak uzasny jak popisujete, proc misto vrhani se mezi psa a dite jste jej radeji neodvolala?
Proc dnes popisujete tak emotivne prihodu starou 8 let? Slavite vyroci?

A co se bojovych plemen tyce, je treba vzit v uvahu fakta. Stradford pri stejnem utoku fakt nenapacha stejnou skodu jako rozlicena civava.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prijde mi to hodne nadsazene a souhlasim, ze pokud se vse sebehlo tak jak je popisovano, byla chyba na obou stranach a situaci se dalo dobre predejit.

Psi chovani by nepripustilo kopanec do hlavy az mu otece a kdyz by se tak stalo, tezko by utocil s umyslem otloukat si hlavu dal.
Pokud je pes tak uzasny jak popisujete, proc misto vrhani se mezi psa a dite jste jej radeji neodvolala?
Proc dnes popisujete tak emotivne prihodu starou 8 let? Slavite vyroci?

A co se bojovych plemen tyce, je treba vzit v uvahu fakta. Stradford pri stejnem utoku fakt nenapacha stejnou skodu jako rozlicena civava.

To, že pes nikoho nekousne neznamená, že má přivolání na 100%.... Bohužel spousta lidí je proti těmhle plemenům zaujatých a neuvěří tomu, ani kdyby to viděli natočený.
Kdo umí číst, tak byla snaha s tím něco dělat, ale rodiče toho "dítěte" na to z vysoka kašlali ;)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To, že pes nikoho nekousne neznamená, že má přivolání na 100%.... Bohužel spousta lidí je proti těmhle plemenům zaujatých a neuvěří tomu, ani kdyby to viděli natočený.
Kdo umí číst, tak byla snaha s tím něco dělat, ale rodiče toho "dítěte" na to z vysoka kašlali ;)

Jasně že to nebyla vina toho psa, to tady pochopil každý. Ale já bych svého psa nenechala s žádným dítětem NIKDY samotného. Ne kvůli dítěti, ale kvůli mému psovi, protože v tomhle se dětem nedá věřit. Málokdo učí děti správně se chovat ke psům. Kdybych viděla, že se motá dítě kolem mého psa, nedejbože do něj kope, ne že bych jen něco řekla rodičům, ale hlavně bych vynadala dítěti a PSA UŽ BYCH S NÍM NIKDY NENECHALA. Byl by pořad u mě, u nohy.... Nikdy ne bez dozoru.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jasně že to nebyla vina toho psa, to tady pochopil každý. Ale já bych svého psa nenechala s žádným dítětem NIKDY samotného. Ne kvůli dítěti, ale kvůli mému psovi, protože v tomhle se dětem nedá věřit. Málokdo učí děti správně se chovat ke psům. Kdybych viděla, že se motá dítě kolem mého psa, nedejbože do něj kope, ne že bych jen něco řekla rodičům, ale hlavně bych vynadala dítěti a PSA UŽ BYCH S NÍM NIKDY NENECHALA. Byl by pořad u mě, u nohy.... Nikdy ne bez dozoru.

