Cane corso agresivní na psy?

Souhlasím s výše řešeným,najděte si cvičák nebo cvičitele,co mají zkušenosti s molosy. většina molosů psů samců nemá rádo jiné samce, a pak je to jen o výchově a poslušnosti,abyste měla jistotu,že bude v přítomnosti jiných psů natolik ovladatelný, aby se nestal průser. Na tahání pořiďte haltinu, psa nepouštějte bez koše a cvičte,cvičte,cvičte,protože nezvládnutý CC je postrach pro okolí a poukázka na psychiatrii pro majitele. Btw co znám CC tak mají okolo 60 kilo, těch 80 už se mi zdá teda dost,pokud není nějak moc přerostlý,to ale jen tak na okraj

souhlasím.

Moje zkušenost se "zkaženým" Dobrmanem co útočil na každého psa. Naučila jsem povel sedni a lehni. Sedni se u nás neosvědčil protože pes na jiného psa stejně vylítnul. Jak se k nám blížil cizí pes (na vodítku) šla jsem kus stranou a dala psovi povel lehni a musel v něm vydržet než nás pes minul. Dala jsem povel sedni nebo k noze (chůze) a šlo se dál. Pes se nesměl bez povelu zvednout (cvičili jsme stejně lehni i bez cizího psa na každé procházce). Dnes jde pes bez vodítka a pokud se blíží jiný pes jen ho přidržím za obojek a jak se mineme psa pouštím a ten si "kolegy" nevšímá. Trvalo nám učení sice dlouho, ale vyplatilo se. Pokud by stál nebo by jsme šli skočil by po "sokovi", takto jsem mu to ztížila. Určitě se Vám tady ozvou i cvičitelé kteří budou vyvracet můj postup protože tím že pes leží je jako by podřízený, ale já bych řekla že je to o poslušnosti a ne o podřízenosti když se ti psi míjí ve vzdálenosti cca 5 metrů od sebe.

pro 115.136
- vyvracet to může jen tzv. "psýcholog"
Povel lehni - pro nás je stejně důležitý jako přivolání .
Učila jsem odmala , hojně úspěšně používala .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
souhlasím.

Moje zkušenost se "zkaženým" Dobrmanem co útočil na každého psa. Naučila jsem povel sedni a lehni. Sedni se u nás neosvědčil protože pes na jiného psa stejně vylítnul. Jak se k nám blížil cizí pes (na vodítku) šla jsem kus stranou a dala psovi povel lehni a musel v něm vydržet než nás pes minul. Dala jsem povel sedni nebo k noze (chůze) a šlo se dál. Pes se nesměl bez povelu zvednout (cvičili jsme stejně lehni i bez cizího psa na každé procházce). Dnes jde pes bez vodítka a pokud se blíží jiný pes jen ho přidržím za obojek a jak se mineme psa pouštím a ten si "kolegy" nevšímá. Trvalo nám učení sice dlouho, ale vyplatilo se. Pokud by stál nebo by jsme šli skočil by po "sokovi", takto jsem mu to ztížila. Určitě se Vám tady ozvou i cvičitelé kteří budou vyvracet můj postup protože tím že pes leží je jako by podřízený, ale já bych řekla že je to o poslušnosti a ne o podřízenosti když se ti psi míjí ve vzdálenosti cca 5 metrů od sebe.

nene, naopak, přátelský ale sebejistý dominantní pes, když potká druhého menšího, může si lehnout, aby... sakryš, ta správná formulace... prostě aby působil přátelsky, nevím jak to mám lépe popsat ale to je samo pes, co se chce seznámit a je přátelsky naladěn

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nene, naopak, přátelský ale sebejistý dominantní pes, když potká druhého menšího, může si lehnout, aby... sakryš, ta správná formulace... prostě aby působil přátelsky, nevím jak to mám lépe popsat ale to je samo pes, co se chce seznámit a je přátelsky naladěn

Jo, přesně tak, lehnutí nemusí mít nic společného s podřízeností. Doporučuju knihu od Turid Rugaas "Konejšivé signály".

Pro zadavatelku: souhlasím s tím, co už tu padlo. Nemůžete očekávat, že váš pes bude druhé psy-samce milovat a hrát si s nimi, ale měl by mít poslušnost zvládnutou natolik, aby byl schopný je ignorovat. A dejte mu pořádný koš, jednak kvůli bezpečnosti, a navíc i vy budete klidnější a sebejistější, když budete vědět, že se nemůže nic stát.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,

Mám 14ti měsíčního cane corso, psa. Je hrozně milý, přátelský a mazlivý ke všem lidem, ale v poslední době začínám mít obavy o jeho chování vůči jiným psům. Nikdy psy na procházkách nemíjel bez povšimnutí, vždy měl tendence mě na ně tahat, ale bylo to takové spíše přátelské, chtěl si hrát a nedělalo mi větší problémy vždy situaci zvládnout. Jenže teď je to jiné, pokud se do vzdálenosti bližší než několik málo metrů od něj, dostane jiný pes, v nejhorším případě samec většího plemene je zle. Začne se chovat naprosto nezřízeně, vůbec ho nepoznávám..:( Abych vám to přibížila, můj pes dorostl do velikosti zhruba 70-80 kg, ja vážím 55, myslím, že můžu říct, že mě na povel poslouchá, je to molos takže mu to někdy trvá, ale vždy trvám na tom, aby povel splnil. Procházky probíhají v pohodě, jde mi většinou hezky u nohy, ale když potkáme kousek od nás jiného psa má prostě zatmění a já mám občas velký problém. Začínám z toho být nervózní, z toho že ho neudržím a co se může stát. NIKDY nikoho nepokousal, ale při jeho velikosti a síle.. Co by ste mi poradili?

pro případ vašeho fyzického selhání mu pořiďte košík,protože by asi nebylo jen tak s vaší váhou ho z nějkaýho psa sundat...

"mě na povel poslouchá, je to molos takže mu to někdy trvá, ale vždy trvám na tom, aby povel splnil"

:-)
bych radila ho:
1. prestat omlouvat, ze je moloss a proto muze byt zpomaleny.
Povel lehni či prestan na voditku u nohy, kdyz Vas pes plne vnima - fakt nepotrebuje 3 vteriny na to, aby mu to doslo do mozku ani u molosse. On nechce, ne ze nemuze -ma uz jine zajmy nez vas pozadavek.
Kdyz je pes rozbehnuty ci uz v tranzu -je to horsi, proto je treba velet / ci odvezt pozornost na sebe zavcas, dokud jeste vnima.
K tomu - jak tady jiz radi - najit nejaky vhodny cvicak - hlavne teda pro cviceni Vas.
Na tom tady cvicaku je preci jen moznost relativne bezpecne natrenovat hafo situaci - psi se znaji, lidi jsou alespon trochu pouceni, je to ohrazeny zabezpeceny prostor.
Naucite se tam na tom psovy vnimat ten okamzik/vzdalenost od psa, kdy vam jeste zareaguje na pokyn bez pouziti sily - nebude jeste natolik vytoceny, aby nereagoval.

pak jak uz tu zaznelo 2. kosik + 3. dobrou pojistku na skody zpusobene psem - tohle "hovadko" muze ublizit i zajisteny.

a - 4. pri porizovani psa trosku sebereflexe -mam fyzicky na to, psa velkeho plemene zvladnou? se teda rovnou omlouvam za OT , ale tohle jsem proste musela. co budete delat, az bude potrebovatnejake neprijemne osetreni od veta? vsechno pod narkozou?

První rada - mějte ho s košíkem - vždy a všude, za prvé s ohledem na ostatní, za druhé, jak už tu někdo psal, může vám to trochu zvýšit sebevědomí v tom, že je menší pravděpodobnost, že se něco může stát a že ho máte lépe pod kontrolou. Já osobně bych na psa trochu přitvrdila, netolerovala mu jen tak něco, např. povel má splnit hned, ne až se laskavě pán rozmyslí. Obvykle je důslednost jedna z hlavních cest k úspěchu.
Taky mám psa, který se s jinými psi nesnese, dokonce ani s dominantnějšími fenami, do dvou let byl úplně v poho, pak dospěl a bylo to, ale nedovolí si vyjet jen tak po psovi, to teda netoleruji v žádném případě. Když začne jiný pes vyjíždět po něm, tak vidím, že je vytočený, zabrblá si, ale že by se mi začal vzpínat na vodítku a řval, to si nedovolí, protože ví, že by bylo zle.
Ještě k těm košíkům, teď to myslím všeobecně, nechápu proč někteří lidi tak strašně nechtějí mít na svých psech košík, když si na něj pes zvykne, což je otázka chvilky, tak o něm ani neví. Moji psi košík milují, když ho vezmu do ruky, cpou do něj hlavu, protože ví, že se jde na vycházku.

