Kousnuté dítě

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Známá má roční fenku rotwailera. Fena je poměrně dost na kamarádce závislá, spíše ustrašená- bojí se velkého hluku, bouřky, náhlých změn. Její dcera- 6 let takhle fenku překvapila ze zadu, když kousala kost a skočila na ni. Fenka zareagovala tím, že po ní vystartovala a ošklivě ji kousla do obličeje. Přitom malou má jinak ráda. Nebylo to poprvé... známá fenu střískala a uvažuje, že v případě opakování ji dá pryč. Nevím, co ji na to říct. Ale napadá mě- chudák pes. Zároveň se nedokážu do celé situace vžít, protože nemám děti a můj pes je flegmatik, který na sobě nechá dříví štípat. Myslím, že vzhledem k tomu, jak nevychovanou má dceru, myslím, že se celá situace bude znovu brzy opakovat. To že neumí být disciplinovaná a pořídí si takovéto plemeno neřeším..ale prosím nějaké rady, jak se zachovat. Jinak pes agresivní není, jak říkám, jedná se spíš o ustrašeného jedince.

Dala bych jí pryč, i když chyba je jen v dospělých lidech...chudák je spíš dítě, který rodiče nedokážou uhlídat aby psa neděsilo a pes se pak brání... neee pokud jí najdou rodinu bez dětí tak se bude mít líp pes i to chudák dítě....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Známá má roční fenku rotwailera. Fena je poměrně dost na kamarádce závislá, spíše ustrašená- bojí se velkého hluku, bouřky, náhlých změn. Její dcera- 6 let takhle fenku překvapila ze zadu, když kousala kost a skočila na ni. Fenka zareagovala tím, že po ní vystartovala a ošklivě ji kousla do obličeje. Přitom malou má jinak ráda. Nebylo to poprvé... známá fenu střískala a uvažuje, že v případě opakování ji dá pryč. Nevím, co ji na to říct. Ale napadá mě- chudák pes. Zároveň se nedokážu do celé situace vžít, protože nemám děti a můj pes je flegmatik, který na sobě nechá dříví štípat. Myslím, že vzhledem k tomu, jak nevychovanou má dceru, myslím, že se celá situace bude znovu brzy opakovat. To že neumí být disciplinovaná a pořídí si takovéto plemeno neřeším..ale prosím nějaké rady, jak se zachovat. Jinak pes agresivní není, jak říkám, jedná se spíš o ustrašeného jedince.

Jedině vysvětlit holčičce, že rozhodně nemůže chodit k fence zezadu a už vůbec ne, když má kost - v šesti letech už by to snad mohla pochopit. Pes (a zvlášť takhle nejistý a lekavý) má mít svoje místo, kam se může uchýlit a vědět, že tam za ním dítě nemůže - zavedla bych pravidlo, že k psímu pelechu se vůbec nechodí.

Ztřískat fenku bylo to nejhorší, co jí mohla majitelka udělat - jen tím zvýšila její nejistotu a bázlivost. Takovýhle pes potřebuje cítit v majiteli jistotu a oporu, potřebuje vědět, že ho majitelka ochrání před "nástrahami" světa, ke kterým bohužel v tuhle chvíli patří i to dítě. Chudák pes, obávám se, že pokud se k ní majitelka chová takhle, neskončí to dobře... ukamenujte mě, ale doufám, že to skončí blbě jen pro psa a ne i pro dítě:-(

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Známá má roční fenku rotwailera. Fena je poměrně dost na kamarádce závislá, spíše ustrašená- bojí se velkého hluku, bouřky, náhlých změn. Její dcera- 6 let takhle fenku překvapila ze zadu, když kousala kost a skočila na ni. Fenka zareagovala tím, že po ní vystartovala a ošklivě ji kousla do obličeje. Přitom malou má jinak ráda. Nebylo to poprvé... známá fenu střískala a uvažuje, že v případě opakování ji dá pryč. Nevím, co ji na to říct. Ale napadá mě- chudák pes. Zároveň se nedokážu do celé situace vžít, protože nemám děti a můj pes je flegmatik, který na sobě nechá dříví štípat. Myslím, že vzhledem k tomu, jak nevychovanou má dceru, myslím, že se celá situace bude znovu brzy opakovat. To že neumí být disciplinovaná a pořídí si takovéto plemeno neřeším..ale prosím nějaké rady, jak se zachovat. Jinak pes agresivní není, jak říkám, jedná se spíš o ustrašeného jedince.

Chudák pes. Dopadne blbě, protože jeho majitelka je nána. Co vám na to mám říct? Naprosto normální reakce psa, který se lehne. Měla ztřískat tu svou dceru, jestli si teda na někom chtěla vylít vztek z vlastní neschopnosti.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chudák pes. Dopadne blbě, protože jeho majitelka je nána. Co vám na to mám říct? Naprosto normální reakce psa, který se lehne. Měla ztřískat tu svou dceru, jestli si teda na někom chtěla vylít vztek z vlastní neschopnosti.

spíš sama sebe, nevim nač trestat dítě za vlastní neschopnost!Nejde mu li to zatim vysvětlit vysvětlit jinak tak ! přiměřeně! plesknout přes zadeček, což neni otázkou 6 tiletých dětí, stačilo vysvětlit, nejlépe dřív než se stalo, určit pravidla a pokud je poruší i přes opakování a pes pokouše, pak teprve může dát vinnu dítěti, ale ne jí zmlátit - trest bylo kousnutí, což už je dost velká pohroma...a stejně bych dala pesana pryč, když by mé dítě tohle nerespektovalo, nemusim mít zjizvený dítě, ale ani utýranýho psa, kterej se bojí, kdy zase na něj to dítě skočí.. pro svou neschopnost, zachránit psa a hlavně dítě...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Známá má roční fenku rotwailera. Fena je poměrně dost na kamarádce závislá, spíše ustrašená- bojí se velkého hluku, bouřky, náhlých změn. Její dcera- 6 let takhle fenku překvapila ze zadu, když kousala kost a skočila na ni. Fenka zareagovala tím, že po ní vystartovala a ošklivě ji kousla do obličeje. Přitom malou má jinak ráda. Nebylo to poprvé... známá fenu střískala a uvažuje, že v případě opakování ji dá pryč. Nevím, co ji na to říct. Ale napadá mě- chudák pes. Zároveň se nedokážu do celé situace vžít, protože nemám děti a můj pes je flegmatik, který na sobě nechá dříví štípat. Myslím, že vzhledem k tomu, jak nevychovanou má dceru, myslím, že se celá situace bude znovu brzy opakovat. To že neumí být disciplinovaná a pořídí si takovéto plemeno neřeším..ale prosím nějaké rady, jak se zachovat. Jinak pes agresivní není, jak říkám, jedná se spíš o ustrašeného jedince.

taky mně napadá chudák pes i chudák dítě,,, i poměrně malému dítěti jde vysvětlit,že pes potřebuje svůj klid na spánek i jídlo.No a mně mezi námi skočit někdo na záda tak se taky oženu,Mimochodem naši mladou jsem od jejích 3 let občas našla ve psí boudě.

Podle příspěvku by asi neměla mít ani dítě ani psa.Mám děti a psy.Když bylo holce 6 a synovi 2 tak jsem přivedla štěně.Jenže děti jsou od mala vychovávaný,ten dvouletej sice zkoušel ale jak se říká oko za oko,zub za zub.Zatahal psa tak jsem ho zatahala za vlasy,dupl mu na nohu já mu udělala to samé.Stačilo třikrát a sám věděl že to bolí,už mu nikdy nic neudělal.Když o něj náhodou zakopl tak se psovi omlouval.Člověk musí mít trochu zkušenosti jak to zkloubyt navzájem.Když pes žral,dítě mu přihodilo do misky trochu nějakou ňamku aby pes věděl že mu nikdo nic neveme.Děti ale taky vědí že nemaj psy při žrádle nějak otravovat,můžou kolem nich projít ale nechat je v klidu žrát.Když to člověk učí jak děti tak psy tak nemůže bejt problém.Pro čubu by bylo nejlepší najít nový majitele a nynější majitelka by si měla nejdřív vychovat dceru než si bude chtít pořídit jinýho psa.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dala bych jí pryč, i když chyba je jen v dospělých lidech...chudák je spíš dítě, který rodiče nedokážou uhlídat aby psa neděsilo a pes se pak brání... neee pokud jí najdou rodinu bez dětí tak se bude mít líp pes i to chudák dítě....

taková ženská si ale obratem pořídí jinýho psa,protože tamten byl podle ní blbej(když ho sflákala za tohle místo aby zapojila makovici a dopřála psovi na jídlo a i kost klid..,a haranta svýho jedinýho neumí vychovat)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
spíš sama sebe, nevim nač trestat dítě za vlastní neschopnost!Nejde mu li to zatim vysvětlit vysvětlit jinak tak ! přiměřeně! plesknout přes zadeček, což neni otázkou 6 tiletých dětí, stačilo vysvětlit, nejlépe dřív než se stalo, určit pravidla a pokud je poruší i přes opakování a pes pokouše, pak teprve může dát vinnu dítěti, ale ne jí zmlátit - trest bylo kousnutí, což už je dost velká pohroma...a stejně bych dala pesana pryč, když by mé dítě tohle nerespektovalo, nemusim mít zjizvený dítě, ale ani utýranýho psa, kterej se bojí, kdy zase na něj to dítě skočí.. pro svou neschopnost, zachránit psa a hlavně dítě...

také doma vysvětluji dětem že se na psy zezadu nesahá, nesahá se jim do žrádla a ani do boudy když jsou zalezlí, protože se můžou leknou a mohou kousnout. Děti to ví, ale stejně to dělají pořád, ale ne naschvál že by psy provokovaly. A tak mi nezbývá než hlídat děti a napomínat a stále jim to opakovat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
taková ženská si ale obratem pořídí jinýho psa,protože tamten byl podle ní blbej(když ho sflákala za tohle místo aby zapojila makovici a dopřála psovi na jídlo a i kost klid..,a haranta svýho jedinýho neumí vychovat)

no tak to je už je její tupost, prostě dát pryč a říct jí už žádnýho psa.... protože by to šlo dokolečka... protože jen tim takový lidi ochrání nevychovaný dítě (její chyba!) a i toho psa... obou mi je líto...

šestiletá holka už by měla vědět jak se chovat ke psu, kdyby měla normální rodiče. v šesti letech si některé děti už psa cvičí. jenomže bohužel v téhle rodině pokud je to tak jak uvádíte by neměl být žádný pes ,nejlepší bude když se ho zbaví, nebo to časem dospěje k velkém průseru, a buhužel když dítě kousne rotvajler není to jako by ho kousl jorkšír i když úmysly obou psů můžou být stejné.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Podle příspěvku by asi neměla mít ani dítě ani psa.Mám děti a psy.Když bylo holce 6 a synovi 2 tak jsem přivedla štěně.Jenže děti jsou od mala vychovávaný,ten dvouletej sice zkoušel ale jak se říká oko za oko,zub za zub.Zatahal psa tak jsem ho zatahala za vlasy,dupl mu na nohu já mu udělala to samé.Stačilo třikrát a sám věděl že to bolí,už mu nikdy nic neudělal.Když o něj náhodou zakopl tak se psovi omlouval.Člověk musí mít trochu zkušenosti jak to zkloubyt navzájem.Když pes žral,dítě mu přihodilo do misky trochu nějakou ňamku aby pes věděl že mu nikdo nic neveme.Děti ale taky vědí že nemaj psy při žrádle nějak otravovat,můžou kolem nich projít ale nechat je v klidu žrát.Když to člověk učí jak děti tak psy tak nemůže bejt problém.Pro čubu by bylo nejlepší najít nový majitele a nynější majitelka by si měla nejdřív vychovat dceru než si bude chtít pořídit jinýho psa.

měla jsem podobný přístup tobě něž

Bohužel nedovedu si představit jak by to s přístupem majitelky mohlo fungovat. Chudák pes i pokousané dítě. Dítěti měla dávno vysvětlit, že takhle se ke psovi nesmí chovat. Nevím proč, ale lidé žijí v nějaké fantazii, ve své vlastní bublině a myslí si, že pes si musí nechat líbit naprosto všechno a ignorují přitom, že je to šelma a má vrozené instinkty. Můj pes má rád starší děti, ale mojí tříletou neteř moc nemusí. Je vidět, že si je v její přítomnosti nejistý a nervózní. Ona dělá jako každé mimino spoustu hluku, lítá za ním a okolo, natahuje mu ruce k tlamě a jak to tak bývá, zírá mu z očí do očí - samozřejmě to vše hned zarazím a psa mám pořád pod dohledem. Ale nedovedu si představit, že bych měla dítě v jedné domácnosti se svým psem. Je to skvělej parťák, jinak absolutně v pohodě, lidí se vůbec nebojí ani cizích, ale je vidět že okolo toho malého dítěte není ve své kůži. Mám pocit, že pro takový typ psů je lepší rodina bez dětí nebo jak již bylo řečeno pes by měl mít vyhrazený prostor pro sebe - zahradu nebo část domu. Je ale pravda že šestileté dítě není tak malé, aby nepochopilo že psa nemůže otravovat. Majitelka/matka očividně něco zanedbala a teď za to bude bitý ten pes.

Lidé dělají chyby v tom, že považují psa za natolik inteligentního, že pochopí, že jejich dítě je pro něho tabu. Pes je zvíře, uvažuje naprosto jinak než si vůbec většina dokáže představit a zvláště některá plemena nejsou zvědavá na to, aby je někdo obtěžoval. Žádné zvíře není povinno tolerovat, když ho při žrádle někdo otravuje. Je naprostá naivita a hloupost majitelky, že nechá psa s kostí v tlamě a děcko bez dozoru. Každý pejskař a zároveň rodič,by měl mít tyhle triviální věci zažité. Pokud ne, nepatří mu pes a už vůbec ne velké plemeno do ruky.

Na co má takováhle ženská rotvíka ? Problém je v tom, že dřív si takovéhle psy pořizovali lidé, kteří s nimi chtěli něco dělat. Ten kdo chtěl mazlíka, nebo psa na hraní, pořídil si pudla.
A velké psy měli lidi zajištěné. Teď každý musí mít na kanapi 50kilový tele a to sežere nejdřív psy v okolí, pak sousedy, děti a pak paničku. Lepší by bylo, kdyby to vzal od konce. ( Jo a taky dřív bývali rotvíci klidní pracanti a né uzlíky nervů ).

Přátelé,ještě tu "otevřete sousedi,já jsem vaše maminka.....