To víte, že když jsem to zjistila, snažila jsem se co nejvíc zabránit kontaktu pes x dítě. Ale zkuste takhle týden žít v jedné domácnosti. Rodiče odjet nechtěli....když se to stalo, vracela jsem se z WC, psa jsem předtím pro jistotu zavřela do pokoje a někdo ho prostě pustil...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Když mi bylo 12 let, přinesl otec domů podvýživené štěně am. stafforda. Tehdy se o tomto plemeni veřejně moc nevědělo, žádné bestie útočí, atd....Otec se zachoval nezodpovědně, nedal pejskovi žádný výcvik, na cvičák se vykašlal a později i na výchovu, venčení, tad...takže byla výchova "bestie" na 12-ti leté holce, která vůbec nevěděla, s čím má tu čest. To byla situace...snažila jsem se a postupem času měl nedůvěřivý pes( byl od narození(prosinec) až do pěti měsíců zavřený v zabláceném kotci a krmen nekvalitními granulemi...socializace.....ale kde...) čím dál víc rád lidi, na psy - samce útočil, ale i to se později spravilo...zahrnuli jsme ho láskou, kterou pejsek potřeboval.
Když byly pejskovi 3 roky, jeli jsme na dovolenou k rodině na Slovensko. V domě, kde byl i stafford, se pohybovalo asi 6 až 8 dětí. Nikdo si moc nevšímal nejmladšího klučiny, který se choval jako spratek a psa doslova terorizoval. Upozorňovala jsem na to, že psa tahá za ocas, různě ho boxuje, bije hračkami a nakonec se fakan bavil tak, že psa kopal do hlavy. Rodiče si konečně všimli a domlouvali rodičům toho děcka. Marně. Dávala jsem teda na oba pozor a spratek se mě bál....ale jednou se stalo, co muselo...z dálky jsme viděli, jak stojí na konci chodby proti sobě dítě x bestie(?!). Všichni běželi k nim....děcko tvrdě koplo psa do hlavy a ten zaútočil...už jsem byla skoro u nich a pokusila se mezi ně vložit ruku, ať to případně odnese ta, protože pes útočil na hlavu...nestihla jsem....pes se trefil, odskočil a dítě se zapotácelo. Všichni ztuhli...nikde žádná krev. Děcko úplně v šoku. Pes stál a díval se klidně po lidech. Prohlíželi jsme dítě....pes útočil na tvář. Místo bylo trochu zarudlé a všichni jsme se dívali na otisk zubů. které byly pevně sevřeny...tak se snažil, aby neublížil. Dával dobrý pozor, aby neporanil. Dítě ani nespadlo...odhadl i náraz. Prostě to vypadalo jako kdyby dospělý dal dítěti "baňu". Výchovnou. Pes pak nejevil žádné známky agresivity, jen stál a se strachem koukal, že to asi přehnal, hlavu měl chudák úplně opuchlou, jak ho ten fakan kopnul. Dítěti nebylo nic, zarudnutí zmizelo...
Přítomní chlapi šli pro řetěz, že psa zbijí( zabijí)!!!!!!!!!!!! Za co?!!!! Využili jsme zmatku a odjeli. Na psa jsem byla hrdá, že se tak zachoval....řekněte, jak byste se v jeho situaci zachovali Vy? Někdo, koho můžete lehce zabít, Vás kope do hlavy a vylívá si na Vás vztek...odhadli byste svoji agresivitu?
Kdo byl v tomto pravdivém příběhu větší bestie? Myslíte si pořád, že všichni bojoví psi jsou stejní? Špatní...?
Pes z příběhu stále žije, je mu 11 a mně 22. Je to velký lidumil a vyhledává společnost lidí, když přijde návštěva, je ve svém živlu. Dokonce s návštěvami spí...tehdy nám dá košem. Momentálně se stará o svého špicího kamaráda a dvě malé čivavy. Všechny chrání...doufám, že rozumní lidé toto plemeno nezakáží. Až tu jednou nebude, nikdy na tohoto pejska nezapomenu.

tak já vám teda povim, že bych na pejska byla taky hrdá s dětma nemám dobré zkušenosti co se jakýchkoliv zvířat týká, neobviňuji je z toho, prostě prozkoumávají svět kolem sebe a my, rodiče, bychom měli dohlížet na to jakým způsobem to provádí. Já sama bych vůbec nedovolila aby situace zašla tak daleko, buď bych šla za rodiči děcka nebo to srovnala sama. Ale dopadlo to myslím výborně, poučení pro obě strany : vy už takové situace asi nenecháváte zajít tak daleko a ti rodiče už se snad o své dítko více zajímají Každopádně pejsek to vyřešil za lidi fajně

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To víte, že když jsem to zjistila, snažila jsem se co nejvíc zabránit kontaktu pes x dítě. Ale zkuste takhle týden žít v jedné domácnosti. Rodiče odjet nechtěli....když se to stalo, vracela jsem se z WC, psa jsem předtím pro jistotu zavřela do pokoje a někdo ho prostě pustil...

Pokud to bylo takhle, je vina 100% na rodičích toho dítěte. Ještě že nezbili Vašeho psa, doufám že si oni psa nikdy nepořídí, dopadlo by to špatně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To, že pes nikoho nekousne neznamená, že má přivolání na 100%.... Bohužel spousta lidí je proti těmhle plemenům zaujatých a neuvěří tomu, ani kdyby to viděli natočený.
Kdo umí číst, tak byla snaha s tím něco dělat, ale rodiče toho "dítěte" na to z vysoka kašlali ;)

