Neregistrovaný uživatel
Máme tříměsíční štěně ohaře. Je s námi v bytě a pokud jsme doma, respektuje nás a nic nekouše nebo na povel své činnosti nechá. Když odejdeme, začne žalostně štěkat a dělá nepořádek. Bývá v pokoji, ze kterého odstraňujeme nebezpečné věci. Naposled strhl velký květináč (zůstal tam, protože jsme si mysleli, že je moc těžký a je vysoko), vytrhl koberec zpode dveří a chodil po našich postelích, což si jinak nedovolí. Máme ho dva a je na nás docela závislý. Nepotrestali jsme ho, ale občas si říkám, jestli není nesmysl, že by to nemělo smysl. Někdy má (až po obrovském přivítání) i trochu provinilý výraz. Jakmile příjdeme domů, hlasitě nás vítá a je tak rozrušený, že chvilku ještě zrychleně dýchá a sípe. Jinak je to strašně hodný pes, rychle se učí a snaží se vyjít vstříc.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Máme tříměsíční štěně ohaře. Je s námi v bytě a pokud jsme doma, respektuje nás a nic nekouše nebo na povel své činnosti nechá. Když odejdeme, začne žalostně štěkat a dělá nepořádek. Bývá v pokoji, ze kterého odstraňujeme nebezpečné věci. Naposled strhl velký květináč (zůstal tam, protože jsme si mysleli, že je moc těžký a je vysoko), vytrhl koberec zpode dveří a chodil po našich postelích, což si jinak nedovolí. Máme ho dva a je na nás docela závislý. Nepotrestali jsme ho, ale občas si říkám, jestli není nesmysl, že by to nemělo smysl. Někdy má (až po obrovském přivítání) i trochu provinilý výraz. Jakmile příjdeme domů, hlasitě nás vítá a je tak rozrušený, že chvilku ještě zrychleně dýchá a sípe. Jinak je to strašně hodný pes, rychle se učí a snaží se vyjít vstříc.
Ono si hodně lidí myslí, že pejsek má provinilý výraz, tudíž by pomohlo ho potrestat. Ale je to omyl. Zkusím vám připodobnit, jak pejsek uvažuje. Odejdete, je mu smutno. Ze zoufalství nebo z nudy třeba vyháže odpadky z koše. Přijdete domů, potrestáte ho. On si spojí trest s vyházenými odpadky z koše - ale ne s tou samotnou činností - vyhazováním. Takže příště vyháže odpadky znovu, pak se rozhlédne, uvidí konečně tu spoušť (ta tam nebyla, když si hrál s košem, to bylo všechno ještě v pořádku), dojde mu, že se budete zlobit, protože vyházené odpadky = trest, tak se tam třeba ještě ze strachu počůrá. Ale příště zase odejdete a pes se zase milerád vrhne na svou odpadkovou zábavu, protože vytahovat odpadky z koše není nic špatného - špatné je až když jsou vytahané a to je něco úplně jiného. Sice ho teď netrestáte, ale moc nadšení asi nejste, když přijdete domů a tam je spoušť a on to na vás pozná, proto ten trochu provinilý výraz. Pejsek je zatím mladý, tak prostě zatím odstraňujte zničitelné věci z jeho dosahu a zkoušejte ho zvyknout na svou nepřítomnost - odcházejte často na krátkou dobu a chvalte ho, když vydrží čekat v klidu. Když to nezabere a bude tak závislý i v dospělosti, tak je poslední možnost pořízení psího kamaráda - to zabralo u nás po předchozích snahách odnaučit psa z útulku výt v bytě. Ale aby to nebyla zbytečná snaha a práce se psem navíc, tak si napřed vysledujte, jestli je tak nešťastný, když je sám a třeba s člověkem, který normálně nesdílí vaši domácnost je v klidu, nebo jestli je závislý čistě na vás a s nikým jiným se nespokojí.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Máme tříměsíční štěně ohaře. Je s námi v bytě a pokud jsme doma, respektuje nás a nic nekouše nebo na povel své činnosti nechá. Když odejdeme, začne žalostně štěkat a dělá nepořádek. Bývá v pokoji, ze kterého odstraňujeme nebezpečné věci. Naposled strhl velký květináč (zůstal tam, protože jsme si mysleli, že je moc těžký a je vysoko), vytrhl koberec zpode dveří a chodil po našich postelích, což si jinak nedovolí. Máme ho dva a je na nás docela závislý. Nepotrestali jsme ho, ale občas si říkám, jestli není nesmysl, že by to nemělo smysl. Někdy má (až po obrovském přivítání) i trochu provinilý výraz. Jakmile příjdeme domů, hlasitě nás vítá a je tak rozrušený, že chvilku ještě zrychleně dýchá a sípe. Jinak je to strašně hodný pes, rychle se učí a snaží se vyjít vstříc.
Myslim ze vyse uvedeny clanek ma pravdu, postupne ho zvykat na samotu, nebo poridit dalsiho kamarada nebo jsou take osvedcene kocky pokud nechcete dalsiho psa. Take pokud jste v rodinnem domecku s dobrym plotem, dat pejskovi moznost behat dovnitr a ven, AN
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Máme tříměsíční štěně ohaře. Je s námi v bytě a pokud jsme doma, respektuje nás a nic nekouše nebo na povel své činnosti nechá. Když odejdeme, začne žalostně štěkat a dělá nepořádek. Bývá v pokoji, ze kterého odstraňujeme nebezpečné věci. Naposled strhl velký květináč (zůstal tam, protože jsme si mysleli, že je moc těžký a je vysoko), vytrhl koberec zpode dveří a chodil po našich postelích, což si jinak nedovolí. Máme ho dva a je na nás docela závislý. Nepotrestali jsme ho, ale občas si říkám, jestli není nesmysl, že by to nemělo smysl. Někdy má (až po obrovském přivítání) i trochu provinilý výraz. Jakmile příjdeme domů, hlasitě nás vítá a je tak rozrušený, že chvilku ještě zrychleně dýchá a sípe. Jinak je to strašně hodný pes, rychle se učí a snaží se vyjít vstříc.
Rozhodně doporučuji psíka na samotu postupně zvykat. Už se to tu, možná i několikrát, probíralo. Hlavně neztrácejte trpělivost. Tresty nic neřeší. Pokud se to nestane "těžkým zlozvykem", v dospělosti s tím přestane. Ale na samotu zvykat, zvykat, zvykat... (prodlužovat čas).
Tedy - je-li to možné...