Díky za rady..!! Abych řekla pravdu, problém možná bude v tom, že ke mně můj pes nemá asi nějaký extra respekt. Výchovu sem nikdy neubírala nějakým přehnaně autoritativním směrem, spíše sem na něj šla kamarádsky a s láskou. V rodinném kruhu i mezi cizími lidmi je to zlatíčko a já na něj asi ani neumím být příliš tvrdá.
Při procházkách jsem stále ve střehu a většinou si všimnu blížícího se psa dríve než on, v tu chvíli se snažím převést pozornost na mě, což se mě daří většinou jen do té doby než ho zpozuruje i on, pak už většinou nemám šanci a musím situaci řešit tak, že ho prostě pevně chytnu za obojek a čekám než pes kolem nás projde nebo jej táhnu pryč. Záleží vždy na situaci, na některé psy nerauguje tak přehnaně jako na jiné.. Náhubek většinou nenosíme, ale začala sem teď častěji používat ohlávku, protože je na ni lépe ovladatelný..
Nejsem si ani zcela jistá, jestli je to od něj skutečně agresivita, nikdy sem se s ním neocitla v situaci, kdy bych musela řešit nějaký opravdový útok, na to , že tihle psi mají být výborní hlídači a obránci si myslím, že by případné zlodějě do domu klidně pustil a ještě je přivítal..
Příznávám, ze nejsem nijak zkušený kynolog, pořídila jsemi si cana corso, protože jsem po molosovi velmi toužila, ale snažila jsem se předtím zároveň dozvědět o nich co nejvíce, ohledně jejich výchovy, povahy apod., proto bych také nechtěla tento problem nějak podceňovat..Přecijen si uvědomuji, že je to obrovský a silný pes, jak už tu bylo zmíněno, vím že standard tohoto plemene je okolo 50 kg, a ten můj jej dost výrazně přerostl i když jej nepřekrmujeme a není nijak obezní, viděla jsem oba dva rodiče a rozdodně nebyli těchhle rozměrů :) proto mi občas dělá opravdu velké problémy jej udržet a majitelé jiných psů na nás vyděšeně hledí, což chápu :(
Ještě bych dodala, že jeden můj známý si před časem pořídi tohle plemeno také. Je o několik měsíců mladší než náš, je vzorný a poslouchá ho naslovo. Zároveň vím, že kamarád šel na něj od mala vemi tvrdě, nikdy nic neodpustil a nezdráhal se použít fyzických trestů a psa občas zbil. Já tenhle jeho přístup vždy odsuzovala, jenže teď vidím, jak je jeho pes skvělě vycvičený, bezproblémový a nikdy by si nedovolil jakékoiv nažádoucí chování..to na něj opravdu musím být takhle tvrdá?

Jak tak nad tím přemýšlím, napadla mě ještě další věc, která mě celou dobu trochu zaráží. Narozdíl od jeho nepříčetného chování vůči psům mě překvapuje jeho velmi přátelské chování vůči všem lidem. Každou návštěvu u nás doma dost přehnaně vítá, nedávno u nás zvonil cizí muž (instalater), byla jsem zrovna ve sprše takže jsem, delší dobu neotvírala a ten chlap si prostě otevřel dveře a vešel do domu, pes se na něj přiřítil a začal jej olizovat a vítat. Nemám to v praxi nijak ověřené, ale jsem si skoro jistá, že kdyby mě někdo napadnul, vůbec nijak by nezakročil a musela bych spiš bránit já jeho. Prostě je ke všem cizím lidem hrozně vstřícný, což mi k jeho plemeni příliš nejde. Rozhodně jsem si jej nepořídila na nějaké machrování, že mám pořádnýho zabijáka, ale docela bych ocenila, kdyby si začal více hlídat "své lidi a svůj domov", tak abych měla pocit, že mě můj pes dokáže ochránit, protože fyzicky na to přece určitě má. Můžu očekávat, že se v něm tyto pudy teprve časem projeví nebo bych to mohla sama nějak podpořit?

. . ...to na něj opravdu musím být takhle tvrdá?

- ohýbej mě mamko , dokud jsem já Janko
až já budu Jano , neohneš mě mámo . . . .

- a bez náhubku ? . . .

"to na něj opravdu musím být takhle tvrdá?"

ne. staci byt dusledna a citelna.
pokud si pes sveho pana vazi! tj. pokud ma ten pes jistotu - znalost, ze pan ma vzdycky pravdu a vzdycky dosahne sveho - pak proste jen prijme fakt, ze sefuje pan, podridi se - ale hlavne spolupracuje.

A to jde docilit jak po dobrem, tak po zlem.
Odkud jste?

PS: O tom, ze CC jsou skveli hlidaci mluvi hlavne jejich plemenny standart. o tech, co jsem zatim potkala/slysela musim rict, ze ten plemenny standart asi necetli, neb se podle toho nechovaji - a muj ciste osobni nazor je, ze CC hlidani vrozene nema. jako starsi trochu hlidat zacnou - ale respekt budi hlavne zjevem, ne chovanim.
Chovani skutecnych hlidacu -mj. prirozena odtazitost, neduvera k cizim a pritom sebejistota a nadhled - to tam proste neni.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak tak nad tím přemýšlím, napadla mě ještě další věc, která mě celou dobu trochu zaráží. Narozdíl od jeho nepříčetného chování vůči psům mě překvapuje jeho velmi přátelské chování vůči všem lidem. Každou návštěvu u nás doma dost přehnaně vítá, nedávno u nás zvonil cizí muž (instalater), byla jsem zrovna ve sprše takže jsem, delší dobu neotvírala a ten chlap si prostě otevřel dveře a vešel do domu, pes se na něj přiřítil a začal jej olizovat a vítat. Nemám to v praxi nijak ověřené, ale jsem si skoro jistá, že kdyby mě někdo napadnul, vůbec nijak by nezakročil a musela bych spiš bránit já jeho. Prostě je ke všem cizím lidem hrozně vstřícný, což mi k jeho plemeni příliš nejde. Rozhodně jsem si jej nepořídila na nějaké machrování, že mám pořádnýho zabijáka, ale docela bych ocenila, kdyby si začal více hlídat "své lidi a svůj domov", tak abych měla pocit, že mě můj pes dokáže ochránit, protože fyzicky na to přece určitě má. Můžu očekávat, že se v něm tyto pudy teprve časem projeví nebo bych to mohla sama nějak podpořit?

Můj pes taky psi nesnáší a lidi miluje, ale na druhou stranu věřím tomu, že kdyby mě někdo napadl, tak by mě tvrdě bránil.
Pes se mi poprvé projevil, jak u něj začínala puberta, jednoho dne, bylo mu asi 8 měsíců, mě kousl do ruky, "vyříkali" jsme si to a byl klid. Je hodně dominantní a sebevědomý pes, co se týče výcviku, tak po zlém je s ním špatné pořízení, to jdeme do konfliktu (je to výjimečně, protože ho cvičení baví a spolupracuje), ale když je potřeba, tak (s prominutím) prostě dostane přes držku. Proto mě zaráží, když občas na některých diskuzích čtu, hlavně psa nebijte, netrestejte, všechno jde po dobrém, apod. Věřte mi, že ne vždy a u každého psa, tohle napíše jen člověk, který nikdy takového psa neměl a neví, o co jde. Nechci nikoho navádět, aby svého psa bil, nejdůležitější je stejně ta psychická převaha a přirozená autorita. Každý zná svého psa nejlíp, proto slepě nekopírujte, co vám kdo napíše, nebo řekne a přemýšlejte, co na vašeho psa platí, možná se s ním domluvíte i po dobrém, ale možná taky ne. Držím pěsti

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Můj pes taky psi nesnáší a lidi miluje, ale na druhou stranu věřím tomu, že kdyby mě někdo napadl, tak by mě tvrdě bránil.
Pes se mi poprvé projevil, jak u něj začínala puberta, jednoho dne, bylo mu asi 8 měsíců, mě kousl do ruky, "vyříkali" jsme si to a byl klid. Je hodně dominantní a sebevědomý pes, co se týče výcviku, tak po zlém je s ním špatné pořízení, to jdeme do konfliktu (je to výjimečně, protože ho cvičení baví a spolupracuje), ale když je potřeba, tak (s prominutím) prostě dostane přes držku. Proto mě zaráží, když občas na některých diskuzích čtu, hlavně psa nebijte, netrestejte, všechno jde po dobrém, apod. Věřte mi, že ne vždy a u každého psa, tohle napíše jen člověk, který nikdy takového psa neměl a neví, o co jde. Nechci nikoho navádět, aby svého psa bil, nejdůležitější je stejně ta psychická převaha a přirozená autorita. Každý zná svého psa nejlíp, proto slepě nekopírujte, co vám kdo napíše, nebo řekne a přemýšlejte, co na vašeho psa platí, možná se s ním domluvíte i po dobrém, ale možná taky ne. Držím pěsti

Naprosto souhlasím,na psa (na žádnou živou bytost,o) bych vživotě ruku nevztáhla, jsem pro důraznost a DŮSLEDNOST. Ale někdy je potřeba žít v soulad s přírodou, pokud nemám u psa dostatečnou autoritu a chci být vůdce smečky, pak v přírodě ve smečce prostě jeden jednu přes hřbet dostane..... A protože to neumím, dávat přes hřbet a snažím se "jen" být důsledná musím volit vhodné plemeno.