Podle meho je privolani natolik zakladni dovednost, ze psa, ktery ji nema zvladnutou nepovazuji za vycviceneho a vychovaneho. Znamena to, ze si pes dela co chce a kdyz se rozhodne diteti prokousnout krk, tak to udela a vy nic nezmuzete.
To je podle vas v poradku a mame verit, ze pes se proste nikdy nerozhodne chovat jako pes?
Je mi lito, ale tohle nemohu prijmout.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tak já vám teda povim, že bych na pejska byla taky hrdá s dětma nemám dobré zkušenosti co se jakýchkoliv zvířat týká, neobviňuji je z toho, prostě prozkoumávají svět kolem sebe a my, rodiče, bychom měli dohlížet na to jakým způsobem to provádí. Já sama bych vůbec nedovolila aby situace zašla tak daleko, buď bych šla za rodiči děcka nebo to srovnala sama. Ale dopadlo to myslím výborně, poučení pro obě strany : vy už takové situace asi nenecháváte zajít tak daleko a ti rodiče už se snad o své dítko více zajímají Každopádně pejsek to vyřešil za lidi fajně

Abych rekl pravdu, tak pes nikdy nemel mit prilezitost tuhle situaci resit. Tohle je typicka situace, kterou ma resit panicek.
Nema to resit nikdo jiny a svadet to na kterekoli rodice je hloupost.
1) Durazne zakrocim na obranu psa jeste driv, nez se to vyhroti.
2) Predem zlikviduji jakykoli naznak napadeni psa, i za cenu, ze diteti seberu hracku, odvedu ho k jeho rodicum a upozornim je, ze priste dite potrestam sam driv, nez to udela za me pes.
3a) Dite dostane pres zadek
3b) Seberu psa a opustim misto kde memu psu ublizuji
4) Pokud se situace vyhroti popsanym zpusobem, nejsem hrdy na nikoho, psa pochvalim, protoze on jednal v ramci moznosti spravne, ale rovnez pro sebe vyvodim patricne dusledky, protoze v roli panicka jsem zklamal.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Abych rekl pravdu, tak pes nikdy nemel mit prilezitost tuhle situaci resit. Tohle je typicka situace, kterou ma resit panicek.
Nema to resit nikdo jiny a svadet to na kterekoli rodice je hloupost.
1) Durazne zakrocim na obranu psa jeste driv, nez se to vyhroti.
2) Predem zlikviduji jakykoli naznak napadeni psa, i za cenu, ze diteti seberu hracku, odvedu ho k jeho rodicum a upozornim je, ze priste dite potrestam sam driv, nez to udela za me pes.
3a) Dite dostane pres zadek
3b) Seberu psa a opustim misto kde memu psu ublizuji
4) Pokud se situace vyhroti popsanym zpusobem, nejsem hrdy na nikoho, psa pochvalim, protoze on jednal v ramci moznosti spravne, ale rovnez pro sebe vyvodim patricne dusledky, protoze v roli panicka jsem zklamal.

Ano, to je potreba se naucit, nejen u psu, protoze az budete mit deti, budou jim cizi deti taky nekdy ublizovat a bude se vam to hodit :-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Abych rekl pravdu, tak pes nikdy nemel mit prilezitost tuhle situaci resit. Tohle je typicka situace, kterou ma resit panicek.
Nema to resit nikdo jiny a svadet to na kterekoli rodice je hloupost.
1) Durazne zakrocim na obranu psa jeste driv, nez se to vyhroti.
2) Predem zlikviduji jakykoli naznak napadeni psa, i za cenu, ze diteti seberu hracku, odvedu ho k jeho rodicum a upozornim je, ze priste dite potrestam sam driv, nez to udela za me pes.
3a) Dite dostane pres zadek
3b) Seberu psa a opustim misto kde memu psu ublizuji
4) Pokud se situace vyhroti popsanym zpusobem, nejsem hrdy na nikoho, psa pochvalim, protoze on jednal v ramci moznosti spravne, ale rovnez pro sebe vyvodim patricne dusledky, protoze v roli panicka jsem zklamal.