Zadavatel: všichni jste se tak schodli no paní už má druhého RTW, prví byl na mazlení úplně ideální..takovej člověk v psí podobě..ale toho dostala už jako dospělého. Tohoto má jako náhradu. Teď půjdu a řeknu jí, jak se věci mají. Mám fakt vztek..protože připouštím, že máte pravdu, pes není od toho, aby vše slepě ignoroval a byl jak plyšák bez vůle

Dobrý den, mám psa rtw, je mu rok. Je klidný vyrovnaná povaha, nikdy neutočil. Včera se mi stalo, když sem ho večer pustila dostal kost. Syn 4 roky i přes zákaz na něj šahat když něco jí k němu šel kost mu chtěl vzít. Pes na něj zavrčel praštil ho du rtu a a lehce kousl spíš škrábl do stehna. RTW mám po druhé, druhého sem nechala utratit kvuli ochrnutí. Psa ikdyž nerada sem zmlátila, pes ví co udělal leží v kotci ke mě nejde ani se nenažral. Vim že je chyby i v děcku, ale mám strach že se to bude opakovat. Poradte někdo prosim, pes je cvičený a nechci ho dát pryč, ale přítel si stojí za svým

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, mám psa rtw, je mu rok. Je klidný vyrovnaná povaha, nikdy neutočil. Včera se mi stalo, když sem ho večer pustila dostal kost. Syn 4 roky i přes zákaz na něj šahat když něco jí k němu šel kost mu chtěl vzít. Pes na něj zavrčel praštil ho du rtu a a lehce kousl spíš škrábl do stehna. RTW mám po druhé, druhého sem nechala utratit kvuli ochrnutí. Psa ikdyž nerada sem zmlátila, pes ví co udělal leží v kotci ke mě nejde ani se nenažral. Vim že je chyby i v děcku, ale mám strach že se to bude opakovat. Poradte někdo prosim, pes je cvičený a nechci ho dát pryč, ale přítel si stojí za svým

A syn dostal taky na prdel? Ten by si to zasloužil víc, protože pes se prostě choval jako pes, leknutí z něj zmlácením nevytřískáte. Samozřejmě že se to bude opakovat, pokud si synka nevychováte. Kdyby ho chtěl pes pokousat, tak je pokousaný, tohle co popisujete je prostě psí leknutí. Instinktivní reakce.

A chudák pes, vůbec neví, proč byl bit.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, mám psa rtw, je mu rok. Je klidný vyrovnaná povaha, nikdy neutočil. Včera se mi stalo, když sem ho večer pustila dostal kost. Syn 4 roky i přes zákaz na něj šahat když něco jí k němu šel kost mu chtěl vzít. Pes na něj zavrčel praštil ho du rtu a a lehce kousl spíš škrábl do stehna. RTW mám po druhé, druhého sem nechala utratit kvuli ochrnutí. Psa ikdyž nerada sem zmlátila, pes ví co udělal leží v kotci ke mě nejde ani se nenažral. Vim že je chyby i v děcku, ale mám strach že se to bude opakovat. Poradte někdo prosim, pes je cvičený a nechci ho dát pryč, ale přítel si stojí za svým

By mě zajímalo, kdy si rodiče konečně budou dávat pozor na svoje děti, když je v blízkosti pes a ještě k tomu žeroucí!!
Psa jste zmlátila a děcko nic, že? To bylo určitě politováno.
Nemám slov.
Psa dejte někomu, kdo se k němu bude umět chovat a vy si dalšího pořiďte, až vám děcko odroste a nebudete ho muset hlídat, koukám, že vám to dělá problém.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, mám psa rtw, je mu rok. Je klidný vyrovnaná povaha, nikdy neutočil. Včera se mi stalo, když sem ho večer pustila dostal kost. Syn 4 roky i přes zákaz na něj šahat když něco jí k němu šel kost mu chtěl vzít. Pes na něj zavrčel praštil ho du rtu a a lehce kousl spíš škrábl do stehna. RTW mám po druhé, druhého sem nechala utratit kvuli ochrnutí. Psa ikdyž nerada sem zmlátila, pes ví co udělal leží v kotci ke mě nejde ani se nenažral. Vim že je chyby i v děcku, ale mám strach že se to bude opakovat. Poradte někdo prosim, pes je cvičený a nechci ho dát pryč, ale přítel si stojí za svým

Přeložím vám to, co se událo, do lidské řeči - z pohledu toho psa:

Dostal jsem peníze, schoval jsem si je do peněženky a tu jsem si hlídal. Najednou ke mně přišlo dítě a chtělo mi peněženku vzít. Důrazně jsem mu řekl: To nesmíš, to je moje, na to nesahej. Vtom ke mně přiskočila máma toho dítěte a zmlátila mě. Vůbec nevím proč, nerozumím jí. Bojím se jí a bojím se i toho dítěte. Příště ho radši rovnou praštím, aby mi moje peníze nevzalo.

Připadá vám to vůči psu fér?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, mám psa rtw, je mu rok. Je klidný vyrovnaná povaha, nikdy neutočil. Včera se mi stalo, když sem ho večer pustila dostal kost. Syn 4 roky i přes zákaz na něj šahat když něco jí k němu šel kost mu chtěl vzít. Pes na něj zavrčel praštil ho du rtu a a lehce kousl spíš škrábl do stehna. RTW mám po druhé, druhého sem nechala utratit kvuli ochrnutí. Psa ikdyž nerada sem zmlátila, pes ví co udělal leží v kotci ke mě nejde ani se nenažral. Vim že je chyby i v děcku, ale mám strach že se to bude opakovat. Poradte někdo prosim, pes je cvičený a nechci ho dát pryč, ale přítel si stojí za svým

Zmlátit jste měla především sebe. Spoléhat se na rozum psa a čtyřletého dítěte je trestuhodný nesmysl. Škoda že nemáte doma pušku ( doufám ), mohla byste ji jen tak nabitou opřít v koutě a synovi říct, že na ní nesmí sahat. Až by se postřelil, tak byste mohla přerazit tu pušku. Mělo by to asi stejný efekt, jako zmlátit toho psa. S tím rozdílem, že ta puška není živý tvor a nebude si to pamatovat.
Jestli si psa chcete nechat, tak pracujte a znovunavázání kladného vztahu k vám, samým příjemnými věcmi, které zná, znovu ho opatrně socializujte na syna a zajistěte, aby se spolu nedostali do konfliktu.

Stane se,soužití dětí a psů vždy přinese něco nového,nečekaného,člověk by se měl poučit.Asi bych v tom prvopočátku taky zmlátila psa,prostě matkám rupaj nervy,když jim někdo na dítě sáhne.Pak samozřejmě dítě,to si můžu mlátit taky jen já sama.Myslím,že i pro psa by to byla lekce,že dostali oba, jako když se servou psi.
Řekla bych,že pes s vámi nemluví,cítí se potrestán neprávem.Nechte to vychladnout,chovejte se normálně jako před nehodou a pes se taky srovná.Pak teprv bych zapracovala na kontaktu dítěte a psa,vypadá to,že nejsou pevně stanovené hranice,oba jsou to mláďata a chce jim to ty hranice pořád připomínat.Pes by si měl od domácího dítěte nechat kost nebo hračku vzít,i když to tak necítí.Tomu se musí naučit.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, mám psa rtw, je mu rok. Je klidný vyrovnaná povaha, nikdy neutočil. Včera se mi stalo, když sem ho večer pustila dostal kost. Syn 4 roky i přes zákaz na něj šahat když něco jí k němu šel kost mu chtěl vzít. Pes na něj zavrčel praštil ho du rtu a a lehce kousl spíš škrábl do stehna. RTW mám po druhé, druhého sem nechala utratit kvuli ochrnutí. Psa ikdyž nerada sem zmlátila, pes ví co udělal leží v kotci ke mě nejde ani se nenažral. Vim že je chyby i v děcku, ale mám strach že se to bude opakovat. Poradte někdo prosim, pes je cvičený a nechci ho dát pryč, ale přítel si stojí za svým

to není chyby v děcku jak píšete,ALE VE VÁS. a chudák pes i dítě.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, mám psa rtw, je mu rok. Je klidný vyrovnaná povaha, nikdy neutočil. Včera se mi stalo, když sem ho večer pustila dostal kost. Syn 4 roky i přes zákaz na něj šahat když něco jí k němu šel kost mu chtěl vzít. Pes na něj zavrčel praštil ho du rtu a a lehce kousl spíš škrábl do stehna. RTW mám po druhé, druhého sem nechala utratit kvuli ochrnutí. Psa ikdyž nerada sem zmlátila, pes ví co udělal leží v kotci ke mě nejde ani se nenažral. Vim že je chyby i v děcku, ale mám strach že se to bude opakovat. Poradte někdo prosim, pes je cvičený a nechci ho dát pryč, ale přítel si stojí za svým

kromě toho, co tu psali ti přede mnou, vidím v tom ještě jiný potenciální problém. Psovi je rok, vyrůstá ze štěněčího věku a začíná si hledat a obhajovat svoje místo ve smečce (nebo v rodině, chcete li). Možná bude mít sklon k dominanci a vzhledem k tomu, že pes roste a sílí daleko rychleji než dítě, mohl by z toho časem být problém. Pokud váš pes teď, v tomhle věku neuznává vašeho syna jako nadřazeného člena, ale jen jako štěně, nemuselo by další upozornění na sebe dlouho čekat. A mohlo by to dopadnout hůř. Takže psa bych buď od dítěte izolovala tak, aby spolu nikdy nezůstali sami, nebo bych začala pracovat na tom, aby pes přijal podřízené místo v rodině a byl s tím spokojený. Snad ještě není pozdě.
Máme rok a půl starou čuvačku a 21 měsíců starého vnuka. Malý vnuk s oblibou fenku krmí - hrabe jí do misky a dává granule z ruky, ona jen leží, nespustí z něho oči a opatrně si bere podávané granulky. Když jsem to poprvé viděla, zatrnulo ve mě, ale fena ho očividně přijímá jako sobě nadřazeného. Dokonce když dostala tvrdý rohlík - svou oblíbenou pochoutku- nechala si ho od malého vzít z tlamy. Ten ukousnul obě špičky - což jsou zase jeho oblíbené pochoutky - a rohlík vrátil . Uvědomuji si, že je to docela riskantní, snažíme se nenechávat je spolu samotné, ale malý je jak živé stříbro a občas ho neuhlídáme.

To je něco neskutečnýho. Kdy už lidi konečně pochopí, že pes není stroj a nebude nikdy fungovat tak jak my sme si to v hlavě namalovali. Je to šelma, má svoje vlastní způsoby, řeč, sociální chování, instinkty atd. Facku jste měla dát akorát tak sobě! Takoví jako vy by vůbec psa mít neměli, natož s dítětem v jedné domácnosti. Buď umíte dítě vychovat nebo ne. Nikdy jsem nepochopila proč si některé matky myslí, že by měl pes trpět dítěti úplně všechno od tahání za chlupy po lezení po zádech a objímání. Pro psa jsou takové věci nepochopitelné a nepřijatelné..... jasně jsou flegmatici, kteří snesou úplně všechno, ale průměrný pes takové objetí a plížení zezadu prostě nenechá bez odezvy. Když si to mezi sebou psi vysvětlují, tak zavrčí, ožene se nebo rovnou kousne. Bohužel u děcka stačí málo a je zranění na světě. Opakovat se to samozřejmě může, pokud nedokážete syna donutit, aby dodržoval pravidla, která jste stanovila. Nechci se přehnaně zastávat psů, ale lidi jsou zkrátka jak slepí. Kdyby se někteří blíže zajímali o psy a to "jak to vidí oni", možná by takových průšvihů ubylo. Pak jsou chudáci jak pokousané děti, tak psi, kteří jednají jen tak, jak je příroda naučila.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, mám psa rtw, je mu rok. Je klidný vyrovnaná povaha, nikdy neutočil. Včera se mi stalo, když sem ho večer pustila dostal kost. Syn 4 roky i přes zákaz na něj šahat když něco jí k němu šel kost mu chtěl vzít. Pes na něj zavrčel praštil ho du rtu a a lehce kousl spíš škrábl do stehna. RTW mám po druhé, druhého sem nechala utratit kvuli ochrnutí. Psa ikdyž nerada sem zmlátila, pes ví co udělal leží v kotci ke mě nejde ani se nenažral. Vim že je chyby i v děcku, ale mám strach že se to bude opakovat. Poradte někdo prosim, pes je cvičený a nechci ho dát pryč, ale přítel si stojí za svým

no, doufám, že jste si vzala něco z příspěvků přede mnou.
Je to vaše chyba a váš průser, namlátit jste si měla sama sobě.
pokud nedokážete psa a dítě uhlídat, dejte psa pryč s tím, že vysvětlíte co se stalo :
Jsme kráva, nehlísala jsme děcko a to chtělo sebrat psu kost, co žral. Pes se jen minimálně ohnal, aby dítě odehnal a já ho zmlátila. Nejsem schopná dítě uhlídat, tak raději dávám psa pryč a už si žádného nepořídím.


Tak nějak by mohl inzerát vypadat ...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je něco neskutečnýho. Kdy už lidi konečně pochopí, že pes není stroj a nebude nikdy fungovat tak jak my sme si to v hlavě namalovali. Je to šelma, má svoje vlastní způsoby, řeč, sociální chování, instinkty atd. Facku jste měla dát akorát tak sobě! Takoví jako vy by vůbec psa mít neměli, natož s dítětem v jedné domácnosti. Buď umíte dítě vychovat nebo ne. Nikdy jsem nepochopila proč si některé matky myslí, že by měl pes trpět dítěti úplně všechno od tahání za chlupy po lezení po zádech a objímání. Pro psa jsou takové věci nepochopitelné a nepřijatelné..... jasně jsou flegmatici, kteří snesou úplně všechno, ale průměrný pes takové objetí a plížení zezadu prostě nenechá bez odezvy. Když si to mezi sebou psi vysvětlují, tak zavrčí, ožene se nebo rovnou kousne. Bohužel u děcka stačí málo a je zranění na světě. Opakovat se to samozřejmě může, pokud nedokážete syna donutit, aby dodržoval pravidla, která jste stanovila. Nechci se přehnaně zastávat psů, ale lidi jsou zkrátka jak slepí. Kdyby se někteří blíže zajímali o psy a to "jak to vidí oni", možná by takových průšvihů ubylo. Pak jsou chudáci jak pokousané děti, tak psi, kteří jednají jen tak, jak je příroda naučila.

to je přesně pravda. Jen si ještě ulevím - proč si sakra lidi k malým dětem pořizují velké psy, když jim vůbec nerozumí a nedokáží psy i děti vychovat?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
kromě toho, co tu psali ti přede mnou, vidím v tom ještě jiný potenciální problém. Psovi je rok, vyrůstá ze štěněčího věku a začíná si hledat a obhajovat svoje místo ve smečce (nebo v rodině, chcete li). Možná bude mít sklon k dominanci a vzhledem k tomu, že pes roste a sílí daleko rychleji než dítě, mohl by z toho časem být problém. Pokud váš pes teď, v tomhle věku neuznává vašeho syna jako nadřazeného člena, ale jen jako štěně, nemuselo by další upozornění na sebe dlouho čekat. A mohlo by to dopadnout hůř. Takže psa bych buď od dítěte izolovala tak, aby spolu nikdy nezůstali sami, nebo bych začala pracovat na tom, aby pes přijal podřízené místo v rodině a byl s tím spokojený. Snad ještě není pozdě.
Máme rok a půl starou čuvačku a 21 měsíců starého vnuka. Malý vnuk s oblibou fenku krmí - hrabe jí do misky a dává granule z ruky, ona jen leží, nespustí z něho oči a opatrně si bere podávané granulky. Když jsem to poprvé viděla, zatrnulo ve mě, ale fena ho očividně přijímá jako sobě nadřazeného. Dokonce když dostala tvrdý rohlík - svou oblíbenou pochoutku- nechala si ho od malého vzít z tlamy. Ten ukousnul obě špičky - což jsou zase jeho oblíbené pochoutky - a rohlík vrátil . Uvědomuji si, že je to docela riskantní, snažíme se nenechávat je spolu samotné, ale malý je jak živé stříbro a občas ho neuhlídáme.

