Strach z vakcinace

Děkuji. Uspávat šipkou kvůli vakcinaci se mi nechce. Asi ho vemu na pivo.

Zkuste vzít nějaké hrozně super pamlsky, třeba nakrájený špek nebo cokoliv jiného, po čem váš pes úplně šílí. Přibližte se k němu s nějakým nástrojem (jen natolik, aby to snesl bez panické reakce, ne blíž), odměňte pamlskem. Přibližte se o kousek víc, odměňte. A tak dál, pěkně postupně v krátkých "lekcích" po několik dní, až se nakonec začne na manipulaci těšit.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zkuste vzít nějaké hrozně super pamlsky, třeba nakrájený špek nebo cokoliv jiného, po čem váš pes úplně šílí. Přibližte se k němu s nějakým nástrojem (jen natolik, aby to snesl bez panické reakce, ne blíž), odměňte pamlskem. Přibližte se o kousek víc, odměňte. A tak dál, pěkně postupně v krátkých "lekcích" po několik dní, až se nakonec začne na manipulaci těšit.

Děkuji. Jiná cesta asi není(Bachovy esence, Sedalin....dávat nebudu).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Děkuji. Jiná cesta asi není(Bachovy esence, Sedalin....dávat nebudu).

Sedalin možná pomůže jednorázově, ale řešení to není. Bachovky - proč ne, klidně bych je zkusila, ty rozhodně neuškodí.

Hlavní je netlačit na pilu a navykat psa pěkně postupně a pozitivně, vždycky jen do bodu, kdy je ještě v pohodě, a ten bod pomalu posunovat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám Labradora, který má po malé operaci s anestezí panickou hrůzu z vakcinace. Normálně se nechá všude ohmatat, ale jakmile mám něco v ruce dostaví se pud sebezáchovy. Problém je s vytažením klíštěte. Nikdy mne nekousnul, ale brání se různými, uhýbnými manévry, propadá panice. Pokud je povinná jen proti vzteklině, dalo by se to vyřešit orální pro lišky. Ale kde ji sehnat?

Čím větší komedii kolem toh budete dělat, tím to bude horší. Nechlácholte, nelitujte, neutěšujte. Choďte k němu několikrát za den s čímkoli v ruce, obraťte to do hry, udělejte si svoje, nechte mu očuchat, co máte v ruce. Někdy se ho s tím dotkněte, jindy ne.. udělejte z toho naprosto banální, samozřejmou situaci. Buďte klidná a sebejistá. Ta manipulace s pamlsky by snad mohla fungovat, jestli je to megažravý labrouš, ale spíš ne, protože už tím ho upozorňujete, že se bude dít něco mimořádného.

S tímto se nemažu ani u psa,ani u dětí ani u koně.Psa si teda musím vakcinovat sama.Protože Marjána nemá ráda veterináře(chlapy-veterináře).Normálně si vezmu injekci a využiju momentu překvapení a během chvilky je to hotové.Zrovna tak odčervování-otevřu jí tlamu,strčím jí dozadu na jazyk tabletu a je vymalováno.Vše s naprostou samozřejmostí.Žádná nejistota a pochybování.To by bylo ještě horší.A ještě se mi nestalo,že by mi ublížila.Ale každý pes je jiný.Ale zahodila bych veškerou nejistou.Tím člověk dává zvířeti znát,že mu nevěřía taky strach.Toho se zvíře bojí.Zvlášť,když jde o jeho pána(vůdce smečky,nadřezeného)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám Labradora, který má po malé operaci s anestezí panickou hrůzu z vakcinace. Normálně se nechá všude ohmatat, ale jakmile mám něco v ruce dostaví se pud sebezáchovy. Problém je s vytažením klíštěte. Nikdy mne nekousnul, ale brání se různými, uhýbnými manévry, propadá panice. Pokud je povinná jen proti vzteklině, dalo by se to vyřešit orální pro lišky. Ale kde ji sehnat?