Ještě k tomu hlídání.Mám hovawarta, tedy taky molosse a do dvou let k nám na dvůr mohl kdokoli, každého přivítal.Okolo druhého roku se vše změnilo, pokud nedovolíme mi, tak na dvůr cizí nesmí.Moloss holt dospívá později.Před tímto plemenem jsem měla kříženou fenku z útulku, typu maličko NO, taky tak velkou, ale dobračku, která by radši kousla sebe, neřž jakéhokoli člověka.Přesto, když se za svůj 13 a půl roku dlouhý život 2x ocitla v situaci, kdy se jednalo o obranu mojí a jednou o zloděje v baráku(v noci, spala v kuchyni), zakročil tento dobráckyý pes s takovou rozhodností a razancí, jak pes k hlídání cvičený celý život, a bez váhání.

Dobrý den, okamžitě vyhledejte kvalitní cvičák, kde mají zkušenost s mollosy a se psem pracujte. Naučte jej prefektní odložení, poutat jej na sebe... Máte psa bez PP, tudíž kdo ví, co v tom je, když má pes 80kg!! Může být CC přerostlý, ale tohle... Je škoda, když jste si tolik o psech zjišťovala, že jste si nezjistila i více o výcviku a přístupu k těmto psům. MUSITE být důsledná, ono to půjde, uvidíte, jen začněte pracovat. Vemte co nejlepší dobroty a trénujte, trénujte a trénujte. Náhubek tam, kde se pohybují i jiní psy je samozřejmostí, když svého psa nezvládáte! Jinak, kdo tady psal, že CC nehlídá.. No, tak ráda Vás vyvedu z omylu. Pravý CC hlídá svůj pozemek velice dobře! Ano, lidi miluje a nechá si téměř vše, ale to se týká těch, kteří jsou majitelem ,,dovoleni". Takže suďte jen plemeno, které dobře znáte, ne dle dvou, tří jedinců.. Zadavatelce držím pěsti, to zvládnete, i bez bití. Jen být důsledná, vyžadovat přesné splnění povelu, zaměstnávat mu hlavu i tělo a naučit jej, že Vy jste středobod vesmíru... Hodně štěstí.

"No, tak ráda Vás vyvedu z omylu. Pravý CC hlídá svůj pozemek velice dobře!"

O.K. tak ja to teda doma vyridim, ze ma to moje CC bud hlidat nebo vratit PP

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,

Mám 14ti měsíčního cane corso, psa. Je hrozně milý, přátelský a mazlivý ke všem lidem, ale v poslední době začínám mít obavy o jeho chování vůči jiným psům. Nikdy psy na procházkách nemíjel bez povšimnutí, vždy měl tendence mě na ně tahat, ale bylo to takové spíše přátelské, chtěl si hrát a nedělalo mi větší problémy vždy situaci zvládnout. Jenže teď je to jiné, pokud se do vzdálenosti bližší než několik málo metrů od něj, dostane jiný pes, v nejhorším případě samec většího plemene je zle. Začne se chovat naprosto nezřízeně, vůbec ho nepoznávám..:( Abych vám to přibížila, můj pes dorostl do velikosti zhruba 70-80 kg, ja vážím 55, myslím, že můžu říct, že mě na povel poslouchá, je to molos takže mu to někdy trvá, ale vždy trvám na tom, aby povel splnil. Procházky probíhají v pohodě, jde mi většinou hezky u nohy, ale když potkáme kousek od nás jiného psa má prostě zatmění a já mám občas velký problém. Začínám z toho být nervózní, z toho že ho neudržím a co se může stát. NIKDY nikoho nepokousal, ale při jeho velikosti a síle.. Co by ste mi poradili?

Naprosto normální u cane corso. Dominantní, sebejisté plemeno. Ve čtrnácti měsících ještě není mentálně dospělý, tudíž je ještě čas, ale věci jako cuknout s vodítkem ve stylu "nesmíš" byste měla s cc trénovat již dříve. Teď ho prostě nepřetáhnete a on to moc dobře ví. Je v pubertě, takže to bude zkoušet. Mezi psy určitě košík a trénovat poslušnost.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Naprosto normální u cane corso. Dominantní, sebejisté plemeno. Ve čtrnácti měsících ještě není mentálně dospělý, tudíž je ještě čas, ale věci jako cuknout s vodítkem ve stylu "nesmíš" byste měla s cc trénovat již dříve. Teď ho prostě nepřetáhnete a on to moc dobře ví. Je v pubertě, takže to bude zkoušet. Mezi psy určitě košík a trénovat poslušnost.

Cukání vodítkem a zákazové povely psa nevychovají. Je lepší ho dobře socializovat na psy a lidi, vést ho k chování žádoucímu, směrovat, motivovat. Proto je lepší nelézt na cvičáky, kde k tomu mají výše uvedený přístup.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Cukání vodítkem a zákazové povely psa nevychovají. Je lepší ho dobře socializovat na psy a lidi, vést ho k chování žádoucímu, směrovat, motivovat. Proto je lepší nelézt na cvičáky, kde k tomu mají výše uvedený přístup.

Dobře. A teď konkrétně: jak byste postupovala u tohoto 14ti měsíčního molossa?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Cukání vodítkem a zákazové povely psa nevychovají. Je lepší ho dobře socializovat na psy a lidi, vést ho k chování žádoucímu, směrovat, motivovat. Proto je lepší nelézt na cvičáky, kde k tomu mají výše uvedený přístup.

Já měla psa vychovanýho .
Když jsem mu potřebovala vysvětlit , že to tedy néé a povel mu nestačil , klidně jsem cukla - důrazně škubla .
Neublížilo mu to ani na těle , ani na duši .
Pochopil , že to myslím vážně .
Ani jsme nemuseli volat psychology . . . .
Cvičák miloval do pozdního věku .

Jsem zadavatelka. Zákazové povely opravdu moc neplatily. Já jsem ho samozřejmě toto chování snažila odnaučit už odmala. Vždy, když jsme šli kolem psa, tak jsem mu nedovolovala, aby se takto choval. Původně reagoval na všechno..na lidi, na auta, na všechno živé.. Zůstali mu jen ti psi no a vlastně i kočky, někdy ptáci.. včera jsme třeba potkali ježka, to se zas mohl zbláznit. Jenže když byl menší dalo se to v klidu zvládnout, teď, s jeho váhou je to někdy fakt boj.. On je celkově mimo domov dost svéhlavý a chce si prosadit svou. Záleží vždy na situaci. Pokud si ho ten druhý pes nevšímá, tak na něj většinou jen tak tahá a kňučí. Ale když třeba procházející pes jen štěkne nebo prostě udělá na něj nějaké gesto (což se stává většinou), tak po něm začne šíleně startovat. Když na něj štěká pes za plotem, tak se mu vždy vymočí před domem.
Strašne bych si přála, aby se nám to jednou podařilo odstranit a mohla ho vzít aspoň v některých místech na volno, ale zatím je to úplně nemyslitelné..:(

Především bych Vám, zadavatelko, poradila nechodit ven na vycházky bez košíku. A také se snažit psa za agresivitu náležitě potrestat, jinak se takto bude chovat už pořád.

Mám cane corso fenku 5 let, brali jsme si jí v roce, hodná, milovala lidi i psy, pak do naší rodiny přibyl dospělý dobrman, od té doby by sejmula každého psa, kterého potká. Věřím zadavatelce, že se psem na vodítku bojuje, aby ho zvládla , ale popravdě vždy musím počítat s tím, že ten můj pejsek nemusí být jak beránek a pořizovat si psa také vzhledem k fyzickým předpokladům. K tomu Vašemu známému - fyzické tresty u molossů jsou zbytečné, jsou to svéhlaví psi a na naši čubu platí, když na ni zařvu. Pes má mít z vás respekt a ne strach. Právě ten dobrman, který k nám přibyl , byl v té době cca 1,5 roku starý. Ze začátku , když si budoval postavení ve smečce, tak na nás zkoušel vrčení apodob. Stačilo na něj zařvat a položit ho na záda. Jednou jsem se neudržela a vzala ho vodítkem, strachy se počůral a pak přede mnou utíkal. Od štěněte byl v útulku, pak týraný lidma, co si ho vzali, teĎ je ten nejvděčnější a nejhodnější pes pod sluncem. Takže rada, né fyzické tresty, na cvičák , košík a socializovat. Nebo se domluvit s pár známými , vzít psy s košíky a jít na společnou procházku , třeba do polí, ale potkat se bez vodítek, aby si ten Váš frajer nebyl jistej, že Vás má za zadkem. Ještě doporučuju vzít s sebou nějakého kamaráda při síle, aby Vám se psem pomohl, kdyby došlo ke konfliktu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám cane corso fenku 5 let, brali jsme si jí v roce, hodná, milovala lidi i psy, pak do naší rodiny přibyl dospělý dobrman, od té doby by sejmula každého psa, kterého potká. Věřím zadavatelce, že se psem na vodítku bojuje, aby ho zvládla , ale popravdě vždy musím počítat s tím, že ten můj pejsek nemusí být jak beránek a pořizovat si psa také vzhledem k fyzickým předpokladům. K tomu Vašemu známému - fyzické tresty u molossů jsou zbytečné, jsou to svéhlaví psi a na naši čubu platí, když na ni zařvu. Pes má mít z vás respekt a ne strach. Právě ten dobrman, který k nám přibyl , byl v té době cca 1,5 roku starý. Ze začátku , když si budoval postavení ve smečce, tak na nás zkoušel vrčení apodob. Stačilo na něj zařvat a položit ho na záda. Jednou jsem se neudržela a vzala ho vodítkem, strachy se počůral a pak přede mnou utíkal. Od štěněte byl v útulku, pak týraný lidma, co si ho vzali, teĎ je ten nejvděčnější a nejhodnější pes pod sluncem. Takže rada, né fyzické tresty, na cvičák , košík a socializovat. Nebo se domluvit s pár známými , vzít psy s košíky a jít na společnou procházku , třeba do polí, ale potkat se bez vodítek, aby si ten Váš frajer nebyl jistej, že Vás má za zadkem. Ještě doporučuju vzít s sebou nějakého kamaráda při síle, aby Vám se psem pomohl, kdyby došlo ke konfliktu.