Je to krásný, ale v jednom nesouhlasim, že v tomhle ohledu je dítě nad psem, tedy v očích psa. Spíš pes je tak nad ním, že si nechá vše libit, to se do určitýho věku dítěte i štěnat stává. Taky takových znám dost. A nikdy se nic nestalo, ale to je i v rodičích.
Jinak nechápu to neuhlídáte, tak až dítě jednou udělá chybu, za kterou nebude moc, pes ho kousne do obličeje, tak doufám, že zavoláte záchranku, zmlátete sama sebe, pak dáte psa pryč do rukou, kde ho zvládnou a většího než čivavu si nepořídíte. Neuhlídat dítě nejde, hlavně pokud je to divoch jak asi ten váš. Popravdě pokud nemáte čas na dítě, psa zavřete, někam kam se nedostane dítě, dítě hlídejte, tak jak to jde, osobně nemít skoro dvouletý dítě třeba pět minut mimo a nevědět kde se nachází je dle mne hazard, ale to záleží na každý matce. Jinak chápu, že je to těžký, že mateřská dovolená neni dovolená, ale dřina, ale myslím že hezčí dřina už neexistuje, než je mít dítě.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je něco neskutečnýho. Kdy už lidi konečně pochopí, že pes není stroj a nebude nikdy fungovat tak jak my sme si to v hlavě namalovali. Je to šelma, má svoje vlastní způsoby, řeč, sociální chování, instinkty atd. Facku jste měla dát akorát tak sobě! Takoví jako vy by vůbec psa mít neměli, natož s dítětem v jedné domácnosti. Buď umíte dítě vychovat nebo ne. Nikdy jsem nepochopila proč si některé matky myslí, že by měl pes trpět dítěti úplně všechno od tahání za chlupy po lezení po zádech a objímání. Pro psa jsou takové věci nepochopitelné a nepřijatelné..... jasně jsou flegmatici, kteří snesou úplně všechno, ale průměrný pes takové objetí a plížení zezadu prostě nenechá bez odezvy. Když si to mezi sebou psi vysvětlují, tak zavrčí, ožene se nebo rovnou kousne. Bohužel u děcka stačí málo a je zranění na světě. Opakovat se to samozřejmě může, pokud nedokážete syna donutit, aby dodržoval pravidla, která jste stanovila. Nechci se přehnaně zastávat psů, ale lidi jsou zkrátka jak slepí. Kdyby se někteří blíže zajímali o psy a to "jak to vidí oni", možná by takových průšvihů ubylo. Pak jsou chudáci jak pokousané děti, tak psi, kteří jednají jen tak, jak je příroda naučila.

myslím že se nezastáváte přehnaně psů, spíš se snažíte chránit obě skupiny nevinných... tedy hlavně dětí a i psů...obě skupiny si to myslim zaslouží, ani jeden za to nemůže. Stim že dítě má přednost a pryč pujde hafan i když do jiných, doufám lepších rukou.. pak kdo je chudák, dítě, který matka nedokáže uhlídat (do tří let dítě je dle mého skoro bez pudu sebezáchovy), nebo pes, který se dostane do jiných rukou:-D Skoro bych řekla dítě..
To že si psa pořídí k malýmu dítěti každý trouba to je humáč, asi vidí v Tv ty Rexe, Lassie atd a pak si myslí bůh ví co.. asi že pes se řídí jako člověk... ba naprosto stejně jako majitel psa- ano tak se má chovat pes, pro mnohý

To je další věc. Taky nechápu, jak někdo může nechat dítě a psa o samotě...... Pes má mít svoje místo někde v klidu, kam dítě nemůže. Obzvlášť pokud něco žere. Já maličkou neteř taky se psem nenechám ani na vteřinu, protože je mi jasné, že malé dítě dělá přesně všechno v přítomnosti psa špatně a pak je to neštěstí pro oba - dítě i psisko.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
kromě toho, co tu psali ti přede mnou, vidím v tom ještě jiný potenciální problém. Psovi je rok, vyrůstá ze štěněčího věku a začíná si hledat a obhajovat svoje místo ve smečce (nebo v rodině, chcete li). Možná bude mít sklon k dominanci a vzhledem k tomu, že pes roste a sílí daleko rychleji než dítě, mohl by z toho časem být problém. Pokud váš pes teď, v tomhle věku neuznává vašeho syna jako nadřazeného člena, ale jen jako štěně, nemuselo by další upozornění na sebe dlouho čekat. A mohlo by to dopadnout hůř. Takže psa bych buď od dítěte izolovala tak, aby spolu nikdy nezůstali sami, nebo bych začala pracovat na tom, aby pes přijal podřízené místo v rodině a byl s tím spokojený. Snad ještě není pozdě.
Máme rok a půl starou čuvačku a 21 měsíců starého vnuka. Malý vnuk s oblibou fenku krmí - hrabe jí do misky a dává granule z ruky, ona jen leží, nespustí z něho oči a opatrně si bere podávané granulky. Když jsem to poprvé viděla, zatrnulo ve mě, ale fena ho očividně přijímá jako sobě nadřazeného. Dokonce když dostala tvrdý rohlík - svou oblíbenou pochoutku- nechala si ho od malého vzít z tlamy. Ten ukousnul obě špičky - což jsou zase jeho oblíbené pochoutky - a rohlík vrátil . Uvědomuji si, že je to docela riskantní, snažíme se nenechávat je spolu samotné, ale malý je jak živé stříbro a občas ho neuhlídáme.

Souhlasím s příspěvkem nade mnou. Fena se dítěti nemusí cítit podřízená, může mu ledacos trpět, ale jen do určitého věku dítěte.
Nepřeji vám, aby se stalo, že fena po dítěti, až mu budou třeba 4 roky, vyjede. Nebyla byste první a bohužel ani poslední, kdo pak řekne. A zničeho nic ho rafla. Nic jí neudělal, jen jí bral rohlík, ale to dělal od malička.
Fena do určitého věku může dítě tolerovat, tak jako štěně a jako dá sodu odrostlému štěněti, tak může dát sodu odrostlému dítěti.
Neříkám, že to musí být u vás, každý pes je jiný.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, mám psa rtw, je mu rok. Je klidný vyrovnaná povaha, nikdy neutočil. Včera se mi stalo, když sem ho večer pustila dostal kost. Syn 4 roky i přes zákaz na něj šahat když něco jí k němu šel kost mu chtěl vzít. Pes na něj zavrčel praštil ho du rtu a a lehce kousl spíš škrábl do stehna. RTW mám po druhé, druhého sem nechala utratit kvuli ochrnutí. Psa ikdyž nerada sem zmlátila, pes ví co udělal leží v kotci ke mě nejde ani se nenažral. Vim že je chyby i v děcku, ale mám strach že se to bude opakovat. Poradte někdo prosim, pes je cvičený a nechci ho dát pryč, ale přítel si stojí za svým

Mně tam chybí ještě druhá část - jak bylo vysvětleno dítěti, že tohle není legrace a takové chování vůči psovi z jeho strany se nesmí opakovat?! To je při soužití dětí a psů základ, i děti musí znát pravidla a ta musí být tak zásadní, jako že na rozpálená kamna se nesahá. Při jejich porušení hrozí vážné nebezpečí a odpovědnost nesete vy, takže dozor a důsledná výchova obou je na místě.
Ze strany psa to byla přirozená reakce, která jen ukazuje na to, že pes je vyrovnaný - bylo to varování a byl si vědom, že ublížit nesmí. Tím, že ho seřežete dosáhnete spíš opaku...
Jestli je pes jinak v pohodě a cvičený, musíte příteli vysvětlit, jak to je a jak to hodláte řešit - tj. je to na vás!

Já prostě pořád nedokážu pochopit jednu věc - a to PROČ si lidi (matky s malými dětmi...) pořizují jako domácího mazlíčka plemena, která byla určena k něčemu naprosto jinému než je válení se po gauči a motání se mezi malými a celkem pochopitelně neukočírovatelnými dětmi (sama mám dvě a vím, že jedno dítě poslechne hned a dalšímu to musíte vysvětlovat pořád dokola, že má nechat psa na pokoji, že na něho nemá šahat, když spí, ať se nelekne, atd....). Děti jsou prostě impulsivní, bezprostřední a každé se vyvíjí jinak - takže tady je vždycky řada na té dospělé osobě, aby předvídala to, co může napadnout dítě a to, jak na to může zareagovat pes - je to psychicky velmi náročné, musíte mít oči i vzadu a jak je vidno z podobných událostí, tak ne každý to zvládne. A za nerozumnost rodičů zaplatí zraněním ( a to v lepším případě) dítě a následně pes. Takže za mě - rotvajler je skvělý pracovní pes, ale patří do ruky člověku, který ho smysluplně zabaví a klidně mě ukamenujte, ale já si myslím, že to není pes do bytu mezi děti.

Tady jsou zas všichni dokonalí. Že matka zmlátí psa, který kousnul její dítě (minimálně v druhém uvedeném případě nešlo o leknutí, ale pes prostě regulerně dítě odháněl = vnímá ho jako sobě rovného) je celkem normální lidská reakce a chtěla bych vidět, kolik z vás by nařezalo pokousanému dítěti s tím, že je to jeho chyba. Což je sice v prvním případě možná částečně pravda, ale prostě první reakce matky je vždy zpacifikovat to zvíře. Nehledě na to, že pes by v ideálním případě neměl zaútočit na dítě ani když mu chce vzít kost, stejně jako předpokládám vaši psi nezaútočí na vás, když jim chcete něco sebrat.
A k tomu " nikdy nenechávám psa o samotě s dítětem": mám velkého psa, ségra cca 6tiletou dceru. Vím, že můj pes děti nemusí, je-li na volno, odejde, pokud je někde přivázáný a dítě kolem něj třeba proběhne, má tendenci po něm vystartovat, takže si ho dost hlídám. Neteř ale dlouho respektoval, vůči ní se agresivně nikdy neprojevoval, nevyhýbal se jí, naopakso celkem hráli, nechá se od ní drbat apod., rozhodně ho nikdy netahala za srst nebo jinak netýrala. Pak mi ale jednou na chatě šla dát neteř pusu na dobrou noc do pokoje, kde ležel na zemi pes. Aniž by si ho jakkoliv všímala a přestože on byl vzhůru a určitě se jí nelekl, při procházení zpátky kolem něj po ní bez varování vyjel a otevřenou hubou jí narazil do obličeje. Naštěstí jí nic neudělal. Ani to, že jsem seděla dva metra od něj, tomu nezabránilo. Uznávám, že je to moje chyba, měla jsem za to, že neteř vnímá jako člena rodiny, který je na žebříčku nad ním, stejně jako dospělí. Zjevně to tak nebylo. Prostě průšvihy se dějí a nikomu, kdo tady píše o nezodpovědných matkách, nepřeju, aby ho jeho vlastní pes takto překvapil.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já prostě pořád nedokážu pochopit jednu věc - a to PROČ si lidi (matky s malými dětmi...) pořizují jako domácího mazlíčka plemena, která byla určena k něčemu naprosto jinému než je válení se po gauči a motání se mezi malými a celkem pochopitelně neukočírovatelnými dětmi (sama mám dvě a vím, že jedno dítě poslechne hned a dalšímu to musíte vysvětlovat pořád dokola, že má nechat psa na pokoji, že na něho nemá šahat, když spí, ať se nelekne, atd....). Děti jsou prostě impulsivní, bezprostřední a každé se vyvíjí jinak - takže tady je vždycky řada na té dospělé osobě, aby předvídala to, co může napadnout dítě a to, jak na to může zareagovat pes - je to psychicky velmi náročné, musíte mít oči i vzadu a jak je vidno z podobných událostí, tak ne každý to zvládne. A za nerozumnost rodičů zaplatí zraněním ( a to v lepším případě) dítě a následně pes. Takže za mě - rotvajler je skvělý pracovní pes, ale patří do ruky člověku, který ho smysluplně zabaví a klidně mě ukamenujte, ale já si myslím, že to není pes do bytu mezi děti.

Naprosto s vámi souhlasím, konečně suprový, smysluplný a rozumný příspěvek, aniž by bylo nutné napadat druhé. Mátě naprostou pravdu. Ono ještě před pár lety si psa pořizovali lidé k určitému účelu, služebnímu, sportovnímu, loveckými apod. Dětem na hraní se pořizovaly plyšáky. Dnes má psa kdekdo, což by až tak nevadilo, kdyby respektovali účelnost toho kterého plemene. Ale dnes si lidé nepořizují psa podle toho k čemu byl po staletí vyšlechtěn, vybírají si psa dle vzhledu a pak to vypadá jak to vypadá, to co jedni sto let selektovali a šlechtili, pár blbců dokáže zmrvit za několik let

..... " Pak mi ale jednou na chatě šla dát neteř pusu na dobrou noc do pokoje, kde ležel na zemi pes "........
Myslím, že narušila jeho teritorium. To co snese pes venku na zahradě, případně mimo zahradu, to nemusí strpět tam, kde si hoví u paničky.
Fakt je, že když mě bylo těch 6 let, byli jsme na letním bytě v domě, kde měli NO, tedy "vlčáka". Na řetězu u boudy. Nikdo ho na děti nesocializoval, měli stejně starého kluka, ale tomu byl pes fuk. My měšťáci jsme byli ze psa celí urvaní, táta ho bral na řetězu od kozy na procházky, my děti jsme mu nosily dobroty. Když mi bylo "ublíženo", chodila jsem trucovat k němu do boudy. Nikoho nenapadlo, že by mě mohl kousnout a taky mě nikdy nekous. Byla to jiná doba.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
..... " Pak mi ale jednou na chatě šla dát neteř pusu na dobrou noc do pokoje, kde ležel na zemi pes "........
Myslím, že narušila jeho teritorium. To co snese pes venku na zahradě, případně mimo zahradu, to nemusí strpět tam, kde si hoví u paničky.
Fakt je, že když mě bylo těch 6 let, byli jsme na letním bytě v domě, kde měli NO, tedy "vlčáka". Na řetězu u boudy. Nikdo ho na děti nesocializoval, měli stejně starého kluka, ale tomu byl pes fuk. My měšťáci jsme byli ze psa celí urvaní, táta ho bral na řetězu od kozy na procházky, my děti jsme mu nosily dobroty. Když mi bylo "ublíženo", chodila jsem trucovat k němu do boudy. Nikoho nenapadlo, že by mě mohl kousnout a taky mě nikdy nekous. Byla to jiná doba.

No jo, jiná doba. A za všechno může ta dneční nesmyslná adorace dětí, viz ten příspvěk, že normální reakce je seřezat psa a ne dítě. Jo, pokřivený vnímání. V normální době jsem já i spousta mých známých v podobných situacích dostali nařezáno fest, ať už jsme byli zranění nebo ne, jo takový beran nebo kozel taky umí vyrobit pěknou díru do těla, ale seřezalo se dítě, protože se muselo naučit, že TOHLE SE ZVÍŘATŮM NEDĚLÁ.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jo, jiná doba. A za všechno může ta dneční nesmyslná adorace dětí, viz ten příspvěk, že normální reakce je seřezat psa a ne dítě. Jo, pokřivený vnímání. V normální době jsem já i spousta mých známých v podobných situacích dostali nařezáno fest, ať už jsme byli zranění nebo ne, jo takový beran nebo kozel taky umí vyrobit pěknou díru do těla, ale seřezalo se dítě, protože se muselo naučit, že TOHLE SE ZVÍŘATŮM NEDĚLÁ.

Ano . přesně tak.