to myslíte vážně nebo si děláte srandu? pokud to myslíte vážně tak potěš pánbůh. prostě se s ním neserte ,když ho neudržíte vemte si někoho na pomoc ,dejte mu košík ,přimáčkněte , podržte vždyt je to za pár vteřin hotové, abych řešila jak psovi píchnou injekci no to je konec , vždyt někdy bude muset snést i složitější zákroky ,prostě podržet i kdybych si na něj měla sednout nebo lehnout, když už tak někdo pomůže ,na veterině jsme jednou drželi psa i čtyři a podařilo se i bez uspání ,nedávno jsme zrovna labradorovi čistili zanícenou anální žlázu , já a veterinářka ,sice jsem ho zmordovali ,mě taky ale podařilo se i bez narkozy , řešit očkování to je k smíchu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
to myslíte vážně nebo si děláte srandu? pokud to myslíte vážně tak potěš pánbůh. prostě se s ním neserte ,když ho neudržíte vemte si někoho na pomoc ,dejte mu košík ,přimáčkněte , podržte vždyt je to za pár vteřin hotové, abych řešila jak psovi píchnou injekci no to je konec , vždyt někdy bude muset snést i složitější zákroky ,prostě podržet i kdybych si na něj měla sednout nebo lehnout, když už tak někdo pomůže ,na veterině jsme jednou drželi psa i čtyři a podařilo se i bez uspání ,nedávno jsme zrovna labradorovi čistili zanícenou anální žlázu , já a veterinářka ,sice jsem ho zmordovali ,mě taky ale podařilo se i bez narkozy , řešit očkování to je k smíchu.

O této možnosti samozřejmě vím. Je to právě to, čemu se chci do budoucna vyvarovat (násilí). Je to jinak pohodový pes, ale od té doby, co ho jeden agresivní vet měl v pazouře, tak se chová takhle. Labík do ordinace přišel v pohodě, ale vet bez okolků řekl držte ho pořádně, pes zpozorněl a pak to byl ještě větší mazec. Zalehávání a křik...Do té ordinace po operaci už nechtěl na vakcinaci ani vkročit. Holt psychologii někteří neuznávají, ale svou práci odvedou, i kdyby psa měli zlomit a je jim jedno, jesli si pes odnese nějaký ten šrám na duši. Radši ho budu odnaučovat strachu, že mu někdo chce násilím něco dělat. Času na to mám dost. Ale i tak děkuji za odpověď.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
S tímto se nemažu ani u psa,ani u dětí ani u koně.Psa si teda musím vakcinovat sama.Protože Marjána nemá ráda veterináře(chlapy-veterináře).Normálně si vezmu injekci a využiju momentu překvapení a během chvilky je to hotové.Zrovna tak odčervování-otevřu jí tlamu,strčím jí dozadu na jazyk tabletu a je vymalováno.Vše s naprostou samozřejmostí.Žádná nejistota a pochybování.To by bylo ještě horší.A ještě se mi nestalo,že by mi ublížila.Ale každý pes je jiný.Ale zahodila bych veškerou nejistou.Tím člověk dává zvířeti znát,že mu nevěřía taky strach.Toho se zvíře bojí.Zvlášť,když jde o jeho pána(vůdce smečky,nadřezeného)

Děkuji za odpověď. Uvažuji o tom, že bych provedl vakcinaci sám. Musel bych se domluvit s nějakým vetem. Odčervování je bez problémů. Nechá si šahat všude. Jen k injekcím má nedůvěru.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Děkuji za odpověď. Uvažuji o tom, že bych provedl vakcinaci sám. Musel bych se domluvit s nějakým vetem. Odčervování je bez problémů. Nechá si šahat všude. Jen k injekcím má nedůvěru.