Určitě ne fyzické tresty, určitě ne pokládání na záda a podobná agrese. Ten styl výchovy pak vede k tomu, že je třeba ten "kamarád při síle".

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám cane corso fenku 5 let, brali jsme si jí v roce, hodná, milovala lidi i psy, pak do naší rodiny přibyl dospělý dobrman, od té doby by sejmula každého psa, kterého potká. Věřím zadavatelce, že se psem na vodítku bojuje, aby ho zvládla , ale popravdě vždy musím počítat s tím, že ten můj pejsek nemusí být jak beránek a pořizovat si psa také vzhledem k fyzickým předpokladům. K tomu Vašemu známému - fyzické tresty u molossů jsou zbytečné, jsou to svéhlaví psi a na naši čubu platí, když na ni zařvu. Pes má mít z vás respekt a ne strach. Právě ten dobrman, který k nám přibyl , byl v té době cca 1,5 roku starý. Ze začátku , když si budoval postavení ve smečce, tak na nás zkoušel vrčení apodob. Stačilo na něj zařvat a položit ho na záda. Jednou jsem se neudržela a vzala ho vodítkem, strachy se počůral a pak přede mnou utíkal. Od štěněte byl v útulku, pak týraný lidma, co si ho vzali, teĎ je ten nejvděčnější a nejhodnější pes pod sluncem. Takže rada, né fyzické tresty, na cvičák , košík a socializovat. Nebo se domluvit s pár známými , vzít psy s košíky a jít na společnou procházku , třeba do polí, ale potkat se bez vodítek, aby si ten Váš frajer nebyl jistej, že Vás má za zadkem. Ještě doporučuju vzít s sebou nějakého kamaráda při síle, aby Vám se psem pomohl, kdyby došlo ke konfliktu.

bez vodítka ???
Vy doporučujete psa, co když vidí jiného psa, tak šílí, tahá a řve, tak ho dát na volno ?
no, doufám, že to zadavatelka neudělá, neb 80 kg pes dokáže jiného zabít i s košem ...

Zadavatelko: dejte psu koš, běžte na cvičák a makejte na tom, aby vás pes bral. Až dospěje, tak ho neudržíte a budete platit za nějakého zabitého chudáka psa, co ho náhodou potkáte ...

Nevidím na tom agresi, pokud stáhnu psa za obojek k zemi a položím ho na záda. Pro cane corso jsou ideální košíky jako na medvědy, kožené, nehádám se, jestli je možné tímto košíkem zabít, psala jsem zadavatelce, ať maže se psem na cvičák, měla tam být už dávno. Byla jsem na dvou cvičácích a vždy se tam psi pouštěli na volno s košíky. Každopádně nechápu, proč si lidi absolutně bez zkušeností pořizují molossy a ještě mají o 30kg míň než pes. Koukněte se kolik takových psů končí v útulcích. Mám 2x tolik co naše čuba a mám co dělat, abych ji ustála, když potkáme psa, který jí nesedne. Jak jsem psala na psy zvyšuju hlas, ale neřežu je. Pokud budete řezat molosse, zatvrdí se a stejně tím houby získáte,takže si z kamaráda příklad neberte.

Nevidím na tom agresi, pokud stáhnu psa za obojek k zemi a položím ho na záda. Pro cane corso jsou ideální košíky jako na medvědy, kožené, nehádám se, jestli je možné tímto košíkem zabít, psala jsem zadavatelce, ať maže se psem na cvičák, měla tam být už dávno. Byla jsem na dvou cvičácích a vždy se tam psi pouštěli na volno s košíky. Každopádně nechápu, proč si lidi absolutně bez zkušeností pořizují molossy a ještě mají o 30kg míň než pes. Koukněte se kolik takových psů končí v útulcích. Mám 2x tolik co naše čuba a mám co dělat, abych ji ustála, když potkáme psa, který jí nesedne. Jak jsem psala na psy zvyšuju hlas, ale neřežu je. Pokud budete řezat molosse, zatvrdí se a stejně tím houby získáte,takže si z kamaráda příklad neberte.

- představuju si např. policejního psovoda na vycházce ,
jak dává psa na záda
(je tohle normální ?)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevidím na tom agresi, pokud stáhnu psa za obojek k zemi a položím ho na záda. Pro cane corso jsou ideální košíky jako na medvědy, kožené, nehádám se, jestli je možné tímto košíkem zabít, psala jsem zadavatelce, ať maže se psem na cvičák, měla tam být už dávno. Byla jsem na dvou cvičácích a vždy se tam psi pouštěli na volno s košíky. Každopádně nechápu, proč si lidi absolutně bez zkušeností pořizují molossy a ještě mají o 30kg míň než pes. Koukněte se kolik takových psů končí v útulcích. Mám 2x tolik co naše čuba a mám co dělat, abych ji ustála, když potkáme psa, který jí nesedne. Jak jsem psala na psy zvyšuju hlas, ale neřežu je. Pokud budete řezat molosse, zatvrdí se a stejně tím houby získáte,takže si z kamaráda příklad neberte.

Agrese v tom je hodně, řvete na psa a naprosto zbytečně ho pokládáte na záda. Kde je tam vysvětlení, co po něm chcete? Jen ho trestáte - nepřiměřeně - a co dál? Trošku tam něco chyb, ne? Na cvičák, kde se tohle učí a rvavý pes se pouští na volno s košem, bych nešla a výcvikáře někam poslala. To je právě to, že se na cvičákách učí takovéhle polovičatosti, řvaní na psa a tresty a nic dál k tomu. Cvičák vám byl podle vašeho vlastního popisu na pendrek, když jste se tam nenaučila, že napnuté vodítko je spouštěč agrese, že při setkání s jiným psem ho váš pes nesmí napnout. Pak byste za ní nevlála. Proto si myslím, že učit molosa není věcí cvičáku, protože dopadne tak, jak popisujete vy. A to je zatraceně mélo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Agrese v tom je hodně, řvete na psa a naprosto zbytečně ho pokládáte na záda. Kde je tam vysvětlení, co po něm chcete? Jen ho trestáte - nepřiměřeně - a co dál? Trošku tam něco chyb, ne? Na cvičák, kde se tohle učí a rvavý pes se pouští na volno s košem, bych nešla a výcvikáře někam poslala. To je právě to, že se na cvičákách učí takovéhle polovičatosti, řvaní na psa a tresty a nic dál k tomu. Cvičák vám byl podle vašeho vlastního popisu na pendrek, když jste se tam nenaučila, že napnuté vodítko je spouštěč agrese, že při setkání s jiným psem ho váš pes nesmí napnout. Pak byste za ní nevlála. Proto si myslím, že učit molosa není věcí cvičáku, protože dopadne tak, jak popisujete vy. A to je zatraceně mélo.

Je to už Váš třetí příspěvek v této diskuzi, ale opět všeobecný a teoretický. Mohla byste KONKRÉTNĚ popsat, jak postupovat u tohoto 14ti měsíčního CC. Díky.

Měla jsem ten samý problém se psem SAO, váží také víc jak já. Na cvičák jsem nechodila nikdy, u nás je takový ten, kde slyšíte z dálky řvát povely a neutuchající psí štěkot. Když mi dospívající pes začal bezhlavě útočit po psech (některých), začala jsem těmto situcím předcházet tak, že jakmile se "jedlý" pes blížil, můj měl povel K noze a motivace na pamlsek na mě. Za každé i chvilkové ignorování psa odměna. Postupně se to zlepšovalo, dnes je po problému, pes, když vidí cizího, sám mi jde u nohy a kouká na mě :) a cizího psa si po očku hlídá. Samozřejmě chodí s náhubkem a pouštím na volno jen na přehledných místech.

Měla jsem ten samý problém se psem SAO, váží také víc jak já. Na cvičák jsem nechodila nikdy, u nás je takový ten, kde slyšíte z dálky řvát povely a neutuchající psí štěkot. Když mi dospívající pes začal bezhlavě útočit po psech (některých), začala jsem těmto situcím předcházet tak, že jakmile se "jedlý" pes blížil, můj měl povel K noze a motivace na pamlsek na mě. Za každé i chvilkové ignorování psa odměna. Postupně se to zlepšovalo, dnes je po problému, pes, když vidí cizího, sám mi jde u nohy a kouká na mě :) a cizího psa si po očku hlídá. Samozřejmě chodí s náhubkem a pouštím na volno jen na přehledných místech.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je to už Váš třetí příspěvek v této diskuzi, ale opět všeobecný a teoretický. Mohla byste KONKRÉTNĚ popsat, jak postupovat u tohoto 14ti měsíčního CC. Díky.