Nečetla jsem všechny příspěvky, ale to jak paní zmlátila rtw, že upozornil malýho spratka, že mu nemá brát kost tak ať si dává majzla. Protože pes to pochopí stylem, aha, já ho upozornil, byl jsem zmlácen. Příště neupozorním a rovnou toho malýho smrada zabiju.
A nezlobte se, že používám takový výrazy, nic proti dětem, sama mám dítě a vím jak někdy dokáže být k psům hnusná a můžu jí to říkat padesátkrát. Akorát teda u mě v životě nedostal pes za to, že dítě přišlo a holt chtělo tuli tuli, ale víc ho zmáčklo tak pes zavrčel. Pes nikdy nedostal, seřvala jsem dítě, že musí opatrně, jinak že příště pes nezavrčí a přímo kousne-mám naštěstí malé plemeno takže i kdyby se nedej bohu ohnalo odnese to prcek se škrábancem,ale jak říkám, nikdy za to nedostal pes. Je to hloupost.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tady jsou zas všichni dokonalí. Že matka zmlátí psa, který kousnul její dítě (minimálně v druhém uvedeném případě nešlo o leknutí, ale pes prostě regulerně dítě odháněl = vnímá ho jako sobě rovného) je celkem normální lidská reakce a chtěla bych vidět, kolik z vás by nařezalo pokousanému dítěti s tím, že je to jeho chyba. Což je sice v prvním případě možná částečně pravda, ale prostě první reakce matky je vždy zpacifikovat to zvíře. Nehledě na to, že pes by v ideálním případě neměl zaútočit na dítě ani když mu chce vzít kost, stejně jako předpokládám vaši psi nezaútočí na vás, když jim chcete něco sebrat.
A k tomu " nikdy nenechávám psa o samotě s dítětem": mám velkého psa, ségra cca 6tiletou dceru. Vím, že můj pes děti nemusí, je-li na volno, odejde, pokud je někde přivázáný a dítě kolem něj třeba proběhne, má tendenci po něm vystartovat, takže si ho dost hlídám. Neteř ale dlouho respektoval, vůči ní se agresivně nikdy neprojevoval, nevyhýbal se jí, naopakso celkem hráli, nechá se od ní drbat apod., rozhodně ho nikdy netahala za srst nebo jinak netýrala. Pak mi ale jednou na chatě šla dát neteř pusu na dobrou noc do pokoje, kde ležel na zemi pes. Aniž by si ho jakkoliv všímala a přestože on byl vzhůru a určitě se jí nelekl, při procházení zpátky kolem něj po ní bez varování vyjel a otevřenou hubou jí narazil do obličeje. Naštěstí jí nic neudělal. Ani to, že jsem seděla dva metra od něj, tomu nezabránilo. Uznávám, že je to moje chyba, měla jsem za to, že neteř vnímá jako člena rodiny, který je na žebříčku nad ním, stejně jako dospělí. Zjevně to tak nebylo. Prostě průšvihy se dějí a nikomu, kdo tady píše o nezodpovědných matkách, nepřeju, aby ho jeho vlastní pes takto překvapil.

hmm, tak já nařezáno dostala .
Jako malá jsem doběhla k cizímu dobrmanovi a ten mě poválel a zranil košem - než doběhl majitel a sundal ho ze mě.
Takový jelita na zadku jsem pak nikdy neměla.
jasně, že máma byla strachem bez sebe, ale když viděla, že se mi nic nestalo a jsem jen špinavá, budu mít modřiny a mám nějaké šrkábance na obličeji, tak mi nařezala a od tý doby jsem nikdy za psem nelezla.
Ještě dnes to dává k dobru na rodinných setkání, když dojde řeč an pokousání psem.

Ono kdyby si každý hlídal to svoje - majitel psa a rodič děcko, kdyby si rodiče mající psa uvědomili, že stačí aby pes se bbě ohnal a dítě má minimálně šrámy , tak by se tyto nehody nestávaly..

Nechat děcko a psa osamotě je pitomost a mělo by se za ni trestat jakoby k pokousání došlo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jo, jiná doba. A za všechno může ta dneční nesmyslná adorace dětí, viz ten příspvěk, že normální reakce je seřezat psa a ne dítě. Jo, pokřivený vnímání. V normální době jsem já i spousta mých známých v podobných situacích dostali nařezáno fest, ať už jsme byli zranění nebo ne, jo takový beran nebo kozel taky umí vyrobit pěknou díru do těla, ale seřezalo se dítě, protože se muselo naučit, že TOHLE SE ZVÍŘATŮM NEDĚLÁ.

Vy jste teda musela mít trudné dětství..... já asi osmiletá jsem v dobré víře chtěla podat kousek kosti zapadlé do plotu dědečkovu psovi a ten mě rafl do ruky tak, že mi tekla krev proudem - byla jsem z toho v šoku a nedovedu si představit, že by mě ještě nádavkem ztřískali, abych se naučila, že TOHLE SE ZVÍŘATŮM NEDĚLÁ. Mimochodem mě ruku ošetřili, psa nikdo neztloukl, a já jsem milovnice psů pořád.....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já prostě pořád nedokážu pochopit jednu věc - a to PROČ si lidi (matky s malými dětmi...) pořizují jako domácího mazlíčka plemena, která byla určena k něčemu naprosto jinému než je válení se po gauči a motání se mezi malými a celkem pochopitelně neukočírovatelnými dětmi (sama mám dvě a vím, že jedno dítě poslechne hned a dalšímu to musíte vysvětlovat pořád dokola, že má nechat psa na pokoji, že na něho nemá šahat, když spí, ať se nelekne, atd....). Děti jsou prostě impulsivní, bezprostřední a každé se vyvíjí jinak - takže tady je vždycky řada na té dospělé osobě, aby předvídala to, co může napadnout dítě a to, jak na to může zareagovat pes - je to psychicky velmi náročné, musíte mít oči i vzadu a jak je vidno z podobných událostí, tak ne každý to zvládne. A za nerozumnost rodičů zaplatí zraněním ( a to v lepším případě) dítě a následně pes. Takže za mě - rotvajler je skvělý pracovní pes, ale patří do ruky člověku, který ho smysluplně zabaví a klidně mě ukamenujte, ale já si myslím, že to není pes do bytu mezi děti.

naprostý souhlas !!!!
Dneska si každej pořídí psa bez ohledu na jeho potřeby a pak se vemi diví, když pes hlídá, nemá rád jiné psy, honí zvěř.. anebo že mu nestavčí procházka kolem baráku na flexině.

Jen .. pro děti není šlechtěno žádné plemeno. Ale k tomu aby bylo mezi dětma , pod dohledem dospělého - děti poučená jak se chovat a pes vychovaný a vyrovnaný, tak je pár plemen.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vy jste teda musela mít trudné dětství..... já asi osmiletá jsem v dobré víře chtěla podat kousek kosti zapadlé do plotu dědečkovu psovi a ten mě rafl do ruky tak, že mi tekla krev proudem - byla jsem z toho v šoku a nedovedu si představit, že by mě ještě nádavkem ztřískali, abych se naučila, že TOHLE SE ZVÍŘATŮM NEDĚLÁ. Mimochodem mě ruku ošetřili, psa nikdo neztloukl, a já jsem milovnice psů pořád.....

proč trudné dětství ?
výchova je jako špatná?
dneska se kolem děcek chodí po špičkách.. což je obří chyba ...

Vy už jste potrestaná byla dost - kousnutím. Ale třeba zválené děcko, co má šrám na rtu ? Kdepak, tam ještě chybí důsledné poučení od rodiče, že tohle bylo jen omylem.. že příště ten pes může ublížit mnohem, mnohem víc

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
proč trudné dětství ?
výchova je jako špatná?
dneska se kolem děcek chodí po špičkách.. což je obří chyba ...

Vy už jste potrestaná byla dost - kousnutím. Ale třeba zválené děcko, co má šrám na rtu ? Kdepak, tam ještě chybí důsledné poučení od rodiče, že tohle bylo jen omylem.. že příště ten pes může ublížit mnohem, mnohem víc

To je bohužel pravda..... ale netýká se to jen psů. Nedej bože, když harant ve škole otevře hubu na učitelku, sprostě nadává atd a pak si ještě matka přiletí stěžovat do školy, jak jejímu andílkovi ubližují. Tak je to právě bohužel se vším a ještě se budeme divit, co z toho poroste.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je bohužel pravda..... ale netýká se to jen psů. Nedej bože, když harant ve škole otevře hubu na učitelku, sprostě nadává atd a pak si ještě matka přiletí stěžovat do školy, jak jejímu andílkovi ubližují. Tak je to právě bohužel se vším a ještě se budeme divit, co z toho poroste.

bohužel :-(
Najít dobře vychované dítko aby člověk pohledal ... I v rodině máme spratka na entou a ještě ho rodiče omlouvají a dokonce ho hodlali vecpat k nám na léto :-D a to se slovy : Tak psy někam zavřete , třeba do komory, ne ?
Nepochodili a ještě se rozčilovali, že ho nechceme hlídat :-))))
On totiž synáček je nevychovanej, furt chce pozornost, dělá bordel, klidně hodí jídlo na zem , bouchne vás, ječí , když mluví dospělí, vzteká se, dkyž mu něco nedovolíte či v obchodě nekoupíte .. .. a to má už - pozor - 7 let.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
proč trudné dětství ?
výchova je jako špatná?
dneska se kolem děcek chodí po špičkách.. což je obří chyba ...

Vy už jste potrestaná byla dost - kousnutím. Ale třeba zválené děcko, co má šrám na rtu ? Kdepak, tam ještě chybí důsledné poučení od rodiče, že tohle bylo jen omylem.. že příště ten pes může ublížit mnohem, mnohem víc

Ne, výchova určitě není špatná, naopak JE VELMI DŮLEŽITÁ, ale výchova nerovná se mlácení ať již dětí nebo psů. Toť můj názor.

Když už se tady řeší kousnutí psem, měla bych také jednu otázku.
Máme zlatého retrievera, je mu 7 let, je to rodinný pes, který tráví většinu času s dědou na zahradě, nikdy se extra necvičil, absolvoval jako štěně základní výcvik, je poslušný, nikdy po něm nikdo nechtěl žádné výkony, je to prostě rodinný společník.
Jediný problém je v tom, že za svůj život už 3krát kousl a jelikož s tímto nemám zkušenosti neumím odhadnout jestli je to normál, nebo jsme něco zanedbali, abych věděla pro příště.
1. kousnutí cca v jednom roce vyjel po něm pes, majitel místo, aby si řešil svého agresora, začal tahat našeho psa a ten chudák, jak vůbec nevěděl, která bije, tak ho ňafl, jelikož má páru, prokousl mu dlaň, dle mého za to nemohl náš pes, protože se jen bránil a ani nevěděl do koho kousl
2. kousnutí cca v 5 letech, děda ho hodně silně potáhl za ocas, v pro mě nevysvětlitelné snaze ho zastavit a pes ho kousl do ruky, dle mého ho to prostě bolelo, tak se bránil, ale překvapilo mě to, protože zrovna děda s ním tráví nejvíc času a pes ho má nejraději
3. kousnutí teď nedávno pes měl kost, má dospělá sestra, nevím proč jí to napadlo, mu kost chtěla vzít, přitom je pes zvyklý, že se mu bere jídlo a sahá do misky, pes po ní vyjel, nejdřív do ruky a pak ještě jednou do stehna, ten druhý atak mě zarazil a docela mi vrtá hlavou, v předchozích případech si pes ani nemusel uvědomit koho kouše, jen se bránil bolesti, ale když ňafnul podruhé po sestře jasně věděl že ji kouše
Ani jednou jsme ho za to nezbili, protože to byla dle mého na straně lidí, ale když teď kousl tu ségru opakovaně, přemýšlím jestli neměl dostat, vždy jsme ho jen poslali na místo, po každé šlo vidět, že ví proč je na místě a další dny byl smutný.
Veterinář nám řekl, že po něm takto vyjet jeho pes, tak by dostal nakládačku a už by to nikdy neudělal, ale my jsme si mysleli, že to opravdu jeho chyba nebyla, myslíte si, že to byla chyba?
Pes je v každodenním styku pod dohledem s malými dětmi, nechá si od nich líbit cokoliv, samozřejmě po posledním kousnutí jsme ve střehu a už mu nevěříme, tak jako předtím.
Je to opravdu krom těch tří zkratů bezproblémový pes.
Co si o tomto myslíte?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ne, výchova určitě není špatná, naopak JE VELMI DŮLEŽITÁ, ale výchova nerovná se mlácení ať již dětí nebo psů. Toť můj názor.

ano, jistě.
já pak dostala maximálně přes ruku, ale když mi šlo o život - díky mé hlouposti a neposlechnutí, tak prostě máma nastoupila a seřezala mi zadek.
A jsem za to ráda.

Ono můžete někdy vysvětlovat jak chcete, ale jsou věci, kde je velmi účiné ukázat, že tohle ne a nikdy !
a při útěku děcka za cizím psem, nebo když dítě otravuje toho domácího, to je opravdu předejití zranění nebo i smrti děcka.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Když už se tady řeší kousnutí psem, měla bych také jednu otázku.
Máme zlatého retrievera, je mu 7 let, je to rodinný pes, který tráví většinu času s dědou na zahradě, nikdy se extra necvičil, absolvoval jako štěně základní výcvik, je poslušný, nikdy po něm nikdo nechtěl žádné výkony, je to prostě rodinný společník.
Jediný problém je v tom, že za svůj život už 3krát kousl a jelikož s tímto nemám zkušenosti neumím odhadnout jestli je to normál, nebo jsme něco zanedbali, abych věděla pro příště.
1. kousnutí cca v jednom roce vyjel po něm pes, majitel místo, aby si řešil svého agresora, začal tahat našeho psa a ten chudák, jak vůbec nevěděl, která bije, tak ho ňafl, jelikož má páru, prokousl mu dlaň, dle mého za to nemohl náš pes, protože se jen bránil a ani nevěděl do koho kousl
2. kousnutí cca v 5 letech, děda ho hodně silně potáhl za ocas, v pro mě nevysvětlitelné snaze ho zastavit a pes ho kousl do ruky, dle mého ho to prostě bolelo, tak se bránil, ale překvapilo mě to, protože zrovna děda s ním tráví nejvíc času a pes ho má nejraději
3. kousnutí teď nedávno pes měl kost, má dospělá sestra, nevím proč jí to napadlo, mu kost chtěla vzít, přitom je pes zvyklý, že se mu bere jídlo a sahá do misky, pes po ní vyjel, nejdřív do ruky a pak ještě jednou do stehna, ten druhý atak mě zarazil a docela mi vrtá hlavou, v předchozích případech si pes ani nemusel uvědomit koho kouše, jen se bránil bolesti, ale když ňafnul podruhé po sestře jasně věděl že ji kouše
Ani jednou jsme ho za to nezbili, protože to byla dle mého na straně lidí, ale když teď kousl tu ségru opakovaně, přemýšlím jestli neměl dostat, vždy jsme ho jen poslali na místo, po každé šlo vidět, že ví proč je na místě a další dny byl smutný.
Veterinář nám řekl, že po něm takto vyjet jeho pes, tak by dostal nakládačku a už by to nikdy neudělal, ale my jsme si mysleli, že to opravdu jeho chyba nebyla, myslíte si, že to byla chyba?
Pes je v každodenním styku pod dohledem s malými dětmi, nechá si od nich líbit cokoliv, samozřejmě po posledním kousnutí jsme ve střehu a už mu nevěříme, tak jako předtím.
Je to opravdu krom těch tří zkratů bezproblémový pes.
Co si o tomto myslíte?

Ty první dvě kousnutí bych neřešila, když se perou psi, tak sahat mezi ně rukama, si o kousnutí koleduje. V druhém případě se pes prostě ohnal. Ten třetí případ je na pováženou. Ale stejně bych psa nezbila. Podle mě násilí plodí zas jen násilí. Není účelem, aby se pes bál výprasku, ale aby nekousal. Spíš bych zkusila častěji trénovat výměny, má něco dobrého, vezmu mu to a nabídnu něco lepšího. Aby si zafixoval, že vždycky když se mu něco bere, dostane něco lepšího. Kost mu dávat jen do klidu, kde ho nebude nikdo rušit. A poučit děti.
Aby si byl váš veterinář jistý, že už to pes nikdy neudělá, musel by ho uspat. Pes je zvíře a má plnou hubu zubů.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ne, výchova určitě není špatná, naopak JE VELMI DŮLEŽITÁ, ale výchova nerovná se mlácení ať již dětí nebo psů. Toť můj názor.