Dobrý vet oočkuje tak,že si toho pes ani nevšimne. Ale rozhodně to nijak nešulte,neočkujte sám,naopak odbourávejte strah,vyžadujte poslušnost za každých okolností. Zítra se psovi může stát úraz a co budete dělat?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
O této možnosti samozřejmě vím. Je to právě to, čemu se chci do budoucna vyvarovat (násilí). Je to jinak pohodový pes, ale od té doby, co ho jeden agresivní vet měl v pazouře, tak se chová takhle. Labík do ordinace přišel v pohodě, ale vet bez okolků řekl držte ho pořádně, pes zpozorněl a pak to byl ještě větší mazec. Zalehávání a křik...Do té ordinace po operaci už nechtěl na vakcinaci ani vkročit. Holt psychologii někteří neuznávají, ale svou práci odvedou, i kdyby psa měli zlomit a je jim jedno, jesli si pes odnese nějaký ten šrám na duši. Radši ho budu odnaučovat strachu, že mu někdo chce násilím něco dělat. Času na to mám dost. Ale i tak děkuji za odpověď.

neřekl bych že je to až taková tragedie ošetřit psa násilím u některých zvířat to prostě jinak nejde kdyby měl veterinář každého muckat a chlácholit asi by moc práce neudělal, nejde tady tak ani o psa ale o pána ,protože každý pes podvědomě vnímá náladu svého pána, když je pán v klidu pes bývá taky v klidu , mí psi přesto že někdy nechtějí spolupracovat zmítají se ,zdrhají někdy i chtějí kousat tak poznají když je po všem , jak si doktor sedne ke stolu tak se začnou radovat ,a jsou z nich nejlepší kamarádi , žádné trauma z toho nikdy neměli . ted sem líná počítat přesně ale za život jsem jich dobrých dvacet měla , s doktorem a jeho kolegyní jsme přátelé a ti psi to cítí a také poznají že to že jim ubližuju v té ordinaci musí být , nejsou tak pitomí abY nepochopili že je to pro jejich dobro, v autě poznají zatáčku před veterinou ,klepou se a blbě čumí ale dovnitř prostě jdou protože vědí že jinak je tam stejně dotáhnu a když jedeme domů chovají se jako by se vůbec nic nestalo.

K nám chodí veterinářka domů. Je fajn a taky se z pejsky pomazlí, mají ji moc rádi. Pokud si vet. neudělá čas na pacienta to je dost smutné, takového bych ani nechtěla.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý vet oočkuje tak,že si toho pes ani nevšimne. Ale rozhodně to nijak nešulte,neočkujte sám,naopak odbourávejte strah,vyžadujte poslušnost za každých okolností. Zítra se psovi může stát úraz a co budete dělat?

Psy,co jsem měla,jsem očkovala vždycky sama.Jen si vždy vyzvednu u veta vakcínu.Na tom nevidím nic špatného.Při větším zákroku jsem nikdy neměla se psem problém.Obyčejně měli s píchnutím spojenou mou osobu.Ale nikdy neukázali,po tom ze mne strach a nedůvěru.Takže,když jsem musela jednoho ze svých psů nechat kastrovat,byl to velký kříženec a bylo by zbytečné,aby se dál množil.a píchali jsme mu uspávačku,nějak extrémní problém nebyl.Jen opět-stehy jsem mu vyndavala opět osobně já.Abych ho nějak nestresovala dalším eventuálním přispáním nebo tak podobně.I koně jsem píchala sama.Ale ten nemá s vetem vůbec žádný problém.Tam máme štěstí na veterináře-kolem 160cm výšky A tak má pocit že ho píchla včela,protože na něj moc nevidí,když si před koně stoupne

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Psy,co jsem měla,jsem očkovala vždycky sama.Jen si vždy vyzvednu u veta vakcínu.Na tom nevidím nic špatného.Při větším zákroku jsem nikdy neměla se psem problém.Obyčejně měli s píchnutím spojenou mou osobu.Ale nikdy neukázali,po tom ze mne strach a nedůvěru.Takže,když jsem musela jednoho ze svých psů nechat kastrovat,byl to velký kříženec a bylo by zbytečné,aby se dál množil.a píchali jsme mu uspávačku,nějak extrémní problém nebyl.Jen opět-stehy jsem mu vyndavala opět osobně já.Abych ho nějak nestresovala dalším eventuálním přispáním nebo tak podobně.I koně jsem píchala sama.Ale ten nemá s vetem vůbec žádný problém.Tam máme štěstí na veterináře-kolem 160cm výšky A tak má pocit že ho píchla včela,protože na něj moc nevidí,když si před koně stoupne