Naprosto souhlasim. Nechat si kopat do psa? a dite? Deti se musi naucit, jak se ke zviratum chovat, vetsina malyvch deti taha psa za usi, snazi se mu vydloubnout oko a podobne. Od toho tam jsou dospeli,aby decku zatrhli takove chovani.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Když mi bylo 12 let, přinesl otec domů podvýživené štěně am. stafforda. Tehdy se o tomto plemeni veřejně moc nevědělo, žádné bestie útočí, atd....Otec se zachoval nezodpovědně, nedal pejskovi žádný výcvik, na cvičák se vykašlal a později i na výchovu, venčení, tad...takže byla výchova "bestie" na 12-ti leté holce, která vůbec nevěděla, s čím má tu čest. To byla situace...snažila jsem se a postupem času měl nedůvěřivý pes( byl od narození(prosinec) až do pěti měsíců zavřený v zabláceném kotci a krmen nekvalitními granulemi...socializace.....ale kde...) čím dál víc rád lidi, na psy - samce útočil, ale i to se později spravilo...zahrnuli jsme ho láskou, kterou pejsek potřeboval.
Když byly pejskovi 3 roky, jeli jsme na dovolenou k rodině na Slovensko. V domě, kde byl i stafford, se pohybovalo asi 6 až 8 dětí. Nikdo si moc nevšímal nejmladšího klučiny, který se choval jako spratek a psa doslova terorizoval. Upozorňovala jsem na to, že psa tahá za ocas, různě ho boxuje, bije hračkami a nakonec se fakan bavil tak, že psa kopal do hlavy. Rodiče si konečně všimli a domlouvali rodičům toho děcka. Marně. Dávala jsem teda na oba pozor a spratek se mě bál....ale jednou se stalo, co muselo...z dálky jsme viděli, jak stojí na konci chodby proti sobě dítě x bestie(?!). Všichni běželi k nim....děcko tvrdě koplo psa do hlavy a ten zaútočil...už jsem byla skoro u nich a pokusila se mezi ně vložit ruku, ať to případně odnese ta, protože pes útočil na hlavu...nestihla jsem....pes se trefil, odskočil a dítě se zapotácelo. Všichni ztuhli...nikde žádná krev. Děcko úplně v šoku. Pes stál a díval se klidně po lidech. Prohlíželi jsme dítě....pes útočil na tvář. Místo bylo trochu zarudlé a všichni jsme se dívali na otisk zubů. které byly pevně sevřeny...tak se snažil, aby neublížil. Dával dobrý pozor, aby neporanil. Dítě ani nespadlo...odhadl i náraz. Prostě to vypadalo jako kdyby dospělý dal dítěti "baňu". Výchovnou. Pes pak nejevil žádné známky agresivity, jen stál a se strachem koukal, že to asi přehnal, hlavu měl chudák úplně opuchlou, jak ho ten fakan kopnul. Dítěti nebylo nic, zarudnutí zmizelo...
Přítomní chlapi šli pro řetěz, že psa zbijí( zabijí)!!!!!!!!!!!! Za co?!!!! Využili jsme zmatku a odjeli. Na psa jsem byla hrdá, že se tak zachoval....řekněte, jak byste se v jeho situaci zachovali Vy? Někdo, koho můžete lehce zabít, Vás kope do hlavy a vylívá si na Vás vztek...odhadli byste svoji agresivitu?
Kdo byl v tomto pravdivém příběhu větší bestie? Myslíte si pořád, že všichni bojoví psi jsou stejní? Špatní...?
Pes z příběhu stále žije, je mu 11 a mně 22. Je to velký lidumil a vyhledává společnost lidí, když přijde návštěva, je ve svém živlu. Dokonce s návštěvami spí...tehdy nám dá košem. Momentálně se stará o svého špicího kamaráda a dvě malé čivavy. Všechny chrání...doufám, že rozumní lidé toto plemeno nezakáží. Až tu jednou nebude, nikdy na tohoto pejska nezapomenu.

Vprvní řadě si uvědomte,že slečna psala,že jí v tý době bylo 15 let.Chtěla bych vidět Vás přechytralý jak se v 15 snažíte "rovnat"cizí dítě ke všemu ne u sebe doma,ale na návštěvě.Já myslím,že děcko byl zkrátka spratek a že vše dobře dopadlo.Chyba dle mého názoru byla na rodičích.Pokud je jim lhostejné,že dítě v tak raném věku týrá zvířata,tak co z něj asi vyroste?Možná další mladiství vrah,tentokráte ale nějakého člověka....Možná to zní jako že nemám ráda děti,ale tak to není.Mám dceru,mám psy,ale tohle by si nikdy nedovolila.Pochopitelně musí existovat hranice a jsou zkrátka věcy,které si pes musí nechat líbit,ale v mezích.Pokud by pes vyjel,když ho třeba 2,3leté děcko bouchne nebo zatahá za ocas tak je to špatně.Samo že dítěti se to musí vysvětlit,ale bez příčiny není důsledek.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vprvní řadě si uvědomte,že slečna psala,že jí v tý době bylo 15 let.Chtěla bych vidět Vás přechytralý jak se v 15 snažíte "rovnat"cizí dítě ke všemu ne u sebe doma,ale na návštěvě.Já myslím,že děcko byl zkrátka spratek a že vše dobře dopadlo.Chyba dle mého názoru byla na rodičích.Pokud je jim lhostejné,že dítě v tak raném věku týrá zvířata,tak co z něj asi vyroste?Možná další mladiství vrah,tentokráte ale nějakého člověka....Možná to zní jako že nemám ráda děti,ale tak to není.Mám dceru,mám psy,ale tohle by si nikdy nedovolila.Pochopitelně musí existovat hranice a jsou zkrátka věcy,které si pes musí nechat líbit,ale v mezích.Pokud by pes vyjel,když ho třeba 2,3leté děcko bouchne nebo zatahá za ocas tak je to špatně.Samo že dítěti se to musí vysvětlit,ale bez příčiny není důsledek.

