Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.119.88
Syndrom poskakující hlavy dobrmanů
Je to záhada zahalené hádankou. Churchil mluvil o rusku ,ale jeho slova platila stejně na obtíže známé jako dobrmaní syndrom poskakující hlavy.
Nadace amerických dobrmanářů a veterinárních neurologů v celé zemi dostává častěji zprávy o potížích, které ukazují buď na zvýšené podvědomí o problému nebo zvýšení výskytu problému. Ačkoli žádné epidemiologické studie nebyly provedeny, intuice napovídá, že můžeme být svědky vznikající choroby.
Syndrom je jedním z mnoha, zařazených pod souhrnný název syndrom otřesů. Otřesy jsou definovány jako rytmické, oscilační, nedobrovolné pohyby všech, nebo jen některých částí těla. Jedná se o ovlivnění nervové, nebo svalové a kosterní soustavy. Mnoho plemen trpí syndromem třesání. Dobrmani, labradoři a angličtí buldoci, jsou nadměrně zastoupeni v kategorii otřesů hlavy.
Třes obecně je často důsledkem abnormalit v mozku, zejména v mozečku. Zjištěné příčiny mohou být degenerativní, kongenitální, zánětlivé, imunitní zprostředkované nebo toxické. U dobrmanů, se klinické příznaky skládají z náhlého nástupu třesu omezeného na hlavu. Ve většině případů je pohyb nahoru a dolů, ale existují zprávy o pohybu ze strany na stranu. Tito psi se zdají být při vědomí, citlivý, a jinak normální během této příhody. Třes se obvykle zastaví spontánně po několika minutách a v některých případech může být zastaven dočasným vyrušením psa (například jídlem).
Diagnostika hodnocení je typicky normální, včetně neurologického vyšetření, krevní studie, mozkomíšního moku, CT a výsledky magnetické rezonance. Není žádná známá účinná léčba. Anti-záchvatové léky, jako je fenobarbital a bromid nepomáhají. Postižení psi nemají sklon k dalším neurologickým potížím a ve většině případů syndrom vážně neohrozí kvalitu psího života. V některých případech záchvaty časem vymizí.
Skutečná příčina poskakování hlavy dobrmana je neznámá. I když jde možná o fokální epilepsii, slabý účinek anti záchvatových prášků ukazuje na jinou příčinu. Někteří neurologové dokonce šli tak daleko, že naznačují, že příčinou je stereotypie.
Stereotypie je abnormální opakování akce nebo abnormální trvalé udržení pozice nebo držení těla, jak je patrné v některých fázích schizofrenie. Zatímco tato diagnóza je nepravděpodobná, ukazuje nesčetné množství možných příčin, které byly zohledněny. S největší pravděpodobností, založeno na tom, co je známo o otřesech obecně se jedná o nějaký druh pohybové poruchy spojené s patologií mozku.
Zjevné riziko u některých plemen jsou genetické faktory. Jeden veterinární neurolog viděl několik postižených dobrmanů s rodinnou anamnézou, ale nikdo nebyl informován o původu analýzi. V současné době, zdá se, není prováděn výzkum syndromu. Je jistě dost neoficiálních důkazů naznačujících na genetické příčiny syndromu. Je důležitá opatrnost na chov dobrmanů s rodokmenem, i když přesný genetický mechanismus pro přenos syndromu není znám.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.219.155
To je z nějakého překladače? Že to místy až nedává smysl ...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.119.88
Jen pro Vás :
�It�s a riddle wrapped in a mystery inside an enigma.� (Sir Winston Churchill, 10-1-39). Churchill was speaking of Russia at the time, but the words apply equally well to the condition known as Doberman Head Bobbing Syndrome. The Doberman Pinscher Foundation of America and veterinary neurologists across the country are receiving more frequent reports of the condition indicating either heightened awareness or increasing incidence. While no epidemiological studies have been done, the �gut feeling� is that we may be witnessing an emerging disease. The syndrome is one of many classified under the general term of �tremors�. Tremors are defined as rhythmic, oscillatory, involuntary movement of all or part of the body. The nervous or musculoskeletal systems are affected. Many breeds are afflicted with generalized tremor syndrome. Dobermans, Labradors, and English Bulldogs are all overrepresented with head tremors. Tremors in general are often the result of abnormalities in the brain, particularly in the cerebellum. Identified causes can be degenerative, congenital, inflammatory, immune mediated, or toxic.
In Dobermans, clinical features consist of a sudden onset of the tremor restricted to the head. In most cases the movement is up and down, but there are reports of side to side as well. The dogs appear to be conscious, responsive, and otherwise normal during an episode. Tremors typically stop spontaneously after several minutes and n some cases can be stopped temporarily by distracting the dog (for example, with food).
Diagnostic evaluation is typically normal, including neurological examination, blood studies, cerebral spinal fluid analysis and rain CTs and MRIs. There is no known effective treatment. Anti-seizure drugs such as Phenobarbital and bromide do not appear to help. Affected dogs do not develop other neurological deficits and in most cases the syndrome does not severely compromise the dog�s quality of life. In some cases the episodes eventually resolve.
The true nature of Doberman Head Bobbing Syndrome is unknown. Although focal epilepsy is possible, the lack of response to anti-seizure drugs suggests some other cause. Some neurologists have even gone so far as to suggest stereotypy as a cause. Stereotypy is the abnormal repetition of an action or abnormal sustained maintenance of a position or posture as seen in some phases of schizophrenia. While this diagnosis seems unlikely it does illustrate the myriad of potential causes that have been considered. Most likely, based on what is known about tremors in general, some type of movement disorder associated with pathology located in the cerebellum is involved.
The apparent risk in certain breeds suggests that genetic factors are involved. One veterinary neurologist has seen several affected Dobermans with a family history further supporting this, but no one seems to be aware of any pedigree analysis.
At this present time, there appears to be no research being done on Doberman Head Bobbing Syndrome. There certainly is enough anecdotal evidence suggesting a genetic cause of an emerging disease. Exercising caution in breeding Dobermans with a family history, even if the precise genetic mechanism for transmission is unknown, would seem, at least to this writer, to be prudent.
Submitted by C. David McLaughlin, DVM
Dr. McLaughlin is the retired director of Dundee Animal Hospital, which has 19 veterinarians on staff, providing specialty services and in-house 24-hour emergency and critical care. He currently serves as President of the Doberman Pinscher Foundation of America.
Reprinted with permission from the original article printed in Doberman Digest
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.177.25
Máte někdo psa s tímto syndromem? Absolvovali jste nějaký spec. vyšetření? Jak to dopadlo?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.198.114
Dobrmani, labradoři a angličtí buldoci, jsou nadměrně zastoupeni v kategorii otřesů hlavy.
Takže všechno plemena, která frčí....
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.177.25
To si umím taky přeložit. 
Ptám se na konkrétní zkušenosti. Mám psa, který má tento syndrom, není ani jedno z uvedených plemen.