Proč chcete na dálku návod na něco, s čím se pracuje on-line, kde se psovodovy reakce a chování řídí chováním toho psa, které je v každém případě jiné? Šablony na tohle neexistují a není dobré nějaké tvořit. Pár zásad by bylo - zapracovat na funčkní spolehlivé ovladatelnosti psa, na první povel. Na psa neřvat, neopakovat povely, ale trvat na jejich splnění. Nebýt na psa hrubý, protože pak si pes na hrubost zvykne a bude třeba ten "svalnatý pomocník", o kterém tu byla řeč. Nepooužívat stahovací obojky na stahování, ostnáče a podobné prasečiny. Psovi jednoznačně říct, co dělat má a vyžadovat to, pak nebude moct dělat to, co nemá. Naučit psa, že se nikdy nenapíná vodítko. Naučit to i sebe, protože napnutí vodítka je spouštěč agrese a funguje naprosto opačně - čím víc psovod tahá k sobě, tím víc pes tahá od psovoda k objektu svého zájmu. Když už tu někdo radil psa trestat, měl by být trest přiměřený a včasný, srozumitelný a po něm by mělo následovat nasměrování na žádnoucí činnost.
Zbytek je jednoznačně na ukázku, ne na psaní po netu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Proč chcete na dálku návod na něco, s čím se pracuje on-line, kde se psovodovy reakce a chování řídí chováním toho psa, které je v každém případě jiné? Šablony na tohle neexistují a není dobré nějaké tvořit. Pár zásad by bylo - zapracovat na funčkní spolehlivé ovladatelnosti psa, na první povel. Na psa neřvat, neopakovat povely, ale trvat na jejich splnění. Nebýt na psa hrubý, protože pak si pes na hrubost zvykne a bude třeba ten "svalnatý pomocník", o kterém tu byla řeč. Nepooužívat stahovací obojky na stahování, ostnáče a podobné prasečiny. Psovi jednoznačně říct, co dělat má a vyžadovat to, pak nebude moct dělat to, co nemá. Naučit psa, že se nikdy nenapíná vodítko. Naučit to i sebe, protože napnutí vodítka je spouštěč agrese a funguje naprosto opačně - čím víc psovod tahá k sobě, tím víc pes tahá od psovoda k objektu svého zájmu. Když už tu někdo radil psa trestat, měl by být trest přiměřený a včasný, srozumitelný a po něm by mělo následovat nasměrování na žádnoucí činnost.
Zbytek je jednoznačně na ukázku, ne na psaní po netu.

Díky alespoň za toto. Podotýkám, že nejsem zadavatelka a máme fenu velkého plemene vychovanou. Jen mě ty obecné rady už někdy štvou. Zvlášť v případě této zadavatelky, kdy CC je její první pes . Obecnosti jí asi moc nepomůžou. Hezký zbytek víkendu!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Měla jsem ten samý problém se psem SAO, váží také víc jak já. Na cvičák jsem nechodila nikdy, u nás je takový ten, kde slyšíte z dálky řvát povely a neutuchající psí štěkot. Když mi dospívající pes začal bezhlavě útočit po psech (některých), začala jsem těmto situcím předcházet tak, že jakmile se "jedlý" pes blížil, můj měl povel K noze a motivace na pamlsek na mě. Za každé i chvilkové ignorování psa odměna. Postupně se to zlepšovalo, dnes je po problému, pes, když vidí cizího, sám mi jde u nohy a kouká na mě :) a cizího psa si po očku hlídá. Samozřejmě chodí s náhubkem a pouštím na volno jen na přehledných místech.

Tento postup doporučuju, taky jsem tak učila psa klidu. Teď už jen dám povel k noze a řeknu ať neblbne, trochu si pobrblá a to je vše. Taky člověk furt musí filmovat, jako že se nic neděje, ale přesto být ve střehu. Chce to se psem opravdu makat, nečekat výsledky hned, pořádně vše docvičit. U puberťáka nabitého energií musíte být zvlášť důsledná. Kdyby uměl perfektně povel sedni, tak si sedne za každé situace a hned je pro vás ovladatelnější, proto procvičujte i ty nejzákladnější povely. Denním cvičením do tvrdé molosí lebky musíte něco dostat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Proč chcete na dálku návod na něco, s čím se pracuje on-line, kde se psovodovy reakce a chování řídí chováním toho psa, které je v každém případě jiné? Šablony na tohle neexistují a není dobré nějaké tvořit. Pár zásad by bylo - zapracovat na funčkní spolehlivé ovladatelnosti psa, na první povel. Na psa neřvat, neopakovat povely, ale trvat na jejich splnění. Nebýt na psa hrubý, protože pak si pes na hrubost zvykne a bude třeba ten "svalnatý pomocník", o kterém tu byla řeč. Nepooužívat stahovací obojky na stahování, ostnáče a podobné prasečiny. Psovi jednoznačně říct, co dělat má a vyžadovat to, pak nebude moct dělat to, co nemá. Naučit psa, že se nikdy nenapíná vodítko. Naučit to i sebe, protože napnutí vodítka je spouštěč agrese a funguje naprosto opačně - čím víc psovod tahá k sobě, tím víc pes tahá od psovoda k objektu svého zájmu. Když už tu někdo radil psa trestat, měl by být trest přiměřený a včasný, srozumitelný a po něm by mělo následovat nasměrování na žádnoucí činnost.
Zbytek je jednoznačně na ukázku, ne na psaní po netu.

Tento popis by měl být povinně přidělován ke každému psu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
"mě na povel poslouchá, je to molos takže mu to někdy trvá, ale vždy trvám na tom, aby povel splnil"

:-)
bych radila ho:
1. prestat omlouvat, ze je moloss a proto muze byt zpomaleny.
Povel lehni či prestan na voditku u nohy, kdyz Vas pes plne vnima - fakt nepotrebuje 3 vteriny na to, aby mu to doslo do mozku ani u molosse. On nechce, ne ze nemuze -ma uz jine zajmy nez vas pozadavek.
Kdyz je pes rozbehnuty ci uz v tranzu -je to horsi, proto je treba velet / ci odvezt pozornost na sebe zavcas, dokud jeste vnima.
K tomu - jak tady jiz radi - najit nejaky vhodny cvicak - hlavne teda pro cviceni Vas.
Na tom tady cvicaku je preci jen moznost relativne bezpecne natrenovat hafo situaci - psi se znaji, lidi jsou alespon trochu pouceni, je to ohrazeny zabezpeceny prostor.
Naucite se tam na tom psovy vnimat ten okamzik/vzdalenost od psa, kdy vam jeste zareaguje na pokyn bez pouziti sily - nebude jeste natolik vytoceny, aby nereagoval.

pak jak uz tu zaznelo 2. kosik + 3. dobrou pojistku na skody zpusobene psem - tohle "hovadko" muze ublizit i zajisteny.

a - 4. pri porizovani psa trosku sebereflexe -mam fyzicky na to, psa velkeho plemene zvladnou? se teda rovnou omlouvam za OT , ale tohle jsem proste musela. co budete delat, az bude potrebovatnejake neprijemne osetreni od veta? vsechno pod narkozou?

Nejsem zadavatelka, ale štve mě, když se tu někdo vyjadřuje k tomu, čemu asim moc nerozumí. MOlos je molos, jeho akce a reakce jsou trochu jiné, je tgřeba znát molosy obecně a vlastní plememno zvlášť. Mnoho pejskařů bude tvrdit, že většina molosů je necvičitelná, ostatní zase, že se nemá brát ohled na plemeno. Obojí je podle mého názoru nesmysl. Každý molos je vychovatelný a dokonce cvičitelný, pokud bereme v potaz jeho plemenné odlišnosti a zvláštnosti a výchovu a výcvik jim přizpůsobíme. Chce to se pořádně seznámit s původem a půdvoním určením svého plemena a podle toho pak postupovat při výchově a výcviku. Jde vše, jen to dá xkrát více práce (a zabere času) než u NO. Ale ten výsledek stojí za to - na svého vychovaného a vycvičeného pastevce se pak můžete v pohodě spolehnout. Určitě bych nevyměnila 65kg pastevčí lásky a oddanosti za 100% poslušnost nějakého k tomu určeného služebáka. Jen vždy musím vědět, co si pořizuji, proč a co budu muset udělat pro bezproblémové soužití.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
"mě na povel poslouchá, je to molos takže mu to někdy trvá, ale vždy trvám na tom, aby povel splnil"

:-)
bych radila ho:
1. prestat omlouvat, ze je moloss a proto muze byt zpomaleny.
Povel lehni či prestan na voditku u nohy, kdyz Vas pes plne vnima - fakt nepotrebuje 3 vteriny na to, aby mu to doslo do mozku ani u molosse. On nechce, ne ze nemuze -ma uz jine zajmy nez vas pozadavek.
Kdyz je pes rozbehnuty ci uz v tranzu -je to horsi, proto je treba velet / ci odvezt pozornost na sebe zavcas, dokud jeste vnima.
K tomu - jak tady jiz radi - najit nejaky vhodny cvicak - hlavne teda pro cviceni Vas.
Na tom tady cvicaku je preci jen moznost relativne bezpecne natrenovat hafo situaci - psi se znaji, lidi jsou alespon trochu pouceni, je to ohrazeny zabezpeceny prostor.
Naucite se tam na tom psovy vnimat ten okamzik/vzdalenost od psa, kdy vam jeste zareaguje na pokyn bez pouziti sily - nebude jeste natolik vytoceny, aby nereagoval.

pak jak uz tu zaznelo 2. kosik + 3. dobrou pojistku na skody zpusobene psem - tohle "hovadko" muze ublizit i zajisteny.

a - 4. pri porizovani psa trosku sebereflexe -mam fyzicky na to, psa velkeho plemene zvladnou? se teda rovnou omlouvam za OT , ale tohle jsem proste musela. co budete delat, az bude potrebovatnejake neprijemne osetreni od veta? vsechno pod narkozou?