Predem moc dekuji za titul.

Mate pravdu, nepocital jsem. Nicmene je to jedno, pokud se nepletu, pes nemuze byt napsany na dite, a proto panickem je jeden z rodicu. A tedy za vse je odpovedny rodic nasi pisatelky, ktery zjevne nedostal sve roli drzitele psa.

Jak pisete, nikdy byste nedovolila ani jedno. Rovnez bych nikdy nedovolil aby k podobne situaci doslo. Tak by to i melo byt. A specialne pro vas napisu par bodu na zamysleni:
1) Co je to za navstevu, kde neberou ohled na ty, kdoz je navstivili? Me staci pratele nezne upozornit a jsou to oni, kdo se omlouva.
2) Velmi inteligentni a vychovany pes a nejde odvolat?
3) Vsichni jednaji jako mladata od hoveziho a jedine 15tilete dite a pes naopak jednaji jako dospeli?
4) Patnactilete dite se vrha pred psa a pozdeji komentuje celou akci tim, ze jeho ruka je nic proti zakousnutemu diteti?

Tim chci rict, ze v historce je hodne deravych mist a prijde mi budto velmi zvelicena, nebo hypoteticka.

A jen zcela na okraj, pes, ktery nezvlada privolani neni vycviceny. Je to zakladni dovednost a jeji nezvladnuti muze kdykoli vest k zasadnim prusvihum. Mate deti, mate psa, popremyslejte kolikrat se vas pes za necim pustil a bylo nutno ho odvolat. A pokud ani vas pes na odvolani nereaguje, tak doufam, ze se s vami pri venceni nepotkam, podobny parek dobrmanu mi malem zakousl 4mesicni stene. Take neposlouchali na privolani.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Predem moc dekuji za titul.

Mate pravdu, nepocital jsem. Nicmene je to jedno, pokud se nepletu, pes nemuze byt napsany na dite, a proto panickem je jeden z rodicu. A tedy za vse je odpovedny rodic nasi pisatelky, ktery zjevne nedostal sve roli drzitele psa.

Jak pisete, nikdy byste nedovolila ani jedno. Rovnez bych nikdy nedovolil aby k podobne situaci doslo. Tak by to i melo byt. A specialne pro vas napisu par bodu na zamysleni:
1) Co je to za navstevu, kde neberou ohled na ty, kdoz je navstivili? Me staci pratele nezne upozornit a jsou to oni, kdo se omlouva.
2) Velmi inteligentni a vychovany pes a nejde odvolat?
3) Vsichni jednaji jako mladata od hoveziho a jedine 15tilete dite a pes naopak jednaji jako dospeli?
4) Patnactilete dite se vrha pred psa a pozdeji komentuje celou akci tim, ze jeho ruka je nic proti zakousnutemu diteti?

Tim chci rict, ze v historce je hodne deravych mist a prijde mi budto velmi zvelicena, nebo hypoteticka.

A jen zcela na okraj, pes, ktery nezvlada privolani neni vycviceny. Je to zakladni dovednost a jeji nezvladnuti muze kdykoli vest k zasadnim prusvihum. Mate deti, mate psa, popremyslejte kolikrat se vas pes za necim pustil a bylo nutno ho odvolat. A pokud ani vas pes na odvolani nereaguje, tak doufam, ze se s vami pri venceni nepotkam, podobny parek dobrmanu mi malem zakousl 4mesicni stene. Take neposlouchali na privolani.