Není mlácení jako mlácení. První zásada při jakémkoliv trestání dětí je ta, že se to musí dělat z lásky, nikoliv ze vzteku. Dítě trestám pro jeho dobro, ne proto, abych se pomstila nebo si schladila žáhu. U malého dítěte je stokrát účinnější jedno plácnutí přes zadek nebo přes ruku, než pět minut vysvětlování a kázání. Každé dítě musí mít pevně stanovené hranice, po jejich porušení musí následovat trest. A rozumný výprask je i pro dítě snesitelnějsí než vynadání, zvyšování hlasu nebo výčitky. Samozřejmě se ale musí brát ohled na individualitu dítěte, například samozřejmě nemá smysl tělesně trestat dítě s autismem. Ale každý svého potomka asi známe nejlépe a víme, co na něj platí.
Psala jsem tu o tom, že máme čuvačku a malého vnuka. Dcera s rodinou bydlí s námi na statku, chováme kozy, koně, krávy a ovce. Není prakticky možné spolehnout se na to, že prcka vždycky uhlídáme, aby se neodstal mezi zvířata. Teď to ještě jde, ale čím je starší, tím je samostatnější a zvědavější, rychlejší a šikovnější v otevírání branek. Proto ho učíme už teď se zvířaty zacházet a chovat se k nim tak, aby nebezpečí úrazu bylo co nejmenší. Dřív na každém takovém statku žilo spousta dětí, které od chvíle, kdy se naučily chodit, učily se starat o dobytek a dostávaly první úkoly. Nemyslím, že by jim to uškodilo a určitě měli šťastnější dětství než děti vyrostlé u televize.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dala bych jí pryč, i když chyba je jen v dospělých lidech...chudák je spíš dítě, který rodiče nedokážou uhlídat aby psa neděsilo a pes se pak brání... neee pokud jí najdou rodinu bez dětí tak se bude mít líp pes i to chudák dítě....

já bych dala pryč to blbý dítě nebo ještě blbější maminku

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
já bych dala pryč to blbý dítě nebo ještě blbější maminku

hmm já jen maminku, děti nejsou blbý, děti jsou prostě děti... a pro mne jedinný vinník, když vidim něco pes a dítě je rodič/majitel psa, nikdy ne dítě a ani pes. Samo že mluvim o dětech, ne o "pubertálních dětech". Tedy o dětech do nástupu puberty.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Není mlácení jako mlácení. První zásada při jakémkoliv trestání dětí je ta, že se to musí dělat z lásky, nikoliv ze vzteku. Dítě trestám pro jeho dobro, ne proto, abych se pomstila nebo si schladila žáhu. U malého dítěte je stokrát účinnější jedno plácnutí přes zadek nebo přes ruku, než pět minut vysvětlování a kázání. Každé dítě musí mít pevně stanovené hranice, po jejich porušení musí následovat trest. A rozumný výprask je i pro dítě snesitelnějsí než vynadání, zvyšování hlasu nebo výčitky. Samozřejmě se ale musí brát ohled na individualitu dítěte, například samozřejmě nemá smysl tělesně trestat dítě s autismem. Ale každý svého potomka asi známe nejlépe a víme, co na něj platí.
Psala jsem tu o tom, že máme čuvačku a malého vnuka. Dcera s rodinou bydlí s námi na statku, chováme kozy, koně, krávy a ovce. Není prakticky možné spolehnout se na to, že prcka vždycky uhlídáme, aby se neodstal mezi zvířata. Teď to ještě jde, ale čím je starší, tím je samostatnější a zvědavější, rychlejší a šikovnější v otevírání branek. Proto ho učíme už teď se zvířaty zacházet a chovat se k nim tak, aby nebezpečí úrazu bylo co nejmenší. Dřív na každém takovém statku žilo spousta dětí, které od chvíle, kdy se naučily chodit, učily se starat o dobytek a dostávaly první úkoly. Nemyslím, že by jim to uškodilo a určitě měli šťastnější dětství než děti vyrostlé u televize.

ohledně výchovy super napsaný a bohužel pravda, něco vysvětlovat dvouletýmu dítku fakt nemá cenu..ono to chce zkusit a musí to zkusit...a zkusí, dokud ho to nebude aspon přiměřeně bolet.

Ale stim vnukem, že nejde uhlídat, nevim no já bych to neriskla u takovýho prcka, nebo to risknout, stim že má určitou svobodu, ale pak si nadávat jen sám sobě, ne zvířeti... vše něco stojí, ale nejsem si jisná zda zdraví a život dítka nemá v tomhle přednost... pro mne by mělo...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vy jste teda musela mít trudné dětství..... já asi osmiletá jsem v dobré víře chtěla podat kousek kosti zapadlé do plotu dědečkovu psovi a ten mě rafl do ruky tak, že mi tekla krev proudem - byla jsem z toho v šoku a nedovedu si představit, že by mě ještě nádavkem ztřískali, abych se naučila, že TOHLE SE ZVÍŘATŮM NEDĚLÁ. Mimochodem mě ruku ošetřili, psa nikdo neztloukl, a já jsem milovnice psů pořád.....

Proč trudné dětství? Dřív byla všude zvířata a s tím přístupem co je k dětem dneska by dřív nemohli děti na vesnici ani vystrčit nohu z baráku. Jedna dobře mířená je mnohem výchovnější než nějaký domluvy, to že dneska to nikdo nechce chápat a omlouvá si tak svoje nevychovaný děti je věc jiná. Když mi kozel propíchnul nohu, protože jsme si s ním hráli na koridu, tak ano, já dostala seřezáno a už jsem to nikdy neudělala, dneska by nejspíš zabili kozla a dítě by šlo a udělalo něco podobného s dalším zvířetem. Zrovna nedávno jsem umravňovala dítě, který vlezlo do ohrady ke krávám a jeho matce se ještě nelíbilo, že její dítě ženu s řevem pryč. Zasloužila by seřezat ona, že to dovolí a i dítě, aby alespoň to si i přes svojí dementní matku pamatovalo, že tohle se nedělá. Jako sorry, ale takový to ty ty ty, tohle se nedělá, což je jediný na co se většina dnešních rodičů zmůže jak vidím kolem sebe, to není výchova, to je jen způsob, jak z dětí udělat pěkný spratky.

já taky pocházím z vesnice, měli jsme zvířata a od mala jsem věděla, jak se chovat ke krávě, praseti, psovi...když vidím dnešní děti, jak ze zvířat nemají žádný respekt a rodiče je neučí jak se ke zvířatům chovat, tak mám kolikrát strach, co se stane. Zrovna včera jsem šla za maminou s asi 5 letým děckem, které strčilo ruku za každý plot, kde štěkal pes. Naštěstí se nic nestalo. Dítě šlo za matkou, ta něj neviděla a bylo jí to jedno. Kdyby některý z těch psů dítě zranil, to by bylo řečí..

Hodně lidí je doslova negramotných
ve vztahu ke zvířatům .

Souhlas s příspěvkem nade mnou. Nejde o to dítě seřezat hlava nehlava a vylévat si na něm vztek, ale jedna výchovná není vůbec na škodu, aby si dítě zapamatovalo, že tohle teda ne...... v dnešní době opravdu rodiče všechno zkouší jen po dobrém a domluvou, ale malé dítě stejně z toho nemá rozum a má svojí hlavu. Když udělalo dítě něco nepřípustného, tak holt dostalo nářez a už to nikdy nezopakovalo. Dneska je vše asi po vzoru USA, děsná svoboda a nikdo nesmí ty malé človíčky omezovat a pak to vypadá jak to vypadá. Rodiče si to zřejmě neuvědomují, ale dělají dětem psí službu, protože ty děti na to jednou dojedou.

Holt i demokracie má svoje hranice od - do ....

taky přidám svou "trošku" z výchovy... Mám rok a půl starého syna a k němu smečku - austráláci a malinoise, kteří jsou dospělí a jedno štěně. Náš mladej je hyperaktivní uličník, za psy ho to táhne od doby, kdy začal lézt, natož co začal chodit...
Naše smečka ho bere asi jinak - když lítají po pozemku, nebo mezi sebou řádí a jde k nim syn, okamžitě se vším přestanou, obstoupí ho, každej z nich ho olízne. Stojí neustále kolem něj - takže když se kluk rozeběhne a upadne, vždycky skončí na některém ze psů. Psi to dělají schválně, po odvolání odcházejí od syna extrémně neradi, s neustálým otáčením. Pokud má kluk jídlo, ani je nenapadne k tomu jen čuchnout. Když jdeme na procházku a malý je v kočárku, psi kočár tvrdě hlídají - tudíž chodí přes vesnici s košíkama. Ale naší smečky se stejně všichni (bezdůvodně) bojí, takže nehrozí, že by se někdo přiblížil. Přesto je jistota jistota...
když psy krmím, krmím až večer, když malej spí v postýlce, pokud dostanou přes den kosti nebo jiné mňamky, tak je zavřu na zahradu, protože si prostě nepřeju, aby k nim malej chodil, když žerou. Jsou samozřejmě zvyklí nechat si brát žrádlo i z tlamy, ale proč to riskovat u dítěte? Až bude prcek větší, začne mi pomáhat s krmením a pak přijde čas, aby pochopil, že psům se žrádlo nebere, atd.
Od doby, co ho psi začali lákat, kdykoli se jim snažil "ublížit" - taháním za srst apod, dostal přes ručičku. Jen tak, symbolicky, ale aby věděl, že když ubližuje pejskům, bude to bolet i jeho. Dneska ho to ani nenapadne. Jo - otvírá jim tlamu, zkouší je se mnou česat, atd... To vidí u mě, když trénujem na výstavy a prootže jsem vždycky přímo u toho, psy pochválím a neřeším...
Zmíněné problémy majitelů RTW si majitelé zavinili sami. Pes není robot, nereaguje vždycky stejně a nelze předpokládat, že když dítě toleruje nějakou dobu, že to tak bude věčně - notabene u dospívajících puberťáků. Roční pes má nejvíc práce sám se sebou, tak proč by měl bejt trestanej za to, že ho otravuje nevychovej hajzlík?

připadám si na této diskuzi jako na výletě na mimozemské planetě...

proboha, co tady řešíte vinu - nevinu psa, dítěte, matky - měla jsem 10 let šarplanince, když mu bylo 8 let, narodilo se mi dítě. ten pes byl NORMÁLNÍ a neublížil mláděti čehokoliv jiného, než je kořist.
kočku zabil, kotě nechal, děti respektoval do puberty - když hlídal, vystrkoval je ramenem a nešťastně na mě koukal, ať to vyřídím, dospělého nemilosrdně srazil košem
neexistuje dominance a submisivita u mláďat, je to respekt k mláďatům spřáteleného druhu
nikdy jsem nenechala dítě a jeho pospolu o samotě, ale za mého dohlížení nikdy neprojevil ani náznak agrese, jen úhybné manévry, když ho bolely klouby a neměl náladu. čas od času dostal on povel, čas od času dítě a v pohodě spolu existovali

jasně, nebyla jsem začátečník, měla jsem před tímto psem už jiné, opravdu jsem si dala záležet na výchově, ale myslím si, že základ je v povaze, s jakou ten pes přišel na svět. pokud by neměl vyrovnanou povahu, dala bych ho před těhotenstvím pryč.

promiňte, ale vy tady řešíte blbosti o výchově, toto není výchova, to je degenerace plemen obecně.
moje teta spolupracovala s pohraničníky, je to hodně desítek let, ale jejich chov byl špičkový v povaze a vím od ní, že pokud se pes velkého plemene, kde nehrozí smrt od dítěte vzhledem k relativní síle a velikost, ohnal po dítěti, zavrčel, tak dostal kulku do hlavy a jeho potomci a úzké příbuzenstvo se prodalo a nepoužilo do chovu.

uvědomte si, zavilí příznivci čistokrevných plemen, jste proti novým rasám, kritizujete bezpapíráky, ale kam se selekce na dlouhou srst, málo bílé barvy, určitý skloň zádě a podobné hovadiny ubírá?

k duševně chorým, pracovně neupotřebitelným (zato s PP a vzhledem dle standardu) jedincům
musím říct, že už jsem dost dlouho na světě, ale jak teď převzala tupost a omezenost otěže, to je na pováženou

rtw je pracovní pes obrovské síly a je NUTNÉ, aby byl sebejistý, klidný a vyrovnaný
což jinými slovy, když si kouše kost a dítě mu skočí na záda, tak ho setřese, znechuceně se podívá na paničku s výrazem, bože, ty to vidíš a spolu s kostí odejde. pak následuje přednáška dítěti, že tohle se nedělá, popřípadě plesknutí a pes, když vidí, že je spravedlnosti učiněno zadost, spokojeně si oddechne a pokračuje v kousání kostičky. pokud velím smečce, tak rozhoduju i její spory, to si snad nesoudí mezi sebou? to bych už klesla ze superalfy na alfu, kdyby se všichni rvali dle práva silnějšího, ne? tak to nefunguje, není tu zákon džungle

pokud je pes tohoto plemene bázlivý, ustrašený, tak je něco špatně ve vývoji plemene a potřebuje to selekci na povahu, ne na kulatou hlavu a bez bílého flíčku na hrudi.
jak by asi tento pes posloužil své paničce? kdyby ji přepadli, asi by bezhlavě utekl nebo kousal vše kolem sebe a kdyby prohrávala, tak by se postavil na stranu útočníků.

děkuji, nechci, ať pes vypadá jak chce, má jakoukoli barvu, ale musí to být spolehlivý parťák, se kterým půjdu o půlnoci na hřbitov a budu si vesele po cestě pískat a obávám se, že by to dle popisu situace s tímto nešlo, ani kdyby ho cvičil nejlepší psí psycholog světa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
připadám si na této diskuzi jako na výletě na mimozemské planetě...

proboha, co tady řešíte vinu - nevinu psa, dítěte, matky - měla jsem 10 let šarplanince, když mu bylo 8 let, narodilo se mi dítě. ten pes byl NORMÁLNÍ a neublížil mláděti čehokoliv jiného, než je kořist.
kočku zabil, kotě nechal, děti respektoval do puberty - když hlídal, vystrkoval je ramenem a nešťastně na mě koukal, ať to vyřídím, dospělého nemilosrdně srazil košem
neexistuje dominance a submisivita u mláďat, je to respekt k mláďatům spřáteleného druhu
nikdy jsem nenechala dítě a jeho pospolu o samotě, ale za mého dohlížení nikdy neprojevil ani náznak agrese, jen úhybné manévry, když ho bolely klouby a neměl náladu. čas od času dostal on povel, čas od času dítě a v pohodě spolu existovali

jasně, nebyla jsem začátečník, měla jsem před tímto psem už jiné, opravdu jsem si dala záležet na výchově, ale myslím si, že základ je v povaze, s jakou ten pes přišel na svět. pokud by neměl vyrovnanou povahu, dala bych ho před těhotenstvím pryč.

promiňte, ale vy tady řešíte blbosti o výchově, toto není výchova, to je degenerace plemen obecně.
moje teta spolupracovala s pohraničníky, je to hodně desítek let, ale jejich chov byl špičkový v povaze a vím od ní, že pokud se pes velkého plemene, kde nehrozí smrt od dítěte vzhledem k relativní síle a velikost, ohnal po dítěti, zavrčel, tak dostal kulku do hlavy a jeho potomci a úzké příbuzenstvo se prodalo a nepoužilo do chovu.