Kdybyste něco věděli o reflexním oblouku, tak nemůžete napsat, že mu to nemůže trvat tři vteřiny. Klidně může, a pořád je to poslušnost. Poučení lidi na cvičáku? Který byste doporučil/a? Protože moje zkušenost ze cvičáku je právě to, že se dlouhý reflexní oblouk u molosů vykládá jako neposlušnost a pes je za to - naprosto nesmyslně - trestán. Běžně se tam používají silové metody, také nesmyslně a zbytečně. S tím oploceným prostorem souhlasím, ale to je asi tak všechno.
Ošetření u veta není - nebo by být nemělo - o fyzické síle zvládnout psa, ale o důvěře, kdy pes ošetření právě s tou důvěrou vydrží.Nedávno jsem měla možnost sledovat, jak bez násilí, držení a podobně, majitel položil u veta psa, pomazlil a pak mu napíchli kanylu, dali mu kapačku. Byl to molos, nikdo ho nedržel, nepotřeboval košík... O tom to je.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nejsem zadavatelka, ale štve mě, když se tu někdo vyjadřuje k tomu, čemu asim moc nerozumí. MOlos je molos, jeho akce a reakce jsou trochu jiné, je tgřeba znát molosy obecně a vlastní plememno zvlášť. Mnoho pejskařů bude tvrdit, že většina molosů je necvičitelná, ostatní zase, že se nemá brát ohled na plemeno. Obojí je podle mého názoru nesmysl. Každý molos je vychovatelný a dokonce cvičitelný, pokud bereme v potaz jeho plemenné odlišnosti a zvláštnosti a výchovu a výcvik jim přizpůsobíme. Chce to se pořádně seznámit s původem a půdvoním určením svého plemena a podle toho pak postupovat při výchově a výcviku. Jde vše, jen to dá xkrát více práce (a zabere času) než u NO. Ale ten výsledek stojí za to - na svého vychovaného a vycvičeného pastevce se pak můžete v pohodě spolehnout. Určitě bych nevyměnila 65kg pastevčí lásky a oddanosti za 100% poslušnost nějakého k tomu určeného služebáka. Jen vždy musím vědět, co si pořizuji, proč a co budu muset udělat pro bezproblémové soužití.

To je tak nádherně a výstižně napsáno, že bych se pod to zfleku podepsala

Dobrá, díky za rady! Chci se tedy zeptat, jak by ste konkrétně postupovali v situaci, kdy jdete se psem na vodítku, proti vám jde jiný pes. Čím více se přibližujete, tím méně udržuje pes pozornost na mě. Tím více začíná tahat a vzpouzet se. Postupně se začíná vztekat, vrčet, štěkat a plnou silou tahá na psa. Na zákazové povely typu NESMÍŠ atd. opravdu v ten moment příliš nereaguje.

Jinak k těm cvičákům, bydlíme v menším městě. Náš cvičák zde vede jeden policista, který ma zkušennosti s výcvikem možná tak něm. ovčáků. Byla jsem tam se svým psem 2x a stačilo mi.
Tím, že jak už jsem řekla nejsem zkušenný chovatel, nevím jestli je opravdu takový rozdíl při výchově molosů oproti třeba jiným plemenům. Vím však, že cokoliv jsem svého psa učila trvalo podle mě déle než je obvyklé. Musela jsem být hoodně trpělivá. První 2 měsíce na mě jen vrčel, několikrát se po mně ohnal, kousal mě, už jen než jsme si vybudovali nějaký vztah trvalo dlouho, ale nakonec se podařilo. Nejhorší bylo vždycky to tahání. Zhruba 8 měsíců v kuse mě pořád tahal, nejen na psy, ale na všechno. Nezabíralo nic, trvalo mi věčnost než jsem ho (i za pomoci ohlávky) přiměla chodit docela slušně alepsoň na prověšeném vodítku. Možná to není čistě jen o molosech, ale o psu jako o jedinci. Ten náš byl od mala takový hodně nebojácný a tvrdohlavý.
No a k zmiňované sebereflexi při výběru plemene. Je mi 23 let od puberty jsem snila o molosovi a myslím, že pořizovat si pro začátek na několik mnoho let "lehčí" plemeno psa, které třeba ani nechci je hloupost. Stejně by mě to pak nepřipravilo na výchovu molosa.
Ještě bych chtěla říct, že zde popisuju problémově chování, které momentálně řešíme. Náš pes je v mnoha jiných ohledech užasný člen rodiny a jsme moc rádi, že ho máme..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrá, díky za rady! Chci se tedy zeptat, jak by ste konkrétně postupovali v situaci, kdy jdete se psem na vodítku, proti vám jde jiný pes. Čím více se přibližujete, tím méně udržuje pes pozornost na mě. Tím více začíná tahat a vzpouzet se. Postupně se začíná vztekat, vrčet, štěkat a plnou silou tahá na psa. Na zákazové povely typu NESMÍŠ atd. opravdu v ten moment příliš nereaguje.

Jinak k těm cvičákům, bydlíme v menším městě. Náš cvičák zde vede jeden policista, který ma zkušennosti s výcvikem možná tak něm. ovčáků. Byla jsem tam se svým psem 2x a stačilo mi.
Tím, že jak už jsem řekla nejsem zkušenný chovatel, nevím jestli je opravdu takový rozdíl při výchově molosů oproti třeba jiným plemenům. Vím však, že cokoliv jsem svého psa učila trvalo podle mě déle než je obvyklé. Musela jsem být hoodně trpělivá. První 2 měsíce na mě jen vrčel, několikrát se po mně ohnal, kousal mě, už jen než jsme si vybudovali nějaký vztah trvalo dlouho, ale nakonec se podařilo. Nejhorší bylo vždycky to tahání. Zhruba 8 měsíců v kuse mě pořád tahal, nejen na psy, ale na všechno. Nezabíralo nic, trvalo mi věčnost než jsem ho (i za pomoci ohlávky) přiměla chodit docela slušně alepsoň na prověšeném vodítku. Možná to není čistě jen o molosech, ale o psu jako o jedinci. Ten náš byl od mala takový hodně nebojácný a tvrdohlavý.
No a k zmiňované sebereflexi při výběru plemene. Je mi 23 let od puberty jsem snila o molosovi a myslím, že pořizovat si pro začátek na několik mnoho let "lehčí" plemeno psa, které třeba ani nechci je hloupost. Stejně by mě to pak nepřipravilo na výchovu molosa.
Ještě bych chtěla říct, že zde popisuju problémově chování, které momentálně řešíme. Náš pes je v mnoha jiných ohledech užasný člen rodiny a jsme moc rádi, že ho máme..

V žádném případě bych to nenechala dojít až do situace, kdy na vás pes nereaguje. Cílem je být stále ve stavu, kdy vás pes plně vnímá, a tu hranici posunovat blíž a blíž k cizímu psu. Takže se budete muset nějakou dobu vyhýbat místům, kde se k vám druhý pes může dostat blízko, a cvičte někde, kde můžete tuto vzdálenost mít plně pod kontrolou.

Osobně bych použila klikr - jde to samozřejmě udělat i bez něj, ale klikr vyvolává v psovi přímou reflexní reakci, je tedy mnohem účinnější než třeba samotná slovní pochvala. Pes se podívá na druhého psa (který je v dostatečné vzdálenosti, i kdyby to mělo být 200 metrů) - přesně v tu chvíli přijde klik a odměna. V tu chvíli se jeho pozornost přesměruje ze psa na vás, protože očekává odměnu a bere si ji od vás. Toho můžete využít a dát mu nějaký jednoduchý povel, změnit směr chůze, cokoliv. A za provedení zase odměníte. Takže po několika opakováních by měla jeho reakce při spatření psa být to, že se obrátí na vás a očekává povel a odměnu.
No a pak už "jen" tohle celé postupně posouváte blíž k cizím psům.

