Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.165.217
Dobrý den všem,
nedá mi to nevložit sem varování před laxností některých veterinářů.
Náš pejsek měl posledních 3/4 roku zjevné trápení.
Běhali jsme opakovaně na veterinu,pak veterináře i změnili ,ale nic.
Nejdříve na nás koukali,jako že na něm hledáme mouchy.
Opakovaně jsme tvrdili, že vidíme,že není v pořádku.
Stálo to spoustu peněz a nic.
Kamarád nám už před pár měsíci radil psa uspat s tím,že nás to stojí tisíce a stejně nakonec o něj přijdeme.
Samozřejmě,že jsme mu patřičně vyhubovali s tím, že až to doporučí veterinář,tak to uděláme,ale dříve ne.
No nakonec,po 3/4 roce trápení a poté,co se stav den ode dne horšil a pes už jen ležel ,celý oteklý, jsme ho po dohodě s veterinářem nechali uspat.
Měl rozsáhlé nádorové onemocnění a metastázy.
Nemůžu se zbavit dojmu,že kdyby byl řádně vyšetřen včas,tak by se dal třeba zachránit.
Za pravdu po této zkušenosti dáváme i druhému kamarádovi,který říká,že pro některé vety není mrtvý pes už pacient a tedy i když ví,která bije, tahají z lidí peníze dokud to jde.
PROTO RADÍM: BUĎTE TVRDÍ A NENECHTE SE ODBÍT - TRVEJTE DŮRAZNĚ NA TOM,ABY BYL PES VYŠETŘEN NA VŠE MOŽNÉ I NEMOŽNÉ !!! TŘEBA TAK SVÉHO PSA ZACHRÁNÍTE.
Nám už zbyl jen smutek po členu rodiny a oči pro pláč.
Nebudem sem psát žádná jména, jen tímto chceme upozornit na to,že občas by člověk měl být asi neodbytný a otravný nebo si nechat poradit nějakého veta , s kým mají ostatní chovatelé dobré zkušenosti.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.224.4
No, podle mne byste nádorové onemocnění nevyléčili ani kdyby ho veterinář diagnostikoval o nějaký ten měsíc dříve, jen jste ho třeba opravdu mohli nechat uspat třeba o měsíc nebo 2 dříve, a tím několik tisíc ušetřit, kdyby jste to věděli, že to je rakovina - že léčba vlastně už nemá smysl.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.1.3
To je mi líto.
Naše první KAO byla od puberty dost nemocná - nakonec se zjistilo, že má silnou alergii na kvetoucí trávy a další. tak se musela v létě koupat, mazat, atd. ale zvládali jsme to. V 7 letech šla a najednou sebou doslova praštila o zem, po chvíli vstala, rozkoukávala se a normálně zas šla. Vzhledem k jejímu chatrnému zdraví náročná vyšetření nepřicházela v úvahu. Asi za půl roku začala padat i několikrát denně a smečka už ji odmítala - museli jsme ji oddělovat. Začala se ztrácet před očima, tak jsme zavolali veterináři, že už to ukončíme, aby se netrápila. Přijel a když viděl, že se podrbala na 3 nohách a neupadla řekl, že by to ještě zkusil. Za 10 dní nám umřela. Jediné, co si do teď říkáme, zda netrpěla ..i tak si ale vážím našeho veterináře za to, že na rovinu řekne, že to nemá cenu, že to zvířeti nepomůže a "nevyhodíme" x tisíc nebo že by to zkusil, že si myslí, že má mazlík ještě naději. Je pravda, že máma se s ní zná už skoro 20 let, tak možná je to i o tom. Navíc sám měl nemocnou fenu a musel ji přes léčbu v 5 letech utratit, tak už ví, co to dělá se zvířetem i pánem.