Ale to se jedná o psy,kteří nemají s vetem problémy, ne o psa,co vyvádí kvůli injekci! pokud vím,že se pes bojí,tak to neomlouvám a nesnažím obejít,ale naopak strach odstranit, resp. ukočírovat do té míry,aby pes nevyváděl,jak v případě zadavatele...mícháte jabka a hrušky

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Psy,co jsem měla,jsem očkovala vždycky sama.Jen si vždy vyzvednu u veta vakcínu.Na tom nevidím nic špatného.Při větším zákroku jsem nikdy neměla se psem problém.Obyčejně měli s píchnutím spojenou mou osobu.Ale nikdy neukázali,po tom ze mne strach a nedůvěru.Takže,když jsem musela jednoho ze svých psů nechat kastrovat,byl to velký kříženec a bylo by zbytečné,aby se dál množil.a píchali jsme mu uspávačku,nějak extrémní problém nebyl.Jen opět-stehy jsem mu vyndavala opět osobně já.Abych ho nějak nestresovala dalším eventuálním přispáním nebo tak podobně.I koně jsem píchala sama.Ale ten nemá s vetem vůbec žádný problém.Tam máme štěstí na veterináře-kolem 160cm výšky A tak má pocit že ho píchla včela,protože na něj moc nevidí,když si před koně stoupne

Ale to se jedná o psy,kteří nemají s vetem problémy, ne o psa,co vyvádí kvůli injekci! pokud vím,že se pes bojí,tak to neomlouvám a nesnažím obejít,ale naopak strach odstranit, resp. ukočírovat do té míry,aby pes nevyváděl,jak v případě zadavatele...mícháte jabka a hrušky

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Děkuji. Uspávat šipkou kvůli vakcinaci se mi nechce. Asi ho vemu na pivo.

A nebude ho lepší zpacifikovat nebo vypilovat poslušnost ?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
neřekl bych že je to až taková tragedie ošetřit psa násilím u některých zvířat to prostě jinak nejde kdyby měl veterinář každého muckat a chlácholit asi by moc práce neudělal, nejde tady tak ani o psa ale o pána ,protože každý pes podvědomě vnímá náladu svého pána, když je pán v klidu pes bývá taky v klidu , mí psi přesto že někdy nechtějí spolupracovat zmítají se ,zdrhají někdy i chtějí kousat tak poznají když je po všem , jak si doktor sedne ke stolu tak se začnou radovat ,a jsou z nich nejlepší kamarádi , žádné trauma z toho nikdy neměli . ted sem líná počítat přesně ale za život jsem jich dobrých dvacet měla , s doktorem a jeho kolegyní jsme přátelé a ti psi to cítí a také poznají že to že jim ubližuju v té ordinaci musí být , nejsou tak pitomí abY nepochopili že je to pro jejich dobro, v autě poznají zatáčku před veterinou ,klepou se a blbě čumí ale dovnitř prostě jdou protože vědí že jinak je tam stejně dotáhnu a když jedeme domů chovají se jako by se vůbec nic nestalo.

Pokud by bylo potřeba psa ošetřit akutně, tak by asi opravdu nebyla jiná možnost, než k násilí sáhnout - i s tím, že příště holt pes bude vyvádět ještě o to víc. Zadavatel má ale dost času na to, aby ho strachu v klidu odnaučil, to se mu zúročí po celý následující život psa.


Pro zadavatele/zadavatelku: Domluvte se třeba i s vetem (samozřejmě s jiným, než je ten, se kterým má pes špatnou zkušenost), že byste občas se psem zašli do ordinace jen tak "na pokec", pak ho třeba i můžete na chvilku zvednout na vyšetřovací stůl, poprosit veta, aby na něj sáhnul atd., zase s odměnami.

Jo a pozor na jednu věc, to tu ještě nepadlo: pamlsek nebo hračka není lákadlo, nemávejte s nimi psovi před čumákem ještě před "obávaným" úkonem. Jde o odměnu, ta následuje až po úkonu a pes by neměl dopředu vědět, jestli ji dostane, nebo ne. Možná je to pro vás samozřejmost, ale pro jistotu jsem to radši dopsala;-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud by bylo potřeba psa ošetřit akutně, tak by asi opravdu nebyla jiná možnost, než k násilí sáhnout - i s tím, že příště holt pes bude vyvádět ještě o to víc. Zadavatel má ale dost času na to, aby ho strachu v klidu odnaučil, to se mu zúročí po celý následující život psa.