Tak já vám také něco povím - mám kamaráda se tříletým pitbulem - mazel, flegmatik, přítelský i ke psům, dokonce se v "boji" o fenu podřídil bez řečí labradorovi - to jen tak na okraj. Páneček s ním byl v hospodě, kde ho jeden týpek pořát provokoval. Nedal si říct ať dá psovi konečně pokoj a klidí se až prostě pitbul "zaútočil" taktéž do obličeje - žádná krev, žádný řev, jen šok a pořádná modřina.
a teď se do mě pusťte, že ten pes neměl v hospodě co dělat. ale než člověk začne kázat, měl by trochu přemýšlet. ta dívčina jednala jak nejlépe dokázala. na jejím místě bych měla svědomí čisté.
já mám rhodéského ridgebacka, moje sestra 4leté děcko. také vám snadno napíšu, že bych ty dva NIKDY nenechala o samotě už proto, že vím, že děcko není zrovna 2x vychované. a stejně se stalo to, že čubina spala na svém pelechu, dítě procházelo kolem ní, já ho z pěti metrů pozorovala a upozorňovala, že ji má nechat být. i tak se ale jedním rychlým úskokem do strany dítě rozhodlo po spícím psovi skočit. jasné, že se čubina lekla a s vrčením se šla schovat ke mě. vynadáno dostali oba. malej dostal ještě k tomu výslovně zakázáno se k psovi teď přibližovat. myslíte, že poslechl? těsně vedle mě ji začal znova provokovat - zavrčela opět. všichni dospělí jsme se do něj pustili až na jeho matku. ta jen koukala na toho zlého psa, že přeci její synáček nic tak špatného nedělal. a synáček moc dobře ví, že se poslouchá hlavně maminka. babička a teta už ne.
tak čí je tohle vina? moje? že jsem byla na návštěvě, kde si dítě může dělat co chce? že nemám v příbuzenstvu jen milovníky psů? hm, asi bych se s nimi měla přestat stýkat, když plně netolerují mého psa.
víte, ať se snažíte jak chcete, stejně někdy může nastat moment, že je dítě se psem třeba jen na deset vteřin bez dozoru. a v těch deseti vteřinách se může stát mnohé. a chci vás vidět jak v téhle situaci psa přivoláváte, je to pomalé a nejisté i u sebedokonalejšího psa. ta dívka jednala instinktivně a dobře. já bych na její místě jednala stejně. psa bych okřikla, ale v tom řevu už skákala k němu a bylo by mi vcelku fuk, že se mi třeba zakousne do ruky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak já vám také něco povím - mám kamaráda se tříletým pitbulem - mazel, flegmatik, přítelský i ke psům, dokonce se v "boji" o fenu podřídil bez řečí labradorovi - to jen tak na okraj. Páneček s ním byl v hospodě, kde ho jeden týpek pořát provokoval. Nedal si říct ať dá psovi konečně pokoj a klidí se až prostě pitbul "zaútočil" taktéž do obličeje - žádná krev, žádný řev, jen šok a pořádná modřina.
a teď se do mě pusťte, že ten pes neměl v hospodě co dělat. ale než člověk začne kázat, měl by trochu přemýšlet. ta dívčina jednala jak nejlépe dokázala. na jejím místě bych měla svědomí čisté.
já mám rhodéského ridgebacka, moje sestra 4leté děcko. také vám snadno napíšu, že bych ty dva NIKDY nenechala o samotě už proto, že vím, že děcko není zrovna 2x vychované. a stejně se stalo to, že čubina spala na svém pelechu, dítě procházelo kolem ní, já ho z pěti metrů pozorovala a upozorňovala, že ji má nechat být. i tak se ale jedním rychlým úskokem do strany dítě rozhodlo po spícím psovi skočit. jasné, že se čubina lekla a s vrčením se šla schovat ke mě. vynadáno dostali oba. malej dostal ještě k tomu výslovně zakázáno se k psovi teď přibližovat. myslíte, že poslechl? těsně vedle mě ji začal znova provokovat - zavrčela opět. všichni dospělí jsme se do něj pustili až na jeho matku. ta jen koukala na toho zlého psa, že přeci její synáček nic tak špatného nedělal. a synáček moc dobře ví, že se poslouchá hlavně maminka. babička a teta už ne.
tak čí je tohle vina? moje? že jsem byla na návštěvě, kde si dítě může dělat co chce? že nemám v příbuzenstvu jen milovníky psů? hm, asi bych se s nimi měla přestat stýkat, když plně netolerují mého psa.
víte, ať se snažíte jak chcete, stejně někdy může nastat moment, že je dítě se psem třeba jen na deset vteřin bez dozoru. a v těch deseti vteřinách se může stát mnohé. a chci vás vidět jak v téhle situaci psa přivoláváte, je to pomalé a nejisté i u sebedokonalejšího psa. ta dívka jednala instinktivně a dobře. já bych na její místě jednala stejně. psa bych okřikla, ale v tom řevu už skákala k němu a bylo by mi vcelku fuk, že se mi třeba zakousne do ruky.