"MOlos je molos, jeho akce a reakce jsou trochu jiné, je třeba znát molosy obecně a vlastní plememno zvlášť. Mnoho pejskařů bude tvrdit, že většina molosů je necvičitelná, ostatní zase, že se nemá brát ohled na plemeno"

pisu svuj nazor - takze neni treba se nad nim rozcilovat:-)
ohledy je treba brat hlavne na psa jako na jedince/individualitu a tomu je potreba prizpusobit vychovu. plemenna prislusnost je az druhotny faktor. NO muze byt pomaly a moloss zase rychly.
a cvicit a vychovavat se da uplne kazdy pes.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
"MOlos je molos, jeho akce a reakce jsou trochu jiné, je třeba znát molosy obecně a vlastní plememno zvlášť. Mnoho pejskařů bude tvrdit, že většina molosů je necvičitelná, ostatní zase, že se nemá brát ohled na plemeno"

pisu svuj nazor - takze neni treba se nad nim rozcilovat:-)
ohledy je treba brat hlavne na psa jako na jedince/individualitu a tomu je potreba prizpusobit vychovu. plemenna prislusnost je az druhotny faktor. NO muze byt pomaly a moloss zase rychly.
a cvicit a vychovavat se da uplne kazdy pes.

Reflexní oblouk je dost závislý od velikosti psa, i když určitě v rámci plemene existují velké rozdíly. U molose je kolem dvou vteřin, někdy i víc, záleží na únavě, soustředěnosti, vedru, nažranosti a podobně. Určitě vychovat se dá každý pes, jen je třeba vědět, jak s tím pracovat a k čemu to plemeno bylo vyšlechtěno.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kdybyste něco věděli o reflexním oblouku, tak nemůžete napsat, že mu to nemůže trvat tři vteřiny. Klidně může, a pořád je to poslušnost. Poučení lidi na cvičáku? Který byste doporučil/a? Protože moje zkušenost ze cvičáku je právě to, že se dlouhý reflexní oblouk u molosů vykládá jako neposlušnost a pes je za to - naprosto nesmyslně - trestán. Běžně se tam používají silové metody, také nesmyslně a zbytečně. S tím oploceným prostorem souhlasím, ale to je asi tak všechno.
Ošetření u veta není - nebo by být nemělo - o fyzické síle zvládnout psa, ale o důvěře, kdy pes ošetření právě s tou důvěrou vydrží.Nedávno jsem měla možnost sledovat, jak bez násilí, držení a podobně, majitel položil u veta psa, pomazlil a pak mu napíchli kanylu, dali mu kapačku. Byl to molos, nikdo ho nedržel, nepotřeboval košík... O tom to je.

"Kdybyste něco věděli o reflexním oblouku, tak nemůžete napsat, že mu to nemůže trvat tři vteřiny"

muze. ale nemusi.

rychlost reakce na pozadavek psovoda se kazdy pes v prubehu zivota da naucit. proto ta moje poznamka o tom, ze ani moloss nemusi mit tri vterinovou reakci na povel.
zakladem pro velmi rychle a presne reakce je hlavne treba, aby pes CHTEL pokyn splnit. aby k tomu byl veden.

Muzete me presvedcovat o opaku - ze reflexni oblouk je jednou dany a nejde s tim nic delat - ale - asi neuverim:-)
Ze moloss dokaze ve vterince zareagovat na prudky pohyb ( taky podnet ) a jit branit pana - to se bere jako uplne bezna a bleskurychla, chtena reakce psa. tu tady nikdo nezpochybni.
Ale ze zrovna tak rychle muze na jiny podnet udelat neco jineho - to uz se zpochybnuje? :-)

"Poučení lidi na cvičáku? Který byste doporučil/a? Protože moje zkušenost ze cvičáku je právě to, že se dlouhý reflexní oblouk u molosů vykládá jako neposlušnost "

tohle tu pisete uz po nekolikate.
chodite aktivne nekam na cvicak? asi ne. ja ano. s molossem a na vic mist. ale nikdo mi ho za zadne pomale reakce netresta. je to relevantni info? asi ne...

cvicaky a cvicitele na nich nejsou zadne zlo, proti kteremu je treba brojit. je treba vychovavat majitele psu k odpovednosti!
Kdyz vam nekdo rekne -skoc z okna - skocite? NE. tak ja nebudu skrtit sveho psa, kdyz mi to nekdo rekne na cvicaku no....
myslim si - ze kdyz ma clovek zdravy rozum -nikdo cizi mu psa na jakemkoliv cvicaku NEMUZE zkazit.

jen ja jsem odpovedna za sve zvire -nikdo jiny. ja si muzu zkazit. kdyz nekdo skrti sveho psa na voditku na pokyn "cvicitele" -je to chyba majitele psa, ze se toho dopustil. Ne cvicaku, ne okoli. JEN majitele.
Ze majitel nevi, jak se se psem zachazi spravne a nechava si "poradit" ho nijak neomlouva.

Vyhoda cvicaku naopak zustava v tom, ze pomaha s vychovou psa - nemusi se tu jen cvicit. Je to ohrazeny prostor, znali lide, znamy psi - daji se tu pomerne bezpecne simulovat ruzne situace a resit je tam.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V žádném případě bych to nenechala dojít až do situace, kdy na vás pes nereaguje. Cílem je být stále ve stavu, kdy vás pes plně vnímá, a tu hranici posunovat blíž a blíž k cizímu psu. Takže se budete muset nějakou dobu vyhýbat místům, kde se k vám druhý pes může dostat blízko, a cvičte někde, kde můžete tuto vzdálenost mít plně pod kontrolou.

Osobně bych použila klikr - jde to samozřejmě udělat i bez něj, ale klikr vyvolává v psovi přímou reflexní reakci, je tedy mnohem účinnější než třeba samotná slovní pochvala. Pes se podívá na druhého psa (který je v dostatečné vzdálenosti, i kdyby to mělo být 200 metrů) - přesně v tu chvíli přijde klik a odměna. V tu chvíli se jeho pozornost přesměruje ze psa na vás, protože očekává odměnu a bere si ji od vás. Toho můžete využít a dát mu nějaký jednoduchý povel, změnit směr chůze, cokoliv. A za provedení zase odměníte. Takže po několika opakováních by měla jeho reakce při spatření psa být to, že se obrátí na vás a očekává povel a odměnu.
No a pak už "jen" tohle celé postupně posouváte blíž k cizím psům.

"Pes se podívá na druhého psa (který je v dostatečné vzdálenosti, i kdyby to mělo být 200 metrů) - přesně v tu chvíli přijde klik a odměna"

ja se nechci hadat -ale kdyz kliknout, tak ve chvili, kdy se pes podiva na ME. tak, jak to popisujete vy, odmenujete sledovani ciziho psa:-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
"Pes se podívá na druhého psa (který je v dostatečné vzdálenosti, i kdyby to mělo být 200 metrů) - přesně v tu chvíli přijde klik a odměna"

ja se nechci hadat -ale kdyz kliknout, tak ve chvili, kdy se pes podiva na ME. tak, jak to popisujete vy, odmenujete sledovani ciziho psa:-)

Zní to paradoxně, ale opravdu to funguje. Tím, že je pes odměňován za pohled na druhého psa, dochází k zafixování vazby "hele, cizí pes - bude následovat příjemná odměna". Takže místo toho, aby po druhém psu startoval, se jen významně kouká na psa a zpátky na pána s výrazem "Podívej, pes, ty sis ho nevšiml? Já jsem se na něj podíval, zasloužím si odměnu". A tím se zároveň jeho pozornost "přepne" z cizího psa na vás. Cílem hry není, aby se na psa nesměl vůbec ani podívat, ale aby si ho krátkým pohledem ověřil a pak hned zase vnímal vás.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrá, díky za rady! Chci se tedy zeptat, jak by ste konkrétně postupovali v situaci, kdy jdete se psem na vodítku, proti vám jde jiný pes. Čím více se přibližujete, tím méně udržuje pes pozornost na mě. Tím více začíná tahat a vzpouzet se. Postupně se začíná vztekat, vrčet, štěkat a plnou silou tahá na psa. Na zákazové povely typu NESMÍŠ atd. opravdu v ten moment příliš nereaguje.

Jinak k těm cvičákům, bydlíme v menším městě. Náš cvičák zde vede jeden policista, který ma zkušennosti s výcvikem možná tak něm. ovčáků. Byla jsem tam se svým psem 2x a stačilo mi.
Tím, že jak už jsem řekla nejsem zkušenný chovatel, nevím jestli je opravdu takový rozdíl při výchově molosů oproti třeba jiným plemenům. Vím však, že cokoliv jsem svého psa učila trvalo podle mě déle než je obvyklé. Musela jsem být hoodně trpělivá. První 2 měsíce na mě jen vrčel, několikrát se po mně ohnal, kousal mě, už jen než jsme si vybudovali nějaký vztah trvalo dlouho, ale nakonec se podařilo. Nejhorší bylo vždycky to tahání. Zhruba 8 měsíců v kuse mě pořád tahal, nejen na psy, ale na všechno. Nezabíralo nic, trvalo mi věčnost než jsem ho (i za pomoci ohlávky) přiměla chodit docela slušně alepsoň na prověšeném vodítku. Možná to není čistě jen o molosech, ale o psu jako o jedinci. Ten náš byl od mala takový hodně nebojácný a tvrdohlavý.
No a k zmiňované sebereflexi při výběru plemene. Je mi 23 let od puberty jsem snila o molosovi a myslím, že pořizovat si pro začátek na několik mnoho let "lehčí" plemeno psa, které třeba ani nechci je hloupost. Stejně by mě to pak nepřipravilo na výchovu molosa.
Ještě bych chtěla říct, že zde popisuju problémově chování, které momentálně řešíme. Náš pes je v mnoha jiných ohledech užasný člen rodiny a jsme moc rádi, že ho máme..