Pro zadavatele/zadavatelku: Domluvte se třeba i s vetem (samozřejmě s jiným, než je ten, se kterým má pes špatnou zkušenost), že byste občas se psem zašli do ordinace jen tak "na pokec", pak ho třeba i můžete na chvilku zvednout na vyšetřovací stůl, poprosit veta, aby na něj sáhnul atd., zase s odměnami.

Jo a pozor na jednu věc, to tu ještě nepadlo: pamlsek nebo hračka není lákadlo, nemávejte s nimi psovi před čumákem ještě před "obávaným" úkonem. Jde o odměnu, ta následuje až po úkonu a pes by neměl dopředu vědět, jestli ji dostane, nebo ne. Možná je to pro vás samozřejmost, ale pro jistotu jsem to radši dopsala;-)

Děkuji za názor. Chci jít cestou, kterou jste popsal/la. Mám na to čas a když to jinak nepůjde, tak půjdeme k vetu drsňákovi.

Měla jsem podobný problém, pes jak zvětřil že se k němu blíží veterinářka tak začal ustupovat a trochu panikařit, nevěděl, co se děje. Chlácholení k ničemu, nakonec jsme ho přidrželi a injekce skončila kupodivu tam kde měla. Tak jsem přemýšlela jak to udělat, aby to nebylo takový drama. Se psem hrajeme hru, lehne si, já mu před packy dám nějakou dobrotu a dokud neřeknu že může, tak může tak akorát koukat. U veterinářky jsme to provedli stejně, máme fajn veterinářku, ta by to zvládla nějak co nejméně násilně i tak, ale takhle to bylo celkem v klídku. Pes dostal povel, zalehnul, před čumák jsem mu dala kus kuřecího masa(přece jenom cizí prostředí na něj působilo, tak aby to byla motivace) držela jsem ho za obojek, veterinářka přišla, pes se na ni jen podíval, v mžiku ho naočkovala, žádnej řev a bitky. Psisko si mohl sežrat dobrotu, spokojenej, pomazlil se s veterinářkou a šlo se.

Dá se to nacvičit takhle snad i doma, já ho zkoušela i jemně píchnout jehlou, pro ten pocit. Jen prostě potřeboval něco na co by se soustředil, někteří dostanou povel a prostě to stačí, tam se snad taky dostaneme, ale momentálně to šlo takhle. Pes si odnesl snad aspoň trošku pozitivní vzpomínky.

Jako souhlasím že odměna není lákadlo, ale tuhle hru hrajeme často a v ordinaci mi to pomohlo, časem snad nebude potřeba, ale v této situaci.. No nestěžuju si :D čekala jsem tyjátr(ano, taky jsme potkali veta násilníka, nechápu to, sestřička ve stejné ordinaci dokázala naočkovat psa že si ani nevšiml, tak jaktože s tím vetem bylo třeba násilí??) A nakonec to byl takovej malej výlet :) Taky nedoporučuju na něj tlačit, pak by se strach a panika jen kumulovaly, u Vás by to v ordinaci taky poznal, že jste nervózní a jen by to zbytečně gradovalo. Zkusit to po dobrým bude delší cesta, ale zase možná výhodnější, k tomu násilí se dá uchýlit vždycky, že...