Lidi jsou hrozní, čím dál tím horší. Nenávidím bezcitné a hloupé lidi! Je mi nich na zvracení. Jsou všude... Jako satanovo sémě.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Lidi jsou hrozní, čím dál tím horší. Nenávidím bezcitné a hloupé lidi! Je mi nich na zvracení. Jsou všude... Jako satanovo sémě.

Proč jsem tam tu ruku strkala? Nevím, byl to momentální nápad v tom šoku...asi jsem si říkala, že pozná, že ta ruka je moje, nebo nekousne...nebo rychle pustí, každopádně jsem se bála, co by se s ním stalo, kdyby kousnul to dítě. Kamenujte mne jak chcete, ale myslela jsem spíš na toho psa....samozřejmě jsem nechtěla, aby ublížil dítěti, ale reakci těch lidí poté jsem odhadla správně.
Mimochodem, to dítě je dnes hodný kluk, který má svého psa a vzorně se o něho stará...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Lidi jsou hrozní, čím dál tím horší. Nenávidím bezcitné a hloupé lidi! Je mi nich na zvracení. Jsou všude... Jako satanovo sémě.

To je také můj problém, jsou všude, moc pěkně řečeno, opatrně, ale pěkně, jsou opravdu všude.....moc hodnotím styl, kterým jste to napsal(a)
chvd

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je také můj problém, jsou všude, moc pěkně řečeno, opatrně, ale pěkně, jsou opravdu všude.....moc hodnotím styl, kterým jste to napsal(a)
chvd

Lidi si myslí, že si zvířata( nejen psi) musejí nechat všechno líbit a že je to o výcviku. Žádnému zvířeti asi nejde poručit aby si nechal ubližovat. Je strašné , jak jsou dnešní děti nevychované a bezcitné.Čím to asi bude? Co vidí a slyší kolem sebe?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Když mi bylo 12 let, přinesl otec domů podvýživené štěně am. stafforda. Tehdy se o tomto plemeni veřejně moc nevědělo, žádné bestie útočí, atd....Otec se zachoval nezodpovědně, nedal pejskovi žádný výcvik, na cvičák se vykašlal a později i na výchovu, venčení, tad...takže byla výchova "bestie" na 12-ti leté holce, která vůbec nevěděla, s čím má tu čest. To byla situace...snažila jsem se a postupem času měl nedůvěřivý pes( byl od narození(prosinec) až do pěti měsíců zavřený v zabláceném kotci a krmen nekvalitními granulemi...socializace.....ale kde...) čím dál víc rád lidi, na psy - samce útočil, ale i to se později spravilo...zahrnuli jsme ho láskou, kterou pejsek potřeboval.
Když byly pejskovi 3 roky, jeli jsme na dovolenou k rodině na Slovensko. V domě, kde byl i stafford, se pohybovalo asi 6 až 8 dětí. Nikdo si moc nevšímal nejmladšího klučiny, který se choval jako spratek a psa doslova terorizoval. Upozorňovala jsem na to, že psa tahá za ocas, různě ho boxuje, bije hračkami a nakonec se fakan bavil tak, že psa kopal do hlavy. Rodiče si konečně všimli a domlouvali rodičům toho děcka. Marně. Dávala jsem teda na oba pozor a spratek se mě bál....ale jednou se stalo, co muselo...z dálky jsme viděli, jak stojí na konci chodby proti sobě dítě x bestie(?!). Všichni běželi k nim....děcko tvrdě koplo psa do hlavy a ten zaútočil...už jsem byla skoro u nich a pokusila se mezi ně vložit ruku, ať to případně odnese ta, protože pes útočil na hlavu...nestihla jsem....pes se trefil, odskočil a dítě se zapotácelo. Všichni ztuhli...nikde žádná krev. Děcko úplně v šoku. Pes stál a díval se klidně po lidech. Prohlíželi jsme dítě....pes útočil na tvář. Místo bylo trochu zarudlé a všichni jsme se dívali na otisk zubů. které byly pevně sevřeny...tak se snažil, aby neublížil. Dával dobrý pozor, aby neporanil. Dítě ani nespadlo...odhadl i náraz. Prostě to vypadalo jako kdyby dospělý dal dítěti "baňu". Výchovnou. Pes pak nejevil žádné známky agresivity, jen stál a se strachem koukal, že to asi přehnal, hlavu měl chudák úplně opuchlou, jak ho ten fakan kopnul. Dítěti nebylo nic, zarudnutí zmizelo...
Přítomní chlapi šli pro řetěz, že psa zbijí( zabijí)!!!!!!!!!!!! Za co?!!!! Využili jsme zmatku a odjeli. Na psa jsem byla hrdá, že se tak zachoval....řekněte, jak byste se v jeho situaci zachovali Vy? Někdo, koho můžete lehce zabít, Vás kope do hlavy a vylívá si na Vás vztek...odhadli byste svoji agresivitu?
Kdo byl v tomto pravdivém příběhu větší bestie? Myslíte si pořád, že všichni bojoví psi jsou stejní? Špatní...?
Pes z příběhu stále žije, je mu 11 a mně 22. Je to velký lidumil a vyhledává společnost lidí, když přijde návštěva, je ve svém živlu. Dokonce s návštěvami spí...tehdy nám dá košem. Momentálně se stará o svého špicího kamaráda a dvě malé čivavy. Všechny chrání...doufám, že rozumní lidé toto plemeno nezakáží. Až tu jednou nebude, nikdy na tohoto pejska nezapomenu.