uvědomte si, zavilí příznivci čistokrevných plemen, jste proti novým rasám, kritizujete bezpapíráky, ale kam se selekce na dlouhou srst, málo bílé barvy, určitý skloň zádě a podobné hovadiny ubírá?

k duševně chorým, pracovně neupotřebitelným (zato s PP a vzhledem dle standardu) jedincům
musím říct, že už jsem dost dlouho na světě, ale jak teď převzala tupost a omezenost otěže, to je na pováženou

rtw je pracovní pes obrovské síly a je NUTNÉ, aby byl sebejistý, klidný a vyrovnaný
což jinými slovy, když si kouše kost a dítě mu skočí na záda, tak ho setřese, znechuceně se podívá na paničku s výrazem, bože, ty to vidíš a spolu s kostí odejde. pak následuje přednáška dítěti, že tohle se nedělá, popřípadě plesknutí a pes, když vidí, že je spravedlnosti učiněno zadost, spokojeně si oddechne a pokračuje v kousání kostičky. pokud velím smečce, tak rozhoduju i její spory, to si snad nesoudí mezi sebou? to bych už klesla ze superalfy na alfu, kdyby se všichni rvali dle práva silnějšího, ne? tak to nefunguje, není tu zákon džungle

pokud je pes tohoto plemene bázlivý, ustrašený, tak je něco špatně ve vývoji plemene a potřebuje to selekci na povahu, ne na kulatou hlavu a bez bílého flíčku na hrudi.
jak by asi tento pes posloužil své paničce? kdyby ji přepadli, asi by bezhlavě utekl nebo kousal vše kolem sebe a kdyby prohrávala, tak by se postavil na stranu útočníků.

děkuji, nechci, ať pes vypadá jak chce, má jakoukoli barvu, ale musí to být spolehlivý parťák, se kterým půjdu o půlnoci na hřbitov a budu si vesele po cestě pískat a obávám se, že by to dle popisu situace s tímto nešlo, ani kdyby ho cvičil nejlepší psí psycholog světa

trochu debilní jednání pes se ožene po dítěti a je zabit za to, bez příčiny proč. vy jste se nikdy ničeho nelekla??? ač jste sebevědomá??? takže ten co se lekne a omylem někoho přizabije, no spíš vyjede po něm.. má jít na popraviště???přece ustrašený člověk je nebezpečný člověk taky, nee... proč je vůbec tolerujem?????? ...choleriky, bázlivý lidi...lidí je mraky a tyhle dělaj jen to co nemají..ač rozum mají tak ho nestíhaj používat.. nemají jít rovnou aspon do blázince...... předtim myslim pes měl jinou pozici, asi jako postiženej člověk, jen stim rozdílem že psa zabili, postižený se ututlávali, co nejdál od společnosti, atd.. (předtim byla jiná doba a historie se pokud možno nemá opakovat,)..---. a neni to jen o povaze, ale i o výchově, socializaci.. atd...mám psa sebevědomého, vyrovnaného, opravdu se neleká i když já se třeba leknu, ale dítě bych na něj skákat nenechala, už to jednou dítě udělalo a i kdyby ho kousla tak utratit ani omylem. Cízí dítě nemá právo mi skákat na psa zezadu, vlastní dítě dostane přes zadek když tohle udělá..nafackujte cizí,???! Když to matka neumí no spíš nechce (ona se neobtěžovala mi ani říct že za mnou její sluníčko běží a že mi jen tak chce skákat na psa zezadu..), kde můj pes dostal ospravedlnění že to neni jen tak???? Když nemůžete nic ani mu vyhubovat...
A jinak dobrej sebevědomej kavkazán je uplně něco jinýho, každej pes má jinou povahu, jinej by dítě zahnal s vrčením.. od nebezpečí, jinaj by ho vzal a pokusil se ho odnést...
A ještě něco,mít psa sebevědomího je dnes o hubu... pes vám hlídá pozemek vleze tam zlloděj a pudjete si sednout vy...protože tam mohlo vlést dítě a můžete jim stokrát říkat že váš pejsek by dítě nezabil/nezranil
Jediný s čim souhlasim, že s bázlivostí u psů se dá něco dělat a mělo by (už kvuli ozbrojeným složkám, zachvilku nebudou mít ve službě žádnýho psa), ale určitě nebude mín kousanců a ohnání... protože to je v lidech.. ne ve zvířeti... lidi si myslí že psy jsou lidé a psy jsou povinni se tak chovat..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
trochu debilní jednání pes se ožene po dítěti a je zabit za to, bez příčiny proč. vy jste se nikdy ničeho nelekla??? ač jste sebevědomá??? takže ten co se lekne a omylem někoho přizabije, no spíš vyjede po něm.. má jít na popraviště???přece ustrašený člověk je nebezpečný člověk taky, nee... proč je vůbec tolerujem?????? ...choleriky, bázlivý lidi...lidí je mraky a tyhle dělaj jen to co nemají..ač rozum mají tak ho nestíhaj používat.. nemají jít rovnou aspon do blázince...... předtim myslim pes měl jinou pozici, asi jako postiženej člověk, jen stim rozdílem že psa zabili, postižený se ututlávali, co nejdál od společnosti, atd.. (předtim byla jiná doba a historie se pokud možno nemá opakovat,)..---. a neni to jen o povaze, ale i o výchově, socializaci.. atd...mám psa sebevědomého, vyrovnaného, opravdu se neleká i když já se třeba leknu, ale dítě bych na něj skákat nenechala, už to jednou dítě udělalo a i kdyby ho kousla tak utratit ani omylem. Cízí dítě nemá právo mi skákat na psa zezadu, vlastní dítě dostane přes zadek když tohle udělá..nafackujte cizí,???! Když to matka neumí no spíš nechce (ona se neobtěžovala mi ani říct že za mnou její sluníčko běží a že mi jen tak chce skákat na psa zezadu..), kde můj pes dostal ospravedlnění že to neni jen tak???? Když nemůžete nic ani mu vyhubovat...
A jinak dobrej sebevědomej kavkazán je uplně něco jinýho, každej pes má jinou povahu, jinej by dítě zahnal s vrčením.. od nebezpečí, jinaj by ho vzal a pokusil se ho odnést...
A ještě něco,mít psa sebevědomího je dnes o hubu... pes vám hlídá pozemek vleze tam zlloděj a pudjete si sednout vy...protože tam mohlo vlést dítě a můžete jim stokrát říkat že váš pejsek by dítě nezabil/nezranil
Jediný s čim souhlasim, že s bázlivostí u psů se dá něco dělat a mělo by (už kvuli ozbrojeným složkám, zachvilku nebudou mít ve službě žádnýho psa), ale určitě nebude mín kousanců a ohnání... protože to je v lidech.. ne ve zvířeti... lidi si myslí že psy jsou lidé a psy jsou povinni se tak chovat..

Souhlasím. A to jsem taky stará baba a taky jsem spolupracovala s pohraničníky.
Nemyslím, že pes si vždy a vše má nechat bezmyšlenkovitě líbit. Pokud si pamatuju, tak dřív byli velcí psi na řetěze nebo v kotci a kontakt s dětmi prakticky nebyl. Když jsem byla dítě, což už je dlouho, byl u nás ve dvoře ustájený služební pes. Nesměla jsem se ani přiblížit. Rozhodně nikdo neměl v úmyslu ho zastřelit, kdyby mě kousl. Dnes se po těch psech chce někdy nemožné.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Souhlasím. A to jsem taky stará baba a taky jsem spolupracovala s pohraničníky.
Nemyslím, že pes si vždy a vše má nechat bezmyšlenkovitě líbit. Pokud si pamatuju, tak dřív byli velcí psi na řetěze nebo v kotci a kontakt s dětmi prakticky nebyl. Když jsem byla dítě, což už je dlouho, byl u nás ve dvoře ustájený služební pes. Nesměla jsem se ani přiblížit. Rozhodně nikdo neměl v úmyslu ho zastřelit, kdyby mě kousl. Dnes se po těch psech chce někdy nemožné.

jj, pes si musí nechat líbit vše, neb rodiče nejsou sto své děcka ani vychovat ani hlídat.
Někdy mám pocit, že se svět zbláznil.
Jdu se psem na vodítku s košem, mám ho na krátko a zezadu mi na něho najede děcko na odrážedle a matka nic.
Kdyby ho pes sejmul košem, tak budu na vině já.
Matka mi ještě řekne, že pes nevypadá zle.....

Tak já nevím...

Dle mého pes a děcko sami být nemají, děcko má být vychované anebo ke psu zákaz. Pes totéž.
Když vidím fota jak děcko leze psu do misek, jak mu bere kost, "jezdí" na něm ... přála bych to rodičům, aby ho kousl.. ( děcku ne, ani tomu psu, ale rodičům aby si zažili tu hrůzu, že díky své blbosti mohli o dítě přijít)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Souhlasím. A to jsem taky stará baba a taky jsem spolupracovala s pohraničníky.
Nemyslím, že pes si vždy a vše má nechat bezmyšlenkovitě líbit. Pokud si pamatuju, tak dřív byli velcí psi na řetěze nebo v kotci a kontakt s dětmi prakticky nebyl. Když jsem byla dítě, což už je dlouho, byl u nás ve dvoře ustájený služební pes. Nesměla jsem se ani přiblížit. Rozhodně nikdo neměl v úmyslu ho zastřelit, kdyby mě kousl. Dnes se po těch psech chce někdy nemožné.

a jsme zase na začátku - ano, po psu se chce nemožné - služební a pracovní plemena (čím větší, tím lepší) jako domácí mazlíčci na gauči (nejlépe ještě v pronajaté garzonce) a k tomu malé děti a vystresovaná matka, důchodkyně s holí venčící na volno (na vodítku ho neudrží) a bez náhubku ročního RR jejího vnuka (z podnájmu by ho se psem vykopli, tak dal psa k babičce a nemá na něho moc času- čerstvý případ ze sousedství) ) atd. atd. ..... dokud nezačnou být pejskaři alespoň trošku zodpovědní, dokud si nepřiznají, že pro držení určitých plemen nemají ani možnosti a hlavně ne schopnosti, tak to nikdy neskončí. Mě se celoživotně strašně líbí dogy, irští vlkodavové a v poslední době kavkazáci, ale zůstane to navždy jen mým snem, protože vím, že prostě na takové plemena nemám podmínky a než bych byla nešťastná já, moje okolí a v neposlední řadě ten pes, tak jsem se s tím smířila a zvolila jsem malé plemeno. A v žádném případě nelituji ! Jistě nejsou ta malá plemena tak impozantní jako ty velká, ale jsou stejně báječní.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
a jsme zase na začátku - ano, po psu se chce nemožné - služební a pracovní plemena (čím větší, tím lepší) jako domácí mazlíčci na gauči (nejlépe ještě v pronajaté garzonce) a k tomu malé děti a vystresovaná matka, důchodkyně s holí venčící na volno (na vodítku ho neudrží) a bez náhubku ročního RR jejího vnuka (z podnájmu by ho se psem vykopli, tak dal psa k babičce a nemá na něho moc času- čerstvý případ ze sousedství) ) atd. atd. ..... dokud nezačnou být pejskaři alespoň trošku zodpovědní, dokud si nepřiznají, že pro držení určitých plemen nemají ani možnosti a hlavně ne schopnosti, tak to nikdy neskončí. Mě se celoživotně strašně líbí dogy, irští vlkodavové a v poslední době kavkazáci, ale zůstane to navždy jen mým snem, protože vím, že prostě na takové plemena nemám podmínky a než bych byla nešťastná já, moje okolí a v neposlední řadě ten pes, tak jsem se s tím smířila a zvolila jsem malé plemeno. A v žádném případě nelituji ! Jistě nejsou ta malá plemena tak impozantní jako ty velká, ale jsou stejně báječní.

přesně tak. Kdyby si dřív někdo pořídil do bytu k dětem rotvajlera, zavřeli by ho na psychiatrii asi ještě ten den.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
a jsme zase na začátku - ano, po psu se chce nemožné - služební a pracovní plemena (čím větší, tím lepší) jako domácí mazlíčci na gauči (nejlépe ještě v pronajaté garzonce) a k tomu malé děti a vystresovaná matka, důchodkyně s holí venčící na volno (na vodítku ho neudrží) a bez náhubku ročního RR jejího vnuka (z podnájmu by ho se psem vykopli, tak dal psa k babičce a nemá na něho moc času- čerstvý případ ze sousedství) ) atd. atd. ..... dokud nezačnou být pejskaři alespoň trošku zodpovědní, dokud si nepřiznají, že pro držení určitých plemen nemají ani možnosti a hlavně ne schopnosti, tak to nikdy neskončí. Mě se celoživotně strašně líbí dogy, irští vlkodavové a v poslední době kavkazáci, ale zůstane to navždy jen mým snem, protože vím, že prostě na takové plemena nemám podmínky a než bych byla nešťastná já, moje okolí a v neposlední řadě ten pes, tak jsem se s tím smířila a zvolila jsem malé plemeno. A v žádném případě nelituji ! Jistě nejsou ta malá plemena tak impozantní jako ty velká, ale jsou stejně báječní.

ano vesměs je to co říkám, lidi si myslí že pes má rozum jak dospělej člověk, rozumu má asi jako dvouletý dítě... když to srovnám s člověkem, a svěříte dvoletýmu dítku pistol do ruky? Já teda ne. Ba bude tak že na ni ani nedosáhne a zamčená. Jako každý pes je j iný a když se mu něco nelíbí, či ho něco bolí tak vyjede, hlavně pokud je nevychovanej a svého majitele moc nebere. Pokud ho bere, čeká dává signál. ´Pokud majitel nereaguje pak jedná..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Souhlasím. A to jsem taky stará baba a taky jsem spolupracovala s pohraničníky.
Nemyslím, že pes si vždy a vše má nechat bezmyšlenkovitě líbit. Pokud si pamatuju, tak dřív byli velcí psi na řetěze nebo v kotci a kontakt s dětmi prakticky nebyl. Když jsem byla dítě, což už je dlouho, byl u nás ve dvoře ustájený služební pes. Nesměla jsem se ani přiblížit. Rozhodně nikdo neměl v úmyslu ho zastřelit, kdyby mě kousl. Dnes se po těch psech chce někdy nemožné.

nemyslím vše a bezmyšlenkovitě, určitě je potřeba děti vychovávat ještě více a lépe než psy
ale promiňte, já nečtu bláboly, jak nesahat psovi do misky, respektovat ho a když zavrčí, tak ustoupit, děti jasně nesmí psa mučit, ale můžou o něj zavadit, šlápnout na tlapičku, myslím, že chcete nemožné po majitelích a rodičích, aby vždy, všude a bez vyjímky po celou dobu života psa se chovali dle psích pravidel a nevím, jestli taky není chtění nemožného po dětech, aby sem tam neprovedly ztřeštěnost

i já po 25 letech nepřetržitě každý den se psy udělám čas od času blbost, prostě nejsem robot a někdy jednám jako kretén - a moji psi to prostě respektují, není přece možné, abych neudělala za tu dobu jedinou chybu, vy snad máte ty schopnosti?
taky jsem párkrát překvapila svého psa, třeba v tvrdém spánku nebo když sledoval něco jiného, ale má rychlejší rekce než člověk a když se lekl, otočil a vyjel, tak jen bez stisku praštil zubama a bylo to.