"První 2 měsíce na mě jen vrčel, několikrát se po mně ohnal, kousal mě, už jen než jsme si vybudovali nějaký vztah trvalo dlouho, ale nakonec se podařilo"

vy teda opravdu nemate typickeho molosse:-(
u vas je to hodne o jedinci, ne o plemeni.
necitim se teda vubec kompetentni na dalku radit - tech "problemku" budete mit vic i kdyz uz ste jich hodne zvladli.
fakt se nenajde nekdo v okoli, kdo by vam poradil, pomohl?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zní to paradoxně, ale opravdu to funguje. Tím, že je pes odměňován za pohled na druhého psa, dochází k zafixování vazby "hele, cizí pes - bude následovat příjemná odměna". Takže místo toho, aby po druhém psu startoval, se jen významně kouká na psa a zpátky na pána s výrazem "Podívej, pes, ty sis ho nevšiml? Já jsem se na něj podíval, zasloužím si odměnu". A tím se zároveň jeho pozornost "přepne" z cizího psa na vás. Cílem hry není, aby se na psa nesměl vůbec ani podívat, ale aby si ho krátkým pohledem ověřil a pak hned zase vnímal vás.

"Cílem hry není, aby se na psa nesměl vůbec ani podívat, ale aby si ho krátkým pohledem ověřil a pak hned zase vnímal vás"

ted uz chapu.
ale se teda stejne trosku bojim vysledku - je to nenaklikany pes.

bych si ten klikr nechala pro zacatek na beznou komunikaci, hrani - naucila bych se s nim, naucila bych psa. posili to jejich vztah - klikr je vzdycky spravedlivy:-).
a az pes i panicek bude vedet o co jde - pak by mozna pomohl i u odstranovani problemu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
"Cílem hry není, aby se na psa nesměl vůbec ani podívat, ale aby si ho krátkým pohledem ověřil a pak hned zase vnímal vás"

ted uz chapu.
ale se teda stejne trosku bojim vysledku - je to nenaklikany pes.

bych si ten klikr nechala pro zacatek na beznou komunikaci, hrani - naucila bych se s nim, naucila bych psa. posili to jejich vztah - klikr je vzdycky spravedlivy:-).
a az pes i panicek bude vedet o co jde - pak by mozna pomohl i u odstranovani problemu.

Omlouvám se, nenapsala jsem, že pes musí být naklikaný, mít na klikr silnou pozitivní reflexní reakci - přišlo mi to samozřejmé, ale máte pravdu, měla jsem to zdůraznit. Díky za připomínku!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zní to paradoxně, ale opravdu to funguje. Tím, že je pes odměňován za pohled na druhého psa, dochází k zafixování vazby "hele, cizí pes - bude následovat příjemná odměna". Takže místo toho, aby po druhém psu startoval, se jen významně kouká na psa a zpátky na pána s výrazem "Podívej, pes, ty sis ho nevšiml? Já jsem se na něj podíval, zasloužím si odměnu". A tím se zároveň jeho pozornost "přepne" z cizího psa na vás. Cílem hry není, aby se na psa nesměl vůbec ani podívat, ale aby si ho krátkým pohledem ověřil a pak hned zase vnímal vás.

to je zajímavá teorie ..
ale co když se pes fixuje na psa s cílem si ho hlídat?
Mluvím o strachové agresi ...
já jsem ted se psme ve fázi, kdy kdyý míjíme psa, nebo se k nám blíží s majitelem ( pes na volno zase jiný postup) , tak si k němu čupnu, dám mu ruku plnou odměn a odměnuji ho za to, že zvládne být v blízkosti cizího psa bez agresivní reakce.
Pes se mi olizuje, otáčí... je nejistej a vím, že kdyby se pes přiblížil, tak vyjede. ( má hodně blbé zkušenosti se psy - jednou málem zabitej psem, několikrát dost pomlácenej a pokousanej cizím psem..) .
Když potkáme souseda, co má psa, tak ze začátku reaguje právě takhle - je napnutej, ocas hore, ale olizuje se, otáčí se ... ale jakmile jdeme zároven , soused jde se psem velde nás, tak se uklidní a jde normálně. jen k němu nesmí ten pes jít se seznamovat.

Když k nám běží cizí pes, tak si svého dávám za sebe a klidným, ale rozhodným hlasem volám at si psa odloví, zavolají, když to nepomůže, tak cizího odeženu . Nejsme ve fázi, kdy by můj pes thle ustál.Na 100 % by vystartoval...

bohužel nám to jde velmi pomalu, neb během roku, kdy se snažíme psa zklidnit a navýšit mu sebevědomí, tak ho znovu dva psi napadli - ale udržela jsem je od něho tak,a yb ho nekousli.. opravdu po něm prostě skočili - na ulici, při procházení kolem jejich baráku a pak u rybníka, kde prostě běhal pes - rváč . na volno bez pána :-(

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
to je zajímavá teorie ..
ale co když se pes fixuje na psa s cílem si ho hlídat?
Mluvím o strachové agresi ...
já jsem ted se psme ve fázi, kdy kdyý míjíme psa, nebo se k nám blíží s majitelem ( pes na volno zase jiný postup) , tak si k němu čupnu, dám mu ruku plnou odměn a odměnuji ho za to, že zvládne být v blízkosti cizího psa bez agresivní reakce.
Pes se mi olizuje, otáčí... je nejistej a vím, že kdyby se pes přiblížil, tak vyjede. ( má hodně blbé zkušenosti se psy - jednou málem zabitej psem, několikrát dost pomlácenej a pokousanej cizím psem..) .
Když potkáme souseda, co má psa, tak ze začátku reaguje právě takhle - je napnutej, ocas hore, ale olizuje se, otáčí se ... ale jakmile jdeme zároven , soused jde se psem velde nás, tak se uklidní a jde normálně. jen k němu nesmí ten pes jít se seznamovat.

Když k nám běží cizí pes, tak si svého dávám za sebe a klidným, ale rozhodným hlasem volám at si psa odloví, zavolají, když to nepomůže, tak cizího odeženu . Nejsme ve fázi, kdy by můj pes thle ustál.Na 100 % by vystartoval...

bohužel nám to jde velmi pomalu, neb během roku, kdy se snažíme psa zklidnit a navýšit mu sebevědomí, tak ho znovu dva psi napadli - ale udržela jsem je od něho tak,a yb ho nekousli.. opravdu po něm prostě skočili - na ulici, při procházení kolem jejich baráku a pak u rybníka, kde prostě běhal pes - rváč . na volno bez pána :-(

Musíte začít tak daleko od cizího psa, aby byl váš pes ještě bez strachové reakce. A přibližovat se jen postupně, v průběhu týdnů i měsíců. Je to běh na dlouhou trať...
Nejsem si jistá, zda odměňování v bezprostřední blízkosti druhého psa, v situaci, kdy váš pes evidentně jeví známky strachu, je to nejlepší. Vlastně ho tím odměňujete za strach - často se stane, že tím strachovou reakci naopak upevňujete. A le záleží na konkrétním provedení, tohle už nedokážu popsat po netu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Musíte začít tak daleko od cizího psa, aby byl váš pes ještě bez strachové reakce. A přibližovat se jen postupně, v průběhu týdnů i měsíců. Je to běh na dlouhou trať...
Nejsem si jistá, zda odměňování v bezprostřední blízkosti druhého psa, v situaci, kdy váš pes evidentně jeví známky strachu, je to nejlepší. Vlastně ho tím odměňujete za strach - často se stane, že tím strachovou reakci naopak upevňujete. A le záleží na konkrétním provedení, tohle už nedokážu popsat po netu.

Právě při normáńím venčení se ale psům nevyhnete . míjíme je na ulici, v lese .. snažím se vyhnout, ale ne vždy je to možné, abychom odešli do bezpečné vzdálenosti a tam ho mohla odměnit.
Když si k němu čupnu a odměnuji ho, tak je relativně v klidu, jakmile bych jen šla, tak vyjede při sebemenším náznaku, že druhý pes by šel k nám , nebo se jen podívá na nás :-(

Odměnuji když se koukne na mě, když nás pes míjí a on mlčí a nic neudělá .. nevím zda to popisuji dobře.
ale jsou psi, kde nefunguje ani toto. Jsou to plemena podobná těm, co ho do tohodle stavu dostala :-(
Ušli sjme velký kus cesty, ale hodně máme před sebou. Ze začátku ani nechtěl jít ven z baráku, pak jen kousek, pak dál,a le ne tam, kde málem umřel atd atd atd .. ted tama chodíme normálně, ven se těší .. jen ti psi na volno, co k nám letí .. ti nám to furt kazí a posouvají nás dozadu :-(