K vetu drsňákovi?? Proč má veterinář zvládat vašeho nevychovaného psa?? Je to o poslušnosti, ovladatelnosti a respektu k vám. Psi se často bojí, klepou, nechtějí jít, ale prostě...jejich pán si to přeje, tak to absolvují. Nevěřím, že by pes velikého plemene byl tak nervově labilní, že by se složil ze strachu z očkování.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Měla jsem podobný problém, pes jak zvětřil že se k němu blíží veterinářka tak začal ustupovat a trochu panikařit, nevěděl, co se děje. Chlácholení k ničemu, nakonec jsme ho přidrželi a injekce skončila kupodivu tam kde měla. Tak jsem přemýšlela jak to udělat, aby to nebylo takový drama. Se psem hrajeme hru, lehne si, já mu před packy dám nějakou dobrotu a dokud neřeknu že může, tak může tak akorát koukat. U veterinářky jsme to provedli stejně, máme fajn veterinářku, ta by to zvládla nějak co nejméně násilně i tak, ale takhle to bylo celkem v klídku. Pes dostal povel, zalehnul, před čumák jsem mu dala kus kuřecího masa(přece jenom cizí prostředí na něj působilo, tak aby to byla motivace) držela jsem ho za obojek, veterinářka přišla, pes se na ni jen podíval, v mžiku ho naočkovala, žádnej řev a bitky. Psisko si mohl sežrat dobrotu, spokojenej, pomazlil se s veterinářkou a šlo se.

Dá se to nacvičit takhle snad i doma, já ho zkoušela i jemně píchnout jehlou, pro ten pocit. Jen prostě potřeboval něco na co by se soustředil, někteří dostanou povel a prostě to stačí, tam se snad taky dostaneme, ale momentálně to šlo takhle. Pes si odnesl snad aspoň trošku pozitivní vzpomínky.

Jako souhlasím že odměna není lákadlo, ale tuhle hru hrajeme často a v ordinaci mi to pomohlo, časem snad nebude potřeba, ale v této situaci.. No nestěžuju si :D čekala jsem tyjátr(ano, taky jsme potkali veta násilníka, nechápu to, sestřička ve stejné ordinaci dokázala naočkovat psa že si ani nevšiml, tak jaktože s tím vetem bylo třeba násilí??) A nakonec to byl takovej malej výlet :) Taky nedoporučuju na něj tlačit, pak by se strach a panika jen kumulovaly, u Vás by to v ordinaci taky poznal, že jste nervózní a jen by to zbytečně gradovalo. Zkusit to po dobrým bude delší cesta, ale zase možná výhodnější, k tomu násilí se dá uchýlit vždycky, že...

Děkuji za radu. Takové rady jsem si představoval. Je to prostě fóbie a ta by se měla spíše odbourat, než ji ignorovat a ještě ji posilovat agresivním přístupem. Chápu také veterináře, který nemá čas a pochopení, proto volí drastičtější řešení. Ale pak mu vůbec nejde o vyrovnanost psa, jen o úkon, za který je placen. Tak to prostě je a nezazlívám jim to. Mají na to nárok a za svého psa si zodpovídám sám. Nemám s ním žádné problémy, jen tento a budu na tom pracovat. Nedokáži si představit situaci, kdyby měl rodič tříleté dítě a nepracoval s ním na odbourání fóbie, jen by vše lámal a fóbii prohluboval. Názor veterináře zde v diskuzi respektuji, ale takto se dá postupovat až v posledním případě, kdy vše selže.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
K vetu drsňákovi?? Proč má veterinář zvládat vašeho nevychovaného psa?? Je to o poslušnosti, ovladatelnosti a respektu k vám. Psi se často bojí, klepou, nechtějí jít, ale prostě...jejich pán si to přeje, tak to absolvují. Nevěřím, že by pes velikého plemene byl tak nervově labilní, že by se složil ze strachu z očkování.

Už jsem to popsal. Do menší operace s vakcinací nebyl problém. Po ní se vyskytl, tak to řeším. Nevím, proč by to mělo vadit. Když poslouchám okolo sebe někoho kdo má s něčím trable, který já osobně nemám, tak alespoň vnímám, že u někoho nastal a do budoucna budu vědět, že může existovat. Možná se dozvím, jak z toho ven. Vy třeba víte, že lidé mají fóbii z peří, pavouků, vody, výšek, ale způsob jak je to odnaučit existuje. Proč by něco podobného nemohlo vzniknout u psů a řešení existuje také. Chce to trpělivost, ale věřím, že i díky mítním radám se mi to podaří. Můj pes je vychovaný všude (autobus, metro, pramice, petardy na Silvestra....), jen má fóbii z vakcinace. Samozřejmě je to o mé zodpovědnosti. A jak sám/sama vidíte, snažím se to řešit.