mluvíme o stejné situaci? - bázlivá fena rtw a podruhé skočila po dítěti, tak to aspoň chápu já
pokud by to byla situace na denním pořádku, tak by asi byla pokousaná každý den a řešilo by se něco jiného
je to jen můj názor a vývoj situace, možná to bylo jinak, ale prostě holka měla radost a chtěla obejmout svého milovaného pejska. Bohužel zezadu neviděla, že má kost a pes ji pokousal.

prostě blbost sem tam udělá každý, chci po psovi nemožné, aby respektoval něčí hloupé chování, pokud to není pravidlem? nebylo tam nic o tom, že by fena vyjížděla furt a dítě nesnášela

a k tomu ustájení služebního psa - rozumné opatření, zabili 2 mouchy jednou ranou, jednak vám pes nic nemohl udělat a druhak neměl důvěru k nikomu jinému, než psovodovi. služební psi bývali tenkrát striktně jednoho pána, aby byli nepodplatitelní, nikdo jiný je nesměr krmit nebo cvičit - dnes tuším už s ním může do akce nebo o něj pečovat i víc lidí, ale nevím, o služební kynologii se sama nezajímám, tak už mám jen vyprávěnky z historie :-)

od mládí mám doma smečku sportovních psů. Vždy se najde jedinec, který může být bez dozoru s dětmi a jiný, kterého hlídám. Pokud si do bytu pořídím štěně rotvajlera, nevím dopředu, jaké bude. Takže já osobně bych si takového psa pro jistotu nepořídila, pokud by musel být s malým dítětem. Pořád vše uhlídat nejde a ne každý pes může být 100% bezpečný. To, co se popisuje jako pokousání psem obvykle kousnutí není, jen škrábnutí zubama jako varování či výchova. Matka ale reaguje zmlácením psa, to samozřejmě vzájemné vztahy nevylepší. Příště může být konflikt horší. Takže opakuji - pokud nejsem zkušený psovod, jako rodinného psa pořídím spíš společenské plemeno, nikoliv třeba toho rotvajlera.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
od mládí mám doma smečku sportovních psů. Vždy se najde jedinec, který může být bez dozoru s dětmi a jiný, kterého hlídám. Pokud si do bytu pořídím štěně rotvajlera, nevím dopředu, jaké bude. Takže já osobně bych si takového psa pro jistotu nepořídila, pokud by musel být s malým dítětem. Pořád vše uhlídat nejde a ne každý pes může být 100% bezpečný. To, co se popisuje jako pokousání psem obvykle kousnutí není, jen škrábnutí zubama jako varování či výchova. Matka ale reaguje zmlácením psa, to samozřejmě vzájemné vztahy nevylepší. Příště může být konflikt horší. Takže opakuji - pokud nejsem zkušený psovod, jako rodinného psa pořídím spíš společenské plemeno, nikoliv třeba toho rotvajlera.

najde se pes, kterýho můžu nechat s dítětem samotné.... ano čivavu.. ale větší plemeno, či střední bych třeba s dvouletým dítětem nenechala o samotě nikdy.. jinak se všim souhlas...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nemyslím vše a bezmyšlenkovitě, určitě je potřeba děti vychovávat ještě více a lépe než psy
ale promiňte, já nečtu bláboly, jak nesahat psovi do misky, respektovat ho a když zavrčí, tak ustoupit, děti jasně nesmí psa mučit, ale můžou o něj zavadit, šlápnout na tlapičku, myslím, že chcete nemožné po majitelích a rodičích, aby vždy, všude a bez vyjímky po celou dobu života psa se chovali dle psích pravidel a nevím, jestli taky není chtění nemožného po dětech, aby sem tam neprovedly ztřeštěnost

i já po 25 letech nepřetržitě každý den se psy udělám čas od času blbost, prostě nejsem robot a někdy jednám jako kretén - a moji psi to prostě respektují, není přece možné, abych neudělala za tu dobu jedinou chybu, vy snad máte ty schopnosti?
taky jsem párkrát překvapila svého psa, třeba v tvrdém spánku nebo když sledoval něco jiného, ale má rychlejší rekce než člověk a když se lekl, otočil a vyjel, tak jen bez stisku praštil zubama a bylo to.

mluvíme o stejné situaci? - bázlivá fena rtw a podruhé skočila po dítěti, tak to aspoň chápu já
pokud by to byla situace na denním pořádku, tak by asi byla pokousaná každý den a řešilo by se něco jiného
je to jen můj názor a vývoj situace, možná to bylo jinak, ale prostě holka měla radost a chtěla obejmout svého milovaného pejska. Bohužel zezadu neviděla, že má kost a pes ji pokousal.

prostě blbost sem tam udělá každý, chci po psovi nemožné, aby respektoval něčí hloupé chování, pokud to není pravidlem? nebylo tam nic o tom, že by fena vyjížděla furt a dítě nesnášela

a k tomu ustájení služebního psa - rozumné opatření, zabili 2 mouchy jednou ranou, jednak vám pes nic nemohl udělat a druhak neměl důvěru k nikomu jinému, než psovodovi. služební psi bývali tenkrát striktně jednoho pána, aby byli nepodplatitelní, nikdo jiný je nesměr krmit nebo cvičit - dnes tuším už s ním může do akce nebo o něj pečovat i víc lidí, ale nevím, o služební kynologii se sama nezajímám, tak už mám jen vyprávěnky z historie :-)

pokud psovi vadí že mu šlápne na nohu omylem či o něj zavadí omylem tak to je fakt dost špatný, pokud je to ve vlastní rodině, u cizího psa se to stávat nesmí, nikdy nevíte ...uhlídat dítě je povinnost matky, jako pejskař má povinnost uhlídat si psa... pokud střeštěnosti provádí na domácím psu, tak i tak se dá něco dělat, př. psa zavřít...oddělit, zamknout ... tak to dělají aspon lidi který mám okolo sebe, nejsou hovada ač sebevědomí ovčák, ale dítě je jim milejší.. možná i ten pesan a prostě nechtějí žít s touto tragedií, ví že by to byla jejich chyba a nechtěj si to připustit, ani se nedivím, stim bych taky žít nechtěla.... protože jedinej kdo by za to mohl bych byla já (tedy majitelka psa a matka dohromady).
Ježiš já těch blbostí dělám, od šlapání na nohou, dělání hovadin, do žrádla si fakt sáhnout můžu, můžu vše když chci, to že to nedělám pořád to je má věc, i když na nohy psovi šlapu omylem poslední dobou často.. se stydim..., ale plete se pod ně...ano pes vyjede... když se lekne, je v afektu (odtrhávání dvou psů co se rvou), zvláštní ukaz pro některý lidi.. a pro některý na to pes nemá právo... některej se lekne, některej ne, někdy se ožene a nic, někdy kousne... ale myslim že on ví proč to dělá... ono to u tý holčičiky nemuselo být poprvé a ta fena se mohla i bát a strach dělá agresi..a ona jí tim obejmutím nedala šanci uskočit.. utéct.. i myš zahnaná do kouta zaůtočí... a přiznejme si takový dítě už neni malinký a v psích očích je to něco neskutečnýho, divokýho a pro bázlivou fenu, obzvlášt...či to byla jen výchova.. bůh ví...


JInak služebka, jak kterej pes, ale většina je normálních, tzv. nechají se pohladit, od všech, já si s několika hrála, tedy i s jednim dospělákem..kterej obranu na rukáv moc nechápal, ale v praxi byl dobrej.., jinak to ale nemění na tom že na povel jdou a pokoušou...tedy zadržej.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
najde se pes, kterýho můžu nechat s dítětem samotné.... ano čivavu.. ale větší plemeno, či střední bych třeba s dvouletým dítětem nenechala o samotě nikdy.. jinak se všim souhlas...

Tak já bych nenechala ani čivavu. Ze dvou důvodů - pořád má zuby a dítě má kůži tenčí než dospělý, a fatálně ublížit čivavě zvládne i dvouleté dítě, je to malinkatý křehký pejsek, zlomit tomu nožku není zas tak obtížné, ale dát takovou zlomeninu dohromady ano, často mívají fontanelu, takže rána do hlavy je fatální...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak já bych nenechala ani čivavu. Ze dvou důvodů - pořád má zuby a dítě má kůži tenčí než dospělý, a fatálně ublížit čivavě zvládne i dvouleté dítě, je to malinkatý křehký pejsek, zlomit tomu nožku není zas tak obtížné, ale dát takovou zlomeninu dohromady ano, často mívají fontanelu, takže rána do hlavy je fatální...

ano, ale já myslela na bezpečí hlavně dítěte, pes v tomto okamžiku by mohl být velký chudák, ale čivava at má zuby tak tlamu až tak velkou nemá a pokud kousne určitě lepší zranění než třeba od kokra...takový dítě všeobecně nechat samotný je dost velký riziko...všechno chtěj, všude musí být, na vše sáhnou..

jako děcko mě kouslo několik psů, nikdo to nikdy neřešil, lezla jsem jim skoro do ( nejen ) tlamy a některý to holt nesnesl, několikrát jsem spadla ze stromu, z kola a nikdy nikdo nepopotahoval moje rodiče za to že jsou nezodpovědní. Dřív lítali po vsi s dětma i psiska a nikomu to nevadilo,dřív každý malý dítě vědělo, že do žrádla se psovi neleze, dnes haranti můžou všechno a ze všeho se dělá kauza pro právníky a bulvár.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
připadám si na této diskuzi jako na výletě na mimozemské planetě...

proboha, co tady řešíte vinu - nevinu psa, dítěte, matky - měla jsem 10 let šarplanince, když mu bylo 8 let, narodilo se mi dítě. ten pes byl NORMÁLNÍ a neublížil mláděti čehokoliv jiného, než je kořist.
kočku zabil, kotě nechal, děti respektoval do puberty - když hlídal, vystrkoval je ramenem a nešťastně na mě koukal, ať to vyřídím, dospělého nemilosrdně srazil košem
neexistuje dominance a submisivita u mláďat, je to respekt k mláďatům spřáteleného druhu
nikdy jsem nenechala dítě a jeho pospolu o samotě, ale za mého dohlížení nikdy neprojevil ani náznak agrese, jen úhybné manévry, když ho bolely klouby a neměl náladu. čas od času dostal on povel, čas od času dítě a v pohodě spolu existovali

jasně, nebyla jsem začátečník, měla jsem před tímto psem už jiné, opravdu jsem si dala záležet na výchově, ale myslím si, že základ je v povaze, s jakou ten pes přišel na svět. pokud by neměl vyrovnanou povahu, dala bych ho před těhotenstvím pryč.

promiňte, ale vy tady řešíte blbosti o výchově, toto není výchova, to je degenerace plemen obecně.
moje teta spolupracovala s pohraničníky, je to hodně desítek let, ale jejich chov byl špičkový v povaze a vím od ní, že pokud se pes velkého plemene, kde nehrozí smrt od dítěte vzhledem k relativní síle a velikost, ohnal po dítěti, zavrčel, tak dostal kulku do hlavy a jeho potomci a úzké příbuzenstvo se prodalo a nepoužilo do chovu.

uvědomte si, zavilí příznivci čistokrevných plemen, jste proti novým rasám, kritizujete bezpapíráky, ale kam se selekce na dlouhou srst, málo bílé barvy, určitý skloň zádě a podobné hovadiny ubírá?

k duševně chorým, pracovně neupotřebitelným (zato s PP a vzhledem dle standardu) jedincům
musím říct, že už jsem dost dlouho na světě, ale jak teď převzala tupost a omezenost otěže, to je na pováženou

rtw je pracovní pes obrovské síly a je NUTNÉ, aby byl sebejistý, klidný a vyrovnaný
což jinými slovy, když si kouše kost a dítě mu skočí na záda, tak ho setřese, znechuceně se podívá na paničku s výrazem, bože, ty to vidíš a spolu s kostí odejde. pak následuje přednáška dítěti, že tohle se nedělá, popřípadě plesknutí a pes, když vidí, že je spravedlnosti učiněno zadost, spokojeně si oddechne a pokračuje v kousání kostičky. pokud velím smečce, tak rozhoduju i její spory, to si snad nesoudí mezi sebou? to bych už klesla ze superalfy na alfu, kdyby se všichni rvali dle práva silnějšího, ne? tak to nefunguje, není tu zákon džungle

pokud je pes tohoto plemene bázlivý, ustrašený, tak je něco špatně ve vývoji plemene a potřebuje to selekci na povahu, ne na kulatou hlavu a bez bílého flíčku na hrudi.
jak by asi tento pes posloužil své paničce? kdyby ji přepadli, asi by bezhlavě utekl nebo kousal vše kolem sebe a kdyby prohrávala, tak by se postavil na stranu útočníků.

děkuji, nechci, ať pes vypadá jak chce, má jakoukoli barvu, ale musí to být spolehlivý parťák, se kterým půjdu o půlnoci na hřbitov a budu si vesele po cestě pískat a obávám se, že by to dle popisu situace s tímto nešlo, ani kdyby ho cvičil nejlepší psí psycholog světa

Váš příspěvek je opravdu k pousmání (nebo k pláči?). Lidi jako vy mám nejradši. Jojo člověk je pán tvorstva a myslí si, že může všechno podřídit sobě samotnému.... pes je jen pes a nedej bože, kdyby se projevil jak nám se zrovna nehodí. Buď bude šlapat jak naprogramovaný stroj nebo ho odstřelíme. Kolik je asi povahově nevyrovnaných lidí hmmm?? Ale ty nikdo neodstřelí že.... Pes ale podle některých nemá právo ani zavrčet, natož se při bolesti ohnat. Pes se vlastně nemá vůbec právo projevovat jinak než statečně a poslušně klusat po boku svého pána. Nesmí ho nic bolet, nesmí dát najevo nevoli, nesmí mít strach.... jinak je špatný, nepoužitelný a moc rádi mu dáme nálepku agresívní že. A šup s ním pryč. Bohužel každý kdo trochu blíže studoval a zajímal se o chování psů chápe, že např. zavrčení je pouhým dorozumívacím prostředkem a že ohnání nepřichází jen tak z ničeho nic. Taky se velmi často stane, že v určitém věku fena štěňata pěkně rovná a kolikrát dost tvrdě. Není nevyrovnaná ani špatná v povaze, ale dává tak štěněti najevo, co už je přespříliš. Pokud se dítě nečekaně vrhne zezadu na psa, tak je jasné, že to nečeká a nenechá si to líbit. S tou kostí je to taky tak - kdyby vám někdo nabídl krásný propečený stejk a pak by vám ho začal rvát z pusy, asi byste se dost ohradila. Jenže to je tak se vším. Proč bychom hledali chybu u našich andílků nebo sami u sebe, když se to dá krásně svalit na to zvíře co.
Jediné v čem s Vámi souhlasím je to, že chov PP psů se neubírá dobrým směrem a jak exteriér tak povaha a zdraví některých plemen jde do háje. Ovšem já mám teda úplně jiná měřítka na to, jak zjistit jestli je pes dobrý v povaze. To že se nechá pes šikanovat od dětí/lidí ho nedělá dobrým psem. Taky bych tedy v životě nesrovnávala RTW a šarplanince.

PS: Než začnete rýpat - můj pes má bezbřehou trpělivost se štěňaty, koťaty a ani dětem neubližuje, i když se raději vždy stáhne a je vidět, že mu nedělá dobře pokud kolem lítají a řičí na celé kolo. Každopádně mi tedy nejde o mého psa, protože ten je bezproblémový, ale o to jak naivně někteří vnímají psa - šelmu, která nám nic nedluží a prostě to není naprogramovaný robot, aby si nechal všechno líbit.