Zažila jsem podobnou situaci.Byli jsme na dovolené,partie lidí včetně rodičů,kteří měli shi-tzu,já tehdy měla brazilskou filu.Bylo tam i dítě,tehdy mu mohlo být tak 8let,byl velmi rozmazlený a v tom věku(dnes už je v poho..)taky doslova zlý vůči oněm dvěma psům.Nenápadně terorizoval tu malou "šicku"tak aby si nikdo nevšimnul.Ve chvíli,kdy vzal do ruky klacek a jal se malou doslova mlátit,to zahlídla mamka a rozběhla se mu dát na zadek.Ten,ale utekl a schoval se za záda své maminky,od které sice dostal nadáno,ale tot vše.Pak už se bál si na "šicku"něco zkusit(nebot už byla hlídaná jak oko v hlavě),tak se rozhodl vyskoušet trpělivost mé fily.Ta se po něm při prvním náznaku bití,opět klackem ohnala a zavrčela.Nijak mu neublížila a byla ode mne pochválena.Tentokrát u toho byla i maminka onoho klučiny a už ji svitlo a neřekla ani slovo a navíc od ní synek dostal na zadek.O pár let později na jiné společné dovolené toto zkoušel znovu,tentokrát na amerického buldoka,který si nechal vše líbit,ve chvíli kdy od radosti na něj pes skočil a kluk upadnul,jsme ho pak ůmyslně sledovali.To jste měli vidět,jak se nenápadně snažil psovi dupnout na nohu,praštit ho apod.Samozdřejmě do chvíle,kdy jsme toto chování opět zarazili,od rodičů poté zase dostal na zadek.Dnes už se tak opravdu nechová a snad se polepšil.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Podle meho je privolani natolik zakladni dovednost, ze psa, ktery ji nema zvladnutou nepovazuji za vycviceneho a vychovaneho. Znamena to, ze si pes dela co chce a kdyz se rozhodne diteti prokousnout krk, tak to udela a vy nic nezmuzete.
To je podle vas v poradku a mame verit, ze pes se proste nikdy nerozhodne chovat jako pes?
Je mi lito, ale tohle nemohu prijmout.

Ale ale, zadny pes na svete nema stoprocentni privolani. A kdo to tvrdi, at jde na ryby , tam se ta latina lepe snese. Zapomene se i ten nejlepe vychovany pes. I mistr republiky se nekdy utne..
O stafordech vim, ze maji vyssi prah bolestivosti a v Anglii jsou vyhledavani prave k detem.proste toho tolik neciti jako jezevcik, a nechaji si vice libit, nez vyjedou. A socialne vyspele zvire proste pozna , zema pred sebou lidske stene, a podle toho utoci.