Věřím, že budete úspěšný. Blbý je, že se očkuje jen jednou do roka. Věřím, že kdyby týdně, tak to vzdá.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Měla jsem podobný problém, pes jak zvětřil že se k němu blíží veterinářka tak začal ustupovat a trochu panikařit, nevěděl, co se děje. Chlácholení k ničemu, nakonec jsme ho přidrželi a injekce skončila kupodivu tam kde měla. Tak jsem přemýšlela jak to udělat, aby to nebylo takový drama. Se psem hrajeme hru, lehne si, já mu před packy dám nějakou dobrotu a dokud neřeknu že může, tak může tak akorát koukat. U veterinářky jsme to provedli stejně, máme fajn veterinářku, ta by to zvládla nějak co nejméně násilně i tak, ale takhle to bylo celkem v klídku. Pes dostal povel, zalehnul, před čumák jsem mu dala kus kuřecího masa(přece jenom cizí prostředí na něj působilo, tak aby to byla motivace) držela jsem ho za obojek, veterinářka přišla, pes se na ni jen podíval, v mžiku ho naočkovala, žádnej řev a bitky. Psisko si mohl sežrat dobrotu, spokojenej, pomazlil se s veterinářkou a šlo se.

Dá se to nacvičit takhle snad i doma, já ho zkoušela i jemně píchnout jehlou, pro ten pocit. Jen prostě potřeboval něco na co by se soustředil, někteří dostanou povel a prostě to stačí, tam se snad taky dostaneme, ale momentálně to šlo takhle. Pes si odnesl snad aspoň trošku pozitivní vzpomínky.

Jako souhlasím že odměna není lákadlo, ale tuhle hru hrajeme často a v ordinaci mi to pomohlo, časem snad nebude potřeba, ale v této situaci.. No nestěžuju si :D čekala jsem tyjátr(ano, taky jsme potkali veta násilníka, nechápu to, sestřička ve stejné ordinaci dokázala naočkovat psa že si ani nevšiml, tak jaktože s tím vetem bylo třeba násilí??) A nakonec to byl takovej malej výlet :) Taky nedoporučuju na něj tlačit, pak by se strach a panika jen kumulovaly, u Vás by to v ordinaci taky poznal, že jste nervózní a jen by to zbytečně gradovalo. Zkusit to po dobrým bude delší cesta, ale zase možná výhodnější, k tomu násilí se dá uchýlit vždycky, že...

Tohle je podle mě dobrý postup. V tomto kontextu nevidím pamlsek jako "lákadlo", pes prostě plní povel, který zná, a soustředí se na něj.

http://www.hanazertova.cz/nechci-ockovani/

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A nebude ho lepší zpacifikovat nebo vypilovat poslušnost ?

Jen se chci zeptat, jak se pacifikuje " takovej 80ti kilový drobek"
typu Leona nebo KAO ,SAO a podobně, když se opravdu něčeho bojí?
????????????

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
http://www.hanazertova.cz/nechci-ockovani/

Jen to ne, přivírat psovi hlavu mezi dveře, co je to za způsoby? Psa je v případě potřeby možné fixovat v jednom člověku a určitě ne s hlavou mezi dveřmi, kdy hrozí vážné zranění páteře a pohmoždění krku. Chtěla bych vidět pejska, který ve stresu a strachu bude žrát oblíbené mslíky paní doktorky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
K vetu drsňákovi?? Proč má veterinář zvládat vašeho nevychovaného psa?? Je to o poslušnosti, ovladatelnosti a respektu k vám. Psi se často bojí, klepou, nechtějí jít, ale prostě...jejich pán si to přeje, tak to absolvují. Nevěřím, že by pes velikého plemene byl tak nervově labilní, že by se složil ze strachu z očkování.

Přesně, takhle to také vidím, a tak to u normálních pejskařů funguje, je to dost o naučené poslušnosti a respektu k psovodovi. strach by měl být až na druhém místě.

Proto i malého psa jsem měla vždy poslušného, i když se mu děje něco nepříjemného, tak to musí snést, je to nezbytnost.Zadavatelka by měla zapracovat na poslušnosti