Hezky napsané. Díky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Váš příspěvek je opravdu k pousmání (nebo k pláči?). Lidi jako vy mám nejradši. Jojo člověk je pán tvorstva a myslí si, že může všechno podřídit sobě samotnému.... pes je jen pes a nedej bože, kdyby se projevil jak nám se zrovna nehodí. Buď bude šlapat jak naprogramovaný stroj nebo ho odstřelíme. Kolik je asi povahově nevyrovnaných lidí hmmm?? Ale ty nikdo neodstřelí že.... Pes ale podle některých nemá právo ani zavrčet, natož se při bolesti ohnat. Pes se vlastně nemá vůbec právo projevovat jinak než statečně a poslušně klusat po boku svého pána. Nesmí ho nic bolet, nesmí dát najevo nevoli, nesmí mít strach.... jinak je špatný, nepoužitelný a moc rádi mu dáme nálepku agresívní že. A šup s ním pryč. Bohužel každý kdo trochu blíže studoval a zajímal se o chování psů chápe, že např. zavrčení je pouhým dorozumívacím prostředkem a že ohnání nepřichází jen tak z ničeho nic. Taky se velmi často stane, že v určitém věku fena štěňata pěkně rovná a kolikrát dost tvrdě. Není nevyrovnaná ani špatná v povaze, ale dává tak štěněti najevo, co už je přespříliš. Pokud se dítě nečekaně vrhne zezadu na psa, tak je jasné, že to nečeká a nenechá si to líbit. S tou kostí je to taky tak - kdyby vám někdo nabídl krásný propečený stejk a pak by vám ho začal rvát z pusy, asi byste se dost ohradila. Jenže to je tak se vším. Proč bychom hledali chybu u našich andílků nebo sami u sebe, když se to dá krásně svalit na to zvíře co.
Jediné v čem s Vámi souhlasím je to, že chov PP psů se neubírá dobrým směrem a jak exteriér tak povaha a zdraví některých plemen jde do háje. Ovšem já mám teda úplně jiná měřítka na to, jak zjistit jestli je pes dobrý v povaze. To že se nechá pes šikanovat od dětí/lidí ho nedělá dobrým psem. Taky bych tedy v životě nesrovnávala RTW a šarplanince.

PS: Než začnete rýpat - můj pes má bezbřehou trpělivost se štěňaty, koťaty a ani dětem neubližuje, i když se raději vždy stáhne a je vidět, že mu nedělá dobře pokud kolem lítají a řičí na celé kolo. Každopádně mi tedy nejde o mého psa, protože ten je bezproblémový, ale o to jak naivně někteří vnímají psa - šelmu, která nám nic nedluží a prostě to není naprogramovaný robot, aby si nechal všechno líbit.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Váš příspěvek je opravdu k pousmání (nebo k pláči?). Lidi jako vy mám nejradši. Jojo člověk je pán tvorstva a myslí si, že může všechno podřídit sobě samotnému.... pes je jen pes a nedej bože, kdyby se projevil jak nám se zrovna nehodí. Buď bude šlapat jak naprogramovaný stroj nebo ho odstřelíme. Kolik je asi povahově nevyrovnaných lidí hmmm?? Ale ty nikdo neodstřelí že.... Pes ale podle některých nemá právo ani zavrčet, natož se při bolesti ohnat. Pes se vlastně nemá vůbec právo projevovat jinak než statečně a poslušně klusat po boku svého pána. Nesmí ho nic bolet, nesmí dát najevo nevoli, nesmí mít strach.... jinak je špatný, nepoužitelný a moc rádi mu dáme nálepku agresívní že. A šup s ním pryč. Bohužel každý kdo trochu blíže studoval a zajímal se o chování psů chápe, že např. zavrčení je pouhým dorozumívacím prostředkem a že ohnání nepřichází jen tak z ničeho nic. Taky se velmi často stane, že v určitém věku fena štěňata pěkně rovná a kolikrát dost tvrdě. Není nevyrovnaná ani špatná v povaze, ale dává tak štěněti najevo, co už je přespříliš. Pokud se dítě nečekaně vrhne zezadu na psa, tak je jasné, že to nečeká a nenechá si to líbit. S tou kostí je to taky tak - kdyby vám někdo nabídl krásný propečený stejk a pak by vám ho začal rvát z pusy, asi byste se dost ohradila. Jenže to je tak se vším. Proč bychom hledali chybu u našich andílků nebo sami u sebe, když se to dá krásně svalit na to zvíře co.
Jediné v čem s Vámi souhlasím je to, že chov PP psů se neubírá dobrým směrem a jak exteriér tak povaha a zdraví některých plemen jde do háje. Ovšem já mám teda úplně jiná měřítka na to, jak zjistit jestli je pes dobrý v povaze. To že se nechá pes šikanovat od dětí/lidí ho nedělá dobrým psem. Taky bych tedy v životě nesrovnávala RTW a šarplanince.

PS: Než začnete rýpat - můj pes má bezbřehou trpělivost se štěňaty, koťaty a ani dětem neubližuje, i když se raději vždy stáhne a je vidět, že mu nedělá dobře pokud kolem lítají a řičí na celé kolo. Každopádně mi tedy nejde o mého psa, protože ten je bezproblémový, ale o to jak naivně někteří vnímají psa - šelmu, která nám nic nedluží a prostě to není naprogramovaný robot, aby si nechal všechno líbit.

Krásně napsáno !!!



( Já mám jendoho psa "agresivního a špatného" - neb prostě děti nemusí, ani jiné psy, ani lidi celkově - je nemocný a jediné co chce je se pomazlit, projít se, počuchat a pak si třeba pohrát, když je mu líp. Jinak leží vyvalenej na gauči, v pelechu nebo na zahradě. Když je možnost odejde, když nazná, že jiná možnost není, ožene se... A pak mám druhého psa - toho "správného". Takže to znám z obou stran a umím se chovat k oběma dle jejich potřeb a s ohledem na okolí)

Ano, musíme se naučit chovat ke psům jako ke psům ( platí to i o ostatních zvířatech). A myslím, že pokud má dítě možnost trávit se psem (s kočkou, králíkem, potkanem, kozou, koněm...) čas už od malička, učí se to přirozeně a nenásilně. Odpozoruje jejich řeč těla a dokáže správně reagovat, i když někdy za cenu nějakého toho šťouchance nebo i šrámu. Samozřejmě se musí jednat o zvířata vyrovnaná, neagresivní a dostatečně sebevědomá. A rodiče musí dbát na to, aby se dítě nedostalo do nebezpečné situace, například mezi dva rozhádané psy. To, co teď řeknu, určitě spoustu lidí pohorší: výchova dítěte je i o riskování. Když nedovolím dítěti vylézt na strom, i s rizikem, že spadne, nikdy se nanaučí po stromech lézt. A když nedovolím dítěti setkat se se psem, nikdy nezjistí, že takové setkání může být i bolestivé a až bude větší může setkání se psem dopadnout o mnoho hůř.
V úvodním příspěvku mě zarazila hned první věta: že mají ustrašeného RTW. Podle mě je ustrašenost prvním stupněm k agresivitě, protože se snadněji dostane do situace, kdy se může cítit ohrožen. Co sebevědomý pes přejde pohledem, tam ustaršenec cení zuby.

Vždycky bych nechala děti spíš se sebevědomým psem, než se psem ustrašeným.
Dřív to bylo nějak jinak. Pes leccos strpěl od dětí, dospělým by to nedovolil. Kdysi chodili mezi děti pohraničníci se psy, děti je mohly mazlit, hladit, nahrnuly se kolem psa. Dobrý. Když k němu chtěl jít dospělý muž, voják ho zarazil : vy ne, vás by nesnesl. Dnes je to nějak naopak. Dospělé psi snesou, po dětech vyjíždí.
To samé se říkalo o štěňatech. Normální pes štěněti neublížil. Dnes ? Viděla jsem NO, jak dokousal malé štěně malamuta.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vždycky bych nechala děti spíš se sebevědomým psem, než se psem ustrašeným.
Dřív to bylo nějak jinak. Pes leccos strpěl od dětí, dospělým by to nedovolil. Kdysi chodili mezi děti pohraničníci se psy, děti je mohly mazlit, hladit, nahrnuly se kolem psa. Dobrý. Když k němu chtěl jít dospělý muž, voják ho zarazil : vy ne, vás by nesnesl. Dnes je to nějak naopak. Dospělé psi snesou, po dětech vyjíždí.
To samé se říkalo o štěňatech. Normální pes štěněti neublížil. Dnes ? Viděla jsem NO, jak dokousal malé štěně malamuta.

to záleží hodně na socializaci psa, na tom jak věří pánovi v jeho velení a to v jaký je situaci... on na ty děti ten pohraničích mohl být zvkyklej, ba se to tak dělalo, na dospělý ne, na ty musel být ostrý, pod vedením člověka co to umí to zvládne každý pes i lekavej..myslim tu skupinku dětí okolo něj, protože věří psovody, že ho ubrání ... když toto neni pak pes se brání sám, jak zahnaná myš do kouta, což byla asi i situace rotvíka, prostě holčička chytla a on se cítil ohroženej, nemohl utýct, v paničku tak nevěřil..ani se nedivim... tak kousl/ohnal se, prostě to zkusil co se stane, věděl že je to dítě, věděl že má celkem naději že ho nezrasí za to ohnání....tzv.tušil že soupeř neni až tak silný a že timhle by se jí mohl zbavit.. A psy koušou i dospělý, ale před nim radši zdhne (hlavně pokud se vydává jako sebevědomí člověk a ten pes ho nezná), pokud by nemohl, jde do boje stejně(tzv objala by jste ho vy jako cizí máte velkou šanci že to udělá taky a možná jen díky tomu že neví co od vás čekat, tak možná ne). Tzv. bud se mu naprosto oddá v naprostý hrůze co se bude dít, což je větší předpoklad u dospělýho, než u děcka, nebo kousne/vyjede, i po dospělým, když si bude myslet že na něj má....
Normální psí chování, který bylo, bude, člověk co má ustrašenýho psa, ale ten pes v majitele věří je bezpečnej stejně jako pes sebevědomí, či nelekavej, kterýho jen tak něco nerozhodí..chyba je jen a jen v lidech.. a brát psům že nesmí být nervozní, nesmí být ustrašený.. prominte, ale vše strašný začlo u zvířat, kdy to bude u lidí? Kdy se budou vybírat lidi dle povahy, zdraví??? Už k tomu mírně spějem. Netvrdim že plemenitba psů by se neměla snažit o co nejlepší výsledek...měla.... ale i dva nejj rodiče můžou mít štěně lekavoučký jak polní myš a i takový pes má právo na život, stejně jako zvíře sebevědomé, jen by ho měl mít někdo kdo ho dokáže dobře vést, což si myslim že takovýho pána by měl mít každej pes, nebo aspon tak normálního že když ví že to neni ono, tak neriskovat...zabezpečit..tzv. odpovědnýho...

Vyrůstala jsem mezi stafordy...už odmala naši upozorňovali, že pes se netahá za uši, za ocas, nesahá se mu do misky, neskáče se na něho. Já to docela rychle pochopila..věděla jsem, že pes je živé zvíře, které určitě bolí, když na něj šlápnu a že stejně jako já nemá rád, když mu někdo bere hračku. Neměla jsem potřebu po psech skákat a válet se po nich. Ano..váleli jsme se po zemi, fena si mne dokonce hlídala, ale vše probíhalo pod přísným dozorem rodičů..a hele..nikdy jsem neutržila ani jeden jediný škrábanec. Teď je mi 20, pořídila jsem si pejska ČSP, posledním rokem bydlím s rodiči a sedmiletým bráškou (je hyperaktivní). Bratrovi bylo několikrát vysvětleno, že psa nemá otravovat, nemá po něm skákat apod..no a on si stejně nedá pokoj. Pes je docela trpělivý, většinou uteče, někdy zavrčí, ale už se stalo, že výhružně cvakl zubama..a kdo myslíte, že za to dostane? Ano..psa kdyžtak okřikneme, pošleme na místo (přece jen se mamka občas lekne), ale na zadek dostane bratr, protože neposlechl. Po několika takových incidentech jsme psovi udělali pelech v koupelně pod skříňkou, kam si sám od sebe zaleze a má klid. Myslím, že takové místo by měl mít každý pes..

dobrý den, máte pravdu sem uplně blbá...nejdřív sem si měla zjistit opravdu co se stalo...já u toho nebyla, byla sem doma a připravovala mu jídlo. Asi tak jak to opravdu bylo. seděli jsme veče u ohně, děti byli doma koukali na pohádku. tak sem tedy psovi tu kost. Přišel za náma mladší syn já v tom šla domu připravit to jídlo, pes Aron zustal s přítelem a synem na zahradě. Pes když viděl malýho kost si odnesl na místo, kam malej nikdy nechodí. Malej za nim šel..no nafackovala bych mu hned...a kopnul do něj..kdybych to věděla hned, Aron by dostal maximálně vyhubováno a syn by to nejspíš odnesl s jelitem na pr..škoda zpátky to nevemu. Tohle vše sem se dozvěděla až odpoledne. Psa jsem nikdy nezmlátila, maximálně dostal jednu malou výchovnou, nejsem pro mlátit psa. Asi jsem jednala v tom šoku nebo co, když sem slyšela řvát malýho. Je mi líto že sem mu namlátila, z5 to nevemu. Pes ted za mnou chodí, sice je uraženej ale už si ode mně aspon veme. Chudák muj malej potrestala sem ho za něco za co nemohl...Snad pochopí moje omluvy. Měla sem RTW 8 let. Psa sem musela i po dlouhodobý léčbě utratil, měl nádor na míše, byl ochrnutý i po operaci. Arona sem dostala hned asi měsíc po utracení Ronečka. Spal se mnou v posteli, krmila sem ho každý 2 hodiny, majitel co ho prodal ho prodal když mu byli jen 3 tdny. Fenka Cairn Terier zrovna měla štěnata, tak si ho vzala do svý peče tak našel novou maminku. Ted když na Aronka zvýšim hlas tak se bojí a utíká. Snad se mi podaří znovu zjískat jeho duvěru ke mě. Tohle to sem vyloženě pos...

Teď už s tím nic nenaděláte, ale máte poučení pro příště.... nebudete třeba dělat unáhlené závěry. Aspoň chybu uznáte, jsou tací, kteří nikdy za nic na světě nepřipustí, že chyba byla na jejich straně nebo dítěte.

..a kopnul do něj..kdybych to věděla hned, Aron by dostal maximálně vyhubováno a syn by to nejspíš odnesl s jelitem na pr..

achjo..... no tak to bývá. dítě v tom je úplně nevinně málokdy. většinou má buď pes z minulosti s dětmi špatnou zkušenost nebo dítě udělá něco podobného jako váš syn a psa tak vyprovokuje. a navíc je jasné, že kdyby chtěl pes synovi ublížit, tak neodejde se škrábnutím.

Každé pokousané dítě je tragédie. Bohužel někteří rodiče nejsou schopni vysvětlit dítěti, že pes je zvíře a jedná instinktivně, a dítě si ho pak bere za svého rovného. Je zvyklé bafnout na rodiče a ti se tomu zasmějí a tak to zkouší dál. Dítě se musí učit od malička, že pes má zuby a ty jsou jeho zbraní já to naším vnoučatům vtloukám do hlavy pořád, někdy to však nezabeze a ty naše hafany by samou láskou umučili. Obdivuji jejich psí trpělivost, ale když toho mají dost dokážou to dát docela citelně najevo . začnou jim okusovat palečky na nohách. Když pak začnou děti ječet ještě dostanou za vyučenou, že pejsky trápili a znova jim vysvětluji proč je trápit nesmí. Doufám, že je to dostatečná prevence, ale zavřít psy nic neřeší, ti jsou u nás doma a vnoučata na návštěvě.